O zpracování a energetickém využití plastových výmětů z třídicích linek, které nemohou být uloženy na skládku, jednali dnes zástupci Svazu měst a obcí ČR, Ministerstva životního prostředí a cementárenského průmyslu.

Jako jedno z efektivních a rychlých řešení nakládání s plastovým výmětem se nabízí zvýšení kapacity výroby alternativních paliv z odpadů v ČR (tzv. TAP) – to za předpokladu, že česká výroba alternativních paliv splní přísné parametry pro pece v cementárnách. Jejich provozovatelé nyní zformulují své možnosti a podmínky, které předají Ministerstvu životního prostředí (MŽP) k zapracování do závazných podmínek energetického využití TAP.

Po konstruktivním jednání se všichni zúčastnění shodli na maximální součinnosti  a hledání možností, jak docílit snížení skládkování odpadů.  SMO ČR velmi oceňuje, i přes složitou dobu, rychlé organizace jednání ze strany MŽP, které jsou přínosné pro všechny strany z hlediska pohledu na danou problematiku. Díky těmto jednáním se zajistí stabilita a efektivní náběh nové legislativy.
/zr/*

 

 

Kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci neboli plastovými výměty? Tak se od počátku roku 2021 ptá řada měst a obcí. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. Hrozí tak akutně kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou. Nedají se je podle této legislativy však ani odvézt na skládky.

Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, „pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky.“

Svaz měst a obcí ČR jedná se všemi zainteresovanými skupinami, naposledy jednali jeho zástupci o problému plastových výmětů minulý týden s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Rozhovory vedeme intenzivně i se zástupci společnosti EKO-KOM, spolupracujeme i s Českou asociací obalového hospodářství (ČAObH). Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů. Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit např. jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má ČR, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů.“ vysvětluje Pavel Drahovzal.

Podle jeho slov se Svaz měst a obcí zabývá i přípravou řešení jiných problematických pasáží nového zákona o odpadech, jako je například třídicí sleva zahrnující i odpad z rekreačního a zaměstnaneckého pobytu, aby veškeré náklady za odpady nehradili jen rezidenti.

Veškeré informace o nové odpadové legislativě jsou k dispozici v rubrice Odpadová legislativa na webu (www.smocr.cz) Svazu a v právní Poradně pro obce.

/zr/*

 

Celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun. Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 % odpad komunální. Nová metodika, kterou používá Český statistický úřad, však již do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje pouze odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale rovněž odpad podobný odpadu komunálnímu.

Z celkového objemu odpadu v roce 2019 představoval 1,5 mil. tun nebezpečný odpad. V roce 2019 se do České republiky také dovezlo 2,6 mil. tun odpadu, z toho 44 tis. tun nebezpečného, a vyvezlo 3,4 mil. tun. Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 mil. tun, více než 71 % (3,8 mil. tun) přitom pochází z obcí. „Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kg vyprodukovaného komunálního odpadu,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 mil. tun. Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tis. tun. Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 mil. tun odpadu materiálově recyklovalo, na skládkách skončilo 3,6 mil. tun, 1,3 mil. tun bylo energeticky využito a zhruba 1 mil. tun odpadu byl kompostován.

Aktuálně vydaná publikace ČSÚ (viz: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2019 ) je oproti předchozím vydáním kvalitativně inovována. Reflektuje metodická doporučení Eurostatu a využívá nejnovější statistické postupy při zpracování administrativních dat za užití Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). To díky lepšímu pokrytí souboru respondentů umožnilo zvýšit kvalitu výsledných údajů. Zároveň došlo i k poklesu administrativní zátěže podnikatelů o 63 %.

Po dohodě s Eurostatem ČSÚ zároveň použil nejnovější definici komunálního odpadu a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

Komunální odpad bude od referenčního roku 2020 povinně reportovaným údajem, na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl údaj o produkci komunálního odpadu poskytován OECD a Eurostatu na dobrovolné bázi.  Podle nové metodiky byla v roce 2018 produkce komunálního odpadu na obyvatele zhruba 493 kg ročně, což bylo mírně nad evropským průměrem. Nová metodika však do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje již jen odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale systematicky také odpad podobný odpadu komunálnímu, a to v souladu s doporučeními Eurostatu a expertů z tuzemské akademické sféry.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv TS Malá Haná*

Celkem 96 % Čechů se snaží různými způsoby chránit životní prostředí a více než 70 % preferuje třídění a následnou recyklaci před spalováním odpadů a skládkováním. Omezení skládkování je podle 89 % respondentů jedním z důležitých nástrojů pro zlepšení kvality životního prostředí. Z průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou STEM/MARK dále vyplývá, že Češi nesouhlasí se zvyšováním poplatku za odpady.

Češi jsou připraveni čelit výzvám moderního odpadového hospodářství a chránit přírodu. Vypovídá o tom i fakt, že více než 96 % respondentů průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK uvedlo, se snaží chránit životní prostředí. Tuzemští obyvatelé také například aktivně třídí odpad (91 %) nebo se snaží šetřit vodou a energiemi (78 %).

Ačkoliv ČR patří k evropské špičce v třídění odpadu, zaostává v následném nakládání s ním. V roce 2018 dokázala Česká republika recyklovat pouze 27 % vytříděného odpadu (ČSÚ). Z toho vyplývá, že jeho podstatná část končí na skládkách či ve spalovnách.

Státy Evropské unie od tohoto nakládání s odpady postupně upouštějí a směřují k cirkulární ekonomice. Obyvatelé ČR tuto změnu také vnímají – na 70 % respondentů by preferovalo třídění a recyklaci odpadu před jeho spalováním. Obdobně se Češi staví i ke skládkám. Navýšení poměru recyklace požaduje také EU ve svém balíčku odpadových zákonů, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Podle ambiciózních cílů EU by měly její státy v roce 2035 dokázat recyklovat 65 % komunálního odpadu.

LIDÉ SE BOJÍ SPALOVEN

Z průzkumu dále vyplývá, že Češi nechtějí stavět spalovny na úkor recyklace. Tři ze čtyř respondentů se navíc shodují na tom, že spalovny závažným způsobem poškozují životní prostředí. V očích společnosti se tak řadí např. za uhelné elektrárny (90 %) nebo chemické továrny (89 %). Stejně negativně Češi pohlížejí i na skládky (86 %), které však už jsou legislativně omezeny a od jejich budování se upouští.

Evropská legislativa nastavuje maximální úroveň skládkování na 10 % a vede členské státy k odklonu tohoto odpadu do recyklace. K tomu má sloužit druhý hlavní požadavek EU, který říká, že v roce 2035 má být recyklováno 65 % komunálního odpadu. V tuzemsku navrhovaná legislativa však neobsahuje žádný nástroj, který by důkladnější recyklaci podpořil, a zamezil tak vyššímu procentu spáleného odpadu na úkor recyklace. Připravovaný zákon sice formálně obsahuje evropské cíle, ale neobsahuje žádné nástroje jak odpady efektivně směřovat do recyklace. Na tom se shoduje stále větší řada odborníků,“ okomentovala situaci Jitka Zítková ze společnosti STEM/MARK (www.stemmark.cz).

ODPADY SE PRODRAŽÍ

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že za odpady platí ročně mezi 400 a 800 korunami, a část z nich by uvítala snížení tohoto poplatku. „Pokud však dojde ke schválení nové odpadové legislativy ve stávající podobě, skládkovací poplatek se navýší a je pravděpodobné, že se tak odpady občanům ČR ještě více prodraží. Momentálně platí obce skládkovací poplatek ve výši 500 Kč na tunu odpadu, avšak nově navrhovaná výše dosahuje částky až 1850 Kč. Pro mnoho obcí to může podle jejich vyjádření znamenat kritické zatížení rozpočtů, které by musely řešit například zvýšením poplatku za komunální odpady,“ dodala Jitka Zítková.

O PRŮZKUMU

Průzkum veřejného mínění realizovala agentura STEM/MARK v období 5.–12. března 2020 jako internetový dotazník na souboru 505 respondentů, kteří tvoří reprezentativní vzorek populace České republiky ve věku 18–75 let.*

/zr/

Zdroj obou grafů: STEM/MARK

ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 505

 

Česká republika se ve třídění odpadů opět zlepšila. V roce 2017 vytřídil každý její obyvatel do barevných kontejnerů v průměru 47 kilogramů odpadu.

Třídit odpady, zvláště pak ty obalové, obyvatelé ČR rozhodně umí. Dokazují to čerstvé statistiky za rok 2017. Podle nich vytřídil loni každý z nás v průměru 46,9 kilogramu papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. To je meziročně o 2,1 kilogramu více. A padl tím i dosavadní rekord z roku 2016.

Cesta s odpadem k barevným kontejnerům se už stala samozřejmostí pro 73 % obyvatel ČR. Každý z nás do nich loni vytřídil v průměru 20,7 kg papíru, 13,2 kg plastů, 12,6 kg skla a bezmála půl kilogramu nápojových kartonů. Ke 47 vytříděným kilogramům ještě každý z nás navíc odevzdal 13 kg kovů a celkem tak celorepublikovou statistiku vylepšil na průměrných 60 kilogramů vytříděného odpadu za rok. Ve sběrných systémech obcí se tak loni sešlo více než 632 tisíc tun vytříděného odpadu, což je meziroční nárůst o 8 %.

Ochrana životního prostředí a třídění odpadů je pro naše obyvatele stále důležité téma. Děkuji jim za jejich aktivní přístup, protože oni jsou pravou příčinou pozitivního faktu, že jsme loni předali k dotřídění a recyklaci či k dalšímu využití tři čtvrtiny všech obalů uvedených na tuzemský trh,“ kvituje příznivé výsledky Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a. s.

Zásluhou dlouhodobé kvalitní spolupráci 20 778 firem a 6123 obcí zapojených v systému EKO-KOM je třídění odpadů v České republice stále komfortnější a snazší. Možnost třídit svůj odpad má dnes 99 % obyvatel ČR. K dispozici mají už bezmála 354 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Jedno sběrné hnízdo pak slouží v průměru pro 131 obyvatel, což je v konkurenci ostatních unijních zemí evropský vysoko nad průměr.

Každoročním zahušťováním sběrné sítě se také zkracuje průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům. V roce 2017 se totiž kontejnery na tříděný odpad přiblížily k našim domácnostem o další 4 metry. Ze svých domovů to k nim máme už jen 92 metrů, tedy necelé dvě minuty chůze,“ poznamenává ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Díky třídění odpadů v domácnostech a obcích vzniká surovina, která se na třídicích linkách dotřídí na jednotlivé druhotné suroviny pro výrobu nových produktů nebo slouží jako zdroj energie. Tříděním my všichni pomáháme snižovat zátěž životního prostředí, každoročně tříděním a recyklací obalových odpadů zachráníme zhruba 28 km2 přírody, šetříme stromy, přírodní zdroje surovin a zamezujeme rozšiřování skládek.*

/zr/

Ilustrační fot: ekokom.cz

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down