Jak se daří první pětici českých měst zavádět principy Smart Cities za pomoci 5G sítí? Jak v tom pomáhá stát a jaké možnosti nabízí sítě nových generací českým městům v jejich rozvoji? Tématům se věnoval seminář s názvem 5G cesta ke Smart Cities, který proběhl 8. listopadu v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

„Národní plán obnovy představuje velkou příležitost pro města a jejich rozvoj coby smart city i pro podniky a jejich digitální transformaci. Velký důraz klade na digitalizaci, inovace, čistou mobilitu a energetiku,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko. „Počítáme s tím, že 1,1 mld. Kč půjde na podporu vývoje a nasazování aplikací sítí 5G a první menší výzva je připravována na začátek roku 2022 pro demonstrativní projekty měst.“

„Vláda letos v květnu přijala Koncepci Smart Cities. Cílem je systematická podpora rozvoje obcí, měst a regionů, a to i s mezinárodní přesahem, což otevírá prostor pro uplatnění inovativních řešení českých firem,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová.

Zavádění 5G sítí v ČR pokračuje, pilotní projekty pro lepší život obyvatel postupně realizuje Bílina, Jeseník, Karlovy Vary, Plzeň i Ústí nad Labem, tato města zvítězila v soutěže MPO a MMR 5G pro 5 měst. Z Národního plánu obnovy je v Plzni v přípravě projekt autonomní tramvaj – rozvoj polygonu s podporou 5G. V Ústí nad Labem se počítá se zvýšením dopravní bezpečnosti v ulicích a monitoringem bezpečnosti účastníků silničního provozu, resp. s rozvojem polygonu U SMART a využitím technologií LiDAR a analýzy obrazu.

„Z rozsáhlého zavádění sítí 5G lze získat významnou ekonomickou a sociální hodnotu. Technologické aplikace usnadní průmyslový pokrok, pomohou zefektivnit chod města a zvýšit kvalitu a rozsah veřejných služeb pro obyvatele,“ říká náměstek ministryně místního rozvoje pro regionální rozvoj David Koppitz a dodává: „Je předpoklad, že do roku 2035 bude ve světě prostřednictvím 5G sítí vyprodukováno zboží a služby o hodnotě 13,2 bilionů dolarů a vznikne přes 22 milionů pracovních míst.“

Spolupráce výzkumného sektoru, technologických firem, operátorů, státu i dalších institucí se podporuje v rámci společné platformy 5G aliance. Tvoří ji 5 pracovních skupin k 5 klíčovým oblastem, kterým se platforma věnuje. Jde například o podporu průmyslu 4.0, chytrých průmyslových zón či průmyslového výzkumu v této oblasti. Dále se jedná o chytrá města, kterým se věnuje mimo jiné projekt (soutěž) 5G pro 5 měst, či obce 5G ready, tedy připravené na digitální rozvoj. Klíčovou oblastí je také bezpečnost, zde se nyní jedná zejména o implementaci tzv. EU 5G Tool boxu a také 5G krizovou komunikaci a také o 5G koridory.

Činnost 5G aliance vychází ze schválené vládní strategie Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice - Cesta k digitální ekonomice a Inovační strategie ČR 2019-2030 - The Country for the Future. Subjekty, které ji tvoří, mají při zavádění a rozvoji 5G sítí společně plnit inovační, regulatorní, strategickou, bezpečnostní a podpůrnou roli.

/zr/*

 

Organizace Pěšky městem zve na mezinárodní konferenci o chodcích a pro chodce ve městech, která se uskuteční v e dnech 21. a 22. října v prostorech pražského CAMPu (Centra pro architekturu a plánování). Akce se koná pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy a Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Na účastníky akce  čeká program nabitý přednáškami zahraničních i českých expertů a několik zajímavých workshopů. Ve vztahu k chodcům se budou řešit témata jako doprava a plánování, klimatická změna, zdraví, ekonomika, děti ve městech a mnoho dalšího. Hlavním řečníkem bude prof. Carlos Moreno – vědec, zmocněnec starostky města Paříže pro smart cities a především autor konceptu tzv. 15minutového města. Nebude chybět ani příjemný networking u šálku dobré kávy.

Říjnové vydání Moderní obce k blížící se konferenci přinese rozhovor s Petrou Syrovou, předsedkyní spolku Pěšky městem, který konferenci pořádá. Ze zajímavého rozhovoru zde vyjímáme alespoň jednu z odpovědí paní předsedkyně: „Z mého pohledu je důležité dívat se na dopravu komplexně. Například automobilová doprava v Praze představuje pouze 33 % v dělbě přepravní práce, pěší doprava 23 %. Řešení typu „až budou postaveny obchvaty a dost parkovacích domů, pak můžeme zklidňovat centra měst“ nebude bez dalších opatření fungovat a bude způsobovat jen další nárůst automobilové dopravy.

Nabídneme-li lidem silnice, budou je využívat a za chvíli budou zase přeplněné a do měst bude proudit více aut. Současně s výstavbou okruhů musí být regulován vjezd aut do center měst (např. zdražením parkování či mýtným) a lidem nabízeny jiné možnosti cestování – kvalitní městská a příměstská doprava, bezpečné a komfortní cesty pro pěší či jízdní kola.

Pokud se na dopravu díváme v kontextu udržitelného rozvoje, tak vnímám, že nastal čas pro přerozdělení veřejného prostoru měst férovějším způsobem. S ohledem na klimatické změny, současnou pandemii, ale i zdraví obyvatel, kvalitu a hodnotu veřejného prostoru je třeba přehodnotit priority v organizaci dopravy a podporovat rozvoj pěší, cyklistické či veřejné dopravy, které prostředí měst i lidem prospívají.“*

Na konferenci se registrujte na webových stránkách Pěšky městem: https://peskymestem.cz/projekt/konference-pesky-mestem/ .

/zr, rš/

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

Historicky poprvé probíhá v Česku národní soutěž v oblasti SMART CITY
– tzv. Chytrých měst. Soutěž nese název "Chytrá města pro budoucnost" a jejím cílem je propagovat a podporovat využívání inovativních postupů včetně zapojení moderních technologií za účelem zkvalitnění života lidí ve městech a obcích. Soutěž se uskuteční pod záštitou resortu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhlašovatelem je Smart City Innovations Institut.

Stále častěji chytré technologie využívají i menší města či regiony. Není divu. Přispívají totiž k lepšímu a pohodlnějšímu životu lidí. To potvrzuje i Radim Ševčík, statutární ředitel Smart City Innovations Institutu (SCII): „Chytrá města nejsou jen o využití jednotlivých technologií. Pro rozvoj programů SMART CITY je podstatné zapojení veřejnosti. Jde o to, aby technologie skutečně byly lidem k užitku. Tím se pak zvýší celkový komfort života ve městech a obcích.
A o to přesně jde.“


I z toho důvodu není překvapením, že projekty SMART CITY zdomácněly už i v českém prostředí. Najde se mnoho měst, která chytrá řešení již dnes využívají či zavádějí. Jedná se o řadu možností, jak se dá lidem život ve městech zpříjemnit. Podle odhadů má být jen do roku 2020 v Česku proinvestováno až 100 mld. Kč, a to zejména v oblastech energetiky, mobility a dopravy, odpadového hospodářství, bezpečnosti a řízení samospráv. Bude tak možné financovat spoustu projektů a aktivit s využitím takových postupů či projektů, které mají v konečném důsledku napomoci vylepšit kvalitu života obyvatel, zefektivnit a zlevnit vybraná řešení ve městech.  Nabízí se otázka, kde mohou samosprávy čerpat inspiraci k jejich funkčnímu využívání?

Smart City Innovations Institut přišel s řešením v podobě soutěže „Chytrá města pro budoucnost 2017“. Jedná se o vůbec první soutěž svého druhu v České republice. Má za cíl definovat trendy, propagovat SMART CITY projekty a podporovat obce, města i kraje ve sdílení a dobré praxi využívání nejmodernějších postupů. Radim Ševčík za SCII k tomu dodává:  „Soutěž Chytrá města pro budoucnost má přispět ke správnému vnímání programu SMART CITY. Samosprávy i dodavatelé chytrých řešení získají mimo jiné návod, jak projekty zapojit do městských struktur a jak je efektivně využívat.„

 Do soutěže se mohou zapojit kromě měst, obcí a regionů také dodavatelé chytrých projektů. Soutěží se v kategoriích PROJEKT (dnešní vnímání SMART CITY), MODEL (udržitelná  budoucnost SMART CITY), IDEA (trendy a inspirace) a OSOBNOST (charisma SMART CITY).  Přihlášeny mohou být i ty záměry, které zatím nebyly realizovány. Porota sestavená z odborníků a nejvýznamnějších stakeholders bude příští vítěze posuzovat podle základních pilířů definovaných v souvislosti s metodikou SMART CITY. Podle nich se posuzuje  proveditelnost, udržitelnost, úspora, otevřenost dat a zapojení veřejnosti.  

 

Titulárním partnerem soutěže ,,Chytrá města pro budoucnost”  je  Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR).  Jedná se o mezinárodně certifikovanou asociaci, která významně přispívá k rozvoji programu SMART CITY v Česku. Sdružuje na 130 tuzemských měst, obcí i regionů. Již 22 let podporuje kvalitu veřejné správy a udržitelný rozvoj podle cílů OSN.

Soutěž „Chytrá města pro budoucnost“ se koná pod záštitou resortu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Dále ji podporují: Asociace malých a středních podnikatelů, Asociace chytrého bydlení, sdružení CZECH TOP 100 a další partneři.

 

Soutěž „Chytrá města pro budoucnost“ byla vyhlášena 1.12. 2016 na konferenci NSZM Udržitelné město 2016 v Praze. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 15. května 2017. Odborná porota následně vyhodnotí projekty a 21. června 2017 proběhne vyhlášení vítězů ve Španělském a Rothmayerově sále Pražského hradu v rámci galavečera CZECH TOP 100 - vyhlášení  23. ročníku žebříčku „100 nejvýznamnějších firem ČR“. Výherci soutěže mají kromě zisku prestižního titulu možnost přihlásit se do světového kola obdobné soutěže. Dále získají hodnotné ceny od partnerů a kompletní (metodickou, finanční, komunikační, technologickou) podporu při zavádění SMART CITY řešení.

 

 

Veškeré propozice a pravidla soutěže „Chytrá města pro budoucnost 2017“ včetně přihlášky jsou uvedeny na webovém portále www.soutezchytramesta.cz.

 

Vyhlašovatelem soutěže je SCII /Smart City Innovations Institut z.ú./, nevládní nezisková organizace, jejímž cílem je podpora tří prioritních os: otevřené platformy odborníků v prostoru SMART CITY, dlouhodobé metodické standardizace principů SMART CITY na celostátní i mezinárodní úrovni a vývoj vlastních specifických produktů. Mezi ně patří především výuka a komunikace jako nezbytný podklad pro široké pochopení všech principů SMART CITY a proaktivní diskuzi se zapojením veřejnosti, SMART CITY ROAD MAPS - návrhy a implementace, transfer znalostí z globálního prostoru SMART CITY na lokální úroveň, dále pak výzkumné činnosti s vazbami na vysoké školy.

/zr/

 

Digitalizace a inovativní projekty ve veřejné správě, v průmyslu i ve službách mění podobu měst. Města stojí na začátku revoluce, ve které hrají hlavní roli moderní technologie a internet. Česká spořitelna a O2 IT Services vyhlásily ve spolupráci s Úřadem vlády soutěž Chytrá radnice, která má ocenit inovativní projekty a sdílet zkušenosti s jejich zaváděním.

Které město v Česku je největší, ví každý. Téměř kdokoliv si také umí spočítat, která municipalita je nejbohatší. Málokdo tuší, ve kterém městě či obci jsou nejlepší podmínky pro život. Zcela určitě však nikdo neví, která radnice je nejchytřejší.

Během letoška se dozvíme i to. Česká spořitelna  ve spolupráci se společností O2 IT Services a Úřadem vlády pro všechna města a obce v zemi vyhlásila počátkem března soutěž Chytrá radnice. Jejím cílem je ukázat dobré příklady z praxe a sdílet zkušenosti z realizace nových řešení. Organizátoři soutěže proto vyzývají obce, města, městské části i soukromé subjekty, aby se prezentovaly svými moderními projekty ve veřejné správě a samosprávě.

Hlavním smyslem zavádění konceptu smart city do měst je vyrovnat se s neustávajícím přílivem obyvatelstva do měst. Podle některých odhadů by ve městech mělo do roku 2050 žít 70 procent veškerého obyvatelstva. Moderní technologie mají pomoci zajistit efektivní hospodaření města, zajistit občanům životní komfort a také šetřit životní prostředí.

Přihlášky do soutěže Chytrá radnice mohou zájemci poslat do 1. 6. 2017 prostřednictvím webových stránek www.chytra-radnice.cz nebo poštou. Do konce srpna projekty posoudí odborná porota akademiků a zástupců partnerů podle šesti hlavních kritérií, kterými jsou udržitelnost, odvaha, inovativnost, socioekonomický přínos, participace občanů a koncepčnost řešení. Další známky mohou projekty získat v rámci jedné z osmi kategorií. Pět z nich je tematických (Životní prostředí, Individuální doprava, Veřejná doprava, Energetika, e-Úřad) a tři jsou průřezové pod patronací hlavních organizátorů. Ti v jejich rámci ocení celkovou chytrost konkrétního města, vyberou nejlepší inovativní řešení a udělí cenu veřejnosti.

Prostřednictvím webových stránek soutěže www.chytra-radnice.cz bude možné hlasovat a vybrat tři kandidáty na Cenu veřejnosti. Vítěz kategorie bude zvolen v září přímo na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v Lichtenštejnském paláci.*

/fb/

K foto:

Ve středu 1. března se ve spolupráci Úřadu vlády, O2 a České spořitelny uskutečnila panelová diskuze věnovaná stavu a budoucnosti konceptu smart cities v České republice. V závěru akce byla vyhlášena soutěž Chytrá radnice, která ocení úspěšné projekty využívající moderní technologie v oblasti veřejné správy a samosprávy.

Foto: archiv

Podle nejnovějších dat poradenské společnosti Grant Thornton přibude v Česku na 10 nových měst s inteligentními prvky do konce roku 2017. A nebude se jednat pouze o velkoměsta. "Trendy v oblasti tzv. inteligentních měst sledujeme dlouhodobě. Ukazuje se, že záleží především na starostovi, a tak i vesnice mohou v uvažování o budoucnosti velmi rychle předskočit velké aglomerace," říká David Pirner ze společnosti Grant Thornton.

Města s inteligentními prvky se v Česku stávají trendem. Na mapě Česka jich už najdeme kolem deseti. Inteligentní město jako takové, bude v Česku maximálně do 15 let. Mezi průkopníky patří Písek a Pacov, následují je Brno, Třinec, Ostrava nebo Plzeň. Grant Thornton se dlouhodobě věnuje problematice inteligentních měst a očekává, že měst s prvky chytrých řešení bude kontinuálně přibývat a nebude to pouze ve velkoměstech, ale i v menších aglomeracích. Mobilní aplikace dokážou například navést řidiče na volné místo a ušetří jim tak až třetinu času stráveného hledáním. Kamery monitorují život ve městě (dětská hřiště, veřejná prostranství atd.) pro zajištění většího bezpečí. Odpadky se mění v plyn a ten se mění v čistou energii. Svítí se ledkovým osvětlením a plánuje se i chytrý městský bazén. "Termín smart city zatím není nikde pevně definován. Rozhodně ale nejde jen o technologie. Daleko větší důraz by měl být kladen na uvažování o budoucnosti města obecně," vysvětluje David Pirner.

Experti Grant Thornton vypracovali čtyři základní kroky, jak se stát inteligentním městem či vesnicí a zároveň přivést ke svým občanům investice velkých firem pro zajištění rychlejšího rozvoje.

 

Česko ve srovnání se zbytkem světa v oblasti inteligentních měst dlouhou dobu zaostávalo. Změnit se to rozhodli radní v Písku. Jako jedni z prvních v ČR vytvořili ucelenou koncepci, jak změnit běžné české město v město inteligentní. Se zaváděním nových technologií začal Písek ve školách a jen na vytápění tak díky nim ušetřil za první půlrok 2,5 milionu korun. Momentálně buduje novou světelnou infrastrukturu.  Českomoravský Pacov si zase chválí elektromobilitu a chce budovat první veřejnou dobíjecí stanici.

 

Na druhou stranu je třeba říci, že existují i ne zcela povedené implementace chytrých řešení. "Klíč je v ucelené koncepci, která nebude zahrnovat jen technologie, ale bude město řešit systémově jako celek. Cílem je pomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě života v nich. Využití moderních technologií musí být jen technickým prostředkem k dosažení hospodářských cílů nikoliv cílem samotným," komentuje neúspěchy některých pokusů David Pirner.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down