V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Projekt Koncepce bydlení a její pilotní ověření ve městě Ostrava je vítězem mezinárodní soutěže o nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars 2018. Severomoravská metropole byla nominována v kategorii Vytváření lepšího přístupu k veřejným službám. Odborná porota zhodnotila celkem 102 projektů z 25 zemí.

Ostrava reaguje na potřebu funkčního systému sociálního bydlení ve městě. Projekt je zaměřený na pomoc osobám v bytové nouzi – nízkopříjmovým domácnostem, seniorům, samoživitelkám s dětmi a osobám, jejichž stávající bydlení je nevyhovující. Za dva roky fungování bylo v pilotním systému podpořeno celkem 215 osob. V zabydlených domácnostech jsou pozorovatelné kvalitativní změny - lidé mají větší pocit jistoty a bezpečí, dochází k zlepšení zdravotního stavu a psychické pohody, zlepšují se rodinné, partnerské a mezilidské vztahy. Také to, že jsme uspěli v konkurenci těch nejlepších, je pro nás potvrzením, že jsme se vydali správnou cestou,“ uvedl náměstek primátora Michal Mariánek.

Závěrečný ceremoniál vítězných projektů RegioStars se uskutečnil 9. října v Bruselu v rámci Evropského týdne regionů a měst, který každoročně přiláká více než 6000 účastníků. Cenu si převzali zástupci města Ostravy v čele s garantem projektu za odbor sociálních věcí magistrátu Zdeňkem Živčákem (na snímku).*

/zr/

K foto:

Cenu za vítězství v mezinárodní soutěži o nejlepší evropský projekt podporovaný politikou soudržnosti EU RegioStars 2018 převzali zástupci města Ostravy v čele s garantem projektu za odbor sociálních věcí magistrátu Zdeňkem Živčákem

Foto: web města

Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program (IROP), zaznamenalo nebývalý zájem o výzvy na sociální služby a sociální bydlení. Možnost jejich podávání končí sice až 29. listopadu 2018, respektive 18. září 2018, doporučujeme ale na nic nečekat. Žádosti budou v případě rovnosti bodů seřazeny podle data a času podání.

„Vývoj v podávání žádostí ukazuje, že prodloužení povinné doby udržitelnosti projektů sociálního bydlení na dvacet let není bariérou pro žadatele. Jde nám o to, aby vynaložené finance na tyto projekty sloužily lidem, pokud možno co nejdéle,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Výzva Sociální bydlení II. byla vyhlášena v březnu 2018, přičemž na projekty je připraveno 600 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Výzva Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. disponuje částkou 1,4 miliardy korun z EFRR. K 20. srpnu 2018 bylo do výzvy Sociální bydlení II. předloženo 29 žádostí o podporu za celkem 216 milionů korun, u výzvy Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. pak dokonce 159 žádostí za asi 1,3 miliardy korun. Jelikož jsou výzvy otevřeny až do 18. září 2018, dá se předpokládat, že celková částka žádostí překročí finance, které má IROP pro tyto účely k dispozici.

Výzvy Rozvoj sociálních služeb II. a Rozvoj sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách II. hlásí ještě vyšší zájem žadatelů. Ve výzvách lze žádat o dotace na nákup nebo výstavbu objektů a jejich zařízení a vybavení, aby zde mohly být poskytovány kvalitní sociální služby. Jedná se například o chráněné bydlení, denní a týdenní stacionáře a azylové domy. Do těchto výzev, které byly vyhlášeny před třemi měsíci, bylo ve výzvě Rozvoj sociálních služeb II. předloženo 6 projektů celkem za asi 129 milionů korun a ve výzvě Rozvoj sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách II. dokonce již 29 projektů za 669 milionů korun, což skoro dvojnásobně přesahuje určenou částku pro tuto výzvu. O podporu mohou zájemci žádat až do 29. listopadu 2018, zájemcům o dotaci však doporučujeme podat žádost co nejdříve. Žádosti budou v případě rovnosti bodů seřazeny podle data a času podání.

Informace k 79. výzvě naleznete na stránkách www.irop.mmr.cz.*

 /TZ MMR/

Při příležitosti včerejšího jmenování nové ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové připomíná Sdružení místních samospráv ČR, které zásadní úkoly by mělo ministerstvo řešit právě ve vztahu k obcím a městům.

V sociální oblasti existuje řada problémů, které obcím komplikují život. „Sdružení místních samospráv ČR upozorňuje v souvislosti se jmenováním nové ministryně sociálních věcí na ty nejpalčivější. Všechny se nějakým způsobem dotýkají bydlení,“ říká předseda SMS ČR europoslanec Stanislav Polčák, který již avizoval, že v nejbližší době chce ministryni požádat o schůzku a problémy s ní začít řešit.

Jednou z priorit, které budou obce po ministerstvu požadovat, je vyšší kontrola sociálních dávek určených na bydlení – a především jejich snížení tam, kde jsou nadužívány nebo dokonce zneužívány. „Zbytečně vyplácené dávky na bydlení neřeší palčivou situaci sociálně slabých, ale financují byznys provozovatelů ubytoven, s tím nemůžeme souhlasit,“ zdůrazňuje Stanislav Polčák a dodává: „Obecně považujeme za jednu z možností, jak řešit zneužívání těchto dávek, regulaci cen nájmu v ubytovacích zařízeních, kde žadatelé o příspěvek na bydlení žijí, a to například na základě cenových map.

S tématem zneužívání příspěvku na bydlení souvisí problematika sociálního bydlení, která dosud nebyla uspokojivě systematicky vyřešena. Myšlenku sociálního bydlení SMS ČR podporuje, zákon, který by sociální bydlení systematicky upravoval, ale musí brát v potaz specifickou situaci jednotlivých regionů a obcí, zejména těch malých. „Věříme, že sama obec zná nejlépe svou situaci, své potřeby a své možnosti. Návrh zákona by měl iniciativy obcí podporovat a poskytovat jim jednotný rámec pro jejich realizaci. Obce se totiž o své potřebné občany, zejména o ty, kteří mají trvalý pobyt na jejich území, již nyní starají a jsou tak významnou instancí v prevenci sociálního vyloučení,“ konstatuje Stanislav Polčák. SMS ČR v této souvislosti vítá skutečnost, že vláda má v úmyslu upravit rozpočtové určení daní zavedením koeficientu zohledňujícího počet seniorů žijících v obci.

Další oblastí, na kterou by se podle SMS ČR mělo ministerstvo zaměřit, je řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit a omezení fenoménu vnitřní migrace. „Rádi bychom diskutovali o změně posuzování a definice vyloučených lokalit, protože z takzvané Gabalovy analýzy vypracované v roce 2014 vyplývá, že sociálně vyloučené lokality se proměňují, že sociální vyloučení je jev dynamický a je tedy potřeba ho průběžně monitorovat,“ uzavírá Stanislav Polčák.*

/zr/

K foto:

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Foto: www.mpsv.cz

 

 

Magistrát hlavního města Prahy revidoval operační program Praha – pól růstu České republiky (OP PPR), aby lépe odpovídal aktuálním požadavkům na čerpání prostředků a potřebám české metropole. Nově magistrát ve spolupráci s evropskými fondy podpoří elektromobilitu v hlavním městě.

Zároveň magistrát navýší alokovanou částku na rozšíření kapacit základních škol a modernizaci učeben, o které je mezi žadateli veliký zájem. Další změny se týkají rozšíření cílových skupin pro podporu inovací a sociálních služeb.

Revidovaná verze operačního programu obsahuje zapracované připomínky a komentáře Evropské komise a členů Monitorovacího výboru OP Praha. Revidovaný operační program nemění strukturu, cíle ani priority podpory, i nadále obsahuje pět prioritních os.

Vznikl nový specifický cíl pro rozvoj nízkoemisní mobility v oblasti městské dopravy v uličním provozu, který má především snížit emise z provozu městské hromadné dopravy. V rámci tohoto specifického cíle prioritní osy „Udržitelná mobilita a energetické úspory“ bude zaveden a odzkoušen provoz elektrobusů na linkách 104 a 207. Ročně by tak mělo jen na těchto dvou linkách dojít k úspoře více než 12 tun emisí prachu, oxidu siřičitého a oxidu dusíku. Zároveň dojde k roční úspoře 155 tun oxidu uhličitého.

Vzniká zde významný synergický efekt, neboť elektromobilita neprodukuje žádné lokální emise a zároveň vede ke snižování uhlíkové stopy dopravy. Vozidla s elektrickým pohonem také snižují hluk z dopravy,“ uvedla radní hlavního města pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková.

Magistrát očekává velkou úsporu emisí CO2 také od vybudování záchytných parkovišť systému P+R v Radotíně a na Černém Mostě, v rámci kterých vznikne celkem přes 1000 parkovacích míst, 14 přitom bude vyhrazeno pro dobíjení elektromobilů.

Praha zároveň navýší prostředky pro podporu škol. Plánuje rozdělit navíc 200 milionů korun. Celkem 100 milionů bude určeno na vytvoření nových tříd na základních školách a 100 milionů na podporu modernizace infrastruktury, vybavení a zařízení pražských škol. Důvodem navýšení prostředků je velký převis projektů v již uzavřených souvisejících výzvách. „Navíc očekáváme nárůst počtu žáků v základních školách, který je způsobený nástupem populačně silnějších ročníků z let 2004 až 2010,“ doplnila Irena Ropková.

Poslední úpravy se týkají oprávněných žadatelů pro podporu výzkumu a inovací a rozvoj sociálních služeb. V obou případech jde o rozšíření stávajících cílových skupin pro čerpání dotací.

Hlavním cílem původního i revidovaného OP PPR tak zůstává zajištění efektivního využití investic pro zvyšování konkurenceschopnosti Prahy prostřednictví podpory vědy a výzkumu, zajištění udržitelné mobility a zatraktivnění využívání městské veřejné dopravy, podpory sociálně znevýhodněných osob prostřednictvím rozvoje sociálního podnikání, sociálního bydlení nebo komunitního života a zvyšování kvality vzdělávání podporou vytváření nových tříd v mateřských, základních a středních školách, podporou tzv. dětských skupin, vzděláváním pedagogů a rozvojem podmínek pro inkluzi.*

Další informace o operačním programu Praha – pól růstu ČR jsou zájemcům k dispozici na webových stránkách www.penizeproprahu.cz.

/zr/

Ilustrační foto: archiv Smart Prague

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down