V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

Města Kadaň, Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov se spojila v úsilí docílit legislativních změn v oblasti příspěvku na bydlení. Představitelé těchto měst již společně poslali i dopis předsedovi vlády Andreji Babišovi, jemuž tak dali podnět k řešení situace, kterou využívají tzv. obchodníci s chudobou.

Starosta města Kadaně Jiří Kulhánek upozorňuje na mrhání veřejnými prostředky v rámci výplat sociálních dávek na bydlení, opakovaně v této věci kontaktuje předsedu vlády, který věc předal Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Problém s migrací početných sociálně slabých rodin z celé republiky do severních a západních Čech trápí mnohé slušné obyvatele měst a také představitele radnic. Řešení je však v kompetenci státu, a to především v úpravě zákonů.

Představitelé uvedených měst se proto 11. ledna sešli v Kadani na společné tiskové konferenci, kde zaznělo, že tuto spolupráci v budoucnu rozšíří i na další města regionu. Problém s nepřizpůsobivými občany se totiž přelévá z jednoho města do druhého. „Vyplácejme dávky maximálně do výše obecního nájmu,“ vyzývá starosta Jiří Kulhánek a uvádí příklad, kdy nyní běžně dostává rodina příspěvek na bydlení ve výši 12,5 tisíce korun. Skutečné náklady jsou přitom zhruba poloviční.

Byznys s chudobou přináší městům i další problémy, jako je zvýšený vandalismus, problémy s rušením nočního klidu i problémy ve školní výuce.

Starosta města Klášterce nad Ohří Štefan Drozd k tomu říká: „Chodí za námi spoluobčané, chtějí, abychom řešili problémy s nepřizpůsobivými. Pokusili jsme se vykupovat byty, ale současní majitelé nám je nechtějí prodat. Opatření obecné povahy, ke kterému jsme přistoupili, představuje jen 10 procent úspor.

Stejné problémy jsou v Chomutově, Jirkově a dalších městech. Slušní nájemníci odcházejí z panelových domů, kde jim znepříjemňují život neslušní sousedé. Ty ubytovávají pro svůj zisk ze sociálních dávek majitelé bytů, často společnosti odjinud, které skoupily byty.

Místostarostka Jirkova Dana Jurštaková uvádí: „Na ministerstvu pořád řeší, komu přidat peníze, a neřeší to, že jinde se sypou peníze zbytečně.“ Stát tak přichází o milióny až miliardy korun. „Snažíme se státu ušetřit peníze, a doufáme, že na to uslyší premiér vlády Andrej Babiš,“ říká Jiří Kulhánek, který vede korespondenci s Úřadem vlády a vyvolává i  jednání na krajském úřadě. Zatím bez výsledku. „Možná kompetentní úředníci čekají na jakýsi impulz od vyšší autority, aby dostali chuť do práce,“ říká Jiří Kulhánek.

Představitelé měst mají snahu řešit problémy, nechtějí je jen hasit, jak je tomu dnes.

Rádi bychom, aby náš hlas bylo hlasitěji slyšet v Praze,“ říká David Dinda, náměstek primátora města Chomutova, které rovněž vítá spolupráci měst v této oblasti. Zkušenosti měst jsou totiž podobné, přibývá petic a stížností nespokojených občanů na chování nepřizpůsobivých občanů, kteří migrují díky snadné dostupnosti štědře dotovaného bydlení. Udělat tomu přítrž navrhují představitelé měst Kadaně, Klášterce nad Ohří, Chomutova a Jirkova.*

/zr/

 

K foto:

Z tiskové konference zástupců měst Kadaň, Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov, která se uskutečnila minulý pátek v Kadani

Foto: archiv

Při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik by se Česká republika během následujících padesáti let dostala do bezvýchodné dluhové pasti. Důvodem je především stárnutí obyvatelstva a s ním spojené zvyšování nároků na penzijní systém. Ukázala to historicky první Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zpracovaná Národní rozpočtovou radou.

Přestože Česká republika v současnosti patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie, jsou její veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Při zachování stávajícího nastavení výdajových a daňových politik by se do roku 2068 mohl veřejný dluh vyšplhat až na 230 % hrubého domácího produktu (HDP). To by znamenalo, že země nebude schopna hradit svoje výdaje a závazky a propadne se do dluhové pasti.

Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada. „České hospodářství bude v následujících 50 letech růst i nadále rychleji než ekonomiky vyspělejších zemí. Ani zvyšování daňových příjmů, které pokračující konvergence přinese, ale nebude stačit na to, aby vyvážilo schodky penzijního systému způsobené stárnutím obyvatelstva,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.

Zatímco nyní činí podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci 19 %, kolem roku 2060 bude už do této věkové skupiny spadat téměř každý třetí obyvatel. Zpráva Národní rozpočtové rady ukazuje, že po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně silné ročníky, bude penzijní systém čelit prudkému nárůstu výdajů. Současný vyrovnaný stav se tak promění v každoroční deficity, které se do roku 2059 vyšplhají až nad 5 % HDP.

Česká společnost se bez ohledu na technologický pokrok, ekonomické sbližování s vyspělými zeměmi nebo další možné pozitivní změny ocitne před základní otázkou: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu, nebo připustit snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě? Čas, který mají politici i široká veřejnost na nalezení konsenzuálního řešení, se rychle krátí,“ konstatovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Kromě výdajů na starobní důchody porostou podle Zprávy v poměru k HDP v následujících 50 letech také veřejné výdaje na zdravotnictví či sociální dávky. Rychlejší růst výdajů v porovnání s příjmy by sám o sobě v následujících 50 letech prohloubil dluh sektoru veřejných institucí z 34,7 procenta HDP na konci roku 2017 na 180 % HDP. Překročení dluhové brzdy, jež je nyní zákonem stanovena na 55 % HDP, a následné další zvyšování zadlužení by však vyvolalo reakci finančních trhů, na nichž si stát obstarává zdroje prodejem dluhopisů. „Investoři by při zhoršujícím se stavu českých veřejných financí požadovali za svoje prostředky rizikovou prémii, která by se projevila nárůstem úrokových sazeb ze státních dluhopisů. To by vývoj dluhu ještě zhoršilo,“ dodala Eva Zamrazilová.

Zpráva Národní rozpočtové rady kromě dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí poukázala také na střednědobá rizika. Zátěžové tříleté scénáře, ve kterých Rada pracovala se zpomalením růstu HDP na dvě procenta ročně, resp. jeho stagnací, naznačují, že pokud by se opakovaly světové hospodářské poruchy minulého desetiletí, veřejné zadlužení by se zhoršovalo stejně rychle jako při předchozí krizi. „Tentokrát by ovšem byla nevýhodou horší výchozí pozice, protože stávající zadlužení je ve vztahu k HDP vyšší, než bylo v roce 2008,“ připomněl člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Klíčová zjištění Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí:

* 31 % bude pravděpodobně podíl osob ve věku 65 a více let na celkové populaci ve 60. letech 21. století;
* v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik by podíl veřejného dluhu na HDP začal od poloviny 30. let 21. století narůstat a v padesátiletém horizontu by se vyšplhal až na 230 % HDP;
*  výdaje na starobní důchody začnou během 30. let 21. století ze stávající úrovně 7 % HDP rapidně růst a budou kulminovat kolem roku 2059 na úrovni 12,9 % HDP;
* 2,86 je počet procentních bodů HDP, o který by se muselo každý rok zlepšit primární strukturální saldo po dobu 50 let, aby na konci tohoto období dluh nepřesahoval hranici dluhové brzdy (55 % HDP);
* 40 % je přibližná hranice podílu veřejného dluhu na HDP, která za současných podmínek zajistí, že v případě ekonomických problémů nedojde k aktivaci dluhové brzdy.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu.*

/zr/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down