V příštím roce počítá se zvýšením rozpočtu kvůli cenám energií minimálně 40 procent obcí. Přes deset procent jich navýší rozpočet už letos. Čtvrtina obcí se zajímá o výstavbu vlastního zdroje energie. Vyplývá to z průzkumu Sdružení místních samospráv ČR, do něhož se zapojilo 700 obcí.

Zastupitelé obcí nejčastěji předpokládají, že jim výdaje za energie stoupnou v rozmezí 15 až 30 procent, v některých obcích ale očekávají, že zaplatí až trojnásobek současné částky. Týká se to především obcí, které odebíraly energie od dodavatelů, kteří ukončili činnost. Od těchto dodavatelů odebíralo energie podle průzkumu sedm procent obcí. Dvě třetiny obcí odebírají energie od větších dodavatelů, kteří jsou zároveň tzv. dodavateli poslední instance.

V příštím roce počítá s navýšením rozpočtu minimálně 40 procent obcí. Toto číslo se ale spíše zvýší, protože v téměř polovině obcí o tomto tématu zastupitelé ještě nejednali.

I vzhledem k vyšším cenám energií má nyní čtvrtina obcí zvýšený zájem o pořízení vlastního zdroje energie. V 25 obcích, které se zapojily do průzkumu, už tento proces spustili.

Přibližně před rokem jsme začali řešit instalaci solárních panelů na střechu naší školy. Evidentně jdeme správnou cestou, spočítali jsme si, že při současných cenách energií bude návratnost investice velmi rychlá,“ říká například Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve na Vysočině.

Osazení střech obecních budov, jako jsou školy, kulturní domy, úřady nebo čistírny odpadních vod, solárními panely je efektivní způsob, jak obce zvýší svou energetickou soběstačnost. Úspory za energie přináší také instalace nového veřejného osvětlení, které má nižší spotřebu a intenzitu svícení lze v různých denních dobách i v konkrétních ulicích podle potřeby regulovat.

Inspiraci z obcí, které už takové projekty uskutečnily, a pomoc se samotnou realizací nabízíme samosprávám díky naší platformě Obec 2030. Příkladů řešení, která šetří rozpočet i životní prostředí, máme už desítky z celé republiky,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

SMS ČR pomáhá obcím snižovat náklady na energie i prostřednictvím centrálního nákupu na energetické burze. „Energie nakupujeme centralizovaně už od roku 2013. Vnímáme to jako servis pro naši členskou základnu,“ říká starostka Hořiněvsi a členka rady SMS ČR Jana Kuthanová.*

 /zr/

Energetika budov, to není jen šetrně zvolený způsob vytápění. Kvalitní energetické řešení vyžaduje komplexní přístup, který začíná již při prvních úvahách architekta o zasazení budovy do terénu a o jejím natočení směrem ke světovým stranám, počítá s kvalitou obálky budovy, způsobem vytápění i chlazení, mírou zasklení a zastínění apod.

Shodli se na tom odborníci na přednášce Rethink Architecture: Energy, kterou uspořádala Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování.

Přesto má energetika v komplexu hodnoticích kritérií certifikačních systémů jen osmnáctiprocentní váhu. Skutečně šetrné budovy musí řešit celou řadu dalších kritérií, jako je hospodaření s vodou, materiály nebo odpady,“ řekl energetický auditor CEVRE Consultants Jiří Cihlář. Zpravidla tedy nestačí jedno opatření, například umístit na budovu solární panely, a myslet si, že se tím z projektu stane šetrná budova. Důležitý je celý propracovaný komplex opatření. Zároveň je nezbytné na budovu a její spotřebu energie hledět v celém jejím životním cyklu od těžby surovin, přes výrobu stavebního materiálu, stavbu, provoz až po její budoucí demolici.

Jeden z nejpropracovanějších příkladů šetrné budovy v ČR představili ředitel facility managementu budov ČSOB Daniel Rubricius a ekoložka banky Soňa Štětková. Jde o centrálu ČSOB v pražské Radlické ulici. Už původní budova z roku 2008, kterou navrhl Josef Pleskot, byla z hlediska šetrnosti převratná a získala jako první v České republice certifikaci LEED, a to v úrovni Gold.

Nová budova otevřená loni pak šla ještě dále. Kromě opatření uplatněných již na původní severní budově, jako je orientace objektu ke světovým stranám, šetrné LED osvětlení a hojný přísun denního světla, přirozené denní větrání a noční předchlazování, či retence vody a zelené střechy, nová budova navíc využívá k topení a chlazení geotermální sondy ve spojení s aktivovanými betony a řadu dalších moderních opatření. Získala tak nejvyšší certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction. „Po roce fungování se ukazuje, že spotřeba elektřiny je zatím asi o 20 procent nižší, než se očekávalo,“ konstatovala Soňa Štětková.

Podstatnou roli při snižování energetické náročnosti budov hraje architekt jakožto jakýsi „dirigent“ celého procesu návrhu. Ondřej Hofmeister z ateliéru Projektil architekti ukázal na příkladech staveb ateliéru, jaká přirozená řešení může architekt využívat. Středisko ekologické výchovy Sluňákov je například ze severní strany zahrnuto hlínou a plně se otevírá na jih, kam směřuje dvojitá fasáda dnes otevřená terasou a vytvářející živý veřejný prostor. Zelená pobytová střecha v sobě kombinuje i funkci vyhlídkové terasy s pohledem do okolní krajiny, zároveň pomáhá budovu izolovat v létě i v zimě a zadržuje dešťovou vodu. „Domy by v budoucnu neměly spotřebovávat energii, ale vyrábět ji. Město by pak mohlo svou samotnou existencí přispívat krajině,“ vysvětlil svůj pohled na věc architekt Ondřej Hofmeister.

Vrcholnou ukázkou nezávislosti je pak soběstačný dům, který není napojen na sítě. V českých podmínkách ho buduje organizace Český soběstačný dům a jeho možnosti představil Pavel Podruh, který za projektem stojí. Jde podle něho o laboratoř, jejímž cílem je v praxi ověřit teoretické náměty a nabídnout šetrná řešení dále do praxe. Výroba energie je založená na solárním systému, který pokrývá celou jižní stranu budovy. „Integrovat solární panely s akumulací by do budoucna měl být standard u všech staveb,“ poznamenal Pavel Podruh.

Řešit energetiku budov je z hlediska udržitelnosti i emisí skleníkových plynů velmi zásadní. Stavby a jejich provoz způsobují třetinu emisí skleníkových plynů na světě. „V Evropské unii jsou budovy zodpovědné za 40 procent veškeré spotřebované energie. Je tedy nejvyšší čas přehodnotit, co znamená dobrá architektura. Vláda by si měla uvědomit, jak důležité je do budoucna stavět energeticky úsporně a podporovat technologie ve stavebnictví, které jsou šetrné k životnímu prostředí,“ řekla k tématu výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Cyklus přednášek Rethink Architecture spolu s Českou radu pro šetrné budovy organizují specialistky na udržitelné budovy Karolína Dvořáková a Kateřina Eklová. „Na třech přednáškách na jaře známí čeští architekti Ondřej Chybík, Zdeněk Fránek a Projektil architekti popsali, jak pracují s udržitelností na svých projektech. Další odborníci pak představili konkrétní šetrná řešení, která mohou architekti a studenti architektury použít ve svých projektech,“ uvedla  Karolína Dvořáková. „Na podzim 2020 připravujeme další akce s tématy Materials a People. Pro Materials bude zásadní cirkulární ekonomika či využívání stavebních odpadů a na akci People budeme hledat, co mají splňovat budovy a města, aby umožnily lidem žít zdravě a udržitelně,“ doplnila Kateřina Eklová.*

/zr/

Na snímku: Centrály ČSOB, která na přednášce Rethink Architecture: Energy byla uváděna jako příklad kvalitního šetrného řešení budovy

Ilustrační foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down