Již třetí den mohou rodinné firmy žádat u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) o zvýhodněné financování na svůj další rozvoj nebo o záruku, jež jim usnadní prodej či převod svých podniků novým vlastníkům. Podporu pro rodinné firmy připravila ČMZRB ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).

Rodinné firmy jsou největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru a důležitým prvkem rozvoje regionů, proto je pro nás jejich podpora klíčová,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Díky jasné definici rodinného podnikání schváleného vládou v loňském roce jim nyní můžeme poskytnout zvýhodněnou podporu prostřednictvím programů ČMZRB.

Tato podpora se bude týkat jak investičního, tak provozního financování a mohou o ni žádat firmy, které splňují definici rodinného podnikání. Její splnění se bude dokládat prostřednictvím ověření vydaného Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a zveřejněním daného podnikatelského subjektu v oficiálním seznamu rodinných firem na portálu https://www.businessinfo.cz/.

Na podporu rodinných firem se ČMZRB zaměřuje dlouhodobě. Díky ukotvení definice rodinného podnikání v české legislativě a samozřejmě také s ohledem na jeho význam pro hospodářský růst české ekonomiky jsme ve spolupráci s MPO a ostatními zájmovými organizacemi jako Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR rozšířili možnosti podpory rodinných podniků, a to v rámci stávajících programů Záruka 2015 až 2023, Expanze-záruky a EXPANZE-úvěry,“ vysvětluje generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiří Jirásek.

PODPORA Z PROGRAMU ZÁRUKA 2015 AŽ 2023 (dále jen GEN-záruka)

ČMZRB spouští program GEN-záruka, který bude usnadňovat firmám předání rodinných podniků novým vlastníkům, a to prostřednictvím záruky za investiční úvěry, a to až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, s délkou ručení až 8 let a s maximální výší záruky 30 mil. Kč. Záruku budou moci firmy využít na nákup obchodního podílu v rodinném podniku, nákup akcií rodinného podniku a na odkup obchodního závodu rodinného podniku.

Více o programu GEN-záruka zde.

PODPORA Z PROGRAMŮ EXPANZE-ÚVĚRY A EXPANZE-ZÁRUKY

Rodinné podniky se od 1. ledna 2020 v rámci programů Expanze-úvěry a Expanze-záruky přesunuly mezi tzv. zvláštní podporované aktivity, díky čemuž budou moci získat bankovní záruky nebo úvěry za ještě výhodnějších podmínek, než tomu bylo doposud.

Například v programu Expanze-úvěry mohou rodinné firmy využít na financování svých investičních projektů bezúročný úvěr od 650 tis. do 60 mil. Kč, s dobou splatnosti až 10 let včetně možnosti odkladu splátek jistiny na 4 roky.

ČMZRB poskytne bezúročný úvěr do max. výše 45 % způsobilých výdajů projektu, přičemž na min. 20 % způsobilých výdajů budou muset firmy využít úvěr od některého ze smluvních partnerů z řad komerčních bank nebo leasingových společností. Na tento úvěr pak bude firmám poskytnut příspěvek na úhradu úroků až do výše 4 mil. Kč.

Více o programu Expanze-úvěry zde.

V případě nedostatku vlastních zdrojů pro zaručení vlastního investičního projektu nebo při potřebě financování provozních výdajů mohou firmy využít zvýhodněnou bankovní záruku v programu Expanze-záruky, která jim usnadní přístup ke komerčním úvěrům. Záruku je možné poskytnout až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru a je poskytována na úvěry od 1 do 60 mil. Kč s dobou ručení až 10 let.

Více o programu Expanze-záruky zde.

Obsáhlý rozhovor s generálním ředitelem ČMZRB Jiřím Jiráskem, mimo jiné také o zvýhodněném financování rozvoje rodinných firem či jejich převodu a prodeji můžete číst v aktuálním dubnovém vydání Moderní obce. 

Nejen dubnové vydání Moderní obce můžete během dubna číst zdarma v elektronické podobě. Stačí kliknout na digitální čtečku (horní vodorovná lišta na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam) a poté do přihlašovacího e-mailu zadat digi@profipress.cz a heslo: ProfiPress.*

/tz/

K foto:

Českomoravská záruční a rozvojová banka sídlí v pražské Jeruzalémské ulici.

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

 

 

 

V závěru loňského roku Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě shrnul situaci v oblasti bydlení v České republice. Zpráva zahrnula mimo jiné i poznatky ze tří kontrol, popsala strategické cíle v této oblasti a zformulovala slabá místa bytové politiky.

Na některé nedostatky v oblasti bytové politiky Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)  opakovaně upozorňoval již dříve. Podle jeho názoru například nejsou jasně vymezené pravomoci a odpovědnosti mezi institucemi, které mají bytovou politiku na starosti. Podpora bydlení ohrožených osob je špatně koordinovaná a její přínos se nedostatečně hodnotí. Stát například nesleduje, jak se využívají dotované sociální byty. Stále také chybí zákon o sociálním bydlení.

Pro 10 % obyvatel v ČR představují náklady na bydlení více než 40 % disponibilních příjmů domácnosti. Na pořízení vlastního bydlení (70 m2) je u nás potřeba 11 ročních platů (viz Deloitte: Property Index Overview of European Residental Markets, July 2017), zatímco v Belgii stačí 3,7 průměrného hrubého ročního platu, v Německu 5 a ve Velké Británii 9,8 průměrného hrubého platu. Na podporu bydlení vynaložil stát za posledních 20 let 232 miliard korun. Kromě toho přispívá i ohroženým lidem na náklady na bydlení, za poslední dva roky šlo o 23,2 miliardy korun.

Aby byla podpora bydlení účinná, musí být jasně určené role jednotlivých institucí, které mají na bydlení vliv, a to včetně obcí. Je také potřeba vymezit sociální bydlení a pro koho je určené. Stát by měl své intervence pravidelně vyhodnocovat, aby věděl, jaký mají dopad. Důležité je také účinně bojovat proti zneužívání podnikání, založeného na provozování ubytoven a nájmu bytů ohroženým osobám.

Ke zlepšení situace by přispělo i snížení počtu vyloučených lokalit a o úspěšnější integrace ohrožených osob na trhu práce. Počet vyloučených lokalit roste. V roce 2006 bylo takových lokalit 310 a žilo v nich 80 tisíc lidí. V roce 2015 se jednalo už o 606 lokalit se 115 tisíci lidmi.

Podle NKÚ se ukazuje, že výplata sociálních dávek a dotací na sociální práci je málo účinná. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo například v letech 2015 a 2016 krajům a obcím dotace ve výši 550 milionů korun na zvýšení počtu sociálních pracovníků na obecních a krajských úřadech. V roce 2016 se ale podařilo dosáhnout jen 28 % počtu sociálních pracovníků, který by byl podle MPSV optimální. Naopak Úřad práce počet svých pracovníků navýšil, ale počet sociálních šetření zůstal stejný a v poměru k počtu vyplacených dávek nízký.

NKÚ ve zprávě také uvádí, jak na jeho kontroly reagovaly příslušné instituce. MMR například slíbilo zrevidovat koncepci bydlení. MPSV připravilo návrhy na úpravu výpočtu sociálních dávek, změny v systému sociálních služeb. Podílí se i na přípravě zákona o sociálním bydlení, který je uveden jako jedna z priorit v programovém prohlášení vlády. Úřad vlády pak navrhl změnit zákon o sociálních službách.

V zemích EU na poskytování sociálního bydlení stále více spolupracuje soukromý a veřejný sektor. Má přitom jasně stanovené a rozdělné úlohy. V některých zemích, jako například v Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, navíc hrají klíčovou roli družstva. V Dánsku a Nizozemsku poskytuje sociální bydlení soukromý neziskový sektor. Na Slovensku existuje zákon, který upravuje systém sociálního bydlení a také vymezuje cílovou skupinu. Za poskytování sociálního bydlení jsou odpovědné obce. V Rakousku je pak sociální bydlení určené pro širší skupinu obyvatel, ne jen pro nejchudší a sociálně vyloučené. Na rozdíl od ČR se tam více zaměřují i na podporu bytové výstavby dostupného nájemního bydlení.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down