Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) společně se Svazem měst a obcí ČR a Českou biskupskou konferencí prostřednictvím memoranda žádají Ministerstvo zemědělství, aby zohlednilo místní podmínky a potřeby České republiky v oblasti lesního hospodářství a vyčlenilo v pilíři rozvoje venkova Společné zemědělské politiky 130 mil. eur na programové období 2021–2027.

Návrh Ministerstva zemědělství na financování Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro oblast lesního hospodářství považujeme za silně poddimenzovaný. Proto jsme iniciovali vznik společného memoranda, které bylo v minulém týdnu odesláno přímo ministrovi zemědělství,“ uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda. „Věříme, že ministerstvo a poté i vláda budou věnovat naší společné výzvě náležitou pozornost a dosavadní návrh přehodnotí. Navrhovaných 2,2 % z pilíře rozvoje venkova pro lesní hospodářství neodpovídá významu lesů pro naplnění cílů adaptace na klimatické změny a situaci v českých lesích.“

V České republice pokrývají lesní pozemky 2 677 329 ha, což představuje 34 % z celkové rozlohy státu. Zemědělská půda zaujímá 51 % celkového území státu. Lesy, které mají stěžejní úlohu nejen ve zmírňování klimatických změn, ale také pro zajištění uhlíkové neutrality a zvyšování biodiverzity v krajině, v současné době čelí dopadům kůrovcové kalamity mimořádného rozsahu. Za období 2018–2020 jsou celkové ekonomické dopady kůrovcové kalamity podle Czech Forest think tank odhadovány na téměř 100 miliard korun.

V předchozím programovém období (1.–11. kolo Programu rozvoje venkova) bylo pro lesní hospodářství alokováno cca 186 mil. EUR. Obrovský převis žádostí ukázal, že alokace na intervence do lesnické infrastruktury a technologické investice nebyly dostatečné. Ve 13. kole, které odstartovalo 5. října, je na výstavbu a rekonstrukce lesních cest alokováno 460 mil. Kč. Skutečností ovšem je, že žadatel bez navýšení kategorie lesní cesty nemá šanci se svou žádostí uspět. Na obnovu lesních porostů po kalamitách, kde mohou žádat i státní lesy, je v posledním kole alokováno 400 mil. Kč.

Rozpočet Společné zemědělské politiky na nové období byl celkově ponížen o jednu třetinu. Za akceptovatelné lze z pohledu signatářů společného memoranda považovat snížení alokace na lesní hospodářství maximálně na 130 mil. eur. Návrh Ministerstva zemědělství však uvažuje pouze s alokací 28,6 mil. eur.

Vnímáme okolnosti rozpočtových omezení, ale podpora segmentu z evropských i národních zdrojů by se měla vzhledem k situaci logicky spíše zvyšovat,“ konstatoval dále Jiří Svoboda. „Na lesy jsou kladeny velké nároky a velká očekávání, a to jak v rámci EU, tak na národní úrovni. Bez oprav lesních cest poškozených v důsledku kůrovcové kalamity, které jsou na většině míst hojně využívány veřejností, a bez moderní lesní techniky šetrné k životnímu prostředí nebude možné za neustálého odlivu pracovní sily z lesnictví tyto ambice naplnit.

Signatáři memoranda vyzývají Ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo rozdělení finančních alokací ve prospěch podpory udržitelného a konkurenceschopného lesního hospodářství a pro lesy vyčlenilo minimálně 130 mil. EUR. S ohledem na dlouhodobý vývoj v lesním hospodářství a zajištění všech funkcí lesa i v budoucnu signatáři žádají, aby ministerstvo zařadilo do hlavních priorit rozvoje venkova s odpovídajícím finančním zajištěním investice do lesnické infrastruktury a technologické investice v lesnictví.

Pokud chceme veřejně hovořit o zásadní funkci lesů při ochraně klimatu a našich vodních zdrojů a chceme si toto dát jako jedno z témat našeho nastávajícího předsednictví Evropské unii,“  zdůraznil předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, pak se o ně musíme také odpovídajícím způsobem starat. Znamená to samozřejmě investice nejen do lesů samotných, ale i podporu jejich vlastníků, ať už soukromých, či obecních, aby se o ně mohli starat s péčí řádného hospodáře. Vždyť jen tak budou lesy plnit svoji roli i do budoucna.

Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, upozornil na zásadní úkol, který společnost od lesů očekává v souvislosti s ochranou klimatu a důležitost jeho podpory. „V situaci, kdy jsou lesy silně poškozené a ochrana životního prostředí očekává velkou pomoc právě od lesů, nevidím dobré plánovat na budoucí léta menší finanční podporu, než byla dosud. To je chyba, kterou je potřeba opravit,“ připomněl.

/zr/

Ilustrační foto: archiv SVOL*

 

Na společných prioritách, které chtějí v nejbližší době v zájmu územních samospráv prosazovat, se na společném jednání shodla předsednictva Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Půjde zejména o reformu financování regionálního školství, zrychlení stavebního řízení a zmírnění zákona o střetu zájmů.

Zájmy našich členů jsou v mnoha směrech shodné a my jsme deklarovali připravenost je prosazovat především vůči státu společně, a tedy s významně větším dopadem,“ uvedl ke schůzce Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv (SMS) ČR.

Svaz měst a obcí ČR, stejně jako SMS, hájí zájmy měst a obcí napříč Českou republikou, proto je spolupráce našich organizací logická. Věřím, že díky ní dosáhneme mnoha důležitých a pro místní samosprávu pozitivních změn v legislativě i v dotační politice státu,“ konstatoval František Lukl, předseda Svazu měst a obcí (SMO) ČR.

Obě organizace se shodly především na tom, že od 1. 1. 2020 je potřeba skutečně spustit reformu financování regionálního školství, která si vyžádá dofinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 miliard Kč. Pokud jde o školství, jsou SMO ČR a SMS ČR zajedno také v tom, že stát nemá omezovat pravomoci obcí jakožto zřizovatelů školských zařízení, k čemuž směřovala nedávno navržená změna takzvané konkurzní vyhlášky. „Od ministra Roberta Plagy již máme přislíbeno, že k této změně nedojde,“ připomněl Stanislav Polčák (k témuž podrobněji v únorovém vydání Moderní obce - pozn. redakce).

Dalším významným společným zájmem samospráv je rekodifikace stavebního práva. SMO ČR a SMS ČR se shodly, že podporují snahu ministerstva pro místní rozvoj zrychlit a zjednodušit stavební řízení; nejsou však kladně přesvědčeni o navrhované změně struktury stavebních úřadů, jejíž přínosy jsou nejednoznačně vyčísleny a nemusí pro stavebníky včetně měst a obcí znamenat jen pozitiva. „Stát by měl primárně zlepšit procesní pravidla, než rozhodne o zrušení stavebních úřadů ve více než 500 městech a obcích,“ zdůraznil František Lukl.

Obě organizace také nadále trvají na zmírnění pravidel pro střet zájmů ve vztahu ke komunálním politikům, aby se členové zastupitelstev a jejich blízcí nestávali předmětem kriminalizace, a věří, že v tomto duchu rozhodne i Ústavní soud, k němuž podali podnět senátoři. Apelují rovněž na posilování sdílených daní, které jsou základem financování samospráv, a to například zvýšením koeficientu na žáka či na seniory.

Projednávala se i další témata, např. budoucnost kohezní a společné zemědělské politiky, provádění pozemkových úprav, problematika sucha a hospodaření na zemědělské půdě. Předsednictva SMO ČR a SMS ČR se shodla, že v řadě těchto záležitostí se budou setkávat zástupci organizací k podrobnému projednávání a vydávat k nim společná stanoviska.*

/zr/

Ilustrační obrázek: facebookový profil SMS ČR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down