Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR již potřetí uvedla do Síně slávy – pocta za rozvoj venkova významné osobnosti za jejich celoživotní přínos rozvoji venkova. Ocenění z rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedy senátní stálé komise Jiřího Voseckého, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové a ředitele Národního divadla Jana Buriana dnes převzali Josef Bezdíček a Jan Kruml. Slavnostní akt se odehrál ve Frýdlantském salonku Valdštejnského paláce, sídle horní parlamentní komory.

„Toto ocenění se uděluje za celoživotní práci a přínos českému venkovu. Oceněným bych tímto chtěl poděkovat za jejich přínos k rozvoji českého venkova a za jejich vize, které měli a v průběhu svého života pro český venkov zrealizovali,“ uvedl předseda komise senátor Jiří Vosecký. A dodal: „Jako dlouholetý starosta si také velmi dobře uvědomuji, kolik překážek museli překonat a kolik úsilí a práce museli vynaložit. A za to vám patří náš dík.“

Do pomyslné Síně slávy tak byly uvedeny další osobnosti, a sice Josef Bezdíček, emeritní starosta obce Čermná nad Orlicí, a čestný předseda Komory obcí Svazu měst a obcí ČR a Osobnost venkova roku 2020, a Ing. Jan Kruml, Osobnost venkova 2021.

Josef Bezdíček od prvopočátku hájil zájmy malých obcí v okresním shromáždění obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Hlavním tématem té doby pro něj byla doprava, sociální problematika a zdravotnictví. Věnoval se problematice malých obcí, a to především jejich spolupráci. Zkušenosti pro svoji práci se společenstvími malých obcí sbíral i v cizině, například ve Francii, Rakousku a na Slovensku. Po roce 2005 začal v kraji propagovat metodu LEADER a jeho obec Čermná nad Orlicí se zapojila do místních dobrovolných svazků obcí a následně i do Místní akční skupiny.

Jan Kruml patřil do skupiny aktivistů, kteří 1. června 1993 založili Spolek pro obnovu venkova ČR, stál u zrodu Programu obnovy venkova a přispěl k získání dotace na tento program ze státního rozpočtu. Zasadil se o rozšíření soutěže Vesnice roku o kategorii Zlatá cihla v Programu obnovy venkova i o začlenění oceněných staveb do nově vydávané edice Venkovské stavby. Jako milovník folkloru vždy zdůrazňoval citový vztah k domovu, vlastní iniciativu a angažovanost občanů a také náležitou podporu demokratického státu, jako nezbytných předpokladů zdravého rozvoje venkova.*

/zr/

Na snímku: Do Síně slávy – pocta za rozvoj venkova byl dnes uveden i Josef Bezdíček (uprostřed vpředu)

Foto: Facebookový profil Svazu měst a obcí ČR

 

Obce se stále potýkají s ekonomickými dopady pandemie koronaviru a značný výpadek v jejich pokladnách způsobí i daňové změny. Sdružení místních samospráv ČR očekává v tomto roce snížení daňových příjmů obcí o 10 až 15 %, což ohrožuje investice do rozvoje obcí i doposud vyrovnané hospodaření. Sdružení místních samospráv ČR považuje za absurdní dnešní kritiku ze strany ministryně Aleny Schillerové, která obcím vyčítá, že v současné době šetří.

Obce jsou zodpovědnými hospodáři a je logické, že v této složité době usilují o vyrovnaný rozpočet, obzvlášť když přijdou o další peníze kvůli vládním krokům. Celý loňský rok navíc vláda udržovala obce v nejistotě kvůli původní neochotě nahradit alespoň částečně dopady kompenzačního bonusu či daňového balíčku. Není divu, že starostové vytvářeli rezervy,“ zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.

Reagoval tak na dnešní tiskovou konferenci Ministerstva financí ČR, kde byly mimo jiné představeny i výsledky hospodaření obcí v roce 2020. Podle ministerstva na konci roku 2020 měly obce (a města) na účtech rekordních 234,1 mld. Kč, po započtení dluhu 163,8 mld. Kč.  Jen samotná Praha, jak MF ČR rovněž uvedlo, vykazovala ke konci roku 2020 na svých běžných účtech 87,149 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města činil 20,032 mld. Kč.

Podle dluhové projekce Rozpočtové rady vlády ohrožuje růst zadlužení nejvíce obce od 1 tisíce do 2 tisíc obyvatel a obce v Moravskoslezském kraji. Do obecních rozpočtů se navíc stále negativně promítá koronavirová pandemie.

Z našeho průzkumu mezi starosty napříč republikou vyplývá, že se naprostá většina obcí potýká se zvýšenými náklady kvůli pandemii, kdy obce hradí například dezinfekce, ochranné pomůcky nebo testy, případně dotuje nyní ztrátovou hromadnou dopravu. Řada obcí má nižší příjmy, protože odpustila svým nájemcům nájemné nebo uzavřela obecní provozovny. Zároveň ale obce nemohou čerpat prakticky žádnou podporu z covid programů,“ upozornil Jan Sedláček, první místopředseda SMS ČR a starosta obce Křižánky.

Z průzkumu mezi obcemi sdruženými v SMS ČR dále vyplynulo, že náklady na zvládání pandemie činí v některých případech až 6 % obecního rozpočtu. Více než polovina z oslovených zástupců samospráv zastavila třeba opravy, které by zhodnotily obecní majetek.

Pokud obcím letos dál poklesnou příjmy, budou muset škrtat v investičních plánech. Ty přitom mohou pomoci znovu nastartovat i naši ekonomiku. V minulosti tvořily investice samospráv polovinu veškerých veřejných investic u nás,“ dodal Stanislav Polčák.

Údaje o přebytcích obecních rozpočtů a jejich úsporách jsou zkresleny velkými městy, kdy například úspory Prahy tvoří přibližně třetinu veškerých úspor obcí. Vláda obecní rozpočty vystavila zásadní nejistotě už v loňském roce, kdy až po společném tlaku Sdružení místních samospráv ČR, Svazu města a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova a za podpory krajů i hl. m. Prahy kompenzovala obcím výpadek příjmů ve výši téměř 14 miliard korun.

Vláda se přijetím daňového balíčku připravila o bezmála 100 miliard korun příjmů. Tyto prostředky jí nyní chybějí. Je nepřijatelné, aby vládní nezodpovědnost suplovaly obecní rozpočty, v nichž očekáváme kvůli daňové úpravě letos další pokles o 10 až 15 procent,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr, red/

 

Na snímku: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách v okrese Žďár nad Sázavou

Foto: web obce

 

 

Vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku se ke dni 1. února 2021 rozhodli nevyhlásit tuto soutěž v letošním roce, a to z objektivních důvodů souvisejících s přetrvávajícím výskytem a šířením koronaviru. Tradiční soutěž byla ze stejných důvodů zrušena i loni v dubnu. Naposled se soutěž Vesnice roku konala v roce 2019, kdy slavila své pětadvacáté výročí a účastnilo se jí celkem 206 obcí z celé České republiky, ze všech třinácti krajů.

Jak ve svém dnešním prohlášení uvedli vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Spolek pro obnovu venkova ČR a Svaz měst a obcí ČR, po vzájemné dohodě se rozhodli nevyhlásit soutěž Vesnice roku v roce 2021, a to kvůli přetrvávajícímu výskytu a šíření koronaviru (SARS-CoV-2) na území České republiky, ale i mimo ně.

"Soutěž, s jejíž myšlenkou přišli zástupci Spolku pro obnovu venkova ČR v roce 1995, se stala fenoménem našeho venkova. Každý realizovaný ročník ukazuje, jak je soutěž skvělou příležitostí prezentovat život v obcích. Krásný a živý společenský, kulturní a sportovní život, tradice a zvyky, projekty hotové i realizované, romantiku místa, ale i život běžných dnů. Věříme, že každý účastník si zaslouží prožít soutěž se vším, co nabízí a zároveň, a to zejména za podmínek, kdy bude chráněno zdraví všech zúčastněných," praví se v prohlášení všech vyhlašovatelů soutěže.

/zr/

K foto:

Vítězem a nositelem titulu Vesnice roku 2019 se stala obec Lipová na Děčínsku.

Foto: FB profil obce Lipová*

 

Sdružení místních samospráv ČR a Spolek pro obnovu venkova ČR vyzvaly společným dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby podpořil návrh horní parlamentní komory odložit účinnost odpadového zákona o rok.

Podle vládního návrhu by totiž nová odpadová legislativa  měla platit již od 1. ledna 2021. Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) se obávají, že ani obce, ani zpracovatelský průmysl a další subjekty odpadového hospodářství se nemohou v tak krátkém čase na rozsáhlé změny, jež odpadový zákon přináší, připravit.

Dolní parlamentní komora bude totiž už zítra zítra hlasovat o usnesení Senátu č. 27, na jehož základě byl vládní návrh zákona o odpadech vrácen s pozměňovacími návrhy. Součástí těchto návrhů je mezi jinými rovněž odložení nabytí účinnosti předlohy dnem 1. 1. 2022 na místo dne 1. 1. 2021 podle původního návrhu.

Obecní svazy si uvědomují závazky ČR promítnout novou evropskou legislativu do našeho právního řádu. Souhlasily také s ambicióznějšími cíli, než jaké vyplývají z práva EU. Nepovažují však za správné, aby nová pravidla začala platit již několik dnů poté, co je sněmovna schválí. „Vítáme skutečnost, že původní vládní předloha byla některými přijatými návrhy při projednávání v Poslanecké sněmovně změněna k lepšímu, například v otázce institutu třídící slevy. Nicméně musíme reagovat na situaci, kdy vlivem průtahů v legislativním procesu by takto komplexní a zevrubná předloha odpadového zákona měla být schválena těsně před závěrem letošního roku a hned z kraje roku nového měla nabýt účinnosti,“ říká Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR a předsedkyně pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Odpadový zákon je velmi rozsáhlý, má téměř 160 paragrafů na více než 100 stranách textu a nebyly k němu dosud předloženy návrhy prováděcích předpisů. „Tyto předpisy jsou však zcela klíčové pro interpretaci zákona a také pro jeho reálné uvedení do praxe,“ vysvětluje Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, a dodává: „Čekají na ně nejen obce, ale i zpracovatelský průmysl a další subjekty odpadového hospodářství.

Zákon se bude samozřejmě vztahovat i na menší města a obce, které nemají administrativní a právní aparát, aby zvládly „pojmout“ takto robustní právní předpis. „V současné době obce a města činí vše pro to, aby zvládly krizový stav a pandemii koronaviru, je proto nanejvýš nešťastné, aby v této době platnosti nouzového stavu měl zákon ihned z kraje roku 2021 nabýt účinnosti. Obáváme se také, že teprve nyní vyplynou interpretační obtíže nového zákona, jak u takto rozsáhlých legislativních počinů bývá obvyklé,“ zdůrazňuje Veronika Vrecionová.

U takto rozsáhlé zákonné předlohy s přímým dopadem na velké množství jejich adresátů bývá zcela obvyklá násobně delší lhůta pro seznámení se s příslušnou regulací. Jen několik týdnů před 1. 1. 2021, stále ještě neznáme konečný text předlohy, když předlohu má ještě následně ve lhůtě 15 dnů posoudit prezident republiky,“ doplňuje předsedkyni SPOV ČR Stanislav Polčák.

Z těchto důvodů tedy obě organizace žádají ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby souhlasil s odložením účinnosti tohoto zákona k 1. 1. 2022, jak navrhuje Senát Parlamentu ČR. „Jsme přesvědčeni, že tento čas bude efektivně vynaložen k předložení kvalitních prováděcích předpisů i zevrubné seznámení se s tímto zákonem pro všechny orgány, instituce, samosprávy a firmy, účastnící se odpadového hospodářství. S ohledem na skutečnost, že zákon bude schválen, tj. nabyde platnosti, tak ani z takového postupu nehrozí žádná zásadní újma, natož hrozba porušení evropského práva,“ píší závěrem svého dopisu SMS ČR a SPOV ČR.*

/zr/

Ilustrační foto: Technické služby Malá Haná

Poslanecká sněmovna by již zítra měla hlasovat o širších změnách v daních včetně možného zrušení superhrubé mzdy se snížením daně z příjmů zaměstnanců. Představitelé zájmových sdružení měst, obcí a krajů dnes proto apelovali na poslance, aby svým hlasováním umožnili zachovat současný standard života ve městech a obcích. Výsledek jejich hlasování ohledně superhrubé mzdy totiž bude mít velký dopad do území a na hospodaření jednotlivých municipalit.

Od prvních vládních návrhů daňových úprav a kompenzací upozorňujeme na nestabilitu obecních příjmů a tím i omezenou možnost zadávání práce v rámci veřejných zakázek,“ připomněl v souvislosti se zítřejším programem jednání dolní parlamentní komory  předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl. Na jeho slova navázal předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislav Polčák: „Věříme, že se poslanci vůči svým občanům, díky jejimž hlasům sedí dnes ve sněmovně, zachovají zodpovědně.“

Přijetím návrhu změny zákona, kterým se zruší superhrubá mzda, by města, obce i kraje každoročně přišly o desítky miliard korun.

K výzvě obcí a krajů z minulého týdne (o výzvě jsme informovali zde: https://www.moderniobec.cz/obce-a-kraje-apeluji-na-to-aby-jim-stat-nahradil-vypadky-ktere-jim-zpusobi-zrusenim-superhrube-mzdy-a-kompenzacnim-bonusem/ ) se přidal také Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) i Asociace krajů ČR (AK ČR). Obce a kraje ve výzvě požadují po vládě a zákonodárcích, aby stát územním samosprávám nahradil výpadky, jež by jim způsobil zrušením superhrubé mzdy a schválením kompenzačního bonusu.

Zástupci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv České republiky (SMS ČR), Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) a nově i Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) společně vyjadřují svůj nesouhlas s dopady zrušení tzv. superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy a žádají parlament a vládu o poskytnutí adekvátních náhrad úpravou rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutím jednorázového příspěvku za celkově uhrazené kompenzační platby.

Nižší daně pro zaměstnance jsou zcela oprávněný politický požadavek v době ekonomického růstu nebo v době, kdy je vláda schopna a ochotna hledat úspory v chodu státních institucí. Finance v minimální výši 21,4 miliardy korun budou v příštím roce i v letech dalších vlivem přijetí tohoto zákona chybět,“ zdůraznil hejtman Libereckého kraje Martin Půta a pokračoval: „A to nejenom na investice a opravy majetku, ale dost možná také na financování běžného provozu veřejných služeb. Ruskou ruletu s veřejnými rozpočty považuji v této bezprecedentní situaci za zcela nezodpovědnou. Chci věřit tomu, že poslanci nepošlou do kolen místní a krajskou samosprávu, ta si do svých rozpočtů natisknout miliardy nemůže a v drtivé většině případů ani nechce zadlužovat příští veřejné rozpočty.“*

 /zr/

 

Obce, města a kraje jsou si vědomy, že podzimní vlna epidemie koronaviru, které čelí naše země, je vážnější než situace z jara letošního roku. Stejně jako na jaře je třeba si uvědomit vlastní zodpovědnost při zvládnutí krize, i když současný stav samosprávy nezavinily. Ve svém dnes vydaném prohlášení to připomínají Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Národní síť Místních akčních skupin ČR, hlavní město Praha
a hejtmani Martin Půta a Martin Netolický.

V prohlášení dále stojí: „I podzimní kompenzace vlády se opět berou z peněz určených pro obce, města či kraje. Územní partneři proto vyjadřují velké poděkování senátorům, kteří včera podpořili návrh kompenzace krajům ve výši 300 Kč na občana. Senátoři tím prokazují, že si uvědomují a chápou, že všechny finanční prostředky vložené do rozvoje krajů se několikanásobně vrátí i nastartováním celorepublikové ekonomiky.

Jedná se ovšem o velmi malou náplast do napnutých rozpočtů krajských samospráv, ale i tak patří senátorům velký dík. S kompenzací pro města a obce se ovšem již nepočítá, bez ohledu na to, že se jich výpadek příjmů také dotkne."

Prohlášení okomentoval František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova: „Macešský přístup státu k obcím je zarážející. Výše kompenzace, kterou obdržely během léta, je pouze malou náplastí na celkový pokles jejich příjmů.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, k tomu poznamenal: „Obce se svého nároku rozhodně nevzdají a budou dál apelovat na vládu.“

Posílení rozpočtů samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů co nejblíže občanům, jež pochopitelně pomůže obnovit regionální ekonomiku, podpoří místní živnostníky a znovuobnoví ekonomické řetězce v území. Samosprávy jsou zároveň připraveny se zavázat, že všechnu podporu, kterou od státu v této krizi získají, investují výhradně do veřejných potřeb svého území.

Zástupci územních samosprávných celků a územních sdružení i nadále bedlivě sledují další návrhy zákonů, které svým faktickým dopadem povedou k nepřímé novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní tím, že snižují objem finančních prostředků k jejich přerozdělení a tím snižují příjmy územních samospráv. Veškeré jejich finance jsou investovány do komfortního života jejich občanů, který chtějí zachovat a rozvíjet i pro další generace.

Za další obdobné zásahy do příjmů obcí, měst i krajů tedy nezbude nic jiného než opětně žádat další kompenzace. Nastavený životní standard našich občanů je běžným standardem lidí 21. století vyspělých zemí a představitelé územních samospráv udělají vše pro jeho zachování.*
/zr/

 

Představitelé obcí a měst, krajů i dalších zástupců územních partnerů zásadně nesouhlasí s postupem vlády, která bez ohledu na jejich názor i na pravidla iniciativy REACT-EU přesměrovala část peněz určených na boj s následky covidové pandemie na oblast kabin a šaten pro sportovce.

Návrh zaměření využití finančních prostředků REACT-EU schválený vládou ČR dne 14. 10. 2020 nebyl řádně projednán s žádným územním partnerem. Tento nesystémový krok je v krátké době již několikátým pokusem o to obejít běžná pravidla projednávání dokumentů.

Evropská unie uvolnila na boj s následky koronaviru dodatečné finanční prostředky v rámci iniciativy REACT-EU. Tyto prostředky mají být použity výlučně na operace podporující zotavení z krize v souvislosti s pandemií covid-19 nebo přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství pomocí investic do projektů přispívajících k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku.

Předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta Kyjova František Lukl k tomu dodává: „Zastupujeme téměř 8 a půl milionů občanů a všechny návrhy vlády zodpovědně konzultujeme napříč členskými obcemi. Naší největší prioritou je zacílení dotačních peněz tam, kde budou mít v současné době největší dopad a užitek. Iniciativa REACT-EU je cíleně určena na řešení dopadů covidové pandemie a vyčleněné 4 mld. Kč na sportovní kabiny a šatny podle našeho názoru do tohoto dotačního titulu rozhodně nepatří. Preferujeme např. finance do rozšíření kapacit sociálních služeb, které v současnosti balancují nad propastí.“

„Investice do sportovišť na venkově jsou třeba a přivítáme jejich financování z jiných dotačních titulů, nicméně program REACT-EU je určen na okamžitou reakci pro boj s epidemií. Připadá mi až neuvěřitelné, že v momentě, kdy nám dochází lůžka a přístroje v nemocnicích, je vláda schopna švejkovsky přesunout peníze z nemocnic na kabiny pro sportovce. To se budou v Bruselu divit," doplňuje za Sdružení místních samospráv (SMS ČR) jeho místopředseda a starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň.

Zástupci všech územních partnerů se shodují, že podpora sportu je v České republice nutná, nicméně vládě důrazně doporučují, aby prostředky, které díky této iniciativě Česká republika získá, byly směřovány do oblastí, které nyní zažívají krizi. Kromě zdravotnictví vnímají za alarmující také situaci v sociálních službách, kde je v současné době nutné stavět nejen domy pro seniory, ale řešit sociální infrastrukturu obecně.

„Zejména v této době je potřeba podpořit i další služby, které mohou pomoci snížit nápor na zdravotnický systém a zabránit prohlubování sociálního vyloučení některých obyvatel. Důležitá je podpora terénních a ambulantních sociálních služeb, které systém péče vhodně doplňují péčí v přirozeném prostředí. V rámci služeb sociální prevence je nutné se připravit na řešení následků situace lidí, kteří se díky covidu-19 a ztrátě zaměstnání ocitnou v krizi, pomocí např. azylových domů, sociálních poraden či terénních programů. Tyto služby zajišťují neziskoví provozovatelé, např. charity, na které se rozhodnutím vlády přenesla povinnost 15 % spolufinancování, což zabrání realizaci spoustě potřebných projektů, jelikož tyto zdroje velmi těžko shánějí.“ dodává generální sekretář České biskupské konference P. Stanislav Přibyl.

Územní partneři (SMO ČR, AK ČR, SMS ČR, NS MAS ČR, ČBK a SPOV ČR) dále upozorňují na nevysvětlenou snahu vlády financovat z prostředků REACT-EU ze 100 % pouze projekty státních subjektů, zatímco nestátní a neziskové subjekty, např. krajské, městské nebo církevní nemocnice, by musely najít prostředky na spolufinancování ve výši 15 %. V současné chvíli je nutné, aby byly nastavené rovné podmínky i pro ostatní subjekty, které potřebují prostředky, díky kterým bude možné „proinvestovat se z krize“, jak je vládou neustále opakováno.

„Vážíme si snahy vlády pomoci, ale měla se zeptat, co je teď nejvíc třeba“, říká Jiří Krist z Národní sítě Místních akčních skupin (NS MAS ČR) a pokračuje, „kabiny na sportovištích to nejsou, nutně potřebujeme finance na domácí péči pro seniory, včetně zdravotních služeb, a také pomůcky i asistenty k vzdělávání na dálku v sociálně slabých rodinách.“

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (AK ČR) má k situaci s nečekaným novým přerozdělením finančních prostředků z programu REACT-EU také jednoznačný názor: „Podle původního návrhu měly tyhle evropské peníze z REACT-EU v ČR posílit kapacitu zdravotnictví, které, jak ukazují poslední dny, všichni nutně potřebujeme. Vláda místo toho ve středu (14. října 2020) navrhla postavit za 4 miliardy kabiny pro sportovce a ve svém návrhu navíc diskriminuje jiné žadatele než státní organizace, například krajské a městské nemocnice, nebo zdravotnické záchranné služby. Návrh navíc nebyl předem projednán a podle všeho ho „relevantní“ ministři vymysleli na místě, včetně zdůvodnění větší potřeby investovat do sportovních kabin než do zdravotnického systému v zemi.“

Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova (SPOV ČR) k nastalé situaci říká: „Česká společnost včetně venkova se nyní potýká s výraznými zdravotními a ekonomickými následky epidemie koronaviru. Nezvládnuté šíření v ČR nyní budeme složitě omezovat. Máme však možnost omezit alespoň ekonomické dopady. Správně zvolené nástroje a cíle jsou však klíčové. Nyní to vypadá, že vláda špatnou volbou priorit kazí i toto ekonomické zotavení."*

/ak/

 

Současné dělení daňových výnosů mezi státem a kraji není ani systémové, ani spravedlivé. Neodráží počet obyvatel, rozlohu krajů ani míru strukturálních problémů. Vyplývá to z analýzy financování krajů, kterou provedlo Sdružení místních samospráv ČR.

Nejvíce jsou znevýhodněny kraje Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský. Současný model rozděluje prostředky podle již dvacet let nezměněných údajů, byť za dobu jeho účinnosti došlo k výrazným demografickým změnám, které zákon o rozpočtovém určení daní vůbec neodráží. Takto nespravedlivé dělení daňových výnosů přitom podle Sdružení místních samospráv ČR nepochopitelně toleruje jak Ministerstvo financí ČR, tak Asociace krajů ČR.

Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Z analýzy relevantních kritérií pro dělení financí mezi kraji a státem vyplynulo, že nejvíce obyvatel za posledních dvacet přibylo Středočeskému, Jihomoravskému, Plzeňskému a Jihočeskému kraji. S ohledem na odpovědnost krajů za správu silnic 2. a 3. třídy analýza reflektuje počet kilometrů těchto komunikací v krajích. Nejhustší silniční síť vykazují kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Kraj Vysočina.

Žebříčku daňově nejdiskriminovanějších krajů dominuje Středočeský kraj, který by měl získávat oproti současnému stavu přibližně o 1,6 miliardy korun více. Druhým nejvíce bitým je Jihomoravský kraj, který dostává o 950 milionů méně. S větším odstupem následují kraje Moravskoslezský, Pardubický a Plzeňský (viz tabulka na konci dokumentu).

SMS ČR vyzdvihuje, že z provedené analýzy nelze konstatovat, které kraje ze současného modelu jejich nárokového financování nejvíce těží. „Stát by se měl s kraji rozdělit o výnos silniční daně a daně z minerálních olejů, jestliže jim svěřil správu větší části silniční sítě. Na současném modelu financování krajů proto fakticky prodělávají všechny kraje, některé však citelně více,“ podotýká Stanislav Polčák. „Plně podporujeme legitimní požadavky řady krajů na změnu jejich financování, zvýšení jejich podílu vůči státu a vyzýváme vládu, aby přestala blokovat otevření zákona o rozpočtovém určení daní v Parlamentu,“ dodává předseda SMS ČR  s tím, že na tomto stanovisku ve prospěch všech krajů se v září shodl Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Národní síť místních akčních skupin (viz níže).

HLAVNÍ UKAZATELE ANALÝZY SMS ČR

Metodické poznámky: Analýza odráží demografický vývoj v jednotlivých krajích za relevantní období (2000 – 2019) a počty kilometrů silnic 2. a 3. třídy a přináší trojí metodu srovnání. První metoda hodnotí proměnu vzájemných poměrů mezi kraji při respektování výchozích parametrů z roku 2000. Druhá metoda naopak vychází ze zásady rovného příjmu krajů s relevancí k počtu obyvatel. Třetí metoda k této zásadě rovnosti připojuje i specifická kritéria s relevancí k rozloze krajů. Průnikem dvou základních metod analýzy vzniká výsledné srovnání daňově nejdiskriminovanějších krajů.

Do analýzy nebyly zahrnuty příjmy Prahy jakožto kraje vzhledem ke specifickému způsobu jejího „krajského“ financování, stávající krajské příjmy však byly Praze plně zachovány.

Při stanovení jednotlivých vah nově analyzovaných kritérií byly SMS ČR plně respektovány jejich vzájemné poměry podle návrhu krajů v novelách zákona o rozpočtovém určení daní (viz sněmovní tisky č. 753, 766, 774, SMS ČR deklaruje, že váha těchto kritérií může být předmětem diskusí, každopádně by měla být podrobena politické debatě a stanovena na delší časové období). Relevantní informace představují údaje ČSÚ za období 2000 až 2019 včetně, informace o rozpočtových příjmech MF ČR a finanční správy a také podkladové analýzy sněmovního tisku č. 753.

Stávající parametry dělení sdílených daní pro kraje podle zákona (viz příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.):

 

Hlavní město Praha3,183684
Středočeský13,774311
Jihočeský8,607201
Plzeňský7,248716
Karlovarský3,77299
Ústecký8,242502
Liberecký4,681207
Královéhradecký6,442233
Pardubický5,555168
Vysočina7,33859
Jihomoravský9,526055
Olomoucký6,751705
Zlínský5,251503
Moravskoslezský9,624135
Úhrn100 %

 

 

Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2019

 

Počet obyvatel v roce 2000 2019Změna
Hlavní město Praha1.183.8141.308.632124.818
Středočeský kraj1.113.2051.369.332256.127
Jihočeský kraj626.048642.13316.085
Plzeňský kraj551.676584.67232.996
Karlovarský kraj304.658294.896-9.762
Ústecký kraj827.119820.789-6.330
Liberecký kraj429.147442.35613.209
Královéhradecký kraj551.361551.021-340
Pardubický kraj508.537520.31611.779
Kraj Vysočina521.114509.274-11.840
Jihomoravský kraj1.136.6761.187.66750.991
Olomoucký kraj641.579632.492-9.087
Zlínský kraj598.120582.921-15.199
Moravskoslezský kraj1.280.1611.203.299-76.862
Celkový počet obv. ČR10.273.21510.649.800 +376.585

 

 

METODA 1:

Změna podle % výměry krajů s ohledem na demografický vývoj 2000 – 2019 (výchozí váhy krajů z r. 2000 - politický konsensus 2000, Praze podíl nezměněn):

 

KrajKoeficient
z roku 2000
odpovídající koef. na rok 2019 v %změna % výměrydaňový příjem krajů 2019odpovídající daň. příjem 2019
Hlavní město Praha3,1836843,18368402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč
Středočeský13,77431116,3738092,59949897410,234 mld. Kč12,165 mld. Kč
Jihočeský8,6072018,531483-0,0757171996,395 mld. Kč6,338 mld. Kč
Plzeňský7,2487167,4239590,1752436365,385 mld. Kč5,516 mld. Kč
Karlovarský3,772993,529308-0,243681932,803 mld. Kč2,622 mld. Kč
Ústecký8,2425027,904427-0,3380741546, 124 mld. Kč5,872 mld. Kč
Liberecký4,6812074,663007-0,0181994343,478 mld. Kč3,464 mld. Kč
Královéhradecký6,4422336,221827-0,2204059914,786 mld. Kč4,622 mld. Kč
Pardubický5,5551685,492717-0,0624506034,127 mld. Kč4,081 mld. Kč
Vysočina7,338596,930716-0,4078734125,452 mld. Kč5,149 mld. Kč
Jihomoravský9,5260559,6186370,0925820177,077 mld. Kč7,146 mld. Kč
Olomoucký6,7517056,432301-0,319403425,016 mld. Kč4,779 mld. Kč
Zlínský5,2515034,945976-0,3055262213,901 mld. Kč3,674 mld. Kč
Moravskoslezský9,6241358,742136-0,8819985037,150 mld. Kč6,495 mld. Kč
Úhrn100 %100 %76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

METODA 2:

Rovný podíl krajů na 1 občana = 7.954 Kč / 1 obyv. (Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

KrajRovný podíldaňový příjem krajů 2019rozdíl reálného výnosu a rovnosti
Hlavní město Praha2,365 mld. Kč2,365 mld. Kč0
Středočeský10,891 mld. Kč10,234 mld. Kč-657.404.922
Jihočeský5,107 mld. Kč6,395 mld. Kč1.287.600.420
Plzeňský4,650 mld. Kč5,385 mld. Kč735.293.010
Karlovarský2,345 mld. Kč2,803 mld. Kč457.717.745
Ústecký6,528 mld. Kč6,124 mld. Kč-404.407.450
Liberecký3,518 mld. Kč3,478 mld. Kč-40.379.385
Královéhradecký4,382 mld. Kč4,786 mld. Kč403.737.455
Pardubický4,138 mld. Kč4,127 mld. Kč-11.123.120
Vysočina4,050 mld. Kč5,452 mld. Kč1.401.787.907
Jihomoravský9,446 mld. Kč7,077 mld. Kč-2.368.888.919
Olomoucký5,030 mld. Kč5,016 mld. Kč-14.348.233
Zlínský4,636 mld. Kč3,901 mld. Kč-734.708.729
Moravskoslezský9,571 mld. Kč7,150 mld. Kč-2.420.352.992
Úhrn76,665 mld. Kč76,665 mld. Kč

 

 

METODA 3:

Rovný podíl krajů na 1 občana (7.954 Kč/1 obyv.) a silniční síť

(Praze podíl nezměněn, váhy krajů dle politického konsensu 2000 nebrány na zřetel):

 

kraj Počet obyv. 2019Výměra silnic 2. a 3. třídydaňový příjem krajů 2019váha kritéria rovnosti: 1 obv. = 60%váha kritéria silnice

= 40%

Hlavní město Praha1.308.632* 402,365 mld. Kč2,365 mld. Kč- *
Středočeský1.369.3328.624,110,234 mld. Kč6,535 mld. Kč5,265 mld. Kč
Jihočeský642.1335.434,16,395 mld. Kč3,064 mld. Kč3,317 mld. Kč
Plzeňský584.6724.602,15,385 mld. Kč2,790 mld. Kč2,809 mld. Kč
Karlovarský294.8961.839,52,803 mld. Kč1,407 mld. Kč1,123 mld. Kč
Ústecký820.7893.638,86,124 mld. Kč3,917 mld. Kč2,221 mld. Kč
Liberecký442.3562.074,43,478 mld. Kč2,111 mld. Kč1,266 mld. Kč
Královéhradecký551.0213.300,44,786 mld. Kč2,629 mld. Kč2,015 mld. Kč
Pardubický520.3163.120,94,127 mld. Kč2,483 mld. Kč1,905 mld. Kč
Vysočina509.2744.562,05,452 mld. Kč2,430 mld. Kč2,785 mld. Kč
Jihomoravský1.187.6673.864,97,077 mld. Kč5,668 mld. Kč2,359 mld. Kč
Olomoucký632.4923.114,05,016 mld. Kč3,018 mld. Kč1,901 mld. Kč
Zlínský582.9211.761,43,901 mld. Kč2,781 mld. Kč1,075 mld. Kč
Moravskoslezský1.203.2992.738,57,150 mld. Kč5,742 mld. Kč1,672 mld. Kč
Úhrn10.649.80048.675,176,665 mld. Kč46,945 mld. Kč29,720 mld. Kč

 

* Praha – specifické příjmy, má na starost silnice 2. a 3. třídy a také na rozdíl od krajů i místní komunikace

 

 

Výsledné srovnání nejvíce daňově diskriminovaných krajů (2019):

 

pořadínejhůře daňově diskriminované kraje 2019rozdíl oproti současnému příjmu
1.Středočeský-1,566 mld. Kč
2.Jihomoravský-950 mil. Kč
3.Moravskoslezský-263 mil. Kč
4.Pardubický-261 mil. Kč
5.Plzeňský-214 mil. Kč
6.Ústecký-147 mil. Kč

S P O L E Č N É    P R O H L Á Š E N Í  Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS)

O PODPOŘE NÁVRHU KRAJŮ NA ÚPRAVU JEJICH FINANČNÍCH VZTAHŮ S VLÁDOU ČR

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Spolek pro obnovu venkova ČR (SPOV ČR) za podpory Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS) přijímají toto

společné prohlášení o své podpoře návrhům krajů a Hl. m. Prahy,

které podaly jakožto své zákonodárné iniciativy k řešení dlouhodobých palčivých otázek svých vztahů s Vládou ČR - posílení svých rozpočtových příjmů a rovněž kompetencí (úprava rozpočtového určení daní), tak aktuálních problémů, vyvstalých s pandemií koronaviru, tj. zejména požadavek na tzv. kompenzací pro kraje, jež jim na rozdíl od obcí nebyly Vládou ČR přiznány. Rovněž podporujeme zapojení krajů do čerpání evropské podpory, která bude směřována ČR v následujícím období (víceletý finanční rámec, modernizační fond, fond obnovy).

Obecní svazy touto společnou podporou oceňují postoje krajů jakožto vyšších územně samosprávných celků při opakovaných změnách financování obcí (měst), k nimž došlo v uplynulých letech, ale i v tlaku na poskytnutí kompenzačního příspěvku obcím v současné krizi, kdy pokládají za solidární podpořit kraje v této rozhodné chvíli. Vyzýváme Parlament ČR, aby tyto návrhy projednal a umožnil tak krajům vstoupit do nového volebního období s posílenými finančními rozpočty ve snaze rozpohybovat regionální ekonomiku a vyrovnat se se současnou krizí.

V Praze dne 16. září 2020

František Lukl, předseda SMO ČR

Stanislav Polčák, předseda SMS ČR

Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR

Jiří Krist, předseda NS MAS

Uplatněné zákonodárné iniciativy krajů:

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 753)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 766)

Návrh Zastupitelstva Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní (ST: 774)

Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 930)

Návrh Zastupitelstva Hl. m. Prahy na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 939)

Návrh Zastupitelstva Pardubického kraje na zmírnění dopadu poklesu daňových příjmů krajů (ST: 991)

/zr/

 

 

 

 

 

Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR za podpory Národní sítě Místních akčních skupin ČR, primátora hl. m. Prahy a hejtmanů Pardubického kraje a Libereckého kraje dnes v Praze podepsali Malostranskou deklaraci, v níž vyzývají vládu a parlament, aby otevřely diskusi vedoucí k posílení financování samospráv v ČR a zahrnuly samosprávy do legislativního procesu přizváním zástupce územních samospráv do Legislativní rady vlády.

Deklarace byla přijata při příležitosti shromáždění starostů na Malostranském náměstí v české metropoli. Její signatáři přitom zdůraznili, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době a uvědomují si, že pandemie koronaviru a její důsledky představuje největší výzvu naší země v moderní historii, ale také vlastní zodpovědnost při jejím zvládnutí.

Územní samosprávné celky přitom počítají s poklesem inkasa sdílených daní v nadcházejícím období. Ovšem nemohly souhlasit s postupem státu, kdy tento očekávaný pokles ve sdílených daních byl v jejich rozpočtech dále prohlouben zákonem o kompenzačním bonusu (zákon č. 159/2020 Sb.). Vítají proto jednoznačné rozhodnutí senátorů napříč politickým spektrem poskytnout kompenzaci obcím a městům. Oceňují, že se k pomoci územním samosprávám přihlásila i vláda ČR. "Konstatujeme, že je důležité poskytnout pomoc obcím a městům rychlou cestou bez zbytečných prodlení a bez administrativní zátěže. Věříme, že se pomoc státu bude týkat i krajů, jež také nesou podstatnou část nákladů krize," praví se v té souvislosti v deklaraci.

Územní samosprávy v deklaraci prohlašují, že je jejich cílem udržet naplánované investice, a pomoci tak opět „rozpohybovat“ regionální ekonomiku. "Ovšem bez pomoci státu takový postup bude obtížný, ba dokonce u řady samospráv nemožný. Vyzýváme tak vládu ČR a Parlament ČR k dlouhodobé systematické podpoře samospráv naší země, posílení jejich rozpočtů i pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity, ale také k zásadní redukci administrativní zátěže a byrokracie. Finanční podpora samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů nejblíže občanům," konstatují signatáři Malostranské deklarace.

Proto vyzývají Parlament ČR a vládu ČR k zásadní diskusi o financování samospráv v naší zemi a k posílení příjmů samospráv. "Podporujeme návrhy zákonodárných iniciativ - změnu rozpočtového určení daní (RUD), které podaly Liberecký kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj. Konstatujeme, že zejména menší města, obce a strukturálně postižené regiony pocítí dopady krize nejcitelněji, ty však na svých účtech nedisponují výraznými přebytky hospodaření, jak se často zavádějícím způsobem uvádí. Proto žádáme, aby do iniciativ na změnu RUD byly zařazeny i menší města a obce, přičemž na žádnou samosprávu by změna RUD neměla dopadnout negativně," apelují na vládu a parlament signatáři deklarace.

V závěru Malostranské deklarace se zdůrazňuje: "Opakovaně žádáme vládu ČR, aby do Legislativní rady Vlády ČR byli zahrnuti i zástupci samospráv. Pokládáme za nešťastné, pokud při přípravě legislativních návrhů samosprávy nemají byť jediného delegovaného zástupce v tomto významném legislativním orgánu Vlády ČR. Žádáme také Parlament ČR, aby při přijímání nové legislativy minimalizoval jejich administrativní zátěž a rovněž aby našim stanoviskům byla ze strany obou zákonodárných sborů Parlamentu ČR věnována zvýšena pozornost."

/zr/

Foto: Zástupci obcí a měst dnes na pražském Malostranském náměstí

Foto: FB Sdružení místních samospráv ČR*

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down