Které jsou výzvy i příležitosti v sektoru stavebnictví z hlediska společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek? Nejen o tom se dnes mluvilo na konferenci Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnictví, kterou v Praze uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem dopravy.

Stavební veřejné zakázky jsou velkou příležitostí pro státní správu i samosprávu, neboť se správným zadáváním maximalizuje užitek investovaných veřejných peněz. „Veřejné zakázky na stavební práce tvoří téměř 40 % stavebních investic vůbec a mají tak velký potenciál ovlivnit celé odvětví. Rizika, jako porušování předpisů v oblasti pracovněprávní, v oblasti zaměstnanosti nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mohou mít přímý dopad na kvalitu plnění. I proto je důležité, aby jim zadavatelé věnovali pozornost. Stavebních zakázek je možné také využít jako příležitosti pro podporu a zvýšení atraktivity technických oborů. Praxi či zaměstnání zde mohou získat i osoby se ztíženým přístupem na trh práce,“ uvedla státní tajemnice Ministerstva práce a sociálních věcí Ingrid Štegmannová.

Na konferenci se debatovalo i o situacích, kdy veřejný zadavatel požaduje, aby vztahy v dodavatelském řetězci fungovaly férově, tedy aby poddodavatelé dostávali za práci zaplaceno včas, aby nedocházelo k porušování pracovněprávních předpisů ani v nižších úrovních dodavatelského řetězce apod. Prostředky k řešení těchto problémů, pro malé podniky často zásadních, lze také najít v odpovědném přístupu k veřejnému zadávání.

Ministerstvo dopravy začalo odpovědný přístup k veřejným zakázkám implementovat i ve svých přímo řízených organizacích jako jsou například státní organizace Správa železniční dopravní cesty či Ředitelství silnic a dálnic ČR, jejichž zástupci se konference také účastnili. Již loni na podzim ministr dopravy Dan Ťok uložil všem těmto organizacím, aby své nákupy a investice realizovaly společensky odpovědným přístupem.

Odpovědné zadávání se musí stát zcela přirozenou vlastností při nakládání s veřejnými prostředky. V rezortu dopravy patříme k těm největším zadavatelům v České republice, proto každý krok směrem k odpovědnému zadávání v našem rezortu představuje svým objemem velký celospolečenský dopad,“ podpořil na konferenci tento přístup Jakub Kopřiva, náměstek ministra dopravy pro sekci legislativně právní.

Hlavním odborným příspěvkem konference pak byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání, který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii. Na otázku, zda odpovědné zadávání nestojí více peněz, McCarthy odpověděl: „Společenská odpovědnost nestojí víc peněz. Špatné zadávání veřejných zakázek ano.

Konference byla pořádána v rámci projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od zahájení tohoto projektu v březnu 2016 jeho expertní tým vystoupil na více než 70 akcích, kterých se zúčastnilo přes 2600 osob. Ministerstvo přitom bylo jednou z prvních organizací státní správy, která principy odpovědného zadávání zavedla a začala používat ve svých nákupních procesech.*

Závěry a prezentace z konference budou zveřejněny na stránkách projektu www.sovz.cz.

/zr/

 

K foto:

Hlavním odborným příspěvkem dnešní konference Příležitosti pro odpovědné veřejné zadávání ve stavebnict byla prezentace Shauna McCarthyho, britského experta na odpovědné zadávání (na snímku), který ukázal řadu příkladů, jak tento strategický přístup využívají ve Velké Británii

Foto: archiv MPSV

 

Obyvatelé regionů na západě Česka budou moci již letos na jaře spatřit nad svými domovy přelétat Cessnu 404 nebo Partenavii P68 brněnské společnosti TopGis. Specialista na letecké snímkování totiž zahájí již třetí detailní mapování republiky. Od pozdního jara do časného podzimu tak vzniknou ortofotomapy Plzeňského, Ústeckého, Libereckého a Středočeského kraje a Prahy.

Další kolo leteckého snímkování České republiky začne v květnu a podle odhadů společnosti TopGis potrvá do září. „V minulých letech – od roku 2014 a podruhé od roku 2016 – jsme realizovali již dvě kompletní snímkování České republiky. Třetí řada snímků odstartuje na západě země a v letošním roce tak vzniknou ortofotomapy Prahy, Středočeského, Ústeckého, Libereckého a Plzeňského kraje. Další část republiky plánujeme snímkovat v příštím roce,“ uvedla Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis.

K leteckému snímkování používá TopGis vlastní techniku. Nad tuzemskou krajinou tak bude v letošním roce létat Cessna 404 vybavená velkoformátovou kamerou nebo stejně vybavená dvoumotorová Partenavia P68. Výstupem budou velmi detailní snímky s rozlišením 12,5 cm/pixel. Na fotografiích tak budou vidět i různé detaily jako nápisy v krajině, na střechách nebo vozovce.

Výsledné ortofotomapy poslouží klientům společnosti. „Pracovat s nimi budou například energetické firmy, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), poskytovatelé infrastruktury, města a obce či některé univerzity. Zároveň se po zpracování objeví ve webové mapové aplikaci GisOnline.cz a také na webu ChytreMapy.cz, který kombinuje naše vlastní ortofotomapy s přímým přístupem do katastru a dalšími nástroji,“ konstatovala dále Drahomíra Zedníčková.

Roli hraje počasí i úhel slunce

Letecké mapování Česka není záležitostí na pár týdnů. Podrobné plánování letů probíhá již nyní v zimě. Výsledná ortofotomapa působí spojitým dojmem, nejsou v ní mraky ani výrazné rozdíly v ročních obdobích. Proto při snímkování zdaleka nestačí sednout do letadla, odpoutat se od země a spustit kameru. „Na začátku je pečlivá příprava, kdy je třeba si stanovit, v jaké výšce a jakou rychlostí letadlo poletí či jak daleko od sebe budou letové řady, a je nutné si monitorované území nalétat v konkrétních blocích a se značným překrytem,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.

Čekání na vhodnou dobu k samotnému snímkování může trvat i několik týdnů, protože významnou roli v tomto ohledu hraje bezoblačné počasí. Pořizování leteckých snímků se též nedá provádět celoročně, ale je k němu ideální období od jara do podzimu, kdy jsou dobré světelné podmínky a díky poloze a úhlu slunce výsledné snímky neruší extrémní stíny.

Postprodukce zabere dlouhé hodiny

Ani výroba samotné ortofotomapy není zdaleka tak jednoduchá, jak by si laik představoval. „Musíme pracovat s množstvím parametrů, které mají vliv na kvalitu konečného díla, zejména polohovou přesnost. Máme vlastní bodové pole vlícovacích bodů v terénu, které díky aerotriangulaci zajišťují polohovou přesnost ortofotomapy. Rovněž musíme překreslovat snímky na průběžně aktualizovaný digitální model terénu. Při mozaikování snímků se zakreslují místa, kde dochází ke spojení snímků tak, aby byly jednotlivé jevy v ortofotomapě ve správné poloze a měly správnou geometrii,“ řekla Drahomíra Zedníčková.

Celý proces kompletace je velmi časově náročný a zabere stovky hodin mnoha pracovníků. Velkou spoustu práce obnáší i úprava jednotlivých spojů snímků. V závislosti na době pořízení jednotlivých snímků je například třeba upravit barevné přechody tak, aby spolu všechny části perfektně ladily. „Nestane se tak, že na výsledné ortofotomapě bude část pole již pooraná a na druhé bude stále vidět rostoucí obilí,“ dodala Drahomíra Zedníčková.*

/zr/

 

K obrázku:

Letos čeká letecké snímkování západní část republiky

Obrázek: archiv TopGis

 

 

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost proti rozsudkům Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, neboť neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Zároveň byl odmítnut i s ústavní stížností spojený návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Rozsudek Nejvyššího soudu je tedy pravomocný a vykonatelný.

Jak v té souvislosti informovala tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková, obecné soudy se meritem věci zabývaly vyčerpávajícím způsobem, učinily dostatečná skutková zjištění, vypořádaly se s argumentací stěžovatelky a dospěly k logickým právním závěrům, které odůvodnily v ústavně konformních mezích.

Vlastník bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze 3, aniž by k tomu měl jakoukoli povinnost, uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela při přiměřené míře obezřetnosti počítat i s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, (vedlejší účastnice řízení) opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely.

Výkon vlastnického práva v podobě užívání bývalé kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání bývalé kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum.

Podle Ústavního soudu není výkon vlastnického práva, spočívající v požadavku na vyklizení bezdůvodně užívané kliniky, kterou chce začít vedlejší účastnice řízení využívat pro vlastní činnost, v rozporu s dobrými mravy, ani s čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že jsou momentálně nevyužívány – v tom nelze spatřovat meze výkonu vlastnictví. Měl-li by stát v úmyslu sám sebe omezit ve vlastnictví v podobných případech a zlegalizovat takzvaný squatting, musel by tak učinit cestou legislativních změn.*

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3419/18 je dostupný na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2018/IV._US_3419_18_an.pdf.

/tz/

Na snímku: Tzv. autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově

Foto: Wikipedie

Stovky dálničních a železničních mostů z šedesátých až osmdesátých let minulého století projdou v následujících měsících mimořádnými kontrolami. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravy cesty (SŽDC) také identifikují mosty z uvedeného období nad dálnicemi, silnicemi I. třídy a železnicí, které jsou ve správě krajů. Ty by měly svoje mosty také zkontrolovat. Předsedkyně Rady Asociace krajů již prohlásila, že kraje jsou připraveny k mimořádné kontrole mostů na silnicích II. a III. třídy, tedy silnic, které jsou v jejich správě.

„Doubský most v Karlových Varech je v horším stavu, než se čekalo. Problém byl odhalen při rekonstrukci mostu. Místo opravy tak musí být zbourán a postaven zcela nový. V tomto případě zafungoval kontrolní mechanismus ŘSD. Podobné mosty z šedesátých až osmdesátých let nechá ŘSD a SŽDC v následujících měsících mimořádně zkontrolovat,“ konstatoval ministr dopravy Dan Ťok.
Podle systému hospodaření s mosty, tzv. BMS (bridge management system) není v havarijním stavu v současnosti žádný dálniční most. Šest jich je na silnicích I. třídy, které budou buď zbourány, nebo rekonstruovány. Na železnici není žádný problematický most. Běžná kontrola mostů se dělá jednou za rok, hlavní jednou za šest let, mimořádná pak na konci záruční lhůty nebo v případě požáru nebo přírodních katastrof.
„K podobné kontrole vyzveme i kraje, které mají ve správě silnice II. a III. tříd, zejména ty, jež vedou nad dálnicemi i železnicemi. Je potřeba, aby naši občané věděli, že česká dopravní infrastruktura včetně mostů je bezpečná, že děláme všechno pro to, aby mosty byly v pořádku,“ doplnil ministr dopravy s tím, že v případě doubského mostu zafungoval dobře nastavený kontrolní systém a ŘSD.

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová už jménem krajůna výzvu ministra dopravy odpověděla: "Kraje pravidelně kontrolují stav mostů na silnicích II. a III. tříd, které mají ve své správě, o jejich stavu máme přehled. Výzvu ministerstva dopravy ke kontrole mostů postavených v 60. až 80. letech minulého století samozřejmě vyslyšíme a přikročíme k mimořádné kontrole, aby byla zajištěna bezpečnost řidičů i chodců. Bude to určitě jedno z témat jednání Rady Asociace krajů ČR dne 7. září, kde k tomu dáme s kolegy hejtmany společný výstup. 

Jana Mračková Vildumetzová zároveň zopakovala, že z celkového počtu všech 17 485 mostů na dálnicích a silnicích v ČR je ve vlastnictví krajů 12 594 mostů, což je více než 72 %! Z toho je na stupni 5 (špatný), 6 (velmi špatný) a 7 (havarijní) celkem 2931 krajských mostů z hlediska stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby, což je z celkového počtu mostů v gesci krajů téměř 25 %.

"A to je pádný důvod k tomu, aby kraje dostaly daleko více finančních prostředků na opravy silnic II. a III. tříd VČETNĚ mostů než dosud. Určitě by stálo za zvážení, aby Státní fond dopravní infrastruktury vypsal samostatný dotační program pouze na opravu mostů. A jako ideální řešení vidím, kdyby finanční prostředky dostaly kraje přímo do svých rozpočtů s přesným určením, kolik peněz půjde na opravy krajských silnic a kolik peněz konkrétně na opravy mostů,“ uzavřela předsedkyně Rady Asociace krajů ČR.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Ministerstva dopravy

V červencovém vydání Moderní obce si budete moci mj. přečíst:

* Rozhovor se starostkou městské části Praha 2 Janou Černochovou, mj. o tom, jak se může rozvíjet centrální městská část, která nemá žádné volné plochy k další výstavbě. Portrét starostky máme i na titulní obálce červencového vydání.

* V rubrice Názor zamyšlení právníka Zdeňka Koudelky nad tím, jak by mohl nový zákon o obcích vyřešit velké rozdíly mezi obcemi, zejména pokud jde o počet obyvatel.
* Polemiku, v níž se střetnou středočeští starostové  - Martin Kupka z Líbeznic a Jan Slabý z Neveklova, kteří hledají odpověď na otázku: Měly by školy a školky být zabezpečeny zámky a hlídacími zařízeními?
* Hned dva texty v rubrice kauza. První už názvem naznačuje, o čem v něm jde: Autovraky v našich ulicích. Ostuda, problém, nebo zvyk? .Druhý se vrací k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem, v níž se Technické služby Velké Meziříčí domáhaly toho, aby za výkon veřejné služby nemusely zaplatit "ušlou mzdu" ženě, která veřejnou službu na základě smlouvy s úřadem práce a v souladu s platnou legislativou pro tuto městskou společnost vykonávala.
* Text Ministerstva financí, který vysvětluje aktualizovanou metodiku k podnikatelské činnosti spolků ve vztahu k elektronické evidenci tržeb.
* Zamyšlení ekonoma Luďka Tesaře nad výbornými výsledky hospodaření obcí v minulém roce a jak by s ušetřenými penězi měly efektivně nakládat.
* Ohlédnutí za udílením cen Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě a představení jejich držitelů.
* Rozhovor s Tomášem Koníčkem, expertem na bezpečnost v obcích, o tom, jak zajistit bezpečný veřejný prostor.
* Článek o opuštěných hydrogeologických vrtech, které mohou být rizikem pro podzemní vody. Ekologická likvidace těchto vrtů je hlavně na bedrech obcí a měst, ale stát jim nabízí finanční pomoc.
* Text, který se věnuje společnému projektu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah (ČD), nazvanému Železniční doprava pro kraje.
* Shrnutí nejzajímavějších informací o architektonických dílech nominovaných do letošního finále České ceny za architekturu.
* Další díl seriálu právníka Jana Břeně o změnách v odměňování zastupitelů, které nabudou účinnosti už 1. ledna 2018.
* Nepřehlédnutelnou odpověď právníka Adama Furka na otázku: Je možné obecní byty prodat nájemcům za zvýhodněnou cenu?
* Stať věnující se novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obcí.
* Začátek nového seriálu Moderní obec a veřejné zakázky/1 aneb Nové právní aspekty dynamického nákupního systému, který je připravovaný právníkem Petrem Kolmanem, členem rozkladové komise ÚOHS.
... a mnoho dalších zajímavých a potřebných informací!*

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/red/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down