Už od minulého týdne mají předplatitelé a další čtenáři Moderní obce k dispozici její březnové vydání. Na první straně obálky najdete snímek Martiny Lisové, starostky městyse Větrný Jeníkov v Kraji Vysočina, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Martina Lisová, starostka městyse Větrný Jeníkov: Pár let jsem učila na druhém stupni základní školy, je to krásná a obohacující práce. Odchod ze školství jsem obrečela, vůbec jsem nepočítala s tím, že bych byla zvolena starostkou. Mockrát jsem litovala, především v minulém volebním období, kdy se některé věci nedařily tak, jak bych si představovala. V tomto volebním období panuje ale naopak v zastupitelstvu tvůrčí atmosféra a má práce mě těší. Ale dnes již mohu odpovědně říci, že vyjít s občany je daleko náročnější a mnohem méně zábavné, než se domluvit s puberťáky. Ráda se budu do školství vracet a předpokládám, že dokončím toto volební období a skončím. Chtěla bych mít čas na normální život, na který - když vše chcete dělat poctivě - nezbývá energie. Svou práci beru jako poslání i službu, jako závazek vůči lidem, kteří se se mnou na řadě aktivit podílejí.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR: Obecně platí, že stavební úřady představují jen zlomek připomínek, které byly k celému stavebnímu zákony vzneseny a bylo by velice nekorektní, kdyby se celá diskuse ke stavebnímu zákonu smrskla jen na to, kde budou nebo nebudou stavební úřady. Každopádně na zachování stavebních úřadů budeme trvat. Stále ještě nemáme vypořádání našich připomínek od Ministerstva pro místní rozvoj. Dosud proto nevíme, jakým způsobem bude v zákoně systém stavebních úřadů zakotven – a hlavně jaké budou kompetence jednotlivých úřadů. Toto budeme dále velmi pečlivě hlídat.

K návrhu zákona bylo podáno na šest tisíc připomínek, které se v březnu musí vypořádat, a SMO je rád, že díky jeho intervenci se otevřely dveře k tomu, aby se návrh stavebního zákona začal konečně seriózně projednávat.

Rozhodně budeme pokračovat v jednáních, aby se například návrh stavebního zákona velmi zevrubně zhodnotil i po finanční stránce a zbytečně se na jeho přijetí a fungování nepromarnily veřejné prostředky. Už teď přece víme, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu by byl nesmírně drahý, nehledě na to, že dosud není známo, kde by měl mít sídlo, nejsou pro něj zatím ani úředníci apod.

* Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: Pokud my budeme mít možnost určit rozvoj a skutečně si nastavit územní plán, a to včetně regulačních plánů a územních studií, které do větších podrobností určují územní plán, budeme moci nastavovat směr. Pak eliminujeme konflikty i v jiných řízeních.

Řada obcí si neuvědomuje sílu a význam územního plánu. Pokud by si toho byly vědomy, nepotřebovaly by nějaké věci nastavovat jinak. Ale chápu, že malé obce nemají kapacity a finance na pořizování územních plánů, i proto, že finance, které stát posílá na výkon přenesené státní správy, zdaleka nestačí.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, držitelka titulu Právník roku 2019 v kategorii Správní právo: Všechno, čím jsem prošla, mně pomohlo – snad to tak mohu říci – v právu územních samospráv vyniknout. Kdo sám radnicí a zastupitelstvem neprošel, nikdy totiž nemůže úplně pochopit její podstatu, její smysl, její hodnoty. Já to mám pod kůží vryté už jako součást sebe sama. Nad čím někdo jiný možná musí přemýšlet hodiny, vím hned, nebo mně to napoví intuice.

Navíc, pokud jde o mou profesi, byl osud vždy na mé straně a v pravou chvíli přinesl to, co mou kariéru v advokacii posunulo. Třeba tím, že jsem se starostkou bez ohledu na výsledek voleb nikdy nestala na celé období – v profesi by mě to neskutečně zbrzdilo. Ten rok v čele města byl tak akorát. Nebo když přišla v pravou dobu nová, zajímavá kauza. Či když jsem se potkala se správnými lidmi. Nebo když jsem zavčas byla „odejita“ z politické strany, které jsem kdysi dávno byla členkou. Tedy i to, co se mně v danou chvíli jevilo jako negativní, z dlouhodobějšího pohledu to bylo to nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Tedy mám z veřejné sféry zkušeností asi jako málokdo – a je to dar.

* Luděk Tesař, ekonom: Rozhodněte se, zda danou věc obec chce či nechce – pokud ANO, tak potom už jen pořádně! Není nic strašnějšího v tomto státě, ani v obcích, ani v domovech lidí než provizorní řešení a načaté, do konce nedotažené věci. Polovičatá provizorní řešení jsou plýtváním zdroji. Obec by měla dělat věci pouze pořádně, nebo raději vůbec ne. Rozhlédněme se, co nalezneme u nás provizorních řešení, a srovnávejme to třeba se situací v Rakousku nebo Německu. Přimontujeme-li si poličku do koupelny jako provizorní řešení, budeme možná i dvacet let žít v provizoriu.

Kvalitní střednědobý výhled rozpočtu je podstatný k ambicióznímu plnění cílů obce. Finanční situace obcí se tak zásadně a rychle zlepšila a mnoho z obcí to ještě ani pořádně nezaregistrovalo. Mnohé obce hodnotí jen nepodstatné finanční údaje, jako jsou zůstatky na účtech. Budoucnost však spočívá ve výplatě, ve struktuře zdrojů, v provozních výdajích, provozním saldu, majetku, likviditě, závazcích, odpisech, opravách, investicích, změnách výdajů i příjmů. Pakliže obec drží kontakt s finanční realitou a má zpracovanou kvalitní analýzu financí, pravidelně ji aktualizuje i s výhledem, může lépe plánovat rozvoj.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Vedení organizací vytváří příznivé podmínky, aby se realizovaly individuální vzdělávací cíle zaměstnanců. Do personálního rozvoje patří i kariéra zaměstnanců (jsou informo­váni o možnostech svého profesního postupu, vedoucí zaměstnanci poskytují informace a perspektivu osobní rozvoje). Nejasná perspektiva, nejasná kariéra může vést zejména ty nejschopnější zaměstnance k tomu, že odchází. V této souvislosti vedení věnuje zvýšenou pozornost zejména plánům vzdělávání zaměstnanců, v oblasti kariérního postupu jsme v současné době značně omezeni platnou legislativou. Vzděláváním a vytvářením možností pro kariérní růst je u zaměstnanců pozitivně ovlivňována jejich motivace, spokojenost, vazba na zaměstnavatele, což vede především ke snižo­vání fluktuace i k efektivnějšímu získávání zaměstnanců.

* Viktor Lavička, náměstek primátora Českých Budějovic: Pro České Budějovice, město, které se rozkládá na poloviční výměře, než mají jiná krajská města, je zásadní odvést transitní dopravu mimo město, což by měly zajistit plánované dopravní stavby, a to D3, severní spojka a Jižní tangenta, které by vytvořily přirozený obchvat tranzitní dopravy. A pro tyto účely je také uvedený systém velice vhodný, protože dokážeme vhodně usměrňovat dopravní toky. Dalším z velmi důležitých kroků bude pak modernizace technologie SSZ, což zahrnuje modernizace řadičů, doplnění jednotek aktivní preference, výměna detektorů, návěstidel aj.

* Jan Seidl, tajemník Městského úřadu Trutnov: V roce 2019 elektrobusy trutnovské MHD najely 272 843 km a plynové autobusy 207 415 km. Ekonomicky nelze tuto výhodnost jednoznačně definovat, neboť pořízení nové flotily vozidel MHD vzešlo z nové smlouvy s provozovatelem MHD, jejíž trvání je ohraničeno 10 lety a ekonomické parametry této smlouvy jsou zcela jiné, než u smlouvy předešlé. Obecně sice dochází k úspoře na palivu, nicméně pořizovací náklady, zejména na elektrobusy, jsou násobně vyšší, než u vozidel na dieselový pohon. Tyto pořizovací náklady, po zohlednění dotace získané na pořízení vozidel, jsou součástí ceny za provozování MHD. Další náklady, které ovlivňují cenu za provozování MHD, je i výbava zvyšující komfort pro cestující. Ani elektrická energie pro pohon vozidel není zdarma, a to i přesto, že elektrobusy při zpomalování rekuperují energii. Do budoucna bude jistě zajímavá otázka výdrže baterií elektrobusů s ohledem na jejich denní výkony, a případné náklady na jejich obnovu.

* Roman Kyral, partner a vedoucí právního týmu Advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, zastupitel obce Bohuslavice (okres Náchod): Jedním z úskalí v menších obcích bývá přijímání vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a její následné dodržování. Tato vnitřní pravidla mají zadavateli usnadnit jeho postup, protože u zakázek malého rozsahu, tedy na dodávky či služby do dvou milionů korun (bez DPH) či na stavební práce do šesti milionů korun (bez DPH), zadavatel nemusí, s výjimkou zásad transparentnosti a nediskriminace, postupovat podle pravidel daných zákonem o zadávání veřejných zakázek. Setkávám se s tím, že se představitelé obce sami dobrovolně svážou určitými vlastními vnitřními pravidly, ale při zadání zakázky je nakonec nedodržují. Obvykle však nikoliv kvůli tomu, že by chtěli obcházet zákon či jinak podvádět, ale pouze proto, že realita života bývá jiná a interní směrnice na ni vždy neumí adekvátně reagovat.

Podle mého názoru by starostové a zastupitelé měli vědět, že jakmile orgány činné v trestním řízení případně začnou přezkoumávat zadání veřejné zakázky, tak se příliš nezajímají o to, jak jsou tato vnitřní pravidla v obci nastavena, nýbrž o to, zda jsou dodržována. Takovým nepraktickým nastavením vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu může být třeba to, když zastupitelstvo ve směrnici určí příliš vysoký limit pro to, kolik musí být v zadávacím řízení osloveno subjektů. Tak se může stát, že i v případě zcela bagatelní objednávky za třicet tisíc korun obec s řekněme čtyřicetimilionovým rozpočtem musí velmi složitě oslovit zbytečně mnoho subjektů.

* Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra RURAL při Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Změna klimatu představuje nové téma, které do široké diskuse přinesla teprve poslední horká léta. Nebudu hodnotit příčiny změn klimatu – na nich se koneckonců zcela neshodnou ani renomovaní klimatologové. Je důležité více mluvit o dopadech změny klimatu na venkovské obce a připravovat se na to, že léta budou horká a suchá a že deště budou mít velmi často přívalový charakter.

To se velmi rychle dotkne každého na venkově, počínaje sedláky a konče chalupáři, jimž nastanou problémy se zaléváním ředkviček. Ostatně dopady do lesních celků v podobě masívní kůrovcové kalamity podpořené suchem a nedostatkem vláhy pro stromy, které se nemohou ubránit přemnoženému škůdci, vidíme nyní prakticky v celém Česku. Proč však tolik zdůrazňujeme venkov, když změna klimatu se promítne do života každého? Protože právě obyvatelé venkova, zemědělci, lesáci nebo i chataři a chalupáři jsou ti první, kdo mohou omezovat, ale i prohlubovat dopady klimatické změny.

* Jaroslav Winter, předseda BMI sdružení, šéfredaktor portálu Helpnet.cz: V ČR přibývá institucí, s nimiž se mohou telefonicky spojit také lidé se sluchovým handicapem. Službu hovor s online simultánním přepisem řeči volaného implementovalo na web úřadu již několik městských částí Prahy, Krajský úřad Středočeského kraje, Městský úřad Tábor, na svých klientských linkách ji nabízejí rovněž některé komerční subjekty. Volající klient, který má postižení či poruchu sluchu, vede klasický rozhovor, doslovný přepis řeči svého komunikačního partnera sleduje v reálném čase online. Dříve mohli tito lidé jen posílat textové zprávy, nebo využívat služby založené na předávání vzkazů prostřednictvím asistenta.

Z technického hlediska představuje telefonování s podporou přepisu online konferenci tří stran – volající uživatel služby, volaná osoba a přepisovatel. Probíhá to tak, že uživatel uvedené služby klikne na ikonku infolinky pro neslyšící umístěné na webu úřadu. Otevře se stránka se stručným popisem služby, která je dostupná v pracovní dny od 9 do 18 hodin, a uživatel jen vepíše do editačního pole své telefonní číslo a potvrdí tlačítko „zavolejte mi".

V tu chvíli se na webu otevře okno pro přepis a systém automaticky ihned volá klientovi. Ten vyčká na písemný pokyn přepisovatele, že může začít mluvit. Instrukce se objeví v okně pro přepis, kde také klient následně po celou dobu hovoru sleduje simultánně přepisovanou řeč pracovníka úřadu. Od okamžiku, kdy klient začne mluvit, již probíhá klasický telefonický hovor. Operátor infolinky může klienta dále přepojit na linku konkrétního pracovníka za stálého pokračování komunikace s podporou přepisu jeho řeči.

Simultánní přepis řeči tak odstraňuje komunikační bariéru mezi volajícím klientem se sluchovým handicapem a pracovníkem úřadu. Službu nejefektivněji využijí lidé nedoslýchaví, ohluchlí po rozvoji řeči v důsledku nemoci či úrazu, nositelé kochleárního implantátu a senioři s věkem získanými poruchami sluchu.

* Lukáš Kříž, IT expert: Proces autentizace ověřuje identitu uživatele před zpřístupněním systému, aplikace či služby. Dlouhodobě spoléhal na konvenční kombinaci uživatelského jména a hesla. Ta už ale z mnoha důvodů, k nimž patří také problematika tzv. nedostatečné hygieny hesel, neobstojí. Organizace začaly implementovat pokročilé metody autentizace, které nabízejí podstatně vyšší úroveň zabezpečení.

V některých odvětvích změnu přístupu k ověřování identity vyžadují oborové normy a relevantní legislativa. Týká se to především finančních služeb, zdravotnictví nebo bezpečnostních složek. Ne vždy jde o povinnou aplikaci vícefaktorové autentizace. Ale její nasazení obvykle představuje nejefektivnější cestu k dosažení souladu. S požadavkem vícefaktorové autentizace pracuje také tuzemská vyhláška o kybernetické bezpečnosti. I ta ale definuje alternativní možnosti.

Multifaktorovou nebo vícefaktorovou autentizaci lze definovat jako metodu, která pro ověření identity žadatele o přístup k určitému systému či službě využívá dvou nebo více autentizačních faktorů. Identitou se v tomto kontextu rozumí totožnost. Autentizace samotná tudíž představuje akt jejího ověření před přidělením přístupu. Žadatelem rozhodně nemusí být pouze fyzická osoba. Autentizačním procesem běžně procházejí také zařízení, aplikace nebo služby.

* Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS je jedním z nejstarších na území České republiky. Byl vytvořen již v roce 1997, tedy ještě před vznikem krajů, z iniciativy města Ostravy. Tato iniciativa si kladla za cíl zefektivnit nabídku veřejné osobní dopravy z několika okolních měst a obcí do Ostravy, a to spoji jak ostravského dopravního podniku, tak spoji tehdejšího provozovatele příměstské autobusové dopravy – ČSAD BUS Ostrava zavedením jednotných tarifních a přepravních podmínek. Systém se postupně rozšířil na území celého kraje včetně řady přesahů do krajů sousedních. Garantem jeho rozvoje se stal později Moravskoslezský kraj.

Specifikem Moravskoslezského kraje je poměrně velký počet systémů MHD, což způsobuje v některých případech poměrně obtížné dojednávání společných tarifních a přepravních podmínek. ODIS umožňuje cestujícím používat jakoukoliv veřejnou osobní dopravu v kraji objednávanou subjekty samosprávy v rámci jednoho tarifu. Tímto se stává veřejná doprava celkově atraktivnější především z hlediska cenového.

Dalšími přínosy jsou jednotné poskytování informací, jednotný prodejní servis a řada dalších výhod vyplývajících z jednotného systému. Je to jedna z cest, jak motivovat cestující veřejnost k používání veřejné dopravy nejen v současnosti, ale také v budoucnosti.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Růst počtu obyvatel obce pozitivně ovlivní její rozpočtové příjmy, zejména v oblasti sdílených daní. Ovšem pokud jsou všichni noví obyvatelé v obci trvalé hlášeni... Vyvolá však – bez ohledu na trvalé bydliště obyvatel – i vyšší nároky, například na zajištění dopravního spojení, lékařskou službu, zásobování pitnou vodou a čištěné odpadních vod, zajištění bezpečnosti apod.

Vývoj indexu stáří i indexu ekonomické závislosti vypovídá o stárnutí populace. Rozpočtovým dopadům, které s tímto jevem souvisejí, se rozpočtová politika obcí nevyhne. Dříve nebo později na ně bude muset reagovat.

Je zjevné, že růst počtu seniorů, který je odrazem zvyšující se délky dožití v důsledku zejména lepší zdravotní péče, se promítne do rostoucích nároků na celou řadu služeb pro seniory. A tyto činnosti zajišťují ve velké míře obce.

Růst počtu obyvatel je velmi často spojen se zvyšujícím se podílem dětské složky. Platí to zejména o obcích v blízkosti velkých aglomerací. Tento jen vyvolává rostoucí nároky na předškolní a školní kapacity.

* Jaromír Beránek, zastupitel hl. m. Prahy a předseda Výboru pro IT a Smart City: V závěru loňského roku si zástupci městské společnosti Operátora ICT, která pro Prahu dodává na klíč většinu „chytrých“ projektů, za tuto realizaci odnesli ocenění ze soutěže Chytrá města pro budoucnost 2019. Do pražského pilotního projektu se vedle projektové kanceláře Smart Prague Operátora ICT zapojilo Oddělení odpadů pražského magistrátu, radnice deseti pražských městských částí (centrálních i okrajových) a také dvě společnosti zajišťující svoz tříděného odpadu na území metropole. Na vybraný vzorek kontejnerů na tříděný odpad s tzv. spodním výsypem instaloval externí dodavatel IoT moduly s ultrazvukovými senzory. Z celkových 424 kusů vybraných sběrných nádob šlo ve většině případů o nadzemní kontejnery (380 kusů), v části případů také o velkokapacitní podzemní nádoby (44 kusů), které se nacházejí zejména v centrálních lokalitách města. Část těchto podzemních kontejnerů byla navíc doplněna indikací ucpání vhozového otvoru, aby se předešlo hromadění odpadu v okolí. S ohledem na proměnlivou konfiguraci stanovišť na tříděný odpad (některé městské části nabídly i kontejnery na plech a nápojové kartony, jinde se setkáme jen s nádobami na starý papír, plast a barevné nebo čiré sklo) se tak jednalo zhruba o stovku lokalit v rámci deseti zapojených městských částí.

* Jakub Černý, analytik platformy Rekonstrukce státu: Kontrolní orgány v České republice mají povinnost své kontroly v zájmu dobré správy vzájemně koordinovat. Dodnes k tomu však nemají žádný systémový nástroj, a koordinace se tak nedaří. Snahy o reformu systému kontrol vyznívají do ztracena, neboť o probíhajících kontrolách a jejich efektivitě neexistuje přehled. Poslanci ODS, KDU-ČSL a STAN spolu se zástupci platformy Rekonstrukce státu proto letos v lednu představili řešení, které obcím od kontrolní zátěže pomůže a je nezbytným předpokladem pro systémovou reformu. Řešení je součástí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Návrh stojí na čtyřech principech:

1) Snadná koordinace. Díky zřízení evidence kontrol získají kontroloři nástroj pro snadnou koordinaci kontrol s ostatními orgány. To, společně s dalšími prvky řešení, povede k přirozenému snížení počtů kontrol zejména v oblastech, kde byla kontrolní zátěž způsobována nezáměrně, prostou nevědomostí. Kontrolní zátěž je dnes totiž mimo jiné způsobena faktickou nemožností se nezáměrné významné kontrolní zátěži jednoduše vyhnout. Kontroly o sobě vzájemně nemají přehled. Evidence také usnadní sdílení výsledků kontrol, a tím i možnost na výsledky předchozích kontrol snadno navazovat. Kontroly tak v obci stráví méně času, pokud už vůbec přijdou.

2) Definice významné kontrolní zátěže. V kontrolním řádu bude nově definováno, že dvě současně probíhající a nekoordinované kontroly jsou významnou kontrolní zátěží, stejně jako druhá kontrola téže věci v jednom kalendářním roce. Na obce bez přenesené působnosti (ty malé, jichž je většina) se pak vztahuje i třetí indikátor významné kontrolní zátěže, kterým je více než třetí kontrola probíhající v témže roce.

3) Předcházení významné kontrolní zátěži. Kontrolní orgány budou mít povinnost všechny své kontroly zaznamenávat do nově vzniklé evidence. Do ní bude kontrolní orgán nahlížet vždy, než se vydá provést kontrolu. Pokud by jeho plánovaná kontrola měla způsobit „významnou kontrolní zátěž“, bude kontrolní orgán systémem automaticky upozorněn. V takovém případě kontrolní orgán bude povinen odůvodnit, proč kontrolu přesto musí provést, nebo jít kontrolovat jinam. Kontrolní orgán bude povinen toto odůvodnění předložit starostovi předložit před zahájením kontroly. Žádné kontroly tedy nejsou přímo zakazovány, což je za současného nezmapovaného stavu kontrolního systému neproveditelné. Kontroloři jsou však motivováni významnou kontrolní zátěž nezpůsobovat a dostávají k tomu nástroj.

4) Systém kontrol je vyhodnocován. V analýzách systémového fungování státu disponuje nezpochybnitelnou odborností Nejvyšší kontrolní úřad, který podle návrhu dostane za úkol doporučovat systémové změny kontrolního systému. V přiměřené míře by NKÚ v budoucnu mohl umožnit nahlížet do evidence kontrol i veřejnosti. Starostové by tak měli mít možnost jednoduše zjistit, kdy a kolik kontrol se na ně chystá.

* Ondřej Kozák, společnost Euronet: Česká republika je z hlediska pokrytí bankomaty daleko za průměrem EU. Zatímco průměrný počet bankomatů v rámci celé Evropské unie je podle údajů Centrální evropské banky 846 bankomatů na milion obyvatel, ČR má se svými 471 bankomaty na milion obyvatel nejhorší dostupnost bankomatů i ve srovnání se zeměmi jako Bulharsko (806), Maďarsko (522) či Slovinsko (796). Bezhotovostní platby jsou sice populární, bankovky ale ještě v dohledné době nenahradí. Zároveň je nutné dodat, že v obcích do dvou tisíc obyvatel představuje hotovost jedinou možnost, jak zaplatit za základní věci denní potřeby. V malých samoobsluhách a restauracích karty povětšinou nepřijímají.*

/red/

Březnové vydání Moderní obce je k dispozici i v elektronické podobě za zvýhodněnou cenu na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec , kde si můžete předplatit nejen jednotlivá čísla Moderní obce, ale také zakoupit roční či pololetní předplatné v elektronické podobě.

Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo únorové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Regíny Vřeské, starostky obce Zbyslavice v okrese Ostrava-město., jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Regína Vřeská, starosta Zbyslavic na Ostravsku: Víte, ještě stále často platí předsudky, že v malé obci se toho moc neděje, že na vesnicích se žije tak nějak „postaru“. Ve Zbyslavicích se dlouhodobě snažíme toto stigma odstranit a přinášet občanům aktivní a zajímavý program po celý rok, zvelebovat každý kout a zapojovat občany nejen do akcí, ale i jejich plánování a rozhodovacích procesů. Věříme, že jedině tak bude naše snaha dávat skutečně smysl.

* Anna Šabatová, ombudsmanka: Urovnání sporu přes ombudsmana je levnější než soudní řízení. Ostatně se na nás neobracejí jen občané, ale také úředníci a starostové obcí se žádostí o radu, jak v dané věci postupovat. Mnoho informací rovněž získají na našem webu v části „životní situace“, kde nacházejí rady nejen stěžovatelé, ale také úředníci a starostové.

* Jan Ropek, starosta města Choceň: Stávající systém značení a číslování odpadu v praktickém životě občana vyžaduje takřka nadlidské úsilí v tom, aby zjistil, do které že to nádoby onen odpad vlastně přijde. To má za následek, že celospolečenská debata sklouzává k detailům, zatímco smysl nám uniká. Tématem v ní jsou pak záležitosti jako, zda je papírová rulička od utěrek ještě papírem či nikoliv, nebo zda kelímek od jogurtu je málo či naopak příliš znečištěn.

* Luděk Tesař, ekonom: Výnosy sdílených daní v roce 2019 ukázaly celkem pozitivní vývoj, v němž jsou však podle mě zakódovány již jasně „vzpomínky na budoucnost“, kdybych se dopustil parafráze názvu slavné knihy Ericha von Dänikena. Mám tím na mysli, že krize už tu nejednou byla (zřejmě stejně jako mimozemšťané) – a až nastane, nebude pro nás ničím nového. Domnívám se, že z finančních dat lze vyčíst jasný vzkaz, že sice bude dobře, ale s krizí na krku.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Obce mohou svůj majetek prodávat či pronajímat, prodávat a rovněž rozšiřovat. To zejména, protože objem celkových aktiv obcí se mezi rokem 2013 a 2018 zvýšil o 19 % a na jednu obec tak připadá v průměru majetek za 212,3 mil. Kč.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec: Zásadní vliv na vznik státu Izrael mělo rozhodnutí jeho zakladatelů, že voda je a bude společným vlastnictvím všech. Tento axiom se udržel až dosud – všechnu vodu i její využívání, včetně vody dešťové a odpadní, kontroluje stát a nakládá s ní ku prospěchu všech. Je to vlastně docela překvapivé v zemi tak kapitalistické a tak ctící soukromé vlastnictví, jako je Izrael, ale zároveň velmi prozíravé. Jen tak bylo možné v zemi vybudovat národní rozvaděč vody – gigantický vodovod, který vede celou zemí od severu k jihu a tvoří skutečnou páteř země.  Každé město, každá obec má právo se na tento vodovod napojit, slouží všem.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: dnes v Česku působí na dvě stě subjektů, které mají oprávnění na zpracování elektroodpadů. Jenže jsou mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly ať již dodržování právě zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití. Jinak řečeno, v republice máme jakési dvě základní množiny zpracovatelů. Tu první tvoří ti, které ovlivňujeme, kontrolujeme a s nimiž spolupracujeme, zatímco ta druhá – dalo by se říci „garážová“, zpracovává elektroodpad způsoby, které nejsou zcela košer a představují významné riziko pro životní prostředí. Její náklady jsou ve srovnání se seriózními zpracovateli minimální, takže má i výraznou, leč nezaslouženou konkurenční výhodu.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Kdyby se výrobce odpovědnosti za své vysloužilé výrobky jednoduše zbavil účastí v kolektivním systému, mohlo by dojít k tomu, že by si vybral ten s nejnižšími příspěvky, a to bez ohledu na skutečnost, že by se mohlo jednat o kolektivní systém systematicky porušující zákony například tím, že by vysbírané výrobky místo ekologické likvidace sypal do řeky. Takto je výrobce nucen pečlivě vážit, prostřednictvím kterého kolektivního systému bude své povinnosti plnit, a je motivován aktivně se zajímat o jeho řádné fungování. Poctivý kolektivní systém je pro výrobce velmi přínosný a užitečný. Z toho důvodu je třeba věnovat výběru toho správného a odpovědného zvýšenou pozornost s přihlédnutím k jeho pověsti a dodržování právních předpisů.

* Petr Kratochvíl, jednatel společnosto Ecobat: Jsme u nás asi první, kdo využil principu ekomodulace. Výrobcům a obchodníkům, kteří uvádějí na trh lithiové baterie, jsme zvýšili poplatky zhruba o 40 %. Zohledňujeme tím charakter výrobku, zejména jeho rizikovost. Musíme vybudovat provozy, které budou dobře vybaveny na zacházení s nimi, budou mít kvalitní termodetekci, kouřovou detekci a samozhášecí systémy. Na reaktivní kovy je třeba mít speciální hasicí přístroje, které jsou několikanásobně dražší než běžné hasicí přístroje. Do roku a půl bychom chtěli mít dva perfektně vybavené mezisklady (v Čechách a na Moravě) s proškolenými pracovníky, kde se budou shromažďovat všechny typy rizikových baterií před transportem k dotřídění. Také naše osvětová kampaň se nyní zaměří více na předcházení rizik při nakládání s vysloužilými bateriemi.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Pružná pracovní doba přináší zaměstnanci výhodu v tom, že není postihován za opožděné příchody do práce, může si zařídit některé osobní záležitosti, aniž by musel žádat o uvolnění z práce a oceňují ji zejména ženy s malými dětmi. Nevý­hodu pro zaměstnance představuje to, že zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci práci v rámci volitelné pracovní doby bez jeho souhlasu a bez náhrady za přesčasovou práci.

* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti řešení internetu věcí analytici mimo jiné zjistili, že 35 procent zkoumaných měst příslušné projekty uvedlo do provozu, ale 12 procent je pouze navrhlo, vyvinulo a nespustilo. Ani technologie, jež došly do fáze praktického nasazení, nelze vždy jednoznačně považovat za úspěšné. Nezřídka mají v různých ohledech omezený rozsah, a tudíž i přínos.

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky (k žalobě tohoto městského obvodu ke krajskému soudu, jejímž cílem je zrušení závaznosti stanoviska Ministerstva životního prostředí, kterým dalo souhlas s rozšířením spalovny nebezpečných odpadů): Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Ten, kdo vydává územní rozhodnutí, může mít desítky stanovisek, ale jen na něm musí být, jak je vyhodnotí. Proto stanoviska nesmí být závazná. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo to bude chtít probít. Krajský soud by pak mohl být tím, kdo nová pravidla určí.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Současným i budoucím tématem pro obce, města, regiony je práce se zainteresovanými skupinami (často se užívá i anglický termín stakeholder management, kdy stakeholder je aktér, který je „nějakým“ způsobem zainteresován, tj. má zájem, vliv, postoj k dané problematice, tématu…) a jejich zapojení do dalšího rozvoje a plánování.

* Veronika Cholínská, Správa informačních technologií města Plzně: Koncem roku 2019 se úsek Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně stal jako první v ČR oficiální součástí IZS. Pomocí okřídlených strojů plzeňští dronaři monitorují výskyt kůrovce, vodních řas, provádějí na milimetr přesné inspekce mostních konstrukcí, střešních konstrukcí výrobních hal, odtokové kanalizace nebo palivových nádrží. Součástí jejich práce jsou i monitoringy spojené s únikem tepla z městských budov a vytváření přesných modelů za pomoci špičkové technik.

* Martin Vlček, interní auditor, Krajský úřad Moravskoslezského kraje: Softwarový robot vykonává v elektronickém prostředí činnosti stejně jako člověk. Může zpracovávat data v různých formách, komunikovat se systémy a aplikacemi a následovat procesní pravidla. Na našem krajském úřadu  je využíván pro administrativní úkony a procesy s vysokou mírou rutiny, jasnými pravidly a minimem výjimek.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka (v závěru minulého týdne oceněná titulem Právník roku v kategorii Správní právo): Mezi statutárním zástupcem (například jednatelem firmy) a zastupujícím navenek (starosta obce) je zásadní rozdíl. Ať udělá jednatel cokoli, je to pro subjekt, který zastupuje, zcela závazné – tedy platné, a nelze to zpochybňovat. A to dokonce ani tehdy, měl-li takové jednání jednatel zakázané, nebo neměl-li svěřenou takovou pravomoc orgány společnosti. Naopak starosta, když překročí svou pravomoc, nemůže obec platně zavázat, tedy jeho jednání je neplatné. Zakotvuje to ustanovení zákona o obcích, a to § 41, odst. 2: Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

* Michal Bernard, advokátní kancelář Dohnal & Bernard, a Petr Svoboda, Právnická fakulta UK: Návrh nového stavebního zákona přináší kontroverzní institut podmiňujících (§ 52) a dobrovolných (§ 53) plánovacích smluv. Při jejich uzavření se obec vzdává možnosti následného ovlivnění záměru v povolovacím procesu. Plánovací smlouvy nemohou zakotvovat povinnost územně samosprávných celků týkající se změny nebo naopak zachování veřejnoprávní regulace. Takové části plánovacích smluv by naopak měly být přímo zákonem výslovně zakázány spolu se sankcí neplatnosti. Soukromoprávní smlouvou nelze upravovat práva, resp. pravomoci, a povinnosti obcí a krajů, pokud vykonávají veřejnou moc ve veřejnoprávním procesu pořizován a schvalování územně plánovací dokumentace.

Tento veřejnoprávní proces se návrh snaží obejít a zavázat obec či kraj k prosazení konkrétních pravidel v rámci ÚPD před zahájením procesu. Návrh nepřípustně donucuje obce k uzavření smlouvy pohrůžkou nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím soudu.*

/rš/

Roční i pololetní předplatné elektronické verze Moderní obce si můžete zajistit na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam, kde lze zakoupit i jednotlivá vydání časopisu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo lednové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Davida Šimka, starosty města Svitavy, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu. K lednovému vydání Moderní obce náleží i speciální třicetišestistránková příloha, která představuje všechny projekty, které byly přihlášeny nebo nominovány do loňského ročníku soutěže Komunální projekt roku 2019.

V lednovém vydání Moderní obce však najdete i další zajímavé texty. Začíná tam mimo jiné nový seriál advokátky Jany Zwyrtek Hamplové nazvaný Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcícch výslovně neupravuje.

Určitě si nenechte ujít ani závěr jiného seriálu z pera Jiřího Hrubého, vedoucího odboru sociálního zabezpečení Kanceláře veřejného ochránce práv. Ve svém třextu se zabývá kritérii pro posouzení zákonnosti opatření obecné povahy o vyhlášení "bezdávkové zóny".

Pochopitelně ani tentokrát nemůže v Moderní obci chybět téma připravovaného stavebního zákona. V lednovém čísle se k němu velice zevrubně (a kriticky) vyjadřuje starosta města Postoloprty Zdeněk Pištora.

V rubrice Kauza se zabýváme aktuálními úvahami o možných změnách rozpočtového určení daní. Nad jednou požadovanou změnou - zastropováním příjmů z RUD pro čtyři největší města - se v rubrice Polemika střetli poslankyně Věra Kovářová, místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, a poslanec Martin Baxa, primátor města Plzně.

Nepochybně zaujme i text náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavly Katzové, která komentuje reformu financování regionálního školství, která odstartovala letos 1. ledna.

V rubrice Spektrum si přečtěte ohlédnutí za sérií seminářů pořádaných loni v září, říjnu a listopadu Českou advokátní komorou, Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR od názvem Zastupitel v právu. Pro mnohé čtenáře budou možná překvapením slova nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který připustil, že "moc nevíme, jak to na obcích skutečně chodí, máme to jen vyčtené ze zákonů".  V té souvislosti uvedl, že se zkusí domluvit se dvěma státními zástupci a vyslat je na stáž - jednoho do velkého města, druhého na malou obec, aby se detailněji seznámili se složitostí právního prostředí, v němž se zastupitelé - většinou právní laici - musí pohybovat. Tito státní zástupci by následně mohli metodicky působit do celé soustavy státního zastupitelství.

A protože z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují, činíme tak i nyní.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady:  "České ekonomika i nadále naráží na bariéry na trhu práce, který stále vykazuje znaky přehřívání. Tempo růstu objemu mezd a platů má sice letos klesnout ze 7,4 na 5,9 procenta, přičemž míra nezaměstnanosti podle odhadu vzroste o 0,2 procentního bodu na 2,2 %, ale převis volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci bude i nadále přetrvávat.

Města a obce tuto skutečnost pocítí především pří plánování a realizaci investic. Dodavatelské subjekty se totiž budou i nadále potýkat s nedostatkem kapacit, což se nepříznivě projevuje na délce dodacích lhůt. Starostové tak musí i pro rok 2020 počítat se zvýšenou pravděpodobností výskytu prodlev v realizaci investičních projektů."

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: "Ukazuje se, že ve všech velikostních skupinách obcí mají ty s dluhem vyšší příjmy na obyvatele než ty, které dluh nemají. Vyplývá z toho, že půjčku si berou obce se spíše vyššími příjmy než ty, které mají příjmy nižší. Takže přijetím půjčky obce nekompenzují nižší příjmy, nýbrž hledají dodatečné prostředky na rozvoj obecní infrastruktury a na zlepšení podmínek života svých obyvatel."

* Luděk Tesař, ekonom: "Mé úvahy k změně RUD založené na dvacetileté zkušenosti spoluautora RUD jsou následující:

  1. rozšířit spektrum sdílených daní o daně spotřební, tím se ještě více sladí vývoj příjmů státu a obcí;
  2. sladit koeficientů statutárních měst tak, aby Praha, Brno, Ostrava a Plzeň tolik nevyčnívaly – k tomu pro zaplacení velké části této operace využít;
  3. zavedení plného sdílení daně z hazardu, čímž by se uhradilo částečně sladění koeficientů pro statutární města a odstranila by se nespravedlnost a velké rozdíly u obcí s a bez výnosů z hazardu; zároveň by se zamezilo negativním dopadům na státní rozpočet;
  4. přesunout příspěvky na přenesený výkon státní správy do rozpočtového určení daní po úspěšném vzoru přesunu příspěvků na žáky do RUD (k němuž došlo v roce 2013 – a osvědčilo se to); zavedly by se podíly podle velikosti správních obvodů a úrovně přeneseného výkonu (I,II, III) – tím by se utnula jednou provždy diskuse nad tím, kdo koho dotuje koho – jestli stát obce nebo obce stát;
  5. zrušit většinu dotací pro obce a kraje a rozpustit je do RUD; obce si na investice rády velmi levně půjčí, když budou mít záruky vyššího příjmu v rámci RUD a nad zmizením dotací bude plakat jen Evropská unie a její komise, lobbystičtí nohsledi a podivné dotační firmy – jsem přesvědčen o tom, že většina obcí by tomu zatleskala."

* Petr Bartoň, ekonom: "Parametrizace zákona o RUD není optimální ani ve vztahu k různosti služeb, které různá města zajišťují. V podstatě jediný prvek, který řeší extra služby velkých měst (jež využívají lidé z okolních regionů – jako divadla či galerie), jsou takzvané přepočítací koeficienty, podle nichž má jeden Brňan, Ostravan či Plzeňan hodnotu 2,3 běžného obyvatele, a jeden Pražan dokonce 4 běžných obyvatel. Takto vyjmenovaný arbitrární seznam je nefér nejen vůči pátému největšímu městu (Liberci), ale podle odborné literatury může též porušovat Směrnice EU o státní podpoře. Jmenovitý výčet měst, na něž se uvedené koeficienty vztahují, vlastně zakládá stav, jako bychom měli například zákon, že dotace na dopravu může dostávat jen firma s písmeny Č a D v názvu.

Hádky o zvláštních koeficientech se stále vedou o to, jestli je čtyřnásobek pro Prahu moc nebo málo za extra služby. Téměř nikdo však neřeší, že kvůli našim „rakousko-uherským“ zákonům o policejní adrese a kvůli složitosti její změny dnes u nás málo lidí skutečně bydlí na své oficiální adrese. V Praze je tento nesoulad samozřejmě největší: Namísto pro výpočet vykázaných 1,3 milionu lidí žije v hlavním městě –podle expertních výpočtů platformy 4CT – reálně nejspíše 1,6 milionu lidí. Potom veškerá parametrizace podle počtu oficiálních obyvatel samozřejmě postrádá smysl."

* Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv: "Po slovenském vzoru například žádáme, aby s ohledem na stárnutí české populace bylo do RUD zařazeno nové kritérium – počet seniorů nad 65 let s trvalým pobytem na území obce, a to s vahou 5 % v RUD. Sdílení daní mezi stát a obce by mělo obsahovat rovněž solidární část, kdy by například 1 % celkového inkasa sdílených daní sloužilo na podporu strukturálně postižených regionů a obcí."

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR: "Za rok 2018 jsme v obcích a městech rozumně proinvestovali a více než stát, bezmála 100 mld. Kč, a to z 80 % dokonce z vlastních zdrojů. Máme připravenu řadu projektů, které nejsou spolufinancovatelné z národních zdrojů či EU. Jde především o infrastrukturní stavby v malých obcích, a těm na účtech potřebné miliony opravdu neleží. To je hlavním důvodem našich snah posílit obecné rozpočty, aby samosprávy dokázaly uskutečňovat své projekty a ufinancovaly stále se zvětšující nároky na pokrytí potřeb občanů, především v sociální oblasti.“

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova: „Kromě samotného procenta, které na sdílených daních připadá obcím, debatujeme i o jednotlivých parametrech, mezi něž bezesporu patří zohlednění počtu seniorů v obci. Důvodem je mimo jiné neustále narůstající agenda, kterou na obce stát uvaluje, aniž by ji finančně kompenzoval. V řadě činností navíc vláda v posledních letech selhává a obce tyto činnosti musí kompenzovat na vlastní náklady. Například v oblasti vzdělávání často obce vydávají na platy učitelů více, než jim stát hradí, aby byly jejich školy vůbec schopné kvalitní učitele přilákat. Vydávají také značné prostředky na sociální služby, jejichž financování stát omezuje atp.“

* Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy: „V Praze vzniká 25 % HDP, z rozpočtového určení daní získáváme pouze 7 % z celkového výběru daní. Z mého pohledu jde tedy o nesmyslný návrh Sdružení místních samospráv, podpora regionů by neměla jít na úkor měst, která jsou motorem ekonomiky a centrem inovací. Naopak problém vidím v tom, že evropské dotace byly místo smysluplného rozvoje regionů použity na soukromá hnízda oligarchů... ...Praha zajišťuje mnoho funkcí pro obyvatele Středočeského kraje, které dotuje z financí, jež dostává od státu »na hlavu« každého obyvatele Prahy. S ohledem na to, že městská hromadná doprava je dotována ze 75 % městem, tak na každého mimopražského uživatele MHD pražský dopravní podnik doplácí ze své kasy. Obdobný problém je například i ve školství.“

* David Šimek, starosta Svitav: "Jako předseda Školské komise SMO ČR spolu s kolegyněmi a kolegy v komisi aktuálně řeším financování školství a zejména nepedagogických pracovníků. Jednal jsem s ministrem školství o možnosti podpory lyžařských školních výcviků. Svaz měst a obcí ČR podporuje cestu, že by stát měl uvolnit více peněz do ostatních neinvestičních výdajů na vzdělávání (ONIV), které dává školským zařízením. Aktuálně dává 1136 Kč na žáka, naším zájmem je, aby tento příspěvek byl vyšší a škola z něj mohla hradit lyžařské a hlavně plavecké výcviky. Pan ministr slíbil, že letos by rád udělal novelu školského zákona, která by umožnila změnu pravidel čerpání této položky a od roku 2021 by rád navýšil rozpočet na ni z 2,1 miliardy na 3 miliardy korun, což vychází v průměru 2000 korun na žáka."

* Pavla Katzová, náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy: "Od letošního ledna začínají být finance rozdělovány podle podmínek každé konkrétní školy. Pro jednotlivé typy škol a školní družinu je stanoven maximální počet hodin výuky hrazený ze státního rozpočtu. Peníze jednotlivým školám bude rozepisovat přímo Ministerstvo školství na základě výkazů, které školy vyplňovaly k 30. září 2019."

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: "Život přináší i různé jiné příběhy – například dlouhodobou nemoc místostarosty, kterého nechtějí kolegové z toho důvodu odvolat, ale chtějí za něj na určitou dobu „náhradu“. Nebo když zastupitelé chtějí dát pravidla jednomu z kolegů, který tzv. nemá rozum, a na každém zasedání vystupuje až stokrát apod. Jak na to se vám pokusíme také poradit.

- Když nevím, ptám se. Přestože jsme v úvodu napsali, že stanoviska a metodiky Ministerstva vnitra ČR (a dalších ministerstev) nejsou závazné, jsou důležité pro jednu věc – pokud nevíme a zeptáme se – a oni nám odpoví, nemůže nám pak nikdo v budoucnu zazlívat, že jsme se řídili stanoviskem odborného správního orgánu. Tedy jde o další prvek prevence odpovědnosti. Tedy stanovisko ministerstva je důležitý prvek onoho „alibi“ do budoucna, že jsme udělali vše, co jsme mohli, abychom se dopátrali správného řešení. Proto pokud nevíme – ptejme se, tím nemůžeme udělat nikdy chybu. Podstatné je, abychom dokázali položit otázku na základě pravdivě popsané situace, nikoli zavádějícím způsobem.

Dokumentujme to opět na případu Ferrari. Pokud bychom se zeptali Ministerstva vnitra ČR, zda může zastupitelstvo rozhodnout o nákupu movité věci – osobního služebního automobilu, ministerstvo samozřejmě odpoví, že zastupitelstvo tak rozhodnout může.

Kdybychom se však zeptali, zda může zastupitelstvo rozhodnout o nákupu movité věci – osobního automobilu ferrari za 10,2 mil. Kč jako služebního vozu starosty města, ministerstvo nás nepochybně důrazně upozorní na ustanovení o hospodárnosti apod.  Tedy i ptát se je nutné objektivně.

- Když nevím a nechci se ptát ministerstva, povolám advokáta. Řada obcí a měst má zábrany ptát se přímo ministerstva, a to ze dvou důvodů:

– nechtějí svou nejistotu „odhalovat“, aby náhodou nevyvolaly samy proti sobě kontrolu apod.;

– chtějí názor nikoli úřednický, ale více „svobodný“.

Pak mají svou roli v rámci generální prevence advokáti. Proč? Jsou to osoby, které jako jediné v rámci ČR mohou dávat právní stanoviska v rámci své soukromé praxe, nikdo jiný toto oprávnění nemá (podobnou roli by mohlo sehrát snad pouze stanovisko z akademické obce – z některé právnických fakult), a proto názor někoho jiného nemůže vyvolat ty důsledky, které identifikoval už před několika lety Nejvyšší soud ČR (19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010): „Jestliže se laické osoby spolehnou na právní rady advokáta jako osoby práva znalé, aniž by zde byly nějaké konkrétní okolnosti, ze kterých by mohly usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění.“ Jinými slovy řečeno, pokud jsme postupovali tak, jak nám advokát poradil, nemůže být vůči nám vyvozována odpovědnost."

* Libor Šebestík, zástupce ředitele Městské policie Prostějov: "V příštích letech chceme realizovat více mobilních kamerových jednotek a využívat je podle požadavků při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Jedním z dalších cílů je vyřešit zcela nezávislé napájení (např. využitím solárních panelů). Potenciální zájemcům o vlastní mobilní jednotky, postavené na základě výše uvedené technologie, doporučujeme provést realizaci pouze se šifrovaným přenosem do vlastní sítě a na vlastní záznamové úložiště, zejména z důvodu ochrany přenášených dat podle požadavků GDPR a MV ČR. Je také třeba vyjednat optimální finanční podmínky s operátorem pro poskytování neomezeného datového připojení a přidělování pevných IP adres v rámci poskytnuté virtuální sítě."

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: "Problémem řady organizaci spojeným s řízením lidí je nerovnováha mezi říze­ním a vedením. Převaha vedení nad řízením je často problémem menších a začínajících organizací. Jejím důsled­kem je kult osobnosti vedoucích představitelů organizace a chaos při jejím řízení. Nerovnováha v neprospěch vedení, která je v praxi častější a postihuje především organizace větší a starší, vytváří naopak krátkozrakost, strnulost a byrokracii, nízkou odpovědnost a především neschopnost reagovat na změny; jejím průvodním rysem je i nedostatečná motivace a iniciativa zaměstnanců."

* Jiří Hrubý, Kancelář veřejného ochránce práv: "dokud správní soudy či Ústavní soud neposkytnou svojí judikaturou konkrétnější vodítka k posuzování zákonnosti a ústavnosti postupu pověřených obecních úřadů při vyhlašování opatření, měly by se tyto správní orgány zdržet alespoň zjevných excesů.

Prvním z nich je vyhlašování opatření na území celého města, aniž by byl prokázán zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů v jednotlivých oblastech. Takový postup se zjevně míjí s úmyslem zákonodárce, který formulací „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ rozhodně neměl na mysli, že oblastí může být území celého města.

Ze samotné právní úpravy a principů, které je při vyhlašování opatření třeba dodržet (zejména princip proporcionality), je zřejmé, že pověřený obecní úřad musí vždy zvažovat skutečné dopady a nezbytnost samotné regulace opatřením obecné povahy. Měl by si vždy zodpovědět otázku, zda je vydání opatření obecné povahy způsobilé dosáhnout snížení výskytu sociálně nežádoucích jevů a eliminace „obchodu“ s chudobou. Měl by také zvažovat dopady opatření na jednotlivé cílové skupiny a zvolit takový postup, který zasahuje do práv dotčených osob co nejméně."

* Zdeněk Pištora, starosta města Postoloprty: "Záměr nového stavebního práva tak, jak je nyní předložen, se zaštiťuje zkrácením praktických lhůt pro vyřizování povolování staveb – toto je však jen laciné mediální zdůvodnění a „mediální masáž veřejnosti“, výsledek bude přesně opačný.

Navrhovaná centralizace je projevem autoritativních a diktátorských režimů. Jinak řečeno, je zde patrná snaha o odebrání samostatného rozhodování obcí.

Stávající systém zajišťuje potřebnou dostupnost veřejnosti, jak vzdáleností ze všech míst správního území, tak znalostí místních poměrů.

Provádění pokusů je pro vědecké pochopení světa nezbytné, ale neprovádění hazardních pokusů na celém státě a na prostých občanech! Úspěšná věc se aplikuje, až po úspěšném zkušebním provozu.  Je třeba vytvořit zkušební ověřovací model tohoto hazardního projektu a teprve po nezpochybnitelném úspěšném vyhodnocení jej případně aplikovat na celý stát."

* Zuzana Adamcová, kolektivní systému zpětného odběru elektrozařízení EKOLAMP: „V případě České republiky se zjistilo, že v podstatě 100 procent testovaných elektrozařízení, nabízených do ČR prostřednictvím zahraničních e-shopů, nedodržuje zákonné environmentální povinnosti. To znamená, že nová elektrozařízení jsou prodávána bez toho, aby se jejich výrobci či dovozci jakýmkoliv způsobem zapojili do systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Dále za tyto produkty není při prodeji často ani uhrazena daň z přidané hodnoty. A jelikož se jedná o výrobky, které jsou doručovány ze zahraničí přímo konečnému spotřebiteli, není v řadě případů ani testována bezpečnost těchto výrobků, obsah nebezpečných látek a podobně. V zemích jako je Francie, Anglie nebo Německo je už více než 15 procent všech prodaných elektrozařízení dodáno spotřebitelům přes zahraniční e-shopy, aniž by bylo zajištěno, že výrobci nebo dovozci těchto produktů budou řádně zapojeni do jejich sběru a recyklace. V České republice se zatím jedná „pouze“ o nižší jednotky procent, ale i zde bude toto číslo nepochybně růst. Česká republika je zatím s řešením tohoto problému pozadu.“*

/rš/

Lednové vydání Moderní obce si můžete přečíst v digitální podobě na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec, nebo si tištěnou Moderní obec můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

Nikoliv náhodou na první straně obálky prosincového čísla najdete snímek Josefa Horinky, starosty Hrádku nad Nisou na Liberecku. Právě on s týmem svých spolupracovníků vdechl život projektu nové městské knihovny., který se stal i celkovým vítězem naší soutěže Komunální projekt roku 2019.

V prosincovém vydání Moderní obce uveřejňujeme první souhrnnou informaci o výsledcích soutěže Komunální projekt roku 2019 (všechny soutěžní projekty představíme ve speciální příloze lednového vydání Moderní obce). V hlavním rozhovoru prosincového vydání pak na naše otázky odpovídá Milan Dvořák, starosta obce Hamr na Jezeře na Českolipsku.

A protože z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují, činíme tak i nyní.

* Milan Dvořák  starosta Hamru na Jezeře: Snad každého starostu práce v čele obce den co den dokonale psychicky, ba někdy i fyzicky vysává. Takže často skutečně po návratu domů vezmu fotoaparát a odcházím relaxovat do lesa. A co teprve, když je (někdy) volnější víkend! To se takhle vytratím z domu už po obědě. Koneckonců pocházím z myslivecké rodiny a sám jsem původním povoláním hajný.

Za žádným velesnímkem ovšem nechodím. Když chci třeba fotit bílou volavku, vím přesně, kam a kdy mám za ní jít, protože v půl sedmé zalétá přespat na konkrétní strom. A já si poblíž toho stromu sednu třeba už hodinu i déle předtím, zamaskuji se a čekám. Někdy hodinu, jindy dvě… Nu, a jestliže volavka nepřiletí a padne už tma, seberu se a jdu domů.

Zkrátka, pokaždé se pěkný snímek neurodí. Jenže krásně si přitom pročistíte hlavu a začnete mnohé věci vidět jinak, než jak je vnímáte v kanceláři na obecním úřadě. A možná si také uvědomíte, že leckteré problémy, které vás přes den trápily, jsou vlastně docela malicherné a nestojí za to se jimi zabývat. Ale nesmíte se zamyslet příliš – to byste mohl volavku propásnout.

* Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR: Jedním z důvodůžalostného nesouladu mezi nabídkou sociálních služeb a jejich poptávkou je absence koordinovaného plánu (včetně potřeb sociálních služeb v regionech) a zanedbatelná podpora státu investic v sociálních službách (pro rok 2020 zhruba 400 mil. Kč).

Druhým důvodem je pak systém financování, který není předvídatelný, spravedlivý a neumožňuje rozvoj sociálních služeb. Výše podpor prostřednictvím státní dotace se liší až o několik desítek tisíc na lůžko či pracovníka, a to ve zcela srovnatelných zařízeních. Nejistota financování, potřeba dofinancování v průběhu roku se od roku 2008 stala v sociálních službách již tradicí.

Předmětem kritiky je také různá participace krajů, měst a obcí. Ta je víceméně dobrovolná, a tak máme kraje, které přispívají na sociální služby částkou v řádu desetikorun (přepočítáno na jednoho obyvatele daného kraje), zatímco jiné kraje přispívají v řádu stovek korun. Obecně v celém systému kraje přispívají zhruba deseti procenty města a obce pak sedmi procenty.

* Anna Hubáčková, senátorka, 1. radní obce Ratíškovice: Uzákoněním jednodenních voleb dojde k finančním úsporám při organizaci voleb, ke zjednodušení ochrany a bezpečnosti volebních místností – a hlavně se zcela eliminuje riziko ovlivnění výsledků voleb přes noc. Neobávám se, že by jednodenní volby odradily voliče a rapidně se snížil jejich počet. Spíše naopak. Nový návrh umožňuje volit i v předstihu.

* Marek Benda, předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny: Z návrhu na pořádání voleb v jednom dni nejsem úplně nadšený. Sice si uvědomuji určité organizační výhody zejména pro Ministerstvo vnitra – a asi i pro obecní úřad. Vidím však i rizika. Okrskové volební komise sice svoji práci zvládnou v jednom dni, ale ve složitějších volbách budou muset jednat extrémně dlouho a dlouho do noci, což může vést k zvýšené míře chybovosti ve výsledcích. Co ovšem pokládám za mnohem větší riziko, je nebezpečí faktického znemožnění voleb občanům, kteří pracují ve směnném provozu nebo ve větší vzdálenosti od svého bydliště. Kdy opravdu může docházet k situacím, že jen v jednom dni, a to ještě pracovním, nebudou schopni se voleb účastnit.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Případ obce Velká Lhota a její starostky Jarmily Melichaříkové vstoupí do dějin samosprávy. Obžalovat starostku za to, že způsobila obci prospěch, je skutečně precedentní unikát. Vždyť jí to přikazuje přímo zákon o obcích chovat se hospodárně a chránit obecní majetek! Pokud ovšem státní zástupce vydává darovací smlouvy za rozhodnutí o poplatcích (!), které v našem právním řádu ani neexistují (!) a nemůže je proto vybírat nikdo (!), tedy plete si dar s neexistujícím správním poplatkem, není to odborně omluvitelné. Svědkové dále jasně uvedli, že je o protizákonnosti přesvědčovala policie. Jsme ještě v právním státě? Obec zkrátka klasicky uzavřela darovací smlouvy, přijala do rozpočtu dary, a namísto ocenění přijde obžaloba starostky. O uzavírání smluv však rozhodli zastupitelé – tak proč je stíhána jen starostka? A ještě jeden kuriózní moment je tu – darů bylo přijato přes 400 tisíc, předmětem obžaloba jsou smlouvy za 15 500 Kč. Protože jen tuto skupinu několika lidé policie „přesvědčila“ o protizákonnosti. Ostatní trvali přes časté naléhámní policie na dobrovolnosti daru a za starostku se postavili.

* Luděk Tesař, ekonom: Starosta s dobrou náladou je požehnáním obce, je světlem na konci tunelu, je hvězdou na temném nebi nářků. Každý, kdo bez pádného důvodu kazí starostovi náladu, dopouští se zrady na prosperitě obce.

Neboť nanicovatými hloupostmi otrávený, zahořklý a sklíčený starosta je pro obec horší pohromou než mandelinka bramborová nebo hraboši. Zkrátka dobrá nálada je pro prosperitu obce naprosto nezbytná! A v době, kdy nedostatek financí v obcích je spíše vzácností, by tam přece mělo bylo normální báječně si užívat dnů k radosti a štěstí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Průměrný věk obecních společností je 17 let. Obecní společnosti jsou tedy poměrně stabilní. Alespoň jednu obecní společnost s rozhodujícím nebo podstatným vlivem založilo 913 obcí, což je 15 % celkového počtu obcí. Nejvíce těchto společností má Ostrava, a to 16. O jednu méně nalezneme v Praze. Třetí nejvyšší počet má Brno, a to 13 společností, Deset společností patří Zlínu.

* Jan Nožička, jednatel společnosti KOBIT spol. s r. o.: V předešlých letech hasičské jednotky obcí mohly čerpat evropské dotace na velkoobjemové cisterny. Běžela také celá řada příhraničních projektů, v jejichž rámci byly cisterny rovněž pořizovány. Každoročně obce a města mohou žádat o finanční podporu od Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, které v rámci dotačního programu Dotace pro jednotky SDH obcí poskytuje podporu na pořízení nových cisteren CAS 20 a CAS 30. Každoročně je tak uspokojováno kolem pětatřiceti uchazečů. Tento dotační titul je financován Fondem zábrany škod České kanceláře pojistitelů. Příspěvek na novou techniku pomáhají sborům řešit také jednotlivé kraje.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Může to znít pro někoho velmi překvapivě, ale podle platné právní úpravy v České republice dnes výrobci, potažmo jejich kolektivní systémy, nemají nastavené žádné povinné cíle na separátní sběr a recyklaci těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

V rámci Evropské unie je to ovšem naprosto unikátní jev. Separátní sběr nebezpečného odpadu je totiž povinný podle výše uvedené směrnice EU. V drtivé většině jejích členských zemí je proto nastaven nějaký systém nebo nástroj, který má zaručit, že výrobci/kolektivní systémy budou sbírat především a přednostně nebezpečný elektroodpad. Nejčastěji jsou tímto nástrojem specifické cíle pro separátní sběr těch skupin elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem.

Nové odpadové zákony konečně zavádějí i u nás povinné cíle na separátní sběr skupin nebezpečného elektroodpadu. Doháníme tak vyspělé evropské země, kde obdobná pravidla platí již delší dobu.

* Martin Lochovský, společnost EKO-KOM, a. s.: Ne každý se chce vystavovat nebezpečným situacím při třídění odpadů do barevných nádob. Protože rozmístění stanovišť je v kompetenci obce, je žádoucí, aby se obec snažila instalovat nádoby do takových lokalit, které nebudou ohrožovat obyvatele při jejich používání. Hlavním rizikem je možný střet s jedoucím motorovým vozidlem. Doporučujeme představit si u stanoviště, že jej bude obsluhovat školou povinné dítě. Máte-li pocit, že by třídění odpadů pro ně bylo nebezpečné, nejde o bezpečné stanoviště.

Za bezpečná stanoviště jsou považována taková, u nichž není třeba překonávat frekventované komunikace, při obsluze není občan nucen stát ve vozovce, nádoby jsou orientované vhozovými otvory k chodníku, jsou instalované na zpevněném povrchu, nejsou umístěny v „temných uličkách“, v průjezdech, nebo nejsou instalovány pod kvetoucími stromy lákajícími hmyz apod.

* Michal Polanecký, jednatel Technických služeb města Tábor: Již více jak rok sleduji vývoj technologií na ekologickou likvidaci plevele z důvodu stálého rizika zákazu používání pesticidů. Město také stále čelí výtkám občanů kvůli používání chemické likvidace plevelů. Máme vyzkoušené technologie založené na principu páry, horké vody, horké pěny, plamene a mechanické technologie. Ze všeho nejlépe nám vyšla pára s kapénkami vroucí vody o teplotě 120° C.

Termickému šoku za použití páry a kapének není schopno vzdorovat 90 procent rostlin, dojde ke spálení buněčných jader, rozpadu chlorofylu a rozpojení elektro transportního řetězce v rostlině. K trvalému zahubení většiny rostlin je potřebná aplikace třikrát v roce. Ekonomicky je tato technologie samozřejmě několikanásobně finančně náročnější v porovnání s použitím pesticidů.

* Lukáš Kříž, IT expert: V digitalizaci pracovního prostředí veřejná správa podle analytiků poněkud zaostává za ostatními odvětvími. V současnosti však jde o trend, jenž úzce souvisí se spokojeností, udržením a pracovním nasazením zaměstnanců. Instituce budou muset v tomto směru projít jistou digitální transformací, která prostřednictvím školení, technologií a vyšší autonomie pracovních týmů otevře zaměstnancům prostor nejen k vyšší produktivitě, ale také k větší samostatnosti.

* Stanislav Loskot, poradce: Pravdou je, že jsou v pracovním životě situace, kdy je stres nápomocen k vyšší výkonnosti – jde o tzv. eustres. V tomto případě stresory (třeba tyranie naléhavosti, hašení požárů) působí krátkou dobu s nízkou intenzitou, ovšem za předpokladu, že tento úkol spadá do tzv. rutinní práce, dobře celý proces znám, dělám to často, vím, kdo dokáže případně pomoci. Příkladem tohoto stresoru a vzniklé stresové situace je zadání úkolu ve formě „musí to být hotové za hodinu, dnes, zítra apod.“.

Z pohledu psychologie práce jsou původci stresu jako rizikového faktoru, ohrožující duševní rovnováhu, označovány frustrace a deprivace. Frustrace nebo také pocit marnosti je stav zklamání, pocitů neúspěchu, kdy člověk nemůže dosáhnout předsevzatého cíle, úkolů z důvodu překážek, které se mu neustále staví do cesty.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Měl jsem možnost roční stáže na radnici v USA, kde jsem se účastnil setkávání týmu a obdivoval způsob práce skupiny, schopnost jednotlivých členů vyjednávat a přicházet s kompromisními řešeními. Jakýmsi nepsaným pravidlem týmu je, že se schůzka neukončí dříve, než se všichni shodnou na nějakém konsenzuálním řešení dané situace. V týmu platí metoda win-win, ktna jejímž základě každý člen týmu musí být spokojený s dohodnutým řešením a žádný názor nesmí být zatracen bez předchozí logické diskuse.

* Miroslav Stejskal, předseda Asociace strážníků ČR a ředitel OŘ Městské policie Praha: Osobně bych navrhoval, aby se vedly krajské registry čipovaných psů, do kterých by oprávněné subjekty měly čtyřiadvacetihodinový přístup. Předpoklad, že se pes bude pohybovat v rámci konkrétního území kraje, je velký, i když na hranicích krajů samozřejmě může dojít k prolínání. Pro veterináře, který psa čipuje, jistě není problém odeslat hlášenku do registrů. Informační kampaň musí také postihnout změnu majitele psa a přeregistrování takových údajů. Tato povinnost by měla příslušet novému majiteli psa, aby přes spádového veterináře takovou změnu do registru nahlásil.

* Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení Kanceláře veřejného ochránce práv: Ochránkyně dopěla k názoru, že právní úprava neumožňuje pověřenému obecnímu úřadu vydat opatření, vyhlašující oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů na celé území obce. Četnost sociálně nežádoucích jevů je třeba posoudit podle jednotlivých míst v obci a je nezbytné jednotlivá místa v obci navzájem porovnat. Bez doloženého zvýšeného výskytu sociálně nežádoucích jevů v určité oblasti (konkrétně vymezené menší jednotkou než územím celého města) nelze opatření v souladu se zákonem vyhlásit. Nelze je vyhlásit preventivně i na oblasti, kde zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů není (resp. není doložen ve spise).

Z hlediska věcného posouzení důvodů pro vyhlášení opatření ochránkyně upozornila na interpretaci statistik trestné činnosti, které vedl magistrát ve spisové dokumentaci. Z nich vyplývalo, že trestnou činnost páchají převážně lidé, kteří mají zaměstnání (nejsou tedy závislí na doplatku na bydlení, který jim má být kvůli vyhlášení opatření odejmut). Rovněž z nich bylo zřejmé, že 60 % pachatelů má bydliště mimo Kladno, a taktéž skutečnost, že v roce 2017 (před vyhlášením opatření) došlo na území Kladna k poklesu trestné činnosti.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Zákon o obcích je obsahově skutečně již překonaný (zejména u některých otázek nedostatečně konkrétní nebo neúplnou právní úpravou), a potřeboval by proto obsahovou revizi. Ale na druhé straně slouží již skoro dvacet let – a přičteme-li k němu poměrně srozumitelnou metodiku Ministerstva vnitra ČR (MV ČR), která sice není všespásná, ale většinou udává dobrý směr, a právě stovky rozsudků soudů všech stupňů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, lze postavit celkem srozumitelné právní mantinely pro chování orgánů obcí a měst.

Tedy zákon plus metodika plus judikatura vnášejí už poměrně jasné světlo do občas zamotaných právních situací. Jediné, co toto mírně optimistické konstatování kalí, je fakt, že pro právního laika může být výklad touto metodou právě pro konkrétní právní situaci poměrně složitý, a neobejde se bez odborné pomoci.

/rš/

Prosincové vydání Moderní obce si můžete přečíst i elektronicky na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Tištěnou Moderní obec si můžete zajistit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajmavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Antonín Stodůlka, starosta Chvalčova na Kroměřížsku. Portrétní snímek starosty této příjemné menší obce pod Svatým Hostýnem najdete na první straně obálky srpnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů ze srpnového čísla Moderní obce.

Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR, poslanec Evropského parlamentu: Z naší veřejné debaty se vytratilo téma, proč čtyři největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) mají v RUD určené zvláštní přepočítací koeficienty. V tomto ohledu jsou vlastně nejvíce "bita" ostatní krajská města, která žádná privilegovaná procenta v zákoně nemají, přitom však vykonávají nepochybně stejný rozsah samosprávné agendy jako ona čtyři privilegovaná města.

Antonín Stodůlka, starosta obce Chvalčov na Kroměřížsku: Můj osobní názor je ten, že dnes na sociální bydlení jsou k dispozici skutečně slušné dotace. Ale mladí lidé, kteří začínají svůj samostatný život, uvažují o založení rodiny, chtějí pracovat – a skutečně pracují, netrápí je žádné zdravotní problémy, nemají příliš mnoho šancí dosáhnout na vlastní bydlení. Nanejvýš mohou získat bezúročnou půjčku a hypotéka je pro mnoho z nich drahá. Další problém, který v současné době jistě nejen ve Chvalčově zaznamenáváme, je ten, že dnes se do důchodového věku dostávají lidé, kteří si posledních třicet let řádně neplatili sociální pojištění, jakžtakž přežívali na různých příležitostných brigádách apod. – a možná se i domnívali, že se důchodu ani nedožijí. Jenže nyní do něho spadli rovnýma nohama, důchod obdrželi minimální a fyzický stav jim už příliš nedovoluje si takříkajíc bokem něco přivydělat.  Takže jsme pro ně připravili projekt výstavby bytovky „poslední záchrany“ s jednoduchým spartánským vybavením.

František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta města Kyjov na Hodonínsku: Bezesporu vrcholem celého roku 2019 byl pro nás svaz jeho volební XVII. sněm  koncem května v Ostravě. Tam jsme si potvrdili vážnost a respekt naší organizace jak u politiků napříč celým politickým spektrem, tak u naší členské základny… Na základě naší intervence se nám například podařilo přimět Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat se otázkou navázání výplaty dávky na bydlení na institut trvalého bydliště.

Ondřej Vaculík, místostarosta města Hořovice, předseda DSO Mikroregion Hořovicko: Výraz „boj proti suchu“ vnímám jako eufemismus. Spíše jde o to, aby občané sami pochopili nutnost s vodou hospodařit, umět ji v krajině zadržovat, vážit si deště, nebát se bláta a kaluží, nekanalizovat, nedláždit či asfaltovat každý volný plácek veřejného prostoru. Nevím, jak  komise pro období sucha, jejichž vznik předpokládá návrh novely vodního zákona, budou fungovat; jistě bude záležet na tom, jak kde. Ale v každém případě jejich činnost i nečinnost povede k větší informovanosti i polemice o způsobech toho „boje proti suchu“ a o jeho vážnosti.

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky statutárního města Brna: Dlouho slibovaný návrh novely vodního zákona zklamal. Místo toho, aby přinášel potřebná opatření práv a povinností k předcházení a omezení stavů sucha, přichází s ustanovením dalšího orgánu – nové komise „pro sucho“ a administrací redukce využívání vodních zdrojů. Domnívám se, že komisí a úřadů máme přespříliš a zřizovat nové podle zákona k ničemu nepovede.

Petr Jedlička, místostarosta obce Mikolajice na Opavsku, velitel místního Sboru dobrovolných hasičů a jeho jednotky: Význam odkazu minulých generací hasičů v obci pro jejich současné následovníky spočívá zejména v tom, abychom zachovali tradice pro další generace. Nejde tedy pouze o hašení požárů, ale také o kulturní dědictví, jehož jsou hasiči hlavními udržovateli. Ať už to jsou třeba plesy, vodění medvěda, pochování basy či floriánské mše. Hasiči také reprezentují Mikolajice na různých akcích v okolních obcích. Je-li navíc v obci zřízena jednotka SDH, jako je tomu i u nás, má svůj neoddiskutovatelný význam v rámci ochrany obyvatel a hašení požárů. Hasiči jako spolek dnes mají význam hlavně při udržování tradic a hasičského hnutí tak, jak jej známe z historie.

Karel Bláha, zastupitel jihočeského města Temelín a spoluorganizátor letošního česko-slovenského Srazu Lhot a Lehot: Letošní sraz byl časově náročný, spánkový deficit byl nepředstavitelný. Sraz mě osobně utvrdil v tom, že když se chce, je možné zvládnout i jeden zpočátku šílený nápad. Nejvíce bych snad ocenil seniory, kteří si srazu užívali, jako by jim bylo pětadvacet let. Dalším pozitivem je, že se nikomu nic zásadního nestalo, a v neposlední řadě i fakt, že nám vyšlo počasí.

Lena Mlejnková, starostka města Semily: Moc nás potěšila velká návštěvnost při slavnostním otevření nového městského turistického a informačního centra a zájem veřejnosti. Centrum a přístup do muzea jsou nově bezbariérové. Čeká nás ještě kus práce a chceme se zaměřit na rozvoj turistického ruchu, ale první krok jsme už udělali a TIC se stalo novou reprezentativní branou do Semil.

Pavel Kubaník ze spolku Kulturák ve Chvalčově na Kroměřížsku: Komunita fanoušků Letního kina Chvalčov  je částečně organizovaná skrze iniciativu Kultura za pade, která je součástí pořádajícího spolku Kulturák. Princip je jednoduchý – pokud máte zájem o rozvoj kulturních aktivit v regionu, přispějte padesátikorunou měsíčně a za peníze z fondu uspořádejte malou kulturní akci. Pro přispěvatele jsou akce zdarma, výtěžek ze vstupného jde do společného fondu. Kultura za pade má aktuálně desítky přispěvatelů z Chvalčova, Bystřice pod Hostýnem a dalších obcí, ale i od lidí, kteří již dávno žijí jinde a skrze tuto iniciativu se mohou podílet na rozvoji svého rodiště. Kultura za pade tak vytvořila síť obdobně smýšlejících lidí, kteří stojí také za organizací letního kina. Výtěžek Letního kina Chvalčov jde do fondu Kultury za pade a financuje tak další kulturní akce mimo letní sezónu.

Vendula Bartáková, předsedkyně mediální komise rady obce Bílovice nad Svitavou v okrese Brno-venkov:  Pro vydávání našeho Bílovického zpravodaje jsou určitě nejdůležitější schopní lidé jako ve všech oborech, kteří nepostrádají entuziasmus a víru v to, že to dělají dobře. Občané si pochvalují rubriku Téma zpravodaje. Od jiných zpravodajů se určitě odlišujeme grafikou, uvedenou rubrikou a možná i tím, že dáváme prostor občanům k vyjádření, i když nemusí být zrovna lichotivé, a ve stejném čísle zpravodaje se snažíme uveřejnit i protinázory.

Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Vytvořit mechanismus „spravedlivého“ rozdělování investičních dotací mezi obce je velmi obtížné. Nalezení základních parametrů, podle nichž by se rozdělování dotací mělo řídit, bude vždy diskutabilní. Asi intuitivně cítíme, že by stát měl pomáhat slabším obcím. Jejich vymezení by nemuselo být až tak nepřekonatelným problémem. Avšak v podmínkách, kdy o investičních dotacích rozhoduje několik ministerstev a fondů, to je naprosto nemožné.

Luděk Tesař, ekonom: Jedinými „finančními šťastlivci“ ve veřejné správě jsou obce. Nejenže jim nechybějí peníze na reprodukci, tedy na údržbu jejich majetku, ale mohou se i modernizovat a rozvíjet. Obce jsou největšími investory v rámci veřejné správy, a to i bez dotací. Nicméně jejich výsledky by měly být lepší. Brzdí je však byrokracie, jíž musí čelit, a psychopati, kteří pronikli do zastupitelstev... Rozvoj obcí funguje dobře zejména tam, kde obce investují do rozvoje infrastruktury k bydlení a podnikání, kde zvelebují podmínky pro vzdělávání a rozvoj ducha. Přes veškeré byrokratické problémy kolem investic se ukazuje, že princip subsidiarity funguje. Funguje tedy všude tam, kde nedochází k plýtvání veřejných peněz na soukromé aktivity pod hlavičkou veřejné prospěšnosti, nebo tam, kde se nedají strhnout líbivou, bohužel pouze líbivou, politikou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vladimír Kremlík, ministr dopravy: Chceme připravit a projednat návrh na možné zvýšení pokuty za porušení zákazu vjezdu těžké nákladní dopravy, která má odrazovat řidiče a dopravce, aby se vyhýbali mýtnému a sjížděli na krajské silnice.

Marek Pavlík, pedagog CEVRO Institutu: Základem struktury organizace podle holakracie jsou týmy. Ty jsou základními stavebními kameny organizace. Stavebními jednotkami rozhodně nejsou jednotlivci, oddělení, úseky nebo divize. Uvnitř týmů se jednotlivé role stanovují společně. Týmy navrhují svou strukturu samy a samy se také řídí.

Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Velmi zatěžující pro každého zaměstnance je obtěžování, čili chování jak spolupracovníků, tak nadřízených i podřízených. Tento druh chování vede obvykle ke snížení důstojnosti zaměstnance, vytvoření zastrašujícího a ponižujícího pracovního prostředí. Postižení zaměstnanci jako příklady uvádějí rozšiřování nepravdivých zpráv ze soukromého života zaměstnance, vyměňování a sdělování informací o pracovních schopnostech zaměstnance mezi zaměstnavateli, uveřejňování nepravdivých údajů o pracovní činnosti zaměstnance (zejména vedoucích zaměstnanců) ve sdělovacích prostředcích či rozšiřováním nepravdivých tvrzení o rodinném životě zaměstnance na pracovišti. Zde lze vysledovat přímou úměru v oblasti firemní kultury a fluktuace.

Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti OTIDEA avz s. r. o.:  Pro starosty menších obcí, kteří zpravidla pro výkon  své funkce nejsou ani uvolněni, se osvědčují školení na míru v prostorách klientů na základě jejich požadavků a časových možností. Pokud si klient nevybere školení z nabídky na webu, může nás kontaktovat a vždy vymyslíme kurz přizpůsobený jeho individuálním potřebám.

Romana Smetánková,  česká kancelář EY: Česká centrální veřejná správa je v inovacích velmi pozadu. Na úrovni samosprávy je řada měst a obcí, jež se snaží jít s dobou. Ukazuje se (nejen u nás), že hnacím motorem je osvícená politická reprezentace a také angažovanost občanů. Nemám objektivní srovnání, jak si stojíme v porovnání se světem, ale pocitově si myslím, že zejména u velkých měst nám lehce ujíždí vlak. Vycházím i z toho, že EY problematiku tzv. měst budoucnosti řeší globálně už dlouhá leta, zatímco v Česku je to otázka spíše několika posledních let. A stále mluvíme spíše o partikulárních řešeních, než abychom tuto oblast řešili komplexně.

Jan Sedláček, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Křižánky na Žďársku: Kromě časové úspory pro účastníky webinářů, které ve Sdružení místních samospráv organizujeme v rámci projektu Správa obcí od A do Z, patří k přednostem tohoto druhu vzdělávacích akcí možnost opakovaného poslechu a také skutečnost, že účastník nemusí opustit prostředí své kanceláře. Další velkou výhodou je možnost neomezeného počtu účastníků. Na druhou stranu uspořádat úspěšný webinář je poměrně náročné. A to jak po technické stránce, tak po stránce výběru témat.

Jiří Paul, ředitel VAK Beroun: Technologie vyhodnocování satelitních snímků pro vyhledávání úniků vody z potrubí je v podstatě stejný způsob, jímž astronomové hledají vodu na jiných planetách. Satelitní snímek se pořizuje v neviditelném dlouhovlnném spektru. Výsledkem jsou jasně zvýrazněná místa potenciálního úniku vody, která se proloží vrstvou digitální mapy vodovodního potrubí. Jednotlivé nálezy se prověří pomocí softwarových filtrů a zároveň se u nich určí míra pravděpodobnosti úniku vody. Vodohospodářská společnost tak dostává formou webové aplikace interaktivní mapu, kde jsou znázorněna místa s pravděpodobným únikem vody, přičemž rádius činí zhruba sto metrů. Barevná škála navíc určuje pravděpodobnost poruchy. Aplikaci lze snadno použít i na mobilních zařízeních v terénu. V označených lokalitách se následně přesné místo poruchy hledá standardními technikami.

Aleš Erber, lesnický specialista, analytik a odborný lesní hospodář: Osobně tvrdím: Snažme se vypěstovat co nejhodnotnější les – tedy jednotlivé sortimenty, ale co nejlevněji. Příroda nám často sama ukazuje cestu, kterou se máme vydat. Stačí jen přírodě více naslouchat. Budoucnost lesního hospodářství tkví ve smysluplném omezení vstupů do výroby, tzn. že vyloučení takových nákladů, které jsou investovány zcela nepřirozeně a zbytečně s tím, že se spíše bude využívat tvořivá dynamika lesa umožňující jeho vlastníkům dosáhnout na vyšší zisky. Hlavně menší lesní majetky měst a obcí by se měly zaměřit na pěstování nejhodnotnějších sortimentů a nepoužívat způsoby pěstování lesů, které mají prvky průmyslové produkce. Jakostní hospodaření ovšem vyžaduje pečlivější přístup a lepší vnímání přirozených sil lesa a přirozených procesů. Lesnicí takové postupy znají, ale samotná podstata takové hospodaření se neobejde bez větší trpělivosti a podpory ze strany vlastníka lesa, který by měl hledět nejen na ekonomickou výkonost lesa, ale hlavně na jeho stav a vývoj po stránce ekologické i sociální.

Jiří Remeš, bývalý starosta obce Bantice na Třebíčsku: V roce 2003 nás oslovila společnost W. E. B větrná energie s. r. o. s žádostí o spolupráci při realizaci stavby větrné elektrárny v našem katastru obce.  Myšlenka se mi opravdu moc zamlouvala a začal jsem se o tyto stavby více zajímat. Společnost pro naše zastupitelstvo i zastupitelstva okolních obcí uspořádala zájezd do rakouských obcí, kde již elektrárny stály, a uspořádala pro nás besedu s jejich zástupci a představiteli. Ti hodnotili přínos elektráren pro obce vesměs kladně. Mě samotného tam zaujala větrná elektrárna s vyhlídkovým košem, který byl umístěn pod generátorem. Pokud by taková stála u nás v Banticích, jistě by to zvýšilo atraktivitu obce i turistický ruch. Vzhledem k umístění bantické větrné elektrárny by odsud byl krásný výhled do okolí krajiny. Avšak záměr se nepodařilo zrealizovat, stejně jako se nepovedlo vybudovat více větrných věží i v katastrech okolních obcí podle původního záměru. Ta naše, bantická, byla uvedena do provozu v roce 2008.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Otázka kupních cen při prodeji nemovitostí je poté, co byla absence odůvodnění odchylky od ceny v místě a čase obvyklé v zákoně o obcích „odměněna“ sankcí absolutní neplatnosti daného právního jednání (tedy sankcí, kterou nelze zhojit), nejčastěji diskutovanou otázkou v obcích a městech. A není divu: prodat něco pod cenou může být jednak prohlášeno následně za neplatné jednání – pokud to hned u tohoto prodeje neodůvodníme důležitým zájmem, který samospráva sleduje, jednak mohou být zastupitelé stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku.  Právě proto, že nedůvodně prodali „levně“.

Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Zásadním problémem neregistrovaných sociálních služeb je nemožnost dohledu nad úrovní poskytované péče a také fakt, že osoby, které péči zajišťují, nemusejí splňovat žádné podmínky (v oblasti trestní bezúhonnosti či odbornosti).

Kateřina Selníková, advokátka V4 Legal: V případě, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž součástí je také příprava projektové dokumentace, doporučujeme pečlivě zvážit požadavky na kvalitu, kvalifikaci a zkušenosti architektů nebo projektantů. Důraz by měl být při nastavování zadávacích podmínek rovněž kladen na organizaci realizačního týmu, a to typicky na pozici jeho vedoucího.

Jan Břeň, právník: Zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, její členění, průběh a případné opakování upravuje § 24 zákona o úřednících, přičemž podrobnosti zejména průběhu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a jejího opakování jsou stanoveny v § 3 a § 4 vyhlášky č. 512/2002 Sb. S právní úpravou zkoušky souvisí, je-li při ústní zkoušce úředník hodnocen klasifikačním stupněm „vyhověl“ v obecné části i ve zvláštní části, navazující úprava tzv. osvědčení v § 25 zákona o úřednících, které takto úspěšný úředník obdrží od Ministerstva vnitra do 15 dnů ode dne konání ústní zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (konkrétní náležitosti osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti jsou stanoveny v § 5 odst. 1 vyhlášky č. 512/2002 Sb., přičemž podle odstavce 2 citovaného ustanovení vyhlášky č. 512/2002 Sb. se osvědčení vydává v jednom vyhotovení).

Petr Kolman, VŠ Ambis Praha - Brno: Podle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o úřednících odvoláním nebo vzdáním se funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu pracovní poměr nekončí. Pozor, to ovšem neplatí, v případě že byl předmětný pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Územní samosprávný celek (obec, kraj) je povinen podat vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u územního samosprávného celku převedením na jinou práci. A to takovou, jež koresponduje s jeho zdravotním stavem a dosaženou odbornou kvalifikací. Nemá-li územní samosprávný celek pro vedoucího úředníka (anebo vedoucího úřadu) takovou vhodnou práci nebo ji vedoucí úředník či vedoucí úřadu odmítne, jde o překážku v práci na straně územního samosprávného celku a současně je dán výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Dodejme, že odstupné poskytované vedoucímu úředníku nebo vedoucímu úřadu při organizačních změnách nenáleží v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání nebo vzdání se funkce vedoucího úředníka (či vedoucího úřadu).

Marcela Káňová, Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný: Obecně platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví pro případ rozporů konkrétní údaj, resp. konkrétní místo, kde má být údaj uvedený, jako rozhodující, pak je nutno na tomto místě uvedený údaj (v daném případě tedy v návrhu smlouvy) považovat za nabídkovou cenu účastníka. V souladu s tím by pak dodavatele měl požádat na základě § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, aby účastník všechny ostatní části nabídky upravil tak, aby tomuto rozhodujícímu údaji odpovídaly. Pokud by však skutečně šlo o překlep a nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy by byla podstatně nižší, hrozilo by riziko, že účastník nebude mít vůli takovou smlouvu nakonec uzavřít. V takovém případě se domnívám, že za určitých okolností lze akceptovat i úpravu nabídkové ceny v návrhu smlouvy, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018 – 44, kde bylo dovozeno, že v jím posuzovaném případě měla být oprava početní chyby v nabídkové ceně akceptována, a to s ohledem na tyto výjimečné okolnosti.

Adam Furek, právník: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, svěřuje v § 85 písm. a) do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí. To znamená, že vůli obce nabýt do svého vlastnictví hmotnou nemovitou věc musí předem vytvořit svým hlasováním zastupitelstvo obce. Na základě takto vytvořené vůle pak starosta (případně jiná oprávněná osoba) za obec navenek jedná, typicky uzavře kupní smlouvu či podá závazný návrh na uzavření kupní smlouvy (ve smyslu § 1731 a násl. občanského zákoníku). Bez předchozího schválení zastupitelstvem by jednání starosty (uzavřená smlouva, podaná nabídka) bylo neplatné (srov. § 41 odst. 2 a 3 zákona o obcích). Usnesení zastupitelstva přitom může být přijato jen na řádně svolaném a veřejně konaném zasedání (srov. § 93 odst. 1 a 3 a § 87 zákona o obcích). Mimo zasedání nemůže zastupitelstvo rozhodovat.*

Moderní obec v digitální verzi si můžete zakoupit (celoroční i pololetní předplatné, stejně jako jednotlivá vydání) na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

/rš/

 

 

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního – červnového – vydání Moderní obce přinášíme hrst zajímavých výroků, jichž se na jeho stránkách dopustily zajímavé osobnosti nejen z oblasti veřejné správy. Na titulní straně obálky naleznete portrétní snímek Zdeňka Ryšavého a uvnitř pak rozhovor s tímto starostou městyse Okříšky na Třebíčsku.

V každém novém vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Tentokrát si můžete přečíst výběr citátů z červnového vydání Moderní obce.

* Richard Brabec, minist životního prostředí: Co nás čeká v následujících letech? V první řadě budeme muset přehodit výhybku a začít odpady více recyklovat. Ke zvýšení recyklace vede několik cest, které razí právě nová odpadová legislativa. Zvýšení množství materiálů mířících do recyklace totiž není možné bez navýšení množství vytříděných materiálů. Proto obce jako původce komunálních odpadů čeká především posílení třídicích kapacit a zvýšení množství vytříděného materiálu. To, jak k tomu jednotlivé obce přistoupí, bude zcela na jejich rozhodnutí a umu.

Nezbytnou součástí však nepochybně bude zavedení motivačních nástrojů a mechanismů, které zvýší třídění odpadů v jednotlivých domácnostech. Mezi takové nástroje mohou patřit určitě motivační platby za nakládání a svoz odpadů systémem PAYT, kdy se výše plateb za „černou popelnici“ bude odvíjet od množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu. Zcela jistě bude nutné v obcích více odpady sledovat a mít o nich detailnější informace.

Bude nutné dále rozšířit i množství nádob na tříděný odpad. Třídění papíru, plastů, kartonů a skla, které se „v hnízdech“ v ulicích objevují nejčastěji, už však nebude stačit. Nastoupit budou muset třeba barevné popelnice přímo u domů a na dvorech činžovních domů. Černé popelnice jim budou muset ustoupit.

Vedle zavedení povinnosti třídit v obcích kov a rostlinný bioodpad přibude v následujících letech i povinnost třídit oleje a textil. Obce by také měly zvážit, zda nerozšířit povinný sběr rostlinného bioodpadu i o kuchyňský odpad a odpad živočišného původu. Ostatně veřejnost se na nás v posledních měsících právě kvůli takové možnosti často obrací.

* Zdeněk Ryšavý, starosta městyse Okříšky: Určitě mně dají zapravdu kolegové starostové, že administrativa kolem dotací je vysoce zatěžující, leckdy se mění podmínky pro využití dotace „za pochodu“, takže se nedivím, že hlavně menší obce raději o dotace nežádají. Nehledě na to, že často si nemůžete být jist, zda nevědomky některou z podmínek nedodržíte a i za zcela nicotné formální pochybení se můžete dočkat nejen vrácení dotace a zaplacení penále, ale ještě také trestního stíháni.

* Hana Kordová Marvanová, radní hl. města Prahy: Navrhujeme, aby se změnil zákon o majetku státu a bylo zavedeno zákonné předkupní právo pro samosprávné celky – nejen obce, ale i kraje – a to tak, aby stát dříve než bude nepotřebný majetek prodávat třetím osobám, byl povinen ho nabídnout samosprávnému celku. V případě jeho zájmu by se majetek prodával buď bezúplatně, pokud by byly splněny zákonné podmínky bezúplatného převodu, nebo by se uplatnila cena podle znaleckého posudku. Teprve kdyby územní samosprávný celek nevyužil předkupního práva, mohl by ten majetek stát prodávat soukromým osobám.

* Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR (o letošních Dnech teplárenství a energetiky v Hradci Králové): Velmi mě těší, že hlavní sál konference byl opět zcela zaplněn. Teplárenství je ve složité situaci kvůli překotným, ne vždy zcela promyšleným a často nepředvídatelným změnám prostředí. Je před námi však i řada příležitostí, kterých se musíme chopit. Přecházíme do ofenzívy a budeme tlačit na vládu, aby plnila své závazky a sliby.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Unie sebevědomé samosprávy chce být silnou odbornou oporou obcí a měst zejména poli práva, kde si klade vysoké cíle. Hodlá se stát výraznou autoritou při výkladu právních norem aplikovaných v obcích, městech a krajích, tvůrcem právních stanovisek a výkladů pro vyšetřovatele policie, státní zástupce a soudy. Bude také mapovat veškerou judikaturu a odbornou literaturu a s jejich pomocí samosprávu vzdělávat, aby se zásahům státu uměla bránit a ubránit. Unie také chce prosadit přijetí nového zákona o obcích.

* Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Pokud vláda navrhne novelu stavebního zákona z dfílny Ministerstva pro místní rozvoj, parlament ji schválí a prezident podepíše, tak Pardubický kraj navrhne legislativní iniciativu, která bude obsahovat změnu názvu specializovaného stavebního úřadu na okresní úřady pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

* Věra Kameníčková, analytička CROF - Czech Credit Bureau, a. s.: I když dluh územních samospráv v roce 2018 meziročně vzrostl, rozdíl mezi objemem peněz, které mají obce k dispozici, a objemem duhu se zvýšil. Koncem loňského roku měly územní samosprávné celky na účtech téměř trojnásobek toho, co dlužily. Tento rozdíl byl v posledních deseti letech nejvyšší. Úspory územních samospráv jsou téměř třikrát vyšší než jejich dluh.

* Luděk Tesař, ekonom, www.cityfinance.cz: Čekat na dotace znamená zdražovat investice nejen tím, že cena stavebních prací (a nejen jich) rok od roku roste. Ale především to znamená také zdražit celý projekt, vcelku snadno a klidně i třeba na dvojnásobek. Musíte totiž do projektu doplnit představy poskytovatele dotace nebo zajištění podmínek udržitelnosti, díky nimž dotaci obdržíte. Z praxi jsou známy některé bizardní podmínky udržitelnosti, které se s přijetím dotace pojily.

* Olga Dočkalová, starostka obce Sudice, jednatelka Technické služby Malá Haná s. r. o.: Dnes se hodně propagují různé systémy slev na poplatcích pro občany, kteří poctivě třídí, ale i to může být dvousečné. Nemyslím si, že existuje systém spravedlivý pro všechny. Systém slev na poplatcích podle třídění není spravedlivý pro občany, kteří odpad téměř netvoří a předcházejí jeho vzniku. Když i tyto občany nějak finančně oceníte, tak časem budete hledat odpad za obcí nebo jej začnou lidé pálit v kotlích a tvrdit, že předcházejí vzniku odpadu.

Domnívám se, že pro občany by se mělo stát třídění samozřejmostí a součástí života i bez finanční motivace. Poplatky stanovené vedením obce by měly být nastaveny podle toho, jak se celá obec se zapojí. Jde o to, aby všichni společně v obci začali nad produkovanými odpady přemýšlet a cítili, že když se do nabízených systémů všichni zapojí, nebudou tolik finančně „trpět“, a bude je hřát skvělý pocit, že udělali dobrý skutek pro přírodu a své okolí.

* Eva Tylová, místostariostka městské části Praha 12: Stromy fungují jako klimatická jednotka, v létě okolí ochlazují a v zimě oteplují. A to vše bez zapojení do elektrické sítě. Naše městská část se snaží mít na svém území takových klimatizačních jednotek nejvíce. „Vysazujeme i ovocné stromy, které za květu oživují krajinu i parky, zvyšují druhovou bohatost a nakonec si na jejich plodech ještě pochutnáme. Nově jsme se rozhodli vysazovat na sídlištích třešně, abychom pro prvomájový polibek nemuseli chodit daleko.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Mystery client je jednou z možných forem sociologického průzkumu, kdy management organizace zjišťuje, do jaké míry jsou naplňovány jeho pokyny, příkazy, směrnice, včetně spolupůsobení firemní kultury na občany/zákazníky úřadu/organizace. Mám na mysli dodržování třeba etického kodexu organizace, zásady či pravidla externí komunikace, které jsou velmi často součástí interních směrnic úřadů např. pracovního řádu. Můžete si jej objednat prakticky kdykoli, pokud máte zájem tyto situace sledovat, získávat zpětnou vazbu a s ohledem na výsledky dále budovat a rozvíjet oboustranně výhodné vztahy s veřejností.

* Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ ( o výhodách, které prodejnám potravin a smíšeného zboží v menších sídlech, může přinést jejich zapojení do kvalitní franšízové sítě): O řadu věcí se postará centrální software, což platí i u těch nejmenších prodejen. Napojení prodejny na centrální software běžným zákazníkům pravděpodobně unikne. Na první pohled však zaznamenají významnou modernizaci vybavení prodejny. Ať už jde o mrazáky, chladničky, regály či prodejní pult... Velmi často se mění také fasáda prodejny, aby vypadala reprezentativně a splňovala standardy franšízy CBA. Spotřebitel také určitě zaznamená lepší uspořádání zboží, které odpovídá aktuálním trendům a zajišťuje zákazníkovi více komfortu. Pokud jde o odběr zboží od smluvních či schválených dodavatelů, prodejnám se vstupem do franšízové sítě díky výhodnějším podmínkám u nasmlouvaných dodavatelů sníží nejen jejich počet, ale také administrativní zátěž personálu. Nižší nákupní ceny a doporučené prodejní ceny s sebou nesou i velmi zajímavé obchodní přirážky.

* Eva Feyfarová, pracovní skupina Vzdělávání Národní sítě Místních akčních skupin ČR: V poslední době se zlepšila spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Pro tento resort je naše důkladná znalost území praktickým podkladem pro zjišťování, co území potřebuje. Místní akční plánování doslova nabízí expertní přehled o jednotlivých územích. MAP se také staly zajímavým komunikačním mezičlánkem mezi školou a ministerstvem. Dříve existovaly na úrovni okresů metodické kabinety, ty však skončily – a nyní se k nim přes jiné projekty vracíme (Projekt SYPO). Nyní sice fungují odbory školství na úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP), ale jejich úloha a pozice je spíše administrativní. Diskuse se školami ani mapování situace jednotlivých škol není v jejich silách. MAS naopak mají prostor k propojování rozmanitých zkušeností a umí to, což je jedinečné a důležité.

* Anna Ježková, jednatelka společnosti Atkins & Langford Development s. r. o.: Například Francie je specifická v tom, že tamní vertikální řízení je zakotvené v celé společnosti a tím pádem funguje lépe transparentnost a předvídatelnost. Na druhé straně lze do stavebního procesu více zasahovat, třeba starostové jej mohou více regulovat, ale mají také více odpovědnosti. Od vlády mají stanoveno, kolik nájemních dostupných či sociálních bytů musejí postavit v určitém termínu. Když je však nepostaví, dostanou pokutu za to, že nesplnili plán. Ministerstvo ví, kolik bytů v celé zemi ročně chybí, a aby obnovilo bytový park a uspokojilo nové požadavky, stanovuje podle toho plány pro samosprávy. Tyto principy sociální soudržnosti ve Francii existují už 200 let a platí stále. Nicméně s tím, jak je francouzská společnost velmi otevřená směrem k nově příchozím migrantům, mění se a vláda musí více regulovat, protože se objevují tendence těch sociálních výhod zneužívat. Zemi pak roste státní dluh. Francie je hodně zadlužená, a není jisté, zda je tento systém do budoucna udržitelný. Jakékoliv příklady ze zahraničí, je vždy dobré transformovat na kontext naší situace, nedá se vše jednoduše kopírovat.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Soukromoprávní postavení obce a její základ v právu veřejném se v oblasti prodeje nemovitostí v části zveřejnění záměru nemovitost prodat snad nejvíce střetávají. Bez ohledu na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, která se soustředí zejména na to, co žádá zákon o obcích a jakou podstatu má zveřejněný záměr apod., nelze opominout ani požadavky na srozumitelnost a určitost jednání obce či města navenek.

Velkorysá judikatura, které stačil záměr v té nejužší podobě („co a za kolik“), a dokonce tolerovala, že zveřejnění záměru prodat nemovitý majetek města a obsah záměru (tedy za jakých podmínek prodat) neschvalovalo ani u podstatných smluv o podstatném majetku zastupitelstvo, je z pohledu autorky tohoto článku již překonaná.

Jedná-li o podstatnější dispozici s nemovitým majetkem obce (na základě rozumné úvahy, co je podstatné), je vhodné, aby záměr schvalovalo zastupitelstvo, tím de facto rozhodlo o tom, že skutečně chce obec tento majetek prodat (jiný orgán, než zastupitelstvo o tom rozhodnout totiž nemůže) a naformulovaný záměr byl natolik obsahově kvalitní, aby se z něho zájemce dozvěděl, za jakých podmínek skutečně bude nemovitý majetek prodáván. Je to naplnění jak zásady publicity, tak předvídatelnost jednání veřejné správy, což představuje dobrý základ budoucího právního jednání obou stran směrem k určitosti, vážnosti a srozumitelnosti (a platnosti!) smlouvy samotné.

Obec by si pak měla nechat prostor pro to smlouvu neuzavřít vůbec (a to žádnou), a neměla by se vázat na nejvyšší cenu, když rozhodnout může nakonec podle jiného kritéria (které řádně odůvodní).

Obec může též požadovat cenu pevnou, tedy nabídku jen předem přesně stanovené ceny, a souboj cen vůbec nepřipustit (vyšší nabídky vyřadit – i to by však mělo být obsahem záměru).

To vše však vyžaduje velmi kvalitní a promyšlený sepis záměru obce nemovitost prodat, tedy ve své podstatě sepis záměru tak, jak jej judikatura zdaleka nežádá. Požadavek na předvídatelnost, srozumitelnost a transparentní jednání vůči zájemcům, a také zájem obce na otevřeném jednání s potencionálními smluvními stranami, by měl přesto vést k jinému přístupu k záměrům, než jak je prezentuje citovaná judikatura. Ta totiž zcela jistě v budoucnu dozná změn – podstata hospodaření obcí s nemovitým majetkem si to vyžádá.

* Zbyněk Vočka, vedoucí oddělení sociální pomoci, Odbor sociálních věcí, Krajský úřad Olomouckého kraje: Poskytování péče lidem závislým na pomoci jiné fyzické osoby prostřednictvím neregistrovaných sociálních služeb může znamenat výrazné ohrožení práv osob a často i ohrožení jejich zdraví či života. Péče je jim často poskytována laickými pečovateli, kteří za sebou nemají žádnou přípravu pro poskytování pomoci lidem, kteří jsou například zcela imobilní.

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na :https://www.profipress.cz/predplatne/.

Digitální verzi Moderní obce (i pouze jednotlivá vydání) si můžete předplatit na: https://digi.profipress.cz/ .

 

:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down