Zástupci koaličních stran chtějí zatočit s novým stavebním zákonem, připomíná dnes vydaná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj. Podle MMR to znamená zahodit více než čtyři roky práce do koše. Nikdo svéprávný ale nemůže hájit současný nefunkční stav, kdy trvá povolit dálnici v průměru 13 let a bytový dům v Praze více než pět let. Největší a nejdůležitější infrastrukturní stavby v tuto chvíli paralyzuje i tzv. systémová podjatost, která je důsledkem současného přežitého modelu stavební správy, upozorňuje MMR.

Jsme připraveni se zástupci budoucí koalice, kteří deklarovali vůli s námi jednat, zasednout k jednomu stolu a pokusit se najít společné konstruktivní řešení. Není přece možné, aby bylo stavebnictví paralyzováno na další čtyři roky. Všechny politické strany měly zrychlení stavebního řízení v programu jako recept na krizi dostupného bydlení. Musíme tedy udělat všechno proto, abychom viděli zrychlení a zefektivnění stavebního řízení a povolovacích procesů v praxi, a ne stále jen na papíře. To opravdu ničemu nepomůže,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Odkládání účinnosti zákona by také mohlo ohrozit digitalizaci stavebního řízení, na kterou čerpáme peníze z evropských fondů. Změna je naprosto nutná, zrychlení stavebního řízení ostatně deklarovali všichni.

MMR připomnělo, co se stane, když nový stavební zákon odložíme:
 * Od roku 2006 byl stavební zákon novelizován přesně 26krát a stavební řízení bylo přitom stále složitější a komplikovanější. Pokud nový stavební zákon nová sněmovna odloží nebo dokonce zcela zruší, můžeme se těšit na další čtyři roky stavební agónie, tvrdého vyjednávání kompromisů o té správné podobě zákona a zahodíme do koše zákon, který konečně mohl pomoci zvýšit naši konkurenceschopnost.

* Zahraniční investoři kvůli nepředvídatelnému a zdlouhavému povolování staveb budou i nadále raději dávat přednost Polsku nebo i Rumunsku. Nebudeme moci nahradit výpadek soukromých investorů, protože nebudeme mít připravené a povolené projekty.

* Povolování dálnice bude i v dalších letech trvat v průměru 13 let a obyčejného bytového domu pět let, přitom nám stále zbývá do dobudování dálniční sítě 800 kilometrů a města trápí krize dostupného bydlení. Budeme muset zapomenout na ambiciózní plán výstavby vysokorychlostních tratí a napojení na další evropské tratě. Přitom by se díky novému stavebnímu zákonu přípravy zrychlily minimálně o 30 procent.

* Problémy s povolováním staveb má nejen stát, kraje, města a obce a velcí investoři – developeři, ale i občané, kteří si chtějí postavit jen rodinný domek. I jim trvá povolovací martýrium roky.

* Bydlení, kouzelné zaklínadlo v programech všech politických stran, rozhodně nebude dostupnější, spíš naopak. Už teď tempo povolování výstavby bytů nestačí ani zdaleka uspokojit poptávku. V Praze se sice připravuje více než 120 tisíc bytů, jsou ale dlouhodobě zamrzlé v nefunkčním povolovacím procesu. Pokud se nic nezmění, za deset let může Praze chybět i více než čtvrt milionu bytů.

* Stavebnictví bude dál dusit tzv. systémová podjatost, kdy nadřízené orgány a soudy ruší povolení s odkazem na obavu, že úředníci stavebních úřadů nejsou dostatečně nezávislí na lokální politické reprezentaci. Systémová podjatost už teď brzdí dostavbu dálnic, Pražského okruhu, nové trasy metra D nebo Radlické radiály. Má tedy vliv na životy milionů lidí, kteří by zmíněné komunikace mohli využívat. Státní soustava, která je v novém zákoně, by konečně zajistila, že významné projekty už nebudou zbytečně zdržovány.

* Stavební správa dál zůstane roztříštěná: Dnes stavby povoluje 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální (ministerstva). Stavebník si navíc dál bude muset řídit více než 80 právními předpisy, bude si muset opatřit desítky razítek a stavební úřady budou dál hrát mezi sebou nekonečný ping – pong.

* Máme před sebou nové programové období evropských fondů a zdroje z fondů obnovy, které bude potřeba vyčerpat poměrně rychle. Celkem se jedná o skoro bilion korun. Velká část projektů vyžaduje stavební povolení, hrozí tedy, že se je nepodaří efektivně vyčerpat.*

/zr/

 

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje první modelový projekt výstavby dostupného nájemního bydlení v partnerství se soukromým sektorem. Pilotní záměr počítá s výstavbou 1380 bytů pro definované cílové skupiny za zhruba 3 mld. Kč.

Pro projekt máme vytipované pozemky ve vlastnictví státu nebo jeho podřízených organizací v Praze. Na základě tohoto vzorového záměru chceme vytvořit metodická doporučení včetně vzorových smluv a vzorových podkladů pro soutěžení poradců a dodavatele definovaného díla. Ty by byly využitelné pro další projekty státu. Chtěli bychom je ale nabídnout i obcím a krajům. Naším cílem je mimo jiné ukázat, že je možné tímto způsobem podporovat výstavbu a inspirovat samosprávy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Tento projekt chce MMR nabídnout jako vhodný pro spolupráci s Národním rozvojovým fondem zřízeným pod Národní rozvojovou bankou, jehož přispěvateli jsou banky. Jedním z hlavních cílů Národního rozvojového fondu je právě podpora smysluplných PPP projektů veřejného sektoru. Forma partnerství veřejného a soukromého sektoru v segmentu dostupného bydlení je v zahraničí osvědčeným řešením. S úspěchem jej už roky využívají v Irsku nebo ve Velké Británii.

„S podporou poptávkové strany si do budoucna nevystačíme. Přicházíme proto s řešením, které stimuluje nabídku. Stát nepotřebuje vytvářet zisk, má potřebné pozemky a soukromý sektor má zase potřebné know – how,“ konstatovala dále ministryně Klára Dostálová.

Veřejný sektor bude definovat standard bydlení, cílové skupiny, pro které je toto bydlení určeno, a současně výši nájemného. Bude také kontrolovat dodržování požadovaného standardu poskytovaného soukromým sektorem. Současně bude celý čas vlastníkem nemovitosti stát nebo jemu podřízené organizace – Státního fondu podpory investic (SFPI).

Konsorcium, které vzejde z veřejné soutěže, zajistí projektovou a stavební činnost, ale i provozování bytových jednotek. Financovat projekt bude konsorcium, stát bude platit konsorciu poplatek za dostupnost bydlení – splátku, která v sobě zahrnuje náklady výstavby a samotného provozu.

„Výhodou PPP projektu je, že stát nemusí vytvářet žádné nové „OPBH“, o pronájem bytu se stará koncesionář a stát určuje cílové skupiny a nájemné. V modelovém příkladu nám v koncesní smlouvě uzavřené na 27 let vychází nájemné v bytu 2+kk na zhruba 8,2 tisíce korun. Výše poplatku za dostupnost, kterou by platil stát koncesionáři, pak vychází na zhruba 93 tisíc na byt za rok po dobu 27 let. To je pro stát levnější než aktuálně poskytovaná pomoc v politice bydlení, zároveň bude mít kontrolu na kvalitou bydlení, kterou dnes nemá. Po celou dobu trvání koncesní smlouvy budou byty v majetku státu,“ dodala Klára Dostálová.

Stát si pomocí PPP projektu začne vytvářet zásobárnu bytů pro potřebné, ať už jde o matky samoživitelky nebo seniory, kteří získají možnost důstojného bydlení. Už dnes stát platí ročně na příspěvku a doplatku na bydlení zhruba 8,5 mld. Kč. ročně, často ovšem za nevyhovující bydlení. Stát ale potřebuje dostupné nájemní bydlení i pro profese nezbytné pro chod státu jako jsou pracovníci Integrovaného záchranného systému, učitelé nebo sestřičky, ale i pro špičkové úředníky, pro které se bydlení ve velkých městech stává nedostupným a stát si je potřebuje udržet.

Významným plusem PPP projektu je, že nezvyšuje zadluženost státu a náklady státu jsou předem definované a neměnné. Rizika toho, jak se bude finální cena výstavby lišit od předpokládané ceny a kolik v budoucnu zaplatíme za opravy a reinvestice, nese soukromý sektor.

Zadavatelem projektu bude Státní fond podpory investic. Stát tak podpoří smysluplné investice a současně využije řady pozemků vhodných k bytové výstavbě, kterými disponuje, a jsou okamžitě k dispozici. Stát a jeho organizace dále disponují řadou pozemků na lukrativních místech, které jsou vhodné ke směně se soukromým sektorem za pozemky k výstavbě dostupného bydlení vhodnější. Zároveň vlastní pozemky, které mají obrovský potenciál ve formě rekultivace brownfieldů a nevyužitých ploch.

Dalším zajímavým souborem jsou pozemky, které vlastní armáda nebo nemocnice. Tyto pozemky mají přístup k plné občanské vybavenosti a také kvalitní dopravní obslužnost a je možné je v souladu s územním plánem využít k výstavbě služebních bytů pro lékaře, sestřičky a další zaměstnance Integrovaného záchranného systému.

Stát by měl vytvořit pod SFPI entitu (státního developera), která bude s pozemky ve vlastnictví státu nakládat jako developer a soustavně pracovat na jejich evidenci a předprojektové přípravě. Nyní ucelená databáze pozemků státu a jeho organizací vhodných k výstavbě dostupného bydlení neexistuje.

EKONOMICE PARAMETRY MODELOVÉHO PROJEKTU

 * projekt zhruba 1 380 bytů v hodnotě 3 mld. Kč;

*  cena výstavby 1 m2= 45 tis. Kč;

* vlastníkem objektu je celou dobu stát;

* dochází z rozdělení rizik mezi privátním subjektem a veřejným subjektem;

* předpokládané nájemné 164 Kč na m2(2+kk o 50 m2 – 8 200 Kč nájem);

* dnes by stát nemusel na výstavbu vyčlenit žádné prostředky (s výjimkou přípravy – tu lze ale z velké části platit pomocí technické podpory z Evropy);

* až v okamžiku, kdy by byly byty hotové a byly k dispozici pro bydlení, stát by platil tzv. poplatky za dostupnost ve výši cca 272 mil. Kč ročně po dobu 27 let, ale zpět by se mi vracel příjem ve výši cca 140 mil. Kč (130 mil. Kč je příjem z nájemného a 10 mil. Kč z daní od provozovatelů bytů);

* celkový čistý náklad státu za to, že bude vlastnit a pronajímat 1 380 bytů je odhadován na cca 130 mil. Kč – to odpovídá roční platbě za jeden byt 93 tis. Kč.

/zr/

 

 

 

 

Úvodní rozhovor únorového vydání Moderní obce jsme připravili s Pavlem Drahovzalem, starostou obce Velký Osek na Kolínsku. Ten se také stal tváří aktuálního čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Tématem měsíce tentokrát byl Zpětný odběr a recyklace. Jako vždy i i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách únorového čísla našeho časopisu vystupují.

* Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek na Kolínsku: S určitou nadsázkou řečeno – mít mnoho peněz je pro obce důležité, ale mnohem podstatnější je, jak tyto peníze efektivně a smysluplně využijete. Stejně tak je důležité, aby příjmy obcí byly co nejstabilnější, nebyly tak moc vystaveny výkyvům ekonomiky nebo daňových změn...   ...Velký Osek patří k nemálo obcím, které si našetřily finanční rezervu na projekty a řešení nenadálých situací, ta naše činí zhruba 25 mil. Kč. V roce 2021 z ní využijeme na kofinancování dotovaných projektů okolo 16 mil. Kč. Rezervu jsme tvořili přibližně šesti let. Chci totiž připomenout argumentaci Svazu měst a obcí, který před projednáváním daňového balíčku varoval: Ano, obce jsou díky svým finančním rezervám většinou schopny rok či dva vydržet bez finančních kompenzací za daňový balíček. Jenže pak – až své finanční rezervy vyčerpají – jim nastanou velké problémy s předfinancováním projektů, neboť dotace jsou i dnes z velké části nastaveny tak, že žadatel o dotaci, tedy obec, realizaci podpořeného projektu zaplatí sám – a teprve po dokončení projektu obdrží dotaci. Banka však úvěr na uskutečnění projektu obci patrně neposkytne, pokud obec nedostojí kritériím rozpočtové odpovědnosti, což dnes banky velmi bedlivě sledují.

A paradoxně, jak někdo bude moci obci poskytnout dotaci, když obec na projekt nebude mít zajištěné kofinancování? Pravda, i dnes kofinancování činí třeba jen deset procent, ale často už třeba i 40, a třeba v oblasti energetické účinnosti klidně také 50 až 60 procent…

Například my svoji finanční rezervu chceme z velké části využít na dofinancování dotací podpořeného projektu rekonstrukce Dělnického domu na polyfunkční kulturně-společenské zařízení, kde nebude chybět ani nová knihovna. Projekt řeší i energetickou účinnost a využívání odpadního tepla plus fotovoltaiku, přičemž dotace pokryjí zhruba 50 %.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR, starosta Kyjova, Manažer roku 2019: Současný stav nás nutí omezovat osobní kontakty s ostatními lidmi na minimum, ale současně urychluje nástup digitalizace do veřejné správy. Snažíme se hledat nové komunikační kanály k našim občanům, pořádáme videokonference, i školení absolvujeme na dálku. Takzvané smart technologie začínají být aktuálnější, než kdykoliv předtím. Idea chytrých měst se zhmotňuje a tato oblast nabízí nepřeberné množství příkladů dobré praxe.

Třeba v Kyjově nyní hledáme nástroje, jak oživit lokální ekonomiku tvrdě zkoušenou protiepidemickými opatřeními. Jako vůbec první město v Česku začínáme testovat "lokální" měnu nazvanou corrent. Funguje jako chytrá sleva. Každý z občanů, který se do projektu zaregistruje, dostane do virtuální peněženky 400 correntů. 1 corrent se rovná 1 koruně a uplatnit tuto měnu lze pouze u kyjovských obchodníků, a to až do výše 50% z celkové ceny nákupu. Tímto způsobem motivujeme naše občany, aby své peníze utráceli primárně v kyjovských obchodech. Ambicí projektu je znovu rozproudit ekonomiku a oživit poptávku občanů po službách kyjovských obchodníků.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejen dnešní složitá doba potvrzuje, jak je důležité, aby lidé byli součástí fungujících rodin, které si budou pomáhat, stejně jako to, aby žili v dobře řízených obcích, městech a krajích a aby za nimi pevně stála jejich země, tedy vlast. Pokud jde o obce, stát by byl bez nich zcela bezmocný, což pandemie jasně ukázala. Být v ústavě si proto samosprávná obec prostě zaslouží. Samospráva je pro fungování státu zcela nezastupitelná, a prestiž ústavně chráněné hodnoty jí patří.

* Zdislava Odstrčilová, místostarostka Valašského Meziříčí na Vsetínsku: Sociální služby komunitně plánujeme od roku 2008, čtyři roky nato už v rámci celého mikroregionu, který se plně kryje se správním obvodem našeho města jako obce s rozšířenou působností a zahrnuje 18 obcí se 42 tisíci obyvatel. Výhodou je, že zde tak máme celou škálu sociálních, ale i zdravotních služeb a současně je to ufinancovatelné. Velmi úzce navazujeme na aktivity ve Zlínském kraji, to se velmi osvědčilo. Pochlubit se můžeme dobrou spoluprací mezi jednotlivými aktéry. Zástupci sociálního odboru, jednotliví poskytovatelé sociálních služeb, úřad práce i jednotlivci, kteří se o problematiku zajímají, aktivně a dělně vzájemně spolupracují.

Zásadní jsou však finance. Ve městě máme dlouhodobě poměrně silnou finanční podporu z rozpočtu, aktuálně 9,72 mil. Kč. Částku už od počátku nedáváme poskytovatelům sociálních služeb najednou, ale dělíme ji podle jednotlivých sociálních služeb. Ve spolupráci se zmíněným mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko je nastaven systém kofinancování sociálních služeb jednotlivými obcemi. Valná většina obcí mikroregionu (13) kofinancuje už nyní, další se snad přidají.

Zároveň velmi dbáme na to, abychom do komunitního plánování sociálních služeb všechny obce aktivně vtahovali a průběžně jejich zástupce vzdělávali. Má to svou logiku, obec je zadavatelem, má aktivně ovlivňovat danou síť služeb. Současně to zvyšuje ochotu celou věc kofinancovat.

* Michaela Sigmundová, advokátka: V tuto chvíli je připraven text petice starostů s tím, že zejména žádají Petiční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby se zasadil o stanovení zákonem daného plošného zákazu jízdy nákladním automobilům o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdním soupravám tvořeným nákladním automobilem, jejichž hmotnost převyšuje 12 tun. Celý text petice lze vyžádat u starosty Města Tovačov Marka Svobody, který je současně osobou jednající za petiční výbor. Dalšími členy petičního výboru je starostka obce Charváty Jarmila Kowalczuková a starosta obce Blatec Mojmír Dostál. Jistě by bylo vhodné, aby se k této petiční akci přidaly i další obce z celé České republiky, které po své linii bojují s nadměrnou kamionovou dopravou, jež zásadním způsobem narušuje klidné bydlení jejich občanům, působí škody na soukromém majetku, jakož i na majetku samotných obcí.

* Milan Pour, poslanec: Jako poslanec Parlamentu ČR se setkávám se starosty obcí, kteří se snaží řešit řadu palčivých témat a potřebovali by pomoc a spolupráci při řešení těchto témat od ministerstev, akademické obce a řady dalších institucí. Takže do projektu 12 výzev regionálního rozvoje jsou začleněna témata, která hýbou regiony napříč naší vlastí. Patří mezi ně například problematika vylidňování regionů, dostupnost služeb, životní prostředí, inovace, mobilita, internet, energetika, využití brownfieldů, zadržení vody v krajině, veřejná správa v regionech.

V projektu nechybí ani představení Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěl jsem formou několika seminářů propojit odborníky z různých institucí, kteří řeší danou výzvu, s praxí starostů. Podle pozitivního ohlasu na první seminář se tento cíl projektu daří naplňovat.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Kraje vešly do letošního roku s výhledem na nižší daňové – a pravděpodobně i nedaňové a kapitálové příjmy, a s nižšími úsporami. Přitom mohou volně rozhodovat prakticky jen o té části rozpočtu, která v uplynulém roce zaznamenala pokles. Ekonomická situace se v roce 2021 oproti loňsku nejenže nezlepší, ale mohla by být i horší.  Představitelé krajů tak při konstrukci svých rozpočtů museli, více než kdy jindy, zvažovat, jak naložit s penězi ušetřenými v minulých letech a zda nevyužít úvěry více než dříve. Toto rozhodování se obvykle odvíjí také od toho, jak velké úspory či dluh měly kraje koncem roku 2020. Souhrnné údaje o hospodaření krajů za uplynulý rok však budou zveřejněny až v dubnu.

* Luděk Tesař, ekonom: Úroky z úvěrů nepřirozeně porostou. Za normálních poměrů by úroky klesaly, protože peníze jsou uměle do ekonomiky chrleny a je těžké je rozmnožit – ale to by nesměl stát být tak špatný hospodář. Stát tím, jak se zhoršuje jeho kondice, bude muset nabízet za státní obligace stále vyšší úroky, čímž zasáhne do trhu s úvěry. Zdraží se jak hypotéky, tak úvěry pro obce. Pro obce můžeme očekávat, že ze současných sazeb úvěrů na hodnotách zhruba 0,5 až 1,5 % p. a. se ocitneme běžně nad 1,5 %. Potkají se tu však dva vlivy: obrovská poptávka po penězích u států a nízká u lidí a firem. Dokud nebude ekonomika zase přirozená, bude těžké peníze legálně zhodnotit a vydělat.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Výsledky hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 ukázaly, že celková odolnost českého hospodářství v obtížných podmínkách byla větší, než se čekalo. K menšímu než hrozícímu propadu ekonomiky a na ni navázaných daňových příjmů podle ní přispěla také některá vládní podpůrná opatření. Nyní je však potřeba přistupovat k dalšímu vytváření a prodlužování podpůrných programů již velmi obezřetně a soustředit se hlavně na to, aby bylo díky dostatku vakcín a efektivnímu plánu očkování co nejdříve vyřešeno zdravotní hledisko pandemie. Ekonomika pak bude mít možnost se nadechnout k růstu a veřejné finance se budou moci začít konsolidovat. Z tohoto pohledu je otázkou, zda nemohl být státní rozpočet pro rok 2021 co do deficitu ambicióznější.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: Vývoj zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů nabral v uplynulém „koronavirovém“ roce zcela opačný směr, než se všeobecně očekávalo. „Elektra“ se více prodávalo – a tudíž i více vyřazovalo. V roce 2020 jen tento kolektivní systém zpětně odebral téměř 50 tisíc tun vyřazených elektrospotřebičů. To v letos už šestnáctileté historii společnosti ELEKTROWIN představuje rekordní sběr. O rok dříve, v roce 2019, šlo o 45 tisíc tun, tehdy rovněž nebývalých.

* Helena Kuthanová, koordinátorka MAP II, MAS Hradecký venkov se sídlem v Nechanicích na Královéhradecku: Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou někdy mimo ně a že se s nimi nediskutuje. Místní akční skupiny by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MAS vyslala mladé lidi do Itálie, kde se seznamovali s tím, jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově.

* Lukáš Kříž, IT expert: Ačkoli hovoříme o on-line či digitálních službách, obyvatelé měst a obcí nechtějí být v souvislosti s jejich konzumací považováni jen za masu spotřebitelů. Jsou neopomenutelnými účastníky veřejného dění, a tomu se musejí procesy a mechanismy veřejné správy přizpůsobit. Zaměří se zejména na efektivní komunikaci, jejímž prostřednictvím lze nejen zjišťovat názory obyvatel, ale také zvyšovat jejich zapojení do veřejného dění.

Digitální infrastruktura začne zastiňovat tu fyzickou. Nejde o to, že by samosprávy přestaly pečovat o silnice, parky nebo o osvětlení ulic. Mnohem větší pozornost oproti minulosti zaměří na rozvoj digitální infrastruktury a na ni navázaných služeb. Těžit z této změny budou nejen obyvatelé, ale i samotná fyzická infrastruktura. Na její stav začnou dohlížet baterie senzorů, jejichž výstupní data automaticky zpracují a vyhodnotí informační systémy.

* Martin Lukáš a Pavel Liška, spoluautoři projektu Optimalizace systému řízení příjmu, validace, zpracování a reportingu datových sad v resortu životního prostředí: Projekt řeší problém nedostatečnosti zavedení obecného principu, kterým je služba veřejnosti v oblasti poskytování dat na základě zákonů životního prostředí, v různých formátech, časových řezech a vysoké kvalitě. Potřebnost tohoto projektu vychází ze současného stavu v oblasti příjmu, validace a reportování dat o životním prostředí, a to nejen v resortu životního prostředí. Zcela chybí jednotná pravidla, a s tím související nastavení standardizovaných procesů zaručujících vyšší přidanou hodnotu. Spolupráce mezi informační agenturou CENIA a vlastníky dat o životním prostředí je tímto velmi ztížena. Projekt se zabývá problematikpou jednoznačných datových toků pro účely tvorby indikátorů životního prostředí s cílem informovat vládu, veřejnost, kraje, města a obce o stavu a vývoji životního prostředí.

* Žaneta Kozubíková, KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.: Veřejné zakázky vstoupily do roku 2021 s významnou legislativní novinkou. V prosinci 2020 byla v rámci tzv. odpadového balíčku přijata dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace přidává nové základní zásady. Nově jsou zadavatelé povinni dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. V praxi to znamená, že zadavatelé budou u každé veřejné zakázky muset v prvé řadě zvážit, zda její povaha a smysl umožní sociálně a environmentálně odpovědné zadávání a inovace. Dojde-li zadavatel k závěru, že tyto nové zásady u veřejné zakázky použít nelze, bude povinen řádně odůvodnit, proč tomu tak je, a to zejména již v zadávací dokumentaci. Pokud naopak zadavatel usoudí, že zásady či alespoň některé z nich jsou na veřejnou zakázku aplikovatelné, popíše postup, jakým způsobem se v zakázce projeví.

Je nutné zdůraznit, že veškeré tyto povinnosti se vztahují již na výběrová či zadávací řízení zahájená od 1. ledna 2021.

* Jan Břeň, právník: Dnem 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), který po šedesáti letech nahradil předchozí (a v mnohém již překonaný a nevyhovující) zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 36/1960 Sb.“).

Zákon o územně správním členění státu představuje „nabídku“ obecného územně správního členění České republiky, která může být využita v příslušné právní úpravě působnosti jednotlivých orgánů státní správy pro celkové zvýšení přehlednosti výkonu státní správy. Je však nutné zdůraznit, že nový zákon o územně správním členění státu žádným způsobem nezasahuje na dosavadní specializovaná územně správní členění pro jednotlivé obory (oblasti, úseky) výkonu státní správy, která tak nechává zcela beze změny.

Nové územně správní členění České republiky je tak i po nabytí účinnosti zákona o územně správním členění státu představováno nejen zákonem o územně správním členění státu, ale rovněž i některými dalšími právní předpisy v této oblasti.

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář: Podle § 158 ZZVZ zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení“). Významné přitom je to, že právní služby patří mezi tzv. sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, které je podle § 129 ZZVZ možno zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 ZZVZ, který stojí vedle režimu podlimitního a nadlimitního. Jde přitom o zcela nový způsob zadávání veřejných zakázek, který zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neznal, a který je charakteristický velmi nízkou mírou regulace. Skutečnost, že právní služby lze podle § 129 ZZVZ zadat ve zjednodušeném režimu, nemá však vliv na možnost využití výjimek vyplývajících z jiných ustanovení ZZVZ, tedy výjimka podle § 158 ZZVZ.

Podle § 3 odst. 4 písm. a) nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na služby zadávané ve zjednodušeném režimu (tj. i právní služby) aktuálně 25 676 000 Kč.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

O připomínkách ke strategii očkování proti koronaviru včera diskutovali představitelé krajů se zástupci ministerstev vnitra a zdravotnictví a se členy Centrálního řídicího týmu. Jednalo se především o tom, kdo bude indikovat občany k očkování, o zapojení praktických lékařů, o distribuci vakcín do regionů i o právních aspektech v případě zdravotních komplikací po očkování.

Připravili jsme přehled připomínek ke strategii očkování, které je třeba vyřešit ještě předtím, než se očkování zahájí. Jde především o to, že do celého procesu musí vstoupit zdravotní pojišťovny a vyzvat své pojištěnce k návštěvě obvodních lékařů. Ti by měli určit indikace k očkování, nastavit postup předvakcinačního vyšetření a nahlásit občana do očkovacího centra. Proto apelujeme na plné zapojení praktických lékařů do této strategie i do samotného provádění vakcinace,“ zdůraznil předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Spolupráce praktiků je důležitá i proto, že především menší regionální nemocnice nebudou schopny kvůli nedostatku zdravotníků vytvořit několik očkovacích týmů.

Hovořilo se rovněž o logistice vakcín, které jsou specifické svým uchováváním za velmi nízké teploty minus 70 stupňů Celsia. „Jsme přesvědčeni, že logistiku by měl zajišťovat stát, protože kraje nemají vybavení na to, aby uchovávaly vakcíny a rozvážely je do jednotlivých očkovacích míst. Stejně tak potřebujeme mít zásobu materiálu k očkování, tedy injekce, rukavice a další pomůcky. Musíme totiž pořád brát v úvahu, že se bude očkovat jeden člověk vždy ve dvou dávkách,“ dodal Martin Kuba s tím, že kraje také očekávají informační kampaň státu k očkování určenou obyvatelům napříč republikou.

Podle zástupců Centrálního řídicího týmu se připomínky krajů budou dále řešit i s vládou. První vakcíny v počtu 9500 kusů by do ČR měly dorazit do konce prosince. Jak uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová, Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s očkováním připravilo také novelu zákona o odškodnění za případné nežádoucí účinky očkování, která je nyní k projednání v Senátu.*

/zr/

Obrázek: web Ministerstva zdravotnictzví

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR, Svazu měst a obcí ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR za podpory Národní sítě Místních akčních skupin ČR, primátora hl. m. Prahy a hejtmanů Pardubického kraje a Libereckého kraje dnes v Praze podepsali Malostranskou deklaraci, v níž vyzývají vládu a parlament, aby otevřely diskusi vedoucí k posílení financování samospráv v ČR a zahrnuly samosprávy do legislativního procesu přizváním zástupce územních samospráv do Legislativní rady vlády.

Deklarace byla přijata při příležitosti shromáždění starostů na Malostranském náměstí v české metropoli. Její signatáři přitom zdůraznili, že obce, města a kraje jsou solidární se státem v této nelehké době a uvědomují si, že pandemie koronaviru a její důsledky představuje největší výzvu naší země v moderní historii, ale také vlastní zodpovědnost při jejím zvládnutí.

Územní samosprávné celky přitom počítají s poklesem inkasa sdílených daní v nadcházejícím období. Ovšem nemohly souhlasit s postupem státu, kdy tento očekávaný pokles ve sdílených daních byl v jejich rozpočtech dále prohlouben zákonem o kompenzačním bonusu (zákon č. 159/2020 Sb.). Vítají proto jednoznačné rozhodnutí senátorů napříč politickým spektrem poskytnout kompenzaci obcím a městům. Oceňují, že se k pomoci územním samosprávám přihlásila i vláda ČR. "Konstatujeme, že je důležité poskytnout pomoc obcím a městům rychlou cestou bez zbytečných prodlení a bez administrativní zátěže. Věříme, že se pomoc státu bude týkat i krajů, jež také nesou podstatnou část nákladů krize," praví se v té souvislosti v deklaraci.

Územní samosprávy v deklaraci prohlašují, že je jejich cílem udržet naplánované investice, a pomoci tak opět „rozpohybovat“ regionální ekonomiku. "Ovšem bez pomoci státu takový postup bude obtížný, ba dokonce u řady samospráv nemožný. Vyzýváme tak vládu ČR a Parlament ČR k dlouhodobé systematické podpoře samospráv naší země, posílení jejich rozpočtů i pravomocí v souladu se zásadou subsidiarity, ale také k zásadní redukci administrativní zátěže a byrokracie. Finanční podpora samospráv znamená transparentní užití veřejných zdrojů nejblíže občanům," konstatují signatáři Malostranské deklarace.

Proto vyzývají Parlament ČR a vládu ČR k zásadní diskusi o financování samospráv v naší zemi a k posílení příjmů samospráv. "Podporujeme návrhy zákonodárných iniciativ - změnu rozpočtového určení daní (RUD), které podaly Liberecký kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj. Konstatujeme, že zejména menší města, obce a strukturálně postižené regiony pocítí dopady krize nejcitelněji, ty však na svých účtech nedisponují výraznými přebytky hospodaření, jak se často zavádějícím způsobem uvádí. Proto žádáme, aby do iniciativ na změnu RUD byly zařazeny i menší města a obce, přičemž na žádnou samosprávu by změna RUD neměla dopadnout negativně," apelují na vládu a parlament signatáři deklarace.

V závěru Malostranské deklarace se zdůrazňuje: "Opakovaně žádáme vládu ČR, aby do Legislativní rady Vlády ČR byli zahrnuti i zástupci samospráv. Pokládáme za nešťastné, pokud při přípravě legislativních návrhů samosprávy nemají byť jediného delegovaného zástupce v tomto významném legislativním orgánu Vlády ČR. Žádáme také Parlament ČR, aby při přijímání nové legislativy minimalizoval jejich administrativní zátěž a rovněž aby našim stanoviskům byla ze strany obou zákonodárných sborů Parlamentu ČR věnována zvýšena pozornost."

/zr/

Foto: Zástupci obcí a měst dnes na pražském Malostranském náměstí

Foto: FB Sdružení místních samospráv ČR*

 

 

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Vzhledem k současné ekonomické situaci dané pandemií koronaviru budou hejtmani od státu pro letošní a příští rok požadovat dvakrát po čtyřech ,miliardách korun na opravy silnic II. a III. tříd. Na vládu se také Asociace krajů ČR obrátí kvůli kompenzaci ztrát ve veřejné dopravě.

Po včerejší videokonferenci představitelů krajů to potvrdil 1. místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Obrátím se dopisem na premiéra a další členy vlády s požadavkem, aby kraje s ohledem na propad daňových příjmů a výdaje související s opatřeními ohledně koronavirové nákazy dostaly od Státního fondu dopravní infrastruktury finanční prostředky na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd ve výši čtyř miliard korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021. Kraje mají připraveny projekty oprav silnic i mostů na krajských komunikacích, mohou finance ihned čerpat a jsou schopny je proinvestovat. V regionech jsou i dostatečné stavební kapacity pro realizaci prací,“ uvedl Jiří Běhounek.

Významné ztráty kraje sčítají i ve veřejné autobusové a železniční dopravě, kterou krizová opatření také postihla. „Krajské rozpočty to zasáhne zásadním způsobem, někde se problém navíc týká i regionálních letišť a lodní dopravy. Do konce dubna může jít o celkovou částku za všechny kraje ve výši odhadem okolo 1, 3 miliardy korun, přičemž v tom není zahrnuta městská hromadná doprava,“ konstatoval gestor Komise pro dopravu Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

První  místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek jej proto pověřil, aby se obrátil dopisem na ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka se žádostí, ať stát v rámci stabilizace fungování veřejné dopravy zváží příspěvek, který by propad v základní dopravní obslužnosti sanoval.

Komise Rady AKČR pro dopravu dále ustanovila pracovní skupinu, která ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR zpracuje metodiku tzv. bezpečné dopravy, kde budou popsány metody a postupy pro bezpečné zajištění dopravní obslužnosti v krajích s ohledem na zdraví cestujících a dopravního personálu.

První místopředseda Rady Asociace krajů Jiří Běhounek také informoval hejtmany, že by poslední objednané letadlo s dodávkami ochranných prostředků z Číny mělo do ČR dorazit 4. května 2020.*

/tz/

K foto:

Kraje budou chtít od státu na opravu a rekonstrukce silnic II. a III. tříd čtyři miliardy korun pro rok 2020 a další čtyři miliardy pro rok 2021.

Ilustrační foto: archiv Kraje Vysočina

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) částečně vyhovělo návrhům skupiny 42 senátorů a skupiny 60 senátorů (dále jen navrhovatelky) a uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušilo § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbývající části byly návrhy zamítnuty.

Navrhovatelky mj. namítaly, že napadená znění ustanovení, která byla do zákona o střetu zájmů vložena zákonem č. 14/2017 Sb., zásadně rozšířila okruh osob, které musí veřejné přiznání o majetku, příjmech a závazcích učinit, zavedla automatické zveřejňování prakticky všech poskytovaných údajů, a to ve formě přístupné anonymně komukoliv veřejnou datovou sítí na portálu Ministerstva spravedlnosti a rozšířila poskytované údaje o jednoznačně citlivé osobní údaje ze soukromí, dokonce i ve vztahu k jiným osobám (manželé, partneři).

V důsledku těchto změn došlo k rezignaci několika stovek funkcionářů obcí, přičemž za nejvážnější důvody byly uváděny nikoliv nesouhlas s poskytováním oznámení státním orgánům, ale jejich plošné zveřejňování s anonymním přístupem každému (tzv. majetkový striptýz).

Snaha zabránit střetu zájmů je sice veřejným zájmem, ale automaticky nemůže odůvodňovat rozsáhlé narušení práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzovaném případě je zřejmé, že do práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení je napadenou právní úpravou zasahováno, neboť každý veřejný funkcionář spadající pod režim zákona o střetu zájmů musí pod hrozbou sankce poskytnout údaje o svém majetku, příjmech a závazcích, což jsou údaje soukromého rázu. Jinou otázkou však je, zda je tento zásah ústavněprávně akceptovatelný či nikoliv.

Z čl. 10 odst. 3 Listiny se totiž podává, že ústavně nepřípustné je pouze neoprávněné nakládání s osobními údaji, přičemž tato neoprávněnost je dokonce vyjádřena jako zneužívání údajů. V rámci napadené zákonné úpravy je nutno rozlišit dva základní typy zásahu do práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení, které se liší svou intenzitou: (1.) Samotnou povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích, a (2.) zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti. Při posuzování ústavnosti zásahu do tohoto základního práva Ústavní soud hodnotil, zda daný zásah sledoval legitimní cíl a zároveň byl vůči tomuto cíli přiměřený.

K tomu Ústavní soud uvádí, že ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích v rozsahu daném napadenými § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3 zákona o střetu zájmů, shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k legitimnímu cíli, kterým je v tomto případě zabránění výkonu veřejné moci ve prospěch zájmů soukromých (jejímu zneužívání). Proto tuto část návrhu zamítl jako nedůvodnou. Ústavní soud rovněž neshledal důvod pro zrušení § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, tedy pro vynětí neuvolněných funkcionářů územních samosprávných celků zcela z režimu zákona o střetu zájmů, neboť zájem na předcházení střetu zájmů je i u těchto veřejných funkcionářů dán.

Ve vztahu ke druhému typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu ve zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti je však situace odlišná. Zásah do soukromí je méně intenzivní v situaci, kdy veřejný funkcionář musí oznámení pouze podat, na rozdíl od situace, kdy takové oznámení podává s vědomím, že se jeho majetkové poměry vzápětí stanou „věcí veřejnou“, tedy se stanou součástí veřejně přístupného registru oznámení. Čím širší okruh osob a bez omezení se může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí může tato osoba pociťovat.

Má-li být cílem nahlížení do centrálního registru oznámení prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti, či dokonce zjišťování informací pro účely nezákonné či jinak nepřípustné, nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila.

Pokud vláda ve svém vyjádření argumentuje kapacitními možnostmi Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k poskytování údajů na žádost, nejde z pohledu nezbytnosti zásahu do práva na soukromí o relevantní argument. V případě, že se stát rozhodne zavést centrální registr oznámení, a namísto 6 500 evidenčních míst vytvoří jedno centrální, nemůže případné náklady či administrativu spojenou s rozsahem takto vzniklé agendy, tedy např. právě s poskytováním údajů na žádost, vyřešit tím, že většinu údajů plošně zveřejní, čímž se vyřizování žádostí vyhne.  Měla by totiž důsledně platit zásada, že stát má ukládat jen takové povinnosti, jejichž dodržování je schopen též kontrolovat a vymáhat.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Ústavní soud proto zrušil ustanovení § 14 b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů.

Učinil tak ovšem s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná. Protiústavnost totiž shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“, nikoliv v rozsahu poskytovaných informací.

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV  BUDE JEDNAT S MINISTRYNÍ MARIÍ BENEŠOVOU

Sdružení místních samospráv ČR přivítalo dnešní nález Ústavního soudu ČR, kterým byla zrušena zásadní část zákona o střetu zájmů – zpřístupňování údajů z majetkových přiznání komunálních politiků. SMS ČR oceňuje Senát Parlamentu ČR, který ve vysokém počtu svých členů napadl jak původní předlohu z roku 2017, tak novelu z roku 2018, jež ponechávala podstatnou část citlivých údajů stále plošně komukoli anonymně dostupnou.

SMS ČR požaduje, aby byl s ohledem na nález zákon o střetu zájmů komplexně změněn zejména s ohledem na dopady na neuvolněné komunální politiky. Sdružení proto na jednání s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, které je naplánované na 16. březen, bude žádat, aby zákon o střetu zájmů byl změněn především ve vztahu ke komunálním politikům. „U menších obcí jsou veřejné funkce vykonávány v neuvolněné formě. Měli bychom být rádi, že se někdo vůbec najde a chce se ve svém volném čase za minimální odměnu věnovat obci. Stát by tyto občany měl podpořit a ne je šikanovat,“ uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který připomněl, že paradoxně evropská pravidla zveřejňují o finančních zájmech europoslanců daleko méně údajů, než v ČR musí podávat neuvolněný členy rady menší obce.

Chceme požádat paní ministryni Benešovou, aby zákon o střetu zájmů důsledně rozlišoval situace, kdy jde o funkci člena vlády či poslance nebo neuvolněného radního malé obce. Jinak se obávám, že další komunální volby povedou k odlivu schopných a úspěšných z komunální politiky,“ uzavřel Stanislav Polčák.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ: USPĚLI JSME, ALE NEKONČÍME!

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která u Ústavního soudu právně zastupovala skupinu 42 senátorů, za niž jednal senátor Ivo Valenta (druhou skupinu 60 senátorů, za niž jednal senátor Michael Canov, právně zastupoval advokát Stanislav Polčák), na svém facebookovém profilu nález Ústavního soudu okomentovala následovně: "USPĚLI JSME... Ale nekončíme! Ústavní soud zrušil anonymní přístupnost údajů o majetku politiků; nám šlo samozřejmě hlavně o starosty, místostarosty a radní v obcích a městech. První část “boje” tedy úspěšně za námi.
Sám Ústavní soud, který odvedl v tomto směru velmi dobrou práci, přitom upozornil na další sporné části zákona. Takže za mne - znovu a lépe, tedy zrevidovat na půdě sněmovny a senátu celý zákon. Nelze se prostě dívat stejně na předsedu vlády a neuvolněného radního v malém městečku. Obce mají důvěru skoro 80 % veřejnosti, a tak se s lidmi, kteří tento kredit zajišťují, podle toho musí zacházet."*

Celý zmiňovaný nález Ústavního soudu ČR najdete na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/Pl._US_38_17_vcetne_disentu.pdf .

/red, tz/

K foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: facebookový profil ÚS ČR

 

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než kolik činí současná roční produkce. Ta je ve výši zhruba 16 milionů kubických metrů vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. Proto není zásobení vodou ani limitem rozvoje bydlení, průmyslu či živností v napojených územích.

Celá vodárenská soustava je jihočeským klenotem. Už dávno před naším letopočtem stavěli staří Římané akvadukty pro zásobení měst vodou. Některé jsou dodnes funkční. Takový Aqua Appia už v roce 312 před Kristem dodával do Říma denně 73 tisíc kubíků vody. Jenže ten měřil jen 16,5 kilometru. Ten náš jich má přes 550 a vznikal až v 70. letech minulého století,“ říká Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Právě tento svazek 264 měst a obcí soustavu vlastní a provozuje.

Lokální „vodní blahobyt“ však nemusí být nekonečný. I to letošní subtropické počasí ukázalo. Třeba v Písku na přelomu srpna a září klesl průtok v řece Otavě pod množství, při kterém je povolen odběr vody do městské úpravny. Od 29. srpna do 4. září proto do města teklo ze soustavy každou vteřinou 30 litrů vody, doplňující místní systém.

Zafungovali jsme jako pojistka. JVS má s obcemi uzavřené smlouvy o dodávkách pitné vody, garantující pokrytí celé aktuální i budoucí spotřeby zajišťující jejich rozvoj. Pro všechny obce jsou smlouvy stejné. Náš svaz garantuje dodávky vody i obcím, které využívají současně převážně vlastní zdroje. V případě jejich výpadku jsme smluvně vázáni je plně nahradit.  I proto soustavu stále modernizujeme, protože sucho ohrožuje i náš region ať si to už někdo připouští nebo ne,“ připomíná František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS.

Vodárenský svaz si nechává zpracovávat rozsáhlou studii budoucí potřeby vody, jejímž základem bude analýza strategických a územních plánů jihočeských obcí a měst i plánů výstavby dopravních sítí a rozvoje území. Dokument bude dokončen do konce listopadu a poslouží k dalším strategickým rozhodnutím. Mimo jiné i o tom, v jakých dimenzích vést či rekonstruovat distribuční trasy.

Na Vodárenské soustavě jižní Čechy jako jediném zdroji pitné vody je zcela závislých více než 125 měst a obcí v kraji. Města a obce s vlastními zdroji, jichž je něco málo přes deset, z ní odebírají jen část své potřeby. Tyto zdroje zásobují pouze konkrétní sídlo a není na ně napojen rozsáhlý distribuční systém pro ostatní. Proto i cena vlastní vyrobené vody je logicky nižší. Významný vliv na cenu pitné vody má i primární rozdíl mezi cenou vody povrchové a podzemní. Podzemní voda, která nevyžaduje technologicky náročnou úpravu, je zpoplatněna dvěma korunami, zatímco povrchová z vodního díla Římov, stojí svaz bezmála čtyři koruny v odběrném místě pod hrází.

Z dlouhodobého hlediska bychom se k podzemním zdrojům měli chovat podstatně šetrněji a nevyužívat je v době, kdy je dostatek kvalitní vody povrchové. Obnova podzemních zdrojů je vždy dlouhodobá a pokles hladiny podzemní vody má závažné dopady do celého ekosystému oblasti,“ vysvětluje Antonín Princ.

V Jihočeském kraji je zatím vody dostatek. Problém je v tom, že zatímco některá města a obce mají zdrojů několik, jiná jen jediný a řada dalších žádný, protože do nich vodovod prostě nevede a nemají ani vnitřní rozvod. I proto roste počet těch, kdo se chtějí na soustavu napojit.

To jen potvrzuje smysl existence soustavy. Na druhou stranu financovat vodovod někomu, kdo o vodu ze soustavy projevuje zájem pouze v období, kdy mu dochází vlastní zdroje, je neefektivní a z hlediska financování a udržitelnosti velice sporné. Lokální malé zdroje by měly být právě naopak tou pojistkou pro případný výpadek či poruchu systému, který v jednotné ceně financují všichni stejně. Ale to si do budoucna budou muset určit města a obce samy,“ poznamenává František Rytíř.

Podle Antonína Prince by měl výrazněji vodárenským systémům a soustavám, které zásobují pitnou vodou rozsáhlé urbanizované území, pomoci i stát. Tato vodohospodářská infrastruktura je stejně důležitá jako energetické nebo dopravní systémy. Naopak například energetika se bez chladící vody neobejde. Dlouhodobé hydrometeorologické předpovědi jsou varující a vybízejí k systémovým řešením.

Mediálně propagovaný a finančně dotovaný program „dešťovka“ je z hlediska užití přímo v domácnosti diskutabilní, sucho neřeší a nejeví se jako smysluplný. Zejména když dlouhodobě neprší,“ uzavírá ředitel Jihočeského vodárenského svazu.*

/zr/

K foto:

Úpravna vody Plav je hlavním zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy

Ilustrační foto: archiv JVS

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down