Až do 20. února 2022 lze do soutěže Žít krajinou přihlašovat projekty, které svým charakterem splňují požadavky na celkové řešení krajiny nebo její části. Soutěž zaměřenou na komplexní pozemkové úpravy pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy (ČMKPÚ) již od roku 2006. Přihlásit je možné takové projekty, které byly dokončeny nejpozději 31. prosince 2020. Svoje realizace mohou do soutěže přihlašovat i obce.

Do letošního ročníku vstupujeme i s novým logem, které perfektně reflektuje vše, na co se v naší práci zaměřujeme. Zejména realizace opatření ochrany životního prostředí a adaptace na změnu klimatu (protierozní opatření pro eliminaci nepříznivých účinků povrchového odtoku vody: příkopy, průlehy, meze, travnaté pásy a jiné retardační prvky, opatření zadržující vodu v krajině formou projektů modré infrastruktury, jako jsou realizace mokřadů, tůní, revitalizace vodních toků a akumulačních vodních nádrží) a opatření zelené infrastruktury podporující biodiverzitu (prvky ÚSES: biocentra, biokoridory, interakční prvky a další výsadby zeleně mimo les a v zemědělské krajině.“ představil logo i poslání soutěže ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba a dodal, že účelem je také přispět tímto způsobem ke zvýšení prestiže všech zúčastněných stran v jejich oboru působnosti.

Přihlašovat projekty do soutěže je možné do 20. února 2022 v souladu s pravidly zveřejněnými na webových stránkách soutěže: http://www.soutezzitkrajinou.cz/.

Do soutěže může přihlásit svoji realizaci:

 Soutěží se ve dvou kategoriích:

  1. Zelená a dopravní infrastruktura (prvky ÚSES, opatření ke zpřístupnění pozemků)
  2. Tvorba a ochrana krajiny (protierozní a vodohospodářská opatření)

V každé kategorii jsou udělována první tři místa. Dále porota vybere vítěze Ceny SPÚ. Cenu veřejnosti získává projekt s nejvyšším počtem hlasů získaných ve veřejném internetového hlasování. To proběhne během dubna 2022. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v druhé polovině září v budově Senátu Parlamentu ČR.

Česká krajina potřebuje vyvážený vztah mezi zachováním přírodních zdrojů a udržitelným rozvojem zemědělství. Smysluplné pozemkové úpravy jsou proces, který probíhá již čtvrt století a přispívá k tomuto vyváženému vztahu zemědělce a krajiny. Zpřehledňují a uspořádávají pozemky tak, aby to lépe vyhovovalo jejich majitelům i jejich účelu. Součástí návrhu pozemkových úprav je i plán zmiňovaných společných zařízení, ten tvoří cestní síť a systém ekologických, protierozních a vodohospodářských opatření. Vrací do krajiny biokoridory a biocentra, vodní nádrže, polní cesty, zatravněné průlehy, větrolamy i novou zeleň, tedy prvky, které pomáhají české zemědělské krajině.*

Harmonogram 15. ročníku soutěže Žít krajinou:

Zahájení 15. ročníku15. 12. 2021
Uzávěrka přihlašování projektů20. 02. 2022
Kontrola kompletnosti projektů21. 02. 2022 – 28. 02. 2022
Hodnocení projektů odbornou komisí01. 03. 2022 – 30. 04. 2022
Hlasování veřejnosti01. 04. 2022 - 30. 04. 2022
Jednání centrální komise2. pol. května/červen 2022
Slavnostní vyhlášení výsledků 15. ročníku2. pol. září/říjen 2022

/tz/

Ve dnech 4. a 5. listopadu se v Harrachově uskuteční 22. konference pozemkových úprav. Tuto tradiční akci pořádá Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov a Českomoravskou komorou pozemkových úprav. Cílem je představit široké veřejnosti proces pozemkových úprav v širších souvislostech a zároveň vyvolat diskuzi mezi zemědělci, projektanty, zhotoviteli, zástupci obcí a dalšími zájemci o pozemkové úpravy.

K prioritám pozemkových úprav v současné době patří dlouhodobé zadržení a efektivní využití vody v krajině a protipovodňová i protierozní ochrana. Novou orientací hlavních cílů a struktury finančních prostředků vynakládaných na jednotlivá opatření reagují Státní pozemkový úřad a Program pro rozvoj venkova na současnou klimatickou situaci a předpovědi jejího dalšího vývoje. Umožní tím české krajině lépe se vyrovnávat s klimatickými a hydrologickými extrémy, tedy suchem i povodněmi, a napomoci udržení vyváženého vztahu mezi zachováním přírodních zdrojů a udržitelným zemědělstvím.

Hlavními tématy programu listopadové dvoudenní 22. konference pozemkových úprav budou zejména stav a budoucnost české krajiny, deficit i přebytek vody v krajině či protierozní vyhláška, krajinná adaptace a společná zemědělská politika. Podrobněji k akci na adrese www.spucr.cz.

*

/tz/

Soutěž Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ), představila své vítěze. Ti byli oceněni za úspěšné realizace pozemkových úprav, jež jsou účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Výsledky již 14. ročníku byly oznámeny 7. října v prostorách Senátu, jehož Stálá komise pro rozvoj venkova patří spolu s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy k dalším organizátorům soutěže.

Vlastní pozemkové úpravy se začaly, z počátku formou jednoduchých a později komplexních úprav, zpracovávat až v roce 1992. Od té doby bylo v České republice zpracováno přibližně 2700 komplexních a 1080 jednoduchých pozemkových úprav,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel SPÚ.

Soutěž Žít krajinou oceňuje ty nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a další zainteresované. Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby, jsou prevencí povodní i sucha. Zvyšují nejen kvalitu životního prostředí, ale i kvalitu života na venkově. Jejich význam roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. 

Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, tak od vzniku SPÚ v roce 2013 jsme investovali do pozemkových úprav více než 13,6 miliardy korun. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb i dodavatelů a patří jim za to opravdu velké poděkování,“ ocenil Martin Vrba.

Ve 14. ročníku soutěže se představilo 42 projektů, z toho 23 v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Zároveň centrální komise vybrala ten nejlepší a udělila mu Cenu Státního pozemkového úřadu. A prostřednictvím internetového hlasování našla svého adresáta i Cena veřejnosti.

Ukázkou dobré praxe je vítězný projekt v kategorii Tvorba a ochrana krajiny Lokální biokoridor LBC 2 U Krčmy část I. V rámci realizace lokálního biocentra v katastrálním území Čejč (Jihomoravský kraj) byla obnovena vodní plocha v místě, kde se podle první písemné zmínky z roku 1464 nacházelo Čejčské jezero, které cíleným vysoušením zaniklo v 1. polovině 19. století. Multifunkční opatření tvoří zejména dvě vysychavé tůně a jedna tůň se stálou vodní hladinou, které doplňuje výsadba vhodné dřevinné vegetace. Pásmo kolem vodní plochy je příznivé mokřadní vegetaci, která je útočištěm vodního ptactva i obojživelníků. Biodiverzitu podporují také instalované broukoviště, plazník, budky a čapí hnízdo. Opatření plní funkci protierozní, půdoochrannou, ekologickou, estetickou i rekreační.

Podrobnosti k soutěži najdete na: https://1url.cz/3KTsv.

/zr/

Snímek zachycuje řešení v katastrálním území Čejč, které získalo hlavní cenu v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. 

Foto: web soutěže*

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Rada kvality České republiky (ČR) slavnostně vyhlásily držitele Národních cen ČR. Letošní jubilejní 20. ročník soutěže měl čtyři hlavní kategorie, tj. národní ceny: za kvalitu v programu EXCELENCE, za kvalitu v programu START PLUS, za společenskou odpovědnost a za kvalitu v rodinném podnikání.

Ceny s mezinárodním rozměrem získali podnikatelé a organizace z veřejného sektoru na základě modelu EFQM. Tedy na základě posouzení toho, jak kvalitně plní potřeby a očekávání zákazníků, klientů a zaměstnanců a jak jsou efektivní, produktivní a inovativní.

Žijeme ve zlomové době. Transformace a změna podnikání je denním chlebem každého top managementu. Národní ceny umožňují porovnat se s nejlepšími organizacemi a prostřednictvím mezinárodně uznávaného hodnocení nejen zlepšovat firemní kulturu, ale i začlenit do řízení organizací osvědčené přístupy týkající se kvality, společenské odpovědnosti a udržitelnosti,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „Platí, že firmy i státní organizace se často chovají společensky odpovědně a dbají na kvalitu i proto, že intuitivně cítí, že to tak má být a takový přístup pak přirozeně zahrnují do procesně orientovaných systémů řízení svých organizací.

Národní ceny kvality se každoročně udělují ve více než osmdesáti zemích světa podle mezinárodních schémat uznávání EFQM, které vycházejí z modelu excelence EFQM. Hodnocení zvenku firmám napoví, zda jsou na správné cestě k vynikajícím výsledkům, jak si stojí v českém konkurenčním prostředí a zda mají potenciál zlepšit se rozvíjet,“ připomněla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání a předsedkyně Rady kvality ČR Silvana Jirotková.

Odpovídající přidaná hodnota ve správném systému řízení organizace má být přirozenou součástí všech produktů a služeb, které se poskytují zákazníkům a klientům. Proto Rada kvality ČR podporuje implementaci moderních systémových přístupů k řízení kvality, metod a nástrojů kvality a společenskou odpovědnost v organizacích ze všech odvětví a služeb,“ konstatoval ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání MPO a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler.
V Národní ceně kvality České republiky programy EXCELENCE a START PLUS za rok 2020 ocenění v každé kategorii získaly první tři organizace. Nejprestižnější program EXCELENCE se týká organizací s robustním systémem managementu s prokazatelně vynikající výkonností. Program START PLUS těch ostatních. Oba se harmonizují s mezinárodními schématy a vycházejí z modelu excelence EFQM.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu EXCELENCE se stala Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Získala ocenění Excelentní organizace a mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Recognised for Excellence5 Star.

Absolutním vítězem Národní ceny kvality ČR v programu START PLUS se stal Fyzikální ústav AV ČR, pracoviště ELI Beamlines. Organizace zároveň obdržela mezinárodní certifikát vydaný EFQM  – Commited to Excelence 2 Star.

Vyhlášeny byly i Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost, v nichž se hodnotila úroveň zavedení společenské odpovědnosti podle modelu excelence EFQM. Jde schéma uznávání, které   vytvořila Evropská nadace pro management kvality (EFQM) a Organizace spojených národů UN Global Compact. Hodnocení vychází vstříc potřebám firem, které si uvědomují význam společenské odpovědnosti jako neoddělitelné součásti udržitelného podnikání 21. století.

Absolutním vítězem Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost se stal Lidl Česká republika, který obdržel ocenění Společensky odpovědná organizace II. stupně a mezinárodní certifikát Committed to Sustainability 3 Star.

Vítězem Národní ceny ČR za kvalitu v rodinném podnikání, která si - ač nevychází z mezinárodních modelů - klade za cíl poskytnout zpětnou vazbu pomocí posouzení manažerských, ekonomicko-finančních a administrativně-psychologicko-právních aktivit, se stala společnost HIT OFFICE.

 

Národní cena kvality České republiky program EXCELENCE

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        Městská část Praha 13, Úřad městské části Praha 13

2. místo        Státní pozemkový úřad

3. místo        Liberecký Kraj, Krajský úřad Libereckého kraje

 

* BYZNYS

1. místo        Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.

2.  místo        Kaufland Česká republika v.o.s.

3. místo        Kermi s.r.o.

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

2. místo        Vyšší odborná škola, Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Hradec Králové, Štefánikova 549

3. místo        Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie, Střední zdravotnická škola Chomutov, p.o.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu Excelence

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

 

Národní cena kvality České republiky program START PLUS

1. místo        CZ testing institute s.r.o.

2. místo        Technické služby Tábor s.r.o.

3. místo        Druchema, družstvo pro chemickou výrobu a služby

 

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ programu START PLUS

Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Dolní Břežany – ELI Beamlines

 

Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost

* CHYTRÉ INOVACE

1. místo        Česká zemědělská univerzita v Praze

2. místo        Platforma VIZE O

3. místo        Centrum pečovatelských a ošetřovatelských služeb města Touškov

 

* DIGITÁLNÍ STÁT

1. místo        MENS SANA, z. ú.

2. místo        Městský úřad Hranice

3. místo        Městský úřad Kopřivnice

 

* BYZNYS

1. místo        LIDL Česká republika, v.o.s.

2. místo        Technické služby Opava s.r.o.

3. místo        Zámeček Petrovice, a.s.

* ABSOLUTNÍ VÍTĚZ CSR

Lidl Česká republika, v.o.s.

 

Národní cena ČR za kvalitu v rodinném podnikání

1. místo        HIT OFFICE, s.r.o.

2.  místo        DELFY s.r.o.

3. místo        Ing. Jaromír Latislav (Latislav.cz)

 

Do soutěže se přihlásilo celkem 71 organizací, uděleno bylo 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových a vyhlášeni byli 3 absolutní vítězové. Vyhlášení ročníku 2020 se kvůli koronaviru uskutečnilo on-line s tím, že akce měla záštitu prezidenta ČR, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády.

Národní ceny ČR mají více než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

/zr/

Na snímku: David Vodrážka, starosta Městské části Praha 13

Foto: web MČ Praha 13

Státní pozemkový úřad vydal Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025, již druhou v řadě od svého vzniku v roce 2013. Pro toto období ztotožnil SPÚ svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií Ministerstva zemědělství (MZe), zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn.

Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Jde zejména o návrhy a adaptace krajiny na změnu podnebí, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.

Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba.

Dalším zásadním dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je materiál Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030, který představilo MZe na konci června 2020. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.

Novodobé pozemkové úpravy probíhají na území České republiky již téměř třicet let. Za tuto dobu byla pozemkovými úpravami vyřešena zhruba třetina výměry zemědělského půdního fondu a v krajině následně vybudováno více než 3,5 tisíce kilometrů víceúčelových cest, stovky dalších liniových opatření sloužící zejména ke zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany jako jsou např. protierozní meze, průlehy a protipovodňové příkopy a hráze, zrealizováno bylo také velké množství vodních nádrží, rybníků a mokřadů i rozsáhlé plochy opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny zejména v podobě územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025 si můžete stáhnout zde: https://www.spucr.cz/frontend/webroot/uploads/files/2021/01/koncepce_pozemkovych_uprav_2021_2025_lr10973.pdf .

/zr/

Ilustrační foto: web obce Šarovy na Zlínsku*

 

Vyhlášení výsledků 12. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Cílem soutěže je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují i celkovou kvalitu života na venkově.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. Ve 12. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 41 projektů, z toho 21 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně byla udělena Cena Státního pozemkového úřadu a Cena veřejnosti, která je udělována projektu s nejvyšším počtem hlasů získaných ze strany veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování.

Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby, jsou prevencí povodní i sucha. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. SPÚ má aktuálně ukončeno více než 2400 komplexních a 2900 jednoduchých pozemkových úprav na celkové rozloze téměř 1,5 milionu ha, což je více než 33 % výměry zemědělského půdního fondu. Úspěšně bylo dokončeno přibližně 98 % všech zahájených řízení.

Vzhledem k tomu, že jsou "v pohybu" statisíce účastníků řízení, jedná se o výborný výsledek. Rozpracováno máme nyní 1060 komplexních pozemkových úprav na výměře odpovídající 13 % zemědělské půdy. Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, tak od vzniku SPÚ v roce 2013 jsme za více než 2,5 miliardy zpracovali návrhy pozemkových úprav a zrealizovali opatření za 7,5 miliardy Kč. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce jak úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb, tak i dodavatelů, a patří jim za to opravdu velké poděkování,“ ocenil spolupráci ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou představil na počátku letošního roku nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na klimatickou změnu. „Jedná se zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, zaměření se na akumulaci vody v krajině, návrhy a realizace závlah a zdrojů závlahové vody, řešení pozemkových úprav v několika na sebe navazujících katastrech najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení katastrů z oblastí postižených suchem,“ uvedl Martin Vrba k dalšímu směřování Státního pozemkového úřadu.

Důležitost pozemkových úprav zdůraznili ve svých projevech i přítomní senátoři, předseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil i místopředseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petr Šilar. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl i Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.

Cenu Státního pozemkového úřadu předala s jeho ústředním ředitelem Martinem Vrbou i poslankyně a předsedkyně Spolku pro rozvoj venkova Veronika Vrecionová.*

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou

Kategorie Zelená a dopravní infrastruktura:  Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Kategorie Tvorba a ochrana krajiny: Vodní nádrž N4 v k. ú.  Bílov

Cena Státního pozemkového úřadu: Biocentrum Na Bělkách v k. ú. Výrava a Libníkovice

Cena veřejnosti: Společná zařízení v katastrálním území Pančava

/zr/

 

Na snímku: Vítězný projekt v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura – Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Foto: archiv soutěže

 

 

 

 

Do letošního ročníku soutěže Žít krajinou (původní název byl Společné zařízení roku) obce a pobočky Státního pozemkového úřadu přihlásily 46 projektů.

Nově se letos soutěží pouze ve dvou kategoriích. V rámci kategorie Zelená a dopravní infrastruktura (prvky ÚSES, opatření ke zpřístupnění pozemků) bude hodnoceno 30 projektů, 16 projektů je přihlášeno do kategorie Tvorba a ochrana krajiny (protierozní a vodohospodářská opatření).

„Hlavním cílem soutěže je seznámit veřejnost s rozsahem a úrovní realizací zařízení, kterými pomáháme české krajině nejen bránit se dopadům sucha a přívalovým srážkám, ale vracíme jí i její rozmanitost. Jedná se například o biokoridory a biocentra, vodní nádrže, polní cesty, zatravněné průlehy a větrolamy,“ představuje soutěž ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.

V každé kategorii budou vyhodnocena první tři místa. Zvláštní ocenění Cena Státního pozemkového úřadu bude uděleno nejlepšímu projektu z obou kategorií. Cenu veřejnosti obdrží projekt s nejvyšším počtem hlasů získaných prostřednictvím internetového hlasování.

Hlasovat o jednotlivých projektech lze na webových stránkách Státního pozemkového úřadu nebo přímo na webovém portálu soutěže www.soutezzitkrajinou.cz v sekci Hlasování veřejnosti. Ze všech hlasujících bude vylosován jeden výherce, který získá víkendový pobyt pro dva ve wellness hotelu. Každý hlasující může udělit pouze jeden hlas.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční 3. května 2018 v sídle Senátu Parlamentu ČR.*

/tz/

K foto:

Loni se v soutěži Žít krajinou mezi projekty přihlášenými do kategorie Protierozní a vodohospodářská opatření prosadil projekt Protierozní opatření v katastrálním území Horní Lipka (místní části města Králíky) na Orlickoústecku

Foto: archiv soutěže

 

Slavnostní vyhlášení výsledků 10. ročníku soutěže Společné zařízení roku se uskutečnilo včera v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Akce, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy, se v této podobě letos uskutečnila naposled. Od příštího roku soutěž ponese název Cena krajiny. Nový koncept bude SPÚ uskutečňovat společně s Ministerstvem zemědělství, které celou akci bude zastřešovat, a také s dalšími subjekty.

Předávání cen se zúčastnil senátor a předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil, předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová, náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč a ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Na snímku záběr ze společného fotografování vítězů a organizátorů soutěže.

Společná zařízení byla odbornou komisí hodnocena ve třech kategoriích. Současně byl vyhlášen vítěz Ceny Státního pozemkového úřadu a Ceny veřejnosti, která je udělována projektu s nejvyšším počtem hlasů získaných ze strany veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování. (Výsledky soutěže viz níže.)

Společná zařízení uskutečněná v pozemkových úpravách mají pozitivní přínos nejen pro zvýšení kvality životního prostředí, ale i kvality života na venkově. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby jsou prevencí povodní i sucha.

V současném programovém období budeme čerpat finance především na projekty, které povedou ke snížení dopadu klimatických změn. Na pozemkové úpravy máme v letech 2014 až 2020 vyčleněnu částku z Programu rozvoje venkova ve výši 3,5 miliardy korun,“ uvedla ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.

Státní pozemkový úřad navazuje spolupráci s Asociací krajů ČR

Ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová se v rámci soutěže setkala s předsedkyní Asociace krajů ČR a hejtmankou Karlovarského kraje Janou Vildumetzovou. „S paní hejtmankou jsme se bavily o možnostech vzájemné spolupráce zejména v oblasti budování rezervy státní půdy pro rozvojové projekty státu. Naší snahou je seznámit jednotlivé kraje, k čemu je vytváření rezervy nutné a jak nám v tomto můžou pomoci. Uvítali bychom i spolupráci krajů v rámci příprav pozemkových úprav,“ konstatovala po setkání Svatava Maradová.

/zr/

 

Výsledky 10. ročníku soutěže Společné zařízení roku:

KategorieVítězný projekt
Opatření ke zpřístupnění pozemkůKolejové polní cesty v k. ú. Sovenice, okres Nymburk
Protierozní a vodohospodářská opatřeníProtierozní opatření v k. ú. Horní Lipka, okres Ústí nad Orlicí
Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředíRealizace výsadby lokálního biokoridoru K-14 v k. ú. Bludov, okres Šumperk
Cena Státního pozemkového úřaduProtierozní opatření v k. ú. Horní Lipka, okres Ústí nad Orlicí
Cena veřejnostiVodohospodářské opatření v k. ú. Rtyně nad Bílinou, okres Teplice

Zdroj: SPÚ

 

Počet přihlášených projektů v jednotlivých kategoriích

Zpřístupnění pozemků39
Protierozní a vodohospodářská opatření15
Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí8
Celkem přihlášených projektů62

Zdroj: SPÚ

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down