Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) upozorňuje na to, že nový stavební zákon, jehož předlohu má zítra 6. srpna projednat Legislativní rada vlády ČR, zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborných kapacit vykonávajících dosud specializovanou stavební agendu. SMS ČR se obává, že nesystémovost návrhu, kdy o odvolání proti rozhodnutí obecních stavebních úřadů má rozhodovat nově vytvářená „státní větev“ krajských stavebních úřadů, spolu s neochotou stavebních úředníků vstupovat do této státní správy povede naopak k zásadnímu zhoršení výkonu stavební agendy či až k jejímu kolapsu.

Přestože je v nové předloze také řada pozitivních návrhů, například zásadní omezení nešvaru dodatečného povolení černých staveb, obce zásadně nesouhlasí se zrušením více než 400 ze současných 700 stavebních úřadů. S touto redukcí nemůžeme souhlasit, protože jednoznačně dojde ke snížení dostupnosti této agendy pro občany. Nové velké obvody stavebních úřadů nadto úředníci nebudou vůbec znát, když v řadě případů jde o území veliké takřka jako bývalý okres,“ uvádí předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který také upozornil, že obce, v nichž stavební úřady zůstanou, budou mít zásadní problém doplnit úřednické stavy na výkon nové agendy pro daleko větší území. „Ministerstvo podle sdělení náměstkyně Marcely Pavlové na červencovém semináři v Poslanecké sněmovně nepočítá se zvláštní pomocí státu těmto obcím, kde bude potřeba nabrat desítky nových úředníků,“ vysvětluje dále Stanislav Polčák.

Starosta městyse Litultovice Jan Birgus zdůrazňuje, že i když jeho obec má přijít o stavební úřad, rozhodně se pokusí své úředníky na svém úřadu udržet. „Uděláme všechno pro to, aby náš stavební úřad nebyl zrušen, protože takový krok vlády by se negativně dotkl spádově více než osm a půl tisíce občanů. Pokud neuspějeme, chceme si naše úředníky udržet na výkon agendy územního plánování, stavebních investic obce či další novou agendu,“ konstatuje starosta Litultovic.

Podle jeho názoru tak učiní většina obcí, protože schopný úředník je pro samosprávu nepostradatelný. „Kde pak sežene nové úředníky stát či obce s rozšířenou působností, to nový návrh ani nenaznačuje, přitom nemá-li dojít ke kolapsu stavebního řízení, návrh by měl obsahovat určitou „náborovou“ koncepci,“ připomíná Jan Birgus a dodává: „Po zkušenosti s transformací jiných úřadů, například zánikem okresních úřadů a vznikem krajů, jsem přesvědčený, že dojde minimálně k roční paralýze stavebního řízení. Podle mě tu rok skoro nikdo nic nepostaví.

Sdružení místních samospráv ČR již předalo ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové petici proti návrhu nové stavební rekodifikace s více než 8000 podpisy, kterou také podpořilo několik hejtmanů, množství dotčených úředníků stavebních úřadů a představitelů samospráv. SMS ČR také upozornilo, že nový stavební zákon si vyžádá jednorázové veřejné náklady až 15 mld. Kč, které zejména v této krizové době je možné užít smysluplněji, a další pravidelné roční náklady 4 mld. Kč.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů na úrovni obcí, Krajskou stavební správu bude tvořit čtrnáct úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Toto uspořádání struktury stavebních úřadů ve smyslu navrhovaného stavebního zákona je odbornou sférou akceptováno jako kompromis.

Nový stavební zákon, který je nyní připravován Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho v současné době provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují.

Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí ČR, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.

Na dnešním jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) nebo Hospodářské komoře ČR (HK ČR), zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí ČR a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí, nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místního významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady.

Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci Ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová.

Ministryně počítá s tím, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích s rozšířenou působností a krajskou stavební správu.

Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky.*

/zr/

 

K foto:

Budova Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze

Foto: archiv MMR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down