Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili se starostou obce Dukovany Miroslavem Křišťálem. Ten se také stal tváří červencového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červencové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název IT služby  a ochrana dat. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červencového čísla našeho časopisu vystupují.

* Miroslav Křišťál, starosta obce Dukovany na Třebíčsku: Ano, uvažovali jsme o využití podpory na fotovoltaiku z Modernizačního fondu, který se právě otevírá. Jenže asi od tohoto záměru ustoupíme. Získání dotace podmiňuje, že 80 procent vyrobené elektřiny musíte spotřebovat u sebe, do sítě můžete prodat jen 20 procent. Podpora je tak výhodná spíše pro výrobní podniky. Přesto o instalaci střešních panelů uvažujeme, a to na budovách bývalých kravínů, které postupně přestavujeme na technické a společenské zázemí obce. Pokud bychom instalovali FVE, tak pouze na střechy, rozhodně ne na ornou půdu. Rozhodneme-li se k tomu, pak projekt uděláme patrně bez dotace, panely si koupíme a instalujeme sami.

* Michael Rataj, starosta obce Branka u Opavy: Opravu naší kaple Nejsvětější Trojice jsme zahájili již počátkem roku 2019, ale kvůli pandemii covid-19 se vše protáhlo až do letošního května. Komplikace, které opravu kaple po více než dva roky provázely, nikdo na začátku neočekával. Ale Boží prozřetelnost byla našemu záměru nakloněna, a tak se kapli Nejsvětější Trojice podařilo obnovit do stavu, ve kterém bude sloužit několika dalším generacím farníků z Branky u Opavy,

* Lada Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Po roce života s koronavirem vnímáme životní hodnoty trochu z jiné perspektivy. Mnozí z nás si uvědomili, že vše, co se dá koupit, nemá pro nás takovou cenu, jako čas strávený se svými blízkými. Přišlo nám zajímavé zapojit se do taneční výzvy Jerusalema Challange,  – celosvětového symbolu boje proti pandemii covid-19d a natočit o tom i video. Do tance jsme vtáhli i děti, které se svou účastí dozvědí hloubku a sílu lidské solidarity, odvahy a trpělivosti, což si samotná pandemie v mnoha ohledech žádala. Nápadu Jitky Francové se chopily místní občanky Věra Rosová, Kateřina Menoušková, Eva Peterová, Věra Šmídová a Lenka Chlubnová, které se spolu s iniciátorkou taneční výzvy řadu let podílejí na kulturním, společenském a sportovním dění v obci, přičemž některé z nich v Libotenicích vedou i sportovní kroužek Sportovky. Skvělým kameramanem se stal Vojtěch Macke z jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce. Zatím další videa nechystáme, ale jelikož máme velice aktivní občany, tak věřím, že nás s něčím zase překvapí. Jsem na ně opravdu moc pyšná a hrdá. Některé jiné obce si musí platit drahé agentury, aby jim udělaly kulturní program. Ale u nás si naši občani umí utvořit kulturu sami.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Při zadávání veřejných zakázek je potřeba zejména držet se tří základních principů, což jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost. K tomu je nutné přidat princip čtvrtý – ten nejvýznamnější, totiž zdravý rozum. Byť jde o rčení, které je často proklamováno i ze strany kontrolních orgánů, mnohdy nad zdravým rozumem vítězí čistý formalismus. Nelze se pak divit, že se zadavatelé drží osvědčených postupů při zadávání veřejných zakázek. Bohužel ani rozhodování v oblasti veřejných zakázek stále není předvídatelné, zejména pokud je zakázka spolufinancována z evropských či národních dotačních zdrojů.

* Zdeněk Kučera, starosta Městské části Praha 18: „Covidový rok“ ovlivnil nejen fungování radnice, ale také značně zasáhl do rozpočtu městské části. Kvůli zrušení či odkladu koncertů na území Letiště Letňany a akcí v areálu PVA se příjmy městské části snížily o přibližně 300 tisíc korun. V důsledku úlev pro místní podnikatele poklesly také příjmy z pronájmu nebytových prostor.

Tyto změny jsme museli zapracovat do rozpočtu roku 2020 a také do plánů na rok 2021. V důsledku úlev na nájemném místním podnikatelským subjektům a organizacím zajišťujícím mimoškolní aktivity dětí byly příjmy městské části dosud sníženy o asi 700 tisíc korun.

* Libor Lesák, radní Středočeského kraje: Postupně upravujeme kontrolní mechanismy v rámci procesu zadávání veřejných zakázek krajem. Příkladem je důsledná elektronizace celého procesu a tím i možnost kontroly v jakékoliv jeho fázi. Zadavatelé v rámci kraje povinně využívají certifikovaného elektronického nástroje E ZAK. K rozšíření jeho funkcionalit dojde od druhého pololetí letošního roku, a tím dojde i k většímu zpřehlednění celého procesu a získání jednoznačné auditní stopy pro následnou kontrolu.

* Miloslav Meloun, ředitel Kooperativy, výrobně obchodního družstva Uhlířské Janovice (tato společnost letos v červnu na URBIS SMART CITY FAIR obdržela Cenu časopisu Moderní obec za multifunkční stožáry veřejného osvětlení řad eLITE a SMART): Dříve než radnice vypíše veřejnou soutěž na dodávku a instalaci veřejného osvětlení, by určitě stálo za to předem zvážit, zda na stožáry bude umisťovat i další zátěže – vedle svítidel například reklamní plochy, držáky květin či vánočních ozdob. Všechny tyto další návětrné plochy totiž mohou velmi ovlivnit zátěž stožáru.

Zároveň je třeba si uvědomit, že mezi vypsáním soutěže a vlastní realizací může proběhnout dlouhá doba. Během posledních měsíců jsme svědky raketového růstu cen materiálů, takže je nutné počítat i s úpravami rozpočtu každé takové investiční akce. Ale neměly by to rozhodně být stožáry, na kterých se bude šetřit.

* Petr Jelínek, jednatel 4E consulting, s. r. o.: Dosavadní zkušenosti s použitím BVA/m4E metody ukazují, že jde skutečně o ucelený a univerzální model hodnocení vhodný pro široké spektrum zakázek – na služby facility managementu (úklidy, ostraha apod.), stavební zakázky, architektonické/projekční služby nebo ICT zakázky, popř. komplexnější technologické dodávky.

Pomocí metody BVA/m4E zadávají zakázky např. Vysoké učení technické v Brně nebo Univerzita v Hradci Králové, zadavatelé v resortu dopravy (Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest, Správa železnic či Letiště Praha) a Karlovarský kraj. Z municipalit lze uvést například města Brno, Žďár nad Sázavou, Chomutov nebo Rožnov pod Radhoštěm.

* Filip Chvátal, radní města Brna: Naším cílem je, aby se Brno mohlo do budoucna rozvíjet způsobem, který neohrozí kvalitu života ve městě. Naopak chceme kvalitu života zlepšovat. Ať už je to zvyšováním podílu veřejně přístupné zeleně, revitalizací opuštěných a zdevastovaných továrních areálů, tak také implementací moderní modrozelené infrastruktury v rámci nové výstavby.

* Luděk Tesař, ekonom: Je jednoznačné, že stát se snažil poslední roky více investovat a že to kvůli mandatorním a quasimandatorním výdajům vůbec neměl lehké. Navzdory velkým překážkám stát prokázal během posledních let podstatně více odvahy než územní rozpočty – ale bohužel velkou část investic realizoval na dluh nebo z dotací. Územní rozpočty zase na rozdíl od státu měly peněz relativně dost, ovšem – sumárně viděno – odvahy mohly mít více. Nadále platí, že navzdory paralýze některých méně schopných obcí jsou územní samosprávy hybateli pokroku a stát se dál řítí do temného vesmíru osvětlovaného záblesky humoru některých „expertů“ či celých „rádoby mezioborových skupin“. Jakmile chybějí peníze a ekonomika začne pokulhávat, začne chybět i nadějná budoucnost a zbývá pouze nesmrtelný humor (pozn. autora: vážení experti, ten vakcínu nepotřebuje). Zaplať za to pánbůh, neboť stát totiž už nemá zaplatit čím.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Celkově obce v roce postiženém restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády, které na ně měly značný dopad, hospodařily obezřetně. Dokázaly jako celek dále poměrně rychle zvýšit úspory při souběžném jen velmi mírném růstu dluhu. V těchto složitých podmínkách plných nejistoty nezanedbaly ani výdaje na modernizaci a rozšíření obecní infrastruktury. K tomu jim z části pomohly investiční dotace.

* Lubor Tomanec, ředitel Vodárenské společnosti Táborsko s. r. o.: Určení ceny pro vodné a stočné máme ve svých rukou. V koncesní smlouvě je pevně stanoven způsob stanovení ceny pro vodné a stočné v jednotlivých letech trvání smlouvy prostřednictvím finančního modelu, který provozovatel musí dodržet. Model vychází z nabídky provozovatele v koncesním řízení a za běžných okolností se nedá měnit. Nám to umožňuje přijetí dlouhodobé cenové strategie spolu se souběžným plněním plánu obnovy našeho vodohospodářského majetku.

* Martin Půta, hejtman Libereckého kraje: Liberec stále zůstává jako jediné krajské město bez kvalitního železničního spojení z české metropole a dále za hranice ČR. Zapojením železniční tratě ze Zhořelce přes Liberec do Prahy do evropské sítě bychom mohli účelněji čerpat finanční podporu z evropských zdrojů, a tím pádem učinit z vlakového spojení adekvátní formu přepravy. Není možné, abychom i nadále jezdili vlakem z Liberce do Prahy za stejné dojezdové časy, jako tomu bylo v 19. století.

* Martin Lukáš, konzultant pro veřejnou správu MIM Consulting s. r. o.: Současný trend digitalizace činností a agend, který se nevyhýbá žádné municipalitě, se stává do jisté míry i politikem. Pod tlakem post covidové doby přehodnocují municipality svoje postoje k návrhu a řízení ICT s cílem zlepšit činnosti a procesy nejen ve vztahu k občanovi, ale též interně, uvnitř úřadů. Velmi zajímavým a na národní úrodni prosazovaným způsobem strukturovaného popisu cílů organizace, který se ve veřejné správě uplatňuje již několik, je Enterprise architektura.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu o naplnění podmínky výlučných majetkových práv ve smyslu § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, kdy zadavatel řídí činnost Technických služeb a vykonává nad jejich hospodařením účinnou a funkční kontrolu. Nejvyšší správní soud v důsledku výše uvedeného neshledal kasační námitky stěžovatelky důvodnými. Kasační stížnost proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. zamítl. Závěr je tedy ten, že když město zadá plnění tzv. své firmě, neznamená to, že tato firma nemůže využít subdodávky. Tedy není zde ten požadavek, aby celé plnění poskytovala sama.  Tento rozsudek nám k tomuto závěru dává oporu.

* Marek Hanák, Kancelář veřejného ochránce práv: Pokud má občan za to, že v procesu pořizování územního plánu došlo k nějakému pochybení, má možnost podat podnět k nadřízenému orgánu územního plánování (ve vztahu k územním plánům obcí je nadřízeným orgánem krajský úřad, ve vztahu k zásadám územního rozvoje a jejím aktualizacím je jím Ministerstvo pro místní rozvoj), aby postup úřadu územního plánování jako pořizovatele územního plánu podle § 177 odst. 1 stavebního zákona prošetřilo. Podrobnější informace o působnosti veřejného ochránce práv v oblasti územního plánování lze získat na webových stránkách www.ochrance.cz, kde je veřejnosti k dispozici také nový leták Územní plán, který ochránce letos v květnu vydal.

* Jana Vašíková, Kancelář veřejného ochránce práv: Náklady na provedení prací spojených s odstraněním závadného stavu stavby vždy nese vlastník této stavby. Stavební úřad nemá zákonnou možnost nařídit provedení opatření k odstranění závady na stavbě jiné osobě než jejímu vlastníkovi. Uvedené v praxi znamená, že pokud stavba vykazuje jakékoliv závady, je výhradně na jejím vlastníkovi, aby sám zajistil nápravu (závady odstranil), nehledě na to, co je toho příčinou. Nicméně druhotně se vlastník stavby, jejíž poškození přičítá činnosti jiné osoby (např. souseda), může domáhat náhrady škody občanskoprávní cestou dle občanského zákoníku. Důkazní břemeno o příčinách vzniku škody spočívá zásadně na vlastníkovi vadné stavby. Pro účel důkazu, že právě činností jiné osoby vznikla konkrétní škoda, se obvykle poškozený vlastník stavby nevyhne zajištění znaleckého posudku o rozsahu a příčinách škody.

Kromě náhrady škody je třeba upozornit na občanskoprávní úpravu sousedských práv. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Sousedé v zájmu smírného urovnání vzájemných vztahů mohou oslovit mediátora. Mediátor je nezávislá a nestranná osoba, která se snaží se sousedy (stranami sporu) nalézt oboustranně přijatelné řešení ohledně závadného stavu stavby a jejího negativního vlivu na okolí.

* Jan Břeň, právník: Zákon o registru smluv tedy v § 3 odst. 1 předpokládá, že v registru smluv nebudou (resp. nemusí být) zveřejňovány smlouvy v identickém znění, v jakém byly uzavřeny, neboť se při uveřejnění smlouvy může uplatnit (s ohledem na omezení při poskytování informací stanovená zákonem č. 106/1999 Sb.) celá řada zákonných výjimek, čímž bude text uzavřené smlouvy fakticky (částečně) pozměněn.

Obec s rozšířenou působností je tedy povinna před zveřejněním smlouvy v registru smluv důkladně posoudit, zda smlouva obsahuje takové údaje, které nelze poskytnout při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., a v případě kladné odpovědi, bude tato obec muset příslušné pasáže smlouvy před vložením do registru smluv znečitelnit. Uvedené konstatování se samozřejmě týká i problematiky ochrany osobních údajů ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), tj. tzv. GDPR, jak je uvedeno v dotazu.

Má-li příslušný subjekt zákonnou povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv, musí si být zároveň vědom skutečnosti, že podle § 6 odst. 1 zákona o registru smluv platí, že smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění (výjimku z uvedeného pravidla představuje smlouva, která byla uzavřena v krajní nouzi nebo za účelem odvrácení nebo zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a dále též smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky – viz § 6 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Ustanovení § 7 odst. 1 zákona o registru smluv stanovuje vážné právní následky nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv, které spočívají v tom, že pokud nebyla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku (dílčí výjimky z tohoto pravidla jsou uvedeny v § 7 odst. 2 a 3 zákona o registru smluv).

Obec sice může své smlouvy zveřejňovat na svých webových stránkách (tedy jakákoliv obec bez ohledu na to, zda má či nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy prostřednictvím registru smluv), avšak před jejich zveřejněním by je měla případně upravit tak, aby byla řádně šetřena zejména ochrana osobních údajů, ochrana obchodního tajemství apod.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

Celkem 49 203 tun starého elektra shromáždil v roce 2020 prostřednictvím své sběrné sítě a předal smluvním zpracovatelům největší český kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN.

Podařilo se tak překonat rekordní výsledek z roku 2019, který byl až dosud nejlepší v celé jeho historii. Třetím nejúspěšnějším byl rok 2016 se 44 349 tunami vysbíraného a recyklovaného elektra.

Podíl všech zpětně odebraných elektrozařízení v roce 2020 na celkovém průměrném ročním množství uvedeném na trh našimi výrobci za předchozí tři kalendářní roky dosáhl 50 procent a u chladicích zařízení dokonce 69,3 %,“ uvádí předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník.

Tato metodika výpočtu úrovně sběru postupně v celé Evropské unii nahradila dřívější kvóty definované kilogramy na obyvatele.

ELEKTRO NEBYLO KAM ODKLÁDAT

Průběh roku 2020 přitom poznamenala celosvětová pandemie, která v České republice způsobila uzavření výroby a omezila pohyb obyvatel během jarního i podzimního nouzového stavu. „Během jarní vlny došlo k několikatýdennímu uzavření sběrných dvorů, kamenné prodejny prodejců elektro byly uzavřeny v průběhu obou vyhlášených nouzových stavů,“ připomíná Roman Tvrzník.

Lidé tak neměli kde odevzdávat spotřebiče, které v této době dosloužily. „Tyto uzávěry způsobily významné výkyvy ve sběru,“ konstatuje provozní ředitelka společnosti  ELEKTROWIN Tereza Ulverová. Celá sběrná síť tohoto kolektivního systému, který má smluvně zřízená veřejná místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větším než 2000, zažila po rozvolnění opakovaný nápor.

ZPRACOVATELÉ DODRŽUJÍ JEDNOTNÝ POSTUP

U všech zpracovatelů, jimž staré elektro předáváme k recyklaci, je zaveden jednotný postup demontáže spotřebičů s největším výskytem, jako jsou chladničky, pračky, sporáky, plotny, trouby, vysavače, sušičky, sekačka, myčky, radiátory a mikrovlnné trouby,“ zdůrazňuje Roman Tvrzník.

Důraz je podle něj kladen na dodržení postupů stanovených zákonem s ohledem na dodržování příslušných norem, na jednotnou kvalitu a čistotu výsledných materiálů a jejich následné využití.

V místech, kde obec neměla zájem o spolupráci, máme vytvořené místo zpětného odběru na základě smlouvy uzavřené s jiným subjektem, například prodejci, dobrovolnými hasiči, autoopravnami a podobně,“ upřesňuje Tereza Ulverová.

NEJPILNĚJŠÍ BYLI STŘEDOČEŠI

V přepočtu na obyvatele pomohli loni se sběrem starého elektra obyvatelé Středočeského kraje. Každý z nich odevzdal průměrně 6,9 kilogramu.

Obyvatelé Kraje Vysočina se mohou pochlubit 5,21 kilogramu, v Jihočeském kraji to bylo 5,08 kilogramu na každého.

Všechny partnerské kraje, města a obce obdržely od společnosti ELEKTROWIN dokument s názvem Osvědčení o podílu na zlepšení životního prostředí, ze kterého vyplývá, o kolik se díky jejich podílu na sběru starých spotřebičů snížila produkce skleníkových plynů, omezila těžba ropy nebo spotřeba elektrické energie.

Největší podíl na loňském rekordním výsledku společnosti ELEKTROWIN měly velké spotřebiče, jako pračky, myčky nádobí, bojlery nebo sporáky (24 159 t), za nimi následovaly lednice a další chladicí technika (16 571 t), malých spotřebičů – tedy rychlovarných konvic, mikrovlnek, žehliček a podobně – bylo 7 359 tuny. Zbytek tvořily televize a monitory (1 110 t) a světelné zdroje.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv ELEKTROWIN

 

 

Celková produkce odpadů dosáhla v České republice v roce 2019 hodnoty 37,0 mil. tun. Z celkového množství odpadu tvořil 14,4 % odpad komunální. Nová metodika, kterou používá Český statistický úřad, však již do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje pouze odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale rovněž odpad podobný odpadu komunálnímu.

Z celkového objemu odpadu v roce 2019 představoval 1,5 mil. tun nebezpečný odpad. V roce 2019 se do České republiky také dovezlo 2,6 mil. tun odpadu, z toho 44 tis. tun nebezpečného, a vyvezlo 3,4 mil. tun. Produkce komunálního odpadu představovala v roce 2019 hodnotu 5,3 mil. tun, více než 71 % (3,8 mil. tun) přitom pochází z obcí. „Na jednoho obyvatele České republiky připadalo v roce 2019 v průměru 499 kg vyprodukovaného komunálního odpadu,“ uvedla Marie Boušková, ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Nejvíce odpadu se v roce 2019 vyprodukovalo ve Středočeském kraji a v Praze, kde objem překročil hranici 5 mil. tun. Nejméně odpadu připadalo na Karlovarský kraj s více než 680 tis. tun. Z hlediska konečného nakládání se u nás v roce 2019 15,1 mil. tun odpadu materiálově recyklovalo, na skládkách skončilo 3,6 mil. tun, 1,3 mil. tun bylo energeticky využito a zhruba 1 mil. tun odpadu byl kompostován.

Aktuálně vydaná publikace ČSÚ (viz: https://www.czso.cz/csu/czso/produkce-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2019 ) je oproti předchozím vydáním kvalitativně inovována. Reflektuje metodická doporučení Eurostatu a využívá nejnovější statistické postupy při zpracování administrativních dat za užití Integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). To díky lepšímu pokrytí souboru respondentů umožnilo zvýšit kvalitu výsledných údajů. Zároveň došlo i k poklesu administrativní zátěže podnikatelů o 63 %.

Po dohodě s Eurostatem ČSÚ zároveň použil nejnovější definici komunálního odpadu a odpad, který je svým charakterem podobný odpadu z domácností, zahrnul do komunálního odpadu.

Komunální odpad bude od referenčního roku 2020 povinně reportovaným údajem, na rozdíl od předchozí praxe, kdy byl údaj o produkci komunálního odpadu poskytován OECD a Eurostatu na dobrovolné bázi.  Podle nové metodiky byla v roce 2018 produkce komunálního odpadu na obyvatele zhruba 493 kg ročně, což bylo mírně nad evropským průměrem. Nová metodika však do celkové produkce komunálního odpadu nezahrnuje již jen odpad sbíraný obcemi (který ČSÚ také stále publikuje), ale systematicky také odpad podobný odpadu komunálnímu, a to v souladu s doporučeními Eurostatu a expertů z tuzemské akademické sféry.

/zr/

Ilustrační foto: Archiv TS Malá Haná*

Krajské správy Českého statistického úřadu vydaly krajské statistické ročenky. Ty vycházejí ve stejné podobě již podvacáté a letos se soustřeďují především na období let 2017–2019. Svým obsahem se přitom zabývají nejen celým krajem, ale i jeho dílčími územními celky.

Každá krajská ročenka (viz: krajské statistické ročenky) obsahuje 27 kapitol, ve kterých čtenář najde podrobné údaje o příslušném kraji a jeho dílčích celcích vae zhruba 300 tabulkách, 50 grafech a 20 kartogramech.

Oproti klasické tištěné verzi ročenek je na webu navíc k dispozici řada dalších tabulek zaměřených na mezikrajské srovnání v nejrůznějších oblastech. Čtenář se tak může například dozvědět o pokračujících tendencích ve vývoji obyvatelstva, kdy nadále rostl počet obyvatel Středočeského kraje a Prahy a naopak klesal počet obyvatel Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nezastavil se ani růst průměrných mezd a klesala míra nezaměstnanosti. Ale i přesto nejvyšší míra nezaměstnanosti zůstávala nadále v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Vzhledem k požadavku na dlouhodobou srovnatelnost dat se obsah krajských ročenek proti minulým vydáním zásadně neměnil. V kapitole Volby je pozornost věnována výsledkům voleb do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, které se konaly začátkem října 2020. Rozšířeny pak byly informace hlavně v kapitolách Informační technologie a Věda a výzkum.

Ročenky v knižní podobě je možné objednat a zakoupit na jednotlivých krajských správách Českého statistického úřadu.*

/zr/

Na snímku: Vchod do sídla Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

Novou hejtmankou Středočeského kraje se včera stala Petra Pecková (STAN). Zvolilo ji středočeské zastupitelstvo na svém ustavujícím jednání. Z pětašedesátičlenného zastupitelstva získala padesát hlasů. Ve funkci nahradila Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO).

Zvoleni byli také noví členové Rady Středočeského kraje. Jsou jimi kromě hejtmanky Petra Peckové Martin Kupka (náměstek hejtmanky SK pro oblast silniční dopravy), Věslav Michalik (náměstek hejtmanky SK pro oblast financí, dotací a inovací), Jiří Snížek  (náměstek hejtmanky SK pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování), Petr Borecký  (člen Rady kraje pro oblast veřejné dopravy), Milan Vácha (člen Rady kraje pro oblast vzdělávání a sport), Pavel Pavlík (člen Rady kraje pro oblast zdravotnictví), Libor Lesák (člen Rady kraje pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek), Martin Hrabánek (člen Rady kraje pro oblast sociálních věcí), Jana Skopalíková (členka Rady kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství), Jan Jakob  (člen Rady kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu).

Nově zvolená hejtmanka na svém facebookovém profilou mj. uvedla:

"Pamatujete – sedm rathovských milionů v sedmičce vína? Starostové a nezávislí měli číslo sedm na kandidátce a já jsem se stala sedmou hejtmankou Středočeského kraje. Pevně věřím, že dnes začíná nová éra Středočeského kraje, kdy sedmička bude šťastným číslem, číslem naděje, čestnosti, lidskosti a poctivé správy našeho krásného kraje. Nevím, jestli všechno dopadne přesně podle našich představ. Vím, že budeme bojovat nejprve s covidem-19, jako naše celá země a pak také s nedostatkem peněz, jako všechny kraje. Možná budeme rušit to, co nebude prioritou a co uspoří finance, abychom mohli zaplatit to, co je důležitější a má smysl pro vás všechny.
Možná se nebude úplně vždy dařit, možná nebude vše dokonalé. Ale mohu vám slíbit, že všechny kroky budou činěny s čistým úmyslem, transparentně a otevřeně. Že vám nebudeme lhát, že nebudeme zneužívat svěřené finance a že tu za všech okolností budeme pro vás. Já i moji kolegové doufáme, že budete hrdými Středočechy."
Petra Pecková se jménem nového vedení kraje omluvila záchranářce Veronice Brožové za obrovskou psychickou zátěž, kterou po svém upozornění na nedostatek ochranných pomůcek zažívala, za trestní oznámení, jemuž musela čelit, za hodiny trávené na policii a u právníků. Nová středočeská hejtmanka se omluvila i vydavateli deníku Náš region za stejné trestní oznámení podané jen proto, že deník otiskl otevřený dopis záchranářky Veroniky Brožové.
Hejtmanka Petra Pecková do čela kraje přišla z pozice starostky města Mnichovice (okres Praha-východ). Absolvovala Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity v Praze a Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako novinářka, mj. pro TV Nova, ČT a TV Barrandov. Od roku 2014 je uvolněnou starostkou města Mnichovice.*
/rš/
Foto: FB profil Petry Peckové

Český statistický úřad ukončil zpracování výsledků voleb do krajských zastupitelstev a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR.

Voliči ve 13 krajích zvolili 675 zastupitelů a v jednom z 27 obvodů senátora. I přes náročnost zpracování způsobenou nepříznivou epidemickou situací a přijatými hygienickými opatřeními nezaznamenali statistici vážnější komplikace.

V krajských volbách usilovalo o přízeň voličů celkem 9711 kandidátů. Nejvíce mandátů, 178 z celkových 675 získalo hnutí ANO. Volební účast dosáhla 37,95 %, před čtyřmi lety v krajských volbách odevzdalo své hlasy 34,57 % voličů.

Průměrný věk zvolených zastupitelů je 48,31 let. Nejstaršímu je 75 let. Nejmladších, dvaadvacetiletých, je 5. V zastupitelstvech usedne 77,93 % mužů a 22,07 % žen.

Voliči mohli v krajském hlasování udělovat přednostní hlasy. Nejvíce jich získali Martin Kupka (13 434) a Vít Rakušan (12 243) ve Středočeském kraji a Jan Grolich (12 172) v Jihomoravském kraji.

O 27 senátorských křesel se ucházelo 235 kandidátů. Již v prvním kole byl zvolen Zbyněk Linhart ve volebním obvodě 33 – Děčín se ziskem 52,77 % hlasů. Stal se tak historicky 13. senátorem zvoleným hned v prvním kole. Nejtěsnější rozdíl mezi kandidáty před druhým kolem senátních voleb je ve volebním obvodě č. 72 – Ostrava-město a činí 59 hlasů.

Nejvyšší volební účast zaznamenali v obci Čilá na Rokycansku, kde k volbám přišlo 94,12 % voličů. Nejméně voličů, 14,81 %, využilo svého volebního práva v obci Zběšičky v okrese Písek. Poslední okrsek byl zpracován v sobotu v 22.56.

Ráda bych jménem Českého statistického úřadu poděkovala členům volebních komisí i zaměstnancům našeho úřadu na přebíracích místech po celé zemi i v ústředí za odvedenou práci. I přes zhoršenou pandemickou situaci se nám podařilo volby zvládnout bez vážných problémů. Dík patří rovněž Policii České republiky a Hasičskému záchrannému sboru, kteří včasným zásahem při ranní havárii vody v centrále ČSÚ zabránili vyšším škodám. Pomohli nám tak k plné koncentraci na zpracování výsledků voleb,“ zhodnotila průběh zpracování volebních výsledků Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Zítra, v pondělí 5. října, ráno  Státní volební komise projedná výsledky hlasování. Po jejich schválení budou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Druhé kolo voleb do Senátu se uskuteční 9. a 10. října 2020.

/zr/

Ilustrační foto: archiv ČSÚ

Poděkováním za zvládnutí koronavirové krize v krajích začalo včerejší jednání představitelů krajů v Mikulově. První místopředseda Rady Asociace krajů ČR a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek především ocenil to, že hejtmani dokázali nastavit fungující systémy ohledně výdeje a distribuce ochranných prostředků, spolupracovat mezi sebou i se státem při řešení řady opatření v době nouzového stavu a v maximální možné míře ochránili občany před šířením nákazy.

Jasnou podobu v období po ukončení nouzového stavu dostalo jednání Asociace krajů s vládou o finančních prostředcích na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Diskutovali jsme o tom s premiérem Andrejem Babišem i vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Nakonec se nám podařilo vyjednat 3 miliardy 700 milionů korun pro všechny kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). K tomu dostane dalších 100 milionů korun Karlovarský kraj, který kvůli nastaveným podmínkám nemůže čerpat peníze z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dalších 200 milionů získá Středočeský kraj, který má největší rozsah sítě krajských silnic a nejvíce nutných oprav. Celkem jde tedy o čtyři miliardy korun v letošním roce a čtyři miliardy v roce 2021. Další čtyři miliardy korun by kraje čerpaly z IROP,“ vysvětlil Jiří Běhounek.

Hejtman Libereckého kraje a předseda Komise Rady AKČR pro dopravu Martin Půta dodal, že v rámci IROP regiony počítají se spolufinancováním projektů oprav silnic v IROP tak, že 85 procent půjde z EU, 5 procent ze státního rozpočtu a 10 procent zafinancují kraje. Definitivně by se jednání k finančním prostředkům na opravy krajských silnic mělo uzavřít do konce června. Kraje také dále budou jednat s Ministerstvem dopravy o kompenzaci nákladů v oblasti dopravní obslužnosti v regionech.

Asociace krajů dále formou dopisu oslovila ministra školství Roberta Plagu kvůli v poslední době diskutovanému distančnímu vzdělávání v základních a středních školách, které se osvědčilo jako multimediální možnost řízeného studia v době pandemie COVID-19. „Požádali jsme ministerstvo, aby připravilo legislativu ohledně distančního vzdělávání, protože se ukazuje, že je s ním do budoucna třeba počítat, a proto musí mít jednoznačně daný rámec,“ upřesnil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který zároveň vede Komisi Rady AKČR pro školství a sport.

První.místopředseda Rady AKČR Jiří Běhounek také informoval kolegy hejtmany, že má příslib Ministerstva práce a sociálních věcí, jenž se týká částky ve výši jedné miliardy korun na financování provozu zařízení sociálních služeb v regionech. O věci se ale ještě bude jednat.

Hejtmani se rovněž shodli na tom, že 10. září uspořádá Asociace krajů ČR setkání k 20. výročí vzniku krajů. Na slavnostní akci, jež by se měla konat na zámku Štiřín u Prahy, zrekapitulují hejtmani činnost a aktivity asociace za dobu její existence.

/zr/

Na snímku: V Mikulově včera jednala Rada Asociace krajů ČR

Foto: archiv*

Ujištění o tom, že stát neplánuje další nečekaná opatření se zásadními dopady do rozpočtů krajských a obecních samospráv, se včera - ve čtvrtek 21. května - dostalo hejtmanům ze strany premiéra Andreje Babiše. Premiér tak reagoval během včerejší společné videokonference na připomínky hejtmanů, kteří neměli dostatek informací ke kompenzačním bonusům, jež stát financuje prostřednictvím sdílených daní. Stát také nebude požadovat od krajů úhradu ochranných prostředků dodaných v době koronavirové krize. Obě strany se rovněž shodly na tom, že budou jednat o konkrétní částce na opravy krajských silnic pro příští dva roky.

Hejtmani upozornili členy vlády na to, že se kraje snaží zachovat probíhající a naplánované investice. Jinak jsou na tom ale obce, které mají obavy z prohlubujícího se propadu daňových příjmů a omezují či ruší investiční akce.

Chyběla nám komunikace ke kompenzačním bonusům, proto není divu, že se obáváme dalších nečekaných dopadů případných dalších opatření do rozpočtů krajů a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová nám dnes (ve čtvrtek 21. 5. - pozn. redakce) vysvětlila, že nejrychlejší způsob, jak dostat peníze na pomoc OSVČ a společnostem s ručením omezeným, bylo vyplatit bonusy prostřednictvím Finanční správy a vzít peníze ze sdílených daní. Deklarovala, že 8. června vše končí a další podobné opatření nás nečeká. Nyní bude záležet na tom, jak se k tématu postaví sněmovna. Požadovali jsme také dvakrát čtyři miliardy na opravy silnic II. a III. tříd a mostů pro roky 2020 a 2021 a vláda se konkrétní částkou bude zabývat. Řešili jsme i situaci týkající se projektu Chytrá karanténa, který přechází do gesce ministra zdravotnictví. Ministr vnitra Jan Hamáček nás informoval o tom, že ministerstvo pracuje na návrhu nové krizové legislativy, o níž by se mělo diskutovat napříč politickým spektrem,“ uvedl 1. místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Premiér také dostal od krajů podrobný přehled o ztrátách vyvolaných opatřeními v souvislosti s nouzovým stavem, ať už jde o zdravotnictví, oblast sociálních věcí či dopravu. Souhrn mu předala místopředsedkyně Rady AKČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, aby se s ním mohl detailně seznámit.

S ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem hejtmani řešili ceny testů pro samoplátce, které ministerstvo stanovilo bez započítání dalších nákladů například za provedení odběrů. „Ministr nás ubezpečil, že o tom bude ještě zítra jednat. Dále upřesnil, že projekt Chytrá karanténa nyní spadá pod hlavní hygieničku,“ dodal Jiří Běhounek.

Fungování Chytré karantény ocenil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, protože na území regionu se nyní nákaza šíří mezi horníky Dolu Darkov, a díky projektu se rychle daří najít kontakty nakažených a testovat je na covid-19.

Hovořilo se i o tom, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s podporou akcí ze zásobníku projektů předložených obcemi k čerpání dotací jak v rámci národních, tak evropských zdrojů.*

/zr/

Na snímku: Předseda vlády Andrej Babiš při čtvrteční videokonferenci s hejtmany

Foto: facebookový profil A. Babiše

 

Od minulého týdne se mohou města, městské obvody i obce hlásit do výzvy nového asistenčního programu Podpora samosprávám při rozvoji veřejných prostranství, a získat tak pomoc pro konkrétní záměr nebo projekt, který potřebují vyřešit. Program se vztahuje na Středočeský a Plzeňský kraj.

Uvědomujeme si, před jak těžkým úkolem neustále stojí samosprávy měst a obcí – zlepšovat, ale hlavně nic nepokazit. A víme, jak náročné a zdlouhavé je získat všechny potřebné zkušenosti, protože u většiny vede proces učení pouze skrze vlastní projekty. Proto jsme se rozhodli vytvořit nový asistenční program, ve kterém můžeme sdílet vlastní zkušenosti z menších i větších projektů napříč republikou a ve spolupráci s místní samosprávou najít nejlepší řešení pro její konkrétní situaci či projekt,“ říká architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který program vyhlašuje.

Do výzvy programu se mohou hlásit města, obce a městské obvody s vlastním orgánem samosprávy na území Plzeňského a Středočeského kraje, uzávěrka přihlášek je 1. června 2020.

Spolupráce na projektech bude probíhat v roce 2020 a náplň asistenčního programu navrhnou odborníci individuálně na míru pro každého vybraného žadatele.

Veškeré informace jsou k nalezení zde: http://pestujprostor.plzne.cz/vyzva-2020. Realizace asistenčního programu je možná díky finanční podpoře Ministerstva kultury.

O PROGRAMU

Pěstuj prostor, z. s., je uskupením architektů a dalších odborníků usilujících o kvalitní rozvoj měst. Dlouhodobě působí ve veřejném prostoru, podporuje komunitní a participační projekty a snaží se o osvětu v oblasti architektury a urbanismu. Pěstuj prostor je členem Platformy pro veřejný prostor, která se zaměřuje na městské plánování orientované na člověka (Human Centered Urban Design). Sdružuje odborníky z různých oblastí, kteří úzce spolupracují na projektech rozvoje veřejného prostoru měst a obcí v České republice.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv spolku Pěstuj prostor

V okolí domova kvůli nařízení vlády zůstává o 80 % Pražanů více než obvykle, část se jich přesunula do rekreačních oblastí. Aplikace mapuje data o pohybu obyvatel. To může být považováno za relativně dobrou zprávu, vzhledem k tomu, že v Praze je nejvíce případu nákazy virem covid-19.

Díky nařízení vlády o omezení pohybu zůstává ve všední den doma až 34 % lidí z celé České republiky a do práce jich nejde téměř polovina. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) využil data mobilních operátorů k analýze, která potvrzuje, že po zavedení opatření se v Praze zvyšuje počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části až o 80 % oproti normálu. Největší změny pohybu obyvatel se pak dají pozorovat v samotném centru Prahy či v okolí Letiště Václava Havla. Data IPR poskytuje všem složkám hl. m. Prahy, především hygienikům. Jedná se o neveřejná pilotní data ve vlastnictví T-Mobile CZ.

IPR na základě dat, která má k dispozici z Atlasu mobility díky spolupráci s T-Mobile CZ a Vysokou školou báňskou -Technickou Univerzitou Ostrava, sleduje, jaký podíl obyvatel Prahy a Středočeského kraje zůstává přes den v okolí svého domova, tedy v obci či městské části, ve které bydlí. Tento údaj pak porovnává s obvyklým stavem (tzv. nevyjíždějící). Dále také zjišťuje, jaký podíl obyvatel během dne své obvyklé místo pobytu opustí alespoň na 30 minut a do jaké lokality směřuje (tzv. dojíždějící).

 

„Ukázalo se, že lidé v Praze a Středočeském kraji zůstávají celý den ve stejné obci nebo městské části o 40 - 60 % více než v době před nařízením vlády. Ještě výraznější je změna v samotné Praze, kde se počet nevyjíždějících zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu,“ komentuje situaci v Praze ředitel IPR Ondřej Boháč. Obecně pak poklesl počet lidí, kteří vyjíždí mimo svou městskou část nebo obec. V Praze je pokles nejvýraznější, a to zejména kvůli tomu, že běžně ze své městské části vyjíždí až 85 % Pražanů.

Pohled na mapu

Nárůst obyvatel, kteří zůstávají v místě obvyklého pobytu, je zřejmý téměř v celé Praze a Středočeském kraji, a to o 40 až 60 %. Větší rozdíly jsou patrné v tzv. příměstských „satelitech“, zejména na východě a jihovýchodě Prahy a také například v okolí Mladé Boleslavi (o více než 100 %).

Největší změny v denním pohybu obyvatel se dají pozorovat zejména v samotném centru Prahy, ale také v lokalitách, kde se nachází větší množství pracovních příležitostí a škol, zejména jde o okolí letiště Václava Havla, oblast Čestlice-Dobřejovice nebo Praha-Suchdol.

Ve Středočeském kraji se po 19. březnu velmi výrazně projevil dopad přerušení výroby v automobilkách Škoda Mladá Boleslav/Kosmonosy a TPCA Kolín/Kutná Hora. V obou místech došlo k výraznému propadu dojíždějících (o 30 až 40 %) v rámci města, a naopak výraznému nárůstu nevyjíždějících, a to více než 100 %.

 

Prozkoumejte Prahu a Středočeský kraj sami

IPR připravil pro veřejnost také dvě aplikace, které umožní jejich uživatelům detailněji prozkoumat dopady opatření omezujících pohyb obyvatel v celé Praze a Středočeském kraji. První mapová aplikace slouží pro retrospektivní přehled vývoje celé situace (viz obrázky výše). Zde je možné podívat se na konkrétní obec či městskou část, u kterých lze nalézt přesné údaje pro konkrétní dny vládního opatření.

https://bit.ly/mobilita-covid19

Ve druhé aplikaci je vidět aktuální stav dojíždějících a nevyjíždějících vždy detailně z předchozího dne:

https://gp.iprpraha.cz/portal/apps/opsdashboard/index.html#/c483d2a2302746e5b2658d28c33fab37

 

„Těší mě, že i v takovéto situaci jsme schopni naplno využívat spolupráce a získaných dat, která slouží například hygienikům hlavního města, ale i jeho občanům. Vytvořili jsme analýzu i webové aplikace pro občany tak, aby se sami mohli podívat, jak se lidé v době epidemie ve městě chovají,“ doplňuje Boháč.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down