V minulém roce Městská část Praha 12 dosela trávníky suchomilnou směsí Papilio s jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Pozitivní výsledky tohoto kroku se již dostavily.

Trávníky na sídlištích Kamýk a Lhotka v Praze 12 v předchozích horkých letech poškodilo sucho. I po dešti by se na místech, kde tráva uschla, místo ní rozšířily plevele. Navíc jsou většinou druhově chudé a ekologicky nestabilní.

Místostarostka Eva Tylová k tomu říká: „Na radu odbornice Marie Strakové jsme loni doseli trávníky suchomilnou jetelotravní směsí Papilio na místech, která suchem nejvíce trpí. V ní mimo trávy najdeme i byliny jako kopretinu bílou, štírovník růžkatý, barevné jeteloviny nebo řebříček obecný. Obsahuje i hostitelské rostliny několika druhů motýlů a nabízí dostatek pastvy pro včely. Stávající porosty jsou tak díky dosevu touto směsí odolnější vůči suchu a v létě zůstávají zelené. Zároveň některé lokality doséváme i samotným jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým.“*

/zr/

K foto: Dříve bahnité plochy jsou osety jetelem plazivým

Foto: archiv MČ Praha 12

Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak v naší zemi připravit města a krajinu na projevy změn klimatu, jako sucho, vedra nebo přívalové deště. Až do konce září tak mohou lidé vybírat z jedenadvaceti nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic nebo navracení vody do krajiny, které reagují na současné problémy změny klimatu.

Mezi finálovými řešeními se objevilo například Biocentrum Mokroš u obce Mořice na Prostějovsku. Z dříve holého pole vznikla zelená oáza, která pomáhá zadržovat vodu v krajině. Adaptační opatření však nejsou jen záležitostí volné krajiny. Inspiraci pro jednotlivce nabízí třeba rodinný Dům vody a tónů. Tato pasivní moderní dřevostavba má místo zahrady rovnou celý vodní biotop.
Do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards se přihlásilo na osm desítek projektů, což potvrzuje zvyšující se povědomí o potřebě adaptací na změnu klimatu. "Přihlášené projekty pokrývají celou škálu adaptačních opatření a jsou hodnoceny porotou dle mnoha kritérií. V každé kategorii reprezentuje výběr to nejlepší. Na volbě finalistů je patrné, že úspěšné a dobře hodnocené mohou být nejen velké veřejné záměry, ale i iniciativy jednotlivců či komunit," shrnuje porotkyně Zuzana Rajchlová z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Rozpálené sídliště Olšava v Uherském Brodě zase pomáhá chladit environmentální park, který nahradil bývalou skládku zarostlou náletovými dřevinami. V kategorii pracovní prostředí soutěží znovuoživení areálu Svatopetrská. Pasivní komplex vystřídal brownfield v centru Brna. Mezi finalisty je také několik příkladů dobré praxe z hlavního města, které se letos stalo novým partnerem soutěže. O sympatie veřejnosti se utká například obnova Královské obory Stromovka v Praze.
Celkem chytrých příkladů vybrala odborná komise hned jedenadvacet z bezmála osmdesáti přihlášených. Všechna kvalitních opatření se dostane do inspirativní databáze nejlepších příkladů z České republiky, ale pouze šest vítězů – v každé ze čtyř kategorií, vítěz veřejného hlasování a nejlepší projekt na území Prahy – se zároveň na jaře 2021 vydají na zahraniční exkurzi. Vítěz sekce volná krajina navíc získá dar v hodnotě 100 tisíc korun od hlavního partnera firmy Nestlé Česko.
"Nyní již tedy každý z nás může přidělit dva hlasy nejsympatičtějším finálovým projektům. On-line hlasování končí úderem půlnoci 30. září," dodává Martin Ander z Nadace Partnerství.

Hlasování běží na: https://www.adapterraawards.cz/cs/Hlasovani.
V závěrečném týdnu hlasování již nebudou zveřejňovány aktuální počty hlasů pro jednotlivé projekty, aby finále bylo napínavější.  Šestice vítězů si svá ocenění převezme 4. listopadu 2020 na konferenci věnované nejlepší praxi v adaptacích na změnu klimatu.*

/zr/

Na snímku: Biocentrum Mokroš u obce Mořice na Prostějovsku

Foto: archiv soutěže

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/

 

Tři desítky nových lokalit, přesně 31, které chce zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, včera představilo Ministerstvo zemědělství.

Jde o jedno z řady opatření, které Ministerstvo zemědělství (MZe) přijímá, aby zmírnilo projevy sucha související se změnou klimatu. Kromě přípravy velkých vodohospodářských staveb včetně nových přehrad je to mimo jiné obnova a stavba rybníků, obnova lesů, mokřadů, remízků nebo rozdělení krajiny například omezením maximální velikosti polí.

Je třeba si uvědomit, že z našeho území odtéká prakticky veškerá vody do okolních států, takže naše vodní zdroje závisejí výhradně na srážkách. Pokud tedy vodu nezadržíme, odtéká, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám. Proto není možné zaměřit se jen na zadržování vody v krajině, což je nezbytné pro stav půdy a krajiny. Je nutné orientovat se i na zadržení srážkových vod jejich zachycením v dalších přehradních nádržích, s kapacitami, které se stačí v průběhu zimy a jara doplnit,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle existujících scénářů se roční srážkové úhrny na našem území podstatně nezmění, příprava a výstavba přehradních nádrží u nás však v současných podmínkách trvá 15 až 20 let.

Původní historický seznam vhodných lokalit v generelu obsahoval 486 míst a postupně byl omezován následkem námitek obcí, měst a orgánů ochrany přírody až na současných 65, které byly schváleny v roce 2011. Proto MZe na základě jednání Národní koalice pro boj se suchem loni v květnu navrhlo počet lokalit rozšířit, neboť bez akumulace vody ve vodních nádržích nelze zajistit dostatečné vodní zdroje v ČR, zejména pro budoucí generace.

Po diskusi se státními podniky Povodí jsme nejprve navrhli rozšíření generelu o 47 dalších lokalit, které byly projednány s Krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastry by byly dotčeny hájením. Tato jednání schválila a podpořila navýšení Generelu o 31 lokalit, které tedy do něj budeme chtít zařadit,“ uvedl dále Miroslav Toman.

V několika posledních letech hladina a objemy podzemních vod setrvale klesají, nerovnoměrné srážky a málo sněhu v mírných zimách je nestačí doplnit. Rostoucí teploty vzduchu zvyšují výpar, sucho v krajině a v půdě narůstá, průtoky ve vodních tocích klesají k minimům již na jaře.

Podzemní zdroje vody se neobnovují dostatečně a není jisté, zda vůbec dosáhnou historické úrovně, ze které bylo zajišťováno 48 procent pitné vody. Nedostatek podzemních vod již nyní podle ministra Miroslava Tomana pociťují hlavně obce, které mají svůj individuální nedostačující zdroj této vody, takže mnohé již musí pitnou vodu dovážet. Měly by proto začít uvažovat o napojení na veřejné vodovody a na vodárenské soustavy, které mají dostatečnou kapacitu a udržitelný zdroj vody, tedy vodárenské nádrže. Z nich je v současnosti vyráběno 52 procent pitné vody a zjevně bude třeba jejich kapacity navýšit, aby výpadek podzemních vod pokryly zejména v budoucnosti.

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod obsahuje seznam území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Jde o jedinečné lokality z hlediska terénního tvaru, s minimálním osídlením a hospodářskou zástavbou, s vodním tokem s dobrou kvalitou vody, v nichž relativně krátká hráz zachytí velký objem akumulované vody, obvykle v zalesněném údolí.

Účelem generelu je ochrana území pro možnou realizaci vodních nádrží. V územně plánovací dokumentaci jsou tyto oblasti označeny jako „územní rezerva“, což znamená, že toto území teprve bude ověřeno pro účel budoucího využití. Tato územní rezerva neomezuje stávající činnosti, např. umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba 50 let nebo stavby, jejichž případné vykoupení a odstranění nebude extrémně finančně a technicky náročné.

Nejde tedy o „stavební uzávěru“. Vytvořené územní rezervy umožní zajistit pro budoucí generace dostatečné vodní zdroje, neboť s ohledem na vývoj klimatu stávající vodní zdroje nebudou stačit k pokrytí potřeby, i když se za posledních 30 let snížila o 60 procent.

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE V ČR

* ČR má celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových).

* Celkový objem všech 165 přehradních nádrží je 3360 mil. metrů krychlových.

* Celkový objem všech 47 vodárenských nádrží je 628 mil. metrů krychlových.

Aktuálně platný Generel LAPV (65 lokalit) najdete nahttp://eagri.cz/public/web/file/133229/Generel_LAPV___vc._protokolu.pdf

SEZNAM NOVĚ NAVRŽENÝCH LOKALIT  v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (podle krajů: tři jsou ve dvou krajích, celkový počet lokalit odsouhlasených obcemi je 31)

Jihočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Chotěbudice2,8362,61ano
Chlum23,34167,0ano

Jihomoravský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Holštejn8,076,96ano
Javorník13,358,51ano
Kačenka1,011,59ano
Vosovec1,3571,04ano

Karlovarský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Skřiváň5,3235,9ano
Tuřany7,48143,3ano
Mnichov26,8181,8ano

Kraj Vysočina

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ostružno1,849,6ano
Chotěbudice2,8362,61ano
Brodce7,290,30ano
Střížov4,756,5ano
Vosovec1,3571,04ano
Batelov1,4649,18ano
Žďár n. Sáz.10,5196,0ano

Královéhradecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Bělá u Pecky4,040,0ano
Skuhrov30,793,6ano

Liberecký kraj – lokality nebyly navrženy

Moravskoslezský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Rybník0,6122,5ano
Stěbořice0,8420,3ano

Olomoucký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko

obcí

Bělkovice47,18130,3ano
Holštejn8,076,96ano
Smilov7,642,25ano
Podhoří4,6432,28ano

Pardubický kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Albrechtice12,073,8ano

Plzeňský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Ledný3,9348,2ano
Zaječí4,2251,7ano

Středočeský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Hředle II1,416,3ano
Nabdín3,4889,0ano
Chumava4,590,41ano

Ústecký kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Stříbrný potok1,416,3ano

Zlínský kraj

Název lokalityObjem mil. m3Plocha haStanovisko obcí
Suchá Loz2,6618,35ano
Blazice20,6204,9ano
Záhorovice10,0207,4ano

/zr/

Ilustrační foto:  Vodní nádrž Lipno je se svojí rozlohou zhruba  48,7 km² největší vodní plochou v ČR

 

 

Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

Ačkoliv to dnes tak díky deštivému dni nevypadá, sucho se v České republice prohlubuje. Nedostatek srážek a zvyšující se průměrná teplota zvyšují deficit vody v půdě i v tocích. Po další mírné zimě je situace již téměř kritická. Česko se na sucho musí i nadále adaptovat. Určitě pomáhají projekty řešící návrat vody do krajiny i výstavba vodovodů a nových zdrojů vody v obcích a městech. Ministerstvo životního prostředí v loňském roce podpořilo přes 4600 projektů řešících problémy se suchem za více než 2 miliardy korun. Letos už má otevřené výzvy pro další projekty za 2,5 miliardy korun a o dalších až tři a půl miliardách korun jedná – přidat chce třeba na Dešťovku v domácnostech, výsadbu stromů nebo zajištění zdrojů pitné vody v obcích.

Sucho v půdě i v povrchových tocích a podzemních vrtech je v prvním kvartálu roku 2020 kritické. Oproti normálu nadále padá na území České republiky méně srážek a průměrná teplota je přitom o 1 stupeň Celsia vyšší. To způsobuje vyšší výpar vody z krajiny, méně srážek, a tak i stále větší a prohlubující se sucho.

„V některých krajích nám kumulativně za posledních 6 let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 % ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezóně,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

„V současné chvíli je 80 % podzemních vrtů ve stavu mírného až mimořádného sucha, důvodem je především kumulace deficitu v posledních 6 letech i mimořádně málo sněhu v uplynulé zimě. Se suchem bojuje už i Německo, Rakousko, Maďarsko nebo Polsko. Česko se na sucho adaptuje díky MŽP už 6 let a za tu dobu se nám podařilo zrealizovat více než 15 tisíc projektů. Čekají nás ale tisíce dalších, nemůžeme se spoléhat na to, že se situace sama od sebe nějakým zázrakem zásadně zlepší,“ vysvětluje ministr Brabec.

„Aktuálně i do budoucna bude rozhodující právě adaptace na sucho. Vodu nesmíme nechat rychle odtéct pryč z republiky, ale všechno co naprší, musíme zachytit, a to za každou cenu. Každé město, obec, zemědělec, podnikatel i občan by měl v rámci svých možností zachytávat srážkovou vodu, se kterou pak bude moci hospodařit, popřípadě ji zasakovat do podzemí. Nabídka našich dotačních programů je nesmírně široká a pokrývá celou problematiku, od technických řešení po přirozené zadržování vody v krajině,“ pokračuje Brabec, a dodává: „Jenom v loňském roce jsme například zafinancovali výstavbu 359 kilometrů nových vodovodů a posílili zdroje pitné vody nebo nově napojili na pitnou vodu 281 tisíc lidí. Vzniklo 3 164 metrů čtverečních zelených střech. V krajině díky nám přibylo 100 nových tůní, rybníků nebo mokřadů, bylo vysazeno 54 tisíc nových stromů a zrealizováno bylo dalších 814 projektů pro obnovu přirozené funkce krajiny – tedy projektů adaptující krajinu na sucho a posilující například biodiverzitu. Každý den jsme tak podpořili nejméně 12 projektů [1] a minimálně stejné ambice máme i letos,“ vysvětluje ministr Brabec.

„V letošním roce jsme připraveni naše tempo ještě zvýšit. Klíčová je totiž rychlost, jakou naše projekty pomáhají lidem i krajině. Už nyní máme otevřené výzvy celkem za 2,5 miliardy korun, které dokážou zafinancovat na 3000 projektů – putují například na Dešťovku pro obce [2] i domácnosti [3], na prohlubování vrtů na pitnou vodu, na zadržování vody v krajině nebo na výsadbu stromů. Dneškem přidáváme 100 milionů korun právě na pořízení nádrží na dešťovou a šedou vodu v domácnostech (program Dešťovka), a dalších 100 milionů na výsadbu stromů, což je mimořádně úspěšný program z konce loňského roku [4], kde už téměř docházejí peníze. Zvýšíme i dotační podporu u zelených střech v našem programu Nová zelená úsporám, aby byla pro žadatele ještě atraktivnější. S Evropskou komisí jednáme také o navýšení prostředků v operačním programu Životní prostředí na zadržování vody v krajině. O ty v poslední době vzrostl zájem o desítky procent. Aktuálně jsme schválili 217 nových projektů za téměř 1 miliardu, která poputuje na obnovu vodních prvků v krajině a revitalizaci sídelní zeleně včetně vodních prvků,“ pokračuje ministr Brabec.

„S Ministerstvem financí aktuálně jednáme o navýšení prostředků na boj se suchem až o 3,5 miliardy korun jen v letošním roce, peníze by šly přímo do našich programů. Chci všechny ujistit, že peníze na boj se suchem vždy seženeme, v případě dočerpání stávajících výzev budeme připraveni finance navýšit, abychom dokončili co nejvíce projektů. A to budeme dělat každý rok. Čelíme totiž nejvážnějšímu suchému období v českých zemích za poslední stovky let a tomu musí odpovídat naše kroky. Bez vody prostě nebude nic,“ uzavírá ministr Brabec.

Na 12. května pak ministr Brabec svolal Národní koalici pro boj se suchem. Se zástupci krajů a obcí chce řešit konkrétní krizové scénáře a připravenost krajů, měst a obcí na zásobování pitnou vodou.*

V Plzni dnes skončila dvoudenní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 v Plzni, kterou uspořádalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana, ministra životního prostředí Richarda Brabce, hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda a primátora města Plzně Martina Baxy.

Vodárenství má před sebou převážně následující výzvy – boj se suchem, modernizaci vodárenských a čistírenských technologií, nutnost komplexně řešit hospodaření se srážkovými vodami, zpracování kalů dle nové legislativy. Aktuální jsou i témata odlehčovacích komor umístěných na čistírnách odpadních vod, dvousložkové skladby ceny vody, kdy pevná složka dosahuje více než 60 %. Důležité je rovněž řešení otázky lidských zdrojů, tedy jak popularizovat obor a nadchnout mladé uchazeče pro vodárenský obor,“ uvedl na konferenci Miloslav Vostrý, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z. s., (SOVAK).

V úvodním bloku konference se příspěvky zaměřily na historii oboru vodovodů a kanalizací, legislativní změny v oboru, současný stav vývoje benchmarkingu sektoru VaK na Ministerstvu zemědělství či regulaci oboru z pohledu Ministerstva financí.

Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství, představil aktuality oboru vodovodů a kanalizací z pohledu Ministerstva zemědělství. „Musíme připravit a realizovat koncepčně správná a efektivní řešení dodávky pitné vody obyvatelům České republiky. Proto v současnosti Ministerstvo zemědělství dokončuje aktualizaci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR. Naším úkolem pak bude zajistit dostatečné množství finančních prostředků, aby tato opatření mohla být v dohledné době realizována,“ podotkl Aleš Kendík.

Pozornost byla věnována i dalšímu financování vodního hospodářství. Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí představil priority podpory v novém programovacím období, programy operačního programu Životní prostředí. „V novém období se budeme opět koncentrovat na projekty výstavby především nových ČOV a kanalizací, které jsou klíčové z pohledu snížení vnosu fosforu do vodních útvarů, a tím snížení rizika eutrofizace. V případě vodárenské infrastruktury bude prioritou vybudování nových vodovodů, tam kde ještě nejsou, a dále výstavba dálkových přivaděčů s cílem propojovat vodárenské soustavy, jako opatření na snížení dopadů sucha,“ zdůraznil Jan Kříž.

Zástupci Státního fondu životního prostředí ČR se ve své prezentaci zaměřili na propojení požadavků finanční udržitelnosti vodohospodářských projektů financovaných z operačního programu Životní prostředí s požadavky národní legislativy v oboru vodovodů a kanalizací.

Letos slaví SOVAK ČR výročí 30 let od svého založení a včera na slavnostním večeru při příležitosti oborové konference Provoz vodovodů a kanalizací v Plzni byla udělena významná ocenění. K 30. výročí SOVAK ČR byly předány pamětní list a skleněná plastika čtyřem výrazným představitelům vodohospodářského oboru a výroční plaketa ve tvaru kapky čtrnácti společnostem, které jsou dlouholetými přidruženými členy SOVAK ČR.

Ocenění tak získaly čtyři osobnosti za dlouhodobou spolupráci a přínos pro obor vodního hospodářství: odborník v oblasti čištění odpadních vod a pedagog na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., emeritní profesor působící na Českém vysokém učení technickém v Praze prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc., egyptolog, archeolog a autor knih zabývajících se studiem zániků komplexních společností ve spojitosti s problematikou sucha a vody prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., a generální ředitel Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti, a. s., a prezident Asociácie vodárenských společnosti Ing. Stanislav Hreha, PhD.

Z firem obdržely za dlouhodobou, více než 20letou, spolupráci se SOVAK ČR ocenění:

Na slavnostním večeru se rovněž předávalo ocenění Čestný člen SOVAK ČR a Osobnost SOVAK ČR. Vyznamenáni titulem Čestný člen byli Ing. František Barák, dlouholetý předseda představenstva, a Ing. Jan Sedláček, dlouholetý člen představenstva.

Osobností SOVAK ČR se stali Ing. Albín Dobeš, Ph.D., Ing. Jiří Heřman, Ing. Radka Hušková, Ing. Jiří Koranda, Josef Ondroušek a Ing. Miroslava Vaculíková, MBA.*

/zr/

K foto:

Významná oborová konference Provoz vodovodů a kanalizací 2019 se uskutečnila ve dnech 5. a 6. listopadu v Parkhotelu Plzeň Congress Center.

Foto: archiv SOVAK

 

 

Dlouhodobé vysoké teploty a týdny bez dešťů si vybírají svoji daň i na jablonecké zeleni. Proto město na přelomu května a června zkušebně nakoupilo 30 kusů zavlažovacích vaků za více než 25 tisíc korun. Nyní je testuje na vytipovaných dřevinách.

V minulosti byly v Jablonci stromy zalévány přímo z cisteren. „Nakoupené zavlažovací vaky jsou alternativním způsobem, jak v období sucha zajistit stromům dostatečné množství vláhy. Proto jsme v letošní roce přistoupili ke koupi 30 kusů speciálních vaků. Cena za jeden vak se pohybuje okolo 850 korun,“ informuje náměstek primátora Štěpán Matek.

 

Město nechalo prostřednictvím vybrané zahradnické firmy zakoupit a instalovat zavlažovací vaky ke stromům do předem vytipovaných lokalit, například ke stromům v areálu Mateřské školy v Jugoslávské ulici, v ulici Na Úbočí a U Přehrady nebo do prstence kruhové křižovatky U Zeleného stromu. Vaky jsou obecně umístěny do míst, která jsou pro zavlažovací techniku hůře přístupná a také tam, kde jsou nové výsadby celodenně na přímém slunci, jako je tomu na autobusovém nádraží.

 

„Konkrétně se jedná o habry, jírovce, muchovníky a břízy, které nyní postupně po kapkách zavlažují zálivkové vaky o objemu 57 litrů. Vaky se vyprázdní přibližně za tři dny. Následně jsou opět naplněny vodou. Pouze v případě, že jsou v nadcházejících dnech hlášeny dostatečné srážky, které zavlaží dřeviny přirozeně, je naplnění vaků posunuto,“ vysvětluje vedoucí oddělení správy veřejné zeleně Štěpánka Gaislerová.

 

Na konci vegetačního období bude ve spolupráci s dodavatelem vyhodnoceno, zda stromy opatřené zálivkovými vaky prospívají lépe než stromy zalévané klasickou metodou. „Pro tuto chvíli nejsou zavlažovací vaky pro město trvalým řešením. Počkáme si na vyhodnocení této nové technologie po ukončení letošní sezóny,“ konstatuje náměstek Matek.*

 /ph/

 

 

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nové zonace rozšiřující jeho bezzásahové území. Proti tomu dlouhodobě protestují zástupci Jihočeského kraje, někteří členové parlamentu i aktivisté z jihočeských obcí, kteří se obávají, že kůrovcovou kalamitu již nebude možno dostat pod kontrolu. Definitivní slovo o podobě zonace bude mít Ministerstvo životního prostředí.

Nové vymezení zón Národního parku Šumava by mělo zůstat neměnné dalších 15 let, což Jihočeský kraj na základě stížností od obyvatel okolních obcí odmítá. „Rozhodnutí, které Rada národního parku Šumava učinila, povede pouze k tomu, že kůrovec bude moci svévolně požírat šumavské lesy, a to způsobí nejen problémy při péči o stromy, ale také vysychání krajiny,“ posteskla si hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

Jihočeský kraj dlouhodobě kritizuje nový plán zonace Národního parku Šumava, který rozšiřuje bezzásahovou zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52,3 % celkové rozlohy. V nejbližších 15 letech v nich nebude možná těžba dřeva napadeného kůrovcem. „Národní park Šumava bohužel nevykazuje ve svých návrzích dlouholetý koncepční plán ani transparentnost. Veřejnost má k dispozici pouze mapu s vyměřením jednotlivých zón a jejich popis. Má-li dojít k rozšíření bezzásahových zón, musí být nejdřív vytvořena riziková analýza popisující místa ohrožená kůrovcem a na jejím základě zpracován plán péče o tyto lokality podle lesního zákona,“ uvedla jihočeská hejtmanka, podle níž existuje i riziko, že se kůrovec bude z bezzásahových zón rychle šířit do zóny soustředěné péče o přírodu a zkomplikuje lesníkům péči o tyto ekosystémy. Kůrovcová kalamita přitom není příčinou pouze likvidace smrků, ale také šíření sucha, protože mrtvé stromy nedokážou v krajině zadržovat vodu.

Proti pomalé těžbě kůrovcového dřeva se ozývají i okolní státy, do kterých se kůrovec z České republiky šíří. Zástupci Německa a Rakouska již vyjádřili znepokojení nad skutečností, že na Šumavě leží neodklizené polomy, jež jsou potenciálním zdrojem kůrovce. U našich sousedů musí být strom napadený kůrovcem odklizen maximálně do šesti týdnů.

Odpůrci nové zonace se šikují též v obou parlamentních komorách. Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy s více než 11 tisíci podpisy našla podporu v Petičním i Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby bezzásahové zóny nerozšiřovalo. Stejná stanoviska zaujaly senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Hejtmanka Ivana Stráská za tuto podporu veřejněpoděkovala: „Jsem šťastná, že hlas jihočeských obcí byl v Poslanecké sněmovně a Senátu vyslyšen. Na tahu je nyní Ministerstvo životního prostředí.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Aleše Erbra

Vyhlášení výsledků 12. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Cílem soutěže je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují i celkovou kvalitu života na venkově.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. Ve 12. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 41 projektů, z toho 21 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně byla udělena Cena Státního pozemkového úřadu a Cena veřejnosti, která je udělována projektu s nejvyšším počtem hlasů získaných ze strany veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování.

Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby, jsou prevencí povodní i sucha. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. SPÚ má aktuálně ukončeno více než 2400 komplexních a 2900 jednoduchých pozemkových úprav na celkové rozloze téměř 1,5 milionu ha, což je více než 33 % výměry zemědělského půdního fondu. Úspěšně bylo dokončeno přibližně 98 % všech zahájených řízení.

Vzhledem k tomu, že jsou "v pohybu" statisíce účastníků řízení, jedná se o výborný výsledek. Rozpracováno máme nyní 1060 komplexních pozemkových úprav na výměře odpovídající 13 % zemědělské půdy. Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, tak od vzniku SPÚ v roce 2013 jsme za více než 2,5 miliardy zpracovali návrhy pozemkových úprav a zrealizovali opatření za 7,5 miliardy Kč. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce jak úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb, tak i dodavatelů, a patří jim za to opravdu velké poděkování,“ ocenil spolupráci ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou představil na počátku letošního roku nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na klimatickou změnu. „Jedná se zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, zaměření se na akumulaci vody v krajině, návrhy a realizace závlah a zdrojů závlahové vody, řešení pozemkových úprav v několika na sebe navazujících katastrech najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení katastrů z oblastí postižených suchem,“ uvedl Martin Vrba k dalšímu směřování Státního pozemkového úřadu.

Důležitost pozemkových úprav zdůraznili ve svých projevech i přítomní senátoři, předseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil i místopředseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petr Šilar. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl i Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.

Cenu Státního pozemkového úřadu předala s jeho ústředním ředitelem Martinem Vrbou i poslankyně a předsedkyně Spolku pro rozvoj venkova Veronika Vrecionová.*

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou

Kategorie Zelená a dopravní infrastruktura:  Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Kategorie Tvorba a ochrana krajiny: Vodní nádrž N4 v k. ú.  Bílov

Cena Státního pozemkového úřadu: Biocentrum Na Bělkách v k. ú. Výrava a Libníkovice

Cena veřejnosti: Společná zařízení v katastrálním území Pančava

/zr/

 

Na snímku: Vítězný projekt v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura – Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Foto: archiv soutěže

 

 

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down