Výzva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) je určena všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa, přičemž SVOL toto své upozornění komentuje s tím, že jde o finanční příspěvky, o nichž (možná) mnozí, zejména menší vlastníci lesů ani netuší. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích sice podle SVOL nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale – jak SVOL dále připomíná, jsou pro ně každopádně přínosem.

Ministerstvo zemědělství totiž pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce.

SVOL proto upozorňuje na to, že díky tomuto kroku Ministerstva zemědělství  lze žádat o příspěvky na:

* asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním  (nový příspěvek);

* soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem;

* štěpkování nebo drcení klestu;

* přirozenou obnovu lesních porostů;

* umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou první;

* zajištění lesních porostů;

* výchovu lesních porostů – prořezávky, probírky;

* přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách (nový příspěvek).

Jak žádost o finanční příspěvek podat:

* žádosti se podávají krajskému úřadu, v němž se nachází les žadatele;

* žádosti se podávají v listinné podobě a elektronicky;

* podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.

Kde zjistit podrobnosti:

* na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích;

* na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy);

* u svého odborného lesního hospodáře.

Využívejte možností finančních příspěvků na hospodaření v lesích v maximální míře! Nabádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Zároveň doporučuje o této příležitosti informovat svou rodinu, přátele a spoluobčany (například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, www. stránek, sociálních sítí apod.).*

K témuž více na: http://www.svol.cz/aktuality/vyzva-cerpejte-finance-na-obnovu-lesa-nove-prispevky/.

/zr/

Ilustrační foto:  archiv Profi Press

 

Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zachycování vody by měly jít nově dělat snadněji. Stačí pro ně tzv. územní souhlas namísto dosavadního územního rozhodnutí. Umožní to návrh novely vodního a stavebního zákona, který dnes v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna.

Cílem navržené právní úpravy je reagovat na stále častější výskyt takzvaného meteorologického sucha. To může při delším časovém působení negativně ovlivnit produkci zemědělských plodin i stav vegetace v krajině. Návrh vychází ze záměru, který jsem v létě předložil, a je jedním z kroků, jimiž chceme posílit zadržení vody v krajině a čelit možnému nedostatku vody,“ připomněl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V současnosti jsou suchem nejvíce postiženy oblasti jižní Moravy, Rakovnicka a severní část Polabské nížiny. Souhlas stavebního úřadu by měl být nově udělen na základě kladného stanoviska vodoprávního úřadu. „Chceme zjednodušit administrativu, a usnadnit tak vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu. Potřeba současnou situaci řešit je urgentní a já jsem přesvědčen, že celý proces výstavby se nyní výrazně zrychlí. Můžeme zkrátit lhůty z několika let na několik měsíců,“ uvedl poslanec Jan Birke, který je jedním z předkladatelů návrhu novely zákona.

Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu, lokální akumulace ve vodních útvarech přispěje k rozvoji nebo alespoň k udržení biodiverzity, zejména vodní, mokřadní a pobřežní vegetace a fauny a zároveň pozitivně přispěje k termoregulaci krajiny a lokálnímu příznivějšímu mikroklimatu. Takto vymezené terénní úpravy a malá vodní díla by se tak měly stát jedním z nástrojů pro zajištění stability vodního režimu v ploše povodí, pro zpomalení povrchového odtoku vody a pro posílení možnosti infiltrace vody.*

/tz/

 

Ilustrační foto: archiv Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště Střední Čechy

 

Významné vodní nádrže v České republice jsou připraveny v případě suchého léta bezproblémově zajistit zásobování obyvatel i průmyslu vodou. Vodohospodáři současně upravují stav vodní hladiny tak, aby v případě rychlého tání sněhu zajistili ochranu před povodněmi.

„Jen díky velkým vodním nádržím jsme loni v létě dokázali zajistit dostatek pitné vody pro obyvatele. Hladiny některých nádrží se však dostaly na historická minima. Nyní už je stav ve většině z nich takový, že dokážeme v případě opakování extrémního sucha zajistit dost vody nejen pro zásobování obyvatel, ale i průmyslových podniků či chlazení elektráren,“ připomněl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ve většině významných vodních nádrží je v současnosti zaplněno kolem 80 % zásobního prostoru. V případě, že meteorologové budou předpovídat rychlé tání sněhu, jsou vodohospodáři připraveni okamžitě snížit hladinu tak, aby zabránili povodním.

„Najít rovnováhu mezi retenční a protipovodňovou funkcí přehrad je náročný úkol, ke kterému jednotlivá Povodí využívají propracované předpovědní modely. Naší snahou je být vždy připraveni na obě varianty – povodně i nedostatek sucha,“ uvedl dále Miroslav Toman.

Podle aktuálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu je v ČR zásoba vody ve sněhové pokrývce zhruba 2,87 mld. m3 (k 28. 1. 2019), což představuje v průměru zhruba 36,4 mm (36,4 litru na jeden metr čtvereční).

Pokud bude sníh tát obvyklým způsobem, tak se 30 % odpaří a dalších 30 % vsákne do půdy. Zbývajících 30 až 40 % odteče a zčásti se zachytí do přehradních nádrží, pokud na vodních tocích existují.*

Aktuální naplněnost vybraných vodních nádrží

Vodní nádrž / vodní tokObjem zásobního prostoru (mil. m3)11/2018 (%)4. 2. 2019 (%)
Vranov / Dyje111.5144.179.9
Šance / Ostravice40.5154.260.3
Švihov / Želivka246.0781.884.5
Dalešice / Jihlava122.1958.577.9
Nové Mlýny (Dolní nádrž) / Dyje81.8462.3101.3*
Slezská Harta / Moravice186.286.685.1
Nechranice / Ohře233.2265.082.6
Lipno I / Vltava252.9967.879.7
Orlík / Vltava343.0860.570.7
Slapy / Vltava200.584.780.4

* naplněnost vůči zásobnímu prostoru, voda přesahuje do retenčního prostoru

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

/zr/

 

Ilustrační foto: Vodní nádrž Slapy

Foto: archiv skupiny ČEZ

 

Voda a les byly nejskloňovanějšími pojmy na dnešni konferenci Samosprávy 2019. Už čtvrtým rokem za sebou ji uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR. Konference, která se konala v Brně, se zúčastnil i ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pozornost, kterou po loňském katastrofálním suchu  konference věnovala vodě, jistě není překvapivá. Obsahem hned několika příspěvků byly i dopady klimatických změn na hospodaření v lesích a souvislost mezi suchem a kůrovcovou kalamitou.

ČERPÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH DOTACÍ MÁ BÝT PODMÍNĚNO ZADRŽOVÁNÍM VODY

Pokud jde o vodu, europoslanec Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv, upozornil mimo jiné na přetrvávající problémy ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy. „Domnívám se, že jediným účinným řešením je podmínit čerpání evropských i národních zemědělských dotací tím, že zemědělci budou na obhospodařované půdě provádět efektivní retenční úpravy. Ty povedou k žádoucímu zadržování voy v půdě a zároveň budou prevencí lokálních povodní, jejichž následky často – a mnohdy opakovaně – nesou obce,“ prohlásil.

STÁT MUSÍ VÝRAZNĚJI PODPOŘIT BOJ S KŮROVCEM

Velmi zajímavé bylo pro účastníky konference také téma kůrovce, mimo jiné proto, že města a obce vlastní zhruba 17 procent všech lesů v ČR. „Nejsou však schopny pouze z vlastních prostředků zajistit včasnou a účinnou ochranu těchto lesů před kůrovcovou kalamitou, bez významnější pomoci státu není možné šíření kůrovce zastavit, mimo jiné i kvůli oslabení lesních ekosystémů v důsledku sucha,“ připomíněl místopředseda SMS ČR Jan Sedláček.

Sdružení místních samospráv požaduje také vyšší kontrolu soukromých vlastníků lesů. Zásadním problémem jsou podle SMS ČR takoví vlastníci, kteří na výskyt kůrovce nereagují nebo o něm dokonce ani nevědí. „Je k ničemu, když se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl k tomu Karel Ferschmann, předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR.

Kromě hlavního tématu vody, kůrovce a financí na řešení těchto problémů se program konference věnoval například trendům a vybraným příkladům při spolupráci obcí v ČR a zahraničí, tomu, jak lze efektivně využívat PR a sociální sítě u měst a obcí, významu finanční analýzy nebo aktuálním a inspirativním projektům v oblasti smart cities/smart villages.

Konferenci připravilo Sdružení místních samospráv ČR ve spolupráci s Institutem veřejné správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a letos se konala pod záštitou a za účasti ministra zemědělství Miroslava Tomana.*

/zr/

K foto:

Na konferenci promluvil i ministr zemědělství Miroslav Toman

Foto: archiv MZe

 

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzývá občany České republiky, aby se připojili k petici za zdravé a prosperující lesy pro příští generace.

SVOL ve své výzvě upozorňuje na to, že naše lesy jsme zdědili od předků. Oni je sázeli a pěstovali, jak nejlépe uměli. Netušili, jaké změny klimatu přijdou za 100 let. Vlastníci lesů se dnes snaží toto dědictví zachránit a založit lesy odolnější proti klimatickým změnám. Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní celou řadu důležitých funkcí – chrání půdu, zadržuje vodu, vytváří ráz krajiny, umožňuje lidem relaxovat a načerpat nových sil.

Naše lesy jsou však v nebezpečí, připomíná SVOL. Žijeme po staletí v kulturní krajině a na její odbornou péči nelze rezignovat. Udržitelné obhospodařování krajiny zvyšuje biologickou rozmanitost, zlepšuje klima a účinně chrání lesy i pole. Zároveň je klíčové pro hospodářský rozvoj zejména venkovských oblastí.

V současné době je v důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení kůrovcové kalamity ohroženo statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací. Majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků, o zachování všech funkcí hospodářských lesů, o udržení vody v krajině, o zachování života na venkově.

SVOL apeluje: Vlastníci lesů potřebují od státu pomoc při zvládnutí aktuální kůrovcové kalamity. Stát by však neměl v odborných záležitostech, zejména při přípravě legislativy, podléhat nátlakovým skupinám, které odbornou problematiku ideologizují bez jakékoliv zodpovědnosti.

Petice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se obrací na vládu a Parlament České republiky a zahrnuje pět bodů:

* přijmout taková opatření pro řešení kůrovcové kalamity, která budou pro vlastníky lesů uchopitelná, dosažitelná a efektivní,

* vyčlenit dostatečné finanční prostředky ve státním rozpočtu ČR a pomoci vlastníkům lesa překlenout aktuální složitou, ekonomickou, sociální i ekologickou situaci,

* posílit pozici lesního hospodářství v rámci Ministerstva zemědělství v návaznosti na rekonstrukci státní správy lesů,

* vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který dosud brání včasnému zpracování kůrovcové kalamity a omezuje regionální zaměstnanost,

* v souladu s Lesnickou strategií EU zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů.

SVOL ve své výzvě shrnuje: Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a ekologickém. Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Rezignace na hospodaření ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí rekreační funkci a znemožní lidem vstup lesů. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, na jejichž opětovné harmonické zvelebení bude nutno vynaložit obrovské prostředky a úsilí.*

Informace o petici najdete na: http://www.svol.cz/petice/ .

/zr/

Ilustrační foto: Jan Řezáč, SVOL

Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu. Současně není možné ponechat napadené stromy v hospodářských lesích přírodě a zcela vytlačit smrk z našich lesů. Zaznělo to dnes v Praze na tiskové konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).

Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity donutil Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR obrátit se na místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku se žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví forma náhrady za ztrátu zpeněžení při prodeji dříví ve výši zhruba 3000 Kč/ha. Ministerstvo zemědělství by proto podle SVOL mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi.

Dále SVOL požádal Pavla Teličku o stanovisko, zda směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek umožňuje na vnitrostátní úrovni vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento český zákon sice na výše uvedenou evropskou směrnici odkazuje, ale SVOL se ptá, nejde-li o ukázku tzv. gold platingu. Tedy, zda český stát neaplikuje evropskou směrnici nad rámec jejích závazných ustanovení. Současné znění tohoto zákona totiž podle názoru SVOL zabraňuje efektivní likvidaci kůrovcové kalamity.

Z pohledu Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR se nadcházející rok 2019 jeví jako téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 mil. kubických metrů stojících smrkových porostů, z nichž se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 mil. kubických metrů, což by představovalo trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás přitom mají celkovou roční kapacitu 12,5 mil. kubických metrů.

Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena. Průměrná cena kůrovcového dříví dosahuje historického minima a pohybuje se okolo 1000 Kč/m3. Tato cenová hladina je hranicí rentability lesního podniku. Při dalším poklesu dojde ke ztrátě schopnosti pokrýt náklady na správu majetku a na zajištění pěstební činnosti, tedy i zalesňování holin.

Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní tzv. mimoprodukční funkcepůdoochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační… Zlepšování těchto funkcí je hrazeno z funkce produkční, kterou je potřeba zachovat a rozvíjet i pro budoucí generace. Návrhy některých ekologických hnutí o ponechání kůrovcových souší v lese, protože se stejně kalamita nezvládne, SVOL považuje za velmi nebezpečné a matoucí.

Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním (ekologickém). Zrušení ekonomického pilíře by znamenalo likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek finančních prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkci lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné harmonické zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.

Bez pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace a lesní majetky ekologická katastrofa. Je-li stát ochoten a schopen pomoci zemědělcům a kompenzovat jim ztráty způsobené nepříznivými klimatickými vlivy, měl by být stejně tak schopen pomoci nestátním vlastníkům lesů. Mezi soukromým zemědělcem a vlastníkem lesů není žádný rozdíl. Podnikání obou je silně závislé na klimatických vlivech a má stejně závažné dopady na zajišťování potřeb společnosti.

SVOL proto žádá stát o podporu nestátního lesnického sektoru:

* Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR

* Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši zhruba 3000 Kč/ha

* Změnit zákon o dani z příjmu - příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.

* Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků.

* Snížit DPH u palivového dřeva z 15 % na 10 %, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.

* Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví), což členským státům doporučuje i Lesnická strategie EU.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference SVOL v Praze: zleva Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů a 1. místopředseda SVOL, František Kučera, předseda SVOL a starosta města Pelhřimov, Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o.

Foto: Ivan Ryšavý

 

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než kolik činí současná roční produkce. Ta je ve výši zhruba 16 milionů kubických metrů vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. Proto není zásobení vodou ani limitem rozvoje bydlení, průmyslu či živností v napojených územích.

Celá vodárenská soustava je jihočeským klenotem. Už dávno před naším letopočtem stavěli staří Římané akvadukty pro zásobení měst vodou. Některé jsou dodnes funkční. Takový Aqua Appia už v roce 312 před Kristem dodával do Říma denně 73 tisíc kubíků vody. Jenže ten měřil jen 16,5 kilometru. Ten náš jich má přes 550 a vznikal až v 70. letech minulého století,“ říká Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Právě tento svazek 264 měst a obcí soustavu vlastní a provozuje.

Lokální „vodní blahobyt“ však nemusí být nekonečný. I to letošní subtropické počasí ukázalo. Třeba v Písku na přelomu srpna a září klesl průtok v řece Otavě pod množství, při kterém je povolen odběr vody do městské úpravny. Od 29. srpna do 4. září proto do města teklo ze soustavy každou vteřinou 30 litrů vody, doplňující místní systém.

Zafungovali jsme jako pojistka. JVS má s obcemi uzavřené smlouvy o dodávkách pitné vody, garantující pokrytí celé aktuální i budoucí spotřeby zajišťující jejich rozvoj. Pro všechny obce jsou smlouvy stejné. Náš svaz garantuje dodávky vody i obcím, které využívají současně převážně vlastní zdroje. V případě jejich výpadku jsme smluvně vázáni je plně nahradit.  I proto soustavu stále modernizujeme, protože sucho ohrožuje i náš region ať si to už někdo připouští nebo ne,“ připomíná František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS.

Vodárenský svaz si nechává zpracovávat rozsáhlou studii budoucí potřeby vody, jejímž základem bude analýza strategických a územních plánů jihočeských obcí a měst i plánů výstavby dopravních sítí a rozvoje území. Dokument bude dokončen do konce listopadu a poslouží k dalším strategickým rozhodnutím. Mimo jiné i o tom, v jakých dimenzích vést či rekonstruovat distribuční trasy.

Na Vodárenské soustavě jižní Čechy jako jediném zdroji pitné vody je zcela závislých více než 125 měst a obcí v kraji. Města a obce s vlastními zdroji, jichž je něco málo přes deset, z ní odebírají jen část své potřeby. Tyto zdroje zásobují pouze konkrétní sídlo a není na ně napojen rozsáhlý distribuční systém pro ostatní. Proto i cena vlastní vyrobené vody je logicky nižší. Významný vliv na cenu pitné vody má i primární rozdíl mezi cenou vody povrchové a podzemní. Podzemní voda, která nevyžaduje technologicky náročnou úpravu, je zpoplatněna dvěma korunami, zatímco povrchová z vodního díla Římov, stojí svaz bezmála čtyři koruny v odběrném místě pod hrází.

Z dlouhodobého hlediska bychom se k podzemním zdrojům měli chovat podstatně šetrněji a nevyužívat je v době, kdy je dostatek kvalitní vody povrchové. Obnova podzemních zdrojů je vždy dlouhodobá a pokles hladiny podzemní vody má závažné dopady do celého ekosystému oblasti,“ vysvětluje Antonín Princ.

V Jihočeském kraji je zatím vody dostatek. Problém je v tom, že zatímco některá města a obce mají zdrojů několik, jiná jen jediný a řada dalších žádný, protože do nich vodovod prostě nevede a nemají ani vnitřní rozvod. I proto roste počet těch, kdo se chtějí na soustavu napojit.

To jen potvrzuje smysl existence soustavy. Na druhou stranu financovat vodovod někomu, kdo o vodu ze soustavy projevuje zájem pouze v období, kdy mu dochází vlastní zdroje, je neefektivní a z hlediska financování a udržitelnosti velice sporné. Lokální malé zdroje by měly být právě naopak tou pojistkou pro případný výpadek či poruchu systému, který v jednotné ceně financují všichni stejně. Ale to si do budoucna budou muset určit města a obce samy,“ poznamenává František Rytíř.

Podle Antonína Prince by měl výrazněji vodárenským systémům a soustavám, které zásobují pitnou vodou rozsáhlé urbanizované území, pomoci i stát. Tato vodohospodářská infrastruktura je stejně důležitá jako energetické nebo dopravní systémy. Naopak například energetika se bez chladící vody neobejde. Dlouhodobé hydrometeorologické předpovědi jsou varující a vybízejí k systémovým řešením.

Mediálně propagovaný a finančně dotovaný program „dešťovka“ je z hlediska užití přímo v domácnosti diskutabilní, sucho neřeší a nejeví se jako smysluplný. Zejména když dlouhodobě neprší,“ uzavírá ředitel Jihočeského vodárenského svazu.*

/zr/

K foto:

Úpravna vody Plav je hlavním zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy

Ilustrační foto: archiv JVS

 

Počet domácností napojených na vodovodní i kanalizační infrastrukturu loni v České republice opět vzrostl. Vyplývá to ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2017, kterou včera Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí předložilo vládě. Státní podpora do vodního hospodářství dosáhla pěti miliard korun.

„I díky prostředkům Ministerstva zemědělství stoupl počet domácností připojených na pitnou vodu a kanalizaci. Vodovodní síť byla prodloužena o 903 kilometrů, kanalizační o 1 350 kilometrů. Přibylo 58 nových čistíren odpadních vod,“ okomentoval zprávu ministr zemědělství Miroslav Toman.

V roce 2017 představovala státní podpora do vodního hospodářství částku pět miliard korun.  Z toho Ministerstvo zemědělství přispělo více než 61 % (téměř 3,1 miliardy korun), Ministerstvo životního prostředí 33 % (více než 1,6 miliardy korun), Ministerstvo dopravy necelými 6 % (0,3 miliardy korun).

Ministerstvo zemědělství loni rozdělilo nejvíce peněz na údržbu i výstavbu nových vodovodů a kanalizací, obnovu a údržbu rybníků a drobných vodních toků a také na protipovodňová opatření, jejichž součástí je i zadržování vody v krajině.

V roce 2017 bylo zásobováno z vodovodů přibližně 10 milionů lidí (nárůst o 55 tisíc), tedy 94,7 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 94,4 %). V domech připojených na kanalizaci žilo více než devět milionů lidí (nárůst o 108 tisíc), tj. 85,5 % z celkového počtu obyvatel (v roce 2016 to bylo 84,7 %). Počet čistíren odpadních vod (ČOV) vzrostl o 58 na celkových 2612.

Vybrané údaje za rok 2017:

* Základní hydrologická síť – 99,198 tisíc km vodních toků

* Obyvatelstvo zásobované pitnou vodou – 10,027 mil. (94,7 %) – nejvíce Praha, Karlovarský kraj (100 %) a Moravskoslezský kraj (99,9 %), nejméně Plzeňský kraj (85 %) a Středočeský kraj (86,4 %)

* Spotřeba vody – voda fakturovaná domácnostem – 88,7 l/os/den (meziroční nárůst o 0,4 l/os/den)

* Obyvatelstvo připojené na kanalizaci – 9,052 mil. (85,5 %) – nejvíce Karlovarský kraj (99,3 %) a Praha (99,2 %), nejméně kraj Středočeský (73,4 %) a Liberecký (69 %)

* Délka vodovodní sítě 78 584 km (prodlouženo o 903 km)

* Délka kanalizační sítě 48 491 km (prodlouženo o 1350 km)

* Počet čistíren odpadních vod – 2612 (zvýšen o 58 )

* Produkce tržních ryb – 21 685 t (20 767 t z rybníků)

Státní finanční podpora v oblasti vodního hospodářství (celkem 5 miliard Kč):

PROGRAMY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ – 3,1 miliardy Kč:

Oblast vodovodů a kanalizací:

* 81 akcí zaměřených na vodovody (445 mil. Kč),

* 143 akcí zaměřených na kanalizace (1 224 mil. Kč),

* zvýhodněné úvěry – úhrady úroků (89 úvěrů ve výši 14 mil. Kč)

Protipovodňová ochrana – 61 akcí (655 mil. Kč)

Správa drobných vodních toků a malých vodních nádrží ve vlastnictví státu – 480 akcí (519 mil. Kč) – součástí je i podpora zadržování vody v krajině

Podpora retence vody v krajině – 12 akcí (31 mil. Kč)

Na závlahy – 6 akcí (4 mil. Kč)

Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů – 40 akcí (15 mil. Kč)

Operační program Rybářství 2014–2020 – 80 projektů (82 mil. Kč)

Program rozvoje venkova (pozemkové úpravy – oblast vodního hospodářství) – 102 mil. Kč

 

PROGRAMY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – 1,7 miliardy Kč:

Podpora ze státního rozpočtu (MŽP):

* Operační program Životní prostředí 2014–2020 (oblast vodního hospodářství) – 1 583 mil. Kč

* Národní program – 76 mil. Kč

Podpora ze Státního fondu životního prostředí: národní programy – 44 mil. Kč

Státní fond dopravní infrastruktury – 0,3 mld. Kč

 

VÝZKUM A VÝVOJ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ:

* Ministerstvo zemědělství – 35,3 mil. Kč

* Ministerstvo životního prostředí – 19,9 mil. Kč

/zr/

 

Ilustrační foto:

Vodárenská věž v Českých Budějovicích je zajímavou technickou památkou. Pro veřejnost byla otevřena v polovině září 2015. Stavba z roku 1724 a okolní areál na Mánesově ulici se staly místem, kam se vyplatí zajít za poznáním i za zábavou.

Foto: archiv ČEVAK

 

Celkem 800 milionů korun rozdělí Ministerstvo zemědělství mezi obce a svazky obcí, které si chtějí postavit vodovodní infrastrukturu. Dotace je určená na vybudování vodovodů, kanalizací, čistíren a úpraven vod nebo na vodojemy. Ministerstvo zemědělství tak přispěje konkrétním obcím na boj proti suchu.

Zmírnit negativní dopady sucha a nedostatku vodu pomáhá program Ministerstva zemědělství (MZe), do kterého se mohou přihlásit obce či svazky obcí, a to na opatření na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, výstavbu vodovodů pro veřejnou potřebu, výstavbu a modernizaci zařízení ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání, na dostavbu, výstavbu, modernizaci a intenzifikaci čistíren odpadních vod, na výstavbu hlavních kanalizačních sběračů, kanalizační sítě a souvsejících objektů apod. O podporu mohou žádat rovněž vodohospodářské akciové společnosti s více než devadesátiprocentní většinou kapitálové účasti obcí a měst. Ty však mohou žádat pouze o podporu opatření na zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody.

Připravili jsme dotace na omezení následků sucha. Obce si za ně mohou postavit například vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny pitných vod nebo vodojemy. Peníze mohou využít i na zkapacitnění stávajících čistíren a úpraven. Státní příspěvek ve výši 55 až 75 procent nákladů je totiž určený na rozšíření vodárenské infrastruktury a posílení akumulace pitné vody pro zásobování obyvatel České republiky,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Výzva pro podávání žádostí o podporu v rámci programu Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací II byla vyhlášena dnes, příjem žádostí začne 20. září a potrvá do 15. ledna 2019. Žadatel může na svůj projekt získat až 50 milionů korun. Celý program je plánovaný do roku 2022 s rozpočtem 4, 8 miliardy korun.

Výzvu obcím, aby se přihlásily o podporu na výstavbu svých vodárenských soustav, vyhlásilo MZe poprvé loni. Tehdy schválilo 124 žádostí. Zájem měly hlavně malé obce o vybudování vodovodů a kanalizací.

Podmínky aktuální výzvy zveřejnilo Ministerstvo zemědělství na svých stránkách: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/dotace-ve-vh/vodovody-a-kanalizace/.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP

Ke včerejšku vydalo již 57 úřadů obcí s rozšířenou působností různá omezení dodávek vody. Zemědělci nemají dostatek krmiva pro zvířata, v rybnících hynou ryby. Situace je i s ohledem na očekávaný vývoj počasí kritická. Jak ministr životního prostředí Richard Brabec včera informoval vládu, hodlá v nejbližších dnech svolat jednání všech skupin, které se podílejí na projektech řešících problémy se suchem, a také komisi VODA – SUCHO. Výstupem těchto jednání by měly být návrhy řešení současných problémů, které způsobuje sucho a na některých místech i nedostatek vody.

Oproti normálu byl červenec zhruba o 2 °C teplejší a nenapršelo ani poloviční množství vody, které je pro tento měsíc obvyklé. Více než polovina měřených vodních toků vykazuje hydrologické sucho. Srážkový deficit se prohluboval i v prvním srpnovém týdnu, kdy spadlo pouhých 35 % oproti standardu, na Moravě to bylo dokonce 17 % a v Čechách 43 %. Z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická na většině nízkých i středních poloh na území ČR.

Aktuálně ve sledovaných vodních tocích protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách jako Ploučnice nebo Želetavka. V případě podzemních vod zůstává stav nadále silně podnormální. Na úrovni silného až mimořádného sucha se pohybuje 70 % mělkých vrtů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha.

„Vzhledem k tomu, že srážky v posledních srpnových týdnech byly významně podprůměrné i s ohledem na očekávaný vývoj počasí v nejbližších dnech lze předpokládat, že se hydrologické sucho na většině území České republiky bude nadále prohlubovat. A to jak u povrchových, tak podzemních vod. S přetrvávajícím velmi teplým a suchým počasím musíme být obezřetní i kvůli přetrvávajícímu riziku vzniku a šíření požárů,“ okomentoval  aktuální sucho ministr Richard Brabec.

Zároveň však připomněl, že z pohledu významných vodárenských zdrojů a soustav jsou obavy o nedostatečné zásobování obyvatel pitnou vodou liché. Tak např. vodárna Želivka využívající vodu z nádrže Švihov zásobuje každého 8. obyvatele České republiky. Její nádrž je nyní  zhruba dva metry pod hranou přelivu, což je její maximální kapacita. Bez problémů tak zabezpečí dodávky pitné vody, i kdyby se obdobně extrémní situace měla opakovat v následujících letech. K problémům nedostatku pitné vody dochází u obcí, které jsou odkázané na málo vydatné zdroje, citlivé na epizody sucha.

Pro tento případ má MŽP stále připravené dotace v rámci dotační výzvy č. 2/2018, která byla letos v květnu vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí (viz: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=55). Podpora z této výzvy je určena na regeneraci stávajících či vznik nových zdrojů pitné vody, včetně jejich napojení na stávající vodovodní řady. Výzva platí až do 18. prosince 2020 nebo do vyčerpání alokace. Resort životního prostředí pro tuto výzvu vyčlenil ze svého rozpočtu vyčlenil 600 milionů korun.

O dotace se mohou hlásit obce a města, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, ale také obchodní společnosti s většinovým podílem obcí, měst nebo jiných veřejnoprávních subjektů (provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu). Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, tzn., že žádosti budou posuzovány a schvalovány průběžně.

„Děláme všechno pro to, aby obecní studny zůstaly plné. Již bezmála 300 obcí má dotaci schválenou, v reálu to znamená, že 135 tisíc lidí získá dostatek kvalitní pitné vody. Aktuálně máme od května vypsanou novou výzvu ve výši 600 milionů korun, ze které můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli novinku v podobě až 3milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Za 3 měsíce od vyhlášení výzvy již evidujeme 9 žádostí ve výši dotace bezmála 20 milionů korun,“ dodal ministr Richard Brabec.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down