Řada výrobců potravin sice deklaruje aktivní přístup k ekologii, velká část z nich ale selhává v tom nejzákladnějším – rozvozu zboží. Dokládá to i zkušenost Družstva CBA CZ – sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a vykazuje obrat více než 4 miliardy Kč.

Z továren totiž výrobky směřují nejprve do centrálních skladů, odkud následně putují k jednotlivým velkoobchodům. Nesmyslnost tohoto řešení se naplno ukazuje u velkoobchodů mimo hlavní město. Kamiony se zbožím zbytečně jezdí po republice tam a zpět, namísto aby zavezly zboží napřímo. Znamená to přitom nejen značnou ekologickou zátěž, ale ve finále i dražší zboží. Pokud by systém logistiky byl efektivnější, mohlo by díky snížení nákladů zlevnit zhruba o 5 procent.

Palčivá otázka ekologie je významným tématem i v odvětví potravinářství. Mnozí výrobci potravin se tak snaží jít naproti udržitelnosti a uchylovat se například k omezování plastů, bio přístupu či většímu využití recyklovatelných materiálů. Velmi často však přitom selhávají u naprostého základu, kterým je způsob zásobování.

Řada dodavatelů se vůbec nedívá na ekologii z hlediska logistiky. Zboží naprosto nesmyslně vezou nejdříve do centrálního skladu, který je nejčastěji v Praze, ze kterého poté dané komodity putují k velkoobchodům. V našem případě se tak lze setkat i s tím, že zboží vyrobené v Olomouci míří namísto velkoobchodu v nedalekém Šumperku nejdříve do hlavního města, kde se přeloží do jiného kamionu a ten až poté zaveze do našeho šumperského skladu,“ nastínil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Podle něj se přitom problém týká výrobců napříč různými sortimentními skupinami – od nápojů, přes cukrovinky až po slané pochoutky. Zároveň v tomto směru nelze ani rozlišovat mezi nadnárodními a tuzemskými producenty. „Obzvláště zarážející je to u světoznámých značek a koncernů, které často mají ustanovené i vlastní oddělení zaměřené na environmentální přístup či politiku. Když ale na ně apelujeme, ať v rámci logistiky šetří životní prostředí tím prakticky nejjednodušším způsobem, opáčí, že to není možné,“ sdělil Roman Mazák.

Tento přístup k logistice přitom znamená nejen vyšší ekologickou zátěž, ale ve finále také dražší zboží. „Například u zboží vyrobeného v Olomouci to znamená 500 zbytečných kilometrů pro jeden kamion navíc. Z hlediska spotřeby paliva nejde o malou položku, k tomu je ale nutné připočíst také náklady na řidiče, které stále rostou, stejně tak mýto a překládku zboží do jiného kamionu, tedy opět náklady na lidskou práci. Z našich propočtů vychází, že pokud by se tyto zbytečné mezikroky vynechaly a zboží bylo zaváženo přímo do našeho skladu, může být ve finále o pět procent levnější. Na první pohled to není možná úplně závratná částka, v jádru jde nicméně o princip – pokud deklarují ekologický přístup, musí být schopní takto uvažovat i při rozvozu zboží. O ekonomickém hledisku nemluvě,“ vysvětlil předseda Družstva CBA.

Podle propočtů družstva se problém se zavážením zboží přes centrální sklad výrobce týká tisíců kamionů ročně, které se tímto způsobem pohybují po České republice. „Řešením v tomto směru jsou jednoznačně pokuty, poněvadž to škodí jednak životnímu prostředí, ale přetěžuje to i síť tuzemských komunikací. Zboží musí jít přímo z továren do jednotlivých – v našem případě velkoobchodních – skladů. Přístup však musí změnit dodavatel, buď sám od sebe, nebo právě přísnější regulací,“ dodal Roman Mazák.

Toto počínání přitom podle něj ukazuje i na nesmyslnost většího počtu sazeb daně z přidané hodnoty u různých výrobků. Výsledná cena je totiž kvůli neochotě výrobců okleštit náklady o zbytečnou logistiku stejně vyšší. „Je to jen další argument pro to, aby byla u všech potravin jednotná daňová sazba. Ostatně ukázalo se to i v nedávné době pandemie při prodeji ochranných pomůcek. V tomto případě zase předvedly nehorázný přístup některé nadnárodní řetězce, které tyto produkty prodávaly za extrémně vysoké ceny, ačkoliv byly osvobozeny od daně. Místo ní se však do ceny promítla obrovská obchodní přirážka,“ uzavřel Roman Mazák.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

Aktuální prosincové vydání Moderní obce přináší výsledky letošního ročníku celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020. Kvůli nouzovému stavu a opatřením vlády v souvislosti s pandemii nákazy covid-19 vyhlašovatelé soutěže tentokrát museli zrušit slavnostní oznámení jejích výsledků původně naplánované do Českého muzea hudby v Praze. Už jsou však domluveni s jednotlivými vítězi, že ceny „srdce na dlani“ z českého křišťálu spolu se symbolickými šeky na finanční odměnu a pamětními listy za úspěch v soutěži jim přivezou až na radnice.

Ani nepříznivá koronavirová situace nevedla ke zrušení letošního, již šestého ročníku celostátní soutěže Komunální projekt roku 2020, který se opět konal pod záštitou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o. a redakcí jeho časopisu Moderní obec spoluvyhlašovateli soutěže byly i tentokrát Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR. Soutěž byla rovněž podpořena Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Z VÍTĚZŮ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ BYL VYBRÁN CELKOVÝ VÍTĚZ SOUTĚŽE

Celkové vítězství si z letošní soutěže odnesl projekt Dům sociálních služeb Pacov, který první místo obsadil také v soutěžní kategorii Sociální projekt roku. V projektu, jehož manažerem byl starosta města Lukáš Vlček, od letošního listopadu rovněž náměstek hejtmana Kraje Vysočina, šlo o rozšíření stávajícího objektu přístavbou o kapacitě 100 lůžek pro klienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími intelektovými poruchami, kteří potřebují celodenní péči. V Pacově tak v rámci celého regionu účinně přispívají k řešení problému, který v souvislosti s demografickým vývojem bude do budoucna stále naléhavější a stane se i výzvou pro územní samosprávy.

Starosta Lukáš Vlček vítězství projektu města okomentoval: „Náš region je v ČR bohužel jedním z těch, kde je značně vysoký věkový průměr obyvatelstva. Navíc jsme průmyslově zemědělským regionem s nízkým poměrem služeb. K realizaci projektu proto vedly důvody jak komunitní a sociální, tak ekonomické. Projekt má proto pozitivní dopad do řady oblastí života v našem regionu.

Osobně si vážím i toho, že příprava a následná realizace projektu prošly skrz funkční období hned tří zastupitelstev. V našem regionu má tedy projekt dlouhodobou podporu, přičemž do jeho plánování a realizace byly zapojeny i neziskové organizace. Kromě toho máme u našich projektů velké štěstí na architekty. Konkrétně u Domova sociálních služeb to byl tým architektů pod vedením Zdeňka Rychtaříka, který navrhl i naši Mateřskou školu Za Branou. Ostatně nikoliv náhodou obě tyto stavby získaly dvě ocenění z celkem pěti v soutěži Stavba roku Kraje Vysočina.“

Ministryně Klára Dostálová k soutěži Komunální projekt roku 2020 mj. uvedla: „Soutěž oceňuje projekty realizované územními samosprávami mající pro tamní obyvatele mimořádný přínos. Výsledky jejich snažení jsou pokaždé velmi inspirativní, i proto soutěži uděluji každoročně záštitu.

Mezi vítězi je i projekt Nová ZŠ Okrouhlice, na kterém se finančně podílel náš Integrovaný regionální operační program (IROP). Byla vybudována přístavba základní školy k původnímu objektu mateřské školy. V případě projektu Regenerace centrální části obce Svojšín Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotaci prostřednictvím IROP ve výši 2,3 milionu korun. Díky tomu došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců, cyklistů a dalších účastníků provozu, jednoduše všech, kdo využívají veřejné komunikace na návsi Svojšína.

Potěšilo mě, že se soutěže zúčastnily i další projekty podpořené nejen z IROP, ale také z dalších dotačních programů MMR. Třeba projekty vybudování komunitních center v Pacově či v Konici, centra sociálních a poradenských služeb v Jičíně, školního hřiště v Boršově, modernizace přestupního terminálu v Hrušovanech nad Jevišovkou, zóny aktivního odpočinku v Horním Chlístově u Okrouhlice, azylového domu pro ženy a rodiny s dětmi v Liberci či projektu dopravní telematiky v Kladně.

Díky IROP jsme ke konci listopadu 2020 podpořili už přes 10 tisíc projektů za 120,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ráda bych v tomto směru také zmínila, že kvůli současné nelehké situaci spojené s pandemií koronaviru v IROP navíc připravujeme zvláštní finanční prostředky REACT-EU. S Evropskou komisí právě vyjednáváme podporu dalších projektů zaměřených na boj s pandemií COVID a zodolnění České republiky, kdy by v roce 2021 měly být nové výzvy v IROP z nástroje REACT-EU v objemu přibližně 22 až 27 mld. Kč, což našim občanům též výrazně pomůže.

IROP bude pokračovat i v dalším programovém období 2021–2027. Témata a výše finanční podpory se nyní dojednávají na národní úrovni a s Evropskou komisí. Už nyní ale mohu prozradit, že se v IROP objeví nové oblasti podpory, jako je revitalizace měst a obcí a podpora veřejné infrastruktury pro cestovní ruch. Většina témat bude pokračovat jen s menšími změnami. Předpokládaná alokace nového IROP je 120 miliard korun.“

PŘEHLED VÍTĚZŮ SOUTĚŽE KOMUNÁLNÍ PROJEKT ROKU 2020:

* Kategorie Děti a rodiče: Nová ZŠ v Okrouhlici (nositel projektu starosta Lubomír Pospíchal)

* Kategorie Ekologický projekt roku: Stavba teplovodu a kotelny na biomasu Kněžice (nositel projektu starosta Milan Kazda)

* Kategorie Energeticky úsporná obec: Stavební úpravy a rozšíření krytého bazénu v Šumperku (nositel projektu starosta Tomáš Spurný)

* Kategorie Chytrá obec: Dohled a řízení energií v ZŠ, ZUŠ a sportovní hale ve Zruči nad Sázavou (nositel projektu starosta Martin Hujer)

* Kategorie Kulturní a vzdělávací činnost: Dostavba školního areálu ZŠ Žižkova ve Zdicích (nositel projektu starosta Antonín Sklenář)

* Kategorie Odpadové hospodářství: Je to čistě na nás – snižování spotřeby jednorázových plastů ve Vsetíně (nositelka projektu místostarostka Simona Hlaváčová)

* Kategorie Sociální projekt roku: Dům sociálních služeb Pacov (nositel projektu starosta Lukáš Vlček)

* Kategorie Sport a veřejné zdraví: Rekonstrukce venkovního koupaliště na Velkém sídlišti v Berouně (nositelka projektu starostka Soňa Chalupová)

* Kategorie Utváření veřejného prostoru: Regenerace centrální části obce Svojšín (nositel projektu starosta Karel Petráň)

Kategorie Veřejná zeleň: Lesopark Staré Lázně v Konstantinových Lázních (nositel projektu starosta Karel Týzl)

* Zvláštní cena Hodnotitelské komise soutěže: Obnova zaniklého křížku a úprava jeho okolí v Pramenech (nositelka projektu starostka Michala Málková)

* Celkové vítězství v soutěži Komunální projekt roku 2020: Dům sociálních služeb Pacov (nositel projektu starosta Lukáš Vlček)

Všechny projekty, které se letos zúčastnily soutěže Komunální projekt roku, představí zvláštní příloha časopisu Moderní obec v lednu 2021.*

/red/

 

Na snímku: Nový Dům sociálních služeb v Pacově

Foto: archiv města

Otevřeno každý pracovní den, možnost on-line objednání, důraz na transparentnost nebo na společenskou odpovědnost. Takové služby nabízí Magistrát města Prostějova, který byl letos Ministerstvem vnitra vyhodnocen jako nejlepší městský úřad Česka v soutěži Přívětivý úřad.

Magistrát města Prostějova má jednu z nejdelších otevíracích dob mezi srovnatelnými úřady. Na agendy, jako jsou vyřízení občanského průkazu, cestovního pasu nebo řidičského průkazu, nabízí možnost on-line objednání na konkrétní termín, čímž zkracují dobu vyřízení a odbourávají čekání. Všechny zásadní informace o svých požadavcích se klienti dozvědí přímo z webových stránek, na kterých lze najít také celou řadu návodů, rad nebo materiálů z jednání zastupitelstva. Ministerstvo vnitra ocenilo Prostějov právě kvůli komplexitě nabízených služeb.

Na dalších příčkách se umístila města Kolín a Litoměřice. Město Kolín dlouhodobě zavádí technologie vedoucí k SMART City. Vedle mobilní aplikace úřadu nebo systému chytrého parkování také pracují na elektronizaci a automatizaci interních procesů úřadu nebo na odpovědném energetickém managementu veřejných budov.

Loňský vítěz, město Litoměřice, se v soutěži umístil na třetí příčce. Vedle svého kvalitního standardu služeb letos upoutal také pobočkou matriky přímo v nemocnici nebo nově zpracovaným jednotným vizuálním stylem města.

Soutěž Přívětivý úřad v kategorii obcí s rozšířenou působností pořádalo Ministerstvo vnitra již popáté. Letošní ročník byl přerušen pandemií nového typu koronaviru. Ačkoliv se tedy průzkum mezi obcemi konal již v únoru letošního roku, k vyhlášení vítězů mělo dojít v rámci konference Moderní veřejná správa, ta byla ovšem kvůli epidemickým opatřením zrušena.

Vítězové v jednotlivých krajích obdrží distanční formou tradiční samolepku stvrzující přívětivost, kterou si úřady vylepují na vchodové dveře, a také diplomy. Pro první tři úřady jsou připraveny trofeje.

Přívětivý úřad je soutěží, kterou Ministerstvo vnitra propaguje moderní a kvalitní služby městských úřadů. Letos se jí účastnilo 142 úřadů obcí s rozšířenou působností a městských částí Prahy, které vyplnily on-line dotazník. Tím ministerstvo sleduje stav služeb v elektronizaci, komunikaci, transparentnosti, participaci, klientském servisu nebo společenské odpovědnosti.

K soutěži je vydávána také sbírka dobré praxe nadstandardních služeb úřadů, viz: Sbírka dobré praxe 2020.

CELOREPUBLIKOVÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

Prostějov,

Kolín,

Litoměřice.

KRAJSKÉ VÝSLEDKY SOUTĚŽE PŘÍVĚTIVÝ ÚŘAD OBCE III. TYPU 2020

* Jihočeský kraj:

České Budějovice,

Český Krumlov,

Tábor.

* Jihomoravský kraj:

Brno,

Kyjov,

Hustopeče.

* Karlovarský kraj:

Cheb,

Karlovy Vary,

Ostrov.

* Kraj Vysočina:

Žďár nad Sázavou,

Moravské Budějovice,

Třebíč.

* Královéhradecký kraj:

Jičín,

Trutnov,

Nový Bydžov.

* Liberecký kraj:

Liberec,

Jablonec nad Nisou,

Turnov.

* Moravskoslezský kraj:

Ostrava,

Opava,

Karviná.

* Olomoucký kraj:

Prostějov,

Šumperk,

Přerov.

* Pardubický kraj:

Lanškroun,

Chrudim,

Moravská Třebová.

* Plzeňský kraj:

Plzeň,

Přeštice,

Rokycany.

* Středočeský kraj:

Kolín,

Slaný,

Kladno.

* Ústecký kraj:

Litoměřice,

Most,

Děčín.

* Zlínský kraj:

Valašské Klobouky,

Otrokovice,

Vsetín.

* Praha:

MČ Praha 13,

MČ Praha 2,

MČ Praha 7.

Další informace na: Přívětivý úřad obcí III. typu 2020.

/zr/

Ilustrační foto:

Prostějovský magistrát

Foto: archiv statutárního města Prostějova

 

Úvodní rozhovor zářijového vydání Moderní obce jsme vedli s Ivanou Frajovou, starostkou obce Dřísy v okrese Praha-východ. Ta se stala i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách zářijového čísla vystupují:

* Ivana Frajová, starostka obce Dřísy, okres Praha-východ: Líbí se mi obec zvelebovat, ale chtěla bych, aby to šlo rychleji. Jenže to není možné, obecní rozpočty pokryjí hlavně provozní výdaje obce, a tak jsme odkázáni na dotace. Ideální by bylo, kdyby nám stát dal peníze na potřebné projekty přímo a my s nimi mohli nakládat sami.

* Petr Liška, starosta obce Malé Žernoseky na Litoměřicku: Pokud bude návrh na transformaci dětských skupin parlamentem přijat, tak si opět připomenu, že to je u nás jako v Kocourkově. Bohužel to musím vnímat jako důkaz neschopnosti našich politiků a úředníků udržet kontinuitu dřívějších rozhodnutí státu. Velkolepě a smysluplně podpořenou aktivitu, která se osvědčuje, rozjela se jako dostupná alternativa, kde si za léta jejího fungování nevybavím žádný zásadní problém, zadusíme a nahradíme mnohem složitějším systémem. Ten sice má u nás tradici, ale vyžaduje více byrokracie, právní a legislativní náročnosti, peněz a mnohem složitější podmínky z hlediska nároků na provoz, lidské zdroje a zřízení. Bohužel, mám pro tento návrh, bez alternativy zachování stávajícího, podporovaného, funkčního a bezproblémového systému, jen nelichotivá slova…

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Při porovnání ratingu obcí podle velikosti obce měřené počtem obyvatel z hodnocení vyšly nejlépe nejmenší obce do 199 obyvatel. Mají nejvyšší podíl obcí s velmi dobrým nebo dobrým hodnocením a druhý nejnižší podíl obcí rizikových. Svou roli určitě hraje velmi nízký podíl obcí s dluhem a ve srovnání s ostatními kategoriemi poměrně nízká míra investiční aktivity.

Druhá příčka patří obcím s počtem obyvatel od 200 do 499. Celá čtvrtina obcí v této kategorii má velmi dobré nebo dobré hodnocení, a podíl těch rizikových je na úrovni průměru za všechny obce. I zde je podíl obcí s dluhem na počtu obcí poměrně nízký.

Nejhorší hodnocení jako celek má kategorie obcí s počtem obyvatel 1000 do 4999. Má jeden z nejnižších podílů obcí s velmi dobrým a dobrým hodnocením a nejvyšší podíl obcí rizikových. Skupina největších obcí skončila na předposledním místě. Existuje zde nejvyšší podíl průměrně hodnocených obcí a vůbec nejvyšší podíl obcí rizikových. Je to kategorie s nejvyšším podílem kapitálových výdajů na celkových výdajích, mají nejnižší podíl obcí, u kterých jejich úspory převyšují dluh.

* Tomáš Spurný starosta města Šumperk: Minimálně ve střednědobém výhledu bude pro město výroba tepelné energie z plynových zdrojů nadále výhodná, a to i s ohledem na její ekologické aspekty. Město má přichystané některé rozvojové lokality pro individuální bytovou výstavbu i pro bytové domy, kde by bylo možné uvažovat o využití systému CZT. Navíc poblíž jedné z těchto lokalit se nachází i bloková kotelna, takže logisticky by její napojení na novou zástavbu bylo poměrně snadné. Bude záležet na zájmu stavebníků a investorů, budou-li chtít využít náš systém CZT. Zákon o ochraně životního prostředí jim to však přímo neukládá, ale hovoří pouze o tom, že stavebník má povinnost se na systém CZT připojit jen tehdy, pokud je to pro něho ekonomicky a technicky možné. A rozhodněte, co je a co není v tom či onom případě »ekonomicky a technicky možné«!

* Jaroslav Zoubek, starosta městyse Svitávka na Blanensku:  Naše nová sportovní hala je například bez oken. I v hale s okny totiž přes den musíte svítit. Nemluvě o tom, že i v nových halách ještě bývají vidět klasické zářivky… A haly s okny se stejně neobejdou bez žaluzií proti slunci. My jsme halu osadili úspornými ledkovými světly, u nichž mohu v jakékoliv sekci haly, a to i z mobilu, okamžitě měnit intenzitu osvětlení od 70 do 750 luxů. Okna přece nemá ani pražská O2 arena, ani brněnská hala Vodova. Naše hala využívá i částečné rekuperace vzduchu – teplý, ohřátý v hale, je proháněn filtry a pročištěný se vrací zpět. Když jsem náklady na vytápění porovnal s původní montovanou tělocvičnou, která byla stěží třetinová, jsme dnes na mnohem nižších nákladech než tehdy.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Z obce nemá nikdo právo legitimovat osobu, která se dostaví na zastupitelstvo, zda je občanem obce, a to ani městský policista apod. Tedy v praxi je to tak, že na zastupitelstvo může přijít kdokoli a může se vyjadřovat v souladu s jednacím řádem. Obec nemá možnost ověřit, zda je či není občanem obce.

Zákon ani neukládá, že občan, resp. osoba, která na zasedání vystoupí, se musí identifikovat. Teoreticky se může představit i falešným jménem. To by měl také zápis ve zkratce uvést (pokud není osoba známá obecně, zejména na malých obcích), např.: „Ing. Novák, bez identifikace, uvádí“, nebo: „muž bez identifikace uvádí“ apod., protože připomínky by nějak zaznamenány být měly.

* Martina Sýkorová, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze: Naše metodika, jak plánovat podobu prostranství s ohledem na potřeby obyvatel a aktuální technologické možnosti, provází zástupce obcí procesem plánování, přípravy a zadávání studie veřejných prostranství. Jejím cílem je usnadnit prvotní orientaci v problematice a jednání s odborníky. Pomáhá definovat základní postup a ukazuje, kde vůbec začít. Nabízí inspiraci dobrými příklady a varuje, na co si dát naopak pozor. Poradí, koho přizvat k jednáním, a kam se případně obrátit, když se ocitnou ve slepé uličce. Ambicí metodiky není postihnout všechny možné problémy a najít na ně konkrétní řešení, protože spektrum témat souvisejících s veřejnými prostranstvími je velmi široké.

Z dosavadních rozhovorů se zástupci obcí pro mne vyplývá, že největší přínos spatřují právě v prvotní orientaci v problematice. Setkáváme se s tím, že chtějí zvelebovat veřejná prostranství, protože je správně vnímají jako jednu z nejviditelnějších vizitek svých obcí. Přitom na největší překážky narážejí již na naprostém počátku procesu. Tápají, co konkrétně chtějí řešit a kladou si elementární a přitom zásadní otázky. Nevědí, zda se chtějí detailně věnovat pouze jednomu veřejnému prostranství nebo hledají názor na to, jak by měla vypadat všechna, co se vlastně pro daný prostor hodí, co by uvítali obyvatelé, jak najít vhodného architekta a kolik to bude stát. Odpovědi na tyto otázky by měli zástupci malých obcí najít právě v naší metodice. Její součástí jsou také interaktivní přílohy, které pomohou podívat se na veřejné prostranství jinou optikou a zhodnotit jeho kvalitu, nebo poradí, jak kontaktovat občany a zapojit je aktivněji do procesu přípravy a plánování změn. 

* Eva Džumanová, starostka města Šluknov na Děčínsku: Nejen Šluknov, ale celý výběžek má tuto „nálepku“, zejména ve spojitosti se sociálními nepokoji, které tu gradovaly v roce 2011, zejména v Rumburku a ve Varnsdorfu. U nás vždy žila romská komunita, tzv. starousedlíci, ovšem migrace do naší oblasti i do Šluknova zavedla sociálně slabé rodiny z celé republiky, ze Slovenska a vrací se i rodiny z Anglie, kam se před časem odstěhovaly. A proč míří právě do našeho města? Protože reagují na nabídku volných bytů od soukromých vlastníků nemovitostí. Pochopitelně se jedná o legální podnikání, které je pro vlastníky nemovitostí finančně velmi zajímavé. A majitelé důsledky soužití těchto rodin a ostatními obyvateli města neřeší. My na radnici ano. Bohužel před 26 lety vedení města prodalo sídliště (16 panelových domů) soukromé firmě v naději, že dojde k jeho postupné rekonstrukci. Bohužel realita byla jiná, několikrát se vyměnili vlastníci a dnes tu máme největší vyloučenou lokalitu. Ze zkušenosti mohu sdělit, že ani místní romská komunita se s nově příchozími rodinami v oblibě nemá.

* Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel společnosti FUTTEC a. s.: Náš systém preventivních oprav výtluků, spár a dalších poškození asfaltových povrchů na pozemních komunikacích, cyklostezkách a dalších asfaltových plochách funguje na principu mikrovlnného ohřevu asfaltových směsí, díky čemuž je zajištěn hloubkový ohřev opravovaného místa bez degradace asfaltové směsi. Až na 145 °C zahřátá směs se v opravovaném místě při zahutnění dokonale spojí s okolním povrchem, který je rovněž zahříván, takže nevznikají žádné spáry. Výsledkem je vysoká pevnost a dlouhá životnost opraveného místa, přičemž oprava poškozeného povrchu komunikace se může provádět celoročně.

S naší technologií tak sázíme na prevenci. Vycházíme totiž z prostého faktu, že čím dříve se spára nebo výtluk na vozovce zjistí a kvalitně a rychle opraví, tím účinněji se předejde poškozením většího rozsahu a následným, mnohem nákladnějším opravám vozovky

* Marcela Káňová, partnerka a vedoucí právního týmu CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., Advokátní kancelář: Pokud tedy účastník zadávacího řízení na základě žádosti zadavatele doplnil nové „reference“, které nebudou hodnoceny, pak je takový postup v souladu se zákonem. Je tím totiž ověřena pouze schopnost účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky a nedochází k materiální změně nabízeného plnění.“ Dovození opačného závěru by totiž vedlo k situaci, kdy by zadavatel byl nucen vylučovat účastníka zadávacího řízení, který je plně kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky, pouze z důvodu, že nebyl schopen předložit úplnou nabídku. V případě vybraného dodavatele by to současně znamenalo, že zadavatel by se z formálních důvodů připravil o ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

* TOMÁŠ AUER, advokátní koncipient, KVB advokátní kancelář s. r. o.: Obecně platí, že změnu pracovního poměru -  převedení dlouhodobého zaměstnance města – neúředníka na pozici úředníka, lze provést i změnou pracovní smlouvy (bez nutnosti ukončovat stávající pracovní poměr a uzavírat nový pracovní poměr), nicméně z hlediska požadavků zákona o úřednících územních samosprávných celků je v daném případě třeba učinit veřejnou výzvu, ledaže by šlo o pracovní poměr na dobu určitou (obecně přitom platí, že pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou, doba určitá je možná pouze v zákonem vyjmenovaných případech).

* Jaroslav Šubrt, senior konzultant Nadace ZET, mediátor: Sice jsme vstoupili do období adorace zdravého selského rozumu, kterým se leckdo ohání – nejvíce politici a další top manažeři, ale z jeho inflace se stal ze všeho nejvíc klacek na protivníky a v podstatě hrobem smysluplné debaty. Vzniká totiž dojem, že to, co „vědí všichni“, co je „každému přece jasné“, se rozumí „samo sebou“ a daný problém není nutné zevrubněji promyslet, studovat. Jenže v dnešních poměrech jde spíše o příklon ke společenské iracionalitě, kdy s pomocí politického marketingu vše spěje k marketingové manipulaci.

* Petr Koten, ředitel České společnosti pro jakost: V soutěži o cenu Ambasador kvality je hodnoceno více oblastí. První je zaměřena na ekonomické ukazatele. Druhá se zaměřuje na to, jaká ocenění v oblasti kvality organizace získala, jaké má akreditované certifikáty a případně jaká personální „kvalitářská“ ocenění mají její pracovníci. Třetí, nejvíce hodnocenou oblastí, jsou „aktivity organizace na podporu kvality“. Tam patří například zapojení do národních či mezinárodních profesních organizací, organizování odborných akcí, publikační  či přednášková činnost pracovníků. Čtvrtá je zaměřena na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí a poslední oblast na ochranu spotřebitele.

* Petr Kolman, VŠ pedagog a právník: V čem naopak musím souhlasit s kritiky návrhu zvýšení hranice výše škody pro trestný čin, je fakt, že zde patrně dojde k částečnému nárůstu agendy pro obce, do jejichž gesce některé přestupky spadají. Avšak nebude to, podle mého odborného názoru, nárůst enormní, viz i výše uvedené důvody. Obcím tento částečně zvýšený nápor samozřejmě musí být řádně státeu kompenzován. A to skutečně! Tedy nejen příslibem, jak se to bohužel našim obcím a krajům stalo v jiných dřívějších případech. V tomto bodě nutno plně rozumět jejich obavám.

Ještě je nutno doplnit, že malé obce (tzv. jedničkové) již dnes v drtivé většině nevykonávají přestupkovou agendu, ale na základě veřejnoprávní smlouvy ji pro ně zajišťují větší obce a města, která jsou k tomu vybavena odborným personálním aparátem.*

/red/

 

 

Ocenění byla předána 1. června na hradě Špilberk v Brně během slavnostního večera pořádaného v rámci konference Moderní veřejná správa.

Ceny Ministerstva vnitra ČR za kvalitu ve veřejné správě předávali Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro státní službu, Adrián Jenčo, generální ředitel sekce veřejné správy Ministerstva vnitra Slovenské republiky, Zdeněk Nytra, senátor Parlamentu ČR, Taťána Malá, náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje, David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR, Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Svazu města a obcí ČR, a Pavel Loutocký, tajemník Magistrátu města Brna.

Cenu Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě obdržely za rok 2016 tyto organizace:

V kategorii Organizace zvyšující kvalitu veřejné služby (bronzový stupeň):

V kategorii Organizace dobré veřejné služby (stříbrný stupeň):

/mv/

K foto:

Ze společného fotografování po předání stříbrného stupně do rukou starosty obce Křižánky Jana Sedláčka (uprostřed), vpravo náměstek ministra vnitra Josef Postránecký, vlevo tajemník Magistrátu města Brna Pavel Loutocký.

Foto: archiv MV ČR

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down