Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) oceňuje skutečnost, že horní parlametní komora do tzv. daňového balíčku pozměňovacím návrhem včera vložila kompenzaci daňových příjmů krajů a obcí ve výši 80 % příjmů, o které samosprávy kvůli zrušení superhrubé mzdy a dalším vládním návrhům v dalších letech přijdou.

SMS ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí MAS ČR, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dlouhodobě kritizovalo dopady zrušení superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy. Nyní budou zástupci krajů a obcí apelovat na poslance a poslankyně, aby senátní verzi daňového balíčku včetně kompenzací pro samosprávy přijali.

Senátoři si na rozdíl od vlády správně uvědomili, že nebudou-li moci obce a kraje investovat, pak se regionální ekonomika obnoví nejen pomalu, ale zotavování po krizi bude bolestnější. Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ prohlásil ke včerejšímu rozhodnutí Senátu Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Uděláme vše pro to, aby poslanci senátní verzi podpořili, a jsme připraveni na den projednávání svolat starosty a starostky do Prahy.“

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu činí podle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. To by ohrozilo kofinancování projektů a samozřejmě by došlo k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto se obce a kraje obrátily již dříve na Parlament ČR a vládu ČR s žádostí o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.*

/zr/

Ilustrační foto: Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR

 

Nejvyšší představitelé územních partnerů, jako je Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR, Asociace krajů ČR a další, dnes zahájí jednání s horní parlamentní komorou o opatřeních, která by ještě mohla zvrátit totální rozklad obecních a krajských rozpočtů vlivem dopadu zrušení superhrubé mzdy.

Vyjednávací tým ve složení František Lukl a Stanislav Polčák za obce, Martin Půta, Martin Netolický a Martin Kuba za kraje a pražský primátor Zdeněk Hřib zahajují  dnes, v úterý 24. listopadu, vyjednávání se senátory o návratu finanční stability pro územní samosprávné celky.

"Senátoři vždy přistupovali k námětům či návrhům zástupců územních samospráv zcela zodpovědně a s rozumem. Diskuze se mezi nimi vedly ve věcné rovině, proto se i teď k nim logicky obracejí o radu a pomoc. Je potřebné a nutné společně s nimi hledat taková řešení, která ponechají co nejvíce peněz v peněženkách občanům a zároveň neohrozí financování obecních či krajských investic. Každý líc má i svůj rub a snížení daní sebou nese nebezpečí zdražování. Zdražování místních poplatků jako jsou například daň z nemovitosti nebo popelnice. Tiskárnu na peníze města, obce ani kraje nemají a veřejné sbírky na dostavbu školy nebo sekání trávy asi taky nebudou to správné řešení."

Pod tímto včera večer vydaným vyjádřením  jsou podepsáni: František Lukl (Svaz měst a obcí ČR), Stanislav Polčák (Sdružení místních samospráv ČR), Jiří Krist (Národní síť MAS ČR), Martin Půta (Liberecký kraj a Asociace krajů ČR), Zdeněk Hřib (Hlavní město Praha) a Veronika Vrecionová (Spolek pro obnovu venkova ČR).*

/zr/

K foto:

Valdštejnský palác v Praze  je sídlem Senátu Parlamentu ČR

Ilustrační foto: Senát

 

 

 

 

 

Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro  kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.

Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.

Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*

/rš/

K foto:

Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy

Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny

 

Stávající místopředseda Rady Asociace krajů ČR Martin Půta (na snímku) povede Radu Asociace krajů do jejího ustavujícího zasedání, na kterém bude zvoleno nové vedení tohoto orgánu. Během dnešní hejtmanské videokonference to odsouhlasilo všech 11 online zúčastněných hejtmanů. Ustavující zasedání Rady Asociace krajů se uskuteční až poté, kdy bude zvolen hejtman v Karlovarském kraji, kde zatím stále probíhá povolební vyjednávání.

Představitelé krajů se také shodli na ustavení čtyřčlenné skupiny, která bude jednat s Ministerstvem financí, případně s premiérem, o kompenzaci propadu příjmů krajů v souvislosti s možným zrušením superhrubé mzdy.

Bývalý 1. místopředseda Rady Asociace krajů a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek blahopřál nově zvolené hejtmance a hejtmanům k jejich nástupu do čela regionů. Shrnul současnou epidemiologickou situaci s tím, že nadále bude zástupce krajů informovat o výstupech z jednání Rady vlády pro zdravotní rizika a Ústředního krizového štábu.

Pověření hejtmana Libereckého kraje Martina Půty vedením Rady Asociace krajů do ustavujícího zasedání Rady, které jsme odsunuli až po výsledku volby karlovarského hejtmana, považuji za logický krok. Je to stávající místopředseda, který bude i členem skupiny, jež by měla jednat s ministryní financí o kompenzacích pro kraje v souvislosti s propadem daňových příjmů. Propad kraje nepocítí až někdy v budoucnu, potýkají se s ním už letos,“ zdůraznil Jiří Běhounek.

Místopředseda Rady Asociace krajů a hejtman Libereckého kraje Martin Půta chce jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou co nejdříve. „Požádal jsem paní ministryni o rychlé stanovení termínu jednání ke kompenzaci propadu daňových příjmů krajů, protože to považuji za absolutní prioritu pro všechny regiony,“ dodal.

Hejtmani diskutovali především o dalším postupu plošného testování v zařízeních sociálních služeb. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka jsou už teď zařízení přetížená a opakování testů v pětidenních intervalech na ně kladou vysoké nároky. Tento problém a možné změny v testování projednají zástupci krajů s ministerstvy zdravotnictví i práce a sociálních věcí. Hovořilo se také o ventilátorech a dalších přístrojích pro pacienty s covid-19. Přístroje jsou krajům pouze zapůjčeny a nemocnice je později budou muset vrátit především v případě, kdy se nejedná o majetek českého státu.

Místopředseda Rady Asociace krajů pověřený vedením tohoto orgánu a liberecký hejtman Martin Půta apeloval na své kolegy, aby upozornili poslance z jednotlivých krajů na důsledky schválení návrhu na zrušení superhrubé mzdy Poslaneckou sněmovnou a na fatální dopady tohoto návrhu do rozpočtů nejen vyšších územně samosprávních celků.

Další videokonferenční jednání hejtmanů se uskuteční ve čtvrtek 26. listopadu 2020.*

/zr/

Foto: archiv STAN

 

Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Národní síť Místních akčních skupin ČR, Hlavní město Praha a hejtmani Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dnes společné vyzvali parlament a vládu k adekvátním náhradám za dopady zrušení tzv. superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy úpravou rozpočtového určení daní a poskytnutí jednorázového příspěvku za celkově uhrazené kompenzační platby.

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu jsou dle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. Podle Františka Lukla, předsedy Svazu měst a obcí ČR, „bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto žádáme Parlament ČR a Vládu ČR o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.“

V kombinaci se zvýšením odpočitatelných položek a zrušením superhrubé mzdy budou tyto návrhy znamenat trvalý pokles daňových příjmů obcí i krajů ve výši deseti procent. Celkem pro obce přináší propad v jejich rozpočtech -25 mld. Kč. Dosud žádný schválený zákon neměl na rozpočty samospráv takto negativní a skokový efekt,“ doplňuje Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Tuto výzvu vládě a parlamentu pohotově podpořilo na svém čtvrtečním jednání i Zastupitelstvo hlavního města Prahy,“ říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. „Opatření v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 způsobila už nyní významný výpadek příjmů pro náš rozpočet. Návrhy, které jsou nyní ve sněmovně, povedou jen u našeho města k trvalému výpadku několika miliard každý rok. Nemůžeme této situaci nečinně přihlížet a riskovat, že v našem případě například nebudeme moci pokračovat ve stavbě metra D, rekonstrukci Václavského náměstí nebo výstavbě potřebných nových škol a školek.”

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje, dodává: „Skutečně bijeme na poplach. Byli jsme první, kdo zjara říkal, že se musíme z krize proinvestovat. Že hejtmani i starostové jsou tak říkajíc "na značkách" a pomohou státu zvýšit spotřebu veřejného sektoru, aby naše hospodářství zvládlo ten obrovský tlak způsobený koronavirovou krizí. Nyní se ovšem můžeme dostat do situace, že nebudeme mít nejen na nové projekty, ale ani na prostý provoz. Krajům hrozí meziroční pokles příjmů až o 20%. A to musíme dokončit investice rozběhlé, spolufinancovat a předfinancovat schválené projekty z EU a máme chystat nové. Z čeho? Opravdu je situace kritická.

/zr/

Ilustrační foto: facebookový profil SMO ČR

 

Ministerstvo financí zpracovalo první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 s předpokládaným deficitem ve výši 320 mld. Kč a 30. září 2020 jej předložilo vládě. Navrhovaná výše deficitu velmi podstatně překračuje schodek 116 miliard korun původně avizovaný ministryní financí. Navíc nepočítá s dalšími zamýšlenými opatřeními (např. zrušení zdaňování superhrubé mzdy), jež mohou výsledný schodek značně prohloubit.

K předloženému návrhu Národní rozpočtová rada (NRR) konstatuje:

* Navrhované parametry rozpočtu nezajistí dodržení limitu strukturálního salda stanoveného aktuálním zněním zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2021 činí 4 % HDP. Jde přitom o limit, který byl letos posunut z úrovně 1 % HDP, přičemž NRR rozvolnění v takovém rozsahu odmítala.

* Pokud by byl v této podobě rozpočet schválen, znamenalo by to dle odhadu Ministerstva financí prohloubení strukturálního deficitu až na úroveň 4,5 % HDP. To vše navíc za předpokladu, že rozpočty obcí a krajů nebudou hospodařit s deficitem. Pokud by se tento předpoklad nepotvrdil, bylo by výsledné saldo ještě horší.

* Přístup použitý k úpravě výdajového rámce a tvorbě rozpočtu, jak je prezentován v návrhu, vede k dalšímu rozmělňování fiskálních pravidel (které bylo zahájeno jarní novelizací zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a dále prohloubeno schválením zákona č. 288/2020 Sb., kterým se stanoví termín předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky). V rámci předložené dokumentace je vyčerpán jakýkoliv prostor pro navýšení výdajů, přičemž některé úpravy nejsou z pohledu NRR dostatečně vysvětleny. NRR navíc doporučovala maximální hodnotu deficitu odvozenou v dubnové Rozpočtové strategii veřejného sektoru ve výši 273 mld. Kč nevyčerpat. Stávající návrh však místo toho počítá naopak se schodkem o téměř 50 mld. Kč vyšším.

* Takovýto přístup k fiskálním pravidlům vede k podstatnému snižování jejich kredibility, což ohrožuje jejich dlouhodobou funkčnost. Namísto respektování podstaty a účelu fiskálních pravidel je preferován formalistický přístup.

* Vláda významným zvýšením výdajových rámců neponechává vůbec žádný prostor pro řešení nenadálých a neočekávaných událostí v roce 2021, což nelze považovat v současné nejisté době za racionální.

* Rozpočet je nastaven jako velmi silně expanzivní v rozsahu cca 1,4 % HDP, aniž by bylo specifikováno, jakým způsobem proběhne návrat veřejných financí na udržitelnou úroveň. Jiné země, jako například sousední Německo, již oznámily jasný plán konsolidace veřejných financí. Zatímco letos Německo počítá se schodkem 218 miliard eur, napřesrok se deficit sníží na 96 miliard eur a v letech 2022 a 2023 už má být hospodaření země téměř vyrovnané (schodek 10,5 mld. €, resp. 6,7 mld. €). Při dodržení těchto parametrů hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v těchto letech dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa. Čeští poslanci, kteří si od vlády při schvalování půlbilionového deficitu na letošní rok vyžádali předložení koncepce konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027, dokument v daném termínu do 30. září neobdrželi.

* Dodržování podstaty fiskálních pravidel není samoúčelné. Jejich respektování velmi významně snižuje riziko vzniku dlouhodobé strukturální nerovnováhy veřejných financí, která si dříve nebo později vyžádá konsolidační zásah. Ten je zpravidla spojený s nárůstem daní a redukcí rozsahu poskytovaných veřejných služeb, a negativně tak dopadá na životní úroveň obyvatel.

/zr/

 

V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, připomnělo dnes Sdružení místních samospráv ČR. Zároveň poukázalo na to, že vláda ústy ministryně financí připustila, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. Územní samosprávy tak přijdou o více než dvacet miliard korun, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.

Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o víc než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ konstatoval Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). „To v podstatě zastaví veškeré investice samospráv, budou mít jen na nejnutnější, mandatorní výdaje. Je to krátkozraké rozhodnutí. Zaměstnancům sice zůstane víc peněz, ale chodníky, silnice, čističky, školky a školy si z nich asi pořizovat nebudou,“ dodal k avizovanému kroku kabinetu Andreje Babiše předseda SMS %ČR.

Oproti roku 2019 budou mít územní samosprávy odhadem o 20 až 30 % méně peněz z daní, podle toho, jak optimistický či pesimistický scénář zpomalení ekonomiky se naplní. Mandatorní výdaje územních samospráv přitom mezitím vzrostly, takže jejich disponibilní zdroje se budou blížit nule.

Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ uzavřel Stanislav Polčák.*

/zr/

 

Národní rozpočtová rada se vyjádřila k návrhům na fiskálně významná opatření v souvislosti s přípravami státního rozpočtu na rok 2021. Jde například o návrh na zrušení superhrubé mzdy či o návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Národní rozpočtová rada se domnívá, že nadstandardní valorizace penzí a přechod na zdaňování podle hrubé mzdy bez úpravy ostatních parametrů ohrožují střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém vyjádření mimo jiné uvádí:

* Růst penzí nad rámec zákonného ustanovení by znamenal další zvyšování mandatorních výdajů, což by snížilo prostor pro aktivní fiskální politiku v jiných výdajových oblastech. NRR dále konstatuje, že pokud by se nejednalo pouze o jednorázový příspěvek, ale o součást pravidelné valorizace, zatížil by tento nárůst veřejné rozpočty nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

* Pokud by byla zrušena superhrubá mzda a ostatní parametry zdanění příjmů fyzických osob, jako je například sazba daně, by zůstaly zachovány ve stávající podobě, pohyboval by se podle výpočtů NRR přímý výpadek na straně příjmů veřejných rozpočtů kolem 92 miliard korun. Dvě třetiny této částky by připadaly na státní rozpočet a zbytek na rozpočty místních samospráv.

* Jen samotné zrušení superhrubé mzdy bez úpravy dalších parametrů by představovalo prohloubení stávající strukturální nerovnováhy veřejných rozpočtů z úrovně zhruba -2 % HDP o dalších 1,5 p.b. Další negativní dopady na strukturální saldo bude mít projednávané zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (zhruba 0,2 p.b.) či možný růst důchodových dávek nad rámec zákonného ustanovení. Takovéto zhoršení strukturální bilance není udržitelné ani po rozvolnění limitů fiskální politiky na následujících 7 let. Podobný zásah je podle NRR udržitelný maximálně po dobu jednoho roku, přičemž navíc téměř vymaže prostor pro nárůst investičních výdajů krytých z národních zdrojů.

* Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň ale upozorňuje, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v České republice není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se NRR domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému České republiky. Navíc by bylo vhodné tuto úpravu provést v rámci komplexní modifikace příjmové strany důchodového systému, aby byl lépe připraven na důsledky demografické změny.

Národní rozpočtová rada dále doporučuje, aby byla fiskálně významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude zpracována střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů, kterou by měla vláda předložit Poslanecké sněmovně do 30. září.*

/zr/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down