Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Ty by měly být potvrzeny do roku 2030. Dnes výběr uvedených čtyř lokalit schválila vláda.

Kabinet Andreje Babiše rovněž schválil návrh věcného záměru zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivních odpadů, jehož návrh Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předloží vládě příští rok. Tento zákon, který dlouhodobě požadují zástupci lokalit i někteří zákonodárci, vytyčí „pravidla hry“ přípravy hlubinného úložiště a posílí transparentnost a efektivitu poměřování zájmů v rámci celého procesu.

Vláda potvrdila výsledky mnohaletých výzkumných prací včetně tzv. Poradního panelu expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ve kterém byly v procesu hodnocení zastoupeny i dotčené obce. Uvedené čtyři lokality se ukázaly relativně lepší z pohledu bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti (podrobnější informace najdete na stránkách SÚRAO). Dalším krokem budou návazné výzkumné a průzkumné práce a do roku 2030 by vláda měla na základě dalšího kola hodnocení vybrat finální lokalitu, kde se počítá se zprovozněním úložiště do roku 2065.

Jsem rád, že se nám tímto mezikrokem podařilo završit mnohaletou práci desítek odborníků zejména z oblasti geologie, hydrogeologie, jaderného a chemického inženýrství, stavařství či ochrany životního prostředí. Komplexní proces zúžení počtu lokalit zhodnotil kladně jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak nezávislá oponentura. Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty. Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru. Věřím, že se nám podaří dostát našim společným závazkům a zodpovědnosti za zajištění konce palivového cyklu a najít finální lokalitu pro úložiště, která bude nejlépe splňovat přísná kritéria, především však bezpečnost,“ konstatoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Dnešní rozhodnutí vlády posunuje řešení konce palivového cyklu v České republice na další úroveň. Dostáváme se do fáze, ve které jsou teď i naši kolegové ve Švýcarsku, Švédsku nebo Kanadě. SÚRAO chce i po zúžení pokračovat v transparentní a otevřené komunikaci směrem k vybraným lokalitám. Obcím se nabídne zřízení speciálních pracovních skupin. Jejich prostřednictvím se mohou zapojit do debaty o finální podobě a umístění povrchového areálu hlubinného úložiště. Zároveň to bude formát pro pravidelné předávání informací o probíhajících pracích," dodal ředitel SÚRAO Jan Prachař.*

/zr/

K foto:

Letos na jaře lidé z obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor v Pošumaví protestovali proti zařazení lokality Březový potok mezi zvažovaná místa pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Zdroj: www.nechcemeuloziste.cz

 

Vláda by měla zachovat veškeré dotační programy pro firmy, města a obce, které jim umožňují vyšší efektivitu, modernizaci, digitalizaci a ochranu životního prostředí. Stejným směrem by měl stát směřovat také balíky smysluplných investičních opatření na povzbuzení české ekonomiky. Uvedla to Hospodářská komora spolu se Svazem měst a obcí a společností Deloitte.

Současná pandemie covid-19 klade podle Hospodářské komory obrovské nároky na vládu, kraje, obce, firmy i celou ekonomiku a společnost. Jakkoliv podnikatelé rozumí tomu, že vláda hledá všechny možnosti, jak získat prostředky nutné pro záchranu české ekonomiky, neměla by jednat unáhleně. Je nepochybné, že část prostředků z kohezních fondů bude nutné účelně přesunout na pomoc s ekonomickými dopady koronaviru, zároveň je ale třeba zachovat možnosti čerpání u existujících programů, které jsou nastaveny správně a prokazatelně fungují.

„Všechny západní vlády i ta česká nyní přicházejí s balíky záchranných opatření, jako jsou záruky, půjčky nebo pomoc pro občany. To je ale pouze první krok určený na okamžitou nápravu. Naši ekonomiku musíme rozpohybovat investicemi. Proto je nutné nejen přijít s dalšími balíky investičních opatření, ale také zachovat dotační tituly, které investiční aktivitu umožňují a které mohou k oživení ekonomiky přispět. Není možné pouze přesunout peníze z jedné hromádky na druhou a přelakovat je na novou podporu,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Stejný názor na zachování dotačních programů mají i tuzemská města a obce. Zejména menší sídla potřebují udržet investiční aktivitu např. při modernizaci obcí. V současném stavu bohužel samosprávy nemají podle Svazu měst a obcí ČR jistotu, jak se v jejich rozpočtových příjmech krize projeví. Většina měst a obcí proto nyní řeší jen nezbytně nutné výdaje.

„Hrozí tak zastavení zadávání veřejných zakázek i místním podnikatelům a živnostníkům, kteří mohou zkrachovat a zavřít provozovny či přestat poskytovat služby. Tím pádem přijde o práci řada lidí. Nechceme připustit roztočení spirály nezaměstnanosti a chudoby napříč celou republikou. Stát teď nesmí začít šetřit na nesprávném místě, naopak musí připravit škálu podpůrných programů či dotačních výzev a využít evropské peníze. Jsou to totiž právě obce a města, která mohou svými investicemi podržet ekonomiku celého státu,“ říká předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.

Příkladem jsou podle Svazu měst a obcí prostředky v Operačním programu Životní prostředí na modernizaci českých obcí. „Se znepokojením jsme sledovali návrhy, aby se přesunuly peníze na zlepšování kvality životního prostředí, které Evropa alokuje v rámci svých klimatických cílů. OPŽP přitom podle nás funguje dobře a znamená miliardové investice s vysokou přidanou hodnotou do snižování energetické náročnosti, chytrých řešení a čistšího ovzduší. Budou navíc dávat práci tisícovkám lidí,“ dodává František Lukl.

Podle Hospodářské komory ČR a Svazu měst a obcí ČR by bylo nešťastné v kohezních fondech dělat zmatek. Je navíc možné přesunout případně jen ty prostředky, které vyčerpat prokazatelně nepůjde. „Ať už považujeme nebo nepovažujeme například cíle takzvané Zelené dohody v roce 2050 za realistické, je jasné, že investice na ochranu životního prostředí a snižování energetické náročnosti jsou smysluplné a zahrnují digitalizaci, automatizaci a mají pro český průmysl vysokou přidanou hodnotu a pro české obce vysokou společenskou důležitost,“ vysvětluje Vladimír Dlouhý.

Překreslování dotační mapy neprospěje podle analytiků ani české ekonomice jako celku. Česká republika jako čistý příjemce peněz z EU musí i evropské prostředky využít jako svoji konkurenční výhodu. „Nelze dopustit, aby nás v konkurenceschopnosti v příštích měsících a letech předběhly jiné státy. Dobře nastavená investiční politika může v budoucnu přilákat také investice s vysokou přidanou hodnotou, po kterých všichni včetně politiků dlouhodobě volají. Pokud bude vláda jednat zbrkle a nebude komunikovat s podnikateli a obcemi, hrozí, že investoři půjdou jinam a Česká republika vypadne z pelotonu nejúspěšnějších zemí,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Např. Švédsko nebo Dánsko, které dává vláda za vzor v rámci Inovační strategie České republiky 2019 až 2030, do nových technologií investují ve velkém. Navíc nejen samotná Evropská komise, ale i velké státy včetně Německa deklarují, že chtějí práci na Zelené dohodě ještě zintenzivnit a směřovat protikrizové investice právě směrem ke zlepšování životního prostředí. Podle názoru Hospodářské komory a Svazu měst a obcí by Česká republika neměla bojovat s větrnými mlýny a naopak v této těžké době účelně a naplno využít možností a štědrých prostředků, které Evropa v tomto odvětví poskytuje.

/tz/*

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down