Aktuální nadměrné početní stavy spárkaté zvěře na většině území ČR brání odrůstání přirozené i umělé obnovy a jsou zásadní překážkou při obnově pestrých a stabilních lesů.

Shodly se na tom ve společném usnesení organizace Asociace soukromého zemědělství, Česká komora odborných lesních hospodářů, Pro Silva Bohemica a Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Organizace apelují na naléhavou nutnost přijetí příslušných legislativních změn a upozorňují, že dlouhodobý problém již nesnese dalšího odkladu.

Usnesení navazuje na odborný seminář Škody zvěří v kontextu legislativních povinností odborných lesních hospodářů (OLH a možností vlastníků menších lesních majetků – regionální zkušenosti, který se konal v úterý 19. října v Javorníku u Českého Dubu, jehož byly zmíněné organizace spolupořadateli.

Panuje obecná shoda na tom, že lesy budoucnosti mají být druhově, věkově a prostorově rozmanité,“ upozornil Jiří Svoboda, předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). „Právě tyto okolnosti akcentují naléhavou potřebu dosáhnout souladu stavů spárkaté zvěře se stavem lesa, což se zatím dlouhá desetiletí nedaří. Poslední novelu mysliveckého zákona se nepodařilo dotáhnout do konce. V řadě regionů je situace již nadále neúnosná. V důsledku probíhající kůrovcové kalamity pokračuje rozpad porostů a strmě narůstají objemy nutné obnovy lesa. Miliardy korun investované do obnovy lesů však přijdou vniveč vlivem přemnožené spárkaté zvěře. Velkým problémem jsou dlouhodobě i naprosto nedostatečná práva vlastníků rozhodnout o hospodaření se zvěří na vlastním majetku,“ zmínil dále s tím, že je nutné přiblížit právo lovu vlastníkům pozemků, kteří na nich hospodaří, a snížit minimální výměru vlastních honiteb na 250 ha a dosáhnout stavu, kdy výše odlovu bude odvozena od stavu porostů v honitbě.

Uvedené organizace prostřednictvím usnesení upozorňují na fakt, že nestabilita lesů ohrožuje plnění všech jejich funkcí, včetně jednoho z nejdůležitějších celospolečenských aspektů – hospodaření s vodou. „Naším cílem není vyčíslování a uplatňování náhrady škod. Je to jen řešení následků, které zatěžuje jak vlastníka lesa, tak myslivce. Za lesy máme coby lesníci profesní zodpovědnost a společnost potřebuje, aby lesy byly schopné se obnovovat a odrůstat. Proto je nutné řešit příčinu. Zvěře může být v krajině jen tolik, aby lesy nebyly nadměrně poškozované. Udržování rovnovážných početních stavů zvěře lovem je základní povinností myslivců. Tato povinnost musí být v případě potřeby vynutitelná. V pestrých a přirozeně se obnovujících lesích nalezne i zvěř mnohem lepší životní podmínky,“ konstatoval Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica

S tím souhlasí také Jan Duda, odborný lesní hospodář z Libereckého kraje: „Problém není možné řešit dalšími a dalšími oplocenkami nebo jinými druhy umělé ochrany. Je to neúnosně drahé, nesystémové a provozně nezvladatelné. Řešit se musí základ problému všude tam, kde není rovnovážný stav a kde způsob mysliveckého hospodaření výrazně omezuje vlastníka lesa v prosazování legitimních způsobů lesnického hospodaření.

Se škodami zvěří se podle Jiřího Pohana, předsedy ČKOLH, setkávají lesníci na každém kroku. „Prakticky denně jsme konfrontováni s následky nepřiměřených stavů spárkaté zvěře. Zvláště v oblastech zasažených kůrovcovou kalamitou je to dalším problémem pro již tak ekonomicky postižené vlastníky lesů. Řešení této situace je zcela mimo síly a schopnosti vlastníků a praxe ukazuje, že i mimo síly státní správy. Jedinou cestou bude společné nalezení legislativního kompromisu, který přinese rovnováhu mezi lesem a zvěří jako dvěma základními složkami životního prostředí,“ připomněl Jiří Pohan.

Zejména pozice menších vlastníků lesů nyní neposkytuje přímé možnosti efektivně řešit nadměrnou početnost zvěře a škody. Většinou nemají odborné zastání, a proto ani neuplatňují škody a nepodávají podněty státní správě. Prostřednictvím semináře organizace proto menší vlastníky a dotčené subjekty vyzvaly, aby do doby, než dojde k přijetí nové legislativy, maximálně využívali stávajících možností.

Zároveň organizace zdůrazňují, že problém s přemnoženou zvěří se týká komplexně celé krajiny. „Asociace soukromého zemědělství ČR se plně připojuje k této snaze řešit neúměrnou zátěž lesů přemnoženou zvěří, a to jednoduše z toho důvodu, že podobné škody vznikají i na zemědělských kulturách a dlouhodobě zde vznikají miliardové škody, u kterých navíc chybí adekvátní mechanismus, jak náhradu za škody účinně vymáhat. Pochopitelně nejlepší je těmto škodám předcházet a věřím, že předložené návrhy v našem společném memorandu by měly přispět k jejich systémovému omezení,“ uvedl předseda této organizace Jaroslav Šebek a kriticky dodal: „Je třeba říci, že dosavadní politika MZe nepřispívala k dlouhodobě funkčnímu řešení, které by bylo opravdu přijatelné vůči všem subjektům, jichž se tento problém dotýká. Sedláci, ať malí či větší, kteří hospodaří a žijí ve svých regionech, zpravidla také vlastní nějaké výměry lesních porostů a vnímají, že správné řešení leží v komplexním a vyváženém přístupu. Protože tak jako pole, les a tam žijící zvěř spolu velmi souvisí, stejnou měrou musí být zohledňován význam a pozice vlastníků lesů i zemědělské půdy a myslivců, ale také hospodařících zemědělců. Všichni musí mít jasnou odpovědnost, ale účinná oprávnění, a teprve ve vzájemné spolupráci všech těchto hlavních složek mohou naše ekonomické aktivity v krajině znovu být vůči přírodě udržitelnými a prospěšnými.“*
/zr/

 

 

Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) s hlubokým zármutkem oznámilo, že jeho předseda Ing. František Kučera 16. října 2020 náhle zemřel. "Ztratili jsme vzácného kolegu a přítele, lesnictví pak velkého profesionála, který dění v oboru mnoho let pozitivně ovlivňoval," praví se v prohlášení sdružení. V roce 1991 byl František Kučera jedním z iniciátorů jeho založení. Předsedou SVOL byl od roku 1992.

František Kučera se narodil 20. ledna 1953 na Vysočině v rodině lesníka, vystudoval Lesnickou fakultu VŠZ v Brně a od roku 1977 zastával různé vedoucí funkce v lesnickém provozu u tehdejšího podniku Jihočeských státních lesů. Krátce pracoval i ve státní správě lesního hospodářství na úrovni okresního úřadu.

V roce 1990 byl pověřen Zastupitelstvem města Pelhřimova identifikovat, dohledat a následně převzít historický lesní majetek města. V následujícím roce byl jmenován ředitelem příspěvkové organizace a později jednatelem společnosti Městská správa lesů Pelhřimov s. r. o., kde je Město Pelhřimov stoprocentním vlastníkem. Ve funkci jednatele společnosti působil do letošního 13. října.
V říjnu 2010 byl zvolen do městského zastupitelstva v Pelhřimově. V letech 2014-2018 vykonával funkci starosty města Pelhřimova.

Až do posledních chvil svého života se věnoval práci, nesmírně mu záleželo na tom, abychom dokázali lesy zachránit pro příští generace, významným způsobem se zasadil o zlepšení situace nestátních vlastníků lesů. "Bez lesů nebude nic," říkával.*

/zr/

 

Pro všechny majitele lesů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) připravilo příručku, která přehledně shrnuje možnosti nárokových i nenárokových finančních podpor využitelných při hospodaření v lese, a to nejen z resortu Ministerstva zemědělství, ale i Ministerstva životního prostředí, evropských fondů a krajů.

Příručka je datována k 5. 3. 2020, protože byla nachystána pro návštěvníky našeho stánku na veletrhu Silva Regina 2020, který však byl z důvodu epidemie covid-19 odložen na příští rok.
"Nechceme ale čekat a informace si schovávat v šuplíku. Práce v lese pokračují a vlastníci lesů vítají každou korunu, která se do lesa dostane, zvlášť v této době. Věříme proto, že uvedená příručka bude pro každého, kdo se stará o svůj les, vítanou pomůckou," vysvětlila tajemnice SVOL Marie Růžková.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR bude tuto příručku průběžně pravidelně aktualizovat - například již nyní probíhá novelizace nařízení vlády č. 30/2014 Sb. (předpokládaná účinnost 1.7.2020), připravují se jednání k příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2019, Ministerstvo zemědělství plánuje na květen 2020 nové kolo úvěrů z PGRLF, na podzim bude vypsáno další kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova. Všechny změny naleznete na webu www.svol.cz , kde si také příručku můžete zdarma stáhnout ve formátu .JPG.*

/zr/

Lhůty k zalesnění kalamitních holin se na celém území ČR prodlužují a zároveň se uvolňují i pravidla přenosu sadebního materiálu. Umožňuje to opatření obecné povahy, které bylo dnes vydáno Ministerstvem zemědělství. Tímto opatřením se rozšiřuje územní působnost některých dosud platných opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Vlastníkům lesů, tedy i obcím a městům, ještě více rozvazuje ruce k obnově lesa po kalamitě za objektivně ztížených podmínek.

Tímto krokem reagujeme na signály hrozícího nedostatku vhodného reprodukčního materiálu pro zalesnění rychle vznikajících kalamitních holin i na možný nedostatek pracovních kapacit pro výsadbu lesa v některých regionech, umocněný nyní ještě dopady pandemie COVID-19. Lesníkům tak v této bezprecedentní situaci vytváříme co možná nejvolnější podmínky pro výsadbu nových, odolných a druhově co nejpestřejších lesů,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Vlastníci lesa na území celé ČR (s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech, která jsou mimo kompetenci Ministerstva zemědělství – MZe) nově mohou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. Zároveň mohou k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni ČR. Uvolnění zásad přenosu se nevztahuje na smrk ztepilý, který by se již neměl vysazovat v tak velkém měřítku a na trhu je jeho sazenic stále dostatek.

Uvolnění zásad přenosu i prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění holin velmi vítám, stejně jako ostatní členové našeho sdružení, je potřebné pro úspěšnou obnovu našich lesů. Toto uvolnění je výsledkem naší spolupráce s Ministerstvem zemědělství. Pevně věřím, že i další naše konstruktivní spolupráce na postupném přizpůsobení lesnické legislativy novým podmínkám bude podobně úspěšně pokračovat,“ uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera.

Díky uvolnění pravidel přenosu může vlastník lesa plně využít nabídky lesních školek a co nejdříve zalesnit na trhu dostupnými druhově a stanovištně vhodnými dřevinami. Prodloužení lhůt pro zalesnění umožní reagovat na případný nedostatek nejen sadebního materiálu, ale i pracovních kapacit, a na vhodných stanovištích rozložit umělou obnovu na delší časové období, počkat na samovolnou přirozenou obnovu nebo využít kombinace umělé a přirozené obnovy.

Podporu přijatému rozvolnění podmínek obnovy lesa vyjádřil i Vilém Podrázský z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. „Prodloužení lhůt pro zalesnění ploch a zajištění kultur považuji za vcelku přínosné a chápu jej jako vytvoření prostoru pro vlastníky a správce lesa v nepříznivých podmínkách. Znamená to i větší možnosti pro uplatnění přirozené obnovy a sukcesních procesů, uplatnění přípravných dřevin a dvoufázové obnovy lesa. Jde zároveň i o možné kroky k posílení stability a diverzity budoucích lesů. Je nutné si již dnes uvědomit, že to znamená v budoucnu větší nároky na pěstební činnost a kompetence především správní sféry,“ řekl Vilém Podrázský.

Podle něj je zároveň dočasně možné přehodnotit na ekologických základech pravidla pro přenos reprodukčního materiálu a diskutovat o jejich možné adaptaci s respektem k ekologickým a genetický zásadám. „Zejména využití reprodukčního materiálu z nižších poloh v klimaticky extrémnějším prostředí by představovalo riziko do budoucnosti. Stačí si vzpomenout na poškození břízy v Krušných horách v letech 1995 až 1996. Současný krizový stav v produkci reprodukčního materiálu je nutno chápat jako opravdu dočasný, respektive jako jednorázovou záležitost, tedy maximálně jeden dva roky,“ dodal Vilém Podrázský.

V jarním období lesníci sázejí stromky, přichází také jarní rojení kůrovce a s ním spojená zvýšená těžba napadených stromů a jejich zpracování. Po lesních cestách se tak pohybuje více lesnické techniky. MZe žádá veřejnost o zvýšenou opatrnost při pohybu v lesích, ať již v souvislosti s těžbou a dopravou kalamitního dřeva, nebo při pohybu v uschlých porostech, kde hrozí nebezpečí pádu větví i celých stromů.

I v případě, že není v konkrétním území vstup do lesů přímo zakázán, měli by být jejich návštěvníci nyní velmi opatrní, nevstupovat pod suché stromy, a v zájmu vlastní bezpečnosti se v místech, kde probíhají lesnické činnosti, řídit pokyny lesníků.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv

 

 

 

Výzva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) je určena všem, kdo vlastní kus nebo i kousek lesa, přičemž SVOL toto své upozornění komentuje s tím, že jde o finanční příspěvky, o nichž (možná) mnozí, zejména menší vlastníci lesů ani netuší. Finanční příspěvky na hospodaření v lesích sice podle SVOL nemohou vlastníkům lesů kompenzovat ztrátu způsobenou v důsledku sucha a kůrovcové kalamity, ale – jak SVOL dále připomíná, jsou pro ně každopádně přínosem.

Ministerstvo zemědělství totiž pro letošní rok rozšířilo možnosti příspěvků na hospodaření v lesích (novelizované nařízení 30/2014 Sb.), které poskytuje prostřednictvím krajských úřadů, a přislíbilo dvakrát více financí na tento účel než v loňském roce.

SVOL proto upozorňuje na to, že díky tomuto kroku Ministerstva zemědělství  lze žádat o příspěvky na:

* asanace jehličnatého dříví pomocí insekticidní sítě nebo netkané textilie, pomocí insekticidního postřiku nebo strojním odkorněním  (nový příspěvek);

* soustřeďování dříví v lese lanovkou, koněm, železným koněm nebo vyvážecím strojem;

* štěpkování nebo drcení klestu;

* přirozenou obnovu lesních porostů;

* umělou obnovu síjí, umělou obnovu sadbou první;

* zajištění lesních porostů;

* výchovu lesních porostů – prořezávky, probírky;

* přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách (nový příspěvek).

Jak žádost o finanční příspěvek podat:

* žádosti se podávají krajskému úřadu, v němž se nachází les žadatele;

* žádosti se podávají v listinné podobě a elektronicky;

* podmínkou získání příspěvku je doručení ohlášení žadatele o finanční příspěvek na krajský úřad před zahájením prací v rámci plnění předmětu finančního příspěvku.

Kde zjistit podrobnosti:

* na webové stránce Ministerstva zemědělství www.mze.cz, rozcestník eAgri – Lesy, záložka Dotace v lesním hospodářství a myslivosti, odkaz Finanční příspěvky na hospodaření v lesích;

* na krajském úřadě, odbor životního prostředí (Lesy);

* u svého odborného lesního hospodáře.

Využívejte možností finančních příspěvků na hospodaření v lesích v maximální míře! Nabádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. Zároveň doporučuje o této příležitosti informovat svou rodinu, přátele a spoluobčany (například prostřednictvím obecního rozhlasu, vývěsky, www. stránek, sociálních sítí apod.).*

K témuž více na: http://www.svol.cz/aktuality/vyzva-cerpejte-finance-na-obnovu-lesa-nove-prispevky/.

/zr/

Ilustrační foto:  archiv Profi Press

 

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzývá občany České republiky, aby se připojili k petici za zdravé a prosperující lesy pro příští generace.

SVOL ve své výzvě upozorňuje na to, že naše lesy jsme zdědili od předků. Oni je sázeli a pěstovali, jak nejlépe uměli. Netušili, jaké změny klimatu přijdou za 100 let. Vlastníci lesů se dnes snaží toto dědictví zachránit a založit lesy odolnější proti klimatickým změnám. Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní celou řadu důležitých funkcí – chrání půdu, zadržuje vodu, vytváří ráz krajiny, umožňuje lidem relaxovat a načerpat nových sil.

Naše lesy jsou však v nebezpečí, připomíná SVOL. Žijeme po staletí v kulturní krajině a na její odbornou péči nelze rezignovat. Udržitelné obhospodařování krajiny zvyšuje biologickou rozmanitost, zlepšuje klima a účinně chrání lesy i pole. Zároveň je klíčové pro hospodářský rozvoj zejména venkovských oblastí.

V současné době je v důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení kůrovcové kalamity ohroženo statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací. Majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků, o zachování všech funkcí hospodářských lesů, o udržení vody v krajině, o zachování života na venkově.

SVOL apeluje: Vlastníci lesů potřebují od státu pomoc při zvládnutí aktuální kůrovcové kalamity. Stát by však neměl v odborných záležitostech, zejména při přípravě legislativy, podléhat nátlakovým skupinám, které odbornou problematiku ideologizují bez jakékoliv zodpovědnosti.

Petice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se obrací na vládu a Parlament České republiky a zahrnuje pět bodů:

* přijmout taková opatření pro řešení kůrovcové kalamity, která budou pro vlastníky lesů uchopitelná, dosažitelná a efektivní,

* vyčlenit dostatečné finanční prostředky ve státním rozpočtu ČR a pomoci vlastníkům lesa překlenout aktuální složitou, ekonomickou, sociální i ekologickou situaci,

* posílit pozici lesního hospodářství v rámci Ministerstva zemědělství v návaznosti na rekonstrukci státní správy lesů,

* vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který dosud brání včasnému zpracování kůrovcové kalamity a omezuje regionální zaměstnanost,

* v souladu s Lesnickou strategií EU zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů.

SVOL ve své výzvě shrnuje: Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a ekologickém. Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Rezignace na hospodaření ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí rekreační funkci a znemožní lidem vstup lesů. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, na jejichž opětovné harmonické zvelebení bude nutno vynaložit obrovské prostředky a úsilí.*

Informace o petici najdete na: http://www.svol.cz/petice/ .

/zr/

Ilustrační foto: Jan Řezáč, SVOL

Situace nestátních vlastníků lesů je kritická. Při rozsahu současné kůrovcové kalamity umocněné suchem má 350 tisíc vlastníků právo na pomoc od státu. Současně není možné ponechat napadené stromy v hospodářských lesích přírodě a zcela vytlačit smrk z našich lesů. Zaznělo to dnes v Praze na tiskové konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL).

Pomalý postup státní správy při řešení kůrovcové kalamity donutil Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR obrátit se na místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku se žádostí o pomoc při hledání cesty, jak řešit finanční podporu vlastníků lesů postižených kalamitou. Nejjednodušší se jeví forma náhrady za ztrátu zpeněžení při prodeji dříví ve výši zhruba 3000 Kč/ha. Ministerstvo zemědělství by proto podle SVOL mělo urychlit přípravu podkladů pro takový dotační příspěvek z národních zdrojů a maximálně urychlit proces jeho notifikace v Evropské komisi.

Dále SVOL požádal Pavla Teličku o stanovisko, zda směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek umožňuje na vnitrostátní úrovni vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento český zákon sice na výše uvedenou evropskou směrnici odkazuje, ale SVOL se ptá, nejde-li o ukázku tzv. gold platingu. Tedy, zda český stát neaplikuje evropskou směrnici nad rámec jejích závazných ustanovení. Současné znění tohoto zákona totiž podle názoru SVOL zabraňuje efektivní likvidaci kůrovcové kalamity.

Z pohledu Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR se nadcházející rok 2019 jeví jako téměř apokalyptický. V současné době je napadeno kůrovcem až 20 mil. kubických metrů stojících smrkových porostů, z nichž se na jaře začnou rojit další brouci. V příštím roce mohou kůrovcové těžby dosáhnout až 50 mil. kubických metrů, což by představovalo trojnásobek normálních ročních těžeb. Dřevařské zpracovatelské provozy u nás přitom mají celkovou roční kapacitu 12,5 mil. kubických metrů.

Trh je zahlcen dřevem a dramaticky klesá jeho cena. Průměrná cena kůrovcového dříví dosahuje historického minima a pohybuje se okolo 1000 Kč/m3. Tato cenová hladina je hranicí rentability lesního podniku. Při dalším poklesu dojde ke ztrátě schopnosti pokrýt náklady na správu majetku a na zajištění pěstební činnosti, tedy i zalesňování holin.

Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní tzv. mimoprodukční funkcepůdoochrannou, vodohospodářskou, krajinotvornou, rekreační… Zlepšování těchto funkcí je hrazeno z funkce produkční, kterou je potřeba zachovat a rozvíjet i pro budoucí generace. Návrhy některých ekologických hnutí o ponechání kůrovcových souší v lese, protože se stejně kalamita nezvládne, SVOL považuje za velmi nebezpečné a matoucí.

Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním (ekologickém). Zrušení ekonomického pilíře by znamenalo likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Z logiky věci nedostatek finančních prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Pokles tržeb za dřevo ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, protože lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkci lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, jejichž opětovné harmonické zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.

Bez pomoci státu budou vlastníci nestátních lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace a lesní majetky ekologická katastrofa. Je-li stát ochoten a schopen pomoci zemědělcům a kompenzovat jim ztráty způsobené nepříznivými klimatickými vlivy, měl by být stejně tak schopen pomoci nestátním vlastníkům lesů. Mezi soukromým zemědělcem a vlastníkem lesů není žádný rozdíl. Podnikání obou je silně závislé na klimatických vlivech a má stejně závažné dopady na zajišťování potřeb společnosti.

SVOL proto žádá stát o podporu nestátního lesnického sektoru:

* Vyčlenit odpovídající finanční prostředky v rozpočtu ČR

* Podpořit dotací na úhradu ztráty zpeněžení ve výši zhruba 3000 Kč/ha

* Změnit zákon o dani z příjmu - příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech tyto peníze potřebovat na zalesnění holých pozemků, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Tyto finance v lese potřebujeme již nyní na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu.

* Udělit pro lesnictví výjimku ze zákona o rezervách tak, aby rezerva na pěstební činnost nemusela být vázána na zvláštním účtu, ale mohla být pružně zapojována do čerpání – udržení finančních toků.

* Snížit DPH u palivového dřeva z 15 % na 10 %, ev. nulová DPH. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by tak nezbyly peníze na již výše zmíněné zalesňování.

* Co nejrychleji zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů (platba na plochu v lesnictví), což členským státům doporučuje i Lesnická strategie EU.*

/tz/

K foto:

Z dnešní tiskové konference SVOL v Praze: zleva Richard Podstatzký, předseda Komory soukromých lesů a 1. místopředseda SVOL, František Kučera, předseda SVOL a starosta města Pelhřimov, Petr Skočdopole, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s. r. o.

Foto: Ivan Ryšavý

 

Nečinnost státní správy, neúčinnost obranných opatření a počínající kolaps na trhu s dřívím budou dál prohlubovat kůrovcovou katastrofu. Včera to na svém jednání v Pelhřimově konstatoval republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), který se zabýval současným stavem kůrovcové kalamity a možnostmi jejího řešení u nestátních vlastníků lesů.

Současné velmi teplé a suché počasí výrazně napomáhá rozmnožování lýkožrouta smrkového. Jeho vývoj je v letošním roce rychlejší až o tři týdny. Znamená to, že kůrovec vytvoří tři generace. Tím bude nastaven vysoký kalamitní základ pro rok 2019. Některé odhady hovoří o tom, že by v příštím roce mohlo být kůrovcem napadeno až 50 milionů kubických metrů smrkových porostů. Tím však, jak upozorňuje SVOL, kalamita určitě neskončí.

Vytěžení a obnovení tak obrovského množství napadených lesů ve velmi krátkém čase vytváří reálnou hrozbu velkých ekologických rizik, míní SVOL. Navíc za dvacet až třicet let výrazně poklesnou plánované těžby a Česká republika nebude mít dostatek dříví a bude ho muset ve velkém dovážet. Kromě produkce dřeva však také významně poklesne kvalita rekreační funkce lesů, místo nich budou obrovské holiny postupně zalesňované.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR je přesvědčeno o tom, že hlavním místem, kde se bude příští rok odehrávat boj za záchranu lesů před kůrovcem, se velmi pravděpodobně stane Kraj Vysočina. Odhady pro rok 2019 ukazují, že tam může být kůrovcem napadeno až 5 mil. kubických metrů smrkového dříví. Přitom tam převažuje nestátní vlastnictví lesů. Asi 64 % lesů Vysočiny je ve vlastnictví obcí a soukromníků, držba je to dosti rozdrobená. Drobní vlastníci ovšem mají pouze omezené možnosti boje s kůrovcem.

Obrovské množství vytěženého kůrovcového dříví již nyní znamená výrazný pokles cen na trhu, což vlastníkům přináší velké ztráty a hrozí, že nebudou mít dostatek prostředků pro zalesňování. Další značné navýšení objemu těžeb povede k naprostému kolapsu trhu. Potíže s odbytem mají všichni vlastníci, ale od těch, kteří např. nemají smlouvy s pilami, dřevo nikdo nekoupí. Nejsou k dispozici kapacity na jeho zpracování. Návrhy na obnovu malých pil v regionech podstatný nárůst zpracovatelských kapacit neřeší.

„Zastavení odbytu dříví znamená zastavení zpracování kůrovcové kalamity. Určitým řešením by bylo hledání nových trhů v zahraničí i mimo Evropskou unii. Jednotliví vlastníci však mají problém samostatně organizovat a dlouhodobě profinancovat prodej dříví na vzdálených trzích. Tady by byla potřebná garance státu, který má nástroje pro zajištění těchto obchodů,“ připomíná František Kučera, předseda SVOL a starosta Pelhřimova.

SVOL varuje: Bez odbytu bude napadené dřevo zůstávat v lese. Drobný vlastník si je nemůže ani sám chemicky ošetřit. Přitom od okamžiku zjištění napadení kůrovcem má maximálně tři dny na provedení asanace. Rychlost vývoje kůrovce je tak enormní, že většinou po oněch třech dnech vylétne a napadá další stromy. Dlouhodobé skladování dřeva na různých plochách, mokrých či suchých skladech, nezabrání jeho postupnému znehodnocení. Navíc je ekonomicky velmi nákladné.

Vlastníci požadují prakticky od loňského roku změny, úpravy či povolení výjimek z daných předpisů, které by jim pomohly pružněji reagovat. Projednávání na krajských úřadech i ministerstvu zemědělství se však neúnosně protahují a některá řešení jsou přislíbena až na příští rok. Přitom současný stav a dramatický výhled na příští rok ukazují, že kosmetické úpravy a drobné výjimky z předpisů, již vlastníkům lesů nepomohou. Proto vlastníci lesů podle prohlášení SVOL považují za skutečnou pomoc ze strany státu silnou ekonomickou podporu a garance udržení odbytu smrkového dříví.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Profi Press

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down