Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Teplárny přijaly řadu mimořádných opatření a zatím se jim podařilo situaci zvládnout a zásobování teplem zajistit. Většina tepláren hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla jen u bytového sektoru, naopak v sektoru služeb nebo průmyslových podniků došlo v řadě případů k výrazným propadům.

Celkově se pandemie covid-19 projevila meziročním poklesem prodeje tepla o 5 až 7 %. Dopady na jednotlivé teplárny se však podstatně liší a závisí na struktuře zákazníků.

„Přes veškerou automatizaci řídí provoz tepláren lidé. Teplárny musely přijmout řadu mimořádných opatření, aby minimalizovaly riziko nákazy zaměstnanců, která by je mohla paralyzovat,“ konstatoval předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela a dodal: „Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se na zajištění bezpečného a bezporuchového provozu soustav zásobování teplem podíleli a podílejí, není to v těchto podmínkách úplně snadné. A zároveň věřím, že se co nejdříve podaří proočkovat provozní pracovníky tepláren nezbytné pro zajištění dodávek tepla, jako jedné ze základních potřeb pro obyvatelstvo a chod národního hospodářství.

Vzhledem k téměř identickým klimatickým podmínkám v letech 2019 a 2020 lze dopady pandemie na dodávky tepla vyvozovat z prostého srovnání dodávek v těchto letech. Na celkový odběr tepla měla pandemie spíše mírný vliv, který se projevil meziročním poklesem prodaného tepla v řádu jednotek procent, průměrně mezi 5 až 7 %. Dopady se však zásadně liší pro různé skupiny zákazníků a s ohledem na různou strukturu zákazníků se také liší dopady na jednotlivé teplárny.

Největší pokles dodávek tepla zaznamenaly teplárny u zákazníků, na které nejvíce dopadla omezující vládní opatření. Tedy u ubytovacích a restauračních zařízení, u sportovních a plaveckých areálů nebo kultury. Na jaře se také projevil výrazný propad dodávek tepla do některých průmyslových podniků. Většina tepláren naopak hlásí mírný meziroční nárůst spotřeby tepla v bytovém sektoru a zdravotnických zařízeních,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Zatímco při jarních opatřeních došlo u oborů s omezením k průměrnému poklesu odběru tepla o třetinu, v celoročních číslech už se pokles pohybuje od 30 do 60 % a u některých služeb či bazénů to byl dokonce propad až o 80 %. U školských zařízení tomu bylo s poklesem odběrů tepla obráceně. Významnější byl u nich pokles na jaře při úplném uzavření škol, včetně těch mateřských. Od září až do konce roku, kdy probíhala alespoň výuka na prvním stupni, a mateřské školy zůstaly otevřené, byl pokles relativně menší, přesto to byly desítky procent.

Většina tepláren hlásí naopak mírný meziroční nárůst spotřeby tepla u bytového sektoru. A to jak na jaře, tak zejména v posledních měsících roku. Spotřebu ovlivnila distanční výuka a práce z domu, meziročně stoupl odběr domácností v řádu jednotek procent mezi 2 až 7 %, průměrně pak kolem 5 %. Další oblastí, kde došlo k mírnému nárůstu spotřeby tepla, jsou zdravotnická a nemocniční zařízení, kde to však bylo také jen v řádu jednotek procent.

/zr/

Na snímku: Integrované energetické centrum Červený mlýn společnosti Teplárny Brno a. s., zvítězilo v kategorii Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie soutěže Teplárenský projekt roku 2018.

Ilustrační foto: archiv soutěže*

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně.

Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezónu nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů.

Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3800 °D a letos to bylo 3805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4213 °D.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplnil ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ.

Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

/tz/

Ilustrační foto:

Integrované energetické centrum Červený mlýn, Teplárny Brno, a. s.

Foto: archiv Teplárenského sdružení ČR*

 

 

 

Po letní přípravě začínají první teplárny dodávat teplo nejen pro ohřev vody, ale také pro celodenní vytápění. Průměrné denní teploty by měly dlouhodobě klesat pod 13 °C), což je jedna z podmínek vyhlášky pro zahájení celodenního vytápění bytů.

Naplnily se předpovědí meteorologů a přes víkend došlo k citelnému ochlazení a srážkám. Chladné počasí by mělo pokračovat i nadále, a tak první teplárny začínají s ranním a večerním temperováním nebo i celodenním vytápěním ve většině míst republiky. S pravidelným vytápěním začínají tradičně nejdříve teplárny na západě Čech a ve výše položených oblastech.

Zařízení kotelen, distribučních sítí a předávacích stanic pracovníci tepláren přes léto prohlédli a opravili tak, aby opět bezchybně fungovala až do května příštího roku. Na bezpečné dodávky tepla z tepláren se u nás spoléhají 4 miliony lidí,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Spotřeba tepla v letošním roce je zatím o několik procent nižší než loni. Může za to teplý průběh jara i začátku září. Zatímco podle dlouhodobého průměru se končí s vytápěním v polovině května, letos už to bylo o měsíc dříve v polovině dubna.

Z našeho průzkumu vyplývá, že v letošním roce je zatím meziročně dodávka tepla nižší než loni. V některých lokalitách snížily spotřebu také úspory tepla z pokračujícího zateplování zásobovaných budov,“ dodal Martin Hájek.

V minulém roce klesla průměrná denní teplota pod 13 °C hned 1. září a během měsíce jen několikrát vystoupala nad tuto hodnotu. Od roku 2009 má letošní září nejdelší nepřetržité období s průměrnou denní teplotou nad 13 °C. Pod tuto hranici průměrná denní teplota v ČR klesla až tuto sobotu na 12,5 °C. Letošní září tak překonalo září 2016, kdy poprvé teplota klesla pod 13 °C až 19. září. Podle dlouhodobého průměru dochází k „bodu zlomu“ už 16. září. Zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení vytápění v různých městech republiky i delší než dva týdny, letos podzim přišel později a velmi rychle. Takže pokud se naplní předpovědi meteorologů, začne se letos topit ve většině tepláren během jediného týdne.

V neděli začaly s vytápěním Jihlavské kotelny na Vysočině. S ohledem na pokles průměrných denních venkovních teplot a předpověď počasí na následující dny začala včera Pražská teplárenská připravovat svoje technická zařízení tak, aby dnes zahájila topnou sezónu a dodávky tepla pro vytápění. Zhruba po pěti měsících zahájily dodávky tepla pro vytápění dnes i Teplárny Brno, loni to bylo už 15. září. Plzeňská teplárenská začala včera s ranním a večerním temperováním. Od dneška, kdy by měly být splněny podmínky vyhlášky, se počítá se zahájením celodenního vytápění. V uplynulém roce začali v Plzni s temperováním už dokonce 4. září a s celodenním vytápěním pak 10. září, tedy o plné dva týdny dříve než letos. Elektrárny Opatovice zahájily vytápění soustavy v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a dalších připojených obcích včera.

Teplárna Liberec požádala už o víkendu odběratele, aby si zkontrolovali rozvody tepla a tepelná zařízení ve svých domech a začala v průběhu víkendu zprovozňovat vytápění. Loni to bylo stejně jako v Plzni 4. září. Od včerejška se rozehřály radiátory i v dalších městech, které teplem zásobují teplárny skupiny MVV Energie CZ. Patří k nim Česká Lípa (loni zahájeno vytápění 13. září), Děčín, Jílové, Litoměřice a Louny (loni od 14. 9.), Studénka (loni 15. 9.), Opava (vloni 16. 9.) a Mimoň (loni už 6. 9.). Dnes se k nim připojí domácnosti ve Vsetíně a Uherském Hradišti (loni od 18.9.). V Pelhřimově dodává společnost IROMEZ teplo do výměníkových stanic celoročně a je na správcích jednotlivých objektů, kdy zapnou topení. V návaznosti na tyto odběry pak zvýší v teplárně výkon kotlů. Letos se začíná zvyšovat výkon právě v těchto dnech, vloni to bylo už kolem 12. září.

Rovněž teplárny skupiny Veolia Energie ČR (v Čechách jsou to města Mariánské Lázně, Horní Planá, Praha, Vlašim, Roudnice nad Labem a Kolín a na Moravě města Olomouc, Přerov, Nový Jičín, Ostrava, Karviná, Havířov, Frýdek-Místek a Krnov) jsou na začátek topné sezóny připravené. V některých lokalitách se již podle aktuální situace začalo topit, jinde teplárny reagují na individuální žádost odběratelů. Teplárna Otrokovice a Teplárna Kyjov ještě netopí, teploty jsou tam zatím mírně vyšší, než požaduje vyhláška. Ale se zahájením vytápění obě teplárny počítají pravděpodobně už zítra. I v dalších městech se soustavami zásobování teplem jsou teplárny připravené na zahájení topné sezóny a čekají, až teploty splní podmínky dané vyhláškou č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. ). Podle předpovědi meteorologů by to mělo být nejpozději o tomto víkendu.

Topná sezona v České republice podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., oficiálně začíná po 1. září, jestliže průměrná teplota venkovního vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 °C a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C pro následující den.*

/ts/

K foto:

Již předevčírem začaly Jihlavské kotelny s. r. o. s dodávkami tepla pro domácnosti. Na snímku jihlavská kotelna Nad Plovárnou

Foto: archiv Jihlavské kotelny

 

Dnes večer, první den Dnů teplárenství a energetiky, které Teplárenské sdružení ČR pořádá až do zítřka v Hradci Králové, budou oceněny nejlepší projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem. Do užší nominace bylo ve třech kategoriích vybráno deset projektů, do nichž teplárenské společnosti investovaly přes 8 miliard korun. Jejich přínosem je zvýšení účinnosti využití primární energie a využití obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby paliv a emisí skleníkových plynů a zajištění efektivního zásobování teplem pro byty, průmysl, služby a další odběratele.

Jak uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, dnešní doba investicím do energetiky příliš nepřeje. Tím více je podle jeho slov třeba ocenit, že v teplárenství stále vznikají nové zajímavé projekty, které tento tradiční obor posouvají vpřed a přispívají ke zlepšení životního prostředí.

Tři projekty nominované v kategorii Rozvoj a využití KVET, obnovitelných a druhotných zdrojů energie přispívají k dalšímu rozšíření výroby energie z komunálního odpadu nebo z biomasy a využívají motorovou kogeneraci při modernizaci tepelného zdroje.

Při projektech nominovaných v kategorii Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem došlo k využití tepla z bioplynové stanice v nové soustavě zásobování teplem, k přechodu z parovodů na efektivnější horkovody a k přechodu ze čtyřtrubkového rozvodu na dvojtrubkový, který přináší vyšší komfort pro odběratele.

V kategorii Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší byly nominovány projekty, které výrazně snížily emise SO2, NOx a prachu různými ekologickými opatřeními, změnou paliva nebo modernizací zdroje.

Teplárenské sdružení ČR seznamuje veřejnost s nejúspěšnějšími teplárenskými projekty od roku 2002. Cenou pro vítěze je již tradičně křišťálový komín. V uplynulých 14 ročnících soutěže bylo na Projekt roku nominováno celkem 131 projektů a ocenění Projekt roku získalo 47 z nich. Počinů roku bylo zatím uděleno 11. Bližší informace s archivem soutěže naleznete na webu www.tscr.cz.

SEZNAM UŽŠÍ NOMINACE PROJEKTŮ ROKU 2016 V SOUSTAVÁCH ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A CHLADEKategorie

Kategorie Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie:

B:POWER, a. s.: Zásobování obce a hradu Bouzov teplem z nového Energobloku ORC

innogy Energo, s. r. o.: Modernizace teplárny v Králově Dvoře s využitím kogeneračních jednotek

Plzeňská teplárenská, a. s.: Využití tepla z odpadu pro zásobování domácností a výrobu elektřiny

Kategorie Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem

BYTES Tábor s. r .o.: Zvýšení komfortu dodávek tepla do bytových domů v Táboře

SYSTHERM s. r. o.:  Využití tepla z bioplynové stanice pro obec Kladruby u Rokycan

Teplárny Brno, a. s.: Přepojení vily Tugendhat na nový horkovod

Kategorie Snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší

Elektrárny Opatovice, a. s.: Komplexní ekologizace teplárenského zdroje

Energotrans a. s.: Ekologizace teplárny Mělník I

TAMEH Czech s. r. o.: Kotel K14 - snížení emisí s využitím fluidní technologie

Teplárny Brno, a. s.: Modernizace provozu Brno-sever

/ts/

 

Na snímku:

Usazování elektrod zařízení na snížení tuhých znečišťujících látek (TZ) v rámci ekologizačního programu v teplárně Mělník 1. Za tento program byla tato teplárna nominována do soutěže Projekt roku 2016 v soustavách zásobování teplem a chladem

Foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down