Potřeba tepla na vytápění za celý loňský rok nedosáhla na desetiletý průměr, a tak se při vyúčtování nákladů na teplo a ohřev vody za rok 2020 lidé při správně nastavených zálohách nemusí obávat nedoplatků ani při zvýšené spotřebě tepla kvůli častějšímu pobytu doma.

Loni kvůli pandemii došlo k významnému propadu dodávek tepla pro průmysl i terciální sféru. V topné sezóně od loňského září do konce letošních Velikonoc dodaly teplárny domácnostem přibližně o desetinu tepla více než při té minulé.

Klimatická náročnost, tedy potřeba tepla pro vytápění, byla v letech 2019 a 2020 stejná a v obou se topilo až do konce května. O celkové spotřebě tepla v domácnostech rozhodla protiepidemická opatření, zejména distanční výuka, práce z domova a omezení pohybu. Teplárny zaznamenaly u spotřeby domácností loni zvýšený odběr tepla průměrně kolem 4 %. To je meziroční nárůst spotřeby tepla na domácnost o necelý 1 GJ.

Domácnosti, které v následujících týdnech dostanou vyúčtování za teplo spotřebované v roce 2020, se přesto nemusí obávat výrazně zvýšených nákladů. Meziročně sice spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody loni stoupla, ale desetiletý průměr přesáhla jen o 1,5 %. Zálohy na teplo se obvykle nastavují podle dlouhodobější průměrné spotřeby a měly by tedy loňské mírně zvýšené náklady na teplo víceméně bez problémů pokrýt,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Předběžná data Čtvrtletní zprávy o provozu teplárenských soustav ČR za IV. čtvrtletí 2020, kterou na konci března zveřejnil Energetický regulační úřad, také ukazují na vliv protiepidemických opatření na spotřebu tepla. Při meziročním srovnání dodávek tepla v letech 2019 a 2020 došlo u průmyslu v minulém roce k celoročnímu poklesu spotřeby tepla o 7,6 %, nejvíce pak ve 2. čtvrtletí roku 2020 o 14,8 %. V kategorii obchod, služby, školství, zdravotnictví celoročně poklesla dodávka tepla o 13,5 %, v 1. čtvrtletí roku 2020 dokonce o třetinu. Omezení se projevují i letos. I přes chladnější zimu teplárny zatím celkově dodaly svým odběratelům méně tepla.

Začátek topné sezóny  v loňském září a říjnu byl meziročně teplejší. Pak se proti předchozí zimě mírně ochladilo a potřeba tepla se postupně zvyšovala. Největší rozdíl v potřebě tepla přinesl právě skončený březen, který byl letos chladnější než vloni. Za období od září do konce Velikonoc byl podle aktuálního průzkumu v teplárnách meziroční nárůst spotřeby tepla v domácnostech zhruba o 10 %. Na tom se podílí chladnější zima přibližně ze dvou třetin a zvýšená spotřeba vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme více doma, přibližně třetinou.

Zatím nelze říci, jak probíhající topná sezóna nakonec dopadne. Podle dlouhodobé předpovědi by měl být i duben spíše chladnější než obvykle, pak by byla i topná sezóna mírně chladnější než desetiletý průměr,“ dodal Martin Hájek.

/zr/

 

K foto:

Od roku 2011, kdy byla umístěna na komíně Elektrárny Tušimice první hnízdní budka, už  na výškových stavbách v České republice sokoli vyvedli minimálně 291 mláďat. Letos by se mělo vylíhnout v hnízdních budkách už 300. sokolí mládě. Podporu hnízdění kriticky ohroženým sokolům dává ve svých areálech po celé republice i 17 tep­lá­ren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR. Za uplynulé deseti­letí na jejich komínech sokoli zahnízdili 37krát a vyvedli minimálně 110 mláďat. Jak dokládá snímek pořízený ornitologem  Václavem Beranem, v budkách na komínech není výjimkou ani kvarteto sokolích mláďat.*

 

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně.

Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezónu nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů.

Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3800 °D a letos to bylo 3805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4213 °D.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplnil ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ.

Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

/tz/

Ilustrační foto:

Integrované energetické centrum Červený mlýn, Teplárny Brno, a. s.

Foto: archiv Teplárenského sdružení ČR*

 

 

 

Po letní přípravě začínají první teplárny dodávat teplo nejen pro ohřev vody, ale také pro celodenní vytápění. Průměrné denní teploty by měly dlouhodobě klesat pod 13 °C), což je jedna z podmínek vyhlášky pro zahájení celodenního vytápění bytů.

Naplnily se předpovědí meteorologů a přes víkend došlo k citelnému ochlazení a srážkám. Chladné počasí by mělo pokračovat i nadále, a tak první teplárny začínají s ranním a večerním temperováním nebo i celodenním vytápěním ve většině míst republiky. S pravidelným vytápěním začínají tradičně nejdříve teplárny na západě Čech a ve výše položených oblastech.

Zařízení kotelen, distribučních sítí a předávacích stanic pracovníci tepláren přes léto prohlédli a opravili tak, aby opět bezchybně fungovala až do května příštího roku. Na bezpečné dodávky tepla z tepláren se u nás spoléhají 4 miliony lidí,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Spotřeba tepla v letošním roce je zatím o několik procent nižší než loni. Může za to teplý průběh jara i začátku září. Zatímco podle dlouhodobého průměru se končí s vytápěním v polovině května, letos už to bylo o měsíc dříve v polovině dubna.

Z našeho průzkumu vyplývá, že v letošním roce je zatím meziročně dodávka tepla nižší než loni. V některých lokalitách snížily spotřebu také úspory tepla z pokračujícího zateplování zásobovaných budov,“ dodal Martin Hájek.

V minulém roce klesla průměrná denní teplota pod 13 °C hned 1. září a během měsíce jen několikrát vystoupala nad tuto hodnotu. Od roku 2009 má letošní září nejdelší nepřetržité období s průměrnou denní teplotou nad 13 °C. Pod tuto hranici průměrná denní teplota v ČR klesla až tuto sobotu na 12,5 °C. Letošní září tak překonalo září 2016, kdy poprvé teplota klesla pod 13 °C až 19. září. Podle dlouhodobého průměru dochází k „bodu zlomu“ už 16. září. Zatímco v jiných letech bývá rozptyl zahájení vytápění v různých městech republiky i delší než dva týdny, letos podzim přišel později a velmi rychle. Takže pokud se naplní předpovědi meteorologů, začne se letos topit ve většině tepláren během jediného týdne.

V neděli začaly s vytápěním Jihlavské kotelny na Vysočině. S ohledem na pokles průměrných denních venkovních teplot a předpověď počasí na následující dny začala včera Pražská teplárenská připravovat svoje technická zařízení tak, aby dnes zahájila topnou sezónu a dodávky tepla pro vytápění. Zhruba po pěti měsících zahájily dodávky tepla pro vytápění dnes i Teplárny Brno, loni to bylo už 15. září. Plzeňská teplárenská začala včera s ranním a večerním temperováním. Od dneška, kdy by měly být splněny podmínky vyhlášky, se počítá se zahájením celodenního vytápění. V uplynulém roce začali v Plzni s temperováním už dokonce 4. září a s celodenním vytápěním pak 10. září, tedy o plné dva týdny dříve než letos. Elektrárny Opatovice zahájily vytápění soustavy v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a dalších připojených obcích včera.

Teplárna Liberec požádala už o víkendu odběratele, aby si zkontrolovali rozvody tepla a tepelná zařízení ve svých domech a začala v průběhu víkendu zprovozňovat vytápění. Loni to bylo stejně jako v Plzni 4. září. Od včerejška se rozehřály radiátory i v dalších městech, které teplem zásobují teplárny skupiny MVV Energie CZ. Patří k nim Česká Lípa (loni zahájeno vytápění 13. září), Děčín, Jílové, Litoměřice a Louny (loni od 14. 9.), Studénka (loni 15. 9.), Opava (vloni 16. 9.) a Mimoň (loni už 6. 9.). Dnes se k nim připojí domácnosti ve Vsetíně a Uherském Hradišti (loni od 18.9.). V Pelhřimově dodává společnost IROMEZ teplo do výměníkových stanic celoročně a je na správcích jednotlivých objektů, kdy zapnou topení. V návaznosti na tyto odběry pak zvýší v teplárně výkon kotlů. Letos se začíná zvyšovat výkon právě v těchto dnech, vloni to bylo už kolem 12. září.

Rovněž teplárny skupiny Veolia Energie ČR (v Čechách jsou to města Mariánské Lázně, Horní Planá, Praha, Vlašim, Roudnice nad Labem a Kolín a na Moravě města Olomouc, Přerov, Nový Jičín, Ostrava, Karviná, Havířov, Frýdek-Místek a Krnov) jsou na začátek topné sezóny připravené. V některých lokalitách se již podle aktuální situace začalo topit, jinde teplárny reagují na individuální žádost odběratelů. Teplárna Otrokovice a Teplárna Kyjov ještě netopí, teploty jsou tam zatím mírně vyšší, než požaduje vyhláška. Ale se zahájením vytápění obě teplárny počítají pravděpodobně už zítra. I v dalších městech se soustavami zásobování teplem jsou teplárny připravené na zahájení topné sezóny a čekají, až teploty splní podmínky dané vyhláškou č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. ). Podle předpovědi meteorologů by to mělo být nejpozději o tomto víkendu.

Topná sezona v České republice podle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb., oficiálně začíná po 1. září, jestliže průměrná teplota venkovního vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13 °C a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad 13 °C pro následující den.*

/ts/

K foto:

Již předevčírem začaly Jihlavské kotelny s. r. o. s dodávkami tepla pro domácnosti. Na snímku jihlavská kotelna Nad Plovárnou

Foto: archiv Jihlavské kotelny

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down