Obec Velatice v Jihomoravském kraji a město Třinec vyhrály soutěž O nejlepší obecní a městský zpravodaj 2019, kterou pořádá občanské sdružení Civipolis o.p.s. a jejímž spoluvyhlašovatelem je i Sdružení místních samospráv ČR.

Do devátého ročníku soutěže přihlásily obce a města z celé ČR 331 zpravodajů, z toho 37 elektronicky. Porota vybírala také nejlepší zpravodaj mikroregionů, svazků obcí a místních akčních skupin, kterých obdržela celkem 17, a také nejlepší rubriku či nejlépe zpracované téma.

U přihlášených městských zpravodajů zabodovalo město Nymburk, které získalo druhé místo, a Kutná Hora, jež se umístila na třetí příčce.

obecních zpravodajů vybrala porota jako druhý nejlepší zpravodaj obce Jistebník v Moravskoslezském kraji a jako třetí zpravodaj obce Zlechov ve Zlínském kraji.

V kategorii Zpravodaj mikroregionů, svazků obcí a místních akčních skupin vyhrála soutěž MAS Podlipansko, která působí v části území Středočeského kraje.

Vítěz kategorie Nejlepší rubrika - téma bude vyhlášen 15. října 2020.

Úkolem pětičlenné poroty, ve které zasedají zástupci vyhlašovatelů, bylo zhodnotit došlé zpravodaje po stránce obsahové pestrosti, kvality textů, grafiky, hodnotitelé berou v potaz i celkový dojem zpravodaje. Předsedou poroty je Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KPES FF UP) v Olomouci, místopředsedkyní Marie Šuláková, publicistka a šéfredaktorka zpravodaje SMSKA. Dalšími hodnotiteli jsou Helena Sedláčková, lektorka a bývalá pracovnice informačního centra Masarykova onkologického ústavu, Karel Páral, novinář a pedagog katedry žurnalistiky FF UP v Olomouci, a Josef Kořenek, kulturní pracovník a organizátor Dnů lidí dobré vůle.

Soutěž každoročně vyhlašuje katedra politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (KPES FF UP) v Olomouci, Civipolis o.p.s., Unives.eu a Angelus Aureus o.p.s. u příležitosti svátku slovanských věrozvěstů a Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. „Vyhlášení výsledků soutěže se mělo uskutečnit tradičně 4. července na Velehradě. Vzhledem k omezením souvisejícím s jarní epidemií koronaviru jej ale přesouváme na 5. listopadu do Ostravy, kde se uskuteční konference SMS ČR. Všechny oceněné budeme včas informovat,“ upřesnila Marie Šuláková.

Během prázdnin se na webových stránkách civipolis.cz a zejména na facebooku https://www.facebook.com/civipolis.cz/ objeví zdůvodnění pořadí prvních deseti nejlepších zpravodajů v každé kategorii a komentáře k nim. „Kategorii nejlepší příspěvek/rubrika/téma vyhlásíme až 5. listopadu. Většinu nominovaných příspěvků zveřejníme na facebooku a pokud budete chtít, okomentujte je. Velmi se těšíme na vaše názory,“ dodal předseda poroty Pavel Šaradín.*

/tz/

Na horním snímku: Obálka aktuálního vydání Třineckého zpravodaje, který zvítězil v kategorii městských  zpravodajů

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku. Její portrétní snímek najdete i na první straně obálky říjnové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z říjnového čísla Moderní obce.

* Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů: Rychle nastupující digitalizace a automatizace, zkrátka Průmysl 4.0, povede k zániku mnoha klasických pracovních míst. Nemyslím si však, že mnozí z těch, kdo v důsledku těchto velkých změn přijdou o zaměstnání, budou moci snadno najít uplatnění v běžných firmách. Přitom tito nezaměstnaní se asi nebudou přemisťovat do Asie za novými pracovními příležitostmi… Tvrdím, že uvedená situace povede k nutnosti, aby sociální ekonomika absorbovala právě tyto velké skupiny nově nezaměstnaných. Zatím v souvislosti se sociální ekonomikou hovoříme spíše o zaměstnávání lidí s různým zdravotním hendikepem. Časem však půjde i o zaměstnávání dalších kategorií pracovníků, o nichž jsem hovořil, a tento trend je patrný už dnes. Sociální ekonomika má potenciál pro tyto lidi vytvářet nová pracovní místa, ať už půjde o výrobu některých produktů, nebo o poskytování nejrůznějších služeb, samozřejmě včetně sociálních.

* Jana Přecechtělová, starostka obce Srbce na Prostějovsku, výkonná ředitelka Sdružení místních samospráv ČR: V letošním roce bude sestavování rozpočtu obcí na příští rok loterií. Pravda, někdo by mohl namítnout, že u malé obce, jako jsou Srbce s necelou stovkou obyvatel, se rozpočet udělá pohledem z okna. Skutečnost je však zcela opačná. Příprava rozpočtu zejména malé obce je náročným procesem. S rozpočtem na příští rok se opět budeme muset přizpůsobit především výdajům, které na nás hrne kraj, obec s rozšířenou působností a stát.

* Ladislava Rejšková, starostka obce Libotenice na Litoměřicku: Stát se snaží o centralizaci veřejné správy, což vysvětluje snahou ušetřit peníze. Někdy však mám silný pocit, že by se nejraději vrátil ke slučování obcí, byť to (zatím) nikdo z jeho představitelů nahlas neřekne. Samozřejmě jsem pro úspory všeho druhu. Ovšem ne za tu cenu, že se zlikviduje jedinečnost české územní samosprávy, totiž samostatné a svébytné fungování malých venkovských obcí.

* Oldřich Kužílek, expert na právo na informace z Otevřené společnosti, spoluautor infozákona: Úředníci i funkcionáři mívají mylně zúženou představu o účelu zákona jen na běžné informace, které „jsou po ruce“. Pak je naštve žádost studenta nebo vědce, který vyhledává data k odborné práci, anebo obchodníka, žádajícího informace o investicích, projektech nebo jiné údaje, které veřejná správa masivně produkuje. To vše je legitimní obsah práva na informace, zaručeného Listinou základních práv a svobod, ale i účelem evropské Směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, kterou infozákon od roku 2006 provádí. Tyto informace jsou motorem ekonomiky, vzdělání a konkurenceschopnosti. Úřady ale musejí umět zákon správně použít. Žadatel nemá právo „objednat si“ analýzu nebo hlubší rešerši. Úředník mu musí umět říci a nabídnout „vyhledej si sám“. To platí například u požadavku na informaci, která je zveřejněná, ale podobných nástrojů má infozákon více. Pokud je úředník neumí využít, neměl by nadávat na zákon.

* Věra Palkovská, primátorka Třince: Město může postupovat vždy jen v rámci zákona, tedy žádost posoudit podle jejího obsahu – a potom rozhodnout o poskytnutí informace, o jejím odložení, či o odmítnutí. Odložení – a zejména rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace jsou zcela výjimečnými postupy, protože musí splňovat velmi přísná kritéria. Tato kritéria jsou ještě doplněna řadou judikátů Nejvyššího správního soudu či nálezy Ústavního soudu. Nejčastěji se týkaly problematiky poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy.

* Hana Malá, tiskový odbor Ministerstva vnitra ČR: K otázce šikanózní povahy žádosti o informace činíme závěr, že platná a účinná legislativa nabízí procesní nástroje, jak čelit vysokému náporu žádostí o informace. Samozřejmě je to vždy spojeno s určitou mírou administrativního zatížení. Nelze však po právu přistoupit k ignorování žádostí o informace. Povinností obce jako povinného subjektu je vyhodnotit, zda určitá konkrétní žádost implikuje zneužití informačního zákona a svůj názor řádně odůvodnit v rozhodnutí, kterým se žádost o informace zcela nebo zčásti odmítá (§ 15 InfZ). V případě podaného odvolání pak bude na nadřízeném orgánu obce (krajském úřadu), aby vyhodnotil zákonnost a správnost takového postupu.

* Miroslav Matej, Ministerstvo financí ČR, a ekonom Luděk Tesař (jde o společný text obou autorů): Doporučujeme více pracovat s rozpisem rozpočtu a zajistit stabilnější rozpočty v chytré, zbytečně nepodrobné struktuře. Nikdo by v dnešní době neměl nárokovat zbytečně podrobné členění rozpočtu z pozice transparentnosti, neboť ta je zajištěna více než komfortně i u rozpočtu o dvou řádcích.

Voláme po návratu k podstatě rozpočtu jako nástroje, který zajišťuje finanční krytí provozu, který je víceméně dán a pro realizaci rozvoje, tedy investic a oprav. Praxe ukazuje, že se rozpočty některých územních samosprávných celků zvrhly do zbytečných podrobností a že se plete to, co je rozpočet, co rozpis, kdy se provádí změna rozpočtu apod. Tím narostla zbytečná byrokracie.

Nikdy by se neměl vytratit smysl financí, tedy že jsou nástrojem k financování veřejných služeb, že by se neměly hromadit ani směřovat k trvalým deficitům. Rozpočty by měly být dlouhodobě vyrovnané a spolu se střednědobým výhledem rozpočtu by měly být nástrojem realizace komunální politiky vedoucí ke zlepšování podmínek pro podnikání, bydlení a uspokojování veřejných potřeb.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Schodek rozpočtu sám o sobě není příznakem špatného hospodaření obce, pokud je důsledkem investiční aktivity a bude-li mít obec dostatek peněz, aby v budoucích letech deficit uhradila. To by neměl být problém, protože každá obec má zajištěné příjmy plynoucí z rozpočtového určení daní (RUD). Na rozdíl od schodku nemá přebytek rozpočtu obcí obdobná fyzická omezení. Teoreticky jej lze vykazovat do nekonečna. To však nic nemění na tom, že dlouhodobé vykazování přebytku je pro obec neefektivní, i když se na první pohled může jevit jako příznak dobrého hospodaření. Většina peněz, které obce takto kumuluje, leží na bankovních účtech. Jejich hodnotu snižují nejen bankovní poplatky, ale také inflace. Udržovat vysokou míru úspor v období nízkých úrokových sazeb je navíc značně nehospodárné, protože z toho mají užitek pouze banky.

* Jitka Nováková, členka rady Sekce správy zeleně Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu: V současné době jsme svědky fenoménu výzev. Ať už je to například výzva Sázejme stromy, či třeba výzvy Nesekejme trávníky, Více květnatých luk pro hmyz, Ovocné stromy do krajiny...  Žijeme totiž v době hesel a sociálních sítí a tyto výzvy jsou lidmi velmi oblíbené. Jde o jednoduchá sdělení. Jejich uplatnění v praxi je však nutné provádět s největší obezřetností. Je třeba je brát pouze jako inspiraci, nikoliv jako dogma.

Například letošní výzvou Nesekejte trávníky jistě nikdo nemyslel, že by se mělo v obcích přestat úplně sekat. Její hlavní myšlenkou bylo upozornění správců zeleně na nevhodný systém managementu péče o travnaté plochy, kdy v některých obcích je například stanoven počet sečí za rok, a to bez ohledu na klimatické podmínky a stav a využití trávníku. Je proto vždy na zodpovědnosti správce zeleně a vedení obce, zda bezhlavě podlehne takové výzvě bez ohledu na koncepční správu zeleně a následky, nebo přijme-li ji jako podnět k zamyšlení a ke zlepšení péče o veřejnou zeleň.

* Nikola Vavrous Khoma, street-artový umělec: Od té doby, co jsem začal tvořit graffiti, jsem byl fascinován veřejným prostorem a jeho častou pustotou. Je to zřejmé zejména ve větších městech. Jsem z Ostravska, kde všude nacházíme nesmazatelnou stopu průmyslu, který ovlivnil také vzhled ulic a náměstí. Proto veřejný prostor vnímám jako nekonečný potenciál, jako jedno velké plátno.

Jak tedy postupovat, chce-li město či obec kvalitně proměnit tvář některých objektů ve veřejném prostoru? Vždy záleží na individuálním případu. Jestliže má město pocit, že na jeho území lidé touží tvořit graffiti, ať jim vyčlení prostor, kde se mohou volně realizovat – a tím se učit a zdokonalovat. Kdybych já osobně celé roky nestrávil malováním na legálních stěnách, nikdy bych se nevypracoval k tomu, abych dokázal tvořit větší díla s přesahem. Obecně vidím jako dobrou cestu v tom, že radnice umožní vystavit kvalitní díla očím veřejnosti, čímž zároveň řeší problém zpustlých či soustavně vandaly ničených prostor.

* Michal Šourek, autorizovaný architekt, zakladatel ateliéru MSG Group: Pro Prahu je  docela příznačná degradace veřejného prostoru na veřejné prostranství; Brno – jeho centrum – je na tom o poznání lépe. A jsou menší města, v nichž se vytváří nějaká občanská společnost, která ovlivňuje fungování obce. Tím nemyslím, že by město omračovalo něčím na první pohled viditelným, třeba architekturou, ale demonstruje viditelné projevy fungování občanské společnosti. Prostřednictvím participativních rozpočtů se mohou realizovat různé projekty, za nimiž stojí sami občané. Pak jsou obce či města, která jsou turisticky atraktivní, a vlivem sezónní návštěvnosti turistů v nich převažují negativní projevy turismu. Ekonomický přínos turismu mizí v soukromých kapsách, což ještě není to nejhorší – nejhorší je, že zbytek zisku se investuje zpět do rozvoje turismu, a obec – obyčejní občané z něj nemají nic.

* Lukáš Kříž, IR expert: Ačkoli by se mohlo zdát, že digitální ekonomika bude opomíjet schopnosti z bloku lidské dovednosti, není tomu tak. Zůstávají důležitou součástí očekávaných kvalit uchazeče. Potvrzují to i výsledky z vybraných chytrých měst v USA, v nichž inzerenti poptávali některé ze schopností ze skupiny lidské dovednosti v 60 procentech inzerátů. O 13 procentních bodů překonali relevantní celostátní výsledek. Výrazně větší zájem měli zaměstnavatelé z chytrých měst o kreativitu a analytické schopnosti. V obou případech byl z hlediska četnosti výskytu zhruba dvojnásobný.

* Petr Mlsna, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy: Cílem zřízení Sbírky právních předpisů ÚSC není měnit systém dozoru nad zákonností obecně závazných vyhlášek či nařízení. S ohledem na skutečnost, že pravomoc zrušit obecně závaznou vyhlášku má pouze Ústavní soud, nemůže Ministerstvo vnitra rozhodovat o tom, kterou obecně závaznou vyhlášku nechá zveřejnit a kterou nikoliv.

Nově zřízená sbírka tak bude sloužit k jednotnému publikování (vyhlašování) právních předpisů územních samospráv. Právní předpis, který bude publikován ve sbírce, bude platným právním předpisem. Ministerstvo vnitra bude stejně jako doposud posuzovat zákonnost až platných právních předpisů – na tomto postupu se nic nezmění.

Pokud ministerstvo shledá určitou obecně závaznou vyhlášku publikovanou ve sbírce v rozporu se zákonem a obec dobrovolně nezjedná její nápravu, přistoupí Ministerstvo vnitra v souladu se zákonem o obcích k uplatnění svých dozorových opaření. Ve sbírce tak bude ve vztahu k této obecně závazné vyhlášce zveřejněno případné rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení její účinnosti nebo rozhodnutí Ústavního soudu o jejím zrušení. Kdokoliv tak bude moct ze sbírky například zjistit, že Ministerstvo vnitra pozastavilo účinnost konkrétní obecně závazné vyhlášky.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: V mnoha odborných textech (včetně textů autorky tohoto článku), které se týkají majetkoprávních jednání obcí a měst v podobě převodu vlastnických práv, se dočtete, že největším problémem, znamenající automaticky absolutní neplatnost smlouvy, je to, když není kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitosti schválena zastupitelstvem obce. Že je to věc, kterou soudy bez pardonu „odsoudí“ k neplatnosti, protože neschválení zastupitelstvem nelze prominout ani přehlédnout.

Přesto však máme judikát z roku 2012, který řekl ústy soudců něco jiného – a nutno dodat, že to řekl velmi rozumně. Je to další průlom ve výkladu zákona o obcích, znamenající výklad efektivní, ne formalistický.

* Marcela Fadrná, Kancelář veřejného ochránce práv: Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu tak, že pokud vydává opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu § 101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje. Odpůrcem tudíž není samotná obec nebo samotný kraj.

Adam Furek, právník: Žádný „obecný návod“ na vyřizování anonymních podnětů, podání apod., které jsou zasílány orgánům veřejné správy, neexistuje. Do značné míry záleží na předmětu takového podání, jakož i na rozhodnutí orgánu, jemuž je adresován. Některá anonymní podání mohou mít povahu podnětu k postupu správního orgánu z moci úřední podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (jejich důvodnost by se měla prověřit bez ohledu na anonymní charakter), jiná mohou mít po obsahové stránce povahu petice apod.*

/rš/

K foto:

Tváří říjnovéhoé vydání Moderní obce je starostka obce Libotenice Ladislava Rejšková

Foto: archiv

 

Počet statutárních měst se zvýší na 27 (26 + Praha) – nejnověji mezi ně přibude město Třinec. Poté, co příslušnou změnu zákona o obcích schváli poslanci, dnes ji přijali i senátoři. Změna zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky.

Horní parlamentní komora dnes schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jakmile změnu zákona, kterou již dříve stvrdili poslanci, podepíše prezident republiky, město  Třinec se stane už sedmadvacátým statutárním městem (včetně Prahy) u nás – viz tabulka na konci textu.

Návrh změny zákona připravil Moravskoslezský kraj v rámci své zákonodárné iniciativy. Jeden z předkladatelů tohoto návrhu, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jan Krkoška, dnes na schůzi Senátu Parlamentu ČR návrh zdůvodnil i těmito slovy: "Proč zrovna Třinec? Protože je významným městem, je jedno ze společenských center dopravních uzlů Těšínského Slezska. Je obcí, která spravuje 12 obcí. Na Třinecku působí jeden z největších zaměstnavatelů, a to Třinecké železárny. Město Třinec, které má 36 tisíc obyvatel a celkem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností 60 tisíc obyvatel. Věřím, že dnešní Senát tenhle zákon podpoří."

Někteří senátoři v diskusi k návrhu změny zákona vyjadřovali například názor, že jde o prolomení spodní hranice 40 tisíc obyvatel, která by měla být rozhodná pro prohlášení města městem statutárním. Senátor Radko Martínek v té souvislosti hovořil i o určité devalvaci hodnot a připomněl, že status statutárního města nebude mít pro Třinec a Třinecko žádný význam. "Protože jestli se starosta bude jmenovat starosta nebo primátor, je to úplně jedno, bude to řádově stát město Třinec náklady ve výši, dejme tomu, stovek tisíc. Ale to je všechno, co to přinese kromě dobrého pocitu pana nebo paní starostky, myslím, momentálně, že je tam paní starostka. Takže se bude už nazývat, když půjde na sněm s ostatními starosty, tak se bude nazývat primátorkou," uvedl Radko Martínek.

Senátor Miloš Vystrčil v diskusi konstatoval, že statutárními městy se stávala města, která byla něčím výjimečná a něčím výsadní. "A možná proto v zákoně o obcích to je tak, že města jsou vyjmenována a postupně, jak zákonodárný sbor začíná mít přesvědčení, že výsadních a výjimečných měst je více a více, a je to třeba i na základě iniciativy měst nebo krajů, tak tam další a další města přibývají. A jsme tady jenom dnes od toho, abychom řekli, jestli Třinec je nebo není výsadním, výjimečným městem, a jestli to, že je ocelovým městem nebo městem, kde se dlouhodobě hraje hokej, už je důvod pro to, abychom zvedli ruku a oni se stali statutárním městem," řekl Miloš Vystrčil.

A pokračoval: "Když se podívám na Třinec, na jeho historii a na to, kdo dnes už je statutárním městem, tak můj pocit je, že Třinec tam patří, byť nevím, jestli by tam patřil, kdyby měst třeba bylo jen deset. A když jich je dnes 25 plus Praha, tak mám pocit, že už asi Třinec tam patří a říkám to tady, jak to je, na druhé straně, abych to trošku odlehčil, nevím, jestli to pan Cieńciała a další ví, ale nejvíce statutárních měst je v Ústeckém kraji, kde jich je pět a potom v Moravskoslezském kraji, kde jich je také dnes pět, a pokud se Třinec stane statutárním městem, tak jich v Moravskoslezském kraji bude šest a Moravskoslezský kraj bude držet první příčku, neboť tam bude šest statutárních měst, zatímco třeba v Plzeňském kraji nebo na Vysočině je to město jenom jedno, jinými slovy hrozí riziko, že se tyto kraje budou snažit Moravskoslezský nebo Ústecký kraj dohonit, což by nebylo určitě dobře. Takže to je ta jedna část toho, co jsem chtěl říci."

Podle Miloše Vystrčila by měl být definován jakýsi statut měst. "Potom jediné, co přichází do úvahy podle mého názoru jako člověka, který se zabývá třeba i tou regionální politikou, je, že se budeme dívat, o koho se město stará, jaký region obhospodařuje, jaký region vede," prohlásil Miloš Vystrčil s tím, že "v tom případě se nabízejí pouze dvě logické možnosti. Tou první, jak uvedl, je, že prohlásit statutárnáími všechna krajská města. Druhou možností je pak to, že by se staturáními městy staly všechny obce s rozšířenou působností.

Miloš Vystrčil však ihned podotkl: "Ale předpokládám, že k tomuto kroku připraveni nejsme a tímto směrem jsme se v zákoně o obcích nevydali. A proto já za sebe si dovolím podpořit návrh, abychom Třinec jako statutární město odsouhlasili, neboť z hlediska toho prvního způsobu posuzování, tzn. dnes té výsadnosti, výjimečnosti, si myslím, že když se podívám na současná statutární města, tak Třinec, řekněme v mých očích, kritéria, která jsou potřebná pro to, aby se město mohlo stát statutárním městem, splňuje."

Při účasti 57 senátorů v okamžiku hlasování (kvorum pro přijetí návrhu činilo tedy 29) se nakonec pro přijetí zákona vyslovilo 35 senátorů, tři hlasovali proti návrhu.

 

PŘEHLED STATUTÁRNÍCH MĚST V ČR

  1. Praha – územně členěné na městské části
  2. Brno – územně členěné na městské části
  3. Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  4. Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  5. Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
  6. Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět
  7. Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
  8. České Budějovice – od 24. listopadu 1990
  9. Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
  10. Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  11. Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
  12. Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  13. Zlín – od 24. listopadu 1990
  14. Havířov – od 24. listopadu 1990
  15. Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
  16. Kladno – od 12. listopadu 2000
  17. Most – od 12. listopadu 2000
  18. Teplice – od 1. ledna 2003
  19. Karviná – od 1. ledna 2003
  20. Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
  21. Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
  22. Přerov – od 1. července 2006
  23. Chomutov – od 1. července 2006
  24. Děčín – od 1. července 2006
  25. Jablonec n. Nisou – 12. 3. 2012
  26. Prostějov – od 12. března 2012

ZDROJ: MV ČR

O tom, co Třinci přinese jeho zařazení mezi statutární města, píšeme podrobně a ze všech úhlů pohledu v aktuáálním červencovém vydání Moderní obce na str. 49 až 51.*

/rš/

K foto:

Třinec patří mezi průkopníky čisté mobility ve městech. Od loňského března tam městskou hromadnou dopravu zajišťuje i deset elektrobusů

Foto: archiv města

Tváří červencového čísla Moderní obce je Radka Vladyková, starostka města Jesenice v okrese Praha-západ. Vyzpovídali jsme ji o tom, jak se v pomyslném stínu české metropole daří rychle se rozvíjejícímu městu, dnes již s bezmála devíti tisíci obyvateli přihlášenými k trvalému pobytu.

Ani první "prázdninové" vydání Moderní obce jsme nikterak neošidili. Na standardních dvaasedmesáti stranách naleznete velký výběr zajímavých článků, které mohou inspirovat další města a obce.

* Kromě již uvedeného rozhovoru se starostkou Radkou Vladykovou si v časopise můžete přečíst: Názor 1. náměstka primátora města Brna Petra Hladíka na změny v oblasti dávek na bydlení, s nimiž přišlo minulé vedení Ministerstva práce a sociálních věcí. Petr Hladík je jednoznačně pro to, abychom s takovými změnami nespěchali, dokud nebude přiíjat zákon o sociálním bydlení.

* V rubrice Polemika duel starosty Nového Bydžova Pavla Loudy a starostky obce Spělkov Aleny Šídlové ohledně toho, zda "česká voda" patří do "českých rukou".  Tentokrát v rubrice nejde o tak tvrdý názorový střet, na jaký jsme zvyklí z minulých čísel Moderní obce, takže tentokrát "pro" a "proti" berme poněkud s rezervou. Koneckonců, jak pro Moderní obec poznamenal Pavel Louda, „85 % vodárenského majetku, tedy vodovodů, kanalizací, úpraven, čistíren a dalších technologií, patří městům a obcím. Zdroje povrchové i podzemní vody spravuje stát. O cenách vodného a stočného rozhodují města a obce. Takže heslo »Česká voda v českých rukou« je podle starosty Nového Bydžova naplněno.

* Ostatně problematice vodárenství ve světle nedávných výroků premiéra Andreje Babiše, že je nutné znovu se podívat na vlastnické struktury (vodovodů a kanalizací – pozn. redakce), "protože jsme nikdy neměli vodu privatizovat", se věnujeme také v jednom z dalších textů v červencovém vydání Moderní obce.

* Dovolujeme si odhadovat, že k nejčtenějším textům v tomto čísle Moderní obce bude patřit článek v rubrice Kauza z pera advokátky Jany Zwyrtek Hamplové pod titulkem "Malá obec přesvědčila soud zdánlivě nereálnou žalobou". Článek podrobně popisuje případ obce Březová na Opavsku, která se rozhodla jít do sporu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

* Jistě také zaujme obšírný rozhovor s předsedou Svazu měst a obcí ČR Františkem Luklem. Nenechte si rozhovor ujít, ostatně slibný je už jeho název: "S českým státem nebojujeme, ale mnohé si s ním určitě budeme muset vyjasnit".

* V rubrice Spektrum se mj. vracíme i ke květnovému happeningu Sdružení místních samospráv ČR před Úřadem vlády ČR, který rovněž přispěl k přehodnocení postoje Ministerstva vnitra k "optimalizaci" matriční sítě v Česku. V téže rubrice najdete mj. výsledky soutěže o Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu a inovaci ve veřejné správě, stejně jako seznam vítězů soutěže obcí ve třídění odpadů O křišťálovou popelnici 2017.

* Doporučujeme zajímavou analýzu výsledků hospodaření obcí nad pět tisíc obyvatel v minulém roce i další text, který připomíná, že pro obce, navzdory  jejich nynějším skvělým ekonomickým výsledkům  jako celku, existují do budoucna i velmi vážná rizika.

* Hodně prostoru jsme v červencovém vydání Moderní obce věnovali tématu Bezpečné obce. V něm si přečtete například o tom, jak se v Kraslicích postarali o bezpečnost svých škol, jak fungují varovné informační systémy pro krizovou komunikaci obcí s občany či jak mohou k lepší ochraně veřejného prostoru pomoci moderní kamerové technologie.

* Nepřehlédněte ani zajímavý článek o tom, jak lze zabránit nadměrnému hluku na železničních tratích, aniž by bylo nutné vlaky na kolejích uzavřít do betonových protihlukových koryt.

* Ve městě Tábor už několik let funguje moderní parkovací systém. V čem spočívá, osvětluje článek, který může k následování táborského příkladu inspirovat i mnohá další města.  V rubrice Doprava najdete také shrnující pohled na současnost a budoucnost carsharingu, čili sdílení osobních automobilů,  nejen v Praze, ale v celém Česku.

* Město Třinec je na nejlepší cestě stát se městem statutárním. Proč o tento status v Třinci usilují a co městu může přinést? Na tyto otázky jsme hledali odpověď. Zároveň jsme se však připomněli i to, že pro prohlášení města městem statutárním nejsou určena žádná pravidla, s výjimkou počtu obyvatel (které ostatně také není zcela dodržováno). Je to dobře, nebo špatně? I na to jsme se ptali.

* Informačně nabitá je i tentokrát rubrika Legislativa.  Vybíráme z titulků jednotlivých článků: Čtyři situace, v nichž by si pověřenec pro ochranu osobních údajů měl umět poradit. Jak?/ Jak je to s pověřencem GDPR u poskytovatelů sociálních služeb?/ Vydržení zaplocených pozemků z pohledu obce/ Oprava hřbitovní zdi na církevním hřbitově provozovaném obcí/ Změny v dovolené uvolněných členů zastupitelstva obce od roku 2018 (3)/ Závazná stanoviska orgánů územního plánování/ Výklad pojmu chodník může být někdy oříškem, zejména jde-li o jeho řádnou údržbu a správu - a další texty.

* Rubriku Právní poradna najdete v červencovém vydání Moderní obce hned na třech tiskových stranách, takže je možné, že v ní najdete odpověď i na problém, který řešíte právě ve své obci.*

Tištěnou Moderní obec si lze předplatit na: https://profipress.cz/predplatne/.

Předplatné Moderní obce v digitální podobě si můžete zajistit na: https://digi.profipress.cz/.

/rš/

 

Výsledky letos již třetího ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 byly včera odpoledne slavnostně oznámeny v sídle Poslanecké sněmovny v Praze. Soutěž, kterou každoročně vyhlašuje časopis Moderní obec spolu s vydavatelstvím Profi Press s. r. o., i tentokrát získala záštitu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.

Spolupořadateli soutěže jsou Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, vyhlášení výsledků podpořily Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Smyslem soutěže je zviditelnit inspirativní a občansky přínosné projekty uskutečněné v obcích a městech a ocenit osobnosti z komunální politiky, které se významně zasadily o jejich realizaci. V letošním ročníku soutěže bylo vypsáno sedm kategorií, z jejichž vítězů hodnotitelská komise vybrala celkového vítěze, který obdržel titul Komunální politik roku 2017. Vítěz každé kategorie získal pamětní list a artefakt z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních, od partnera dané kategorií také symbolický šek na dvacet tisíc korun pro své město či obec.

Na vyhlášení výsledků soutěže byli pozvání všichni její účastníci a partneři soutěže. Ministryni Karlu Šlechtovou při slavnostním ceremoniálu zastupovala státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňka Pikešová, pozvání na akci přijala také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Přítomni byli rovněž poslanci, senátoři a představitelé ústředních orgánů státní správy.

V kategorii Sociální projekt roku zvítězila Sylva Kováčiková, místostarostka města Bílovce (okres Nový Jičín), za projekt Secesní Salchrova vila v Bílovci rozsvítila podzim života našim seniorům. Cenu za Sylvu Kováčikovou z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové převzal starosta Bílovce Pavel Mrva. Symbolický šek mu předal zástupce společnosti ELEKTROWIN Jan Marxt.

Projektem Dětská skupina Peřinka se v kategorii Děti a rodiče prosadila Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku, Prvním gratulantem, který jí také předal cenu, byl náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Symbolický šek jí za partnera kategorie na podium přinesl ředitel společnosti hřiště.cz Ladislav Fuxa.

V kategorii Sport a veřejné zdraví patří prvenství Jiřímu Horákovi, starostovi obce Vysoká nad Labem v okrese Hradec Králové, za projekt Sportovní areál Vysoká nad Labem. Cenu za vítězství převzal od senátora Zbyňka Linharta, předsedy Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Symbolický šek vítězi předala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, zakladatelka společnosti MUNICIPAL – Centrum vzdělávání a odborných služeb.

Křišťálové srdce za vítězství v kategorii Kulturní a vzdělávací činnost si ze slavnostního odpoledne odnesl Tomáš Hájek, starosta městyse Ostrovačice (okres Brno-venkov), za projekt Přístavba Základní školy a Mateřské školy Ostrovačice a výstavba víceúčelového sportoviště. Cenu a šek mu předal ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra David Sláma a zakladatel projektu Mobilní rozhlas Ondřej Švrček.

Kategorii Odpadové hospodářství ovládl Tomáš Šulák, starosta obce Veselíčko na Přerovsku, díky projektu Kompostárna Veselíčko a odpadová spolupráce v MAS Moravská brána. Cenu za vítězství převzal z rukou ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse, symbolický šek mu za společnost EKO-KOM předal její provozní ředitel Petr Šikýř.

Projekt Rozkvetlý Liberec a  komunitní plánování ploch zeleně, jehož nositelkou je náměstkyně primátora Liberce Karolína Hrbková, byl hodnotitelskou komisí soutěže vybrán jako nejlepší v kategorii Veřejná zeleň. Ocenění za prvenství obdržela z rukou výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala, symbolický šek jí za partnera kategorie – společnost Pekass, předal David Procházka.

V kategorii Utváření veřejného prostoru zvítězil projekt Náves Velká Polom starostky Ludmily Bubeníkové ze stejnojmenné obce v okrese Ostrava-město. Jako první ji na podiu pozdravil a cenu jí předal místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň. Partnerem kategorie byla společnost Zebra Group, jejíž jednatel Petr Řihák Ludmile Bubeníkové daroval pro Velkou Polom symbolický šek.

Hodnotitelská komise soutěže udělila i svoji zvláštní cenu. Ta patří starostce Třince Věře Palkovské za projekt Pořízení elektrobusů pro MHD Třinec. Na slavnostním ceremoniálu ji zastupovala členka zastupitelstva města Milada Hejmejová, které cenu předal senátor Miloš Vystrčil, jenž vyhlašovatelům soutěže při její přípravě před více než dvěma roky ochotně radil.

Celkovou vítězkou soutěže byla vyhlášena a z rukou státní tajemnice Ministerstva pro místní rozvoj Zdeňky Pikešové převzala titul Komunální politik roku 2017 starostka Velké Polomi Ludmila Bubeníková.

Na závěr slavnostního ceremoniálu ředitel vydavatelství Profi Press s. r. o. Martin Sedláček všem oceněným, ale také všem dalším účastníkům soutěže poděkoval a pozval je do jejího příštího ročníku. Dosavadní název soutěže se od roku 2018 změní na Komunální projekt roku, zůstane však její členění na jednotlivé kategorie, přičemž celkový vítěz soutěže obdrží – jako dosud – titul Komunální politik roku.

Pohodovou atmosféru vyhlášení výsledků soutěže ukončeného slavnostním rautem zpříjemnily swingové evergreeny v podání zpěvačky Petry Ernyei za doprovodu Jazz Duet. Moderátorkou odpoledne byla Jolana Voldánová.

/rš/

 

Na snímku nahoře:

Ludmila Bubeníková, celková vítězka soutěže Komunální politik roku 2017, s cenou z českého křišťálu v podobě srdce v otevřených dlaních

 

Snímky ve fotogalerii dole:

Hromadný snímek všech oceněných v letošním ročníku soutěže Komunální politik roku 2017 i s osobnostmi, které jednotlivá ocenění předávaly, a s partnery jednotlivých kategorií

Snímky vítězů jednotlivých kategorií s předávajícími osobnostmi a zástupci partnerů

V pražském Paláci Žofín dnes agentura CzechInvest ocenila významné investiční počiny roku 2016. Mezi oceňovanými se neztratily ani územní samosprávy.

V pražském Paláci Žofín dnes agentura CzechInvest ocenila významné investiční počiny roku 2016. Investorem roku 2016 v kategorii Výroba a technologická centra se stala společnost Robert Bosch, Investorem roku 2016 v kategorii IT a sdílené služby pak Deutsche Telekom Services Europe Czech Republic.

Cenu za Podnikatelskou nemovitost roku 2016 získaly Strategická průmyslová zóna Joseph, Most a Spielberg Office Centre Brno.

Sdružení pro zahraniční investice AFI, odborný partner soutěže, udělilo dvě ceny za dlouholetý přínos investičnímu prostředí a významný počin v oblasti investic a jedno mimořádné ocenění. Cenu za významný počin v oblasti investic si odnesli zástupci společnosti Siemens, která v loňském roce otevřela nové vývojové a konstrukční centrum a jež se s téměř 10 tisíci zaměstnanci řadí mezi nejvýznamnější tuzemské zaměstnavatele. Za dlouholetý přínos investičnímu prostředí České republiky AFI ocenilo Seiji Nakagoshiho, předsedu Japonské komory obchodu a průmyslu v České republice, který je v oblasti investic dlouhodobě klíčovým prostředníkem mezi Japonskem a Českem.

Mimořádné ocenění za dlouholetou službu agentuře CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice – AFI převzal Otakar Dobiáš, který v obou institucích působil od jejich počátku a v současné době pracuje pro Úřad vlády ČR.

Mezi oceňovanými se neztratily ani územní samosprávy. Agentura CzechInvest totiž předala ocenění třem jejich zástupcům za jejich přístup k rozvoji podnikatelského a investičního prostředí. Po regionálních kolech, které byly součástí letošního ročníku výzkumu Město pro byznys, si tak cenu za vítězství v kategorii Investičně atraktivní region odnesli zástupci STAR Region, sdružení obcí Dolní Břežany, Zlatníky – Hodkovice a Vestec. Ceny za druhé a třetí místo získala města Kunovice a Třinec.*

/zr/

 

K foto:

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (vpravo) předal ocenění Investor roku 2016 v kategorii Výroba a technologická centra zástupci společnosti Robert Bosch.

Foto: CzechInvest

 

Aktuální vydání časopisu Moderní obec již opustilo tiskárnu a dnes, nejpozději po prodlouženém víkendu v úterý 9. května, by je měli obdržet všichni předplatitelé. Tváří květnového vydání je tentokrát Věra Palkovská, starostka Třince, s níž si povídáme na stranách 8 a 9 nejen o elektromobilitě ve městě.

V květnovém vydání odborného měsíčníku Moderní obec mimo jiné naleznete:

* Polemiku na téma Měly by se v registru smluv zveřejňovat smlouvy městských a obecních firem?
* Rozhovor se starostkou Třince Věrou Palkovskou - a nejen na téma elektromobility ve městě
* Výsledky soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (vítězem se stalo a titul Historické město roku 2016 převzalo město Jičín, Cena Moderní obci patří městu Boskovice)
* Výsledky soutěže Zlatý erb 2017
* Fotoreportáž z letošního Kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL v Seči na Chrudimsku
* Kauzu tentokrát nazvanou: Skupinové vodovody, nebo lokální vodárenské zdroje v obcích? Krátkodobý ekonomický efekt by neměl být rozhodující...
* První informace z konference Venkovské spolky a elektronická evidence tržeb, kterou uspořádalo Ministerstvo financí
* Další pokračování Praktického průvodce novými povinnostmi podle novelizovaného znění zákona č. 250/2000 Sb.
* Jak funguje rakouský model vídeňských městských podniků
* Téma měsíce s názvem Bankovní produkty pro města a obce a v jeho rámci například i článek Transparentní účty pro města a obce již vycházejí z módy či rozhovor s generálním ředitelem Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiřím Jiráskem
* Inspirativní text o tom, že svěřenské fondy mohou být výhodné také pro obce a města
* Závěrečnou část sedmidílného seriálu Jana Břeně o správě místních poplatků
* Článek Obec jako veřejný opatrovník pro správu jmění osob, které mají problémy s dluhy
* Šest otázek z praxe a šest odpovědí odborníků v rubrice Právní poradna

... a mnoho dalších inspirativních textů.*

Přejeme příjemné jarní počtení!

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

Sledujte i facebookový profil Moderní obce na: https://www.facebook.com/pg/ModerniObec/posts/?ref=page_internal .

/red/

K foto:

Na titulní straně obálky květnového vydání Moderní obce je Věra Palkovská, starostka Třince. Rozhovor s ní otiskujeme uvnitř časopisu.

Foto: Eva Vítková

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down