Ve druhém čtvrtletí tohoto roku do Prahy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo pouhých 138 187 hostů. Jde o více než 93% pokles oproti stejnému období roku 2019. Jasně se tak projevil dopad pandemie viru covid-19.

Aktuální data Českého statistického úřadu bohužel potvrzují ty nejpesimističtější scénáře dopadu koronavirové krize na cestovní ruch v Praze. Opatření na podporu turismu, která jsme za hlavní město podnikli, jsou ale v rámci možností úspěšná a daří se jimi motivovat k návštěvě Prahy tuzemské turisty. Ti tak alespoň z části tlumí tento drastický propad," říká radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková.

Jak ukazují data ČSÚ, zkrátila se za toto období délka přenocování o 0,4 noci oproti údajům z minulého roku. Turisté strávili v Praze průměrně 1,9 noci.

Co se týká národnostního složení zahraničních návštěvníků, podle předpokladů Prahu navštívili nejvíce lidé ze sousedních států. Dlouhodobě do pražské metropole míří nejvíce lidé z Německa. Tento trend pokračuje i v rámci post koronavirových opatření. Domácích hostů do hlavního města zamířilo 92 457, jejich počet se tak snížil o 70,6 % oproti roku 2019.

S cílem zmírnit dopady koronaviru a restartovat cestovní ruch v Praze spustilo hlavní město Praha společně s Prague City Tourism v polovině června kampaň V Praze jako doma. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza například odhaduje, že díky této kampani bude propad celého sektoru menší zhruba o čtvrtinu.

V neposlední řadě zástupci Prague City Tourism zmiňují fakt, že nyní cestovní ruch cílí zejména na domácí a přeshraniční turisty. Návštěvníky ze Spojených států amerických a asijských států, jako je Čína nebo Jižní Korea, očekávají nejdříve v příštím roce.*

/zr/

K foto:

Do kampaně V Praze jako doma se zapojilo i Muzeum Karla Zemana, které láká domácí i zahraniční návštěvníky české metropole, stejně jako její obyvatele do kouzelného světa filmové fantazie jednoho z nejznámějších filmových režisérů 20. století.

Obrázek: archiv muzea

V červnu začala městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) vypalovat na kovové štítky označující stožáry veřejného osvětlení (VO) kromě identifikačního čísla i QR kódy. Ty umožní jednoduše ohlásit poruchu nebo černou reklamu na veřejném osvětlení, do budoucna mohou pomoci i Integrovanému záchrannému systému nebo třeba turistům a obyvatelům české metropole.

Všech 135 tisíc stožárů pražského veřejného osvětlení má zhruba ve výšce 150 centimetrů umístěný malý plechový štítek s vyraženým šestimístným číslem. Podle prvního  dvojčíslí už dnes na první pohled zjistíte, v jaké městské části se nachází,“ uvedl radní HMP Jan Chabr a dodal, že postupným doplněním o QR kódy nabídnou štítky lidem mnohem více informací. „Po jeho načtení mobilním telefonem totiž dojde k přesměrování na novou webovou aplikaci Skenujprahu.cz, která bude integrovat nejrůznější data a služby.

Podle předsedy představenstva THMP Tomáše Jílka v rámci pilotního projektu nová aplikace umožní pohodlně ohlašovat poruchy a nelegální výlepy na stožárech VO a poskytne detailní informace o jednotlivých světelných místech. „V dalším kroku plánujeme zapojit další městské společnosti a Integrovaný záchranný systém. Když se ocitnete v nějaké nouzové situaci, často hrají roli vteřiny. Díky načtení aplikace z jakéhokoliv stožáru VO by tak bylo možné hasiče, policii nebo záchrannou službu nejen rychle kontaktovat, ale také budou automaticky vědět, kde přesně se nacházíte nebo kde najdou třeba nejbližší uzávěr plynu,“ doplnil Tomáš Jílek s tím, že ohledně zapojení do aplikace probíhá jednání i s Policií České republiky. „Po naskenování QR kódu ze stožáru VO by tak aplikace mohla například vyhledat nejbližší policejní služebnu, včetně její provozní doby.

QR kódy na stožárech veřejného osvětlení by měli v dalších etapách využívat i turisté, kteří často nevědí, kde se nacházejí a neznají názvy ulic. „Mohly by jim poradit s cestou nebo doporučit nejbližší turisticky žádaná místa. I proto se pilotní projekt rozbíhá právě v centru města, kde se mimopražských pohybuje nejvíce,“ upřesnil Jan Chabr. „Možností se však nabízí mnohem více, společně s dalšími partnery plánujeme implementovat i další využití jak pro Pražany, tak pro turisty. Samozřejmostí budou i různé jazykové mutace portálu.

Nové štítky s QR kódem si společnost THMP vyrábí sama přímo ve své holešovické centrále. „Už na začátku letošního roku jsme si proto pořídili speciální laser na gravírování. Nejdříve vytvoříme počítačový návrh obsahující unikátní šestimístné číslo a mu odpovídající QR kód, který se následně přepíše na připravený kovový štítek. Výsledkem laserové technologie je přesný a trvalý popis, který lze odstranit pouze hrubou silou,“ uzavřel Tomáš Jílek.

V červnu THMP spouští i novou mobilní aplikaci, která umožní jednoduše a odkudkoliv ohlásit poruchu nebo nelegální výlepy na stožárech pražského VO. „V tomto případě uživatel nemusí skenovat QR kód, ale aplikaci bude mít uloženou přímo ve svém chytrém telefonu. Když například z auta uvidíte nesvítící světlo, stačí ho vyfotit a prostřednictvím GPS už si ho sami dokážeme lokalizovat,“ vysvětlil Tomáš Jílek. Po odeslání se informace dostane na dispečink společnosti THMP, ten ji vyhodnotí a na místo vyšle své pracovníky. Aplikace s názvem Praha svítí je již volně ke stažení pro platformu Android, pro operační systém iOS bude k dispozici v nejbližších dnech, po dokončení schvalovacího procesu.*

/tz/

 

Bytové problematice v hlavním městě se věnovala včerejší diskuse v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). Za účasti náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka se účastníci diskuse zabývali dostupností bydlení ve vztahu k rostoucím cenám bytů i jejich nedostatečným množstvím na počet obyvatel. Na setkání byla představena studie, která se zaměřuje na ekonomické souvislosti bydlení pro celou metropolitní oblast Prahy a Středočeského kraje. Vyplývá z ní, že Praha musí již dnes počítat s byty pro minimálně 1,55 milionu obyvatel.

V české metropoli od poloviny roku 2015 vzrostly ceny nových bytů zhruba o 90 %. Je zřejmé, že situace, kdy je vlastní bydlení pro většinu Pražanů nedostupné, již není udržitelná. Experti na bydlení se v rámci diskuse shodli na tom, že Praha není se svou bytovou krizí ojedinělá. Odpovědí, jak vyhovět potřebám obyvatel, však není rozrůstání města mimo jeho hranice, ale vytvoření podmínek pro kvalitní život ve městě.

Města již nejsou centry průmyslu, ale především obchodu a služeb, a po všech stránkách se v nich zlepšují podmínky k životu. Aktuální čísla ukazují, že poptávka po životě v Praze je ještě větší, než jsme vnímali, a do budoucna musíme umět s takovými informacemi průběžně pracovat,“ prohlásil náměstek primátora Petr Hlaváček. „Město se musí změřit na rychlé a efektivní využití rozsáhlých transformačních území, která jsou již mnoho let nevyužívána. Jen tak lze zmírnit tlak na infrastrukturu a dlouhodobě alespoň stabilizovat počty těch, kteří každý den dojíždějí.

Právě k tomu sloužila debata, které se v CAMP zúčastnil expert na nemovitosti Eduard Forejt, architekt a specialista na bydlení Lukáš Kohl ze společnosti Doma je Doma a ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Nová analýza v několika obdobích roku 2018 vyhodnocovala pohyb obyvatel Prahy.

V dnešní době máme možnost tato data vyhodnocovat a získat tak přesnější obraz o skutečném počtu obyvatel. Bez takových dat se žádné město nemůže obejít. Počet lidí, kteří se denně pohybují přes hranice Prahy, se dá nazvat extrémním, ale žádné okolnosti zatím nenapovídají tomu, že by se tento trend měl snižovat. Vzhledem k cenám bydlení v Praze navíc není pravděpodobné, že by byl v příštích letech zmírněn trend, kdy desetitisíce osob každý den cestují do Prahy za prací a službami koncentrovanými v metropoli,“ uvedl Ondřej Špaček za zpracovatele dat analýzy společnosti CE-Traffic. Prognózy většinou počítaly zhruba s 1,4 milionu obyvateli v roce 2030, již nyní však v Praze reálně přebývá 1,55 milionu obyvatel.

V souvislosti se zvýšeným pohybem obyvatel, kteří žijí mimo hlavní město, se otevírá otázka rozdělování rozpočtů pro česká města a obce na základě zákona o rozpočtovém určení daní. „Ukazuje se, že parametrizace zákona, na jejímž základě jsou finance jednotlivým městům a obcím přerozdělovány, není vůči Praze zcela optimální vzhledem ke službám, které hlavní město musí zajišťovat. Chybějící finanční prostředky tak nemohou být využity na přípravu území pro rozvoj bydlení a zlepšení stávající přetížené infrastruktury,” vysvětlil ekonom Petr Bartoň.

DATA Z ANALÝZY: PRAHA POJME AŽ 1,75 MILIONU LIDÍ ZA DEN

Praha si nechala zpracovat analýzu anonymizovaných geodemografických a geolokačních dat mobilních operátorů. Ta poskytla zásadní informace o pohybu obyvatel na území hlavního města. Data byla sledována dlouhodobě v únoru, říjnu a prosinci 2018 a ve všech těchto obdobích byla situace obdobná.

Vyplynulo z ní, že do Prahy každý všední den přijíždí téměř 300 až 400 tisíc osob, kteří ji večer opět opouštějí. Jde o skupinu, která dojíždí do Prahy za prací, studiem, na jednání, k lékaři apod. Pokud k těmto osobám připočteme turisty, z dat vyplyne, že v přesný okamžik odpoledne ve všední den se na území Prahy pohybuje asi 1,75 milionu obyvatel.

V české metropoli se podle analýzy dlouhodobě zdržuje kolem 1,55 milionu osob, které lze považovat za rezidenty. Z tohoto počtu obyvatel je kolem 200 tisíc těch, kteří sice z dlouhodobého sledování v Praze bydlí, ale ve sledovaných dnech se zdržovali mimo Prahu (např. na tuzemské nebo zahraniční služební cestě). Na druhé straně podobně 200 až 250 tisíc lidí v Praze přebývá, ale nemají v Praze trvalé bydliště, přičemž evidovaný počet obyvatel statistickým úřadem je 1,3 milionu. Tedy z hlediska vytíženosti bytového fondu, obsazenosti bytů a poptávky po bydlení v Praze je třeba kalkulovat s více než 1,5 milionem obyvatel.

NUTNOST STAVĚT VÍCE BYTŮ

Výsledkem stavu, kdy nezanedbatelná část obyvatel v Praze pouze pracuje, ale bydlí za hranicemi hlavního města, je zvýšená výstavba a podpora bydlení v sousedních regionech: „Propad výstavby v Praze je suplován regionálním trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy,” varoval architekt Lukáš Kohl.

Důsledkem tohoto procesu je, že i v okresech Praha-východ a Praha-západ nemovitosti významně podražily. Průměrná cena rodinného domu se zvýšila o milionové částky, stejně tak vzrostly o desítky procent i samotné nájmy v celém spádovém regionu, zejména v oblastech s dobrým dopravním spojením s Prahou.

Účastníci diskuse se shodli na tom, že ceny bytů a jejich nedostatek však nejsou jedinou příčinou tohoto stavu. Ekonomický analytik Petr Bartoň popsal potřebu digitální změny, která by uvolnila dosud striktní způsob přihlašování osob k trvalému bydlišti: „Je třeba mnohem flexibilněji reagovat na proměny pracovního trhu i trhu s bydlením, mimo jiné se zamyslet nad flexibilnější formou evidence skutečně bydlících obyvatel, což by přineslo samotným obyvatelům zjednodušení každodenní agendy ve vztahu k úřadům a institucím a městu potřebná průběžná aktuální data.“

Mezi další faktory, které ovlivňují výstavbu, Petr Bartoň uvedl pomalé povolování staveb, rostoucí ceny pozemků, vysoké daňové zatížení a zejména růst cen stavebních prací spojený s nedostatkem pracovních sil, který má vliv na ekonomickou bilanci projektů. „V některých případech vážně hrozí, že vstupy budou natolik drahé, že projekt nebude v místě a čase realizovatelný, i když bude mít všechna povolení,“ dodal Eduard Forejt.*

/zr/

K foto:

Pražské Centrum architektury a městského plánování

Foto: archiv CAMP

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down