Hlavní město spouští bezplatnou právní pomoc pro majitele bytů, společenství vlastníků a obyvatele Prahy, kteří řeší problémy v důsledku poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech a bytových domech.

Ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ se totiž podle pražské radní Hany Kordové Marvanové vymklo sdílené ekonomice a změnilo se na neomezené využívání bytu k ubytovacím službám, aniž jsou splněny zákonné podmínky pro provozování ubytovacího zařízení. Stavební úřady v Praze zahájily kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Konkrétně již stavební úřad městské části Praha 1 a odbor stavebního řádu Magistrátu hl. m. Prahy vydaly rozhodnutí postihující majitele bytové jednotky, kteří krátkodobé ubytování v bytě poskytují v rozporu se stavebními předpisy. Tím se potvrdil dřívější posun od poskytování ubytování se snídaní ve „vlastním domově“ k pravidelnému a neomezenému využívání bytu k ubytovacím službám, a to bez splnění zákonných nároků kladených na ubytovací zařízení, hotely a penziony.

Bezplatná právní poradna je zajištěna v budově Magistrátu hl. m. Prahy ve Škodově paláci v Jungmannově ulici, a to od 11. října. Zájemci ji najdou v přízemí na přepážce číslo 7, a to každé pondělí a středu vždy od 14.00 do 16.00 hodin. Návštěvu v poradně je třeba předem telefonicky objednat na čísle 12444.

V této právní poradně mohou majitelé bytů a společenství vlastníků získat informace, jak konkrétně postupovat při domáhání se poklidného užívání svých nemovitostí, aniž by je mohlo obtěžovat využívání bytů pro krátkodobé ubytovací služby prostřednictvím platforem typu Airbnb apod.

Jsem velmi ráda, že stavební úřady městské části Praha 1 a pražského magistrátu dospěly k obdobnému závěru, který vyplývá z našich právních rozborů i ze stanoviska Veřejného ochránce práv, tedy že bez povolení stavebního úřadu a splnění zákonných povinností není možné užívat byt ke krátkodobým ubytovacím službám, jako by šlo o hotelový pokoj. Tento typ podnikání bez dodržování stávajících pravidel citelně zasahuje do života občanů, kteří chtějí využívat své byty k dlouhodobému bydlení. Krátkodobé ubytovací služby zároveň silně přispívají k vylidňování centra města, ohrožují férové podmínky při podnikání v oblasti cestovního ruchu, omezují práva ostatních vlastníků a přispívají ke zdražování bytů a nájmů,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Řada poskytovatelů krátkodobého ubytování podle radní Kordové Marvanové nedodržuje platnou legislativu a zároveň patrně i daňové zákony, což nedávno konstatoval ve svém rozhodnutí i Městský soud v Praze ve sporu o charakter příjmů prostřednictvím platformy Airbnb. Krátkodobé ubytování označil za poskytování ubytovací služby, a nikoli pronájem bytové jednotky.

Obrovský a nikým neregulovaný rozvoj služeb krátkodobého ubytování v bytových domech často probíhá na úkor ostatních majitelů bytů. Od počátku tvrdíme, že se tak často děje porušováním stávajících zákonů. Už v dubnu loňského roku jsme proto rozeslali výzvu stavebním a živnostenským úřadům, aby u bytů sloužících k podnikání bez řádné kolaudace vymáhaly dodržování pravidel. Snad jsou první rozhodnutí soudu a úřadů začátkem podstatného zlepšení situace pro všechny, kteří chtějí ve svých bytech normálně a kvalitně žít,“ konstatoval Petr Městecký, předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy.

Nelegální ubytovací služby mají podle zainteresovaných osob vedle omezování ostatních majitelů jednotek v bytových domech také negativní dopad na podnikání hotelů nebo ubytoven, které musejí splňovat náležitosti, jakými jsou velikost a vybavení pokojů, jejich maximální obsazenost, velikost chodeb, požární únikové cesty a jejich označení, hořlavost materiálů, evakuační výtahy a další. Každoroční revize přitom stojí majitele ubytovacích zařízení statisíce korun.

Vadí mi nerovnost podnikatelského prostředí, která nastala kvůli absolutní neregulaci sdíleného ubytování. Opravdu je trestuhodné, aby dva subjekty nabízející stejnou službu měly tak rozdílné podmínky při počátečních investicích i v nákladech na provoz. Přitom v principu nabízíme to samé - komfortní postel, kde host přespí,“ dodala k dopadům nelegálních ubytovacích služeb na podnikání celého sektoru Helena Valtrová, ředitelka hotelu Emblem, který je členem Asociace hotelů a restaurací ČR.

Pražský magistrát odhaduje, že se před koronavirovou krizí se ke krátkodobému ubytování turistů používala jen v nejužším historickém centru metropole téměř polovina bytů.*

/zr/

Ke snímku:

Pražský magistrát spolu se stavebními úřady zahajuje kroky vůči majitelům bytových jednotek, v nichž jsou ubytovací služby poskytovány v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Foto: archiv

Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona o kompenzačním bonusu, který připraví krajské a obecní kasy o dalších více než 15 mld. korun. Svaz měst a obcí ČR vyzývá vládu, aby kompenzovala tuto ztrátu jednorázovou dotací pro obce v minimální výši 1000 Kč na každého obyvatele. Příkladem pro vládu může být Rakousko, které připravilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. eur, což odpovídá přímé dotaci 3000 Kč na obyvatele.

„Stát sice kompenzuje podnikatelům dopady pandemie, ale připraví je zároveň o práci! V situaci, kdy prakticky každý den vláda ukrajuje z příjmů obcí a kdy naprosto netušíme, s čím budeme hospodařit, by se do velkých investic pustil jen úplný blázen. Rovnice je přitom jednoduchá: když obce nemohou investovat, nemohou dát práci firmám a živnostníkům. Výsledkem bude skomírající ekonomika a tratit budeme všichni,“ říká předseda Svazu měst a obcí  ČR a starosta Kyjova František Lukl.

Dalším citelným zásahem do obecních kas bude protikrizový daňový balíček, jehož součástí je snížení DPH z 15 % na 10 % u ubytovacích služeb a vstupného na kulturní a sportovní akce, včetně vstupného na sportoviště. Pokud jej poslanci schválí, přijdou obce odhadem o další miliardu v roce 2020 a 2021.

Obce proto navrhují, aby jim stát rychle doplnil chybějící zdroje a garantoval, že zastaví legislativní chaos. Řešením může být jednorázová nároková dotace ve výši minimálně 1000 Kč/obyvatele.

Příkladem pro vládu může být sousední Rakousko, které 25. května představilo balíček pomoci obcím a městům ve výši 1 mld. euro (27 mld. Kč). Má být k dispozici do 31.12.2021 a podporuje nejrůznější investice, například do škol, školek, domovů důchodců, kulturních institucí nebo dokonce veřejné dopravy. Klíčem pro rozdělení mezi jednotlivé obce je právě počet obyvatel.

„Naši rakouští sousedé si uvědomují, že obce jsou největšími investory v zemi, a proto musí být jejich investiční síla zachována. Zatímco našim obcím stát bere, v Rakousku naopak dává. V dubnu nám premiér Babiš i ministryně Schillerová slíbili, že nebudou nijak zasahovat do daňových příjmů obcí, a zároveň vypíšou dotační tituly a zjednoduší administrativu žádostí i čerpání. Zatím jsme svědky bezprecedentního ukrajování obecních peněz a nenaplněných slibů,“ dodává Radka Vladyková, ředitelka SMO ČR.

/zr/

K foto:

Ani úterní vyvěšení černých vlajek na radnicích, magistrátech a krajských úřadech, což mělo být tichým protestem obcí, měst a krajů proti konstrukci financování kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky malých společností s ručením omezeným, který by byl vyplácen ze sdílených daní s výrazným dopadem na rozpočtové určení daní, Poslaneckou sněmovnu nezviklalo.Většinou hlasů odmítla návrh Senátu, na jehož základě by kompenzační bonus byl hrazen ze státního rozpočtu, a schválila původní vládní návrh.

Ilustrační foto: archiv

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down