Výrazné začlenění obnovitelných zdrojů do energetického mixu a dosažení uhlíkové neutrality v EU do roku 2050 je ambiciózní plán Evropské komise s názvem Zelená dohoda pro Evropu. Česká republika na něj reagovala řadou opatření. Jedním z nich je dotační program Nízkouhlíkové technologie podporující využití efektivních a spolehlivých nízkouhlíkových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, které se zatím v České republice neuplatňují.

Rozmezí podpory z tohoto dotačního titulu je od 500 tisíc do 35 milionů korun. Dotační program Nízkouhlíkové technologie mohou využít také města, obce i vodohospodářské společnosti při výstavbě bioplynových stanic vyrábějících biometan s použitím například kalů z čistíren odpadních vod, z potravinářských odpadů a dalších biomas.

Výstavba bioplynových stanic produkujících biometan přinese městům, obcím, ale i provozovatelům čistíren odpadních vod řadu výhod. Kromě ekologického zdroje na likvidaci již vyprodukované biomasy získají do obecní pokladny dlouhodobý finanční zdroj. Mimo dotace na výstavbu stát totiž plánuje poskytovat i finanční podporu při výrobě elektrické energie z biomasy ve výši 9,5 procenta, u bioplynu dokonce 10,6 procenta hodnoty IRR (vnitřní míry výnosnosti). Podpora se bude vyplácet formou zeleného bonusu, jenž dorovná rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

BIOMETAN – SÁZKA NA ZISK

Proč se s biometanem počítá jako s palivem budoucnosti? Ve srovnání s fosilními palivy má výrazně nižší emise CO2, zároveň se vyrábí z organického odpadu. Vzhledem k obtížné elektrifikaci těžké silniční a vodní dopravy bude hrát v příštích letech klíčovou roli při zvyšování udržitelnosti těchto segmentů. Navíc zdrojů pro jeho výrobu je dostatek.

Například průměrná roční produkce kalů z čistíren odpadních vod činila v posledních pěti letech 177 tisíc tun sušiny. A právě ty mohou být významnou surovinou při výrobě biometanu. Další zdroj skýtají i obchodní řetězce.

Výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů už zahájili loni na podzim v Amsterodamu. U stanice, která bude uvedena do provozu za rok, se předpokládá výroba 3,4 kilotuny bioplynu ročně. Pro představu – tato produkce zajistí nájezd více než 13 milionů kilometrů jízdy s neutrální bilancí emisí CO2.

A stejné možnosti pro zpracování biomasy na finančně ziskový biometan se aktuálně otevírají i českým městům a obcím. Některá města, například Brno, už vybudování bioplynové stanice na produkci biometanu plánují.

Že jsou tyto úvahy správné, dokládá i Český plynárenský svaz. Podle něj bude do roku 2030 ročně do plynárenských sítí v Česku proudit až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady.

ZLATÝ VĚK BIOMETANU

Bioplynové stanice v České republice už jednu zlatou éru výstavby zažily. Ve druhé dekádě tohoto století jich zde vyrostlo na šest set. Technologicky jsou orientované na výrobu elektrické energie s nezanedbatelným ročním objemem více než dva a půl tisíce GWh. Stejný boom spojený s dotacemi můžeme očekávat i nyní u výstavby bioplynových stanic zaměřených na výrobu biometanu. Co je však pro nové investory zajímavé, že mohou čerpat ze zkušeností při výstavbě před deseti lety.

Na co si tedy dát pozor? Doba tehdy a dnes není zcela srovnatelná – české firmy v té době nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připravené jako dnes, proto většina bioplynových stanic byla osazena zahraničními technologiemi. To se v řadě případů ukázalo jako ne zcela šťastné řešení z důvodů nedostatečného nebo chybějícího pozáručního servisu, složité komunikace v cizím jazyce či nevhodně nastavených technologií a systému řízení, které mají vliv na ziskovost a vlastní spotřebu energie.

Tuto skutečnost jsme například řešili u bioplynové stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali jeho poruchový řídicí systém českým systémem SandRA. Provozovatel po předchozí zkušenosti velmi kvitoval servisní zázemí i sklad náhradních dílů v České republice, díky němuž jim garantujeme servis v řádu hodin,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje téměř 60 let. Dnes už najdete na trhu kvalitní dodavatele technologií propojených s výrobci špičkových řídicích systémů určených pro průmyslová řešení, kteří jsou schopni zajistit bezporuchový chod a životnost nasazené technologie a řídicího systému až v délce dvaceti let.

NEOMEZENÉ MOŽNOSTI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ 

To, že zvolená technologie bude spolehlivá a bude zajišťovat celoroční chod bioplynové stanice s kontaktem na nepřetržitý servis či poradenství v českém jazyce, by už tedy mělo být samozřejmostí. Novinkou posledních několika let jsou nové platformy umožňující například bezdrátový sběr, přenos, analýzu a zobrazení dat.

Podle Václava Janocha mohou dnes například zastupitelé či zaměstnanci městské bioplynové stanice přes svá mobilní zařízení jednoduše sledovat a řídit chod technologií. „Přístupy lze snadno nastavovat podle uživatelských oprávnění. Informace jsou jednoduše dostupné na operátorském pracovišti, ale i v tabletech, PC i dalších chytrých zařízeních. Moderní systémy, které na bioplynové stanice nasazujeme, dokážou zodpovědnou osobu upozornit na nestandardní situace nebo samy učinit nápravná opatření,“ dodává ředitel divize Smart systémy příbramské společnosti ZAT.

IoT technologie, které lze úzce propojit s moderními řídicími systémy, disponují řadou technologických novinek. „Mohou se například využívat pro sběr dat ze vzdálených technologií, kde není možnost napájení nebo datové komunikace. Dostupná data je pak možné analyzovat a zpracovat pro další účely – od plánování údržby až po reporty pro strategická rozhodnutí,“ vysvětluje Václav Janoch.

ZISK STOJÍ I NA KVALITNÍM SERVISEM

Jakákoliv neplánovaná odstávka bioplynové stanice způsobí provozovateli značné ekonomické ztráty. Proto je podstatným faktorem pro zajištění plynulého provozu již ve smlouvě dohodnutá rychlost servisního zásahu, kvalita komponent s vysokou spolehlivostí a také jejich dostupnost v řádu hodin. Podle Václava Janocha lze rychlou reakční schopnost, a tedy minimální ztráty, zajistit přes moderní technologie, které umožňují servisnímu pracovníkovi připojení přes webové rozhraní do vizualizace řídicího systému pro obsluhu, včetně možnosti jejího ovládání.

To vše při zajištění kybernetické bezpečnosti. Tipem, jak si ověřit garanci požadované kybernetické bezpečnosti od dodavatele řídicího systému, je například realizace jeho projektů jak pro bioplynové stanice, tak pro firmy z oblasti kritické infrastruktury státu, třeba v oblasti distribuce plynu, kde jsou jeho bezpečnostní systémy již prověřeny.

ZELENÁ ENERGIE MÁ ZELENOU

Využití dotační podpory na výstavbu bioplynových stanic s výrobou biometanu je zajímavou příležitostí a výzvou pro dnešní zastupitele. S životností bioplynové stanice téměř 40 let mohou zajistit dlouhodobý finanční zdroj do rozpočtů měst a obcí. Že je biometan dobrou volbou, potvrzuje i Český plynárenský svaz. Podle vyjádření Lenky Kovačovské, výkonné ředitelky svazu, je zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu pro Česko nutností ke splnění národního cíle, jímž je 14% podíl obnovitelné energie v sektoru dopravy stanovený Evropskou unií.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv

 

V sobotu 27. března proběhla Hodina Země, celosvětová kampaň na ochranu klimatu. Do akce se u nás i přes svízelnou situaci v souvislosti s pandemií covid-19 zapojil rekordní počet účastníků: 143 obcí a 110 firem. Hodina Země cílí na obce, firmy i na jednotlivce. Z 3000 účastníků si 1230 stanovilo svůj klimatický závazek, díky kterému se za rok ušetří na 3300 oxidu uhličitého. Akci koordinoval Ekologický institut Veronica.

Z letošní účasti jsme nadšeni,” uvedl koordinátor akce Petr Ledvina. „Připojilo se o dvacet obcí více než loni a dokonce sedmnáct statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř 2x více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je 2x více než v minulém roce”.

Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun CO2. „K akci na webu se můžete připojit ještě celý týden. Na výběr máte ze 13 navrhovaných opatření nebo si můžete stanovit závazek vlastní,” nabízí Petr Ledvina.

Na hodinu potemnělo osvětlení v řadě obcí a měst. Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou však klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality.

Brno na webu Hodiny Země deklaruje svůj závazek snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030 a tento závazek podpořilo zhasnutím Špilberku či Nové radnice. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zhasla historické dominanty a významné památky téměř na 50 místech. Potemněly Karlův most, Petřínská rozhledna, Národní divadlo i Staroměstská radnice.

Obec Svatý Jan pod Skalou se přidala ke klimatické žalobě a hodlá více využívat obnovitelné zdroje. Nejrozsáhlejší cíle má pravděpodobně středočeské město Jesenice, které se zaměřuje na využití obnovitelných zdrojů, úspory a využití dešťové vody. Další významné závazky si stanovili v Karlových Varech, Jihlavě či v Písku, kde chtějí budovat energeticky pozitivní čtvrtě. Své klimatické závazky si dávají i další subjekty – firmy, hotely, kavárny a školy.

Vlna solidarity a pocitu vzájemnosti se projevila i v zájmu o ochranu klimatu. Děkujeme všem, kteří si našli hodinu pro ochranu klimatu,“ ocenila aktivitu účastníků akce Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

Hodina Země je nejrozsáhlejší celosvětová klimatická akce, ve které si od roku 2007 miliony lidí připomínají nutnost co nejrychleji zastavit vypouštění skleníkových plynů. V České republice se koná od roku 2010.

/zr/

Ilustrační foto: FB profil Hodiny Země

 

Národní síť Zdravých měst ČR se připojila k výzvě Ekologického institutu Veronica a zve města, obce a regiony k účasti na akci Hodina Země 2021. Celosvětová událost na ochranu klimatu se letos odehraje už v sobotu 27. března 2021 od 20.30 do 21.30 hodin.

"K Hodině Země se připojují všichni, kdo si uvědo­mují naše ohrožení klimatickou krizí způsobenou zejména  používáním fosilních paliv – uhlí, ropy, zemního plynu," zdůrazňují organizátoři Hodiny Země 2021. Jak dále připomínají, důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem. Obce tradičně při Hodině Země dávají symbolickým zhasnutím najevo, že jim ochrana klimatu není lhostejná. Zhasínají veřejné osvětlení, nasvícení památek a veřejných budov.

Východiskem z klimatické krize, na němž se shoduje svět i Evropa, je cesta k uhlíkové neutralitě, opuštění fosilních paliv, dekarbonizace. Role měst, městysů a obcí je přitom velmi významná. Spočívá v přípravě stra­te­gických plánů na dosažení uhlíkové neutrality, v pozornosti věnované využívání obnovitelných zdrojů energie, v důrazu na úspory energie v budovách – při výstavbě, rekonstrukcích i provozu.

Zajištění místního vlivu na výrobu i spotřebu elektřiny a tepla se nazývá komunitní energetika (časopis Moderní obec se tímto tématem zevrubně zabýval například ve svém loňském listopadovém vydání). "Staňte se jejími aktéry. Využijte impulsu Hodiny Země, seznamte se s komunitní energetikou  a udělejte první krok. Informace a inspiraci najdete  v našem novém materiálu Ochrana klimatu na místní úrovni, dos­tup­ném na hodinazeme.cz/obce," vyzývají organizátoři Dne Země 2021.

V ČR se k Hodině Země loni, i v době pandemie, připojilo 124 obcí, včetně osmi statutárních měst. Zapojilo se rekordních skoro 3500 jednotlivců. Organizátoři přivítají, když se obce a městy připojí i letos, byť třeba i pouze virtuálně, například klimatickým závazkem. "Respektujeme pandemická opatření, přizpůsobte si případně čas zhasínání, jak to dovolí aktuální situace," poznamenávají dále organizátoři .

Zapojit do akce se lze prostřednictvím stránky www.hodinazeme.cz. O postoji přihlášené obce či přihlášeného města k ochraně kli­matu se tak dozví nejen veřejnost a místní obyvatelé, ale i další obce a média. Hodinu Země 2021 je možné vyu­žít i k propagaci aktivit, kterou pro ochranu klimatu radnice už beztak činí. Možností je mnoho: úspory energie a větší vyu­žití obnovitelných zdrojů, plán komunitní energetiky, ekologicky šetrný provoz veřejných institucí, podpora ekologicky šetrné dopravy. Takový klimatický závazek je vhodné uvést i v registračním formuláři.*

Další informace (včetně plakátu), najdete na stránkách www.hodinazeme.cz Dotazy prosím pište na ad­resu hodinazeme@veronica.cz.

Facebook Hodiny Země: https://www.facebook.com/hodinazemecr/

/zr/

 

 

 

Ačkoliv Ministerstvo životního prostředí představuje Modernizační fond jako nástroj pro financování komunitní energetiky, která může České republice pomoci k decentralizaci a dekarbonizaci energetického trhu, navrhuje ji podpořit pouze 1,5 %. S tím nesouhlasí obce ani podnikatelé, kteří se připojili k Výzvě vládě na podporu komunitní energetiky.

K dnešnímu dni výzvu podepsalo 375 starostek, starostů a zástupců malých podniků. Požadují navýšení alokace na 4 %. Meziresortní připomínkování končí ve středu 2. 12. 2020. Následně bude jednat vláda.

Částka, která má komunitní energetiku podle programového dokumentu podpořit, je zhruba 2,3 miliard korun, což je pro pokrytí potřeb více než šesti tisíc obcí v ČR neadekvátní. Jedná se o jediný jistý zdroj financování komunitní energetiky na roky 2021-2030.

Územní samosprávy, ale i družstva, bytové domy, SVJ a malé a střední podniky by přitom díky zapojení do energetických komunit získaly možnost vyrábět energii z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu. Tu mohou i chytře regulovat. Taková opatření zajistí nejen nižší cenu elektřiny, ale posílí i energetickou nezávislost občanů a zvýší kvalitu jejich života.

Obce a občané by měli investovat do věcí, které jim něco přináší. Komunitní energetika představuje inteligentní investiční strategii, která obcím umožní spojit vlastní úspory s velkými penězi z dotací. Díky tomu nejen že ušetří statisíce na výdajích za energie a zvýší se jejich atraktivita pro občany,  ale bude to mít velký přínos i pro planetu,” řekl Jiří Krist, předseda spolku Národní síť MAS.

V době nastupující ekonomické krize a škrtů ve veřejných rozpočtech není vhodné brzdit rozvoj stávajících územních samospráv, malých a středních podniků, ani nových developerských projektů prostřednictvím omezení evropských fondů.  “Nevidím důvod proč obce dopředu omezovat, když to ještě ani nezkusili. Dvě stě třicet milionů ročně pro více než 6000 obcí je přece absolutně nedostatečné," vysvětlil Miroslav Kalvas, starosta města Jílové, proč výzvu podepsal.

Zapojené obce a svazy proto žádají navýšení financí z Modernizačního fondu pro komunitní energetiku na 4 %, tedy zhruba 6 miliard korun. “Zvýšení alokace na 4 % není nijak přehnaný požadavek. Naopak, pokud komunitní energetika naplno využije svého potenciálu, je možné, že ani toto navýšení nebude dostatečné. Je to však číslo, které navrhovali odborní konzultanti od Evropské komise, a samo ministerstvo s touto sumou ještě v srpnu souhlasilo,” uvedla za Frank Bold Society Karolina Gyurovszká.

MODERNIZAČNÍ FOND

Modernizační fond má být jedním z prostředků k dosažení uhlíkové neutrality ČR v roce 2050. Podporu z fondu bude možné čerpat v letech 2021-2030. Jedná se o zhruba 150 miliard korun určených především na transformaci energetiky rozdělenou do devíti programů. Hrozí však, že většinu peněz se rozdělí velkým hráčům na energetickém poli a na odporu decentralizace a energetické komunity poputuje jen minimální podpora.

Meziresortní připomínkové řízení končí dnes, ve středu 2. 12. 2020.

/zr/

Problematice komunitní energetiky se podrobněji věnuje listopadové vydání Moderní obce.

K foto:

Požadavky na změny návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie, který v prvním čtení začala v září projednávat Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 870), formulovali v první polovině září na pražském Malostranském náměstí zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a hnutí DUHA.

Foto: Ivan Ryšavý*

Stavebnictví má obrovský multiplikační efekt, a proto by se mohlo stát motorem restartu ekonomiky. Je však nezbytné stavět moderně, udržitelně. Šetrná výstavba a renovace budov nám totiž kromě nastartování ekonomiky může pomoci přiblížit se ke klimatickým cílům, které si stanovila Evropa a ústy šéfky komise Ursuly von der Leyenové je chce nyní ještě zpřísnit.

„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček i přes jistou skepsi k reálnosti dosažení takových cílů vyzdvihl význam investic právě do budov. A to vnímáme jako velmi důležitý signál,“ uvedl předseda České rady pro šetrné budovy Karel Fronk.

Ministr Karel Havlíček minulý týden v Českém rozhlasu prohlásil, že bez investic v řádu stovek miliard korun do výstavby a rekonstrukce budov a zvýšení jejich energetické účinnosti nemáme šanci na cíle EU dosáhnout. Česká rada pro šetrné budovy proto nabízí vládě při restartu ekonomiky podporu a zároveň přichází s návrhy změn legislativy a podpůrných programů, které přispějí k tomu, aby se realizačním firmám i soukromým a veřejným investorům vyplatilo do uvažování o projektech vnést šetrné principy.

Státní investice do budov mohou totiž díky vysokému multiplikačnímu efektu stavebnictví výrazně přispět k oživení české ekonomiky v době hospodářské krize. Jejich výhodou je fakt, že jsou rozptýleny po celé zemi a pomoc ekonomice prostřednictvím investic do budov tak bude plošná. Z renovací budov mohou profitovat nejen velké stavební firmy, ale i střední a menší podniky a řemeslníci. To ukázala již studie Národní ekonomické rady vlády v poslední krizi po roce 2008. „Nenechejme budoucím generacím pouze pár výjimečných staveb, kterými se členové rady mohou pyšnit, ale udělejme z šetrných budov naprostý standard,“ zdůraznil Karel Fronk.

Opět totiž stojíme na prahu zpomalení ekonomiky a strukturálních změn způsobených koronavirem. Dopady covid-19 jsou závažné, avšak dopady změny klimatu mohou být ještě horší. „Jsme přesvědčeni, že investice do šetrných budov jsou stále jedním z nejlepších nástrojů, jak oba problémy zmenšit,“ vysvětlil předseda České rady pro šetrné budovy.

Ministr životního prostředí Richard Brabec nedávno na konferenci pod záštitou České rady pro šetrné budovy uvedl, že v průběhu příštích deseti let přijde do České republiky téměř jeden bilion korun z modernizačních fondů. Na úspory energie, vody a další věcí je určena jejich velká část. Ministerstvo podle něj bude v příštím programovém období na léta 2021 až 2027 spravovat v rámci programů životního prostředí zhruba 300 miliard korun. Zdrojů by tedy mělo být dostatek, nyní je třeba vytvořit podmínky pro to, aby našly smysluplné uplatnění v konkrétních hodnotných projektech.

* Budovy s téměř nulovou spotřebou. V oblasti budov s téměř nulovou spotřebou fungují renovační programy pro většinu typů budov, financování je dlouhodobé a předvídatelné. Dobře nastaveny jsou také minimální energetické standardy pro budovy. Progres by přineslo zvýšení objemu programů důkladných renovací, a to minimálně na dvojnásobek. „Vláda by měla také zvážit motivační opatření k investicím do budov například formou snížení DPH,“ poznamenal Karel Fronk. Změnit by se měl také systém zadávání veřejných zakázek tak, aby hlavním parametrem nebyla jen nejnižší pořizovací cena, ale náklady v dlouhodobém provozu.

* Udržitelné materiály a cirkulární ekonomika. Cirkulární principy a recyklované materiály nacházejí stále častěji uplatnění. V tuzemsku dobře fungují a jsou využívány certifikační systémy, které vyžadují informace o recyklovaných materiálech. Česko navíc směřuje k zákazu skládkování bez předtřídění a recyklace, což povede ke zvýšení motivace ke znovuvyužití materiálů. Do kritérií pro zadávání veřejných zakázek by bylo vhodné zavést požadavky pro využívání druhotných surovin a výrobků. Je také třeba odstranit bariéry pro znovuvyužití stavebního odpadu. Podpory by se měly dočkat také projekty, které si kladou za cíl zhodnotit brownfieldy.

* Hospodaření s vodou. Voda začíná být vzácná a v budoucnu může být ještě hůř. Úspěšný je hlavně program Dešťovka, který je zaměřen na využití dešťové a šedé vody v bytových a rodinných domech. Pomohlo by zrušit výjimky pro platbu srážkovného z bytových domů ve městech. Lékem na zadržování vody jsou zelené střechy, jejich většímu využívání ale brání omezené započítávání do koeficientu zeleně.

* Kvalitní vnitřní prostředí. Dopad vnitřního prostředí na komfort, zdraví a výkonnost osob uvnitř budov začíná řešit stále větší počet lidí. V segmentu administrativních budov funguje certifikační systém WELL, který detailně řeší všechny aspekty vnitřního prostředí. V rámci OP Životní prostředí došlo k rozšíření podpory větrání, osvětlení a akustiky, která je využívaná především ve školách a veřejných budovách. Pomohlo by definovat do kritérií programů nebo výběrových řízení minimální standardy, zejména v oblasti provázanosti celého konceptu dané budovy, projekčního návrhu, realizace a následného provozu, tak aby byla upřednostněna komplexní řešení, která vnímají i kvalitní vnitřní prostředí.

* Cesta k uhlíkové neutralitě. V Česku funguje systém emisních povolenek, které motivují firmy ke snížení produkce CO2. Globální klimatické změny však budou vyžadovat další zásadní opatření a zde by pomohla podpora lokálních obnovitelných zdrojů energie zakomponovaných do budov. Je třeba také a odstranit bariéry k jejich využití.

Deklaraci New Green Deal Cesta k udržitelné ekonomice 21. století představila Česká rada pro šetrné budovy minulý čtvrtek v rámci Světového týdne šetrných budov a chce ji předat premiérovi Andreji Babišovi. Dosud ji podepsalo více než 80 členských firem z oboru šetrného stavebnictví i nečlenských organizací a společností, které souhrnně dosahují tržby přes 100 miliard korun a zaměstnávají téměř 30 tisíc lidí. Deklaraci včetně všech konkrétních doporučení, jak pomoci ekonomiku nastartovat a připravit ji na zelenou budoucnost, najdete zde: https://www.czgbc.org/cs/new-green-deal-cesta-k-udrzitelne-ekonomice-21-stoleti

*

/zr/

Ilustrační foto: archiv České rady pro šetrné budovy

V budově Paula-Henriho Spaaka, která je bruselským sídlem Evropského parlamentu, dnes začne třídenní plenární zasedání Evropského výboru regionů. S ohledem na doznívající pandemii koronaviru většina členů výboru bude k jednání připojena on-line. Na zasedání se ve čtvrtek 2. července očekává vystoupení evropského komisaře pro rozpočet EU Johannese Hahna, jenž s místními a regionálními představiteli prodiskutuje plán Evropské unie na podporu oživení a připravovaný dlouhodobý rozpočet. Politickou a strategickou reakcí EU na současnou krizi se budou zabývat rovněž další tři členové Evropské komise – místopředsedkyně Dubravka Šuica pohovoří o otázkách demokracie a demografie, komisař Thierry Breton odpoví na dotazy týkající se vnitřního trhu a komisař Janez Lenarčič se zamyslí nad některými z opatření, jimiž se EU snaží tuto současnou koronavirovou krizi překonat.

Místní a regionální představitelé budou hlasovat o usnesení k dlouhodobému rozpočtu EU, tj. k víceletému finančnímu rámci (VFR) na období 2021–2027  a k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu. Tento plán je investičním pilířem Zelené dohody pro Evropu, jejž navrhla Evropská komise se záměrem dosáhnout v EU do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Členové Evropského výboru regionů, v němž působí šest politických skupin, rozhodnou také o jeho politických prioritách na období 2020–2025. Guvernér regionu Střední Makedonie Apostolos Tzitzikostas (EL/ELS) po svém zvolení do funkce předsedy Evropského výboru regionů letos v únoru prohlásil, že bude usilovat o to, aby evropská demokracie získala modernější podobu a aby byly podniknuty kroky ve snaze vypořádat se s rozsáhlými změnami, jež přináší stávající převratný environmentální, digitální a demografický vývoj, a že se bude zasazovat o politiky EU, které mají z hlediska dopadu na regionální a místní úroveň prvořadý význam a k nimž patří například politika soudržnosti.

Samostatná diskuse bude věnována Zelené dohodě pro Evropu a skutečnosti, že je nutné učinit z ní klíčovou součást plánů na podporu oživení místních a regionálních ekonomik.

Bude se rovněž hlasovat o osmi stanoviscích Evropského výboru regionů, v nichž místní a regionální orgány formulovaly doporučení adresovaná rozhodovacím orgánům EU. Řada z nich měla být původně přijata na květnovém plenárním zasedání, které však bylo v důsledku omezení volného pohybu osob v celé EU zrušeno.

V zájmu ochrany zdraví bude moci být na plenárním zasedání fyzicky přítomen jen omezený počet členů. Ostatní se ho zúčastní on-line. V souvislosti s touto hybridní formou konání bude rovněž nutné přejít k elektronickému hlasování. Namísto obvyklých dvou budou jednání rozvržena do tří dnů.

Stanoviska:

Česká národní delegace

Dlouhodobou úlohou dvanáctičlenné české národní delegace (s dvanácti náhradníky) v Evropském výboru regionů v čele s Romanem Línkem  je zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost názorům českých občanů. Česká delegace se pravidelně schází před plenárním zasedáním výboru, aby formulovala společné postoje a projednala důležité záležitosti. Program jednání těchto schůzí, které se obvykle konají v Pražském domě v Bruselu, připravují národní koordinátoři a schvaluje jej předseda delegace, jenž těmto schůzím rovněž předsedá.

Mezi hlavní priority české národní delegace patří politika soudržnosti, doprava, infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto priority jsou blíže upřesněny ve výroční zprávě Priority české národní delegace, kterou na schůzích projednávají a upravují všichni členové delegace.*

/zr/

Na snímku: Budova Paula-Henriho Spaaka je bruselským sídlem Evropského parlamentu. Dnes tam, začíná jednat Evropský výbor regionů.

Zdroj: Wikipedie

Asociaci recyklátorů elektroodpadu (AREO) se rozhodli založit klíčoví zpracovatelé vysloužilých spotřebičů podnikající v České republice. Jejich cílem je společně prosazovat optimální řešení ekologicky nezávadného nakládání s elektroodpadem a být partnerem zákonodárných orgánů v legislativním procesu.

Zakládajícími členy asociace se stalo šest společností, pro které je společným jmenovatelem dodržování nejpřísnějších soudobých standardů zpracování starého elektra. To umožňuje získat recyklací maximum materiálů použitelných při výrobě nových spotřebičů a v další průmyslové produkci. I tak vypadá podle předsedy asociace Aleše Šrámka jedna z cest, jak snižovat produkci skleníkových plynů a směřovat k uhlíkové neutralitě.

U zrodu spolku stojí společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., STEELMET, s. r. o., AVE Services s. r. o., PRAKTIK system s. r. o., Rumpold - T /Chráněná dílna/, s. r. o., a RECYKLACE EKOVUK, a. s.

Další těžba primárních surovin je dlouhodobě nemožná, proto je zodpovědná recyklace naší jedinou šancí na trvale udržitelný rozvoj,“ zdůrazňuje Aleš Šrámek.

Ve společnosti Praktik system s. r. o. ze Stráže pod Ralskem, která se na založení asociace podílela, to například znamená zpracovat tisícovku lednic denně. V loňském roce tady za 165 milionů korun pořídili novou technologii, která jich dokáže ročně recyklovat až 450 tisíc.

Předchozí linka uměla zachytit pouze freony. Nová zachytává veškerá nadouvadla včetně pentanu. Díky následnému dopracování plastů dokážeme zpětně využít více jak 85 procent materiálů,“ říká ředitelka Lada Martinková. Recyklací každé tuny lednice v PRAKTIK system se teď ušetří 11,62 tuny CO2, následnou recyklací každé tuny plastu dalších 1,2 tuny CO2.  „Nová linka byla vystavěna v souladu s nejpřísnějšími evropskými standardy na zpracování chlazení,“ dodává Lada Martinková.

Firem, které jsou držiteli oprávnění zpracovávat vysloužilé elektro, je v ČR na 200. Šestice zakladatelů AREO však má na svém kontě zpracování 80 procent elektroodpadu, který se u nás ročně vyprodukuje. Mezi zbývajícími lze najít například chráněné dílny, které při malých objemech produkce dosahují velmi kvalitních výsledků díky ruční demontáži spotřebičů.

Jsou ale mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly dodržování zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití materiálů z recyklovaných výrobků,“ uzavírá Aleš Šrámek.*

Bližší podrobnosti na: www.areo-asociace.cz.

/zr/

Ilustrační foto: archiv AREO

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down