Na konferenci Samoška věnované tradičnímu obchodu představila skupina COOP svoji vizi vesnického obchodu pro další desetiletí. Celý koncept je postaven na využívání nových technologií, rozšířeném spektru služeb ale i podpoře místních komunit a ekonomik.

Stanovený směr není podle vedení řetězce žádná nerealizovatelná vize, protože všechny prvky konceptu Obchod 2030 již v praxi fungují a jsou vyzkoušeny. Nyní bude cílem sítě COOP jednotlivé prvky propojovat v nově rekonstruovaných prodejnách.

Moderní technologie jako jsou třeba samoobslužné systémy, solární elektrárny či úsporné technologie mají za cíl snížení nákladů i uhlíkové stopy. Naše obchody ale musí být také součástí místních komunit, a proto se soustředí na prodej lokálních produktů a vytváření sociálního prostoru, který na vesnicích často chybí,“ uvádí Lukáš Němčík, ředitel pro rozvoj a marketing skupiny COOP.

Součástí větších obchodů by se proto měly například v stále větší míře stávat kavárny, které umožní místním se potkávat. COOP takových kaváren nyní provozuje již několik desítek.

Služby se pak budou ještě výrazněji rozšiřovat o e-commerce. Již nyní je více než čtvrtina z 2400 družstevních prodejen spojena s e-shopem, v roce 2020 začal COOP spouštět  i samoobslužné chlazené výdejní boxy a nyní testuje rozvoz potravin. Kamenné obchody by měly i nadále zůstat základem strategie, e-commerce služby by je však měli posunout k větší flexibilitě.

Nedávná doba ukázala, jak je důležité zachovat obchodní obslužnost venkova. Pro starší lidi či mladé rodiny je jednoduše dostupný obchod absolutní nezbytnost. Zároveň je jasné, že na vesnicích nemůžeme nabízet takový sortiment a otevírací dobu jakou dnes někteří zákazníci požadují, technologie představují řešení tohoto problému,“ připomíná dále Lukáš Němčík s tím, že každý rok se má počet obchodů propojených s e-shopem zvyšovat o desítky až stovky.

Malé obchody by se také měly ještě výrazněji odlišovat svým sortimentem. Původ potravin je pro spotřebitele stále důležitější.

Prodávat české produkty je u nás samozřejmostí, chceme však jít dál a více se soustředit na prodej lokálních produktů. Nemá smysl na venkově stavět centrálně zásobované supermarkety, které budou mít podstatnou část zboží z zahraničí a další část pak z velkých výroben vzdálených stovky kilometrů daleko,“ dodává Lukáš Němčík.

Počet vesnických prodejen v minulých letech výrazně klesal. V posledních letech se však pád zastavil. Podle Pavla Březiny, předsedy Asociace českého tradičního obchodu, to souvisí s pandemií a částečnou změnou zákaznického chování.

Pandemie vesnickým obchodům paradoxně pomohla. Z dlouhodobého pohledu se však ukazuje, že úspěšnými mohou být pouze takové obchody, které jsou kromě jednoduché dostupnosti schopné nabídnout zákazníkům i něco více. Příkladem jsou obchody zaměřené na lokální produkci, ty se v menších městech umí dobře prosadit i v konkurenci nadnárodních řetězců,“ uzavírá Pavel Březina.

ZÁKLADY KONCEPTU OBCHOD 2030

* Vlastní výroba elektrické energie (COOP provozuje více než 100 solárních elektráren).

* Úsporné technologie (LED osvětlení, nové technologie chlazení).

* Samoobslužné systémy, platební terminály (nižší náklady na personál, možnost finančních a poštovních služeb).

* Výdejní boxy a rozvoz (větší časová flexibilita, v provozu je 10 výdejních chlazených boxů, rozvoz je ve fázi testování).

* E-shop - rozšíření sortimentu (aktuálně je e-shop spojen s 600 prodejnami COOP).

* Prodej lokálních produktů (družstevní prodejny jsou často pro menší producenty jednou z mála možnosti přístupu k zákazníkovi, objem produkce těchto dodavatelů jim neumožňuje prodávat v rámci velkých řetězců).

* Kavárny (aktuálně jich je v provozu několik desítek a fungují jako nedílná součást obchodu, v některých obcích je to jediné místo pro setkávání místních).

Problematice vesnických obchodů se Moderní obec zevrubně věnovala například ve svém letošním zářijovém a listopadovém vydání.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

/zr/

 

 

V listopadu loňského roku bylo na pražské Florenci otevřeno první městské cyklodepo určené pro rozvoz zásilek po centru města na nákladních elektrokolech. Za necelého půl roku fungování doručili kurýři již více než 30 tisíc zásilek a najezdili přes 13 tisíc kilometrů. Praha tak po úspěšném pilotním projektu připravuje další cyklodepo na Smíchově.

V cyklodepu na Florenci v současnosti působí osm logistických společností, které významnou měrou přispívají ke kvalitě života v Praze. Napřímo se podílí na snižování uhlíkové stopy, zvyšování bezpečnosti i úbytku aut v centru města. Díky pilotnímu provozu si tak logistické firmy mohly otestovat udržitelný způsob doručování na cargo kolech, a dokonce i pěšími kurýry.

Největší počet zásilek, tedy celkem 7229, převezli kurýři během loňského prosince v souvislosti s vánočními nákupy. Kvůli prodlouženému nouzovému stavu počty zásilek opět začaly narůstat letos v březnu, kdy bylo rozvezeno 6714 zásilek. Průměrně tak kurýři doručili zhruba 300 balíčků za den.

Trend v počtu doručených zásilek během pilotního fungování cyklodepa potvrdil náš předpoklad – je to důležitý projekt, má smysl pokračovat a nadále ho rozvíjet. Momentálně probíhá příprava nového mikrodepa, které umístíme k Andělu. Pokud vše půjde, jak má, otevřeme jej do konce letních prázdnin. Naše dosavadní zkušenost v Praze ukazuje, že mikrodepa v centru měst přispívají k zefektivnění logistiky, aby zboží dorazilo vždy z co nejkratší vzdálenosti. Jinými slovy – čím více dep budeme mít, tím lépe bude celý systém fungovat. Na obou depech spolupracujeme s největšími logistickými hráči na trhu, kteří v tomto projektu stejně jako hlavní město vidí obrovský potenciál a uvědomují si, že efektivní logistika je základem zdravého města. Zapadá to do celkové vize dopravy v historickém centru, kdy se mu snažíme ulevovat od emisí, hluku a tranzitní dopravy,“ konstatoval Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

Citylogistika je pro město a jeho rozvoj naprosto klíčová. Dosavadní fungování cyklodepa dalo logistickým firmám možnost si potvrdit, že jim překládka zboží a využití pěších kurýrů a cargokol dává smysl. Firmy si mohly otestovat a najít dlouhodobě udržitelný proces, díky kterému jsou ochotny fungovat ekologičtěji,“ dodal Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územní rozvoje, s tím, že potenciál změnit způsob, jakým se v Praze doručují zásilky, je veliký. Vytvoření sítě městských dep umožní zefektivnit jejich přepravu a zkrátit počet najetých kilometrů.

I proto se Praha rozhodla ještě letos zprovoznit nové cyklodepo na Smíchově. Centrální lokalita Anděla je dobře dostupná pro dodávky, které zde budou překládat zboží, jelikož se nové depo nachází přímo pod městským okruhem. Kurýři tak mohou jednoduše obsloužit i druhý břeh řeky.

Kompletní správu a provoz cyklodepa na Florenci převezme od 1. května 2021 Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s., která také vybuduje nové depo na Smíchově. Provoz bude zajištěn ve stejném režimu, ve kterém fungoval pilotní projekt.

Pro Prahu je využívání nákladních elektrokol obrovským krokem k udržitelnému městu. Další oblastí s potenciálem pro udržitelnou dopravu a životní prostředí je také nákladní železniční doprava, a proto se plány města zaměřují i tímto směrem,“ uzavřel Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.*

/zr/

Ilustrační foto: TSK Praha

Zítřejší Den Země slaví padesáté výročí. Letos bude zaměřen na digitální úklid. I ve virtuálním světě totiž existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí.

Poprvé se Den Země slavil 22. dubna 1970 v San Franciscu, přičemž kampaň spojená s tímto svátkem si kladla za cíl přenést otázku ekologie do politických kruhů. Díky úspěchu první akce byla založena Americká agentura pro ochranu životního prostředí, bylo přijato několik klíčových ekologických zákonů a nyní se ke Dni Země připojuje více než miliarda lidí ve 175 státech světa bez ohledu na víru či národnost…

Praktickým letošním cílem zítřejšího svátku je uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace, které se postupem času staly odpadem. Často si totiž neuvědomujeme, že i v digitálním světě existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Téměř všechny on-line aktivity přitom zvyšují naši uhlíkovou stopu. Odhaduje se, že do roku 2025 budou úložiště dat (především jejich chlazení) využívat pětinu veškeré vyrobené energie a stanou se jedním z největších světových znečišťovatelů.

Digitální úklid tak má velmi reálný základ a efekt. Odstraněním digitálního odpadu uvolníme úložiště ve svých zařízeních, což je zrychlí a ušetří drahocenný čas. Organizovaný digitální pracovní prostor vede mimo jiné k lepší orientaci, a tím i ke zvýšení produktivity. Můžete se při tom také inspirovat a objevit zapomenuté nápady, které by jinak skončily v „křemíkovém nebi“.

Nouzová situace nám letos znemožnila uklidit Česko při organizovaných dobrovolnických úklidech. Proto se rádi přidáváme k digitálnímu úklidu a pomůžeme životnímu prostředí alespoň touto formou,“ říká Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.  „Konkrétní tipy na digitální uklízení najdete na našem facebooku www.facebook.com/UklidmeCesko," dodává.

Chcete-li se také připojit (ať už jako jednotlivec nebo organizace), vyčistěte svoje zařízení od zbytečného nepořádku (staré fotografie, filmy, nepoužívané aplikace, nepřečtené e-maily, zkrátka soubory, které již nepotřebujete) a zadejte množství gigabajtů, které jste odstranili na webu digital.worldcleanupday.org. Tímto způsobem můžeme vyčíslit naši společnou úsporu – celosvětově, v jeden den!  Neexistuje žádný časový limit, může Vám to trvat hodinu nebo čištění věnujete celý den. Je to jen na Vás!

Vítejte ve světě digitálního úklidu!

/zr/*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down