Od příštího roku má nabýt účinnosti zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Ten podmiňuje platnost a účinnost samosprávných předpisů i předpisů vydávaných některými správními úřady jejich publikací v celostátně vedené sbírce. Mnoha obcím se to nelíbí a prostřednictvím senátorů a senátorek se už obrátily na Ústavní soud, aby tuto povinnost pro obce zrušil.

Podle našeho názoru tím stát porušuje výkon ústavou garantovaného práva na samosprávu, když omezuje právo zastupitelstev vydávat v mezích jejich působnosti obecně závazné vyhlášky,“ říká senátor Michael Canov, který jedná za skupinu senátorů a senátorek, jež se z iniciativy SMS ČR na Ústavní soud obrátila. „Dát státní moci do rukou tak silný nástroj, jako je podmínění nabytí účinnosti právních předpisů samospráv zveřejněním, je navíc krok výrazně riskantní a potenciálně zneužitelný,“ dodává senátor.

Návrh podepsalo 26 senátorek a senátorů včetně předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila a jejího prvního místopředsedy Jiřího Růžičky.

Senátoři v návrhu k Ústavnímu soudu upozorňují mimo jiné i na možné negativní praktické dopady zákona: z celkového počtu 6250 obcí je téměř 1900 obcí do 250 obyvatel, u nichž jsou zpravidla všechny funkce zastupitelů vykonávány neuvolněně, zastupitelé se o svou obec starají ve svém volném čase, často již v důchodovém věku. Další byrokratická povinnost, kterou se mění současný poměrně snadný způsob poskytování přijatých předpisů obcí ústředními orgánu státní správy, může občany dále odradit od toho, aby se o možnost spravovat svou obec ucházeli v komunálních volbách.

Podle zjištění Českého statistického úřadu v komunálních volbách 2018 výrazně narost počet obcí, v nichž byla k volbám podána jen jediná kandidátka, a volby se tak de facto nekonaly. Tento trend je vysoce negativní a rizikový vzhledem k počtu samostatných obcí a důsledků, které neustavení vedení obce má pro stát samotný, včetně nesení nákladů tzv. nucené správy, ale také i na kvalitu demokracie, která je založena na možnosti výběru,“ připomíná Stanislav Polčák, předseda SMS ČR, který senátory u Ústavního soudu zastupuje jako advokát.

Zároveň upozorňuje na to, že právní předpisy obcí a krajů jsou již nyní shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem.

Příslušné zákonné normy územním samosprávám ukládají povinnost zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům již dnes, pokud tedy vláda chce mít přehled o těchto předpisech, stačí, aby využila informací, které již má k dispozici. „Je příznačné a poněkud kuriózní, že vláda jako jeden z hlavních důvodů tohoto opatření uvádí neinformovanost Policie ČR o vyhláškách samospráv. Přitom ministerstvo vnitra, které je ústředním správním úřadem pro záležitosti Policie ČR, má tyto vyhlášky k dispozici. Místo zatěžování obcí by tak stačilo zlepšit komunikaci mezi jednotlivými státními orgány a institucemi,“ dodává Stanislav Polčák.*

/zr/

 

K fcoto:

Na snímku je brněnské sídlo Ústavního soudu ČR, kam zamířila ústavní stížnost skupiny senátorek a senátorů ohledně blížící se podmíněnosti platnosti a účinnosti předpisů samosprávných obcí  jejich publikací v celostátně vedené sbírce

Ilustrační foto: Wikipedie

 

 

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) částečně vyhovělo návrhům skupiny 42 senátorů a skupiny 60 senátorů (dále jen navrhovatelky) a uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušilo § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbývající části byly návrhy zamítnuty.

Navrhovatelky mj. namítaly, že napadená znění ustanovení, která byla do zákona o střetu zájmů vložena zákonem č. 14/2017 Sb., zásadně rozšířila okruh osob, které musí veřejné přiznání o majetku, příjmech a závazcích učinit, zavedla automatické zveřejňování prakticky všech poskytovaných údajů, a to ve formě přístupné anonymně komukoliv veřejnou datovou sítí na portálu Ministerstva spravedlnosti a rozšířila poskytované údaje o jednoznačně citlivé osobní údaje ze soukromí, dokonce i ve vztahu k jiným osobám (manželé, partneři).

V důsledku těchto změn došlo k rezignaci několika stovek funkcionářů obcí, přičemž za nejvážnější důvody byly uváděny nikoliv nesouhlas s poskytováním oznámení státním orgánům, ale jejich plošné zveřejňování s anonymním přístupem každému (tzv. majetkový striptýz).

Snaha zabránit střetu zájmů je sice veřejným zájmem, ale automaticky nemůže odůvodňovat rozsáhlé narušení práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzovaném případě je zřejmé, že do práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení je napadenou právní úpravou zasahováno, neboť každý veřejný funkcionář spadající pod režim zákona o střetu zájmů musí pod hrozbou sankce poskytnout údaje o svém majetku, příjmech a závazcích, což jsou údaje soukromého rázu. Jinou otázkou však je, zda je tento zásah ústavněprávně akceptovatelný či nikoliv.

Z čl. 10 odst. 3 Listiny se totiž podává, že ústavně nepřípustné je pouze neoprávněné nakládání s osobními údaji, přičemž tato neoprávněnost je dokonce vyjádřena jako zneužívání údajů. V rámci napadené zákonné úpravy je nutno rozlišit dva základní typy zásahu do práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení, které se liší svou intenzitou: (1.) Samotnou povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích, a (2.) zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti. Při posuzování ústavnosti zásahu do tohoto základního práva Ústavní soud hodnotil, zda daný zásah sledoval legitimní cíl a zároveň byl vůči tomuto cíli přiměřený.

K tomu Ústavní soud uvádí, že ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích v rozsahu daném napadenými § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3 zákona o střetu zájmů, shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k legitimnímu cíli, kterým je v tomto případě zabránění výkonu veřejné moci ve prospěch zájmů soukromých (jejímu zneužívání). Proto tuto část návrhu zamítl jako nedůvodnou. Ústavní soud rovněž neshledal důvod pro zrušení § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, tedy pro vynětí neuvolněných funkcionářů územních samosprávných celků zcela z režimu zákona o střetu zájmů, neboť zájem na předcházení střetu zájmů je i u těchto veřejných funkcionářů dán.

Ve vztahu ke druhému typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu ve zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti je však situace odlišná. Zásah do soukromí je méně intenzivní v situaci, kdy veřejný funkcionář musí oznámení pouze podat, na rozdíl od situace, kdy takové oznámení podává s vědomím, že se jeho majetkové poměry vzápětí stanou „věcí veřejnou“, tedy se stanou součástí veřejně přístupného registru oznámení. Čím širší okruh osob a bez omezení se může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí může tato osoba pociťovat.

Má-li být cílem nahlížení do centrálního registru oznámení prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti, či dokonce zjišťování informací pro účely nezákonné či jinak nepřípustné, nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila.

Pokud vláda ve svém vyjádření argumentuje kapacitními možnostmi Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k poskytování údajů na žádost, nejde z pohledu nezbytnosti zásahu do práva na soukromí o relevantní argument. V případě, že se stát rozhodne zavést centrální registr oznámení, a namísto 6 500 evidenčních míst vytvoří jedno centrální, nemůže případné náklady či administrativu spojenou s rozsahem takto vzniklé agendy, tedy např. právě s poskytováním údajů na žádost, vyřešit tím, že většinu údajů plošně zveřejní, čímž se vyřizování žádostí vyhne.  Měla by totiž důsledně platit zásada, že stát má ukládat jen takové povinnosti, jejichž dodržování je schopen též kontrolovat a vymáhat.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Ústavní soud proto zrušil ustanovení § 14 b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů.

Učinil tak ovšem s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná. Protiústavnost totiž shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“, nikoliv v rozsahu poskytovaných informací.

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV  BUDE JEDNAT S MINISTRYNÍ MARIÍ BENEŠOVOU

Sdružení místních samospráv ČR přivítalo dnešní nález Ústavního soudu ČR, kterým byla zrušena zásadní část zákona o střetu zájmů – zpřístupňování údajů z majetkových přiznání komunálních politiků. SMS ČR oceňuje Senát Parlamentu ČR, který ve vysokém počtu svých členů napadl jak původní předlohu z roku 2017, tak novelu z roku 2018, jež ponechávala podstatnou část citlivých údajů stále plošně komukoli anonymně dostupnou.

SMS ČR požaduje, aby byl s ohledem na nález zákon o střetu zájmů komplexně změněn zejména s ohledem na dopady na neuvolněné komunální politiky. Sdružení proto na jednání s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, které je naplánované na 16. březen, bude žádat, aby zákon o střetu zájmů byl změněn především ve vztahu ke komunálním politikům. „U menších obcí jsou veřejné funkce vykonávány v neuvolněné formě. Měli bychom být rádi, že se někdo vůbec najde a chce se ve svém volném čase za minimální odměnu věnovat obci. Stát by tyto občany měl podpořit a ne je šikanovat,“ uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který připomněl, že paradoxně evropská pravidla zveřejňují o finančních zájmech europoslanců daleko méně údajů, než v ČR musí podávat neuvolněný členy rady menší obce.

Chceme požádat paní ministryni Benešovou, aby zákon o střetu zájmů důsledně rozlišoval situace, kdy jde o funkci člena vlády či poslance nebo neuvolněného radního malé obce. Jinak se obávám, že další komunální volby povedou k odlivu schopných a úspěšných z komunální politiky,“ uzavřel Stanislav Polčák.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ: USPĚLI JSME, ALE NEKONČÍME!

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která u Ústavního soudu právně zastupovala skupinu 42 senátorů, za niž jednal senátor Ivo Valenta (druhou skupinu 60 senátorů, za niž jednal senátor Michael Canov, právně zastupoval advokát Stanislav Polčák), na svém facebookovém profilu nález Ústavního soudu okomentovala následovně: "USPĚLI JSME... Ale nekončíme! Ústavní soud zrušil anonymní přístupnost údajů o majetku politiků; nám šlo samozřejmě hlavně o starosty, místostarosty a radní v obcích a městech. První část “boje” tedy úspěšně za námi.
Sám Ústavní soud, který odvedl v tomto směru velmi dobrou práci, přitom upozornil na další sporné části zákona. Takže za mne - znovu a lépe, tedy zrevidovat na půdě sněmovny a senátu celý zákon. Nelze se prostě dívat stejně na předsedu vlády a neuvolněného radního v malém městečku. Obce mají důvěru skoro 80 % veřejnosti, a tak se s lidmi, kteří tento kredit zajišťují, podle toho musí zacházet."*

Celý zmiňovaný nález Ústavního soudu ČR najdete na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/Pl._US_38_17_vcetne_disentu.pdf .

/red, tz/

K foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: facebookový profil ÚS ČR

 

Ústavní soud již 11. března veřejně vyhlásí nález ve věci zákona o střetu zájmů. Sdružení místních samospráv ČR proto dopisem informovalo Ministerstvo spravedlnosti, že některé obce s rozšířenou působností (ORP) i přes upozornění na blížící se veřejné vyhlášení nálezu Ústavního soudu vydávají rozhodnutí o vině.

SMS ČR dále ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a ředitele Odboru střetu zájmů Jiřího Kaprase požádalo o vydání metodického pokynu, aby správní orgány do 11. března taková rozhodnutí nečinily.

Pokud totiž Ústavní soud vyhoví návrhům senátorů, přestanou být komunální politici veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů a povinnost podávat oznámení se tak na ně nebude vztahovat, a to se zpětnou platností. Budou-li mezitím pokutováni v přestupkovém řízení, bude se jednat o sankci na základě protiústavní normy. V takovém případě by pak měli nárok na náhradu škody včetně nákladů řízení,“ vysvětlil předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Apel SMS ČR na ministerstvo i správní orgány je tak veden nejen snahou hájit komunální politiky, ale rovněž snahou o hospodárnost správního řízení.*

/zr/

Ilustrační foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: https://www.facebook.com/ustavnisoud/

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) odmítl jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost proti rozsudkům Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, neboť neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Zároveň byl odmítnut i s ústavní stížností spojený návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Rozsudek Nejvyššího soudu je tedy pravomocný a vykonatelný.

Jak v té souvislosti informovala tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková, obecné soudy se meritem věci zabývaly vyčerpávajícím způsobem, učinily dostatečná skutková zjištění, vypořádaly se s argumentací stěžovatelky a dospěly k logickým právním závěrům, které odůvodnily v ústavně konformních mezích.

Vlastník bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze 3, aniž by k tomu měl jakoukoli povinnost, uzavřel na základě autonomní vůle a vstřícně se stěžovatelkou smlouvu o výpůjčce, na jejímž obsahu se smluvní strany shodly. Stěžovatelka proto musela při přiměřené míře obezřetnosti počítat i s možností, že po uplynutí sjednané doby výpůjčky kliniky nebude smlouva prodloužena, a ona tak bude muset kliniku přestat užívat. Navíc Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, (vedlejší účastnice řízení) opakovaně uvedla před obecnými soudy, že hodlá kliniku začít využívat pro vlastní účely.

Výkon vlastnického práva v podobě užívání bývalé kliniky pro účely činnosti vedlejší účastnice řízení však není možný, je-li klinika bezdůvodně okupována stěžovatelkou a jejím kolektivem. Je rovněž pravděpodobné, že počátku užívání bývalé kliniky bude předcházet potřebná rekonstrukce objektu, kterou nelze provést, je-li v budově činné stěžovatelčino autonomní centrum.

Podle Ústavního soudu není výkon vlastnického práva, spočívající v požadavku na vyklizení bezdůvodně užívané kliniky, kterou chce začít vedlejší účastnice řízení využívat pro vlastní činnost, v rozporu s dobrými mravy, ani s čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že jsou momentálně nevyužívány – v tom nelze spatřovat meze výkonu vlastnictví. Měl-li by stát v úmyslu sám sebe omezit ve vlastnictví v podobných případech a zlegalizovat takzvaný squatting, musel by tak učinit cestou legislativních změn.*

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3419/18 je dostupný na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2018/IV._US_3419_18_an.pdf.

/tz/

Na snímku: Tzv. autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově

Foto: Wikipedie

Karlova Studánka, Hřensko. To jsou jména dvou nejznámějších obcí, ve kterých v minulých volbách do obecních zastupitelstev došlo k nekalým praktikám. Ty spočívaly v tom, že do těchto obcí velmi krátce před komunálními volbami přesunuli své trvalé bydliště lidé úzce spojení s některými z kandidujících volebních stran.

Jak dnes upozornilo Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), uvedené kauzy se dostaly dokonce až k Ústavnímu soudu ČR, který opakovaně vyzval k legislativnímu řešení tohoto závažného nešvaru, jemuž napomáhá dosavadní úprava. Aktivní volební právo je totiž navázané na institut trvalého bydliště - a jeho změnu je možné provést i pár dnů před volbami… Navzdory volání Ústavního soudu ČR dosud nebyla přijata změna, která by na podobné volební podvody dostatečným způsobem reagovala.

To je alarmující i ve světle aktuálních informací, kterými disponuje SMS ČR a podle nichž  se účelové změny trvalého bydliště nevyhýbají ani letošním volbách do zastupitelstev obcí. "Máme signály i v letošních volbách, že dochází k účelovým přehlašováním, například v obci Hora Svatého Šebestiána, Moldava a dalších. Například v Moldavě v Ústeckém kraji přírůstek počtu nových obyvatel odpovídá pětině voličů účastnících se voleb. V reakci na tyto opakující se nešvary budeme žádat ministra vnitra Jana Hamáčka, aby jeho resort reagoval na nálezy Ústavního soudu ČR, a ztížil tak tyto volební podvody. Budeme také žádat, aby ministerstvo vypracovalo analýzu přehlašování občanů těsně před letošními komunálními volbami,” vysvětluje předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Obdrželi jsme i zprávy o dalších nekalých praktikách, například z obce Vlachovice ve Zlínském kraji, kde každý rok těsně před volbami objevují anonymní lživé letáky – a nejinak se tomu stalo i dnes ráno, tedy v první den voleb. Tentokrát však již starosta na policii podal trestní oznámení a věc se na rozdíl od minulých voleb bude řešit,” dodává Stanislav Polčák s tím, že Sdružení místních samospráv ČR bude chtít iniciovat také změnu trestního zákoníku, která by anonymní nepravdivou volební kampaň postavila mimo zákon.

/tz/

K foto:

I ve Vlachovicích, malebné valašské obci v podhorské krajině v nejsevernější části CHráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, zaznamenali nekalé předvolební praktiky

Foto: http://www.vlachovice.cz/

Známé rčení o napůl plné a napůl prázdné sklenici vody lze vztáhnout i na reakce Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR k (další) novele zákona o střetu zájmů včera schválené Poslaneckou sněmovnou. Pro obě tyto nevládní apolitické organizace s celostátní působností, které sdružují a hájí zájmy obcí a měst v naší zemi, je výsledná podoba novely kompromisem. Jenže jedna z nich tento kompromis za stávající situace před letošními komunálními volbami kvituje s povděkem, druhá je s ním však nespokojena už dnes.

Zatímco Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) tuto novelu vítá jako „vítězství zdravého rozumu” a děkuje všem poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům, kteří vyslyšeli komunální politiky, Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) s lítostí konstatuje, že „poslanci nepodpořili zásadní požadavek, aby žádné údaje nebyly anonymně komukoli přístupné z oznámení, která musí starostové, místostarostové, radní a další komunální politici podávat”.

POHLED SVAZU MĚST A OBCÍ ČR

Pod titulkem Vítězství zdravého rozumu potvrzeno SMO ČR vydal včera následující prohlášení:

Svaz měst a obcí ČR děkuje všem poslankyním, poslancům, senátorkám a senátorům, kteří vyslyšeli komunální politiky a hlasovali pro kompromisní návrh novely zákona o střetu zájmů, který byl dohodnut v dolní komoře Parlamentu ČR za účasti zástupců politických stran, Ministerstva spravedlnosti, uskupeni neziskových organizací Rekonstrukce státu, a samozřejmě Svazu měst a obcí ČR.

Návrh přináší změnu v tom, že u uvolněných zastupitelů všech obcí a neuvolněných radních statutárních měst a jejich městských obvodů a částí bude neveřejné oznámení o movitém majetku a o závazcích. U neuvolněných radních (s výjimkou statutárních měst a jejich městských obvodů a částí) bude neveřejné oznámení o movitém majetku, závazcích a příjmech.

Věříme, že se na základě této zprávy podaří zvrátit avizovaný odchod mnoha zkušených a odpovědných zastupitelů a nebudou tak ohroženy nadcházející komunální volby. Svaz si je vědom, že jde jen o kompromis v souvislosti s termínem pro podání přiznání do 30. 6. 2018 a před komunálními volbami na podzim 2018, a proto i nadále trvá na analýze dopadů zákona o střetu zájmů a jeho následné úpravě zajišťující důstojnost zastupitelů.

POHLED SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV ČR

Zákon o střetu zájmů se pro komunální politiky změní. Řada údajů však bude nadále anonymně dostupná! Tak zní titulek komentáře, který ke včerejšímu schválení novely zákona o střetu zájmů vydalo Sdružení místních samospráv ČR. Praví se v něm:

Poslanecká sněmovna dnes nepodpořila senátní návrh zmírnění pravidel střetu zájmů pro komunální politiky. Schválená novela, předložená poslankyní Věrou Kovářovou, nově stanovuje, že své majetkové poměry budou komunální politici nadále uvádět, podstatná část z nich nebude veřejně přístupná. Některé údaje však budou nadále anonymně dostupné zveřejněním na portálu ministerstva spravedlnosti. Tento nedostatek odstraňovala senátní verze zákona, kterou však poslanci těsně neschválili.

Poslanci bohužel nepodpořili zásadní požadavek Sdružení místních samospráv ČR a Spolku pro obnovu venkova ČR, aby žádné údaje nebyly anonymně komukoli přístupné z oznámení, která musí starostové, místostarostové, radní a další komunální politici podávat. „Naše organizace nemohla souhlasit s takovouto podobou zákona o střetu zájmů, kterou dojednal Svaz měst a obcí ČR s poslanci. Problémem je, že především uvolnění starostové budou nadále muset zveřejňovat svá oznámení o příjmech nebo cenných papírů, neuvolnění funkcionáři například vlastnictví cenných papírů. SMS ČR bude nadále usilovat o změnu, aby soukromí komunálních politiků bylo více chráněno, a také požádá senátory, aby nevyhovující nová pravidla napadli opět u Ústavního soudu,“ sdělil ke schválené novele předseda SMS ČR a europoslanec Stanislav Polčák.

Členka předsednictva SMS ČR a předkladatelka novely zákona o střetu zájmu, poslankyně Věra Kovářová uvádí, že podanou novelou sledovala především nalezení vyváženější úpravy mezi zájmem o transparentnost volených představitelů obcí a měst a legitimním zájmem na ochranu jejich soukromí. „Každý má právo na ochranu svého soukromí, ale zároveň pokud se objeví pochybnosti, že majetek komunálního politika nesedí, mají mít státní orgány takové údaje k dispozici. Například údaje o movitých věcech či závazcích budou zcela neveřejná. Že však některé údaje nadále bude ministerstvo spravedlnosti zveřejňovat, je nerozumné. Můj původní návrh, který zakazoval anonymní prohlížení podaných oznámeních, však nešťastně změnila dohoda Svazu měst a obcí s tzv. Rekonstrukcí státu a bohužel se nenašlo dost poslanců, kteří by podpořili senátní rozumnou verzi,“ dodává poslankyně Věra Kovářová.

SMS ČR děkuje všem poslancům, kteří si přáli návrat rozumu do pravidel střetu zájmů, jmenovitě výslovně Patriku Nacherovi, Marku Výbornému, také SPOV ČR, jeho předsedkyni Veronice Vrecionové, starostovi Petru Helekalovi a samozřejmě všem starostům, kteří petici SMS ČR za návrat rozumu do zákona o střetu zájmů podpořili svým jménem (seznam je na: https://www.petice24.com/signatures/petice_proti_navrhovane_novele_zakona_o_stetu_zajm/). SMS ČR bude nadále usilovat o vyváženější zákon o střetu zájmů, který bude respektovat právo na soukromí, ať už u Ústavního soudu anebo cestou další novely zákona.

VE HŘE JE JEŠTĚ ÚSTAVNÍ STÍŽNOST 42 SENÁTORŮ

Nehledě na včerejší hlasování v Poslanecké sněmovně mají komunální politici ohledně zákona o střetu zájmů ještě jedno příslovečné želízko v ohni. U Ústavního soudu ČR totiž leží ústavní stížnost 42 senátorů proti té části zákona, která ukládá představitelům místních samospráv na internetu zveřejňovat kompletní majetková přiznání, vn nichž se může kdokoliv (a především zcela anonymně) prohrabovat. Protiústavnost spatřují senátoři především v tom, že se ve veřejných přehledech má objevovat i majetek manželek či manželů, případně společníků starostů, místostarostů a radních.

Vyhoví-li Ústavní soud ČR stížnosti senátorů, podoba zákona o střetu zájmů by se vrátila do stavu před zářím 2017.*

/zr, rš/

 

Ilustrační foto: archiv Poslanecké sněmovny

Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR požadují změnu zákona o střetu zájmů. Představitelé organizací hájících zájmy samospráv, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a starosta Kyjova František Lukl, k tomu dnes večer v Poslanecké sněmovně podepsali společné prohlášení. Chtějí, aby přístup do majetkových přiznání zastupitelů měly pouze kontrolní orgány. Smutnou perličkou je fakt, že 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Jde totiž o citlivé údaje, u kterých je velké riziko zneužití. Současná situace vede k tomu, že mnoho lidí zvažuje odchod z vedení krajů, měst a obcí. Nelíbí se jim, že ač jsou také jen lidmi, mají o nich všichni všechno vědět. Situace je o to paradoxnější, že Česká republika má od května 2018 povinnost daleko přísněji než dosud chránit osobní data. Ukládá jí to Evropská unie v obecném nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR.

Podle samospráv tuzemská novela zákona o střetu zájmů neopodstatněně a nepřiměřeně zasahuje do soukromí zastupitelů obcí, měst a krajů. Každý hejtman, radní, starosta apod. podle ní musí vložit  do centrálního registru své majetkové přiznání, registr je přitom otevřený všem. Data ve formuláři přiznání se však týkají nejen samotných zastupitelů, ale i jejich blízkých (zejména manželů). Proto Asociace krajů a Svaz měst a obcí požadují důkladnou kontrolu a zhodnocení dopadů zákona o střetu zájmů a omezení přístupu do registru pouze na kontrolní orgány.

Při zachování stávajícího systému hrozí nejen zneužití citlivých údajů, ale také hromadný odchod schopných a úspěšných osobností z veřejných funkcí. Rada Asociace krajů proto jednomyslně schválila usnesení, v kterém požaduje, aby stát důkladně zhodnotil dopad zákona o střetu zájmů. A na základě výsledků právní předpis upravil,“ uvedla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová. „Bohužel ke změně došlo v průběhu funkčního období. Nikdo si tudíž nemohl vybrat, zda zůstane veřejným funkcionářem nebo „běžným“ zastupitelem.

Nikdo soudný nemůže chtít, aby se zastupitelé před veřejností svlékali do naha, byli oběťmi každodenní závisti, vydírání či dokonce objektem krádeží. Jenže právě to jim hrozí, pokud zůstane zachováno současné znění zákona o střetu zájmů. Kverulanta, co by data z přiznání zneužil, totiž bohužel najdeme všude,“ připomnělpředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: “Proto si vážím toho, že si předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček vyslechl připomínky ke spornému právnímu předpisu přímo od starostů na naší nedávné legislativní komisi. A že podporuje společný konstruktivní návrh krajů, měst a obcí, který zní: změna zákona tak, aby se veřejní činitelé dostali do neveřejné sekce, stejně jako soudci, státní zástupci apod. Do jejich majetkových přiznání mohou nahlížet jen kontrolní orgány.

Na zásadním požadavku adresovaném zákonodárcům, který vycházel z obav zastupitelů ze zneužití citlivých soukromých dat, se koncem listopadu shodl Svaz měst a obcí ČR se Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR. Dokument, který organizace podepsaly, poslaly předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Podněty na změnu zákona o střetu zájmů už nějakou dobu rezonují napříč republikou. Důrazně zazněly například z Veselí nad Lužnici, Liberecka, Otic, Plzeňska či Bystřice pod Hostýnem, hromadně od starostů z celé země pak na nedávné XX. celostátní finanční konferenci, kterou minulý měsíc v Praze uspořádal Svaz měst a obcí ČR.

Předseda SMO František Lukl na dotaz Moderní obce, zda dnes podepsané memorandum nejde pouze "ve šlépějích" iniciativy 42 senátorů, kteří již 30. listopadu podali Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů, odpověděl, že ústavní stížnost může být Ústavním soudem projednávána poměrně dlouho, přičemž půjde o to, aby ÚS posoudil ústavnost příslušné části zákona. Společné prohlášení dnes večer podepsané vrcholnými představiteli Asociace krajů a Svazu měst a obcí však vyzývá k legislativní úpravě kontroverzních pasáží zákona, která může být zákonodárci provedena takřka ihned.

Výkonný ředitel SMO Pavel Drahovzal pak připojil perličku, potvrzenou i na základě jeho vlastní zkušenosti starosty obce Velký Osek na Kolínsku, že totiž 30. listopadu, do jehož půlnoci novelou zákona o střetu zájmů vyjmenovaní veřejní funkcionáři letos poprvé museli kontroverzní oznámení o svém majetku elektronicky podat, Centrální registr oznámení, který je v gesci Ministerstva spravedlnosti, v době od zhruba 21.30 až do přibližně 23.30 hod nefungoval.

Rizikům poslední novely zákona o střetu zájmů se podrobně věnuje aktuální prosincové vydání Moderní obce, které na toto téma přináší i vyjádření Kanceláře veřejného ochránce práv, Ministerstva spravedlnosti ČR a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/rš, tz/

K foto:

Z dnešního podpisu společného prohlášení Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR zastoupených Janou Vildumetzovou a Fratiškem Luklem

Foto: Ivan Ryšavý

 

Ústavní soud již obdržel návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů. Starostům, místostarostům a radním by tak neměly hrozit sankce.

Návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů byl ve čtvrtek 30. listopadu oficiálně doručen Ústavnímu soudu ČR. Celkem 42 senátorek a senátorů se domáhá toho, aby nejvyšší soudní instance v zemi zrušila tu část zákona, která ukládá představitelům místních samospráv na internetu zveřejňovat kompletní majetková přiznání, ve kterých se může kdokoliv a především zcela anonymně prohrabovat. Protiústavnost spatřují senátoři a dvojice právních expertů Jana Zwyrtek Hamplová a Zdeněk Koudelka především v tom, že se ve veřejných přehledech má objevovat i majetek manželek či manželů, případně společníků starostů, místostarostů a radních.

Tento zákon může sloužit k šikaně určité části obyvatel. Navíc takto volně dostupné informace mohou sloužit kriminálním živlům k vydírání či vyhrožování představitelům místních samospráv. Na druhou stranu to také může automaticky diskreditovat některé podnikatele ale i zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě podepsanou mlčenlivost o svých mzdách, a znemožňovat jim zapojení do komunální politiky,“ uvedla renomovaná advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která je také spoluzakladatelnou Akademie samospráv. Ta vznikla na podzim roku 2016 právě s cílem pomáhat a vzdělávat představitel místních samospráv.

Jsem rád, že se nám podařilo v Senátu zatáhnout za symbolickou záchrannou brzdu. Podpora 42 senátorů, která představuje nadpoloviční většinu všech senátorů, je jasným signálem o tom, že jako zákonodárný sbor stojíme o tuto nezbytnou změnu zákona o střetu zájmů. Ústavní soud by proto o návrh měl rozhodnout co nejdříve. Do té doby je pozitivním signálem alespoň fakt, že Ministerstvo spravedlnosti avizovalo, že nebude přistupovat k udělování sankcí pro ty starosty, místostarosty či radní, kteří by nepostupovali v souladu s napadnutým ustanovením zákona o střetu zájmů,“ konstatoval senátor Ivo Valenta, který zastupuje skupinu protestujících senátorů.

V obou komorách Parlamentu se zároveň objevují snahy o rychlou nápravu také pomocí novely zákona o střetu zájmů. Zákonodárci mají totiž přímou podporu všech organizací, které hájí zájmy místních samospráv, tedy Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR i Akademie samospráv.*

/tz/

Sporným částem novely zákona o střetu zájmů se podrobně věnuje i prosincové vydání Moderní obec, které se dnes již expeduje z tiskárny ke všem čtenářům tohoto odborného měsíčníku pro veřejnou správu. Moderní obec si lze předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

Právo veřejnosti na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné sféry potvrdil Ústavní soud ČR (ÚS) svým nálezem z letošního 1. listopadu. Podle Otevřené společnosti, o. p. s., ÚS také jasně posvětil ústavní konformitu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a jeho vyvažování mezi právem na informace a právem na ochranu soukromí. Z procesního hlediska dále rozhodl, že úřady musejí v těchto případech vždy vážit mezi právem na informace a ochranou soukromí provedením testu proporcionality. Nesouhlasil tak s Nejvyšším správním soudem, podle něhož je tento test již v zákoně.

Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti, o. p. s.,  na právo na informace a spoluautor uvedeného zákona k tomu dodal, že „nález v zásadě nic nemění, ale zvyšuje riziko soudních sporů. Ústavní soud rozhodl, že sklenice není poloplná, ale poloprázdná“.

Okolnost, že v konkrétním případě ústavní stížnosti zakázal městu Zlín dokončit „postaru“ proces zveřejnění informace o platech vedoucích odborů a tajemníka, znamená, jak uvedla tisková zpráva Otevřené společnosti, jen to, že magistrát nejprve musí provést test proporcionality, a teprve pak je podle výsledku bude moci zveřejnit. Kritéria, která Ústavní soud pro takový test zopakoval, přitom jasně vedou k závěru, že informace je třeba poskytnout.

Podle Oldřicha Kužílka, skutečnost, že „vše prakticky zůstává jako dříve“, ÚS potvrdil i tím, že výslovně vyloučil retroaktivitu. Dal tím najevo, že dosavadním poskytováním informací nikomu nevznikla neodůvodněná újma, a ve výsledku bude třeba poskytovat prakticky stejné informace jako doposud.

Nález asi způsobí více sporů, zatíží úřady a soudy

Nový postup při vyřízení žádosti o informace, který ÚS přikázal, způsobí výrazně vyšší administrativu, spory a následně žaloby. Méně znalé povinné subjekty si jej chybně vyloží jako konec poskytování těchto informací. Další budou vytvářet košatinu argumentací v testu proporcionality, proč informace neposkytnout.

„Dovedu si živě představit obstrukce požadavkem, aby žadatel doložil, že údaje chce ve veřejném zájmu a ne jen z plezíru, požadavek na odůvodňování žádosti se ostatně jako podmínka provedení testu v nálezu objevuje,“ konstatoval Oldřich Kužílek. Dramatické ústavní konflikty nález podle něj vyvolá z hlediska rovnosti před zákonem, kdy by běžný žadatel měl mít menší právo než novinář velké redakce. O to více vyvstává potřeba doplnit český systém přístupu k informacím institucionálně a zavést dohledový úřad (např. rozšířením Úřadu pro ochranu osobních údajů), který by sjednocoval praxi a řešil část sporů, než se dostanou k soudům.

Otevřená společnost však má za to, že klíčovou tezi Ústavního soudu ČR, totiž že každý střet ústavně garantovaného práva na informace a práva na soukromí se musí řešit jednotlivým testem proporcionality, vykládá tento nález neudržitelně přehnaně. Pokud by tomu tak totiž bylo, musel by ÚS zakázat například Ministerstvu financí zveřejňovat v registru plátců DPH fyzické osoby. U každé by muselo nejprve provést tento test. Že daňový zákon ukládá výslovně tyto údaje zveřejňovat, není podle ÚS dostatečný důvod pro vyloučení testu. V tomto případě by dokonce ÚS musel ustanovení zrušit, neboť ho nelze vyložit ústavně konformním způsobem.

Ústavní soud letos již podruhé zasáhl do ustáleného výkladu práva na informace. Poprvé v červenci sice souhlasil, že společnost ČEZ by mohla poskytovat informace, ale rozhodl, že to bude muset být v zákoně napsáno poněkud jednoznačněji. Nyní usoudil, že na poskytnutí údajů o platech se musí jít „zleva“, a nikoliv „zprava“, jak dosud tvrdil Nejvyšší správní soud. ÚS potvrdil, že „poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní“, ale přikázal doprovodit to mnohem větší agendou. Přitom v kontextu další své judikatury, například že v pochybnostech má přednost právo na informace, to znamená stejný výsledek jako dříve. „Chápu, že Ústavní soud hájí zásadní principy, ale obávám se, že někdy nedohlíží dopad jejich doslovného výkladu do praxe,“ uzavřel Oldřich Kužílek.*

/zr/

Na snímku: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: archiv ÚS

V červencovém vydání Moderní obce si budete moci mj. přečíst:

* Rozhovor se starostkou městské části Praha 2 Janou Černochovou, mj. o tom, jak se může rozvíjet centrální městská část, která nemá žádné volné plochy k další výstavbě. Portrét starostky máme i na titulní obálce červencového vydání.

* V rubrice Názor zamyšlení právníka Zdeňka Koudelky nad tím, jak by mohl nový zákon o obcích vyřešit velké rozdíly mezi obcemi, zejména pokud jde o počet obyvatel.
* Polemiku, v níž se střetnou středočeští starostové  - Martin Kupka z Líbeznic a Jan Slabý z Neveklova, kteří hledají odpověď na otázku: Měly by školy a školky být zabezpečeny zámky a hlídacími zařízeními?
* Hned dva texty v rubrice kauza. První už názvem naznačuje, o čem v něm jde: Autovraky v našich ulicích. Ostuda, problém, nebo zvyk? .Druhý se vrací k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem, v níž se Technické služby Velké Meziříčí domáhaly toho, aby za výkon veřejné služby nemusely zaplatit "ušlou mzdu" ženě, která veřejnou službu na základě smlouvy s úřadem práce a v souladu s platnou legislativou pro tuto městskou společnost vykonávala.
* Text Ministerstva financí, který vysvětluje aktualizovanou metodiku k podnikatelské činnosti spolků ve vztahu k elektronické evidenci tržeb.
* Zamyšlení ekonoma Luďka Tesaře nad výbornými výsledky hospodaření obcí v minulém roce a jak by s ušetřenými penězi měly efektivně nakládat.
* Ohlédnutí za udílením cen Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě a představení jejich držitelů.
* Rozhovor s Tomášem Koníčkem, expertem na bezpečnost v obcích, o tom, jak zajistit bezpečný veřejný prostor.
* Článek o opuštěných hydrogeologických vrtech, které mohou být rizikem pro podzemní vody. Ekologická likvidace těchto vrtů je hlavně na bedrech obcí a měst, ale stát jim nabízí finanční pomoc.
* Text, který se věnuje společnému projektu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah (ČD), nazvanému Železniční doprava pro kraje.
* Shrnutí nejzajímavějších informací o architektonických dílech nominovaných do letošního finále České ceny za architekturu.
* Další díl seriálu právníka Jana Břeně o změnách v odměňování zastupitelů, které nabudou účinnosti už 1. ledna 2018.
* Nepřehlédnutelnou odpověď právníka Adama Furka na otázku: Je možné obecní byty prodat nájemcům za zvýhodněnou cenu?
* Stať věnující se novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obcí.
* Začátek nového seriálu Moderní obec a veřejné zakázky/1 aneb Nové právní aspekty dynamického nákupního systému, který je připravovaný právníkem Petrem Kolmanem, členem rozkladové komise ÚOHS.
... a mnoho dalších zajímavých a potřebných informací!*

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/red/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down