Státní pozemkový úřad vydal Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025, již druhou v řadě od svého vzniku v roce 2013. Pro toto období ztotožnil SPÚ svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií Ministerstva zemědělství (MZe), zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn.

Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Jde zejména o návrhy a adaptace krajiny na změnu podnebí, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.

Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba.

Dalším zásadním dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je materiál Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030, který představilo MZe na konci června 2020. V kontextu tohoto materiálu by do budoucna měly být v pozemkových úpravách podrobněji vyhodnocovány i stavby sloužící k odvodnění a tam, kde to půjde, přebudovány v takzvané regulační systémy, které v období sucha vodu naopak zadrží a zpřístupní ji tak tamní flóře a fauně.

Novodobé pozemkové úpravy probíhají na území České republiky již téměř třicet let. Za tuto dobu byla pozemkovými úpravami vyřešena zhruba třetina výměry zemědělského půdního fondu a v krajině následně vybudováno více než 3,5 tisíce kilometrů víceúčelových cest, stovky dalších liniových opatření sloužící zejména ke zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany jako jsou např. protierozní meze, průlehy a protipovodňové příkopy a hráze, zrealizováno bylo také velké množství vodních nádrží, rybníků a mokřadů i rozsáhlé plochy opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny zejména v podobě územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Koncepci pozemkových úprav na období let 2021 – 2025 si můžete stáhnout zde: https://www.spucr.cz/frontend/webroot/uploads/files/2021/01/koncepce_pozemkovych_uprav_2021_2025_lr10973.pdf .

/zr/

Ilustrační foto: web obce Šarovy na Zlínsku*

 

Třicet milionů korun z operačního programu Životní prostředí získají obce, které zpracují plán, jak zachovat, propojit či obnovit přírodní prvky v krajině. Startuje totiž 52. výzva, která je určena právě na zpracování plánů územních systémů ekologické stability (ÚSES).

Pro zachování přírody, ale i hospodaření či rekreaci je potřeba stanovit, jak budeme o krajinu pečovat, jak a zda budeme jednotlivé přírodní prvky, jako třeba jsou remízky mokřady či aleje, propojovat a čím je doplníme. Právě k tomu slouží jednotlivé plány ÚSES, které by na sebe měly vzájemně navazovat, aby byla takovou zelenou infrastrukturou pokryta celá Česká republika. Mnoho živočichů a rostlin totiž potřebuje dostatek prostoru a možností pohybu krajinou,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Právě vyhlašovaná 52. výzva je součástí specifického cíle 4.3, prioritní osy 4 OP  Životní prostředí. Žádosti o podporu mohou podávat obce s rozšířenou působností, které jsou jako příslušný zpracovatel těchto územních studií jediným způsobilým typem příjemce. Alokace je vyhlášena ve výši 30 mil. Kč. Příjem žádosti o podporu je otevřen od 3. 4. 2017 do 3. 4. 2018. Míra podpory je stanovena ve výši 85 %.

Plány územního systému ekologické stability jsou základem pro realizaci samotných skladebných prvků ÚSES, ale zároveň jsou důležitým podkladem pro tvorbu široké škály dokumentů pro ochranu a obnovu krajiny, jako je například územně plánovací dokumentace či pozemkové úpravy. Při zpracování plánů ÚSES musejí obce vycházet z Metodiky vymezování územního systému ekologické stability, která byla schválena 31. 3. 2017.

Žádosti o podporu jsou podávány elektronicky prostřednictvím portálu pro žadatele IS KP14+, který je součástí jednotného monitorovacího systému pro administraci evropských dotací MS2014+. Výzvu č. 52 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.*

/zr/

Na snímku: Poutní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou na Olomoucku

Foto archiv Ing. Stanislava Fleka, ARBOEKO, s. r. o.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down