Před 25 lety vznikla soutěž Vesnice roku, jejímž vyhlašovatelem je také Svaz měst a obcí ČR. Co si myslí starostové vítězných obcí? Které problémy je trápí? O tom dnes diskutovali s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem a předsedou Svazu měst a obcí ČR Františkem Luklem.

„Všichni se shodli na tom, že vesnice potřebují podporu, aby z nich lidé neodcházeli do měst. To je v konečném důsledku pro stát nákladnější. Potřebujeme se zaměřit na dostupnost základních služeb – od pošt, kde může pomoct stát, přes obchody, kde je i role krajů, až po instituce, které nemůžeme centralizovat do několika aglomerací,“ poznamenal k dnešnímu setkání František Lukl, předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova.

Zástupce finalistů všech 25 ročníků soutěže Vesnice roku přijal na Úřadu vlády premiér Andrej Babiš. Následně proběhla recepce s prezidentem republiky Milošem Zemanem na Pražském hradě.

Lidem nedělá problém dojíždět do práce, ale musí být schopni v místě bydliště vyřídit své záležitosti na úřadech. Pošty, finanční úřady, školy a školky, matriky, to vše je nutné na venkově zachovat. Proto jsme před časem uhájili zachování matrik a teď se pereme za udržení místních stavebních úřadů,“ uvedl dále František Lukl.

Venkov je kouzelný a bezpečný a na rozdíl od anonymity velkých měst tam funguje komunitní život, jehož tahounem jsou nejrůznější zájmové spolky. Je však třeba na něm udržet alespoň stávající rozsah veřejných služeb a najít způsoby, jak motivovat podnikatele, aby právě na venkově provozovali svou živnost.

Palčivý problém představují především zanikající obchody a hospody, které však často bývají jediným místem, kde se mohou konat společenské akce.

Oficiální statistiky udávají, že se venkov nevylidňuje, ale ty započítávají i satelity kolem velkých měst. Tradiční venkov obyvatele bohužel trvale ztrácí a je to hlavně proto, že ubývá služeb. Školky, školy, pošty, lékaře a další je třeba vnímat komplexně, jako soubor nezbytných služeb. Dobrou zprávou pro nás je, že se stavební zákon změní, a úřady naštěstí nezmizí,“ okomentoval současný stav Eduard Kavala, starosta Bělotína, Vesnice roku 2019 Olomouckého kraje, a dodal: „Pan premiér při rozpravě také slíbil, že hodlá řešit příjmy malých sídel. To je pro nás výborná zpráva. Současné financování a dotační politika malým obcím neumožňuje realizovat náročné, ale potřebné investice. Naše obec je na kritické hraně zadlužení kvůli dokončení kanalizace.

Svaz měst a obcí ČR se aktuálně zasazuje nejen o úpravy návrhu nového stavebního zákona, kde díky dohodě s premiérem Andrejem Babišem de facto umožnil věcnou debatu o potřebných změnách. „Zachování stavebních úřadů ve stávající struktuře nám už bylo premiérem přislíbeno. Teď se bavíme o další sadě věcných připomínek. Venkov je klenotem naší země a musíme ho střežit jako oko v hlavě. Proto velmi aktivně prosazujeme změny v dotační politice, sociálních věcech a mnoho dalších. Bez promyšlené podpory bude venkov strádat – tratíme pak na tom my všichni,“ uzavřel František Lukl.

Soutěž Vesnice roku se pravidelně vyhlašuje od roku 1995. Od roku 1996 je vyhlašovatelem Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Svaz měst a obcí ČR. V roce 2007 se připojilo Ministerstvo zemědělství. Obce jsou hodnoceny v několika oblastech a soutěží ve dvou kolech. Vítězové krajských kol postupují do kola celostátního. Vítěz celostátního kola postupuje do soutěže Evropská cena obnovy vesnice.*

/zr/

K hornímu snímku:

Účastníci dnešního setkání při fotografování s prezidentem republiky

Foto: FB ministryně Kláry Dostálové

Ve fotogalerii:

Další snímky z dnešního setkání zástupců finalistů všech 25 ročníků na Úřadě vlády a na Pražském hradě soutěže Vesnice roku

Foto: archiv SMO

 

 

V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídkakdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství.

Víme, že například v Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv.  Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je podle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

MALÉ OBCHODY NA VENKOVĚ S LEPŠÍ BUDOUCNOSTÍ?

Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat.

„ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“

Ministr připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO.  Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje.  Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Kraj Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích.

(O fungování malých venkovských prodejen a o možnostech, které jim poskytuje vstup do franšízy, psala Moderní obec ve svém letošním červnovém vydání – pozn. redakce).

/zr/

Ilustrační foto:

Malá venkovská prodejna v Machové na Zlínsku o čtyřiceti metrech čtverečních prodejní plochy úspěšně využívá svého vstupu do franšízy Družstva CBA CZ

Foto: Radka Řezníčková

 

 

Vyhlášení výsledků 12. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova a Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy se uskutečnilo v prostorách Senátu Parlamentu ČR. Cílem soutěže je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují i celkovou kvalitu života na venkově.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. Ve 12. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 41 projektů, z toho 21 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 19 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně byla udělena Cena Státního pozemkového úřadu a Cena veřejnosti, která je udělována projektu s nejvyšším počtem hlasů získaných ze strany veřejnosti prostřednictvím internetového hlasování.

Společná zařízení, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby, jsou prevencí povodní i sucha. Jejich význam postupně roste v důsledku negativních dopadů klimatických změn. SPÚ má aktuálně ukončeno více než 2400 komplexních a 2900 jednoduchých pozemkových úprav na celkové rozloze téměř 1,5 milionu ha, což je více než 33 % výměry zemědělského půdního fondu. Úspěšně bylo dokončeno přibližně 98 % všech zahájených řízení.

Vzhledem k tomu, že jsou "v pohybu" statisíce účastníků řízení, jedná se o výborný výsledek. Rozpracováno máme nyní 1060 komplexních pozemkových úprav na výměře odpovídající 13 % zemědělské půdy. Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, tak od vzniku SPÚ v roce 2013 jsme za více než 2,5 miliardy zpracovali návrhy pozemkových úprav a zrealizovali opatření za 7,5 miliardy Kč. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce jak úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb, tak i dodavatelů, a patří jim za to opravdu velké poděkování,“ ocenil spolupráci ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Státní pozemkový úřad ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou představil na počátku letošního roku nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na klimatickou změnu. „Jedná se zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, zaměření se na akumulaci vody v krajině, návrhy a realizace závlah a zdrojů závlahové vody, řešení pozemkových úprav v několika na sebe navazujících katastrech najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení katastrů z oblastí postižených suchem,“ uvedl Martin Vrba k dalšímu směřování Státního pozemkového úřadu.

Důležitost pozemkových úprav zdůraznili ve svých projevech i přítomní senátoři, předseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil i místopředseda stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Petr Šilar. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl i Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů stálé komise Senátu pro rozvoj venkova.

Cenu Státního pozemkového úřadu předala s jeho ústředním ředitelem Martinem Vrbou i poslankyně a předsedkyně Spolku pro rozvoj venkova Veronika Vrecionová.*

Vítězové 12. ročníku soutěže Žít krajinou

Kategorie Zelená a dopravní infrastruktura:  Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Kategorie Tvorba a ochrana krajiny: Vodní nádrž N4 v k. ú.  Bílov

Cena Státního pozemkového úřadu: Biocentrum Na Bělkách v k. ú. Výrava a Libníkovice

Cena veřejnosti: Společná zařízení v katastrálním území Pančava

/zr/

 

Na snímku: Vítězný projekt v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura – Polní cesty HPC 1 v k. ú. Blížejov

Foto: archiv soutěže

 

 

 

 

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR otevřely minulý pátek 26. října Síň slávy – pocta za rozvoj venkova.

Jako první byl do Síně slávy uveden Ing. Jiří Vačkář in memoriam (na snímku dole) za celoživotní přínos českému venkovu, zahájení národního Programu obnovy venkova, propagaci soutěže Vesnice roku a osobní nasazení při vzniku evropského Programu rozvoje venkova včetně nastartování programu LEADER v České republice.

Ocenění převzali ve Frýdlantském salonku Valdštejnského paláce, sídle Senátu PČR, zástupci rodiny z rukou předsedy Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Miroslava Nenutila za přítomnosti Veroniky Vrecionové, předsedkyně SPOV ČR a poslankyně PČR, Stanislava Polčáka, předsedy SMS ČR a poslance Evropského parlamentu, a Pavla Drahovzala, výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR .

Jiří Vačkář prožil většinu svého života na venkově, vystudoval zemědělství, pracoval v různých zemědělských podnicích. Od roku 1990 se zapojil do politického života, byl poslancem České národní rady a později Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Celý svůj život věnoval zemědělství a venkovu a jako poslanec se zasloužil o zahájení financování národního Programu obnovy venkova.

Významné bylo jeho působení na ministerstvech pro místní rozvoj a zemědělství. Podporoval na nich realizaci Programu obnovy venkova, včetně postupného navyšování jeho rozpočtu, napomáhal rozvinutí soutěže Vesnice roku a vznik prvních místních akčních skupin. Na Ministerstvu zemědělství se zasloužil o implementaci evropského Programu rozvoje venkova. Prosadil také zahájení programu LEADER, nejprve v pilotní podobě s podporou z národních prostředků, později s podporou Programu rozvoje venkova.

Do Síně slávy, jako osobnost roku 2018 in memoriam, byl nominován Spolkem pro obnovu venkova ČR, Stálou komisí Senátu pro rozvoj venkova, Sdružením místních samospráv ČR a Svazem měst a obcí ČR.

Na základě dohody s Národním zemědělským muzeem v Praze bude v jeho prostorách každoročně věnováno místo pro umístění  fotografie takto oceněných osobností.*

/tz/

K foto:

Na základě dohody s Národním zemědělským muzeem v Praze (na snímku) bude v jeho prostorách každoročně věnováno místo pro umístění fotografie osobností oceněných uvedením do Síně slávy – pocta za rozvoj venkova.

Ilustrační foto: archiv Národního zemědělského muzea

Foto Jiřího Vačkáře v galerii dole: archiv

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

Chceme aby operační programy v dalších letech konečně obrátily svou pozornost na venkovské obce a menší města. Tak na svém facebookovém profilu Sdružení místních samospráv ČR charakterizovalo Vepříkovskou deklaraci, jež byla nazvána podle malé obce na Havlíčkobrodsku, kde se počátkem května pod deklaraci podepsali její první tři signatáři: místopředsedové SMS ČR Pavel Eliáš a Radim Sršeň spolu se starostou Vepříkova Petrem Brázdou. Prostě a jasně bojujeme za lepší život na venkově! píše se na facebookovém profilu obce Vepříkov.

Sdružení místních samospráv ČR se obává, že v přípravách budoucího nastavení evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) jsou venkovské regiony opomíjeny. Své priority regionálního rozvoje v období po roce 2020 (2021 – 2027) proto představitelé SMS ČR formulovali ve Vepříkovské deklaraci, v níž požadují mimo jiné snížení počtu operačních programů a byrokracie spojené s administrací projektů, ale také zachování principu subsidiarity, tedy přístupu, kdy se problémy řeší na té úrovni správy věcí veřejných, kde je to nejúčelnější.

V dokumentu popisujeme základní principy, jimiž by se regionální rozvoj měl po roce 2020 řídit, a to tak, aby role venkova nebyla marginalizována, což by mohlo vést k prohloubení úpadku periferních oblastí České republiky,“ vysvětluje Radim Sršeň, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR, a dodává: „Patří k nim kromě principu subsidiarity také znalost prostředí a jeho skutečných potřeb, účelné vynaložení evropských prostředků, jednoduchost jejich čerpání a omezení byrokracie, která s ním je spojená.

Deklarace je podle jejích signatářů výchozím dokumentem, který shrnuje postoj SMS ČR před nadcházejícími jednáními s dalšími aktéry, kterými jsou například Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Národní síť místních akčních skupin nebo Spolek pro obnovu venkova ČR.

Venkov je prostředím se specifickými kumulovanými problémy, které vyžadují řešení. Udržení života na venkově je v zájmu celé společnosti a mělo by být založeno na využití inovací a chytrých řešení. Právě do těchto oblastí by podle nás měla podpora ze strukturálních fondů směřovat,“ doplňuje Radim Sršeň.*

Celý text deklarace najdete na: https://www.smscr.cz/archiv/content_cz/doc01788120180503143243.pdf .

/zr/

K foto:

První tři podpisy pod Vepříkovskou deklarací patří (zleva) místopředsedům SMS ČR Pavlu Eliášovi a Radimu Sršňovi a starostovi Vepříkova Petru Brázdovi. Podepsáno 2. května ve Vepříkově na Havlíčkobrodsku u stylově prostřeného stolu

Foto: Dagmar Vaňková

Společnost Česká distribuční zmapovala intenzitu a směr dopravy v okolí měst a obcí v Česku, tzv. spádovost. Ukázalo se, že se výrazně rozšiřuje zázemí velkoměst a za prací či službami tam každý den dojíždí stále více lidí ze stále větší vzdálenosti. Například z obcí Středočeského kraje denně vyjíždí do Prahy 140 tisíc lidí.

Před 15 lety to přitom bylo 95 tisíc lidí. To představuje nárůst o více než 47 %. Podobná situace panuje i v případě dalších velkých měst. Spolu s tímto trendem potvrdila studie také pokračování „vylidňování“ venkova.

Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí. Jde o obce, kde většina jejich za prací vyjíždějících obyvatel spáduje na Prahu.

Dříve byla Praze v tomto ohledu konkurencí bývalá okresní města Středočeského kraje. Dnes však význam Prahy vzrostl natolik, že je schopna přilákat mnohem větší počet lidí, a to i z větší vzdálenosti. Tento efekt s menší intenzitou můžeme pozorovat i v ostatních regionech v České republice. Česká distribuční zjistila, že z 6250 obcí v ČR změnilo své převažující dojížďkové centrum (město kam dojíždí nejvíce obyvatel) 1278 obcí, což je více než 20 %.

Počet obcí, které spádují převážně do daného centra

MĚSTO20022017NÁRŮST (%)
Liberec254372,0
Praha37456250,3
Plzeň12517640,8
Brno22531339,1
Jihlava7610234,2
Ostrava557230,9

Při porovnání současného stavu se situací před 15 lety z roku 2002 je na první pohled jasné, že se zázemí velkoměst, jako jsou Praha, Brno, Plzeň nebo Ostrava, rozšiřuje. Ale nejen to, některá dříve významná spádová centra se dramaticky zmenšila, např. Kladno, anebo ztratila význam (např. Beroun) na úkor řádově větších měst (Praha, Plzeň). Obyvatelé ze vzdálenějších obcí, kteří nebyli v minulosti ochotni tolik pendlovat mezi obcí a centrem, již v současnosti tuto bariéru odstraňují, a to i přes ne zcela dokonalou dopravní infrastrukturu.

Rozšiřující se zázemí velkoměst a rostoucí intenzita mobility obyvatel na větší vzdálenosti má za důsledek také jistý společenský fenomén – vylidňování klasického venkova a posilování trendu suburbanizace. V těchto suburbanizačních prstencích sice žije v současnosti více obyvatel než dříve, ti však mají ekonomické a kulturní zázemí ve velkých městech a ve svých „venkovských“ domovech pouze přespávají. "Klasický venkov" disponující vlastním socioekonomickým zázemím nadále postupně mizí.

Tato data nepřinášejí jen zajímavý pohled na aktuální situaci v České republice, ale velice dobře mohou sloužit pro obchodní účely nebo pro potřeby plánování rozvoje území či občanské vybavenosti. Ukazují totiž, kdy a kam jezdí potenciální zákazníci, kde je tedy vhodné je oslovit nebo kde se vyplatí uvažovat o vybudování obchodu. Mohou ale také pomoci stanovit priority ke zmodernizování dopravní infrastruktury,“ řekl Jan Senohrábek, manažer GIS a geomarketingu ve společnosti Česká distribuční.

Společnost Česká distribuční využívá data o spádovosti jako důležitý geomarketingový podklad pro správnou tvorbu distribučních plánů a analýzu území za účelem zefektivnění marketingu jednotlivých obchodníků. Pokud se navíc tato data zkombinují s údaji, které mají o svých zákaznících sami obchodníci, umožňuje nám to naprosto přesné zacílení do konkrétního území zadavatele.*

/tz/

 

Mapa: Intenzita spádovosti v zázemí Prahy (rok 2017)

Zdroj: Česká distribuční

 

Zabraňme vylidňování území aneb Jak zajistit jeho obslužnost. Tak se jmenoval první ze série společných seminářů Senátu a Svazu měst a obcí, který se dnes konal v horní komoře Parlamentu ČR. Zúčastnilo se ho na sedmdesát starostek a starostů z celé republiky.

Na akci konané pod hlavičkou Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR mimo jiné zaznělo, že zájmem zákonodárců i samospráv je zachovat mapu venkova živoucí a živou. Stát by měl služby v území cíleně podporovat, finanční motivací i promyšleným systémem vzdělávání řešit ztrátové obchody, pošty, banky či chybějící lékaře. Kromě peněz je důležité i snížení administrativy.

Podle Českého statistického úřadu nejvíc obyvatel v letech 2011 až 2015 přibylo ve Středočeském kraji (53,2 tisíce), Praze (23,2 tisíce), v Plzeňském a Jihomoravském kraji (oba po sedmi tisících). Nejvyšší úbytky migrací naopak byly zaznamenány v Moravskoslezském (-14 tisíc), Karlovarském kraji (-4,4 tisíce) a v Kraji Vysočina (-3,2 tisíce). Lidé se stěhují tam, kde mají šanci nalézt zaměstnání. Roli mimo jiné hrají životní prostředí, náklady a komfort, resp. služby, které s danou oblastí souvisí.

Nejen pro Senát je důležité, aby se venkov ani menší města nevylidňovaly. Horní komora Parlamentu se postupem času, i proto, že senátoři jsou či byli často starosty, stala přirozeným zástupcem samospráv,“ uvedl na semináři předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart a dodal: „Seminář má přinést pohled z území, ten z centra, státní, totiž často bývá zkreslený, a tedy hodně jiný než je skutečnost.

Pro samosprávy je nepřijatelné, aby provozovaly obchody, hospody či dotovaly lékaře a jiné služby. Měl by to řešit stát a věřím, že k tomu, aby se toho chopil, přispěje i tento seminář,“ konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Jak dále připomněl, podle dostupných údajů za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno zhruba šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina původního počtu. "Zatímco v roce 1995 v Česku fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Složitá je i také situace s lékaři, průběžně se města a obce zabývají také projektem Pošta Partner. Stát by se k tomu neměl stavět zády,“ zdůraznil František Lukl.

Projekt Pošta Partner má za cíl převést část kamenných poboček na Pošty Partner, což jsou pošty provozované třetí osobou. V cílovém stavu (v roce 2025) chce mít Česká pošta přibližně 700 vlastních provozoven a kolem 2500 pošt Partner. K 1. únoru 2017 fungovalo celkem 273 pošt Partner. Loni Česká pošta na smluvní partnery převedla 149 provozoven, letos v únoru vzniklo 19 pošt Partner, například ve Vedrovicích či Starovičkách v Jihomoravském kraji, v jihočeských Albrechticích nad Vltavou nebo středočeském Neustupově či Semicích. Města a obce poštovní síť průběžně řeší, z posledního jednání vyplynulo, že by se měla zjednodušit administrativa projektu, posílit komunikace a předávání informací.  Řeší se i „zpětný chod“, tedy situace, kdy provozovatel Pošty Partner selže.

Složitá je také situace s lékaři. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) to v roce 2013 vypadalo takto: na 10 000 obyvatel bylo 37 lékařů, což znamená asi 271 obyvatel na jednoho lékaře. Průměrný věk všeobecných lékařů byl 54 let, lékařům pro děti a dorost bylo průměrně dokonce 56 let. Lékařů, kteří odchází do důchodů, bylo víc než těch, co úspěšně absolvují medicínu a všechny atestace. Zvyšoval se také průměrný věk lékařů, nejvyšší byl u dorostových a dětských, následovali všeobecní lékaři a zubaři. Na 10 tisíc obyvatel připadalo v posledních letech zhruba sedm zubařů, což znamenalo, že jeden zubař se měl starat o 1416 lidí, 31 % z nich však bylo více než 60 let. Podle Ministerstva zdravotnictví v roce 2015 lékařů meziročně přibylo, bylo jich 41 292, což je o 561 víc než v roce 2014. Trvaly však velké rozdíly mezi regiony, jak ve vytížení lékařů, tak v odměňování. Největší počet obyvatel na jeden úvazek lékaře byl ve Středočeském kraji, 361, nejnižší naopak v Praze, 149.

Města a obce proto volají po změně. Spolu s kraji jednají s ministry zdravotnictví, školství a financí.  Shodují se v tom, že je třeba adresná státní podpora služeb na venkově a v menších městech a také systematické a státem podporované vzdělávání v profesích, které trh práce potřebuje. Stát by měl v dané věci co nejdříve konat, dát více peněz na rozvoj samospráv a snížit administrativu, a to se zdravým rozumem při respektování skutečných potřeb území. Zásadní přitom je dlouhodobě promyšlený a plánovaný přístup státu, nikoliv ve stylu „po nás ať přijde potopa“.*

/zr/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down