Vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Pomůže malým koloniálům na venkově. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel (resp. do 3000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1000 lidí) v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč. Právě obchody bývají přirozeným centrem venkova a právě dostupnost služeb rozhoduje o tom, kde lidé bydlí.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy.

Maximální dotace z programu Obchůdek 2021+ pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc Kč, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pokračoval: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, v kterém se malá prodejna nachází a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů Kč, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů Kč.

Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná. Důležitost venkovských prodejen a jejich udržení potvrdila i pandemická situace, kdy lidé žijí na vesnici ocenili možnost nákupů přímo v místě jejich bydliště,“ přiblížil situaci na venkově ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Oceňuji velmi profesionální úroveň spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu na přípravě podpůrného programu Obchůdek 2021+. Nepochybně podpoří nejen malé podnikatele, kteří provozují maloobchodní prodejny, ale také posílí občanskou vybavenost na venkově,“ popsal svůj náhled předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Chci poděkovat MPO, že k přípravě zmiňovaného programu přizvalo i zástupce obcí a především, že naše připomínky byly zohledněny a zapracovány do programu. Jedná se o první program, kdy je podpora zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To určitě významně přispěje k udržení prodejen na venkově. Na obchod musí být nahlíženo, jako na základní službu, a tak k němu musí být přistupováno. Myslím, že právě Obchůdek 2021+ je vykročením tím správným směrem,“ vyzvedl starosta obce Vysočina a člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR Tomáš Dubský.

Velice děkuji všem zúčastněným za vytvoření dotačního programu Obchůdek 2021+ na podporu venkovských prodejen,“ uzavřel náměstek hejtmana Jihočeského kraje Pavel Hroch.

Program Obchůdek 2021+ bude financován ze státního rozpočtu ČR. Fungovat bude tak, že MPO vyhlásí výzvu, kraje si požádají o podporu z ní, MPO krajskou žádost vyhodnotí a pokud bude vše v pořádku, vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se budou obracet na kraje, které pomoc nejprve předfinancují ze svého a o proplacení dotace si požádají ex post v rámci rozpočtového roku. Pomoc z programu bude sloužit na provozní náklady malých koloniálů, například z ní bude možné hradit mzdy zaměstnanců, nájem, vytápění, osvětlení, ochranné pomůcky aj.

DRUŽSTVO CBA: OSM TISÍC KORUN NESTAČÍ

Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka dotační program Obchůdek 2021+ může prodejnám v nejmenších obcích přinést zhruba 8 tisíc korun měsíčně navíc. Tato částka, jak uvedl Roman Mazák,  však zdaleka nepokryje náklady obchodů. V nejmenších vesnicích potřebují pomoc mnohem vyšší, až okolo 40 tisíc korun měsíčně. Víra v záchranu až stovky prodejen díky tomuto programu je tak nereálná. Řešením by naopak mělo být zapojení všech obchodních sítí, které by na venkově měly mít vždy určitý počet prodejen odvozený od celkového obratu. V opačném případě by musely odvádět speciální daň, která by ve finále směřovala právě k malým prodejnám.

Podle obchodníků je však částka ve výši zhruba 8000 Kč naprosto nedostačující. „Matematika je vcelku prostá. Prodejna na vesnici s 300 obyvateli udělá tržby maximálně okolo 150 tisíc korun. Její průměrná obchodní přirážka činí zhruba 30 procent. Pokud vezmeme v potaz i DPH, prodejna dosáhne hrubého měsíčního zisku okolo 30 tisíc korun. Z toho musí platit mzdu, energie, nájmy a další náklady na provoz prodejny. Pokud tedy dostane ročně dotaci 100 tisíc, znamená to 8 tisíc měsíčně. Místo zisku 30 tisíc tak bude mít nově 38 tisíc, což je stále naprosto nedostačující,“ zdůraznil předseda Družstva CBA Roman Mazák.

Ten propočty demonstruje na mzdě prodavačky či prodavače. Tato mzda  včetně odvodů dosahuje 30 tisíc korun měsíčně. „A to mluvíme jen o jednom zaměstnanci a vůbec neřešíme jeho možnou náhradu v případě dovolené, nemoci nebo jiné provozní komplikace. I kdyby prodavačka nechodila na dovolenou, tak vyčerpá téměř celý zisk takové modelové prodejny. Na vodu, plyn, elektřinu, zařízení či nájem prostor pak už prakticky nic nezbývá,“ doplnil Roman Mazák.

Podle jeho názoru je program ušitý na míru těm sítím, které provozují prodejny i přes jejich dlouhodobou ztrátu, a dotace ji tak částečně sníží. CBA se však dlouhodobě zaměřuje na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové proto raději zavírá.

Ministerstvo věří, že pomocí programu zachrání až stovky malých obchodů z nejmenších obcí. Podle Romana Mazáka by však v takovém případě muselo razantně změnit metodiku programu včetně plánované výše dotací. Hranice 1000 obyvatel v obci je pro rentabilitu prodejny zpravidla skutečně zásadní. Pokud nicméně ve vesnici bydlí například jen třetina uvedeného počtu obyvatel, pro prodejnu je to ještě větší komplikace.

Platí, že čím menší počet obyvatel v obci, tím by měla být dotace pro prodejnu vyšší. Právě odstupňování z hlediska obyvatel je naprosto zásadní, jako vcelku rozumný model si lze představit hranici 250, 500, 750 a 1000 obyvatel,“ konstatoval Roman Mazák. V obci pod 500 obyvatel se podle něj dotace pro ziskovost prodejny musí pohybovat ideálně okolo 30 až 40 tisíc korun měsíčně. U obcí okolo tisíc obyvatel by pak měla měsíční dotace činit 20 tisíc korun. Nižší částky pak podle předsedy Družstva CBA opět nemají šanci pokrýt náklady prodejen.

I proto, že CBA považuje záchranu až stovky prodejen při plánované výši dotací za nereálnou, navrhuje alternativu. Do obslužnosti venkova by se podle družstva měly zapojit všechny obchodní sítě na tuzemském trhu „Jednou z variant může být povinnost obchodních sítí mít na každou miliardu obratu deset prodejen v menších vesnicích, týkalo by se to i všech subjektů s významnou tržní silou. Pokud by tak neučinily, platily by speciální daň z každé neexistující malé provozovny, která by se procentuálně určovala z celkového obratu. Tyto peníze by pak šly ve formě dotací malým provozovnám. Velké nadnárodní řetězce by díky takovému nastavení nevydělávaly pouze obrovské peníze na lidech, ale konečně jim poskytly také službu, o kterou se doposud staraly jen malé provozovny,“ nastínil předseda Družstva CBA.

Dotační výzvy vypisují letos jednotlivé kraje, podle Romana Mazáka by nicméně peníze měly v ideálním případě jít přímo obci, která by se následně rozhodla, zda je poskytne již existujícímu obchodu nebo si prodejnu otevře sama. Samotný obchod pak může teoreticky fungovat i na obecním úřadě, je pak už pouze na něm, zda chod zajistí z vlastních zdrojů nebo využije externích obchodníků.

Družstvo CBA CZ je sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek, které aktuálně čítá více než 1000 prodejen a produkuje obrat více než 4 miliardy Kč. Současným cílem CBA je vybudovat stabilní síť kvalitních maloobchodů, čehož se snaží dosáhnout podporou maloobchodníků, investicemi do prodejen, kvalitním marketingem nebo zaváděním nových technologií a služeb. Pilířem je jednotný maloobchodní pokladní systém s centrálním číselníkem zboží čítajícím v současnosti již více než 120 tisíc položek.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Družstva CBA

 

Z Programu obnovy venkova (POV) Pardubického kraje získají obce letos zhruba 40 milionů korun. Je to o šest milionů víc než vloni, ovšem oproti roku 2019 došlo kvůli dopadům koronavirové pandemie k poklesu POV o 40 procent. Podpořeny budou i přesto všechny žádosti týkající se venkovských prodejen.

Naše základní filozofie pro letošní rok je taková, že nechceme podporu drobit a nejvíce chceme pomoci těm nejmenším, kteří jsou v dnešní době nejzranitelnější. To znamená obcím do 100 obyvatel,“ uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Pardubického kraje Miroslav Krčil. Pro ně je připravena částka 250 tisíc na jeden projekt bez nutnosti spoluúčasti. V případě obcí od 101 do 300 obyvatel je to částka 110 tisíc korun se spoluúčastí minimálně 40 procent. U obcí od 301 do 2000 obyvatel pak částka stejná – 110 tisíc korun, ovšem s minimální spoluúčastí 50 procent.

„Jsem přesvědčen o tom, že v této složité době je potřeba poskytnout peníze přímo obcím bez dalšího přerozdělování. Na konkrétní projekty, konkrétní investice a opravy. Vidím to jako nejefektivnější způsob podpory venkova,“ dodal Miroslav Krčil.

„Osobně jsem konzultoval zvažované možnosti s několika desítkami starostů, kteří často zároveň působí i ve vedení mikroregionů a místních akčních skupin po celém Pardubickém kraji. Jejich realistického názoru si velmi vážím a je pro mne důležitý. Výsledkem této debaty je právě shoda na tom, že bychom neměli omezené prostředky z POV tentokrát drobit, že je potřeba prioritně pomoci těm nejmenším a udržet podporu vesnických prodejen. Chápu tento výsledek jako kompromis, byť jeho součástí je i nevyhovění žádostem mikroregionů a místních akčních skupin,“ vysvětlil dále radní.

Pro letošní rok bylo v rámci POV Pardubického kraje podáno 450 žádostí v celkové hodnotě bezmála 100 milionů korun. Podpory venkovských prodejen se týkalo 106 žádostí v součtu přes šest milionů korun, 28 žádostí podaly mikroregiony a 13 žádostí místní akční skupiny.

„Věřím, že se celospolečenská situace v brzké době začne zlepšovat, že pandemie nemoci covid-19 ustoupí a že Pardubický kraj bude moci postupně podporu venkova opět navyšovat. Udělám maximum pro to, abychom v dalších letech mohli podpořit náš venkov větší sumou peněz,“ sdělil Miroslav Krčil.*

/zr/

 

Zanikání malých prodejen zpomaluje. Vývoj, který Asociace českého tradičního obchodu předpokládala, nyní potvrzuje i aktuální zjištění společnosti Nielsen. V roce 2019 zaniklo 195 nezávislých prodejen o velikosti do 400 m². To představuje téměř dvoutřetinový pokles oproti roku 2018.

Výrazně nižší počet uzavřených menších českých obchodů s potravinami kontrastuje s předchozími roky. V roce 2018 zaniklo 513 prodejen, o rok dříve dokonce 1082. Nyní se dlouhodobý trend mění. „Posledních pět let vysvětlujeme starostům, hejtmanům i na ministerstvech význam a důležitost malých prodejen zejména ve venkovských oblastech. A daří se nám to. V současnosti už téměř polovina krajů podporuje fungování nejmenších venkovských prodejen a rovněž mnozí starostové si uvědomují, že mít fungující prodejnu je pro život v obci naprosto nezbytné,“ hodnotí aktuální vývoj Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

V roce 2017 měl nezávislý trh 13 758 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, o dva roky později to bylo 11 940 prodejen. Za poslední tři roky tak český maloobchod přišel o 1818 prodejen o výměře do 400 m². Ty zajišťovaly obchodní obslužnost především v menších městech a na venkově.

„Nejnovější čísla ukazují, že se situace na českém maloobchodním trhu s potravinami pomalu uklidňuje. Zaniká méně malých prodejen a podobně sledujeme také značný pokles vzniku nových super a hypermarketů. Trh se po dvou letech, relativně silných poklesů, stabilizoval a to hlavně v nejmenším formátu, tzv. smíšenek do 50 m²,“ vysvětluje Lubomír Mechura, ředitel společnosti Nielsen.

Důležitost fungování malých prodejen v blízkosti bydliště jasně ukázala i současná koronakrize. „V době největší krize upřednostnilo více zákazníků než obvykle nakupování v menších obchodech právě v blízkosti svého domova. Uvědomili si totiž, jak důležitou roli pro ně hrají prodejny v místě, kde žijí a do kterých nemusejí dojíždět. Podpora lokální ekonomiky je pro budoucnost naprosto klíčová,“ uzavírá předseda AČTO Pavel Březina.

/zr/

Ilustrační foto: archiv AČTO*

 

Dezinfekční prostředky, ústenky a další ochranné pomůcky obdrželo minulý týden od Královéhradeckého kraje celkem 139 malých prodejen, které sdružuje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Královéhradecký kraj minulý týden předal prodejnám v rámci boje proti šíření koronaviru covid-19 celkem 10 tisíc roušek, 2 tisíce rukavic a 25 litrů dezinfekce. „Jsme moc vděčni Královéhradeckému kraji a hejtmanovi Jiřímu Štěpánovi za tuto formu pomoci. Především menší prodejny, které nenakupují zboží v tak velkých objemech, totiž mají velký problém dostat se k ochranným pomůckám a dezinfekcím. A když už se k nim dostanou, pak jsou jejich ceny většinou přemrštěné,” uvedl Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje na 7000 prodejen se zhruba 30 tisíci zaměstnanci.

Královéhradecký kraj podporuje venkovské prodejny dlouhodobě. V rámci dotačního programu na podporu provozu venkovských prodejen, který vyhlásil už v roce 2018, kraj letos rozdělil mezi 76 prodejen 3,2 milionu korun.

„Vedle lékařů, sester a všech, kteří v současné době bojují s šířením koronaviru, jsou v první linii také prodavači, prodavačky a další zaměstnanci obchodů, díky kterým je život alespoň z části takový, jako před vypuknutím pandemie. Je důležité, aby i oni měli dostatek ochranných prostředků a chránili tak sebe a všechny kolem. Za celý Královéhradecký kraj jim děkuji za jejich obětavost,“ vysvětlil důvod této podpory hejtman Jiří Štěpán.

Právě prodavači patří mezi nejexponovanější profese, pokud jde o rizika spojená s nákazou. “Velké ocenění za to, že prodejny zůstávají otevřené, jsme zaznamenali i od starostů. Mnoho z nich nosilo prodavačkám roušky, aby obchody nezavřely. Navíc později ty prodejny fungovaly samy o sobě jako sběrné místo šitých roušek zadarmo pro obyvatele, kteří je ještě neměli,” dodal Pavel Březina.*

/zr/

K foto:

Hejtman Jiří Štěpán předává ochranné pomůcky vedoucí prodejny Pramen v Nechanicích

Foto: archiv

V tuzemských rodinných firmách dochází ke generační obměně. Nikdo v České republice však neví, kolik jich v současné době přesně je. Jsou to přitom právě rodinné firmy, kterým lidé velmi důvěřují, spojují totiž tradici, zájem a úsilí mít kvalitní produkty a služby. Často fungují v zemědělství a na venkově. Proto se o nich mluvilo i na 46. ročníku mezinárodního agrosalónu Země živitelka, který se koná v Českých Budějovicích. Probrala se obslužnost venkova jako taková včetně nedostatku malých obchodů. A také nové formy podpory, kterou chystá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Obslužností venkova se stát musí zabývat. Mladí lidé totiž z obcí často odcházejí do měst, protože na vsi nemají k dispozici potřebné služby. Což samozřejmě, a možná ještě víc, vadí také starším generacím, které se z venkova zřídkakdy vůbec dostanou. Pomoci mimo jiné může podpora rodinných firem, které tradičně velmi dobře fungují v zemědělství.

Víme, že například v Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností právě rodinné firmy. Vnímáme je jako základ zdravé a odolné ekonomiky a víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno tzv. usnesením ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a aktivit MPO jejich oficiální definici,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává, že ČR se zařadila mezi osm zemí EU, které vytváří specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově.

„V tuzemských rodinných firmách nyní dochází ke generační obměně. Často ale neví, jak si s ní poradit. V tom chceme podnikatelům a živnostníkům pomoci mimo jiné vzděláváním formou specializovaných oborů a programů na vysokých školách či speciálními kurzy, které může stát podpořit. I proto jsme potřebovali jejich definici, abychom je dokázali identifikovat,“ říká členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová.

Karel Havlíček souhlasí a dodává, že dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že se podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají či nikoliv.  Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je podle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.

MALÉ OBCHODY NA VENKOVĚ S LEPŠÍ BUDOUCNOSTÍ?

Se zemědělstvím, tedy i s aktuálně se konajícím agrosalónem Země živitelka, souvisí také malé obchody na venkově. Přesto, že často nabízejí kvalitní regionální potraviny, prodej kvůli vylidňování venkova není vždy úspěšný. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat.

„ Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. “ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2 000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly získat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty.“

Ministr připomněl, že poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně připravuje vláda opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskusi jsou i změny zákona o významné trží síle.

Opatřeními se zabývá sedmičlenná pracovní skupina při MPO.  Na čem přesně se domluvila, by mělo zaznít do konce letošního roku. „Už teď je zřejmé, že v materiálu, který budeme chtít zřejmě letos v listopadu předložit, by měly být tři základní věci: snížení administrativy, zmírnění dopadů legislativy a adresné dotace,“ upřesňuje předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka a dodává: “Na začátek by stačilo cca 300 milionů korun, které by se investovaly do udržitelnosti malých obchodů na venkově. Částku by nemusel celou hradit stát, mohly by se na ní podílet i samosprávy, tedy kraje a města.“

„Cesta, jak udržet služby na venkově, je zejména formou motivace. Souhlasím s návrhy předsedy AČTO. Musíme si ale uvědomit, že hlavní problém je v tom, že lidé nakupují v obchodních řetězcích ve městech, často ve slevových akcích, čemuž malý obchodník na vesnici těžko konkuruje.  Podobný problém řeší ve všech zemích. Chceme postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru, doplňuje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Současně připomíná, že v některých krajích, jako je třeba Kraj Vysočina či Pardubický kraj, už fungují granty, z nichž kraje finančně pomáhají udržet obchod v malých obcích.

(O fungování malých venkovských prodejen a o možnostech, které jim poskytuje vstup do franšízy, psala Moderní obec ve svém letošním červnovém vydání – pozn. redakce).

/zr/

Ilustrační foto:

Malá venkovská prodejna v Machové na Zlínsku o čtyřiceti metrech čtverečních prodejní plochy úspěšně využívá svého vstupu do franšízy Družstva CBA CZ

Foto: Radka Řezníčková

 

 

Malé vesnické obchůdky zející prázdnotou a určené k prodeji. Tuto smutnou realitu některých míst na svém území chce řešit Olomoucký kraj. Nově totiž plánuje vytvořit dotační projekt, který by ztrátové prodejny na venkově pomohl zachovat při životě.

„Jde o naše nové opatření, kterým chceme podpořit život v malých obcích. Nový dotační titul se však teprve připravuje a nakonec ho bude muset schválit krajské zastupitelstvo,“ uvedl náměstek hejtmana František Jura.

Krajská podpora by mohla směřovat k těm obchodům, které nabízejí například základní potraviny, ale kvůli konkurenci velkých supermarketů jsou ve ztrátě a bojují o přežití. Záchranný plán počítá s tím, že jejich ztrátu by kraj hradil napůl společně s dotyčnou obcí.

„Jde nám o to, aby na venkově zůstaly zachovány základní služby, aby si lidé měli kde koupit čerstvé pečivo nebo máslo. Třeba pro seniory je velmi těžké dojíždět do obchodů ve větších městech,“ vysvětlil novou krajskou iniciativu hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.*

/zr/

Ilustrační foto: Pojízdná venkovská prodejna (archiv SMO ČR)

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down