V Centru architektury a městského plánování (CAMP) byl včera vyhlášen vítěz mezinárodní urbanistické soutěže na novou podobu Florence. Stal se jím tým složený z architektonických studií UNIT architekti, A69 – architekti a MARKO&PLACEMAKERS. Návrh zanedbaného území kombinuje složitou dopravní infrastrukturu s nově navrhovanými ulicemi, náměstíčky a obytnými domy. Mezinárodní porota rozhodla také na základě názoru veřejnosti, která se k finálním návrhům mohla vyjádřit.

Který z obyvatel Prahy či jejích návštěvníků by neznal Florenc,  jeden z nejvytíženějších pražských dopravních uzlů, ale také lokalitu, kde je autobusové nádraží. Jedná se o brownfield pouze kilometr od Staroměstského náměstí. Soutěž Florenc21 měla za cíl vybrat nejlepší návrh pro obnovu tohoto komplikovaného území, do nějž již od historie zasahovala infrastruktura. Hlavní město Praha se domluvilo s majiteli pozemků ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development a společně za podpory Institutu plánování a rozvoje (IPR) vyhlásili v březnu 2021 mezinárodní urbanistickou soutěž s názvem Florenc21.

Vítězný tým složený ze studií UNIT architekti, A69 – architekti a Marko&Placemakers ve svém návrhu představil čtvrť, kterou budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby. Lokalitu bude protínat mnoho ulic a uliček, aby byla čtvrť dobře prostupná. Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem. Následným krokem bude rozpracování návrhů do urbanistické studie.

Z celkem 57 přihlášených se do finále soutěže probojovaly, mimo vítězný tým, také švýcarský tandem agpsArchitecture a Atelier Girot, IBV Hüsler a nizozemští de Architekten Cie., LOLA Landscape Architects s českým ateliérem M2AU. Oba další finalisté se umístili shodně na 2. místě.

„Klíčovou součástí celého území je i pražská magistrála, kterou soutěžící ve svých návrzích řešili. Vítězný návrh uvažuje nad takovým budoucím řešením magistrály v prostoru Těšnova, které dává příležitost pro vytvoření nového městského parku. Díky tomu se debata o ní opět prohlubuje. Jsem rád, že byla sestavena velmi silná porota, která se svými silnými kvalifikovanými názory vybrala ten nejlepší návrh. Věřím, že tímto krokem jsme se posunuli o pár kilometrů směrem do Evropy,“ komentuje Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora

„Jsem rád, že město v tomto případě bylo silou, která hájí městské zájmy, ale zároveň bylo i partnerem, který pomáhá koordinovat složité procesy ve městě, a to jak územářské, majetkové, dopravní, sítové, památkové a v neposlední řadě otázky týkající se modrozelené infastruktury. Výsledkem soutěže tak bude fungující organismus města, město lidských rozměrů a kvalitního veřejného prostoru. Blahopřeji vítěznému týmu, který tento koncept naplnil nejlépe, zároveň bych nechtěl zapomenout na všechny, co se na zadání a přípravě soutěže podíleli,“ dodává Petr Zeman, předseda Výboru Zastupitelstva pro územní rozvoj.

„Florenc je pro Prahu jakousi jizvou, která bude díky této soutěži konečně zacelena. Rád bych proto poděkoval stávajícímu vedení města, za to, že ve velmi krátké době dokázali na pražské poměry zázrak, protože se dokázali dohodnout se všemi politiky, investory i vlastníky. Jsem velmi rád, že v tomto případě byla zvolena soutěž i se zapojováním veřejnosti a věřím, že to bude standard i do budoucna,“  říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Florenc ale nepřijde ani o svou současnou klíčovou funkci, kterou je autobusové nádraží, spojující Prahu s celou Evropou. V budoucnu projde modernizací a integrací do struktury města. Na dalším dopracování vize budoucnosti autobusového nádraží bude vítězný tým úzce spolupracovat s provozovatelem autobusového nádraží společnosti ČSAD Praha holding a.s.

„Jde o první pokus vstoupit do tohoto území s městem pro život se zachování a rozvíjením stávající infrastruktury. Jde o velmi komplexní úkol skloubit infrastrukturu s městem, navíc využít ji novým způsobem a propojit ho. Velice důležitá byla právě volba neanonymního soutěžního workshopu, který umožnil přímou interakci mezi týmy, porotou, klienty a odborníky. To ukazuje, že pro takto složitá území je to nevhodnější způsob hledání řešení, pro české prostředí unikátní a příkladné,“  říká Pavel Vráblík, ČSAD Praha Holding.*

/ev a TZ/

 

Klima se podstatně mění. Průměrná teplota v Česku za posledních 60 let vzrostla již o dva stupně. Nové podmínky ovlivňují i plánování měst. Co mohou s problémem dělat?

„Budovy i veřejný prostor je nutné navrhovat tak, aby byly připraveny na vlny sucha a veder,“ dodává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Jak adaptovat města a stavby na klimatické změny ukáže další ze série přednášek RethinkArchitecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Přednáška na téma Odolná města se uskuteční ve čtvrtek 2. prosince od 19 hodin a bude možné ji sledovat buď živě v CAMP nebo online na facebooku CAMP a campuj.online.

Fredy Wolf, který na vídeňském magistrátu spoluzodpovídá za architekturu, tvorbu města a plánování veřejných budov, promluví ve svém příspěvku o strategii plánování v souladu se záměrem adaptace na změnu klimatu. Vycházet bude ze strategického plánu Vídně Urban Heat Islands. Představí také projekt BERTA, který se týká ozeleňování fasád. „Z pohledu adaptace na změnu klimatu by měly budovy a veřejné prostory hrát velkou roli ve zlepšování městského mikroklimatu a tím také přispívat ke zkvalitnění života ve městech,“ říká Fredy Wolf.

Zakladatel stavební společnosti LIKO-S, Libor Musil, na akci představí areál živých staveb ve Slavkově u Brna.  Firma LIKO-S vyvinula řešení pro přírodní tepelnou stabilizaci budov. Ve slavkovském areálu je vidět, jak mohou vypadat budovy v budoucnosti. Kancelářské i průmyslové objekty mají zelené střechy i stěny. Naše zelené stavby ukazují nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí,“ říká Libor Musil.

Přednášku na téma Adaptace města na změnu klimatu přednese Martin Ander, specialista na komunální projekty v oblasti klimatických adaptací a moderní energetiky. V současné době vede program Adapterra Nadace Partnerství. V rámci středoevropského projektu LIFE TreeCheck pomáhá s týmem spolupracovníků uvádět do praxe v pilotních městech opatření podporující komplexní přístup ke zvyšování odolnosti na dopady změny klimatu.

Prezentaci na téma odolnost představí Klára Filaunová. Ta se věnuje nastavování urbánních procesů a dlouhodobých strategií, které vedou k vytvoření kvalitního městského prostředí. Kontinuálně usiluje o zlepšení stavu českého územně plánovacího prostředí. Právě to zpracovává ve výzkumném tématu JOP neboli Jak organizovat plánování.

Klimatický balíček EU má podle expertů splnitelné cíle, měl by ale respektovat možnosti členských zemí a promyslet jeho dopady na hospodářství a občany. Zaznělo to včerejším na senátním semináři o dekarbonizaci české ekonomiky do roku 2030. Evropská komise chce do uvedeného roku snížit opatřeními pod názvem Fit for 55 emise v Evropské unii o 55 procent.

"Respektujeme ten závazek, zároveň si ale myslíme, že není respektována technologická neutralita," uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Podle něj je třeba navrhovaná opatření ještě přezkoumat, zda jsou proveditelná. Například cíle v oblasti čisté energetiky bude schopna ČR splnit, cíle v oblasti vytápění, chlazení nebo dopravy jsou ale podle náměstka pro Česko nerealizovatelné.

Neděla uvedl, že cíle v úsporách konečné spotřeby energií Česko plní ze 70 procent, takže jejich zamýšlené zvýšení z 0,8 procenta ročně na dvojnásobek je v ČR nesplnitelné, neboť do úspor nově nebude možné započítat omezování fosilních paliv.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého je třeba propočítat dopady opatření na výrobce. Podobné námitky měl i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, podle něhož se z plánů Evropské komise pod názvem Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) musí stát Real Deal, tedy uskutečnitelná dohoda. K větší opatrnosti a realitě nabádají rovněž starostové měst a obcí, jak zmiňovali na tiskové konferenci SMO ČR, na jejichž bedra pak dopadne realizace stanovených cílů.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek uvedl, že návrh Evropské komise jen plánem pro Západní Evropu a její přežití. Nejsou známé jeho dopady na obyvatele, z jejichž odvodů budou státy platit realizaci opatření ve veřejné sféře, dodal Samek. Europoslanec Luděk Niedermayer uvedl, že plán se bude projednávat v unijních orgánech nejméně rok. Jeho cíle pokládá za dosažitelné, ale podle něho je třeba na rozšíření obnovitelných zdrojů energie využít nejméně třetinu z jednoho bilionu eur (zhruba 25 bilionů korun), který má být v rámci EU vyčleněn.

Cestou má být větší využívání obnovitelných zdrojů, tedy rozvoj solárních a větrných elektráren. Česko usiluje o možnost více využívat jadernou energii, což však některé státy EU nebo ekologické organizace odmítají.

Senát bude klimatický balíček projednávat v pátek 5. listopadu, což je poslední den, kdy mohou parlamenty členských zemí vznést k jednomu ze souboru opatření své připomínky. Pokud by se na nich shodla třetina parlamentů, Evropská komise by je musela přezkoumat, uvedl předseda pořádajícího evropského výboru Mikuláš Bek.

/zr/*

 

K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné. Ale celkové množství odpadů vloni opět mírně vzrostlo, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití.

Stále se však skládkuje na plný plyn. Téměř padesát procent (48 procent) komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.
Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (z 37,4 na 38,5 mil. tun), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tisíc tun). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 %, o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.
„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR
V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok (166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 procent využito, z toho 86 procent materiálově a 4 procenta energeticky. Na skládkách skončilo až 10 procent všech odpadů.

Komunální odpady
Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 procent komunálních odpadů.

Více na: Produkce a nakládání s odpady v r.2020

/zr/*

Podlahoviny, trvanlivé nátěry kuchyňských spotřebičů i léčiva – jen malý výčet širokého uplatnění výrobků české chemičky SPOLCHEMIE, Společnost se 165letou historií sází na ekologii, modernizuje výrobní procesy a omezuje svou uhlíkovou stopu. Dosáhnout „zelenější“ produkce jí pomůže čerstvě uzavřená smlouva s ČEZ ESCO na dodávku bezemisní elektřiny. Od nynějška až do konce roku 2024 SPOLCHEMIE odebere přes 900 GWh elektřiny vyrobené v českých jaderných elektrárnách. Zájem o čistou elektřinu mezi velkými firmami stále roste i v souvislosti s naplňováním evropských klimatických závazků.

Smlouvu na odběr bezemisní elektřiny uzavřela SPOLCHEMIE s ČEZ ESCO na objem zhruba 280 GWH ročně. Celkem tak do konce roku 2024 SPOLCHEMIE uspoří 480 tisíc tun CO2. Tlak na snižování produkce skleníkových plynů vychází z evropských klimatických závazků. Členské státy EU se shodly na zpřísnění klimatických cílů k roku 2030, celkové emise se tak musí omezit nejméně o 55 procent oproti roku 1990. Do roku 2050 chce Evropská unie – podobně jako Japonsko, Jižní Korea, Kanada nebo Brazílie – dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Jako významná průmyslová firma chceme jít příkladem ostatním firmám nejen v našem oboru. Naše závazky týkající se životního prostředí bereme velmi vážně a neustále modernizujeme naše výrobní postupy. Jako jedna z prvních českých chemických společností jsme se už v roce 1994 přihlásili k celosvětové iniciativě odpovědného podnikání v chemii Responsible Care. Za další logický krok v naší strategii stát se zelenou SPOLCHEMIÍ považuji, aby celý náš výrobní proces poháněla čistá energie s nulovou klimatickou stopou,“ hodnotí význam uzavřené smlouvy Daniel Tamchyna, generální ředitel společnosti.

 

„Těší nás, že roste zájem o dodávky bezemisní elektřiny. Společnosti jako SPOLCHEMIE jdou ostatním příkladem. V tuto chvíli už dodáváme bezemisní elektřinu z jádra desítce firem a s dalšími jednáme,“ doplňuje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, která je předním dodavatelem energeticky úsporných řešení pro firmy, města a obce.*

/zr/

Poslední říjnový den patří Světovému dni měst (World Cities Day), jehož cílem je zvýšení povědomí o globální urbanizaci a jejích dopadech. Obecným mottem Světového dne měst je „Lepší město, lepší život“, přičemž tato iniciativa se každý rok zaměřuje na odlišné téma. Tím letošním je adaptace měst na klimatickou odolnost.

„Změny klimatu a přizpůsobení se jim jsou velkým tématem i pro Evropskou unii; jsme proto rádi, že na něj reaguje i Světový den měst OSN. Ten se letos zaměří na zvýšení povědomí o klimatických změnách a reakci měst na ně. Zároveň poskytne možnost sdílet efektivní řešení a možné cesty, jak se bránit oteplování a dalším negativním klimatickým jevům,“ uvedla Daniela Grabmüllerová, náměstkyně pro řízení sekce koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. „Klimatické změny jsou jednou z hrozeb udržitelného rozvoje, která dopadá na velká i malá města – ať už v podobě záplav, sesuvů půdy nebo extrémních teplot. Více než půl miliardy lidí žijících ve městech je už teď ohroženo stoupající hladinou moří a stále častějšími bouřemi. Právě z prostředí měst by tak měla vzejít řešení založená na vědeckém výzkumu a zapojení podniků,“ dodala Grabmüllerová.

Světový den měst se slaví od roku 2014 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Hlavním hostitelem letošní iniciativy je egyptský Luxor. Ve svém prohlášení k letošnímu Světovému dni OSN upozorňuje, že v příštích dvou desetiletích se povodně dotknou obyvatel nejméně 136 světových megaměst. V polovině století by pak klimatické změny ve městech mohly ohrožovat až 3,3 miliardy obyvatel.

Cíle a závazky v oblasti rozvoje měst a bydlení koordinuje na celosvětové úrovni  Program OSN pro lidská sídla (UN-Habitat), který je zaměřen na zlepšování života ve městech. Věcným gestorem tohoto programu v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj.*

/zr/

Priority 2021+ jsou jako programový dokument Svazu schváleny. Jejich příprava trvala několik měsíců a spolupracovala na nich řada odborníků. Výsledkem je dokument, ve kterém Svaz vyzdvihuje svoje nejpodstatnější úkoly v dalším období. A jejich splnění nebude lehký úkol. Současně byla na společenském večeru Sněmu pokřtěna kniha starostovských příběhů s názvem Starostenské humoresky a oceněny významné osobnosti veřejné správy.

Právě ukončený XVIII. sněm Svazu, který tentokrát proběhl v Hradci Králové, v Kongresovém centru Aldis ve dnech 21.–22. října t. r., měl jeden zásadní úkol, odsouhlasit a schválit Priority 2021+. Tyto priority byly dlouho zpracovávány napříč odborníky z území a bylo hledáno jejich jasné, stručné a výstižné vyjádření.

Nastavení základních a zásadních cílů a ůkolů pro následující období,“ říká předseda Svazu a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje, „hraje důležitou úlohu i při navazování dialogu s novou Poslaneckou sněmovnou. Na čem budeme stále trvat, je bezesporu zachování spojeného modelu veřejné správy ve stavebním řízení, i nadále odmítáme schválenou institucionální změnu, podporujeme vznik speciálního stavebního úřadu na liniové stavby a požadujeme posílení kompetencí územních samosprávných celků v oblasti územního plánování.“

Mezi další priority patří i zakotvení povinnosti státu územním samosprávným celkům zajistit financování úkolů v rozsahu, ve kterém je stát na územně samosprávné celky přenáší. Jakýkoliv zásah ze strany státu, který má rozpočtový dopad na straně výdajů územních samosprávných celků, musí být státem finančně vyrovnán na straně příjmů územních samosprávných celků. 

Prioritou je i zajištění odpovídající odměny výkonu funkce volených zástupců územních samospráv. Svaz měst a obcí ČR požaduje zavedení automatické valorizace odměn zastupitelů obdobně jako je tomu u ústavních činitelů.

S výkonem funkce je spojen náš požadavek na prodloužení funkčního období zastupitelstev obcí na 6 let a úpravu volebního systému tak, aby zastupitelstvo obcí bylo složené dle skutečné vůle voličů a byla posílena jeho legitimita.

Pro další období, možná více než kdy dříve, se jeví důležitým i úkol navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní tak, aby se samotný podíl obcí čím dál tím více přibližoval hodnotě jedné třetiny v rámci rozpočtového určení daní.

Samozřejmostí v prioritách nadále zůstává oblast digitalizace a kyberbezpečnosti a mnoho dalšího.

Letošní Sněm přinesl i diskusi nad tématem evropské zelené legislativy. Svaz měst a obcí ČR připravil výzvu Parlamentu ČR, ve které nabádá k rozumnému přístupu při zavádění ekologických opatření a k respektování odlišných zeměpisných podmínek a historických zkušeností jednotlivých členských zemí. Zamýšlenými adresáty jsou především senátorky a senátoři. Právě v jejich rukou je nyní možnost vystavit souboru evropských zelených předpisů „žlutou“ či „červenou“ kartu a upozornit tak Unii na závažnost nepříjemných dopadů, které může mít honba za uhlíkovou neutralitou na stát, obce, a především každého jednotlivce. Vzkaz výzvy SMO ČR je jasný: chraňme přírodu, ale neničme přitom sami sebe.

Hosty letošního sněmu byli také zástupci zahraničních delegací. Poprvé jsme uvítali delegaci zástupců Rakouského svazu obcí, kterou reprezentoval prezident asociace, pan Alfred Riedl, výkonný ředitel pan Walter Leiss a další zástupci kanceláře. Na jednání v rámci Sněmu s nimi hovořili předseda Komory obcí SMO ČR Pavel Drahovzal a další zástupci Svazu měst a obcí o výzvách, před kterými stoji české i rakouské obce v tomto období. Posílení přeshraniční spolupráce nebo sdílení zkušeností v oblasti komunální energetiky jsou do budoucna oblasti, ve kterých je možno posílit spolupráci. Sněmu se dále také zúčastnil pan Martin Červenka, člen předsednictva ZMOS, tedy Sdružení slovenských měst a obcí.

Závěr prvního jednacího dne XVIII. Sněmu patřil slavnostnímu křtu publikace s názvem Starostenské humoresky. Tato kniha vznikala spoluprací starostů a starostek, kteří zaslali svůj starostenský příběh či zamyšlení o práci starosty, s kanceláří Svazu. Obsahuje řadu autentických příspěvků ze života našich starostů a starostek, veselých i smutných, tak, jak je přináší sám život. Obraz na obálce je dílo malířky Věry Kubík-Kdolské.

Vyvrcholením společenského večera bylo předání ocenění osobnostem veřejné správy, mezi kterými letos byli například Marie Kostruhová, bývalá ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly MV nebo Jaromír Zajíček, bývalý předseda Sdružení tajemníků.*

/TZ SMO ČR/

Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské infrastruktury, příprava na transformaci za využití nových plynů s ohledem na celoevropské „zelené“ plány, plynofikace sektoru teplárenství kvůli odklonu od využívání uhlím nebo aktivní pomoc české vládě při jednání s Evropskou komisí. To jsou zásadní teze, jež vyplynuly ze 27. Podzimní plynárenské konference na téma „České plynárenství v kontextu vnitrostátního plánu pro oblast energetiky a klimatu“, která se konala 11. a 12. října 2021 v Praze. Generálním partnerem on-line konference se stala společnost GasNet, partnery pak Pražská plynárenská Distribuce a EG.D.

Úvodní slovo patřilo Martinu Slabému, předsedovi Rady Českého plynárenského svazu (ČPS), jehož se svými zdravicemi vystřídali Martin Gebauer, Managing Director and Head of Central and Eastern Europe, MIRA Executive Chairman, ze skupiny GasNet, a Claudia Viohl, generální ředitelka skupiny E.ON v ČR. Všichni tři zdůraznili nezastupitelnou roli plynu jako dostupného a bezpečného paliva v postupné transformaci na bezemisní ekonomiku. „Současná krize trhu s energiemi dává nepřehlédnutelný impulz k systémovým změnám v energetické politice, evropské i tuzemské. Dnes tu krizi dokážeme zvládnout, za pět let už to nemusí být možné,“ zdůraznil M. Slabý.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, nastínila zásadní výzvy pro Českou republiku. Podle ní je to právě plynárenství, které přeměnu tuzemské energetiky umožní, ať už jde konkrétně o elektroenergetiku, teplárenství nebo dopravu. „Je nezbytné si přiznat, že plyn je klíčovým hybatelem udržitelné energetiky. Využitím dostupných plynových technologií navíc dosáhne EU i ČR rychlého snížení emisí,“ uvedla L. Kovačovská s tím, že změny musí doznat i samotné plynárenství. Jako příklad uvedla větší využívání biometanu či vodíku a s tím související proces postupného ozeleňování a dekarbonizace. Podpora by se měla týkat kogenerace a zachování či dalšího rozvoje centrálního zásobování teplem, jemuž bude umožněna transformace na zemní plyn.

Důležitou roli zemního plynu vyzdvihl také Radek Benčík, jednatel NET4GAS. Zmínil, že společnost plánuje posílení výstupní kapacity z přepravní soustavy do regionu severní Moravy a zároveň připravuje soustavu i na jiné typy plynů včetně vodíku. Společnost NET4GAS je zakládajícím členem iniciativy European Hydrogen Backbone, která představuje vizi možného rozvoje plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku. „Plynárenská infrastruktura bude v nejbližších letech i nadále sloužit pro přepravu zemního plynu, v delším časovém horizontu zajistí přepravu dekarbonizovaných plynů, například vodíku,“ je přesvědčen R. Benčík.

Plyn jako jediná možná náhrada uhlí v sektoru teplárenství

Jak připomněl Andrej Prno, ředitel operativního Asset Managementu skupiny GasNet, dekarbonizace teplárenství je nevyhnutelná pro splnění klimatických cílů České republiky. Přechod z uhlí na zemní plyn je proto společným cílem teplárenských i plynárenských společností. Jak GasNet, tak i ostatní provozovatelé distribučních soustav v ČR vyhodnocují potenciál a připravenost na plánovanou změnu. „Celková úroveň plynofikace v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Distribuční soustava byla historicky stavěna na větší kapacity, než na jakou je nyní využívána,“ sdělil A. Prno s tím, že GasNet zmapoval trh se zdroji uhlí a identifikoval 101 výrobců tepla s potenciálem přechodu na plyn. Podle posledních údajů potvrdilo již 41 tepláren přechod na plyn včetně navýšení stávající potřeby. Teplárenské zdroje, které se rozhodly přejít na zemní plyn, se primárně nacházejí v severních Čechách a na severní Moravě. V dlouhodobém horizontu lze podle A. Prna předpokládat postupný přechod ze zemního plynu na obnovitelné plyny, zejména biometan a vodík.

Zemní plyn jako efektivnější a komfortnější náhradu za uhlí v sektoru teplárenství jednoznačně spatřuje i Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. „Plyn je objektivně jedinou plnohodnotnou náhradou za uhlí pro české teplárenství. Pokud ovšem nebude v Bruselu notifikován zákon POZE anebo nebude zavedena uhlíková daň pro všechny výrobce tepla, tak ani plyn problém teplárnám s vysokými cenami kvůli rostoucí ceně emisních povolenek nevyřeší,“ konstatoval T. Drápela.

Aktivity v procesu postupné plynofikace tepláren vykazuje rovněž Energetický regulační úřad (ERÚ), jak připomněl Petr Kusý, člen Rady ERÚ. „Naše nové tarify, platné od roku 2022, boří bariéry připojení tepláren k plynárenské soustavě. Čím snazší bude změna pro teplárny, tím spíše ji spotřebitel nepozná na své peněžence či komfortu vytápění,“ informoval P. Kusý.

Také podle Reného Neděly, náměstka pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu, je zemní plyn reálnou cestou, jak dekarbonizovat teplárenský sektor. „Aktuální skokové růsty cen energií znamenají pro sektor plynárenství důležitou výzvu. V EU bude muset zemní plyn obhájit svoji úlohu v energetické transformaci,“ říká R. Neděla s tím, že jednání s Bruselem jsou ohledně možných ústupků dost obtížná a ČR v této souvislosti potřebuje další spojence. Navíc je i samotná evropská legislativa značně nepředvídatelná.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), informoval, že pro přechod tepláren na plyn je vyčleněno zhruba 80 miliard Kč. „Plynové“ projekty by měly být podávány co nejdříve, konkrétně v horizontu několika let, protože šance na jejich realizaci se průběžně zmenšuje a Evropská komise není nakloněna další podpoře zemního plynu. „Před sektorem plynárenství leží obrovská výzva. Pokud má přispět k transformaci směrem ke klimaticky neutrální Evropě do 2050, musí velmi rychle přijít s řešeními, která povedou k čistým nulovým emisím oxidu uhličitého v následujících dekádách,“ shrnul P. Zámyslický.

Funkční plynárenství je nezbytný předpoklad k dosažení výrazné dekarbonizace

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno, považuje plyn za řešitele mnoha budoucích výzev, ať už jde o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo samotnou pozici plynárenství jako nezbytného stabilizačního prostředku. „Bez plynu nelze zajistit bezpečný provoz elektrizační soustavy včetně teplárenství v žádné z možných variant rozvoje. Energetika pro dosažení výrazné dekarbonizace potřebuje funkční plynárenství,“ zdůraznil M. Macenauer. Aby elektrizační soustava spolehlivě fungovala, bude do roku 2050 zapotřebí zprovoznit nové plynové zdroje zajišťující přes 6000 MW pro výrobu a okolo 800 MW jako zálohu.

Jak uvedl David Šafář, člen představenstva EG.D., jejich společnost posiluje investice do rozvoje a obnovy distribuční sítě plynu včetně testování nových technologií s ohledem na rozvoj biometanu a vodíku.

První den konference zakončil kulatý stůl na téma „Plyn a jeho trading v (post)covidové době“. O cenotvorbě, spotřebě plynu v covidovém období nebo o naplněnosti zásobníku diskutovali Michal Slabý, ředitel strategie NET4GAS, Daniel Pexidr, výkonný ředitel a člen představenstva EP Commodities, Michal Pech, místopředseda představenstva RWE Supply & Trading CZ, Zbyněk Pokorný, obchodní ředitel RWE Gas Storage CZ, a Jiří Mlynář, vedoucí nákupu energií E.ON Energie.

Na rostoucí zájem o plyn je třeba navázat nabídkou komplexních služeb pro domácnosti a posílením spolupráce se školami pro výchovu budoucích odborníků

Druhý den plynárenské konference odstartovala Erika Vorlová, členka Management Boardu ve společnosti GasNet. Představila strategii ESG, která v GasNetu zahrnuje tři pilíře: udržitelnost a budoucnost plynu, péče o lidi i společnost kolem nás & odpovědné podnikání. Další tématem byl digitální rozvoj a cloudová řešení pro řízení financí, práci v terénu či evidenci plynárenských aktiv. Závěrečná část tohoto bloku byla věnovaná získávání a výchově budoucí plynárenské generace, ve které Erika zdůraznila důležitost spolupráce se školami.

Jan Zápotočný, místopředseda představenstva E.ON Energie, zmínil, že zájem o vytápění domů plynovými kotly roste. Zemní plyn má podle něj u domácností do budoucna potenciál, na druhou stranu komodita není všechno a zákazníci očekávají kompletní řešení své situace. „Oblíbenost zemního plynu hodně ovlivňují i kotlíkové dotace. Na další podporu výměn neekologických zdrojů je připraveno 14 miliard korun,“ připomněl J. Zápotočný s tím, že počátkem roku 2020 bylo v provozu ještě 365 tisíc nevyhovujících kotlů, které čeká výměna.

Plyn bude mít svou roli nejen teplárenství, ale také v dopravě nebo při dlouhodobém uskladňování energie

Podle Jiřího Šimka, jednatele innogy Energo, člena Rady COGEN Czech a člena Rady ČPS, je zemní plyn bezpečným a vyzkoušeným palivem na cestě k nízkoemisní budoucnosti jak v energetice, tak v dopravě. S přechodem tepláren z uhlí na plyn je podle něj zapotřebí začít co nejdříve, neboť samotná realizace se pohybuje mezi 5–7 lety. Jak dodal Lukáš Pokrupa, ředitel úseku Retail v MND, bezemisní ekonomiku zaplatí koncový zákazník. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na MŽP, připomněl, že zájem o plynové kotle v rámci programu kotlíkových dotací stoupá. Například v poslední výzvě o ně požádal každý třetí zájemce. S plynem se podle něj nadále počítá v jednotlivých dotačních programech a až 30 % financí z Modernizačního fondu má být vyčleněno právě na „plynové“ projekty. Zdůraznil také, že plyn jednoznačně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve velkých aglomeracích.

Zdeněk Kaplan, jednatel innogy Energo, uvedl, že tuzemská síť plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pokrývá celou ČR. Další rozvoj je podle něj závislý na roli plynu při naplňování klimatických cílů v dopravě. V oblasti kamionové dopravy se začíná postupně prosazovat zkapalněný zemní plyn (LNG) i s vlastní infrastrukturou. Do budoucna je také nutno počítat s rolí biometanu i vodíku. Důležitá přitom bude investiční podpora státu, zejména pokud jde o nové technologie. „Zdroje zeleného vodíku je třeba řešit v mezinárodním kontextu. Všichni dovážet nemohou, někdo musí i produkovat,“ zmínil Martin Paidar, člen představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP).*

/gar/

 Letos na podzim město Hradec Králové opět vyhlásí výběrové řízení na pronájem uvolněných startovacích bytů. Celkem se bude jednat o 60 bytů velikosti 1+kk a 2+kk. Část bytů je k dispozici okamžitě, další budou obsazovány po jejich uvolnění v průběhu následujícího roku. Podávat žádosti mohou osoby, které k datu podání ještě nedosáhly věku 32 let, mají ve městě trvalý pobyt nebo jsou zde zaměstnány, a také nevlastní byt ani jinou nemovitost určenou k bydlení.

„Startovací byty jsou ideálním řešením bydlení pro mladé lidi, protože jim nízký nájem umožní dosáhnout na plnohodnotné bydlení a zároveň si našetřit finance do budoucna. Obzvlášť v dnešní době, kdy jsou ceny nemovitostí velmi vysoké, je po tomto typu bydlení vysoká poptávka,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek.

Žadatelé kromě podmínek věku nebo bydliště či zaměstnání v Hradci Králové musí splňovat ještě další podmínky. „Žadatel například nesmí vlastnit byt ani jinou nemovitost určenou k bydlení, nesmí být dlužníkem města nebo městských organizací a je zaměstnán více než šest měsíců před podáním žádosti. Budeme také požadovat, aby se vybraný žadatel přihlásil k trvalému pobytu v Hradci Králové. Každý uchazeč o startovací byty může podat pouze jednu žádost, přičemž manželé nebo registrovaní partneři jsou považování za jednoho uchazeče,“ informuje náměstek primátora pro oblast správy majetku města Pavel Marek. Nájemné v těchto startovacích bytech zůstává nezměněno, je určeno ve výši 45,30 korun za metr čtvereční za měsíc.

K dispozici budou byty v lokalitách Svatojánská a Stromovka, také na Gočárově třídě nebo v ulicích Urxova, Pod Zámečkem, Divišova a Rybova. Předepsané formuláře můžou žadatelé odevzdávat pouze osobně na magistrátu města ve dnech 3., 10. a 15. listopadu vždy od 8 do 17 hodin, vyplněné žádosti o pronájem startovacích bytů budou přijímány pouze osobně, a v uvedených dnech v zasedací místnosti č. 199/A. Přihlášky nelze podávat elektronicky ani zasílat poštou. Přihláška do výběrového řízení bude od 15. října 2021 k dispozici na odboru správy majetku města, na webových stránkách města nebo na úřední desce. Na těchto místech budou postupně doplněny také další informace k výběrovému řízení včetně možnosti prohlídek bytů. Veřejné losování proběhne 22. listopadu od 15 hodin a bude provedeno zástupcem odboru interního auditu a kontroly ve velkém sále Adalbertina.Vítězný uchazeč bude mít možnost si konkrétní byt prohlédnout, a pak sdělit odboru správy majetku města, zda na něj chce uzavřít nájemní smlouvu. V případě jeho nezájmu, bude osloven další vylosovaný v pořadí. Nájemní smlouvy budou uzavírány od prosince. Větší počet bytů se bude postupně uvolňovat také v průběhu prvního pololetí roku 2022,“ dodává náměstek Marek.

/zr/

 

Pátý ročník Indexu byrokracie v České republice bohužel neoslavíme snížením administrativní zátěže. Byrokratická zátěž malých podniků meziročně vzrostla o 49 hodin na výsledných 272 hodin. „Jako problematické se v roce 2021 ukázalo nezvládnutí pandemie ze strany vlády, které se promítlo i v řadě chaotických nařízení. Ta dopadala i na podnikatele a vedle finančních nákladů stála podnikatele jejich čas,“ uvádí hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a analytik Liberálního institutu Pavel Peterka.

Index byrokracie za využití transparentní metodiky kalkuluje časovou náročnost všech známých státem uložených administrativní povinností, které malá firma musí během jednoho roku provozu plnit. Relativně jednoduchá metodika umožňuje Liberálnímu institutu každoroční přeměření výsledků a jejich srovnání v čase a se zahraničím. Výsledky jsou konkrétní a popisují reálnou situaci malé firmy v prostředí České republiky, což z nich činí vhodný nástroj na popis podnikatelského prostředí v České republice.

Je smutné, že v průměrné firmě stráví jeden zaměstnanec sedm týdnů prací pro stát a ne pro zákazníka,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Tato neflexibilita a potřeba mít na všechno státní razítko se pak negativně projevuje zejména v krizi, jakou jsme zažili např. zrovna minulý rok,“ dodává.

Zhoršení výsledku indexu byrokracie v České republice v roce 2021 přišlo především díky administrativně náročným požadavkům v souvislosti s povinným testováním zaměstnanců ve firmě. Nejvíce problematické nebylo samotné testování zaměstnanců, které by alespoň v nějaké frekvenci ve firmách probíhalo i bez povinnosti uložené státem. Jako problematická se jevila komunikace se zodpovědnými veřejnými orgány, evidence a povinná archivace výsledků. Jako časové náročné se ukázalo i pravidelné zjišťování informací ohledně platných protipandemických nařízení. Informace byly často těžce dohledatelné, a navíc docházelo k četným změnám.

Stát měl za úkol transparentně a předvídatelně rozhodovat v oblasti protipandemických opatření a o těchto rozhodnutích včas informovat veřejnost. Předvídatelnost a stabilita jsou pro zvládnutí takové situace naprosto klíčové. V této roli však stát naprosto selhal,“ komentuje výkon vlády během pandemie Pavel Peterka.

Letos index kromě České republiky vychází také na Slovensku, kde celková byrokratická zátěž vyšla na 225 hodin (o osm více než loni), a poprvé také v Severní Makedonii, kde vyšla na 146 hodin.

Regulace je svým způsobem daň. V podobě ztraceného času papírováním, který letos vyšel na 272 hodin, generuje ztrátu mrtvé váhy v podobě úbytku produktivity na straně zaměstnanců a podnikatelů, kteří namísto vlastní práce musí sedět nad lejstry a formuláři. To se pak promítá do užší nabídky a vyšších cen, kterým čelí zákazníci. V dlouhodobém hledisku znamená nižší produktivita nejen pomalejší hospodářský růst, ale díky rigidnějšímu trhu i menší míru inovací a větší míru nerovnosti s tím, jak je pro nové hráče těžší vstoupit do jednotlivých odvětví,“ zasadil výsledky do širšího kontextu ředitel výzkumu Liberálního institutu Jan Mošovský.

Index byrokracie zahrnuje do výpočtu pouze byrokratickou zátěž vycházející pouze z činností, které vyžaduje zákon. Aby bylo možné zařadit činnost modelové firmy do kategorie byrokratické zátěže, tak musí splnit dvě podmínky: 1) Tato činnost je vyžadována regulatorním rámcem, či jinou relevantní veřejnou autoritou, či orgánem. 2) Činnost neprojde testem trhu. Jedná se o činnosti, které by firma vykonávala i bez zákonné povinnosti.*

/zr/

 

Rok

Počet hodin strávených byrokracií

2017

247

2018

233

2019

226

2020

223

2021

272

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down