Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová předložila Vládě ČR soubor materiálů týkajících se Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek (NEN) včetně zprávy o fungování NEN za rok 2017. Všechny materiály byly Vládou ČR schváleny. Povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek začne platit od října letošního roku pro všechny zadavatele. Pro orgány státní správy bude využívání NEN povinné od prvního července.

V loňském roce jsme na MMR vynaložili značné úsilí na to, abychom maximálně vylepšili přívětivost systému NEN. Uživatelé tak například mohou zadat zakázku v mnohem kratším čase, než tomu bylo doposud. Administrátoři veřejných zakázek si totiž nyní mohou vybrat z možností, jestli upřednostní zjednodušený průchod systémem, nebo zda využijí průvodce, který sice administraci prodlouží, ale zase je krok za krokem celým procesem provede. Na konci května jsme také provedli několik zátěžových testů, které simulovaly předpokládané rozložení zátěže systému po 1. červenci. NEN má též nejvyšší možnou známku bezpečnosti podle nezávislého testu v porovnání s vybranými systémy jak ze státní správy, tak ze soukromého sektoru. Můžeme tedy říci, že je plně připraven převzít funkci povinného nástroje pro všechny uživatele,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Národní elektronický nástroj (NEN) byl spuštěn v roce 2015. Nyní je v něm je evidováno 654 zadavatelů napříč veřejnou správou. Jde o ministerstva, města, obce a sektorové zadavatele. Dále v něm Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje přes 5900 dodavatelů, což dělá  více než 14 000 uživatelů. V současné době je objem veřejných zakázek v NEN 83 miliard korun a počet veřejných zakázek činí více než 18 tisíc. K červnu 2018 už je přitom objem veřejných zakázek na úrovni 75% objemu celého roku 2017.

MMR hodlá v následujícím období i nadále zvyšovat uživatelskou přívětivost systému NEN, především pak jeho rychlost. Nadále bude pokračovat i ve školení uživatelů, kterých bylo do dnešního dne proškoleno už více než čtyři tisíce.*

/TZ MMR/

Zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady by měly napříště v rámci svých nákupů zohledňovat státní správa a samospráva. Vyplývá to z usnesení vlády, resp. schválení pravidel uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. Pro obce a města má usnesení charakter doporučení.

Z usnesení vlády č. j. 781/17, jehož návrh minulé pondělí 24. července kabinetu Bohuslava Sobotky společně předložili 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, vyjímáme:

Pravidla uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy

Státní správa a samospráva se zavazuje, že bude v rámci svých nákupů zohledňovat širší sociální, environmentální a regionálně ekonomické dopady. Bude usilovat o využití své kupní síly a svých možností k výběru výrobků, služeb a prací s nižším dopadem na životní prostředí, bude přispívat k cílům udržitelnosti na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni, k posílení sociální odpovědnosti a zavádění nových udržitelnějších výrobních a spotřebních vzorců, k podněcování inovací a pobídek průmyslu k vývoji výrobků a služeb s minimálními negativními environmentálními dopady. Řídí se při tom těmito pravidly:

Pravidlo č. 1: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje environmentální aspekty tohoto zboží a služeb. Tím trvale usiluje zejména o:

  1. omezení spotřeby energií;
  2. omezení spotřeby vody;
  3. omezení spotřeby surovin;
  4. omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy;
  5. omezení produkce odpadů;
  6. omezení uhlíkové stopy.

Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí – jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby „...se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“[1]. Environmentální požadavky, které státní správa a samospráva při nákupech uplatňuje, směřují k dosažení rovnováhy mezi environmentální šetrností, cenovou výhodností a dostupností na trhu.

Pravidlo č. 2: Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje sociální, resp. širší společenské aspekty související s nakupovaným zbožím, službami a stavebními pracemi. Tím trvale usiluje zejména o:

  1. podporu zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce;
  2. podporu vzdělávání, praxe a rekvalifikací;
  3. podporu důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce;
  4. podporu přístupu sociálních podniků a malých a středních podniků, které mají vliv na místní zaměstnanost, k veřejným zakázkám;
  5. podporu férových dodavatelských vztahů;
  6. respektování principů etického nakupování.

Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci. Podporou širších společenských aspektů v rámci nákupů zboží, služeb a stavebních prací státní správa a samospráva jako zadavatelé finanční prostředky vynakládají efektivně a maximalizují tak hodnotu, kterou za ně získávají.

Pravidlo č. 3: Státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru:

Státní správa a samospráva o svém environmentálně šetrném a sociálně odpovědném chování informuje veřejnost a svým příkladem motivuje i soukromý sektor. Nezbytnou součástí příkladného chování je zapojení vlastních zaměstnanců do celého procesu, zabezpečení odpovídající informovanosti a školení v problematice odpovědného chování a motivace k aktivnímu přístupu k dalšímu rozvíjení a posilování odpovědného přístupu veřejné správy.

K uvedeným pravidlům se časopis Moderní obec vrátí podrobněji už ve svém zářijovém vydání.*

/zr/

K foto:

Před jednáním vlády 24. 7. 2017

foto: archiv vlády

 

Národní elektronický nástroj pro zadávání veřejných zakázek stál 230 milionů korun a jeho spuštění do ostrého provozu se zpozdilo o dva a půl roku, plánovanou úsporu pro veřejný rozpočet ale nepřinesl. Veřejní zadavatelé jej využívají jen minimálně, protože to není povinné. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na základě kontroly financování Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ).

Podle Ministerstva pro místní rozvoj jde o problémy z minulosti.  MMR souhlasí se závěrem NKÚ, že elektronizace veřejných zakázek je správnou cestou k zefektivnění procesu veřejného investování a získání přehledu nad děním při zadávání veřejných zakázek. NEN umožňuje zadavatelům realizovat stejné zadávací postupy jako na elektronických tržištích. Ukončením systému elektronických tržišť a stanovením NEN jako centrálního tržiště tak bude zachován výstup projektu NIPEZ a zároveň dojde k úspoře finančních prostředků v odhadované výši až 80 mil. Kč.

Ministerstvo proto vítá kroky, které NKÚ MMR ve svém závěrečném protokolu doporučuje. Jak se ale uvádí v dnes zaslaném tiskovém prohlášení, ministerstvo již většinu z nich realizuje.

Například:

Stanovení jednotných standardů elektronických nástrojů – již realizováno prostřednictvím nové vyhlášky o elektronických nástrojích, která nyní jde do Legislativní rady vlády.

Zavedení povinnosti využívat při zadávání veřejných zakázek pouze certifikované nástroje – realizováno prostřednictvím Strategie elektronizace veřejných zakázek pro období 2016-2020 a v ní stanoveném postupném zavádění povinnosti využívat NEN s možností požádat o výjimku z využívání NEN, pokud využíváte certifikovaný nástroj.

Zintenzivnění komunikace s cílem zvýšit využívání NEN – MMR průběžně komunikuje se zadavateli s cílem zvýšit využívání NEN. Výsledkem je, že v NEN je k 15. 4. 2016 více než 300 veřejných zakázek v hodnotě více než 7 miliard Kč, přičemž mezi zadavateli jsou kromě ústředních orgánů státní správy (vedle MMR i Ministerstvo vnitra, kultury, zahraničních věcí) i územně samosprávné celky (Moravskoslezský kraj a další města a obce). MMR bude ve školicích a informačních aktivitách pokračovat i nadále.

MMR však musí reagovat na dva závěry NKÚ:

NKÚ: Porušení zákona o zadávání veřejných zakázek při vývoji NEN

MMR: Zmíněná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se datují do let 2011-2013. Jedná se tak o problémy, které byly zděděny a musí být řešeny až současným vedením.

 

NKÚ: Riziko navrácení evropských dotací v důsledku ukončení stávajícího systému elektronických tržišť.

 MMR: Výstupem projektu NIPEZ byla v oblasti elektronických tržišť jejich technická specifikace a nikoliv samotná elektronická tržiště. Vývoj a provoz tržišť je zajišťován soukromými společnostmi, kterým MMR hradí poplatky dle jejich využití zadavateli – například v roce 2015 MMR těmto společnostem uhradilo celkem 42 mil. Kč.*

 

Bude-li zákon o zadávání veřejných zakázek projednán v horní parlamentní komoře bez problémů, prezident jej podepíše a ve Sbírce zákonů bude vyhlášen během dubna, jak se očekává, pak vstoupí v účinnost 1. 7. 2016.

Poslanecká sněmovna včera schválila zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon, který má usnadnit zadávání veřejných zakázek a zajistí další průběh čerpání evropských dotací, prošel dolní parlamentní komorou u bude postoupen Senátu.

„Celý proces v Poslanecké sněmovně je vždy náročný, ale takto se právě tvoří zákony. Náš zákon o zadávání veřejných zakázek prošel mnoha pozměňovacími návrhy a za některé jsem velmi ráda, neboť je vidět, že tato oblast není zákonodárcům lhostejná. Jde o jednu z největších legislativních změn v tomto roce a jsem ráda, že vše spěje k úspěšnému přijetí tohoto zákona,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Smyslem navrhovaného zákona je zejména kultivace a zjednodušení zadávání zakázek zvláště s ohledem na starosty obcí. Zákon výrazně sníží  administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jako tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení.

Zákon dá zadavateli více prostoru, ale také odpovědnosti. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodných metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby byl přehlednější.

Podle Adély Havlové, která je partnerkou kanceláře Havel, Holásek & Partners, zadavatele jistě potěší, že poslanci zamítli pozměňovací návrh, na jehož základě měl nový zákon vstoupit v účinnost již sedmým dnem po jeho vyhlášení. Poslanci upřednostnili větší časový prostor na přípravu zadávacích procesů podle nového zákona, před dodržením lhůty pro transpozici evropských směrnic, která končí 17. 4. 2016, za každou cenu. Nový zákon by tak měl vstoupit v účinnost prvním dnem třetího kalendářního měsíce od jeho vyhlášení. Pokud projednání v Senátu poběží bez problémů a zákon bude prezidentem podepsán a ve Sbírce zákonů vyhlášen během dubna, jak se očekává, pak vstoupí v účinnost 1. 7. 2016.

Adéla Havlová připomněla rovněž fakt, že  Poslanecká sněmovna zvýšila proti vládnímu návrhu limit na tzv. vícepráce v jednotlivých položkách z 30 na 50 procent. Hodnota změn v rámci dodatečných prací a nepředvídatelných změn tak může dosáhnout až 50 procent, jak stanoví i evropské směrnice. Zároveň je však celkové navýšení ceny v důsledku všech změn v rámci zakázky omezeno  maximálně na 30 procent.*

/zr/

K foto:

Ministryně Karla Šlechtová: Jde o jednu z největších legislativních změn v letošním roce.

Foto: archiv

 

 

Pod vedením ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera se dnes na Úřadu vlády konalo v pořadí již páté jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí. Na jeho programu byly i dva široce diskutované návrhy zákonů: o státním zastupitelství a o zadávání veřejných zakázek. Zatímco první návrh rada doporučila vládě ke schválení, druhý návrh odmítla.

K návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek proběhla na zasedání rady široká diskuse. Vzhledem k množství připomínek zásadního charakteru nakonec rada zaujala k tomuto návrhu odmítavé stanovisko a doporučila vládě, aby jej vrátila předkladateli, tedy Ministerstvu pro místní rozvoj, k přepracování. Návrh zákona si kladl za cíl implementovat nové směrnice Evropské unie upravující zadávání veřejných zakázek a oproti předchozí právní úpravě přinášel koncepční změny.

Podle předsedy Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky Mgr. Tomáše Machurka návrh nového zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj znamená posun ve filozofii zadávání veřejných zakázek, přičemž zavádí novou zásadu přiměřenosti, jejíž uplatnění bylo v minulosti deklarováno pouze v rozhodnutích Evropského soudního dvora.

"Uvedený posun by se měl projevit mj. i ve vztahu k zadávání podlimitních veřejných zakázek. Myslím, že dosavadní zkušenosti ukázaly, že je nejvyšší čas zadávání podlimitních zakázek co nejvíce zjednodušit,« uvedl Tomáš Machurek v rozhovoru pro aktuální červnové vydání Moderní obce.

Předseda Výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky se vyjádřil i k tomu, že podle věcného návrhu nového zákona by měl být u dodatečných stavebních prací a služeb zaveden limit 50 %, na což se již objevily první kritiky.

"Co se týče limitů dodatečných stavebních prací a služeb, evropské zadávací směrnice připouští zadání dodatečných stavebních prací a služeb, tzv. víceprací, až do limitu 50 % z ceny původní veřejné zakázky, a to dokonce opakovaně," připomněl Tomáš Machurek, "a nelze podle mého mínění paušálně označit limit 20 % jako nízký, 30 % přiměřený a 50 % už moc vysoký."

Problém podle jeho slov tkví jinde. "Vysoká míra užívání jednacího řízení bez uveřejnění ve vztahu k tzv. vícepracím vychází často z nedostatečné přípravy stavby a podcenění její projektové fáze. Je třeba si uvědomit, že oproti limitu víceprací se nezapočítávají tzv. méněpráce. Kvalita projektové přípravy závisí zejména na výběru kvalitního projektanta, vhodném nastavení jeho odpovědnosti, pojistné ochrany, jakož i potřebných kontrolních a sankčních mechanismů. V této souvislosti by mohl pomoci odklon zadavatelů od jednokriteriálního hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny ve prospěch vícekriteriálního hodnocení, a to např. i za použití již zmíněného hodnocení projektového týmu. Nicméně, uvedený odklon a posun směrem k více kvalitativním hodnotícím kritériím nenastane samovolně a je třeba ještě větší osvěty a metodické podpory. Stále totiž panuje mezi zadavateli obava kvalitativní kritéria aplikovat. V AVZ jsme tomuto tématu věnovali jedno z našich pravidelných odborných setkání; vzhledem k šíři možností pojetí těchto kritérií a rozmanitosti způsobu jejich hodnocení bude určitě vhodné, aby MMR k novému zákonu připravilo pro zadavatele i podrobnou metodiku, jakým způsobem transparentně a férově hodnotit kvalitu realizačního týmu. Pokud jde o hledání optimální výše limitu pro vícepráce, bude se samozřejmě uplatňovat i námitka, že se v ČR mezi dodavateli vžila praxe podhodnocovat své nabídky a dopředu počítat s tím, že vyvinou tlak na zadavatele a budou po něm po uzavření smlouvy požadovat provedení a zaplacení víceprací. Nemyslím si však, že paušální předjímání asociálního zneužívání víceprací by mělo být hlavním argumentem pro snižování limitu pro zadávání víceprací a je třeba zaujmout komplexnější pohled na věc. S tím souvisí i zákony o vnitřním řízení a kontrole ve veřejné správě, jejichž příprava a následné přijetí by samozřejmě mělo být koordinováno s přípravou nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Určitě i těmto tématům se budeme v rámci AVZ věnovat," konstatoval v rozhovoru pro červnové vydání Moderní obce Tomáš Machurek.

Změny pro státní zastupitelství dostaly podporu

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí dnes naopak s několika připomínkami svých členů vládě doporučila návrh zákona o státním zastupitelství ke schválení. Cílem tohoto návrhu zákona je posílit postavení státního zastupitelství a samostatného výkonu působnosti jednotlivými státními zástupci, posílení odpovědnosti státních zástupců, nová definice vztahů uvnitř soustavy státních zastupitelství a zavedení specializace v oblasti závažné ekonomické kriminality zřízením nového Speciálního státního zastupitelství za současného zrušení dosavadních vrchních státních zastupitelství.*

/zr, rš/

Na snímku: Úřad vlády

Foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down