S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. října 2020[, čj. 9 As 173/2020 – 32, omezilo Ministerstvo spravedlnosti od pátku 6. listopadu 2020 přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů evidovaným v Centrálním registru oznámení (podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů). Oznámení těchto veřejných funkcionářů budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění.

Nejvyšší správní soud dále argumentoval tím, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v Centrálním registru oznámení v nálezu z 11. února 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.

Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku.

Popsaný postup zajistí, že nadále nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který byl motivem přijetí citovaného nálezu Ústavního soudu i rozsudku Nejvyššího správního soudu. Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

/msp/

 

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) částečně vyhovělo návrhům skupiny 42 senátorů a skupiny 60 senátorů (dále jen navrhovatelky) a uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušilo § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákona č. 112/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Ve zbývající části byly návrhy zamítnuty.

Navrhovatelky mj. namítaly, že napadená znění ustanovení, která byla do zákona o střetu zájmů vložena zákonem č. 14/2017 Sb., zásadně rozšířila okruh osob, které musí veřejné přiznání o majetku, příjmech a závazcích učinit, zavedla automatické zveřejňování prakticky všech poskytovaných údajů, a to ve formě přístupné anonymně komukoliv veřejnou datovou sítí na portálu Ministerstva spravedlnosti a rozšířila poskytované údaje o jednoznačně citlivé osobní údaje ze soukromí, dokonce i ve vztahu k jiným osobám (manželé, partneři).

V důsledku těchto změn došlo k rezignaci několika stovek funkcionářů obcí, přičemž za nejvážnější důvody byly uváděny nikoliv nesouhlas s poskytováním oznámení státním orgánům, ale jejich plošné zveřejňování s anonymním přístupem každému (tzv. majetkový striptýz).

Snaha zabránit střetu zájmů je sice veřejným zájmem, ale automaticky nemůže odůvodňovat rozsáhlé narušení práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzovaném případě je zřejmé, že do práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení je napadenou právní úpravou zasahováno, neboť každý veřejný funkcionář spadající pod režim zákona o střetu zájmů musí pod hrozbou sankce poskytnout údaje o svém majetku, příjmech a závazcích, což jsou údaje soukromého rázu. Jinou otázkou však je, zda je tento zásah ústavněprávně akceptovatelný či nikoliv.

Z čl. 10 odst. 3 Listiny se totiž podává, že ústavně nepřípustné je pouze neoprávněné nakládání s osobními údaji, přičemž tato neoprávněnost je dokonce vyjádřena jako zneužívání údajů. V rámci napadené zákonné úpravy je nutno rozlišit dva základní typy zásahu do práva na soukromí, resp. práva na informační sebeurčení, které se liší svou intenzitou: (1.) Samotnou povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích, a (2.) zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti. Při posuzování ústavnosti zásahu do tohoto základního práva Ústavní soud hodnotil, zda daný zásah sledoval legitimní cíl a zároveň byl vůči tomuto cíli přiměřený.

K tomu Ústavní soud uvádí, že ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích v rozsahu daném napadenými § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3 zákona o střetu zájmů, shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k legitimnímu cíli, kterým je v tomto případě zabránění výkonu veřejné moci ve prospěch zájmů soukromých (jejímu zneužívání). Proto tuto část návrhu zamítl jako nedůvodnou. Ústavní soud rovněž neshledal důvod pro zrušení § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, tedy pro vynětí neuvolněných funkcionářů územních samosprávných celků zcela z režimu zákona o střetu zájmů, neboť zájem na předcházení střetu zájmů je i u těchto veřejných funkcionářů dán.

Ve vztahu ke druhému typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu ve zpřístupnění takto poskytnutých údajů veřejnosti je však situace odlišná. Zásah do soukromí je méně intenzivní v situaci, kdy veřejný funkcionář musí oznámení pouze podat, na rozdíl od situace, kdy takové oznámení podává s vědomím, že se jeho majetkové poměry vzápětí stanou „věcí veřejnou“, tedy se stanou součástí veřejně přístupného registru oznámení. Čím širší okruh osob a bez omezení se může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí může tato osoba pociťovat.

Má-li být cílem nahlížení do centrálního registru oznámení prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci, nikoli pouhé uspokojení osobní zvědavosti, či dokonce zjišťování informací pro účely nezákonné či jinak nepřípustné, nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila.

Pokud vláda ve svém vyjádření argumentuje kapacitními možnostmi Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k poskytování údajů na žádost, nejde z pohledu nezbytnosti zásahu do práva na soukromí o relevantní argument. V případě, že se stát rozhodne zavést centrální registr oznámení, a namísto 6 500 evidenčních míst vytvoří jedno centrální, nemůže případné náklady či administrativu spojenou s rozsahem takto vzniklé agendy, tedy např. právě s poskytováním údajů na žádost, vyřešit tím, že většinu údajů plošně zveřejní, čímž se vyřizování žádostí vyhne.  Měla by totiž důsledně platit zásada, že stát má ukládat jen takové povinnosti, jejichž dodržování je schopen též kontrolovat a vymáhat.

Ústavní soud tedy dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z registru oznámení u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z registru oznámení není pro dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Ústavní soud proto zrušil ustanovení § 14 b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů.

Učinil tak ovšem s odkladem vykonatelnosti až uplynutím dne 31. 12. 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná. Protiústavnost totiž shledal Ústavní soud výhradně v neanonymním a zcela nediferencovaném elektronickém zpřístupnění majetkových oznámení u všech „politiků“, nikoliv v rozsahu poskytovaných informací.

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV  BUDE JEDNAT S MINISTRYNÍ MARIÍ BENEŠOVOU

Sdružení místních samospráv ČR přivítalo dnešní nález Ústavního soudu ČR, kterým byla zrušena zásadní část zákona o střetu zájmů – zpřístupňování údajů z majetkových přiznání komunálních politiků. SMS ČR oceňuje Senát Parlamentu ČR, který ve vysokém počtu svých členů napadl jak původní předlohu z roku 2017, tak novelu z roku 2018, jež ponechávala podstatnou část citlivých údajů stále plošně komukoli anonymně dostupnou.

SMS ČR požaduje, aby byl s ohledem na nález zákon o střetu zájmů komplexně změněn zejména s ohledem na dopady na neuvolněné komunální politiky. Sdružení proto na jednání s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, které je naplánované na 16. březen, bude žádat, aby zákon o střetu zájmů byl změněn především ve vztahu ke komunálním politikům. „U menších obcí jsou veřejné funkce vykonávány v neuvolněné formě. Měli bychom být rádi, že se někdo vůbec najde a chce se ve svém volném čase za minimální odměnu věnovat obci. Stát by tyto občany měl podpořit a ne je šikanovat,“ uvedl předseda SMS ČR Stanislav Polčák, který připomněl, že paradoxně evropská pravidla zveřejňují o finančních zájmech europoslanců daleko méně údajů, než v ČR musí podávat neuvolněný členy rady menší obce.

Chceme požádat paní ministryni Benešovou, aby zákon o střetu zájmů důsledně rozlišoval situace, kdy jde o funkci člena vlády či poslance nebo neuvolněného radního malé obce. Jinak se obávám, že další komunální volby povedou k odlivu schopných a úspěšných z komunální politiky,“ uzavřel Stanislav Polčák.

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ: USPĚLI JSME, ALE NEKONČÍME!

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová, která u Ústavního soudu právně zastupovala skupinu 42 senátorů, za niž jednal senátor Ivo Valenta (druhou skupinu 60 senátorů, za niž jednal senátor Michael Canov, právně zastupoval advokát Stanislav Polčák), na svém facebookovém profilu nález Ústavního soudu okomentovala následovně: "USPĚLI JSME... Ale nekončíme! Ústavní soud zrušil anonymní přístupnost údajů o majetku politiků; nám šlo samozřejmě hlavně o starosty, místostarosty a radní v obcích a městech. První část “boje” tedy úspěšně za námi.
Sám Ústavní soud, který odvedl v tomto směru velmi dobrou práci, přitom upozornil na další sporné části zákona. Takže za mne - znovu a lépe, tedy zrevidovat na půdě sněmovny a senátu celý zákon. Nelze se prostě dívat stejně na předsedu vlády a neuvolněného radního v malém městečku. Obce mají důvěru skoro 80 % veřejnosti, a tak se s lidmi, kteří tento kredit zajišťují, podle toho musí zacházet."*

Celý zmiňovaný nález Ústavního soudu ČR najdete na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/Pl._US_38_17_vcetne_disentu.pdf .

/red, tz/

K foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: facebookový profil ÚS ČR

 

Ústavní soud již 11. března veřejně vyhlásí nález ve věci zákona o střetu zájmů. Sdružení místních samospráv ČR proto dopisem informovalo Ministerstvo spravedlnosti, že některé obce s rozšířenou působností (ORP) i přes upozornění na blížící se veřejné vyhlášení nálezu Ústavního soudu vydávají rozhodnutí o vině.

SMS ČR dále ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a ředitele Odboru střetu zájmů Jiřího Kaprase požádalo o vydání metodického pokynu, aby správní orgány do 11. března taková rozhodnutí nečinily.

Pokud totiž Ústavní soud vyhoví návrhům senátorů, přestanou být komunální politici veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů a povinnost podávat oznámení se tak na ně nebude vztahovat, a to se zpětnou platností. Budou-li mezitím pokutováni v přestupkovém řízení, bude se jednat o sankci na základě protiústavní normy. V takovém případě by pak měli nárok na náhradu škody včetně nákladů řízení,“ vysvětlil předseda SMS ČR Stanislav Polčák.

Apel SMS ČR na ministerstvo i správní orgány je tak veden nejen snahou hájit komunální politiky, ale rovněž snahou o hospodárnost správního řízení.*

/zr/

Ilustrační foto: Sídlo Ústavního soudu ČR v Brně

Foto: https://www.facebook.com/ustavnisoud/

Ministerstvo spravedlnosti jako správce Centrálního registru oznámení upozornilo na povinnosti, které v souvislosti s volbami do zastupitelstev obcí 5. a 6. října vznikly veřejným funkcionářům, kteří v těchto volbách byli zvoleni či jimž naopak po volbách jejich mandát končí.

V souladu se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, jde o tyto veřejné funkcionáře:

a) uvolněné členy zastupitelstva obcí a hl. města Prahy, městských částí a městských obvodů,

b) starostu, místostarostu a členy rady obce, městské části a městských obvodů, a to i pokud nejsou uvolněni.

Výše uvedená definice veřejného funkcionáře se vztahuje i na funkcionáře zvolené pro volební období let 2014–2018. Dne 5. 10. 2018 (první den voleb do obecních zastupitelstev) přitom zanikl voleným funkcionářům uvedeným v písmeni a) jejich mandát. Mandát nově zvoleným zastupitelům vzniká dne 6. 10. 2018. Voleným funkcionářům uvedeným v písmeni b) pak zanikne mandát až v den zvolení nových členů rady včetně starosty a místostarostů; v tento den zároveň vznikne mandát nově zvoleným členům rady, starostovi a místostarostům.

Které povinnosti podle zákona o střetu zájmů bezprostředně navazují na komunální volby? Mnisterstvo spravedlnosti vysvětluje:

V první řadě je příslušná obec (jí pověřená osoba) povinna zapsat do Centrálního registru oznámeníhttps://cro.justice.cz/ ) ukončení a zahájení výkonu funkce v případě všech veřejných funkcionářů, jimž zanikl nebo vznikl mandát podle pravidel popsaných výše.

Na zápis provedený obcí navazuje povinnost veřejného funkcionáře učinit příslušné oznámení – zápis ukončení výkonu funkce se pojí s povinností učinit tzv. výstupní oznámení, zápis zahájení výkonu funkce se naproti tomu pojí s povinností učinit tzv. vstupní oznámení.

Vykonává-li veřejný funkcionář více funkcí, podává vstupní oznámení za každou funkci zvlášť, přičemž pro rychlejší vyplnění může využít již odeslané oznámení jako šablonu (vzor) pro podání zbylých oznámení bez toho, aby byl nucen všechna oznamovaná data vypisovat znovu. Průběžné oznámení lze pak podávat za všechny funkce najednou.

Pozn.: Povinnost zápisu a oznamovací povinnost se týká i těch komunálních politiků, kteří byli ve volbách do zastupitelstev obcí zvoleni opětovně, jsou-li (byli-li) veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů (k tomu viz výše).

* Příklad: Petr Novák, byl zvolen starostou obce Nová dne 1. 11. 2014 a v komunálních volbách v roce 2018 opět kandidoval a byl znovu zvolen do zastupitelstva obce. Jako starosta obce Petr Novák ve faktickém výkonu funkce pokračuje až do zvolení nového starosty obce. Dne 29. 10. 2018 se pak koná ustavující schůze zastupitelstva obce, kde se podaří zvolit nového starostu obce, Kamila Drobného, jenž v předchozím volebním období nebyl politicky aktivní a dne 6. 10. 2018 byl zvolen do obecního zastupitelstva. Pan Petr Novák je na téže ustavující schůzi zastupitelstva obce zvolen místostarostou obce. Jak postupovat v Centrálním registru oznámení:

1. Petr Novák podá výstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce, tedy ke dni 29. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),

2. Petr Novák podá vstupní oznámení za funkci místostarosty ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),

3. Kamil Drobný podá vstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí).

Jak připomněl na svém webu Svazu měst a obcí ČR (www.smocr.cz), v případě, že v oznámení budou uvedeny zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje nebo oznámení nebude podáno ve stanovené lhůtě, hrozí pokuta v rozmezí 1000 až 50 000 Kč.

Více informací naleznete na: https://justice.cz/web/msp/zakon-o-stretu-zajmu. Odkaz na Centrální registr oznámení je k dispozici na: https://cro.justice.cz/.  Případné dotazy lze zasílat na e-mail: osz@msp.justice.cz.

/msp/

Na snímku: Budova Ministerstva spravedlnosti

Ilustrační foto: Ministerstvo spravedlnosti

Od počátku letošního září začne Ministerstvo spravedlnosti postupně a systematicky oznamovat všechny případy porušení zákona o střetu zájmů. Do 30. června 2018 mělo 33 235 veřejných funkcionářů učinit oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách nabytých v průběhu výkonu funkce v roce 2017. Zákonnou povinnost však k uvedenému datu nesplnilo 24 621 veřejných funkcionářů. Z toho 17 718 tvoří komunální politici.

O této skutečnosti Ministerstvo spravedlnosti informovalo již dříve – viz např.: https://moderniobec.cz/ministerstvo-spravedlnosti-provadi-kontrolu-plneni-oznamovaci-povinnosti-verejnych-funkcionaru/. Porušení povinnosti přitom zákon kvalifikuje jako přestupek.

Pokud jde o nesplněnou uvedenou zákonnou povinnost u komunálních politiků, ministerstvo došlo k těmto počtům:

Uvolnění členové zastupitelstev obcí: 721 případů

Starostové: 6104 případů

Místostarostové / zástupci starostů: 6578 případů

Členové rad: 4315 případů

Zákonnou povinnost oznámit své příjmy a jiné majetkové výhody nabyté v průběhu výkonu v roce 2017 funkce tak celkem nesplnilo 17 718 komunálních politiků.

Jak upozorňuje Ministerstvo spravedlnosti, všem, kdo nesplnili zákonnou povinnost, mohou správní orgány uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Ministerstvo bude postupně a systematicky oznamovat všechny případy porušení zákonných povinností veřejných funkcionářů. Výjimku budou tvořit veřejní funkcionáři, kteří svou oznamovací povinnost splní do 31. srpna 2018.*
/tz/

Ilustrační foto: Budova Ministerstva spravedlnosti (archiv MSp)

Celkem 33 235 veřejných funkcionářů mělo podle zákona o střetu zájmů povinnost do 30. června 2018 podat oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách nabytých v průběhu výkonu funkce v roce 2017. Oznamovací povinnost se týká také některých dalších skutečností, ke kterým v tomto období došlo a na které dopadá oznamovací povinnost. Ministerstvo spravedlnosti předběžnou kontrolou zjistilo, že oznamovací povinnost nesplnilo více než 20 tisíc veřejných funkcionářů.

Ve druhé polovině srpna bude proto ministerstvo postupně oznamovat tyto případy porušení povinností, které zákon kvalifikuje jako přestupek, příslušným správním orgánům. Ty mohou dotyčným veřejným funkcionářům uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun.

Jak na svém webu upozorňuje Ministerstvo spravedlnosti, oznámení přestupku správnímu orgánu ani následně uložený správní trest nezbavuje veřejného funkcionáře povinnosti původní oznámení učinit. V tomto ohledu však může funkcionáři pomoci, pokud svou oznamovací povinnost splní dodatečně. Sice po uplynutí lhůty, ale dříve, než se jeho věc dostane k přestupkovému řízení. Podle ministerstva nelze vyloučit, že v takových případech může být veřejný funkcionář své odpovědnosti za přestupek i zcela zbaven.*

/tz/

 

K foto:

Ministerstvo spravedlnosti

Ilustrační foto MSp

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down