Organizace Pěšky městem zve na mezinárodní konferenci o chodcích a pro chodce ve městech, která se uskuteční v e dnech 21. a 22. října v prostorech pražského CAMPu (Centra pro architekturu a plánování). Akce se koná pod záštitou Magistrátu hl. m. Prahy a Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Na účastníky akce  čeká program nabitý přednáškami zahraničních i českých expertů a několik zajímavých workshopů. Ve vztahu k chodcům se budou řešit témata jako doprava a plánování, klimatická změna, zdraví, ekonomika, děti ve městech a mnoho dalšího. Hlavním řečníkem bude prof. Carlos Moreno – vědec, zmocněnec starostky města Paříže pro smart cities a především autor konceptu tzv. 15minutového města. Nebude chybět ani příjemný networking u šálku dobré kávy.

Říjnové vydání Moderní obce k blížící se konferenci přinese rozhovor s Petrou Syrovou, předsedkyní spolku Pěšky městem, který konferenci pořádá. Ze zajímavého rozhovoru zde vyjímáme alespoň jednu z odpovědí paní předsedkyně: „Z mého pohledu je důležité dívat se na dopravu komplexně. Například automobilová doprava v Praze představuje pouze 33 % v dělbě přepravní práce, pěší doprava 23 %. Řešení typu „až budou postaveny obchvaty a dost parkovacích domů, pak můžeme zklidňovat centra měst“ nebude bez dalších opatření fungovat a bude způsobovat jen další nárůst automobilové dopravy.

Nabídneme-li lidem silnice, budou je využívat a za chvíli budou zase přeplněné a do měst bude proudit více aut. Současně s výstavbou okruhů musí být regulován vjezd aut do center měst (např. zdražením parkování či mýtným) a lidem nabízeny jiné možnosti cestování – kvalitní městská a příměstská doprava, bezpečné a komfortní cesty pro pěší či jízdní kola.

Pokud se na dopravu díváme v kontextu udržitelného rozvoje, tak vnímám, že nastal čas pro přerozdělení veřejného prostoru měst férovějším způsobem. S ohledem na klimatické změny, současnou pandemii, ale i zdraví obyvatel, kvalitu a hodnotu veřejného prostoru je třeba přehodnotit priority v organizaci dopravy a podporovat rozvoj pěší, cyklistické či veřejné dopravy, které prostředí měst i lidem prospívají.“*

Na konferenci se registrujte na webových stránkách Pěšky městem: https://peskymestem.cz/projekt/konference-pesky-mestem/ .

/zr, rš/

Pilotní projekt určený k odstraňování nelegálních graffiti z fasád objektů, které jsou ve vlastnictví hlavního města, začíná fungovat v české metropoli. Jeho realizaci dostala na starost městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP). Ta má s problematikou odstraňování různých „tagů“ a obrázků ze stožárů pražského veřejného osvětlení několikaletou zkušenost. Projekt poběží do podzimu, kdy ho město vyhodnotí a rozhodne o jeho dalším pokračování.

Graffiti ve veřejném prostoru je dlouhodobý problém, hyzdí veřejný prostor a ničí jak veřejný, tak soukromý majetek. Jsem přesvědčený, že kromě nápravy vandalismu bude mít projekt i významnou preventivní roli. Když totiž sprejeři uvidí, že jejich výtvory z objektů opatřených antigraffiti nátěrem zase obratem mizí, ztratí motivaci dělat další,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Chabr.

Pokud lidé na městském objektu najdou graffiti, stačí ho nahlásit. Oznámení zpracuje městská společnost THMP a zajistí jeho odstranění. „Při omytí nejprve použijeme speciální chemický přípravek, který necháme působit, a následně plochu očistíme tlakovou sprchou s horkou vodou. Po vyschnutí zapravíme nedostatky povrchu, natřeme ho odpovídající barvou a aplikujeme odolný nátěr, díky kterému graffiti do budoucna dokážeme odstranit pouhým proudem vody, případně jinými vhodnými technologiemi schválenými památkáři,“ vysvětlila Martina Kaňáková, asistentka radního hl. m. Prahy Jana Chabra.

Lidé kvůli hlášení graffiti nemusí volat na dispečink, efektivní komunikaci pomůže nová mobilní aplikace. „Ta má název Bez graffiti a Pražané přes ni mohou na pár kliknutí nahlásit místo, kde se nelegální graffiti vyskytuje. Pro jednoduchost jsme ji vybavili našeptávačem adres jednotlivých objektů vlastněných hlavním městem podle GPS lokace. Pokud navíc ohlašovatel bude chtít, dostane následně i informaci o vyřízení svého požadavku,“ konstatoval Tomáš Novotný, místopředseda představenstva THMP. Už dnes je aplikace k dispozici ke stažení na App Store i Google Play.

Často se potkávám s tím, že lidé graffiti vnímají jako vandalismus. Není se čemu divit, když ho vidí na zdech domů, v podchodech nebo třeba na kulturních památkách. Výsledkem je často nevratné poškození těchto objektů a poměrně nákladný proces jeho odstraňování,“ uvedl ředitel odboru památkové péče MHMP Jiří Skalický a dodal, že město přitom na sprejerskou tvorbu vyčlenilo hned několik legálních ploch napříč celou Prahou. „Takto vymezená plocha ale může ztrácet určitý punc ilegality a ne vždy je pro sprejery zajímavá,“ uzavřel.

V rámci pilotního projektu budou antigraffiti nátěrem ošetřeny vybrané objekty jak v rámci městské památkové rezervace, tak objekty na pražských sídlištích - konkrétně v lokalitě Černého Mostu.

Požadavky na odstranění graffiti na objektech, které nejsou ve vlastnictví hlavního města, ale jsou ve vlastnictví nebo ve svěřené správě jednotlivých městských částí, budou přeposílány na jednotlivé městské části. Ty se budou těmito podněty následně zabývat po vlastní linii.*

/zr/

Ilustrační foto: web https://praha10.cz/

 

 

Upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a územní samosprávou při rozvoji obce či města je hlavním posláním soutěže Architekt obci 2020, kterou každoročně vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz měst a obcí ČR a časopis Moderní obec a již organizuje společnost ABF. Letos se tak děje poprvé ve spolupráci s Českou komorou architektů a Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR. Přihlášky do soutěže je možné podávat do konce června.

Každá obec je unikátní a je třeba společně pochopit její hodnoty z hlediska urbanistického, krajinářského i architektonického a usilovat o jejich posílení a hledání vhodných řešení, která zlepšují kvalitu prostředí i našeho života.
Do soutěže Architekt obci se mohou hlásit obce a města spolu s architekty či jejich ateliéry z celé České republiky s projekty týkajícími se urbanismu, územního plánování, krajinářské tvorby a veřejného prostoru i realizací staveb a dalších počinů, které mají dopad na kvalitu života a kulturní rozvoj obyvatel a celé společnosti. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se v uplynulém období více let soustavně a trvale věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj dané obce.
Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů.
Laureátem loňského ročníku soutěže se stal architekt a urbanista Milan Košař, který byl oceněn za soustavný mnohaletý profesionální výkon funkce městského architekta (do konce roku 1992 byl hlavním architektem města Pardubic, pak byl externím městským architektem ve Vysokém Mýtě, od roku 2017 je na stejné pozici v Poděbradech, v současné době působí také v Ústí nad Orlicí).
Nominace na ocenění Architekt obci 2020 posoudí odborná porota – Radka Vladyková za Svaz měst a obcí ČR, Josef Morkus za Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Velička za Českou komoru architektů, Petr Durdík za Asociaci pro urbanismus a územní plánování ČR, Milan Košař jako držitel ocenění Architekt obci 2019, Ivan Ryšavý za časopis Moderní obec a zástupce společnosti ABF.
Slavnostní ceremoniál s předáním ocenění vítězi soutěže Architekt obci 2020 se uskuteční 8. září 2020 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.*
Nominace lze zasílat do 30. června 2020, veškeré informace včetně přihlášky jsou zveřejněny na: www.architektobci.cz .

/zr/

 

S největším odmítáním nové výstavby se lze setkat zejména tam, kde stavebník podcenil informovanost a přípravu projednání, říká v rozhovoru pro Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) věnovaném takzvanému NIMBY efektu člen SAR, architekt a urbanista Pavel Hnilička.

Nicméně vždy se najdou jedinci, kteří nechtějí, aby soused stavěl, když už oni mají postaveno. Chtějí se ze svých oken dívat na volný pozemek. To, že jim náš systém umožní, aby toho dosáhli, aniž si ten pozemek koupí, je absurdní,“ dodal. Jako autor a spoluautor knih Sídelní kaše a Hustota a ekonomika měst rovněž prozradil, kolik stojí veřejný rozpočet obyvatel kolonie rodinných domků na okraji města na rozdíl od toho, kdo žije v hustých čtvrtích typu Vinohrad či Dejvic.

Jak dále architekt uvádí, doufá, že bude Metropolitní plán schválen v principech, podle kterých byl vytvořen. "V Praze není jiné cesty, než aby Metropolitní plán fungoval v obecné rovině, a pro jednotlivá místa vznikaly konkrétní zastavovací plány. Jedině ty pak mohou řešit detaily. Neumím si představit, že bude mít Metropolitní plán dopad do detailu jednotlivého pozemku, že se nakonec všichni vlastníci domluví a budou s ním souhlasit. Dílčí úprava pozemku v Horních Počernicích nemusí absolutně nijak souviset s návrhem využití jednotlivých dílčích pozemků v Řeporyjích či Přední Kopanině, pokud se nejedná o zásadní infrastrukturu města," pokračuje.

Největší potíže jsou vždy s umístěním stavby, řada projektů vyvolává bouřlivé reakce a získání stavebního povolení se prodlužuje i na těch deset let. Řada investic vstupuje do chabě připravených území bez jasně vydefinované urbanistické struktury. Územní plány, podle kterých se u nás v drtivé většině případů staví, neřeší prostorové vazby ulic, náměstí, veřejných prostranství. Správný postup je podle mého názoru zastavovací plán, který vymezí uliční čarou jednotlivé stavební bloky a veřejná prostranství. Kdyby město mělo takové plány připravené, velmi by se zrychlilo stavební řízení. Je dobře, že Praha s tím pomalu začíná formou územních studií, jako například na Bubny – Zátory, máme však ještě velký kus cesty před sebou. Zásadně by situaci mohl pomoci nový stavební zákon, domnívá se Hnilička.

"Pojem veřejný prostor v urbanismu vnímám jako jednu z nejvyšších hodnot, o kterou je třeba poctivě pečovat. Řekne-li se prostranství, myslí se tím obyčejně jen plochy, řekne-li se prostor, dostáváme se do další dimenze. Města se dříve stavěla tak, že jednotlivé veřejné prostory na sebe navazovaly a tvořily určité kontinuum. Z jejich spojení a prostorových kvalit se utvářel obraz města, jeho atmosféra a duch. Myslím si, že právě rozpad městské struktury izolováním jednotlivých staveb způsobil, že si lidé najednou uvědomili, že přicházejí o něco hodnotného, že přicházejí o místa, kde se dobře cítí, a nevědomky staví ne-místa, která jsou mnohdy velmi ošklivá. Proto se dnes lidé více zajímají o veřejný prostor. Zároveň je jasné, že kvalitních prostranství se nedá docílit, když si každý stavebník staví sám svůj dům bez ohledu na ostatní, proto je nutná koordinační role města. Stavebníci by si měli uvědomit, že dobrý urbanismus zvýší hodnotu jejich nemovitosti, protože ta, jak dobře víme, je daná vždy místem," uzavírá urbanista.

V politice se usadila hesla typu „více zeleně, méně betonu“, „tady není developerovo“ a jiná další. Je ale „dobro“ zastavět okolí Prahy v okruhu 50 kilometrů kobercem rodinných domů, nebo je lepší pokusit se o mix různých struktur s lokálně vyšší hustotou, než má kobercová zástavba, a zkusit tak zachránit kus přírody nejen pro naši vlastní rekreaci? Je „dobro“ tolik zatěžovat naše životní prostředí, když stejného komfortu můžeme dosáhnout úspornější cestou?

Praha je v porovnání s jinými metropolemi velmi řídké město.  Má v průměru hustotu jen 24 obyvatel na hektar, což je ve srovnání s jinými městy jako Vídeň (41) nebo Milán (73) málo. Urbanisté často operují s hustotou 50 obyvatel na hektar, která je minimem například pro efektivní fungování veřejné dopravy. Praha má v sobě zakódovány extrémy: například lokalitu rodinných domů Nová Dubeč s pouhými 21 obyvateli na hektar a na druhé straně Vršovice se 322 obyvateli na hektar. Na stejném území se tedy dokáže zabydlet 15× více obyvatel. Mezi nejvíce „developersky vytěžený“ projekt bychom mohli označit Nové Město, které založil Karel IV.*

/zr/

/redakčně kráceno/

Titul Komunální politik roku 2018 získala RNDr. Alena Kacířová, starostka obce Dobratice na Frýdeckomístecku, za svůj projekt Veřejné prostranství v Dobraticích. Titul jí byl udělen v rámci vyhlašování vítězných projektů soutěže Komunální projekt roku 2018, které proběhlo v úterý 18. září v hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR. Ke slavnostnímu aktu se sešli představitelé obcí a měst, zástupci ministerstev, obou komor Parlamentu ČR a další hosté.

Cílem soutěže je zviditelnit a ocenit inspirativní projekty realizované územními samosprávami – tedy obcemi, městy, městskými částmi a obvody všech velikostí. Letos se soutěžilo v celkem devíti kategoriích, přičemž hodnotitelská komise se rozhodla udělit i jednu zvláštní cenu (která je bez finanční odměny). Na pódiu tedy stanulo deset představitelů obcí a měst. Cenu i letos tvořilo křišťálové srdce z dílny Novoborských sklářů, vítězové si pak ještě odnesli Pamětní list a symbolický šek (s reálnou hodnotou) na 20 tisíc korun od partnerů jednotlivých kategorií.

Soutěž Komunální projekt roku, jejímiž vyhlašovateli je společnost Profi Press s. r. o., je pořádána pod záštitou ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové ve spolupráci s Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny PČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR.  Čtvrtý ročník soutěže je tedy za námi. Letos se sešla téměř stovka projektů z měst a obcí a nutno říci, že téměř všechny byly inspirativní. Snahu a poctivou práci starostek a starostů ocenili i přítomní ministři Klára Dostálová, která starostům dala slib, že ministerstvo pro místní rozvoj, jako mateřské ministerstvo samospráv, připravuje řadu dotačních titulů na projekty, o které mají obce zájem a potřebují je. Stejný příslib dal i ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož ministerstvo se chce pro obce stát, jak ministr na akci prohlásil, tím otcovským. Tak tedy – je na co se těšit.*

/ev/

Starostka Alena Kacířová s Martinem Sedláčkem, ředitelem společnosti Profi Press s.r.o.

Mezinárodní soutěž Europe Mobility Week Awards je každoročně vyhlašována Evropskou komisí. Hlavní myšlenkou soutěže je ocenit město, které prokazuje významné úsilí při implementaci udržitelné městské mobility na svém území. Do letošního finále z 2500 měst se probojovala Praha, Vídeň a Granada.

Slavnostní ceremoniál u příležitosti vyhlášení vítěze o nejlepší Evropský týden mobility 2017 se konal v Bruselu, přičemž 1. místo si odnesla Vídeň. Všechna města, která se dostala do užšího výběru, byla vybrána nezávislou porotou složenou z řad odborníků v oblasti mobility a dopravy. Ceny vítězovi předala komisařka pro dopravu Violata Bulcová a generální ředitel pro životní prostředí Daniel Calleja. Evropská komise vyzdvihla Prahu zejména za spolupráci s neziskovým sektorem, lokálními podnikateli, městskými organizacemi a v neposlední řadě ocenila vytváření prospěšných partnerství mezi dotčenými subjekty.

Pod pojmem udržitelná mobilita se skrývá ekologicky šetrná doprava, která současně neklade zbytečně nároky na financování a často je i v centru rychlejší. Cílem Evropského týdne mobility je povzbudit obyvatele k tomu, aby více přemýšleli nad výběrem dopravního prostředku a více volili způsoby dopravy, jakými je třeba veřejná hromadná doprava, chůze, jízda na kole nebo carsharing. Správnou volbou lze přispět ke zlepšení kvality ovzduší, efektivnějšímu využití veřejného prostoru a zajistit, aby města byla příjemnějším místem pro život i pro práci.

Evropský týden mobility se koná každoročně ve dnech 16.-22. září a motivuje města zdokonalit možnosti udržitelné dopravy, které svým občanům nabízí, a zároveň je rovnou i povzbudit k vyzkoušení těchto možností. Vrcholem Evropského týdne mobility v Praze byl Den pro Prahu, kdy se Štefánikova ulice proměnila v pěší zónu. V roce 2017 byla ústředním tématem sdílená doprava, pro rok 2018 zvolila Evropská komise téma kombinované dopravy s motem Mix and move!*

Více informací naleznete na: https://www.cistoustopou.cz/knihovna/den-pro-prahu-den-bez-aut-2017-556.

/zr/

 

K foto:

Ze společného fotografování zástupců oceněných měst s vyhlašovateli soutěže po předání cen v rámci soutěže Europe Mobility Week Awards

Foto: archiv

 

Hlavní město otevírá nové grantové schéma pro oblast přístupnosti a odstraňování bariér ve veřejném prostoru. Jde o další krok ve snaze o maximální usnadnění pohybu například handicapovaným, rodičům s kočárky nebo seniorům v ulicích metropole. Příslušný tisk Radě hl. m. Prahy předložil náměstek pražské primátorky Petr Dolínek.

Nové grantové schéma umožní majitelům a provozovatelům objektů pro veřejnost zpřístupnit své prostory i lidem s pohybovým nebo smyslovým handicapem a zajistit tak důstojné podmínky pro jejich pobyt.

„Odstranění bariér, abychom umožnili svobodný pohyb po městě všem, kteří jej mají znesnadněný, považuji za naprosto zásadní úkol a doslova esenci slušné a správné politiky. Postupně se jej daří plnit, ale stále je před námi obrovská porce práce. Granty by měly pomoci posunout se opět o kousek dál, proto věřím, že zájem bude co největší," upřesnil náměstek primátorky Petr Dolínek.

Mezi podporovaná opatření patří například trvalé odstranění bariér u vstupu či vchodu do veřejně přístupných prostor, v případě neodstranitelných bariér pořízení trvalých či mobilních prostředků usnadňujících jejich překonání nebo bezbariérové úpravy stávajících sociálních zařízení ve veřejném prostoru. Předpokládaný objem vynaložených finančních prostředků na tento grantový program je 10 milionů korun. Výše podpory může dosáhnout až 100 procent, záleží na typu žadatele a opatření.

Grant je vyhlašován jako jednoletý, uzávěrka příjmu žádostí je 5. května 2017. Realizace projektu a čerpání podpory končí 31. prosincem 2017. V průběhu vypracování žádosti je možno využít konzultací na odboru rozvoje a financování dopravy MHMP. Odbor je připraven poskytnout žadatelům maximální možnou podporu v průběhu celého procesu tak, aby bylo využití grantového schématu v roce 2017 co nejefektivnější.

 

Uzávěrka přihlášek do soutěže Duhový paprsek o nejlepší signmakingovou realizaci za rok 2016 je již v pátek 10. března. Vypsána byla opět i kategorie Městský mobiliář. Letošní novinkou je cena hl. m. Prahy za komplexní a originální řešení značení provozovny v Praze.

Soutěže se mohou zúčastnit fyzické i právnické osoby zastoupené fyzickými osobami, které do 10. března 2017 odevzdají řádně vyplněnou on-line přihlášku a fotografickou dokumentaci soutěžní práce. V případě kategorie Městský mobiliář by mělo jít o realizované originální řešení prvků pro veřejný prostor měst a obcí. V rámci jedné přihlášky lze uvést i více soutěžních řešení.

Přihlášené práce budou prezentovány i na veletrhu REKLAMA POLYGRAF ve dnech 24.–26. 4. 2017.

Více informací o soutěži a on-line přihlášku najdete na www.duhovypaprsek.cz.

/rš/*

Již osmý ročník konference Křižovatky architektury si letos zvolil ožehavé téma: Kulturní krajina: proměny – tvorba – ochrana. V prostorách Národního technického muzea v Praze se tak minulý čtvrtek diskutovalo o rozvoji a ochraně kulturní krajiny, systémech sídelní zeleně, stejně jako o možnostech čerpání dotací pro zlepšení městské krajiny. K diskusi byly přizvány všechny zájmové skupiny, především zástupci měst a obcí, dále památkáři, architekti, urbanisté, akademická obec, developeři, studenti i média. Organizátorem konference již tradičně byla společnost ABF, a. s., hlavním mediálním partnerem byl opět odborný měsíčník Moderní obec.

Konferenci Křižovatky architektury zahájila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.  Ocenila téma, jemuž byla konference věnována, a poukázala v té souvislosti i na to, že novela stavebního zákona, kterou připravuje její úřad, by měla udržování kulturní krajiny pomoci. Už dnes však zejména obce a města mohou využívat sice nelegislativní, avšak návodný materiál Politika architektury v ČR. Zpracovalo jej Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR( a již schválila i vláda. Materiál vede radnice k tomu, aby už v úrovni rozhodování o stavebním povolení přihlížely také k architektonickým aspektům budoucí stavby.

Účastníky konference uvítal i generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Jako hlavní řečníci na konferenci mj. vystoupili členka předwednictva České komory architektů Klára Salzmann, Věra Kučová z Národního památkového ústavu, Vlasta Poláčková z architektonického ateliéru UP24, Pavla Melková z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Václav Babka z ateliéru Sendler - Babka, Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group, Karel Stibral z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích či Till Rehwaldt, krajinářský architekt z Německa. Nechyběli ani zástupci  územních samospráv – Dan Jiránek, výkoný ředitel Svazu měst a obcí ČR, Karolína Hrbková, náměstkyně primátora statutárního města Liberec, a starosta města Spálené Poříčí Pavel Čížek.

Moderní obec se ke konferenci vrátí podrobněji ve svém srpnovém vydání.

/rš/

Na snímku: Ministryně Karla Šlechtová při zahajovacím projevu

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

Ambici podpořit diskusi o současné praxi plánování staveb v krajině včetně městského intravilánu má letošní ročník konference Křižovatky architektury, který se uskuteční už 2. června v Praze pod názvem Kulturní krajina: proměny-tvorba-ochrana. K hlavním tématům konference budou patřit: systémy sídelní zeleně, plánování městské krajiny, kvalita městské krajiny a dotační tituly. Pořadatelé proto zvou zejména zástupce měst a obcí, kteří budou mít také zvýhodněné vstupné. Mediálním partnerem konference je měsíčník Moderní obec.

Dosavadní praxe projektování staveb v krajině včetně městského intravilánu není ideální. Především monofunkční a technicky orientovaný přístup je proto třeba nahradit postupem integrovaným, který bude brát v potaz všechny souvislosti řešení konkrétního problému či potřeby: počínaje sociálními a ekonomickými parametry konkrétní lokality a konče imperativy památkové ochrany.

Celkové kvality veřejných prostranství lze dosáhnout jedině koncepčním přístupem k plánování a navrhování,“ potvrzuje Pavla Melková, jedna z přednášejících na konferenci a ředitelka Sekce detailu města Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Právě územní plán je totiž základním nástrojem k zachování a tvorbě takové krajiny, s níž se její obyvatelé mohou identifikovat. Mj. to bude vyžadovat užší a nepochybně i méně předsudečnou spolupráci a komunikaci mezi politickou sférou, širokou veřejností a odborníky.

Letošní 8. ročník konference Křižovatky architektury, který se koná pod názvem „Kulturní krajina: proměny-tvorba-ochrana“, má ambici takovou vícestrannou diskusi podpořit. Vystoupení řady představitelů politického života, státní správy, vedení měst a obcí a samozřejmě profesí, především architektů a urbanistů, jí nepochybně může dodat řadu nových impulsů.

Hlavními tématy budou: systémy sídelní zeleně, plánování městské krajiny, kvalita městské krajiny a dotační tituly.

V programu vystoupí např.: Anna Matoušková, náměstkyně ministra kultury, Pavla Melková z IPR Praha, Klára Salzmann, členka představenstva České komory architektů, Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, či Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group. V diskusním panelu věnovaném dotačním titulům se účastníci mohou těšit na Kláru Dostálovou, náměstkyni ministryně pro místní rozvoj, Pavla Sekáče, náměstka ministra zemědělství i další osobnosti.

Konference KŘIŽOVATKY ARCHITEKTURY, jejímž mediálním partnerem je i měsíčník Moderní obec, se koná již 2. 6. v Národním technickém muzeu v Praze. Součástí programu bude též diskusní panel se zástupci měst a obcí. K diskusi jsou zváni zejména zástupci měst a obcí, státní správy, dále památkáři, architekti, urbanisti, projektanti, akademická obec, developeři, studenti i média, ale také široká veřejnost, zástupci samosprávy a státní správy i neziskových organizací.Využijte zvýhodněné vstupné pro státní správu, samosprávu a neziskové organizace.*

Více informací a on-line registrace na www.krizovatkyarchitektury.cz.

/rš/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down