Ušetřit peníze za developera a realitní zprostředkovatele, vyhnout se nákladům
za nepotřebné věci a třeba i sdílet společné prostory. To je jedno z možných řešení
současné krize dostupnosti bydlení, které se nabízí v podobě tzv. participativního
bydlení. Ve městech jako je Vídeň, Hamburk, Mnichov či Berlín dnes už úspěšně funguje
a v každé nově postavené čtvrti je dokonce rezervován podíl území právě pro tento
způsob výstavby (v Mnichově 20-30 %, v Berlíně 15-20 %). Praktické zkušenosti ze
zmíněných měst představili na projektovém sympoziu určeném českým samosprávám
a odborné veřejnosti berlínský urbanista Michael LaFond a vídeňská architektka
Katharina Bayer.

Podob participativního bydlení existuje celá řada, ale jeho princip vždy stojí na společné aktivitě
a dohodě skupiny lidí v zajištění bydlení, ať už za účasti obce či bez ní. Jedná se o spolupráci
například na přípravě projektového záměru, získání úvěru a koupi či stavbě nemovitosti, ale
také následné správě. Realizace, ale i správa budov mohou probíhat svépomocí či za pomoci
externích profesionálů.
Jak prozradil Michael LaFond, už jen na výstavbě se dají ušetřit i desítky procent nákladů:
Projekty participativního bydlení jsou v přípravné fázi dražší a časově náročnější, v celkových
nákladech ale výrazně levnější – v Berlíně je to o 15 až 20 %. Nepotřebujete totiž externího
investora, čímž ušetříte za jeho marži, obcházíte klasického realitního developera. Navíc, když
si skupina lidí buduje dům sama pro sebe, tak si dává pozor na projekt i rozpočet.“
"Ano, ty náklady jsou na začátku vyšší, ale projektová fáze je 3-5 % celkového rozpočtu, takže
i kdyby byla tato fáze dražší o třetinu, tak to není v celkové ceně v podstatě poznat. Výrazně
ušetříte náklady za realizaci stavby, na míru navrženým bydlením se sdílenými prostory a věcmi
také šetříte své životní náklady, a navíc si usnadníte a zpříjemníte život,” doplnila Katharina
Bayer.

Lidé v domech mohou sdílet nejen zahrady, sklady, dílny nebo prádelny, ale v mnoha projektech
existují i sdílené společenské místnosti, jídelny se společnou kuchyní, dětské kluby,
volnočasové činnosti, coworking apod. Sdílené prostory mohou fungovat jako prevence dalšího
z významných společenských problémů současnosti, kterým je osamělost. Obyvatelé
participativního bydlení o sebe mohou vzájemně pečovat, a to i napříč generacemi, kdy starší
obyvatelé například mladým rodinám s dětmi nahradí chybějící prarodiče a obráceně.
“Máme šanci i tady u nás vytvořit alternativu ke konvenčnímu způsobu bydlení, jakým je
především developerská výstavba či stavění rodinných domů. V developerské ani individuální
výstavbě prostě neovlivníte, co se stane se sousedním bytem či domem, jestli tam budou
například krátkodobé turistické pronájmy nebo jaké bude složení nájemníků,” poukázala na
potenciál participativního bydlení Anna Vinklárková, odbornice Arniky na územní rozvoj.
“V rámci určitých forem participativního bydlení je na začátku potřeba vyvinout poměrně značné
úsilí a umět se domluvit s dalšími lidmi, aby se takové bydlení zrealizovalo. Tím pádem znáte
své sousedy a můžete si nastavit taková pravidla, díky kterým předejdete spekulativnímu
využívání bytů,” doplnil Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR.
Anna Vinklárková vidí přínos participativního způsobu bydlení nejen pro obyvatele, ale také pro
samotné obce: “Města, která chtějí nalákat nové obyvatele nebo se potýkají s úbytkem těch
stávajících, by se o participativní bydlení měla začít zajímat. Ta, se kterými spolupracujeme,
mohou rozvoji tohoto bydlení velmi pomoct. Principy participativního bydlení se přitom mohou
propsat jak do projektů obecní výstavby, tak do podpory aktivních obyvatel poskytnutím
pozemků či know-how.”
V Česku se do výzkumného projektu o participativním bydlení financovaného Technologickou
agenturou ČR zatím zapojila šestice měst a obcí – Hrádek nad Nisou, Liberec, Opava, Psáry,
Jihlava a Pardubice. “V obci Psáry spolupracujeme s místním starostou na přípravě projektu
obecního bydlení pro místní učitele. Aktuálně diskutujeme o konkrétních možnostech zapojení
uživatelů do plánování projektu. Nejen v Psárech, ale i v ostatních jmenovaných městech se
mohou potenciální zájemci těšit, že budou v jejich městech probíhat diskuzní setkání
s veřejností,” upřesnil Jan Malý Blažek z Katedry environmentálních studií Masarykovy
univerzity, který stojí v čele projektu.

Společně se svými partnery (Fakulta architektury ČVUT v Praze, Sociologický ústav AV ČR
v. v. i., Arnika z. s. a Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci) vytváří metodiku
s návodem pro česká města a obce, i manuál pro obyvatele, aby věděli, jak mají při výstavbě
postupovat, jaké možnosti existují a na jaké aspekty si dát pozor (například, jak dál řešit provoz
a údržbu sdílených prostor domu či společný rozpočet). V partnerských městech se prvních
workshopů a diskuzí se zájemci o participativní bydlení z řad široké veřejnosti dočkáme už příští
rok.

Projekt Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení
je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu
Prostředí pro život.*
 /TZ spol. Arnika/

Pandemie výrazně ovlivnila chování a cestování obyvatel ve městech. Ve Vídni v loňském roce výrazně stoupla obliba jízdy na kole a hlavně chůze. Dohromady se na modal splitu podílí ze 46 procent. Podíl automobilistů zůstal beze změny, naopak znatelně ubylo cestujících v MHD, ukazují data vídeňského dopravního podniku.

Práce z domova, dálková výuka a lockdown. Mnoho tradičních cest odpadlo, zmenšil se akční rádius obyvatel i preference způsobu dopravy. Vídeňané se tak v roce 2020 častěji spoléhali na chůzi a jízdu na kole. Ačkoliv v absolutních číslech klesl počet vykonaných cest po městě, cyklistické sčítače v rakouské metropoli vloni vykazovaly průměrný nárůst počtu cyklistů o 12 procent oproti roku 2019. To se odrazilo i na dělbě přepravní práce, podíl cyklistů totiž vystoupal z předloňských 7 procent na 9 procent.

Ještě výraznější je zvýšení podílu chodců. Už před koronakrizí si Vídeň jako město krátkých vzdáleností držela s 28 procenty vysoký podíl pěších cest, za rok 2020 se však chůze s podílem 37 procent stala jasně dominantním způsobem dopravy. Podíl individuální automobilové dopravy zůstal s 27 procenty nezměněn. Výrazný propad ale zaznamenala veřejná doprava. Zatímco v roce 2019 dosahovala 38 procent modal splitu, průměr za pandemický rok 2020 klesl na 27 procent.

 

Půl miliardy eur investic do MHD

V některých dnech ubylo ve vídeňské MHD až 80 procent cestujících. Za celý rok 2020 Wiener Linien svezly přibližně 574 miliony pasažérů, tedy o 40 procent méně. Vídeňský dopravní podnik se proto letos zaměřuje mimo jiné na investice do bike- a carsharingových stanic WienMobil, které rozšiřují nabídku krátkých cest. Do konce roku chce otevřít dalších pět stanovišť. Největší část z rekordních 503 milionů eur putuje do ambiciózní výstavby nové automatické linky metra a modernizace stanic i vozů.

Vídeňská radnice nicméně plánuje i další investice pro zvýšení atraktivity chůze i jízdy na kole. Ty se totiž podle městské agentury pro mobilitu ve stínu pandemie osvědčily jako plně konkurenceschopná varianta a způsob, jak zlepšit fyzický i psychický stav obyvatel.*

/zr/

Foto: Vídeňský modal split 2020 © Wiener Linien, Mobilitätsagentur Wien

V době koronakrize se v ulicích objevuje více cyklistů a Vídeň jim proto vyšla vstříc urychleným zřízením nového dočasného jízdního pruhu v ulici Praterstraße, kde narostl počet cyklistů o dvě třetiny. Další pop-up cyklopruh je v plánu. Už v dubnu začala rakouská metropole navíc vyznačovat desítky dočasných pěších zón.

V době, kdy se vzhledem k hygienickým opatřením stává prostor ve městě vzácnou komoditou, Vídeň představuje další opatření, které má chodcům a cyklistům pomoci s dodržováním doporučeného odstupu od ostatních osob. V ulici Praterstraße zřídila vídeňská samospráva nový jízdní pruh pro cyklisty, díky kterému se mohou vyhnout zúženému průjezdu mezi chodci. Rakouská metropole se tak zařadila po bok Berlína, Budapešti nebo Milána, které v posledních týdnech také zlepšily podmínky pro cyklisty.

Nárůst počtu cyklistů o 66 procent

Praterstraße patří mezi důležitá cyklistická spojení a denně ji kromě pravidelných pendlerů využívají i obyvatelé Vídně mířící za rekreací a odpočinkem do městského parku v Prateru nebo na ostrově Donauinsel. Sčítací zařízení na konci ulice zaznamenalo na jaře nárůst počtu cyklistů o 66 procent oproti průměru z dubna 2019.

 

Město proto v ulici Praterstraße směrem z centra zřídilo speciální cyklopruh, který odlehčí přetížené cyklistické komunikaci. Na silnici se podle radnice ještě objeví bezpečnostní prvky, které zaručí bezpečnost i pro děti. Dočasný cyklopruh by měl na místě zůstat do konce letních prázdnin. Další pop-up cyklopruh by se měl objevit v polovině května v ulici Wagramerstraße spojující východní předměstí s centrem Vídně. Magistrátní oddělení pro dopravu nyní hledá nejvhodnější řešení.

Vznikají i dočasné pěší zóny

Už v dubnu přitom Vídeň začala s přeměnou více než třiceti ulic na dočasné pěší zóny s cílem poskytnout chodcům dostatek prostoru. Podle městské radní pro dopravu Birgit Hebein jsou skoro dvě třetiny všech uličních ploch ve Vídni obsazeny automobily. Na místním modal splitu se ale individuální automobilová doprava podle dat z loňského roku podílí pouze čtvrtinou.*

Foto: Dočasný cyklopruh v ulici Praterstraße © PID/Kromus

/ml/

Před rokem a půl spustila rakouská metropole aplikaci na podněty obyvatel. Nyní hlásí 27 000 podnětů, z nichž je přes 26 400 vyřešeno.

Od spuštění v loňském únoru si vídeňskou aplikaci Sag’s Wien App (Řekni to Vídni) stáhlo do mobilního zařízení již na 31 200 uživatelů, kteří jejím prostřednictvím dosud úředníkům města poslali 27 tisíc podnětů. Vídeňský magistrát je s aplikací pro mobilní zařízení s operačními systémy Android, iOS nebo Windows zatím spokojen. „Obyvatelé Vídně aplikaci vnímají dobře, intenzivně ji používají, a tím nám pomáhají rychle řešit konkrétní problémy,“ vysvětluje městská radní pro životní prostředí Ulli Sima důvody, proč je platforma pro město přínosem.

Vídeň přitom všechny podněty obyvatel skutečně řeší – z 27 tisíc nahlášených případů už jich je přes 26 400 vyřešených, kvóta tedy přesahuje 97 procent. Aplikace zároveň informuje autora hlášení o tom, že problém byl vyřešen. Všechny podněty směřují k týmu 25 pracovníků, kteří se o hlášení postarají.

Nejkurióznější hlášení: nález mrtvoly

K tradičním hlášením patří rozbité lampy, přeplněné odpadkové koše, nefungující semafory či ohnuté dopravní značky. Mezi 27 tisíci podněty se však najdou i kuriózní případy. Zatím poslední taková zpráva zněla: „Prosím, odstraňte mrtvolu.“ Naštěstí se však nakonec ukázalo, že jde o vrak jízdního kola, který pracovníci magistrátu během pár hodin odvezli.*

/tz/

Mezinárodní soutěž Europe Mobility Week Awards je každoročně vyhlašována Evropskou komisí. Hlavní myšlenkou soutěže je ocenit město, které prokazuje významné úsilí při implementaci udržitelné městské mobility na svém území. Do letošního finále z 2500 měst se probojovala Praha, Vídeň a Granada.

Slavnostní ceremoniál u příležitosti vyhlášení vítěze o nejlepší Evropský týden mobility 2017 se konal v Bruselu, přičemž 1. místo si odnesla Vídeň. Všechna města, která se dostala do užšího výběru, byla vybrána nezávislou porotou složenou z řad odborníků v oblasti mobility a dopravy. Ceny vítězovi předala komisařka pro dopravu Violata Bulcová a generální ředitel pro životní prostředí Daniel Calleja. Evropská komise vyzdvihla Prahu zejména za spolupráci s neziskovým sektorem, lokálními podnikateli, městskými organizacemi a v neposlední řadě ocenila vytváření prospěšných partnerství mezi dotčenými subjekty.

Pod pojmem udržitelná mobilita se skrývá ekologicky šetrná doprava, která současně neklade zbytečně nároky na financování a často je i v centru rychlejší. Cílem Evropského týdne mobility je povzbudit obyvatele k tomu, aby více přemýšleli nad výběrem dopravního prostředku a více volili způsoby dopravy, jakými je třeba veřejná hromadná doprava, chůze, jízda na kole nebo carsharing. Správnou volbou lze přispět ke zlepšení kvality ovzduší, efektivnějšímu využití veřejného prostoru a zajistit, aby města byla příjemnějším místem pro život i pro práci.

Evropský týden mobility se koná každoročně ve dnech 16.-22. září a motivuje města zdokonalit možnosti udržitelné dopravy, které svým občanům nabízí, a zároveň je rovnou i povzbudit k vyzkoušení těchto možností. Vrcholem Evropského týdne mobility v Praze byl Den pro Prahu, kdy se Štefánikova ulice proměnila v pěší zónu. V roce 2017 byla ústředním tématem sdílená doprava, pro rok 2018 zvolila Evropská komise téma kombinované dopravy s motem Mix and move!*

Více informací naleznete na: https://www.cistoustopou.cz/knihovna/den-pro-prahu-den-bez-aut-2017-556.

/zr/

 

K foto:

Ze společného fotografování zástupců oceněných měst s vyhlašovateli soutěže po předání cen v rámci soutěže Europe Mobility Week Awards

Foto: archiv

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down