Hlavní města zemí V4 na základě společného Paktu svobodných měst v uplynulém roce opakovaně upozorňovala na klíčovou roli místních samospráv nejen v boji proti pandemii, ale také při spravedlivém a udržitelném oživení ekonomiky. Díky iniciativě signatářů Paktu svobodných měst, ke kterým se dále připojilo více než 30 evropských měst, se podařilo prosadit opatření, které národním vládám ukládá, aby zapojily města a regiony do přípravy a implementace národních plánů obnovy.

Na základě národních plánů obnovy mohou státy žádat o finance z evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti (RRF), v jehož rámci bude pro všechny členské státy k dispozici více než 670 miliard eur. Primátoři Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy ve společném prohlášení apelují na to, aby toto opatření bylo skutečně národními vládami dodržováno.

Jsem přesvědčen, že Praha musí být důležitým partnerem naší vlády při navrhování a implementaci národního plánu obnovy. Praha se podílí více než z jedné čtvrtiny na celkovém HDP České republiky, navíc nyní je pandemií těžce zasažena, jelikož její ekonomika je závislá na terciárním sektoru. V Praze máme jasnou vizi, jak postupovat při ekonomické obnově po pandemii. Máme také připravenou řadu projektů, které odpovídají prioritám a požadavkům EU pro využití finančního nástroje RRF. Jsme například připraveni na naplňování ambiciózních cílů v oblasti digitalizace či překonávání výzev spojených s klimatickou změnou. Doufám, že se národní vlády budou řídit pozměněnými pokyny RRF a budou skutečně spolupracovat s představiteli měst a regionů, a to jak v České republice, tak i v dalších členských státech. Praha je na tuto aktivní roli připravena,” řekl k otevřenému dopisu Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Primátoři ve svém prohlášení dále uvedli, že jsou hluboce znepokojeni neochotou mnoha národních vlád zapojit se do smysluplného dialogu se zástupci měst a regionů. Města a místní samosprávy v několika členských státech uvádějí, že konzultace s jejich národními vládami jsou pouze symbolické, týkají se jen malého podílu prostředků RRF nebo k nim vůbec nedochází. V této souvislosti je obzvláště znepokojivé, že, jak uvedl předseda Evropského výboru regionů,  Apostolos Tzitzikostas, některé takto opomíjené místní orgány, které se obrátily na specializovanou pracovní skupinu Evropské komise, byly zamítnuty a odkázány na jejich národní vládu. To je v rozporu se stanovenými cíli RRF.

Primátoři vyzvali vlády členských států a Evropskou komisi k tomu, aby se zasadily o dodržování zadání finančního nástroje RRF, a umožnily tak skutečné zapojení měst a regionů do tvorby národních plánů obnovy a následné využívání prostředků z nástroje RRF. Tento finanční program je příležitostí významného zdroje financí pro rozpočty členských států EU, ale i měst a regionů, které mohou při obnově ekonomiky výrazně pomoci. Hlavní města zemí V4 nabízejí partnerství všem evropským institucím a národním vládám v jejich společném úsilí o spravedlivé a udržitelné zotavení po pandemii.*

/zr/

 

Na snímku: Pakt svobodných měst byl podepsán primátory Bratislavy, Budapešti, Prahy a Varšavy v prosinci 2019 v metropoli Maďarska

Ilustrační foto: praha.eu

 

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) oceňuje skutečnost, že horní parlametní komora do tzv. daňového balíčku pozměňovacím návrhem včera vložila kompenzaci daňových příjmů krajů a obcí ve výši 80 % příjmů, o které samosprávy kvůli zrušení superhrubé mzdy a dalším vládním návrhům v dalších letech přijdou.

SMS ČR spolu se Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí MAS ČR, primátorem hl. m. Prahy a hejtmany Pardubického, Libereckého, Olomouckého, Jihomoravského, Královéhradeckého a Moravskoslezského kraje dlouhodobě kritizovalo dopady zrušení superhrubé mzdy a obnoveného kompenzačního bonusu na samosprávy. Nyní budou zástupci krajů a obcí apelovat na poslance a poslankyně, aby senátní verzi daňového balíčku včetně kompenzací pro samosprávy přijali.

Senátoři si na rozdíl od vlády správně uvědomili, že nebudou-li moci obce a kraje investovat, pak se regionální ekonomika obnoví nejen pomalu, ale zotavování po krizi bude bolestnější. Menším obcím tak zachránili i například provoz školek či sociálních zařízení, které by tyto obce při skokovém poklesu příjmů nemohly udržet,“ prohlásil ke včerejšímu rozhodnutí Senátu Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. „Uděláme vše pro to, aby poslanci senátní verzi podpořili, a jsme připraveni na den projednávání svolat starosty a starostky do Prahy.“

Celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu činí podle kvalifikovaných odhadů -30 mld. Kč na obce a -11 mld. Kč na kraje. To by ohrozilo kofinancování projektů a samozřejmě by došlo k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv. Proto se obce a kraje obrátily již dříve na Parlament ČR a vládu ČR s žádostí o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do 3 měsíců po ukončení kompenzačního období.*

/zr/

Ilustrační foto: Valdštejnský palác v Praze, sídlo Senátu Parlamentu ČR

 

Až dvě hodiny po půlnoci na dnešek, tedy na pátek 20. listopadu, Poslanecká sněmovna po bouřlivé a dlouhotrvající diskusi schválila vládou navržený daňový balíček včetně zrušení superhrubé mzdy ve variantě, kterou navrhl předseda vlády Andrej Babiš. Od ledna 2021 se tedy příjmy fyzických osob budou danit 15 procenty, přičemž na příjmy nad 141 764 Kč měsíčně se bude vztahovat zvýšená sazba ve výši 23 % – tzv. solidární přirážka. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní sazby pro daň z příjmu fyzických osob spolu s kompenzačním bonusem, schváleným už 10. listopadu, bude pro obce, města a kraje znamenat více než čtyřicetimiliardový propad jejich celkových příjmů v rámci inkasa sdílených daní.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové zrušením superhrubé mzdy se zjednoduší a zprůhlední daňový systém, což je jedním ze závazků programového prohlášení vlády. Patnáctiprocentní sazba daně z příjmů, která se bude nově počítat z hrubé mzdy má nízko a středně příjmovým skupinám zaměstnanců přinést snížení daně o čtvrtinu. "Tyto peníze zůstanou více než 4 milionům zaměstnanců na výplatních páskách. Podpoříme tím jejich chuť utrácet, což pomůže znovu roztočit kola české ekonomiky,“ uvedla již dříve Alena Schillerová.

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR), Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Spolek pro obnovu venkova (SPOV ČR) a Asociace krajů (AK ČR) však opakovaně, naposled 18. listopadu ( viz: https://www.moderniobec.cz/hlasovani-o-superhrube-mzde-se-blizi-zalezi-poslancum-na-obcich-a-mestech-kde-ziji-ptaji-se-uzemni-partneri/ ), důrazně varovaly, že celkové dopady zrušení superhrubé mzdy a zavedení kompenzačního bonusu budou podle kvalifikovaných odhadů představovat v daňových příjmech obcí a měst představovat minus 30 mld. Kč pro obce a města a minus 11 mld. Kč pro  kraje. Bude ohroženo kofinancování projektů a samozřejmě dojde k výraznému utlumení investičních aktivit samospráv.

Proto výše uvedení územní partneři vyzvali parlament a vládu o souběžnou úpravu rozpočtového určení daní (RUD) a poskytnutí náhrady za celkově vyplacené platby kompenzačního bonusu jednorázovým příspěvkem do tří měsíců po ukončení kompenzačního období. Představitelé územních samospráv jsou připraveni i k veřejným protestním akcím, pokud nebude jejich apel na vládu a zákonodárce vyslyšen.

Zákon ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.*

/rš/

K foto:

Dolní parlamentní komora dnes dvě hodiny po půlnoci rozhodla o zrušení superhrubé mzdy

Ilustrační foto: facebookový profil Poslanecké sněmovny

 

Administrativní zátěž je u nás zbytečně velká, a dokládá to i studie Doing Business 2019, která byla nedávno publikována Světovou bankou. Pro ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou je její snižování jednou z priorit, proto na Ministerstvu průmyslu a obchodu vzniká nová sekce Podnikání a služeb.

"Co se týče administrativní zátěže podnikatelů a firem, tak nyní jsme  v rámci hodnocení mezinárodní analýzy Doing Business na 35. místě. Udělám vše, co budu moci, abychom se posunuli na 20. pozici,“ uvedla ministryně Marta Nováková na snídani s Lidovými novinami. Systém hodnocení ČR z hlediska administrativních povinností a zatížení podnikatelů a firem chce mít přes měřitelné parametry. „Měli bychom systém našeho hodnocení přizpůsobit mezinárodní klasifikaci, tak abychom vycházeli ze stejných hodnotících parametrů, jak je aplikuje při zpracování svých hodnotitelských zpráv International Financial Corporation of the World Bank,“ řekla ministryně.

Na snídani, kterou pořádalo v pondělí vydavatelství Mafra, se řešila i jaderná energetika. „Státní energetická koncepce jasně definuje zásadní roli jaderných energetických zdrojů v českém energetickém mixu. Přesto nikdo zodpovědný dnes není schopen odhadnout, jaké budou ceny energie v roce 2035. Zásadní proto je, aby elektrická energie byla cenově dostupná. A tím se musíme při rozhodování o dostavbě nových jaderných zdrojů řídit," uvedla ministryně Marta Nováková. MPO pracuje na národním klimaticko-energetickém plánu. Ten je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a bude se projednávat s Evropskou komisí. „To nebude jednoduché. Po projednání s EK budeme muset výsledky zapracovat a Státní energetickou koncepci aktualizovat. Určitě bychom ale neměli udělat podobnou chybu jako při zavádění podpory solárních elektráren,“ uvedla ministryně.

Ministryně Nováková také řekla, že nyní je již jasné, že vláda do konce letošního roku nerozhodne o investorském modelu dostavby nových jaderných zdrojů. „Všechny expertní skupiny pracují a zpracovávají příslušné analýzy, ale my musíme dát přednost věcnému a odbornému posouzení v řadě klíčových oblastí, které jsou jasně reflektovány strukturou expertních skupin. Předpokládám, že máme zhruba rok, abychom toto rozhodnutí dovedli do závěrečné fáze,“ uvedla ministryně.*

 

Milan Řepka, tiskový mluvčí MPO

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzývá občany České republiky, aby se připojili k petici za zdravé a prosperující lesy pro příští generace.

SVOL ve své výzvě upozorňuje na to, že naše lesy jsme zdědili od předků. Oni je sázeli a pěstovali, jak nejlépe uměli. Netušili, jaké změny klimatu přijdou za 100 let. Vlastníci lesů se dnes snaží toto dědictví zachránit a založit lesy odolnější proti klimatickým změnám. Lesy nepřinášejí užitek jen svému majiteli, ale i celé společnosti. Každý les plní celou řadu důležitých funkcí – chrání půdu, zadržuje vodu, vytváří ráz krajiny, umožňuje lidem relaxovat a načerpat nových sil.

Naše lesy jsou však v nebezpečí, připomíná SVOL. Žijeme po staletí v kulturní krajině a na její odbornou péči nelze rezignovat. Udržitelné obhospodařování krajiny zvyšuje biologickou rozmanitost, zlepšuje klima a účinně chrání lesy i pole. Zároveň je klíčové pro hospodářský rozvoj zejména venkovských oblastí.

V současné době je v důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení kůrovcové kalamity ohroženo statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací. Majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků, o zachování všech funkcí hospodářských lesů, o udržení vody v krajině, o zachování života na venkově.

SVOL apeluje: Vlastníci lesů potřebují od státu pomoc při zvládnutí aktuální kůrovcové kalamity. Stát by však neměl v odborných záležitostech, zejména při přípravě legislativy, podléhat nátlakovým skupinám, které odbornou problematiku ideologizují bez jakékoliv zodpovědnosti.

Petice Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se obrací na vládu a Parlament České republiky a zahrnuje pět bodů:

* přijmout taková opatření pro řešení kůrovcové kalamity, která budou pro vlastníky lesů uchopitelná, dosažitelná a efektivní,

* vyčlenit dostatečné finanční prostředky ve státním rozpočtu ČR a pomoci vlastníkům lesa překlenout aktuální složitou, ekonomickou, sociální i ekologickou situaci,

* posílit pozici lesního hospodářství v rámci Ministerstva zemědělství v návaznosti na rekonstrukci státní správy lesů,

* vyjmout činnosti související s hospodařením v lesích z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek, který dosud brání včasnému zpracování kůrovcové kalamity a omezuje regionální zaměstnanost,

* v souladu s Lesnickou strategií EU zahrnout platby za ekosystémové služby mezi pobídky v oblasti obhospodařování lesů.

SVOL ve své výzvě shrnuje: Lesní hospodářství stojí na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a ekologickém. Zrušení ekonomického pilíře znamená likvidaci funkčnosti obou dalších pilířů. Nedostatek prostředků na zalesnění kalamitních holin ohrožuje vodohospodářskou a půdoochrannou funkci lesů. Rezignace na hospodaření ohrožuje zaměstnanost i celkovou existenci lesních majetků. Vyvolá další vylidňování venkova, lidé odejdou za lépe placenou prací jinam. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí rekreační funkci a znemožní lidem vstup lesů. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne, vzniknou rozsáhlé územní venkovské brownfieldy, na jejichž opětovné harmonické zvelebení bude nutno vynaložit obrovské prostředky a úsilí.*

Informace o petici najdete na: http://www.svol.cz/petice/ .

/zr/

Ilustrační foto: Jan Řezáč, SVOL

Ještě až do 4. září Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) přijímá žádosti měst z celé České republiky o dotace z Programu regenerace veřejných prostranství na sídlištích.

V rámci města lze podat pouze jednu žádost za město. U měst rozčleněných na městské obvody či části je možné podat jednu žádost na každý městský obvod nebo každou městskou část.  V letošním roce je na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích připraveno 200 mil. Kč. Dotaci je možné kombinovat s nízkoúročeným úvěrem, díky němuž lze uskutečnit finančně náročnější projekty v kratším časovém horizontu.

O státní podporu mohou požádat sídla, která jsou vlastníky pozemku, na němž má být plánovaná regenerace provedena. Prostředky mohou být využit například na vybudování místních komunikací, cyklostezek, na zřízení dětských hřišť nebo parků. Dotace a úvěry budou poskytovány na základě nařízení vlády č. 390/2017 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích (dále jen NV č. 390/2017 Sb.).

Dotace může být poskytnuta až do výše 50 % uznatelných nákladů, nejvýše však 6 mil. Kč na projekt nebo etapu. Spolu se žádostí o dotaci může žadatel požádat o úvěr na dofinancování. Součet výše úvěru a dotace poskytnuté podle NV č. 390/2017 Sb. může činit nejvýše 90 % uznatelných nákladů na projekt. Splatnost úvěru musí být sjednána tak, aby doba splácení nepřekročila 15 let od uzavření smlouvy. Úroková sazba se odvíjí od výše základní referenční sazby Evropské unie zvýšené o 0,30 % ročně.*
K témuž více na: http://www.sfrb.cz/fileadmin/user_upload/dokumenty_k_programum/Regenerace_sidlist/Vyzva_3.7.2018__2__23.7..pdf.
/zr/
Ilustrační foto: archiv ÚMČ Praha 17

Zprávu o hodnocení centrálního nákupu státu a resortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2017 předložilo včera vládě Ministerstvo financí. Dokument analyzuje výsledky prvních dvou let fungování centrálního nákupu státu u nadresortních veřejných zakázek. Obsahuje také komplexní vyhodnocení centralizovaného zadávání veřejných zakázek u jednotlivých resortů a vyčíslení dosažených úspor za rok 2017.

Centralizaci nákupů se od roku 2015 věnuje nadresortní koordinační skupina, která koordinuje centrální nákupy mezi rezorty, stanovuje uživatelské standardy a připravuje centrální veřejné zakázky. Koordinace probíhá v oblastech ICT, automobilů a pohonných hmot, kancelářských potřeb, energií a správy budov a také dopravy a ubytování. Centrálním zadavatelem v oblasti ICT je Ministerstvo vnitra, zbylé oblasti spadají do kompetence Ministerstva financí.

Celkový objem výdajů resortů za komodity, které je možné pořídit v rámci centrálních nákupů, byl vyčíslen na 12,9 mld. Kč. To odpovídá zhruba pětině celkových provozních výdajů resortů a téměř 1 % celkového objemu výdajů státního rozpočtu.

V uplynulých dvou letech Ministerstvo financí uskutečnilo dvě pilotní nadresortní veřejné zakázky na nákup osobních vozidel a kancelářského papíru, Ministerstvo vnitra realizovalo další čtyři v oblasti ICT. Celkový finanční objem těchto nákupů v letech 2016 - 2017 dosáhl 4,6 mld. Kč (v roce 2016 2,2 mld. Kč, v roce 2017 2,4 mld. Kč). Celkově oproti původním ceníkovým cenám podařilo ušetřit 1,9 mld. Kč, tedy více než 40 %.

„Naše dosavadní zkušenosti potvrzují, že jsou centrální nákupy efektivním prostředkem pro snížení nákladů na provoz státu. Dosud byla úspěšně dokončena první velká zakázka na nákup automobilů. V rámci této zakázky se v budoucnu pořídí více než 1400 aut pro různé státní organizace. Podařilo ušetřit v průměru 15 %, u automobilů vyšší střední třídy a SUV vozů to bylo dokonce 33 %,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

V případě nadresortní zakázky na nákup kancelářského papíru se sice také podařilo oproti běžným cenám ušetřit, ovšem pouze o 7 %. Její centrální zadavatel Ministerstvo financí se proto rozhodl, že napříště bude nákup kancelářského papíru probíhat na úrovni jednotlivých resortů. „Náročnost přípravy této nadresortní veřejné zakázky totiž převýšila dosažené reálné úspory,“ vysvětlila ministryně financí.

Významných úspor bylo dosaženo i u centrálních nákupů na úrovni jednotlivých resortů. V rámci resortních systémů centralizovaného zadávání byly v roce 2017 provedeny nákupy o celkovém objemu 4,2 mld. Kč. Oproti běžným cenám se ušetřilo 715,8 mil. Kč, což odpovídá 17 % celkového finančního objemu. Od roku 2015 se tak dosahované úspory pohybují v rozmezí 16-19 % celkového objemu.

„K nejvyšším úsporám došlo u nákupu automobilů, plynu a také telekomunikačních služeb, kde se několika resortům podařilo vysoutěžit nové výhodnější rámcové smlouvy pro sebe i své resortní organizace,“ uzavřela Alena Schillerová.

/tz/

 

Ke včerejšku vydalo již 57 úřadů obcí s rozšířenou působností různá omezení dodávek vody. Zemědělci nemají dostatek krmiva pro zvířata, v rybnících hynou ryby. Situace je i s ohledem na očekávaný vývoj počasí kritická. Jak ministr životního prostředí Richard Brabec včera informoval vládu, hodlá v nejbližších dnech svolat jednání všech skupin, které se podílejí na projektech řešících problémy se suchem, a také komisi VODA – SUCHO. Výstupem těchto jednání by měly být návrhy řešení současných problémů, které způsobuje sucho a na některých místech i nedostatek vody.

Oproti normálu byl červenec zhruba o 2 °C teplejší a nenapršelo ani poloviční množství vody, které je pro tento měsíc obvyklé. Více než polovina měřených vodních toků vykazuje hydrologické sucho. Srážkový deficit se prohluboval i v prvním srpnovém týdnu, kdy spadlo pouhých 35 % oproti standardu, na Moravě to bylo dokonce 17 % a v Čechách 43 %. Z hlediska vlhkosti půdy je situace kritická na většině nízkých i středních poloh na území ČR.

Aktuálně ve sledovaných vodních tocích protéká převážně 5 až 40 procent toho, co je pro toto období obvyklé. Nejzávažnější situace je v povodí Labe a Ohře. Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách jako Ploučnice nebo Želetavka. V případě podzemních vod zůstává stav nadále silně podnormální. Na úrovni silného až mimořádného sucha se pohybuje 70 % mělkých vrtů. Hladina podzemní vody ve vrtech v povodí Orlice, Labe od Orlice po Jizeru, Ploučnice a Jihlavy dosáhla úrovně mimořádného sucha.

„Vzhledem k tomu, že srážky v posledních srpnových týdnech byly významně podprůměrné i s ohledem na očekávaný vývoj počasí v nejbližších dnech lze předpokládat, že se hydrologické sucho na většině území České republiky bude nadále prohlubovat. A to jak u povrchových, tak podzemních vod. S přetrvávajícím velmi teplým a suchým počasím musíme být obezřetní i kvůli přetrvávajícímu riziku vzniku a šíření požárů,“ okomentoval  aktuální sucho ministr Richard Brabec.

Zároveň však připomněl, že z pohledu významných vodárenských zdrojů a soustav jsou obavy o nedostatečné zásobování obyvatel pitnou vodou liché. Tak např. vodárna Želivka využívající vodu z nádrže Švihov zásobuje každého 8. obyvatele České republiky. Její nádrž je nyní  zhruba dva metry pod hranou přelivu, což je její maximální kapacita. Bez problémů tak zabezpečí dodávky pitné vody, i kdyby se obdobně extrémní situace měla opakovat v následujících letech. K problémům nedostatku pitné vody dochází u obcí, které jsou odkázané na málo vydatné zdroje, citlivé na epizody sucha.

Pro tento případ má MŽP stále připravené dotace v rámci dotační výzvy č. 2/2018, která byla letos v květnu vyhlášena v rámci Národního programu Životní prostředí (viz: https://www.narodniprogramzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=55). Podpora z této výzvy je určena na regeneraci stávajících či vznik nových zdrojů pitné vody, včetně jejich napojení na stávající vodovodní řady. Výzva platí až do 18. prosince 2020 nebo do vyčerpání alokace. Resort životního prostředí pro tuto výzvu vyčlenil ze svého rozpočtu vyčlenil 600 milionů korun.

O dotace se mohou hlásit obce a města, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, ale také obchodní společnosti s většinovým podílem obcí, měst nebo jiných veřejnoprávních subjektů (provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu). Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, tzn., že žádosti budou posuzovány a schvalovány průběžně.

„Děláme všechno pro to, aby obecní studny zůstaly plné. Již bezmála 300 obcí má dotaci schválenou, v reálu to znamená, že 135 tisíc lidí získá dostatek kvalitní pitné vody. Aktuálně máme od května vypsanou novou výzvu ve výši 600 milionů korun, ze které můžeme posílit vodní zdroje pro dalších až 250 tisíc lidí. V případech, kdy v místě není dostatek podzemních vod, jsme pro obce zavedli novinku v podobě až 3milionového příspěvku na výstavbu či rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Za 3 měsíce od vyhlášení výzvy již evidujeme 9 žádostí ve výši dotace bezmála 20 milionů korun,“ dodal ministr Richard Brabec.*

/zr/

Ilustrační foto: archiv MŽP

 

Podle nové studie Asociace plastového recyklačního průmyslu v Evropě [1] je možné do roku 2025 v EU recyklovat až 65 % plastových obalů. Vyšší recyklace plastů by přitom byla ekonomicky, ekologicky i sociálně výhodná. Recyklace plastů je v Evropě po omezení dovozů odpadů do Číny v krizi, v Evropské unii totiž není dostatek recyklačních zařízení.

Česká republika patří v EU dlouhodobě mezi státy nejlépe recyklující plastové obaly. Příznivou statistiku však ovlivňuje výroba paliv z plastů, která se nesmyslně započítává do recyklace. ČR vytvořila v roce 2016 více než 236 tisíc tun plastových obalů, z toho recyklací prošlo jen necelých 60 %. Zbylých asi 100 tisíc tun, tedy deset tisíc popelářských aut plných plastů, končí každoročně na skládkách nebo ve spalovnách.

Recyklovat do roku 2025 až 65 % plastových obalů podle uvedené studie je u nás při aktuální míře jejich recyklace snazší než jinde v EU. Politici však musí mít zájem omezit plýtvání plastovými obaly. Prvním krokem je zvýšit povinnou míru recyklace plastových obalů stanovenou zákonem o obalech. Jeho letos schválená novela stanovila závazný cíl na léta 2016 až 2019 na pouhých 45 %. Přitom už od roku 2008 recyklujeme ve skutečnosti víc než polovinu plastových obalů. V roce 2016 jsme recyklovali bezmála 60%. Zvýšením minimální hranice povinné recyklace se do recyklačního průmyslu dostane víc peněz, což zlepší technologie dotřiďování a podpoří obecní rozpočty.

Dalším krokem ke zvýšení recyklace plastových obalů a k omezení jejich skládkování je tzv. ekodesign. Není možné zvyšovat recyklaci, vyrábí-li průmysl nadále množství nerecyklovatelných obalů. Systém Eko-kom, který za firmy zajišťuje třídění a recyklaci jejich obalů, by jim měl stanovit poplatky za účast v systému podle recyklovatelnosti použitých obalů. Například italská společnost CONAI, obdoba českého Eko-komu, vyžaduje vyšší poplatky za nerecyklovatelné obaly než za snadno recyklovatelné.

Stát se musí přestat tvářit, že se ho krize odbytu plastových odpadů netýká. Programové prohlášení vlády Andreje Babiše plánuje nižší sazbu daně z DPH pro točené pivo, ale nižší sazbu z DPH by spíše potřebovaly výrobky vyrobené z odpadů – recykláty, zejména, když vládní prohlášení zároveň plánuje pomocí nového zákona o odpadech přesměrovat odpady ze skládek do recyklace. Také ve veřejných zakázkách musí stát zvýhodňovat výrobky vyrobené z odpadů. Tím může stát konkrétně podpořit recyklaci a recyklační průmysl.*

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

Prostřednictvím Asociace krajů dnes všichni hejtmani jednohlasně vyzvali vládu, aby řešila zvýšení mezd učitelů a pracovníků v sociálních službách tak, jak slíbila. I přes opakované sliby totiž příslušné resorty neposkytly schválené finanční prostředky. Hejtmani proto odeslali otevřený dopis ministru školství Stanislavu Štechovi, ve kterém ho žádají o finanční vypořádání.

Hejtmani zcela odmítli vyjádření ministra školství Stanislava Štecha, podle něhož by měli chybějící prostředky na listopadové navýšení platů učitelů hradit ze rozpočtů krajů či fondů odměn školských zařízení. „Doporučení na krytí chybějících prostředků z fondů odměn školských zařízení je nepřijatelné. A za naprosto absurdní považuji rovněž záměr pana ministra předat odpovědnost za řešení budoucí situace na nové vedení resortu. Žádný ministr, ani ten v demisi, se přece nemůže dovolit chovat stylem „po nás potopa“. Žádám proto pana ministra, jako člověka odpovědného za systém resortu školství v celém roce 2017, o dorovnání chybějících finančních prostředků ve výši 25 milionů korun na účty krajů,“ konstatovala předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová.

Nejisté jsou pro kraje i peníze na sociální služby. Kvůli mimořádnému navýšení platů, o kterém rozhodla vláda od 1. listopadu, neměli poskytovatelé sociálních služeb možnost nárokovat prostředky prostřednictvím dotačních řízení. Tedy tak, jak jim ukládá zákon. Nyní proto hrozí, že příští rok peníze neobdrží. „Kraje se chovaly zodpovědně a vyhlásily dotační řízení s dostatečným předstihem. Nyní by se tak mělo chovat i ministerstvo. Obracím se proto na paní ministryni Marksovou s urgentní žádostí o otevření dotačního řízení, aby bylo zajištěno, že kraje a poskytovatelé sociálních služeb peníze na platy pro rok 2018, které jim byly slíbeny, skutečně obdrží,“ připomněla dále Jana Vildumetzová.

Systémové řešení financování patří mezi klíčové priority samospráv. Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR proto o něm chce hovořit s novým premiérem bezprostředně po jeho jmenování. „Dlouhodobě potřebné zvýšení mezd pedagogů, zdravotníků i pracovníků v sociálních službách Asociace krajů podporovala. Bohužel ministerstvo školství, stejně jako některé další resorty, tak činí nesystémově a nahodile. A důsledky nekoncepčního jednání přehazují na bedra krajů a jejich rozpočtů. Není možné pokračující zásahy do krajských rozpočtů, které dopadají na provozní a investiční činnosti samospráv, nekonečně rozšiřovat,“ uzavřela Jana Vildumetzová.*

/zr/

Na snímku:

Předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová

Fptop: archiv AK ČR

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down