Úvodní rozhovor červnového vydání Moderní obce jsme vedli s primátorem Plzně Martinem Baxou. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky červnového čísla nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce  však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Například téma měsíce – společné s časopisem Odpady (https://www.odpady-online.cz/) se zabývá problematikou nakládání s odpady v obcích a městech i jejich následným zpracováním.

Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla vystupují.

* Martin Baxa, primátor Plzně: Jednoznačným ponaučením z koronavirové krize nejen pro mě, ale pro celé město je to, že se máme spoléhat v prvé řadě sami na sebe. Proto jsme také například velmi brzy začali sami shánět ochranné pomůcky – vládní dodávky totiž vázly a byly nedostatečné. Za peníze města jsme jako nakoupili téměř 180 tisíc respirátorů FFP2, několik tisíc litrů dezinfekčních roztoků a antibakteriálních mycích prostředků, ochranné obleky, rukavice a další, vše v celkové částce kolem 24 milionů korun. Osobní ochranné pomůcky jsme využili především pro pobytová zařízení sociálních služeb všech zřizovatelů, tedy hlavně na péči o naše seniory, a rovněž pro další městské organizace, poskytující rozmanité služby našim občanům i v době krize. Stejně tak jsme si vytvořili jejich zásobu pro otevření základních a mateřských škol.

* Hana Pejpalová, ředitelka Státního fondu podpory investic: Fond je institucí, která podporuje udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou. Fond nemůže sám o sobě nabízet podpory bez těchto podpůrných materiálů. Postupně k nám asi přejdou některé programy z Ministerstva pro místní rozvoj, do jehož působnosti spadáme. První vlaštovkou je program na revitalizaci brownfieldů.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Práce výborů zastupitelstev obcí, pokud k ní jejich členové přistupují odpovědně a nepletou si ji s politikou, je pro obec důležitá. Udržuje totiž všechny „v pozoru“, a dělá se pak méně chyb. Výbory rovněž mohou upozornit na to, co by třeba zapadlo. Proto bychom měli dobrou práci výborů podpořit a vytvořit pro ni podmínky; a naopak – pokud si členové výborů spletli práci v nich s prvoplánovým politickým bojem a osobními útoky, neměli bychom to tolerovat. Práce výborů by měla mít určitou úroveň, a neměla by vybočovat z mezí zákona.

* Pavel Hájek, starosta Těchobuzi (okres Pelhřimov): Z koronavirové krize pro nás vyplynulo potěšitelné zjištění, že zvolený model kombinovaného multifunkčního zařízení je správný (řeč byla o turistické informační centrum, které pokrývá široké spektrum služeb v obci včetně zajišťování provozu obecního obchodu a jež například během nouzového stavu obstarávalo i dovoz obědů potřebným občanům – pozn. redakce). Filozofie jeho fungování je postavena na snaze s minimálními prostředky poskytnout obyvatelům a návštěvníkům obce co nejvíce potřebných služeb, včetně fungování obecního obchodu. Informační centrum je tak vpravdě centrem celé obce. Tento model bych doporučil právě nejmenším obcím, kde třeba žádný obchod zatím ani nemají.

* David Šimek, starosta obce Příluka (okres Svitavy): Po čtrnáctidenní činorodé a plodné komunikaci jsme spolu se zastupitelem Petrem Poslušným a jeho firmou REALTIME TECHNOLOGIES s. r. o. se sídlem ve Veské u Sezemic proto dali počátkem dubna dohromady zařízení, které s využitím tzv. suché mlhy dokáže vydezinfikovat prakticky jakýkoliv vnitřní prostor.

* Václav Vítek, farmář, člen MAS Stolové hory (okres Náchod): Jako místní farmář musím říct, že se lidé postupně učí jezdit ke mně pro hovězí maso a oceňují to, že se mohou podívat, kde a v jakých podmínkách zvíře vyrostlo. Teď lidé najednou lépe než kdy jindy chápou, že to, co vložím do regionu, zůstane v místní ekonomice.

* Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany životního prostředí a integrované prevence České inspekce životního prostředí: V ČR je aktivně provozováno přibližně 180 skládek odpadů, z toho asi 40 % tvoří skládky pro ukládání nebezpečného odpadu. Každý rok inspekce zkontroluje přes stovku skládek odpadů, v nichž jsou vždy zahrnuty všechny skládky pro ukládání nebezpečných odpadů. ČIŽP disponuje zhruba 80 inspektory, kteří se věnují kontrolám nakládání s odpady ve všech specifických oblastech podle zákona, tedy i skládkování odpadů. Provedou v ročním souhrnu více než 3000 kontrol. Předpokládáme, že podle nového zákona o odpadech převezme SFŽP kontrolní roli zaměřenou na poplatkovou agendu, tedy převezme stávající kompetence přiřčené krajským úřadům a obcím. Kontrolní kompetence ČIŽP se nijak zásadně měnit nebudou, stejně tak stávající kontrolní přístup. Nadále se ČIŽP bude při dozorové činnosti a kontrolách zaměřovat na fyzický způsob provozování, na tvorbu finanční rezervy pro rekultivační práce a monitoring při následné péči o uzavřenou skládku, plnění evidenčních povinností a dalších.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejtvrdší ekonomické dopady infekce covid-19 teprve přijdou. Zatím je situace v ekonomice taková, že byly uměle vysušeny prameny řek veřejných příjmů, ale dole v údolí ještě plují parníky, na nichž se tančí.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Snížení objemu sdílených daní v letošním roce spadá do kategorie neočekávaných výpadků příjmů. Je to tedy pádný důvod pro využití nastřádaných peněz v minulých obdobích a pro zvýšení vcelku nízkého obecního dluhu. Navíc je známo, že obce si půjčují za velmi výhodných podmínek.

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR: Navrhujeme snížení skládkovacího poplatku namísto finální výše 1850 Kč za tunu na částku 1200 Kč za tunu. Stejně tak požadujeme úpravu výše třídicí slevy, aby byla odstupňována pro dosažené výše třídění a byla pro obce motivační a nikoli demotivační, jak je současný návrh.

* Jan Maršák, odbor odpadů Ministerstva životního prostředí: S ohledem na to, že Ministerstvo životního prostředí má k dispozici kompletní informace za téměř všechny obce v ČR, bylo provedeno detailní hodnocení, jak si obce stojí v třídění složek komunálních odpadů. Vyplynulo z něj, že podstatná část obcí není na vrcholu třídění a mají prostor ke zlepšení. Rovněž lze konstatovat, že existují obce dosahující hodnot, které jsou ve třídicí slevě nastaveny až pro roky 2025 nebo 2026.

* Jiří Huďa, starosta obce Zbilidy (okres Jihlava): Letos – vzhledem ke karanténě celostátnímu zákazu shromažďování lidí, byl kontejner pro sběr nebezpečného odpadu odvolán, neboť potenciálně hrozilo právě shromažďování lidí. Termín sběru bude posunut o měsíc či dva, ale rozhodně o něj jako obec nepřijdeme. Stejná situace se týká více obcí, které obsluhuje společnost Služby města Jihlavy. Podstatné je to včas oznámit,“

* Roman Tvrzník, předseda představenstva neziskové společnosti ELEKTROWIN: Nepovažuji za šťastně nastavený požadavek návrh nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který teď projednávají sněmovní výbory. Návrh zákona obsahuje povinnost výrobců, resp. jimi vytvořených kolektivních systémů, dosáhnout splnění kvóty sběru na úrovni 65 % odděleně pro chlazení, televizory a světelné zdroje a souhrnně pro všechny spotřebiče jako celek. V tomto ohledu jde návrh zákona nejen nad rámec směrnice EU, ale zejména nepostihuje situaci, kdy je v některých komoditách sbírán nadbytek – jako v našem případě u televizorů.

* Cyril Klepek, ředitel a zakladatel Cyrklu – digitálního odpadového tržiště: Dopady koronavirové krize na rozpočty obcí budou rovněž dramatické. Kvůli výpadku daňových příjmů se u středně velké obce, která má okolo pěti tisíc obyvatel, může jednat až o více než milion korun. Kde však ušetřit, když „musíme ty chodníky udělat“? Jednou z oblastí, která skýtá největší prostor pro rychlou úsporu a dlouhodobé efektivní nastavení, je dlouho přehlížené odpadové hospodářství. Výdaje obcí na ně podle analýzy neziskové společnosti Arnika tvoří v průměru 8 % jejich rozpočtů. Jsou obce, u nichž jde o téměř nulové náklady, ale mnoho jiných za svůj systém nakládání s odpady platí v průměru až 2200 korun za rok na obyvatele. Tyto roční náklady se u většiny obcí pohybují ve výši 500 až 1200 korun na hlavu. To jsou velké rozdíly, které se výrazně projevují ve finančním řízení municipalit.

* Tomáš Mrázek, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací: Čistírny odpadních vod jsou sice vybaveny lapači tuků, avšak i ony mají omezené kapacity, které především v době svátků nestačí. Odpadní vodu čistí bakterie, na něž mají tuky negativní vliv. Čistírny pak proto mohou pěnit, nebo v některých místech i zahnívat. To vše snižuje kvalitu vyčištěné vody a samozřejmě i zvyšuje náklady na provoz čistírny odpadních vod, Stoka je také z litinového materiálu a dochází tak k rychlejšímu ochlazení odpadní vody a intenzivnímu srážení tuku.

* Bohumil Rataj, předseda Sdružení komunálních služeb: Myslím si, že po skončení pandemie nebo minimálním množství nově narůstajících případů onemocnění, by bylo vhodné se nad celou situací zamyslet, udělat si vyhodnocení a najít společnou řeč napříč všemi společnostmi a ministerstvy a přijmout jednotnou metodiku pro tyto situace. Vzhledem k tomu, že nikdo z nás doposud ničím takovým neprošel a s podobnými problémy zatím nebyly žádné zkušenosti, se nastalá situace zvládla prozatím velmi dobře. Ale musíme si z toho vzít ponaučení a v rozumných mezích být na podobné události připraveni.

* Jaroslav Mynář, předseda Spolku veřejně prospěšných služeb: Občané a organizace i během koronavirové krize předávali směsný komunální odpad způsobem, na který jsou zvyklí. Technické služby okamžitě poskytly získané informace o způsobu nakládání s odpady v období koronavirové epidemie všem obcím, kde provádějí svoz směsného komunálního odpadu… …Komplikací se však stalo zvýšení množství směsného komunálního odpadu a separovaného odpadu od občanů. Během března a dubna toto zvýšení ve samotném Velkém Meziříčí činilo 11 %, u plastů dokonce 22 %. Podobné poznatky máme i z jiných svozových společností. Samozřejmě že zvýšení nákladů způsobilo i zajištění ochranných a dezinfekčních prostředků pro naše zaměstnance.

* Petr Číhal, obchodní ředitel kolektivního systému EKOLAMP: Hlavním nedostatkem současné, již notně zastaralé odpadové legislativy, je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby (tj. výrobci/ kolektivní systémy) si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci 3 skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivky, televize, lednice) jsou daleko vyšší než náklady na sběr ostatních skupin elektroodpadu, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem... ...Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí a občanů v rámci sběru elektroodpadu a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru elektroodpadu pro výrobce/kolektivní systémy. Tyto cíle sběru a recyklace jsou rozdělené a členěné tak, aby byl zejména zajištěn sběr nebezpečného elektroodpadu. Zářivky, televize i lednice proto mají svůj samostatný cíl sběru pro každou skupinu zvlášť. Vždy je tedy nutné sesbírat do požadované minimální výše 65 % jak zářivky, tak lednice i televize (65% ze všech prodaných elektrozařízení). Není tedy možné, nahrazovat sběr nebezpečného elektroodpadu jinými skupinami elektroodpadu (jako např. pračkami nebo sporáky), jejichž shromažďování a ekologická recyklace je daleko lacinější.

* Pavel Bureš, EPG Rapotín BPS: „Oleje a tuky, které všichni používáme doma v kuchyni, tak končí zbytečně na skládkách. Málokdo však ví, že mohou ještě dobře posloužit. V naší rapotínské odpadové bioplynové stanici disponujeme technologiemi ke zpracování těchto druhů odpadů a jejich následné přeměně v surovinu pro výrobu elektrické a tepelné energie nebo biometanu,

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré odpadové hospodářství, konkrétně ve vazbě na internet věcí, zatím patří k méně rozvinutým disciplínám. Globální instalovaná báze senzorů se pohybuje ve statisících. Do tří let by měla podle informací firmy Berg Insight vzrůst na 1,5 milionu, což stále není nijak závratné číslo. Například čidel chytrého veřejného osvětlení bude v té době v provozu přes 30 milionů. Internet věcí se v případě chytrého odpadového hospodářství samozřejmě podílí i na řízení svozové flotily. S jeho pomocí lze optimalizovat trasy a snižovat tak spotřebu paliva nebo produkci emisí. Ekonomické a environmetální výhody podobného modelu není třeba vysvětlovat.

* Monika Brindzáková, mluvčí Jihomoravského kraje: Zkušenosti z home office v nouzovém stavu jsou však více než kladné. Naši zaměstnanci reportují, že nezáleží na výkonu stanice, ze které se klient připojuje. Odbor informatiky pak zajišťuje provoz výkonné serverové infrastruktury při relativně malých nárocích na rychlost klientského připojení.

* Adam Kožina, VERA, spol. s r. o.: Když přijdou a odejdou informace jednou vstupní branou, stane se Vaše podatelna centrálním místem, kde je každý dokument, každé podání, každá došlá informace zaznamenána, uložena do spisové služby a přidělena ke zpracování. To znamená, že podatelna eviduje všechny zprávy z datové schránky, všechny zásilky doručené poštou, či některou z doručovacích služeb a všechna podání z portálu. Papírové dokumenty jsou ideálně na skenovací lince převedeny do elektronické podoby. V závislosti na typu dokumentu navíc systém dokáže řadu z nich zpracovat na podatelně automaticky, ať už příjem z XML souborů, formulářů z Portálu občanu, nebo např. vypravení pomocí služby České pošty Dopis Online.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: V obsahu sdělení není prostor pro nejasnosti. Buď informujeme druhou stranu o výsledku naší práce, která je v souladu s očekáváním, nebo otevřeně přiznáme, co se tak nepodařilo. Při pozdější debatě, vzniklé případnými nejasnostmi, bývá pátrání po tom, co a jak to kdo myslel, již hodně drahé.*

/rš/

Tištěnou Moderní obec si můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/ .  V případě objednání ročního předplatného tištěné verze časopisu získáte zdarma jako bonus digitální verzi vybraného titulu. Digitální verzi časopisu za sníženou cenu si lze objednat i samostatně na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec .

.

 

 

 

 

Dubnové vydání Moderní obce je už na cestě ke čtenářům. Vznikalo ještě před vyhlášením nouzového stavu, takže – jak v editorialu podotýká šéfredaktor Ivan Ryšavý – může vzbuzovat dojem "filmu pro pamětníky". Ale koneckonců, nedíváme se víceméně všichni rádi na tyto filmy? Berme proto dubnové vydání Moderní obce jako určitou předzvěst toho, že se opět vrátí předkoronavirové časy. Byť, pravda, leccos se po odeznění pandemie covid-19 změní. Věřme, že se také změní (zlepší) i vztah státu k územní samosprávě, která se během nynější krize osvědčuje jako pevný základ celé společnosti. Nejen toto aktuální vydání Moderní obce vydání si během dubna můžete přečíst zdarma v elektronické podobě.

Úvodní rozhovor dubnového vydání jsme vedli s Dagmar Vaňkovou, starostkou Jeřišna na Chotěbořsku. Paní starostka se rovněž stala  "tváří" aktuálního čísla Moderní obce. Jako vždy přinášíme i tentokrát zajímavé výroky některých osobností, které na stránkách dubnového vydání vystupují.

* Dagmar Vaňková, starostka obce Jeřišno: Starosta, či chcete-li starostka malé obce musí být psycholog, ekonom, stavař, vodař, právník… od všeho kousek, či spíše pořádný kus. Ale stejně se vás nakonec občan zeptá: A to jsi starostka, že to nevíš? Musíte vědět, kdy máte být empatický, kdy asertivní, kdy je nutné laskavé slovo a kdy je třeba i „zapráskat bičem“. I v malé obci si s každodenními problémy a starostmi nakonec poradíte. Jenže máte hodně malé páky na to, co přichází „shora“. A určitě čtenáře Moderní obce nemusím přesvědčovat o tom, že „shora“ se toho na nás nevalí právě málo a že některé kroky státu a přibývající byrokracie nám ve vedení hlavně menších obcí svazují ruce místo toho, aby nám centrum vycházelo vstříc, či aby nás alespoň nechávalo v klidu žít.

* Martin Valovič, místostarosta MČ Praha 10: Budeme důsledně apelovat na developery, aby se podíleli na řešení bezprostředních dopadů svých projektů na okolí. Půjde například o zvyšování kapacity škol a školek, opravy ulic a chodníků nebo budování nových parkovacích stání a zastávek MHD. Pokud se soukromý stavebník rozhodne s radnicí spolupracovat, zaváže ho to k investicím do veřejné infastruktury, která je v metodice taxativně vymezena. Výše investice se vypočítá podle každoročně aktualizovaného koeficientu stanoveného s ohledem na rozpočet městské části a objem výstavby na jejím území v uplynulých pěti letech. V roce 2020 budou developeři přispívat 915 Kč na metr čtvereční hrubé podlažní plochy záměru.

* Luděk Tesař, ekonom: Růstu provozních výdajů obcí loni dominovaly platy a zejména sociální odvody státu, které se dramaticky meziročně zvedly. Trochu to připomínalo pohádku S čerty nejsou žerty, kde kníže Josef Sličný zvedá daně, ale stejně si nepomůže, neboť nenasytný rádce a prostopášné princezny ho beztak o vše připraví.

* Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s.: Nechtějí-li se zastupitelstva pouze spoléhat na dotace, pak ať zkusí začít přemýšlet o tom, zda by některé jejich projekty, třeba vodohospodářské infrastruktury nebo ve prospěch městských nemocnic, nebylo možné profinancovat s využitím soukromých peněz. To by téměř zcela jistě přineslo jednodušší a rychlejší realizaci projektu a vyloučeno by bylo i riziko případného vracení dotace.

* Vladimíra Ondráková, obchodní ředitelka Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s.: Vždy doporučujeme, aby se pojištění majetku pravidelně aktualizovalo. Znamená to projít si, co bylo za uplynulý rok pořízeno nového a co bylo naopak odstraněno a vyřazeno – a jak se tyto změny promítly do celkové hodnoty majetku.

(Paní Ing. Vladimíře Ondrákové se velmi omlouváme za zkomolení jejího příjmení v textu rozhovoru v tomto dubnovém vydání časopisu, které kvůli koronavirové krizi bylo připravováno v nestandardních podmínkách "na dálku".)

* Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace: Radnicím by nemělo uniknout, že leasingové produkty jsou využívány k financování mnoha dalších věcí včetně komunální techniky ‒ čisticích automobilů, vozidel určených na svoz odpadu a podobně.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Nabízí se otázka, zda nenastal čas pro úpravu stávajících podílů jednotlivých krajů z celkového objemu výběru sdílených daní, který je pro tyto vyšší územní samosprávné celky vyčleněn.

* Petr Číhal, obchodní ředitel společnosti EKOLAMP: Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Stále více evropských spotřebitelů si totiž přes e-shopy sídlící v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU), nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechávají zasílat přímo domů. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

* Libor Šebestík, zástupce ředitele Městské policie Prostějov: Parkování vozidel před školskými zařízeními a zařízeními, které děti navštěvují v rámci svých mimoškolních aktivit – lze ošetřit prostřednictvím dopravních značek K+R (z anglického Kiss and Ride, česky Polib a jeď). Je možné tak zřídit místo pro krátkodobé zastavení nebo čekání osobních vozidel v blízkosti nádraží, terminálů a zastávek veřejné dopravy, v blízkosti kulturních a sportovních areálů, a zejména u škol.

* Vladan Zalejský, ředitel Divize veřejné správy, Asseco Solutions: Vše nekončí tím, že jsme poslali odpověď, ale tím, že jsme si jisti, že zadavatel tuto odpověď přečetl či ji zaznamenal. A hlavně, že souhlasí s řešením. Tvrzení typu - Já mu poslal mail a už to není můj problém, protože se neozval – je sice líbivé a zní odpovědně, nicméně zakládá na problém v budoucnu. A dohadování po delší době od konce vyřešení, kdy si už nikdo pořádně nepamatuje, co se řešilo, není disciplína, kterou bychom rádi měli v denním programu.

Barbora Š. Stašková, garantka kontaktního centra projektu Podpory sociálního bydlení MPSV: Řada obcí v posledních letech realizovala nebo se chystá uskutečnit projekty na zřízení sociálních bytů s podporou z prostředků IROP. Při plánování projektů tohoto druhu je však nutné přemýšlet nejen nad tím, kdo bude nájemníkům poskytovat sociální práci, ale rovněž zvažovat to, zda je v obci dostatečný počet osob, které budou splňovat podmínky dotačních výzev a mezinárodně uznávaných definicí ETHOS.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Na to, jak je pozice místostarosty důležitou funkcí, neboť jde o tzv. druhého v řadě po starostovi, zákon o obcích je k této funkci velmi skoupý. Místostarostové se tak pohybují často na hraně, aniž si to vůbec uvědomují. Není-li žalobce, není sice ani soudce, ale může se stát, že někdo nedokonalosti zákona využije, a přichytí vedení obce při tom, že na některé otázky nebude umět odpovědět.

* Jiří Skuhrovec, předseda think-tanku EconLab: Mnohé překvapí, že právě protikorupční nevládní organizace s ministerstvem kladou malý důraz na otevřené soutěže, a naopak legitimizují přímá zadání. Reagujeme tím na současnou situaci, kdy se zadavatelé pohybují mezi dvěma extrémy – nadužívání složitých obdob otevřených řízení a přímá zadání bez elementární ekonomické kontroly a transparentnosti. Obojí je špatně, obojí chceme eliminovat,

* Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj: Jsme rádi, že vznikla metodika pro veřejné zakázky malého rozsahu. Vnímáme, že ze strany zejména obcí o takový návod byl zájem, prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu provádějí obce převážnou část svých nákupů. Metodika je sice jen doporučením, nicméně dodržením doporučených pravidel bude mít zadavatel jistotu, že postupuje transparentně a nediskriminačně, což přinese ekonomicky výhodnější nabídky.

* Petr Kolman, právník a pedagog na Vysoké škole regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS: I v souladu s aktuální judikaturou českých správních soudů docházíme k závěru, že dobrovolné svazky obcí ve smyslu ustanovení § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zřízené k uspokojování veřejných potřeb samosprávného charakteru, resp. za veřejným účelem, jsou povinnými subjekty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

* David Marek, AK Taylor Wessing Česká republika: Jestliže by byla nařízena hromadná bezpečnostní protiepidemická opatření a došlo by k uzavření (části) města, kde se nachází místo výkonu práce zaměstnance, pak vzhledem k principu zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, který vychází z předpokladu zaměstnance coby slabší strany právního vztahu, máme za to, že v takovém případě by se uvedená situace zřejmě posoudila jako jiné překážky na straně zaměstnavatele a zaměstnancům by náležela náhrada mzdy či platu ve výši průměrného výdělku.*

UPOZORNĚNÍ

Během celého dubna můžete číst Moderní obec zdarma v elektronické podobě. Stačí kliknout na digitální čtečku (horní vodorovná lišta na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam) a poté do přihlašovacího e-mailu zadat digi@profipress.cz a heslo: ProfiPress.

Vydavatelství tak reaguje na současnou složitou situaci, která může někde přinést i problémy s včasným doručením předplacených časopisů. Ve výše uvedené nabídce najdete nejen časopis Moderní obec, ale i všechny další časopisy z portfolia vydavatelství Profi Press. 

/red/

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down