Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Jiřím Hamrozim, starostou města Jablunkov v okrese Frýdek-Místek.. Ten je také tváří zářijového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Zářijové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Stavby, rekonstrukce, revitalizace. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách zářijového čísla našeho časopisu vystupují.

* Jiří Hamrozi, starosta Jablunkova na Frýdeckumístecku: Finanční zdraví našeho města je v kategorii A, všechny úvěry jsou splacené. Podle výnosu RUD se Jablunkov dostal na úroveň roku 2018. Musíme se tedy uskromnit v našich investičních akcích. Současnou největší investiční akcí je budování nového autobusového terminálu. Bude to architektonicky krásná stavba v podobě prstence se zelenou střechou. Na stavbu bude použit úvěr, naštěstí můžeme využít dotaci (ve výši 90 procent uznatelných nákladů). Proto jsem přítelem dotací – je to cesta, jak si pomoci v rozpočtu města. Někdy vbšak kvůli stanoveným podmínkám na ně nedosáhneme, protože jsou vypisovány pro obce do 1000 či tří tisíc obyvatel, a pak až nad deset tisíc obyvatel, přičemž Jablunkov má zhruba 5600 obyvatel.

* Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky na Břeclavsku (o letošních hodech ve spřátelené Moravské Nové Vsi, letos v červnu zasažené ničivým tornádem): Z tornádem zasažených obcí mám nejblíže k Moravské Nové Vsi. Ani ne tak kilometry, jako srdcem. Mám tam přátele, mimo jiné v Jihomoravské komunitní nadaci, kam často jezdím, účastním se jejích projektů, akcí a setkání. Dům nadace byl také značně poškozen. Poprvé jsem se do Moravské Nové Vsi dostala pomoci po čtyřech dnech – v neděli. A byl to pohled stokrát horší než na fotografiích a videích. Šla jsem obcí pěšky a opírala se o kolo, které darovala jedna z našich občanek. Tekly mi slzy a nikomu to tam nepřišlo divné – nikdo se neptal, neměl čas...

... A pak jsem byla v Moravské Nové Vsi přesně za měsíc – v neděli 25. července – a na hodech! Ano, místní lidé se tam po diskusi a krátkém váhání rozhodli, že sice nemají střechy a někdy ani domy, ale že hody si vzít nenechají.

Přestože mnozí přišli i o střechu nad hlavou, kroje nevyjímaje, přestože neměli kde uvařit sváteční oběd ani napéct koláče. Přestože otlučených a rozbořených domů je v obci stále mnoho a při slavnostní mši lidé možná viděli na oblohu, neboť kostel stále nemá střechu. Přestože chodili v tanečních botách v prachu, blátě a loužích a na mnoha domech se i přes hodové veselí intenzívně pracovalo. Přestože místní nemají peněz nazbyt a po zábavě se mnozí z nich nevraceli do své postele, protože jejich dům stále zůstává neobyvatelný či dokonce už neexistuje, ale šli se vyspat k příbuzným nebo známým.

Ale hody byly skvělé! Několik místních párů se do krojů obléklo a přišlo. A další desítky krojovaných pak z blízkých i vzdálených obcí, aby ty místní podpořily. A zpívalo se a tančilo, zahrála dechová hudba Zlaťulka. Koláče napekly hospodyňky z Valtic, Lednice, Týnce, Brna… a rozdávaly hostům. Občerstvení bylo pro hodující zdarma – zaplatili je sponzoři.

Do obrovské pokladny s nápisem Vstupné dobrovolné každou chvíli někdo hodil pár stokorun.  Na tvářích místních bylo vidět, jak rádi na chvíli vypnuli a bavili se. A na mě z těch vlajek vyvěšených v oknech, na střechách i na kostele, z toho obrovského kusu práce, který tam dobrovolníci, složky IZS, vojáci, firmy – a samozřejmě starostové a zastupitelé (ne, že ne!) odvedli za jediný měsíc, z veselých tváří krojovaných i dalších přítomných hostů a ze snahy lidí z dalších obcí pomoci, dýchla obrovská naděje a optimismus.

* Roman Pavelka, místostarosta obce Medlovice na Vyškovsku: Absenci prodejny s potravinami jsme na obecním úřadě řešili dlouho. Viděl jsem, že skupina COOP umisťuje u svých prodejen výdejní boxy, a tak mě napadlo, že by mohl být tento box i u nás v Medlovicích. V naší obci se box zaváží zbožím z nedalekých Němčic nad Hanou, kde funguje místní prodejna. Jednáním s výrobcem boxů firmou 3iD s.r.o z Vyškova jsme doladili místo pro instalaci na nádvoří u kulturního domu. Pro umístění boxu je nutná přípojka 230 V a napojení na internetovou síť. Místo pro box jsme poskytli zdarma a obec hradí náklady na provoz. Zatím si zboží do boxu objednávají hlavně mladší lidé, kteří jsou zvyklí nakupovat na internetu. Pro občany, kteří nemají možnost si nákup sami objednat na internetu, obec vyhradila pracovnici, která jim to zajistí. Dovoz do boxu stojí zákazníky 30 Kč, přičemž výše jejich objednávky musí činit alespoň 300 Kč. Box se zaváží dvakrát denně a po spuštění služby Balíkobot bude možné v boxu vyzvedávat i zboží z dalších e-shopů.

* Josef Bělica, primátor Havířova: Město je významným vlastníkem bytového fondu, nikoliv však největším. Problematika odpojování domů a vchodů od rozvodů soustavy centrálního zásobování teplem (CZT) je veliký problém nejenom posledních let. Havířov má v majetku sekundární rozvody CZT na svém území. Jde celkem asi o 39 km rozvodných tras – představte si v každé trase 2 až 4 trubky, tak se jedná o více než 100 kilometrů rozvodných trubek, o jejichž údržbu se stará městská společnost HTS. Její základní kapitál je především tvořen hodnotou těchto rozvodů a jedná se o 344 milionů korun. Do údržby těchto rozvodů se každoročně investují obrovské částky. Od roku 2010 až dosud je to suma přesahující 230 milionů korun. A v momentě, kdy se rozhodne dům od CZT odpojit, rázem je hodnota rozvodů pro tento dům rovna nule.

V kontextu celé takové situace pak příliš mnoho možností nezbývá. HTS se zabývá distribucí tepla, nemá technologie ani kapacity na budování zdrojů tepla. Když nemáte vlastníkům domů, potažmo bytů, možnost nabídnout alternativu a případně pro ně vybudovat, co potřebují, ztrácíte je navždy a hodnotu rozvodů taktéž. Navíc potom hrozí nekontrolované stavby lokálních kotelen různých kvalit, bez možnosti města toto ovlivnit. Takže pokud chceme zachovat budoucnost HTS, budoucnost jejich zaměstnanců a hodnotu městského majetku, musíme jednat. Navíc v rámci našeho města jsou lokality, kde CZT není a s největší pravděpodobností nikdy ani nebude. Ale domy a byty v těchto lokalitách skýtají prostor pro rozvoj města. Bez společného podniku s ČEZ ESCO, bychom se na rozvoji těchto lokalit nemohli podílet, a to by byla chyba.

* Vladimír Sochor, specialista EPC projektů v Národní rozvojové bance: Metoda EPC si v minulosti většinou vystačila bez dotací. V posledních letech jsou projekty kombinovány s přijetím dotace z některého z dotačních programů, jako jsou Operační program Životní prostředí pro veřejný sektor, nebo Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. S tím se počítá i do budoucna, kdy půjde opět o OPŽP nebo o OPTAK a navíc by mělo být možné EPC projekt kombinovat s čerpáním i z jiných programů, které jsou připravovány, ať už je to Národní fond obnovy, Modernizační fond nebo Fond spravedlivé transformace. To je však ještě ve fázi přípravy. NRB ovšem již nyní může začít nabízet svůj standardní produkt, kterým jsou záruční mechanismy, které by mělo být možné poskytovat i městům, obcím a krajům a bude možné využít také zvýhodněné úvěry, například na komplexnější infrastrukturní projekty.

* Eduard Forejt, Development Director PASSERINVEST GROUP: Aby nové byty byly dostupnější, musí se především přehodnotit přístup k rozvoji staveb jako takovému, tedy nejen k bytové výstavbě. Stavebnictví je sektor s výrazným, bohužel stále nedoceněným multiplikačním efektem. Jde o to zbavit se mýtů a předsudků, které o stavebnictví, panují, ačkoliv právě tento sektor je nejvíce integrován do celé ekonomiky, a může tak pomoci jejímu růstu nebo ustrnutí. Připadá mně, jako bychom přestali umět myslet v souvislostech – a také počítat.

Co vlastně nový dům přinese společnosti? Když jsme si to sami spočítali a své výsledky porovnali s daty renomovaných poradenských firem, výsledné částky se od sebe příliš nelišily. Investice do staveb budov roztáčejí českou ekonomiku 3.09krát, což je úžasný multiplikační efekt. Z každého milionu korun vloženého do investiční výstavby doputuje do státního rozpočtu bezmála 76 %, čili 760 tisíc korun. Pouze ze samotné výstavby loni schválených bytových domů má či bude mít státní rozpočet příjem 98 miliard korun. Z nebytových budov pak dalších 93 miliard korun.

Z provozu administrativních budov, což je parketa naší společnosti PASSERNINVEST GROUP, stát inkasuje až čtyřnásobek sumy vybrané investorem za pronájem kanceláří. Jen firmy sídlící v budovách našeho BB Centra, které se od roku 1998, kdy se začalo budovat, proměnilo ve svébytnou městskou část a zdaleka již nepředstavuje pouze „shluk několika administrativních budov“, dosud na odvodech zaměstnanců odvedly do státního rozpočtu 55 miliard korun. Nyní je to zhruba 4,8 mld. Kč ročně, což zajistí například výplatu důchodů pro 26 tisíc seniorů. Odvody zaměstnanců pracujících v budově Delta pokryjí platy sedmnácti set policistů ročně atd. To je ono „skryté bohatství, o němž se hovořilo i na červnové konferenci, která naši iniciaci představila.

Jenže kolik je tu nevyužitých příležitostí, kolik tohoto „skrytého bohatství“ zůstává zbytečně nevyužito!“ Například poblíž našeho BB Centra byl dlouho takříkajíc „u ledu" projekt, který by Praze přinesl 600 bytů, z toho dvě stě nájemních. Prostor bývalých jatek, tedy brownfield, místo něhož by tento bytový komplex mohl vzniknout, se nachází poblíž magistrály, hned vedle je Krčský les, mezi ním a navrženými novými domy je park, na jehož rekultivaci jako Passerinvest pracujeme a rozhodně jej chceme zachovat i do budoucna. A přece tomuto projektu dlouhodobě chybí to zásadní – změna územního plánu…

* Jaromír Zajíček, do loňského roku předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, který letos v červenci odešel do důchodu z postu tajemníka Magistrátu statutárního města Děčína: Mám stále silnější pocit, že obce a města jsou relativně málo metodicky vedena. A nejde prosím pouze o Ministerstvo vnitra ČR, ale je to podle mého názoru problém napříč všemi resorty. Já se do veřejné správy dostal přes už vzpomenutou práci na okresním úřadě. Tam bylo vše jasně „nalajnováno“ a přesně vymezeno – a také tam fungovala přísná, avšak korektní kontrola, jejímž smyslem nebylo vás srazit, nýbrž vám pomoci.

V samosprávě je vše jaksi volnější, ale o to více potřebuje pomoc. Vůbec mně nejde o to, aby radnice byly státem voděny takříkajíc za ručičku – to určitě ne! Nejsme národními výbory! Ale vrátím-li se ke své práci na českolipském okresním úřadu, tak tehdy tam pro metodickou pomoc pětatřiceti městům a obcím okresu bylo vyčleněno pět pracovníků.

Dnes taková pomoc zejména menším obcím není zdaleka tak intenzivní a účinná, nota bene, když existuje stále hustší spleť právních předpisů a legislativních norem, že se v ní ztrácejí i právníci a advokáti, o orgánech činných v trestním řízení ani nemluvě.

* Eduard Levý, starosta obce Babice nad Svitavou v okrese Brno-venkov (k vítězství zpravodaje obce v celostátní soutěži O nejlepší obecní či městský zpravodaj): Nechtěli jsme, aby náš zpravodaj byl médiem vedení obce, které si díky němu může s kýmkoliv vyřizovat »své« účty. Chtěli jsme, aby byl zpravodaj přínosný pro občany, jejichž počet se za posledních 15 let téměř zdvojnásobil. Redakční rada má snahu seznamovat čtenáře se zajímavými místy a historií obce. Proto navrhuje téma zpravodaje a jeho obsahovou stránku. Starosta má možnost psát úvodník, který spíš odráží celospolečenské dění v kontextu naší obce. Rubrika činnost v obci představuje přehledně kvartální plány, dále platná usnesení zastupitelstva.

Potřebujeme-li z hlediska obce rozvést nějaké zásadní téma, nebo problematiku po dohodě s radou si rezervujeme vetší prostor, či hlavní téma zpravodaje. Zbytek necháváme na radě bez našich zásahů. Do zpravodaje dále přispívá škola, školka, rodičovská skupina a zástupci jednotlivých spolků.

Podněty a náměty občanů k obsahu zpravodaje se zabývá redakční rada a podle starosty mnohdy vedou k zajímavým článkům. Pokud jde o prostor ve zpravodaji pro opozici, redakční rada prostřednictvím svého člena, který je zároveň zastupitelem, informuje na zasedáních vrcholného orgánu obce o možnosti kohokoliv z jeho členů uveřejnit ve zpravodaji svůj článek. Zatím však nikdo této možnosti nevyužil. Ale také vím, že mnohé zpravodaje ve větších obcích či městech mají rezervovaný prostor pro opozici třeba o polovině stránky. Což mně přijde jako velmi přijatelná cesta.

Za největší hodnotu našeho zpravodaje považuji redakční radu, která je složená z lidí různých věkových a zájmových skupin, proto může vzniknout tak pestrý, a snad pro velkou část obyvatel zajímavý zpravodaj. Chtěl bych všem, kteří pomáhali a pomáhají babickému zpravodaji na svět poděkovat za jejich báječnou práci. Obecní zpravodaj nenásilnou formou pomáhá utvářet pouto s obcí ve které žijeme, rozvíjí naše znalosti o lokalitách, osobnostech či krajových zvyklostech. Obecní zpravodaje mají smysl, mnohdy tvoří pouto s obcí, ve které jste prožili část svého života a dnes do ní zavítáte třeba jen sporadicky. Přeji všem čtenářům Moderní obce při listování jejich obecními zpravodaji jenom samé příjemné chvíle.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Obec skutečně není povinna při prodeji, resp. pronájmu, nemovitého majetku vždy upřednostnit ekonomicky nejvýhodnější nabídku a může v mezích § 38 a § 39 zákona o obcích (obecním zřízení).  rozhodnout, že určitou nemovitou věc prodá i za cenu nižší než obsaženou v nejvyšší nabídce reagující na zveřejněný záměr, pokud má za to, že to je v jejím zájmu, resp. v zájmu občanů obce.

Takový postup je ovšem nutno odůvodnit, a to způsobem odpovídajícím okolnostem konkrétního případu, přičemž postačí, budou-li důvody rozhodnutí zastupitelstva obce seznatelné z předkládací (důvodové) zprávy k návrhu příslušného usnesení či z rozpravy předcházející přijetí příslušného usnesení. Takovým důvodem skutečně nemohla být dosažitelnost starostky mimo úřední hodiny, připravenost k odchytu volně pobíhajících zvířat či hlídání a údržba pronajatého majetku.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Renátou Zajíčkovou, starostkou Městské části Praha 5. Ta se také stala tváří červnového čísla časopisu (viz první strana obálky nahoře).

Červnové vydání Moderní obce však obsahuje rovněž velice dlouhou řadu mnoha dalších podnětných a zajímavých textů. Téma měsíce tentokrát nese název Odpady a obce a bylo připraveno ve spolupráci s časopisem Odpady. Jako vždy i nyní přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách červnového čísla našeho časopisu vystupují.

* Renáta Zajíčková, starostka Městské části Praha 5: Pokusy využívat participativní rozpočtování v Praze 5 tu byly už v roce 2016. Jenže tehdy tomuto způsobu zapojování občanů do rozhodování o rozvoji své městské části nebyla stanovena žádná pevnější pravidla a vlastně se ani nevedla pořádná evidence takto podpořených projektů.

My jsme – i na základě výsledků z veřejných setkání s občany –provedli revizi pravidel a všechny informace o hlasování lidí o jednotlivých projektech a a jejich realizaci zveřejňujeme na webu.  Mimochodem, v Praze 5 mají právo navrhovat projekty hrazené radnicí z participativního rozpočtu od letošního roku i mladí lidé starší 15 let. Osvědčuje se to a nemíníme tuto věkovou hranici zvyšovat.

Před každým kolem podávání návrhů do participativního rozpočtu se se nově s předkladateli projektů setkáváme, i formou on-line a vysvětlujeme jim pravidla a varujeme je i před zbytečnými možnými chybami, které by mohly vést k vyřazení jejich projektů.

Loni jsme na tyto účely vyčlenili 15 milionů korun a počet přihlášených projektů trhal rekordy. Nejvíce hlasů – bezmála 1500 – obdržel projekt singletrack Motol pro rodinné vyjížďky na kolech, ale podpořeny byly například také projekty květinové louky, retenční nádrže na zachycování dešťové vody na sídlištním plácku, zastínění dětského hřiště proti slunci popínavými rostlinami a další.

* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Kanceláře Svazu měst a obcí ČR: Po novém stavebním zákoně, který přinese zjednodušení a zrychlení povolování staveb volala odborná i laická veřejnost. Svaz měst a obcí ČR od něj očekával zjednodušení a zrychlení stavebních řízení, způsob jeho projednávání, navrhovaná znění a množství pozměňovacích návrhů vyvolává ale víc otázek než odpovědí a vzbuzuje řadu obav. Pokud zákon nebude kvalitní, tedy aplikovatelný a funkční, tak, aby vyvažoval veřejné a soukromé zájmy, může dojít nejen k devastaci životního prostředí, kulturního dědictví, ale i k ekonomickému kolapsu celého státu.

Není pravda, že se jedná o jedno razítko a jeden rok. Některé dotčené orgány státní správy (DOS) zůstávají vyčleněné. Razítka je nutné počítat i ta, která nejsou tzv. DOS, ostatně těch je asi jenom devět, zbytek jsou vlastníci technické a dopravní infrastruktury, jejichž souhlas je nutné mít vždy, případně i místo na napojení (těch může být klidně i 35 – obzvláště v Praze).

Často je ďábel ukryt v detailu: lhůta začíná běžet až po podání ÚPLNÉ žádosti. Zatím není zcela zřejmé, co to bude znamenat, neboť technická část ještě není zcela známa, má být řešeno vyhláškou. Obecně by se dalo říct, že dojde ke zjednodušení tím, že bude jen jeden druh řízení a bude rovnou řízení o povolení stavby. Stavebník může ovšem vydat peníze na poměrně rozsáhlou dokumentaci a až pak se dozví, zda lze stavět. Ani informace, jak obsažná bude stavební dokumentace, zatím nejsou. A to samozřejmě souvisí s její finanční náročností. Než bude známo znění prováděcích vyhlášek, nelze jednoznačně říct, zda jedno stavební řízení bude mít pozitivní přínos.

* Pavel Černý, advokát, Frank Bold Advokáti: Nový stavební zákon je bezesporu jednou z důležitých plánovaných právních úprav a urychlí výstavbu jednotným rozhodováním při povolování výstavby. Jeho cílem je zrychlit a zjednodušit řízení o povolení staveb, která dnes i pro relativně jednoduché projekty často trvají neúměrně dlouho. Toho má být dosaženo zejména zavedením jediného řízení o povolení stavby, místo současného územního a stavebního řízení, zavedením jednotné soustavy státních stavebních úřadů a integrací rozhodování, pro kterou se vžilo označení: jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko.

Tento princip nebude ve výsledné podobě zákona zakotven zcela důsledně, protože některá dílčí povolení, například k zásahům do kulturních památek nebo zvlášť chráněných částí přírody, budou nadále vydávána samostatně. Řada dnešních závazných stanovisek dotčených orgánů však bude nahrazena buď jejich nezávazným vyjádřením, nebo kompetence přejde přímo na nové stavební úřady. Ty budou součástí jednotné státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. To by mělo zajistit vyšší efektivitu rozhodování, jednotný výklad práva a odstranit riziko systémové podjatosti úředníků.

Úprava účastníků řízení se v návrhu oproti současnému stavu zásadně nemění. Jedním z důsledků integrace rozhodování by naopak mělo být opětovné zařazení ekologických spolků mezi účastníky všech řízení o povolení stavby, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody. V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Je však nutné zajistit, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.

Zákon má stanovit jednoznačné lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení jednotlivých typů staveb. Záruky jejich dodržování však nejsou v aktuálně projednávané verzi návrhu příliš silné (na začátku května 2021).

Dosažení základního cíle urychlení řízení o povolování staveb tak bude záležet především na tom, jak kvalitně a efektivně bude fungovat nová státní stavební správa.

* Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD): Zálohový systém v ČR potřebují především výrobci nápojů, kteří hledají pro ně nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak se dostat k použitým PET lahvím, zrecyklovat je a recyklát použít jako příměs při výrobě nových PET lahví. Potřebují si tento systém uzavřít z pro ně ekonomicky výhodného důvodu a při tom se snaží využít neznalosti veřejnosti a ekologické líbivosti v zálohách. Ale odpad není jen plast, nebo dokonce jen PET lahev. Problematika je mnohem složitější, a pokud se chceme chovat zodpovědně a ekologicky, musíme se zajímat o veškerý odpad.... Podporovatelé záloh na PET lahve počítají v kalkulaci nákladů na zálohový systém s určitým počtem přístrojů na automatický výkup PET lahví a plechovek. Tento počet přístrojů není dostatečný ani pro všechny hypermarkety, supermarkety a diskonty v České republice, natož pro tisíce menších prodejen, kde by nákup takového přístroje neměl ekonomickou návratnost a tedy smysl. Menší prodejny by podle návrhu neměly povinnost PET lahve vykupovat, ale tím by si podle mě výrazně uškodily v rámci konkurence. PET lahve by byly ceninou, proto by prodejny tyto lahve musely v neporušeném stavu skladovat a evidovat. Současně by byla použitá PET lahev odpadkem, takže vyčlenit navíc v rámci prodejen dostatečně velký prostor na skladování odpadků by bylo pro většinu prodejen neřešitelným problém. Lahve by se dávaly do PET pytlů, tedy by se vytvářel nový plastový odpad a z prodejen by byly sváženy nákladními vozy k recyklaci

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku a předseda SMS Plzeňského kraje: Zcela jistě by nám, obcím, pomohlo zavedení povinného zálohování PET lahví a nápojových plechovek, tak jak to má zavedeno v současné době asi deset evropských států.  Pokud budeme věřit údajům, které máme od  autorizované společnosti, tak by se mohla četnost svozů žlutých kontejnerů snížit až o polovinu, protože jejich obsah údajně tvoří okolo 50 procent PET lahví. To bychom ušetřili hodně. Na druhou stranu zálohování je jediná možnost jak splnit cíle stanovené EU, protože dobrovolným způsobem nejsme schopni splnit požadovaných 90 procent sběru PET lahví. Do roku 2025 bychom měli zajistit sběr 50 procent nápojových plechovek. To tedy nevím, jak tohle splníme.

* Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek na Kolínsku: Svaz měst a obcí ČR se dlouhodobě staví k návrhům na zavedení systému zálohování plastových lahví velmi rezervovaně a na tomto stanovisku stále setrvává. Současný systém sběru recyklovatelných odpadů včetně plastů funguje velmi dobře, což dokládají každoroční statistiky množství vytříděného odpadu, které vykazují stabilní růstovou tendenci. Občané obcí jsou na zavedená pravidla evidentně zvyklí, vědí, jak se v nich orientovat a využívají sítě široce dostupných kontejnerů.  Právě rozvíjení fungující kontejnerové sítě a motivaci občanů k samotnému třídění považuje Svaz za klíčové pro plnění stále náročnějších cílů, které do oblasti odpadového hospodářství přináší nová legislativa.

* Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí a neuvolněný místostarosta města Pacov na Pelhřimovsku: Ambicí našeho kraje v rámci jeho Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je účinně pomáhat obcím, aby během následujících už necelých deseti let disponovaly dobudovanou infrastrukturu na třídění odpadu, měly vyřešeno energetické využití zbytkového komunálního odpadu – a hlavně aby i veřejnost se učila brát tuto problematiku za svoji prioritu a snažila se předcházet vzniku odpadů.

Kraj Vysočina například už podepsal dohodu se Sdružením obcí Vysočiny o spolupráci na řešení problematiky odpadů. Aktivně jezdíme po území našeho kraje a diskutujeme problematiku a formy řešení s městy, obcemi, svozovými společnostmi. Jednáme se společnostmi, které se zabývají energetickým zpracování odpadů. Připravujeme finanční nástroje pro zvýšení podpory investic do technologií třídění odpadů a vzdělávací aktivity. V letošním roce jsme opět vyhlásili krajský dotační program Odpady 2021 na podporu aktivit k předcházení vzniku odpadů, správného třídění a materiálového využití jednotlivých využitelných složek odpadu v obcích.

Kdybych to měl shrnout, tak zjednodušeně řečeno s obcemi a svazky obcí definujeme společné problémy a hledáme možnosti řešení. Kraj Vysočina v tom hraje především roli moderátora a nabízí municipalitám i pomoc svých odborníků a chceme spolupracovat i se specialisty, kteří v kraji působí. Jsme v kontaktu například se ZERA –Zemědělskou a ekologickou regionální agentura, z. s., v Náměšti nad Oslavou, která má řadu zajímavých zkušeností a technologických řešení v oblasti BRKO. Nezaměnitelnou úlohu bude hrát i napojení na zemědělství – protože kde jinde, než zpět na poli by měl biologicky rozložitelný komunální odpad opět skončit?

* Václav Vachuška, manažer Dobrovolného svazku obcí Horažďovicko: Náš realizační tým spouští unikátní pilotní projekt cirkulárního řešení sběru a následného využití popelů. Projekt zahrnuje organizovanou spolupráci napříč mikroregiony ve sdílení know-how pro produkci ekologicky bezpečných popelů, jejich odděleného sběru a následnou přeměnu na posypový materiál, využitelný během zimního období. To vše lokálně, nákladově efektivně, bez zbytečných přesunů odpadů a s úsporou přírodních zdrojů napříč republikou.

* Jakub Bednárek, starosta obce Bořenovice na Kroměřížsku, manažer Mikroregionu Morkovsko: Snahu odklonit popeloviny z komunálního odpadu vítáme. Jde o skvělý nápad, a navíc to řeší problém, který nás hodně trápí.  Sám zastupují obec, která je dlouhodobě, po řadu let, nejlepší do 500 obyvatel v třídění odpadu ve Zlínském kraji. Přesto je u nás produkce komunálního odpadu stále vyšší, než bychom chtěli. To je dáno tím, že máme obec plynofikovanou jen plynem propan, který je o dost dražší než zemní plyn, a občané jej tak příliš nevyužívají. Topí i nadále tuhými palivy, především uhlím. To v zimě s sebou nese vysoký nárůst produkce komunálního odpadu právě kvůli popelu z uhlí. Jsou domácnosti, kterým na popel nestačí ani dvě popelnice o obsahu 110 litrů.

Do projektu snížení produkce komunálního odpadu zavedením odděleného sběru a zpracování popele z domácích topenišť se rozhodně chceme zapojit. Pokud se povede odklonit popel z popelnic, budeme mít po starostech. Máme dostatek svých nádob, do kterých by občané ukládali jen popel. K tomu je navíc obrovská přidaná hodnota v možnosti materiál dále využít. Celkově by se nám snížila produkce komunálního odpadu – a ještě by se snížily primární i sekundární náklady.

* Lukáš Kříž, IT expert: Chytré řízení odpadů patří vedle inteligentní dopravy, energetiky nebo bezpečnosti ke klíčovým principům chytrých měst. Implementovat jej lze ale i bez vazby na další systémy. Odpadové hospodářství obvykle zastřešuje tři hlavní činnosti. Jsou jimi sběr, likvidace a recyklace. Technologie pro chytré odpadové hospodářství se prozatím zaměřují převážně na první krok čili na sběr a související optimalizaci dopravy.

Právě v této oblasti lze dosáhnout nejvyšších efektů nákladových i užitkových. Svoz probíhá v okamžiku reálného zaplnění odpadních nádob a vede po optimalizované trase. Obyvatelé měst tudíž vždy mají kam odklad ukládat. Jde samozřejmě o velké zjednodušení celé problematiky.

Podle analytiků společnosti Mordor Intelligence se technologie chytrého odpadového hospodářství stále nacházejí v rané vývojové etapě, v níž se ještě utváří dodavatelský ekosystém. Vedle provozní a nákladové optimalizace městům také pomáhají s plněním oborových regulací, které se k zacházení s odpadem vztahují. Vedle domácností dopadají také na podniky, které mohou implementací chytrých technologií v této oblasti dosáhnout synergie hned v několika oblastech, ekonomickou a regulatorní stránku věci nevyjímaje.

Chytré odpadové hospodářství se stává ideálním místem pro uplatnění technologií internetu věcí. Nejrůznější čidla mohou sledovat nejen zaplněnost kontejnerů, ale také jejich obsah, fyzické přemístění nebo narušení, případně monitorovat přístup domácností. Ze sbíraných dat mohou centrální systémy flexibilně sestavovat trasy sběru nebo predikovat blížící se naplnění nádob.

Koncept internetu věcí znamená pro odpadové hospodářství revoluci. Ta se podle zmíněných analytiků odehrává zejména v oblasti optimalizace nákladů a těží z ní primárně firmy, které poskytují příslušné služby. Dodavatelé řešení pro chytré odpadové hospodářství se obvykle soustředí na monitoring, optimalizaci svozových tras a na analytiku. Senzory internetu věcí pro každou z těchto oblastí dodávají vstupní data, s nimiž systémy dále pracují. Obvykle využívají vizualizační platformy, které jim v reálném čase dávají přehled o situaci a umožňují přijímat tzv. informovaná rozhodnutí.

* Milan Hrabec, společnost Šebesta a spol. s r. o.: Hodně záleží i na tom, jak byla a je čistírna odpadních vod (ČOV) udržovaná a jak se o ní provozovatel stará. Ale po 20 letech provozu se už musí častěji opravovat. Někdy už po 15 letech nastávají problémy typu odcházejících motorů, čerpadel, někdy odcházejí celé technologie od nátoku po odtok. Nejrychleji se opotřebují díly, které se točí, například čerpadla.

ČOV jsou schopny z vody dostat velké spektrum látek. Některé chemické látky však dokážou technologií projít a přes ČOV se dostat do životního prostředí. Takový problém představují například zbytky hormonálních přípravků nebo antibiotik.  Jejich (nejen) stopové množství se dá dohledat ve vodních tocích, následně v mase ryb, a potažmo i v organismu lidí. Postupně si takto vytváříme rezistenci/imunitu na léky.

Specifickým problémem jsou také kvasinky, které mohou poškodit biologii ČOV. S tímto problémem se setkávají zejména na Moravě, koncem listopadu, kdy je po vinobraní a vinaři se potřebují zbavit kvasinek.  Ty uniknou, když vinař čistí sudy nebo zpracovává hrozny, a neřízeně je pustí do odpadu a potažmo i do čističky. Kvasinky zlikvidují vše. Tyto problémy se týkají spíše větších vinařů, ale mohou nastat, když se sejde více menších producentů vína.

* Adam Zábranský, pražský radní pro oblast bydlení a transparentnost: V Praze je nedostatek finančně dostupného nájemního bydlení. V takovém prostředí vlastníci upřednostňují domácnosti, které nevnímají jako rizikové z hlediska možného prodlení s platbami nájemného nebo poškození bytu. Nízkopříjmové domácnosti se tak často cyklí v drahých nebo nevyhovujících formách ubytování.

Převážná většina vlastníků požaduje při uzavření nájemní smlouvy jistotu (tzv. kauci), a to ve výši až tří měsíčních nájmů. Nízkopříjmové domácnosti, které pravidelně hradí své životní náklady, často nemají k dispozici finanční rezervu, kterou by za tímto účelem mohly uvolnit. Navíc Úřad práce, který za tímto účelem může poskytnout dávku mimořádné okamžité pomoci, ji někdy buď neposkytne vůbec, nebo nedostatečně rychle, takže ji budoucí nájemce nemá k dispozici v okamžiku uzavření nájemní smlouvy. Vlastníci pak upřednostňují jiné nájemce, kteří tento problém nemají.

Pandemie covid-19 sice dočasně zlevnila nájemní bydlení v Praze v průměru o 10 až 20 %, nicméně pro nízkopříjmové obyvatele hlavního města výše zmíněné bariéry vstupu na trh přetrvávají. Pro spuštění Městské nájemní agentury (MNA) jsou tedy vhodné podmínky – výše nabízeného nájemného se bude držet na úrovni nižších tržních cen a v kombinaci s dalšími zárukami může být spolupráce s MNA pro majitele zajímavou variantou.

V posledních dvou letech se významně zvýšil počet žádostí o pronájem bytu pro osoby v sociální tísni z nízkých desítek měsíčně na 50 až 100 měsíčně. Na čekací listině na městský byt má Praha v tuto chvíli již téměř 600 domácností. Bytový fond Hlavního města Prahy nedisponuje dostatečnými kapacitami, aby mohl včas vyhovět všem důvodným žádostem. Proto je třeba hledat jiné cesty, jak této zvýšené poptávce vyjít vstříc...

... Praha bude realizovat Městskou nájemní agenturu prostřednictvím své příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP). Pokud by MNA využívala standardní vztah nájem – podnájem, nemohli by případní podnájemci čerpat příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory, kterou nízkopříjmové domácnosti často pobírají. Proto je model realizovaný MNA odlišný.

Vlastník uzavře s MNA inominátní smlouvu o poskytnutí bytu, Městská nájemní agentura následně uzavře s domácností standardní nájemní smlouvu. Vlastník bytu získá od města garantovaný příjem, jenž je na spodní hranici tržního nájemného v Praze a který vlastník dostane vyplacený vždy – bez ohledu na obsazenost bytu anebo platební morálku nájemce. Nájemce platí Městské nájemní agentuře nájemné, které je zhruba o 10 % vyšší než částka garantovaného příjmu.

Jen u nanejvýš jedné třetiny bytů předpokládáme, že bude nutné je pronajmout za cenu, jež odpovídá nájemnému v městských bytech a která bude nižší než garantovaný příjem (řádově o několik desítek Kč na m2 bytu). V těchto případech půjde o nájemníky v mimořádně tíživé sociální situaci, přičemž částka, kterou by město muselo vynaložit za ubytování těchto lidí v pobytových zařízeních, by byla výrazně vyšší než doplatek výše uvedeného rozdílu.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Každý je oprávněn pořizovat si pro své účely zvukový záznam zasedání zastupitelstva obce, a to včetně proslovů či jiných projevů soukromých osob, neboť nemají charakter projevů osobní povahy. Pokud by i přesto některá ze soukromých osob měla za to, že pořizováním zvukového záznamu jejího vystoupení v rámci zasedání zastupitelstva obce jsou dotčena její osobnostní práva, může se ochrany těchto práv domáhat jen cestou žaloby k soudu ve věcech občanskoprávních, neboť řešení takového sporu náleží výhradně do působnosti a pravomoci soudu.

Zejména je třeba zdůraznit, že řešení takového sporu nenáleží mezi úkoly Policie ČR – a její orgány tedy nemohou do takových sporů jakkoliv zasahovat, a to ani tím způsobem, že jednání některé z osob označily za přestupek.

*  Milan Školník, katedra politologie Univerzity Hradec Králové: V Sociologickém časopisu jsme na základě výsledků našeho výzkumu uvedli, že v obcích, kde mají uvolněné zastupitele, dochází také k soutěživějším volbám, resp. bývá tam větší počet kandidátů na každý mandát. Vycházeli jsme z argumentu, že odměna uvolněného zastupitele může být nemalou motivací proč kandidovat do obecního zastupitelstva. Samozřejmě je třeba mít zároveň na paměti, že v menších obcích, kde uvolněné zastupitele obvykle nemají, se o zvolení do zastupitelstva logicky uchází i méně obyvatel.

Do budoucna bychom chtěli zjišťovat, zda obce s uvolněnými zastupiteli jsou šikovnější v získávání dotací, jestli více investují, zapojují-li se do různých meziobecních i přeshraničních projektů apod. Opět to vychází z toho, že uvolněný zastupitel má lepší podmínky ve srovnání s neuvolněným – ovšem je třeba kontrolovat i celou řadu jiných proměnných, které to mohou ovlivňovat.

Zmínit je možné velikost úřadu, resp. počet úředníků, které má starosta k dispozici, aby mu pomohli s agendou. Dále stranickou příslušnost, jelikož členství ve straně, která je zrovna ve vedení kraje či ministerstev, může být další, byť ne vždy přiznávanou výhodou, třeba už jen co do lepšího přístupu k informacím. S tím souvisí i geografická blízkost k úřadům státní správy. Přece jenom zastupitelé obcí z okolí Prahy to mají na ústřední orgány státní správy blíž než třeba jejich kolegové ze vzdálenějších obcí na Moravě či ve Slezsku.

Pokud zjistíme, že obce se zastupiteli na plný úvazek jsou pro jejich obyvatele skutečně přínosnější, tak je třeba se zabývat otázkou, co brání zejména malým obcím v tom, aby i ony měly komunální politiky na plný úvazek. První, co nás napadne, jsou pochopitelně omezené finance. V malých obcích může uvolněný starosta být značnou zátěží pro jejich rozpočet.

Dále to jsou nepochybně tzv. starostové srdcaři. I když by jim zastupitelstvo mohlo navýšit odměnu, chtějí svoji funkci vykonávat jen za minimální částku nebo úplně zadarmo – právě proto, že si uvědomují, že rozpočet jejich obce není bezedný. K dispozici přitom mají třeba jen externí účetní a jednoho obecního zaměstnance na půl úvazku, někdy ani to ne.

V obou případech je třeba formulovat návrhy a tlačit na Ministerstvo vnitra a legislativce. Jde o to najít způsob, jak pomoci obcím, které by měly chtěly mít uvolněného zastupitele – ale z různých důvodů, hlavně asi finančních, by to tam za současných podmínek bylo obtížně řešitelné. A tam, kde o uvolněného zastupitele zájem nemají, se snažit alespoň o ještě účinnější metodickou pomoc a ulehčovat lidem na obecních úřadech práci, protože agendy, která se na obce přenáší, je čím dál více a bojují s ní především ty malé obce bez úřednických aparátů a uvolněných zastupitelů.

* Milan Kašík, mediální analytik: Komunikace radnic s občany je nejen jejich hlavním posláním, ale i základním prostředkem budování důvěry a poskytování kvalitního a hlavně rychlého až průběžného občanského servisu.

Mnozí mávnou nad touto „moudrostí“ rukou a ihned mě poučí, že to přece dělá všemocný radniční web. Ano, dělá. Ale jak a kde? Je proto s podivem, že mnohé radnice i přes existenci těchto webů stále vynakládají značné finanční prostředky na různé zpravodaje a magazíny s nízkou periodicitou, a tím i s nulovou operativností.

Leckterá radniční periodika se ani po třiceti letech nezbavila nelichotivého označení „hlásné trouby radnic“, a v tom je skryt onen ďábel v detailu. Málokdo si uvědomí, tato radniční „hlásnost“ může zapříčinit až zrušení výsledku komunálních voleb, což se událo v roce 2018. Tehdy byly soudem zneplatněny komunální volby ve Strakonicích se zdůvodněním, že vítězné hnutí Strakonická Veřejnost narušilo předvolební kampaň a bylo zvýhodněno v radničním periodiku Zpravodaj města Strakonice a na výlepových plochách.

* Luděk Tesař, ekonom: Nejdéle sloužícím premiérem samostatné ČR byl Václav Klaus, který vládl zemi celkem 2010 dnů (5,5 roku) a nevytvořil žádný dluh. Vládl téměř absolutně vyrovnaně. Stát v té době sice rozdával a prodával majetek v projektech velké a malé privatizace, což pomáhalo udržet saldo státních financí nad hladinou, ale řekli jsme si, že okolnosti jednotlivých období po sobě jdoucích vlád nebudeme zohledňovat.

Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman. U kormidla své vlády stál 1454 dnů (zhruba 4 roky) a vytvořil dluh 201 miliard. Kč (průměrně 138 mil. Kč na den své vlády).

Pomyslný bronz za trvanlivost ve funkci premiéra získal i Bohuslav Sobotka, který vládl 1414 dnů (také přibližně 4 roky). Ten vytvořil pouze mírný přebytek 39 mld. Kč (průměrně 28 milionu Kč na den své vlády).

Jepičí život mezi premiéry za nejkratší vládnutí měl Josef Tošovský, který vládl pouze 201 dnů a vytvořil mírný deficit 22 mld. Kč (průměrně 107 mil. Kč na den své vlády).

V historii samostatné ČR přebytky po sobě zanechali jen dva premiéři – Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. Ale ani Václavu Klausovi nelze upřít, že dluhy zkrátka nedělal. Ostatní již na plné plachty brázdili moře dluhů...

... Králem dluhů však může být jen jeden – a nyní je jím podle čísel a výkonů jednoznačně (připomínám, že nezohledňujeme žádné okolnosti vládnutí) – jím je Andrej Babiš. Sesazeno z trůnu jím bylo Jeho Veličenstvo Miroslav Topolánek i se svým dvorem, jeho eminencí Petrem Nečasem. Největší dluh státu i výkony v zadlužování na den připadly premiérovi Andreji Babišovi  (upozorňuji, že jsme hodnotili jen data do konce roku 2020)...

... Dluh jistě může pomoci vybudovat i budoucnost. Ale hlavním problém všech dosavadních státních dluhů bylo, že se vždy projídaly a projídají a nebyly a nejsou investovány. Austrálie například dokázala za 2 mld. dolarů (42 mld. Kč) vybudovat největší odsolovací zařízení na jižní polokouli.

Nikdo však nepřekoná nás, Čechy. My jsme během dosavadní existence samostatné České republiky od roku 1993 za dluh více než 100 mld. dolarů dokázali vytvořit největší SKORONIC ve vesmíru. Věřím, že toto nejdražší SKORONIC pomůže našemu národu tím, že se přetaví alespoň v hmatatelné kouzlo, kterým čarují naše skvělé starostky a starostové, ale i firmy a živnostníci. Před těmi všemi smekám. Vzdejme jim hold, král nekrál.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF: Na první pohled je zřejmé, že finanční situace obcí se v minulém roce výrazně nezměnila, spíše se vyhranila. V roce 2020 mírně stoupl počet obcí ve dvou prvních stupních, ale zároveň se zvedl počet obcí ve dvou nejhorších stupních a mírně se snížil počet obcí v prostředních třech stupních.

Na mírném zhoršení se podepsala nejistota ohledně daňových výnosů a ekonomické situace obecně, menších ochota investovat – a to i přes poměrně značný růst investičních dotací, mírný růst dluhu a další faktory spojené s pandemií.

Pro hodnocení skupiny obcí se počítá průměrný rating, který umožňuje porovnat velikostní kategorie obcí stejně jako obce podle krajů. Platí, že čím nižší je jeho hodnota, tím je hodnocení lepší – a naopak.

V rámci velikostních kategorií jsou vítězem nejmenší obce. V loňském roce vykázaly zdaleka nejvyšší příjmy v přepočtu na obyvatele. K tomu jim pomohla i kompenzace vlády za propad daňových příjmů, která se rozdělovala – na rozdíl od mechanismu rozdělení sdílených daní – čistě podle počtu obyvatel, a poměrně nízké kapitálové výdaje.

Nejhorší průměrný rating měly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Ty vykazují dlouhodobě nejnižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele a v jejich rámci i nejnižší dotace. Meziroční dynamika celkových příjmů byla v uplynulém roce po největších obcí druhá nejnižší. Jsou jedinou kategorií obcí, která meziročně zvedla kapitálové příjmy, a to dokonce o 22 %.

* Vladimír Sochor, specialista pro EPC Českomoravské záruční a rozvojové banky: Metoda byla v ČR poprvé představena v roce 1992. První projekty byly realizovány v letech 1993-4 v Městské nemocnici v Jilemnici a v pražské nemocnici na Bulovce. Od té doby se množství projektů rozrostlo na více než 25 desítek. Metoda je zajímavá tím, že přináší optimální kombinaci energeticky úsporných opatření, kterou firma na klíč zrealizuje. Investice se obvykle postupně splácí z uspořených provozních nákladů.  Nejpodstatnější ale je, že objem úspor uvedený ve smlouvě bude skutečně dosažen. Pokud by se tak nestalo, šlo by to na úkor té firmy. Ze všech energeticky úsporných řešení je metoda EPC nejkvalitnější, protože se maximalizují úspory při optimalizaci investičních nákladů. Metoda EPC je pro mě srdeční záležitostí a prosazoval jsem ji i za svého působení na ministerstvu průmyslu a obchodu.*

 /rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

Úvodní rozhovor říjnového vydání Moderní obce jsme vedli s Karlem Ferschmannem, starostou obce Němčovice. Ten se stal i „tváří“ aktuálního čísla Moderní obce (viz první strana obálky nahoře).

Aktuální vydání Moderní obce však obsahuje dlouhou řadu i dalších podnětných a atraktivních textů. Přinášíme výběr výroků některých zajímavých osobností, jež na stránkách říjnového čísla vystupují:

* Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: Samozřejmě by nejen nám, ale všem obcím moc pomohlo, kdyby vláda konečně rozjela tu proklamovanou masívní investiční podporu obcím a spoluúčast státu a obcí u těchto dotací byla v poměru 90 : 10, jak se rovněž slibovalo, a zvláště kdyby DPH vždy mohla být započitatelnou položkou. Pak na investice dosáhnou i menší obce, které to potřebují ze všech nejvíc.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: Vláda může měnit daně, ale musí přece myslet i na dopady svých návrhů. Snížení zdanění fyzických osob snižuje příjem obecních rozpočtů o cca 20 miliard korun. A vláda absolutně neříká, jak výpadek nahradit. Zvýšením obecních daní? Máme lidem vzít peníze jinde nebo přestat opravovat chodníky, školy, stavět školky, domovy pro seniory a podobně? Je neuvěřitelné, do jaké situace se města a obce dostávají.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Důsledky pandemie nemoci covid-19 a všech doprovodných a vyvolaných jevů v první polovině letošního roku neměly až tak výrazné dopady do rozpočtového hospodaření obcí, krajů i Prahy. Nicméně je pravda, že výnos tří hlavních daní, který mezi sebou sdílejí stát, obce, kraje a Praha byl meziročně o 61,2 mld. Kč, resp. o 13 % nižší než ve stejném období loňského roku. Navíc bylo nutné v rámci územních rozpočtů financovat nové hygienické a další nečekané výdaje.

* Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu: Na konci srpna jsme vyhlásili výzvu na podávání žádostí o dotace na zpracování místních energetických koncepcí. Má to být dokument, který by měl vedením měst a obcí pomoci se zorientovat v tom, jaké mají ve své lokalitě zdroje energie, jak síťové, tak lokální, jakými způsoby je v lokalitě energie spotřebovávána a které konkrétní možnosti řešení jsou v obci vhodné. Tato první výzva je otevřená do konce června 2021.

Leona Gergelová Šteigrová, zástupkyně ředitele pro oblast veřejných zakázek na Ministerstvu práce a sociálních věcí: V současné době, kdy se vlivem opatření týkajících se pandemie rozpočty samospráv významně zmenšují, je třeba maximálně využít dostupné nástroje. V případě veřejných zakázek lze nákupní strategii nastavit tak, aby zadavatel získal i přidanou hodnotu k danému plnění. Ta může mít řadu podob – závisí na prioritách zadavatele. Ze zkušenosti našich zahraničních partnerů víme, že právě v době významných ekonomických poklesů (např. ekonomické krize kolem roku 2008) samosprávy významně začaly využívat prvky odpovědného veřejného zadávání – snažily se tím i v rámci svých nákupů získávat plnění, která současně plnila jejich priority v oblasti sociální soudržnosti, zaměstnanosti a životního prostředí. Jednoduše řečeno, nechaly své peníze pracovat dvakrát.

* Václav Kučera, ředitel Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje: POL POINT (policejní bod) je videokonferenční systém, který umožňuje komunikaci občana s úřadem, konkrétně s Policií České republiky, aniž by občan musel vstoupit do budovy policie, přičemž může sdělit nebo získat informace, které jsou důležité pro trestní nebo jiné řízení. POL POINT – kontaktní místo police je pilotní projekt Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, jímž se ve Středočeském kraji zavádí videokonferenční systém, který je libovolně přístupný pro všechny občany.

Projekt byl spuštěn v únoru letošního roku. V rámci zmíněné infrastruktury jsou budována místa s videokonferenčními jednotkami, která jsou přímo dostupná občanům na našem území. Současně je vytvořeno centrální místo (operační místnost), které je nepřetržitě (pozn. cíl projektu) obsazeno policistou, který je schopen komunikovat s oznamovateli na jakémkoliv terminálu. Policista může bezodkladně provádět příjem oznámení a tento dokumentovat.

Virtuální způsob komunikace umožňuje přijmout oznámení z jakéhokoliv místa a přijaté oznámení obratem postoupit příslušnému policejnímu orgánu k dalšímu šetření. Občan, který oznámení podává, nemusí nic podepisovat, protože průběh celého výslechu se nahrává a nahrávka se přikládá ke spisu.

* Jan Havránek, ředitel společnosti AQE advisors, a. s.: Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z 29 ukazatelů, které jsou do Indexu kvality života zahrnuty, je jich jen několik, které vedení města může skutečně přímo ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy – a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, je zřetelně jasná role města na kvalitě života jeho obyvatel. Z provedené analýzy je patrné, že investice – a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života.

Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně strategicky investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu města, zlepší podmínky pro služby ve městě, přitáhnou novou generaci? Co by se stalo za dvacet let? Žádná změna totiž nebude patrná dříve.

Chceme-li zlepšit skutečně kvalitu života, chce to mít vizi a odvahu ji naplňovat. Využijme doby, kdy jsou levné zdroje, levnější dodávky služeb i investičních celků. Hledáme-li návody, jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv jako účetní.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Co je to důležitý zájem obce? Důležitý zájem obce je objektivní kategorie, která odůvodňuje nehospodárnost, tedy výdaj, který je pro obec a její občany důležitější než cokoli jiného včetně peněz na účtu. Je to třeba ono zakoupení vybavení ordinace – ztrátová investice, která ovšem zajistí lidem zubaře. Nebo obec vynaloží milion korun na oslavy výročí obce, a pozve známé umělce, aby toto výročí s občany oslavila. I zde je pro obec důležitým zájmem důstojná oslava jejího výročí, než cokoli jiného. Podstatné je, že tento důležitý zájem skutečně existuje, pomeleme ho, a odůvodníme jím ono „rozhazování peněz“ z obecního rozpočtu.

* Milan Košař, loňský vítěz soutěže Architekt obci a dlouholetý architekt města Vysoké Mýto, v současné době Ústí nad Orlicí a Poděbrad: V posledních letech se poměrně daří některým firmám, které prodávají městský mobiliář, nabízet estetické, funkční a výrazně nové prvky, které se prosazují. Škoda, že jich není víc, protože některé firmy v podstatě ovládly trh … Nevím, zda je šťastné, že v obcích tradičního typu – historická stavení a usedlosti – se objevují prvky typicky městského mobiliáře, jako jsou prosklené a moderní autobusové zastávky. Jaký má smysl adaptovat to, co je typicky městské, moderní do prostředí, kam příliš nezapadají. Jenže v nabídce třeba zastávek autobusové dopravy či MHD na vesnici, kde by měly plnit funkci přístřešku a zároveň zapadat do prostředí, žádné takové nejsou. Buď starosta nějakého dodavatele osloví, a on mu prvek udělá jako atypický, nebo přijme nabídku pro mobiliář měst a pořídí to, co je v centru větších měst. Je to o kultivování názoru.

* Karolína Hrbková, zahradní a krajinná architektka: Klimatická změna má dopad i na to, jak se o zeleň staráme. V poslední době ve městech a obcích rezonuje například počet a provedení sečí travnatých ploch. Obecně lze konstatovat, že do budoucna bude nutné změnit přístup měst při správě zeleně. Seče trávníků provádět ne podle norem a termínů, ale podle aktuální situace, aby se předešlo zvýšeným odparům a vysychání trávníků. Travnaté plochy je možné nově zakládat, jako například květnaté louky a seče provádět mozaikovitě. Kromě estetického přínosu je tam možné omezit počet sečí a posílit biodiverzitu v lokalitě. Hlavně hmyz a na něj navázaní živočichové to zajisté ocení.

V suchých letech lze podpořit stromy pomocí vaků s vodou umístěných u paty stromu na kořenový systém. Postupně je tak dodávána vláha a dřeviny (hlavně nové výsadby) jsou schopny přečkat nepříznivé podmínky. V posledních třech letech byla tato opatření více než vhodná pro zajištění uchycení nových stromů. Odpadly tak investice do náhradních výsadeb, kdy mladé stromky nepřečkaly první nebo druhý rok po výsadbě a uschnuly.

* Jitka Vrtalová, Partnerství pro městskou mobilitu: Základní funkcí doprovodného mobiliáře na cyklostezkách je zpříjemnit jízdu na kole, případně zvýšit bezpečnost. Tradičně nejznámější součástí mobiliáře jsou odpočívky, infopanely či ližiny na schodištích. V poslední době se stále častěji objevují také automatizované úschovny a cykloboxy, především u terminálů veřejné dopravy v centrech měst a u cykloturistických cílů, dále místa pro samoobslužný servis kol (základní nářadí, cyklopumpy nebo prodejní automaty s dušemi či lepením). S rozmáhajícím se fenoménem elektrokol souvisí také budování sítě dobíjecích stanic. Obvykle samospráva sleduje také provoz na stezkách s pomocí sčítačů. Stále málo je veřejných pítek, která hlavně v horkém počasí nabízejí vítanou možnost občerstvení a ochlazení.

* Zdeněk Král, majitel firmy REX: Naši předkové lépe než my kvůli omezeným zdrojům uměli pracovat s tzv. úsporou z množství. Šetřili tím spoustu peněz. Podstatou takové úspory je typizace výrobků. V tomto nejdále z evropských zemí v oblasti mobiliáře a veřejného prostoru došla státní správa v Rakousku-Uhersku v 19. století. Secesní lavičku  dodnes můžeme spatřit snad v každém rakouském městě, stejně jako dosud stále v mnoha obcích Maďarska, ale i u nás.*

/rš/

Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na:  https://www.profipress.cz/predplatne/.

Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na:  https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.

 

 

 

 

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje o možnostech energetických úspor. Prostřednictvím kampaně Chytrá volba chce vnést nové impulsy do vnímání úspor energie, podpořit aktivní řízení spotřeby v domácnostech, firmách i veřejné správě, a přispět tak k lepšímu využívání energie.

Ačkoli jsou úspory energie tématem, které se čím dál častěji dostává do povědomí veřejnosti, a energetické úspory nabývají na významu, v lepším využívání energie mají domácnosti, firmy a instituce stále ještě rezervy. I když energetická náročnost českého hospodářství dlouhodobě klesá a možnosti, jak spořit energii, se rozšiřují, Češi se ještě nenaučili plně využívat tyto výhody.

„Je na čase zabývat se podporou úspor energie i jinou formou, než jsou investiční dotace. Je třeba se pokusit změnit přístup lidí ke spotřebě energie a motivovat je k úspornému chování. Bariéra nespočívá jen ve financích, týká se také povědomí o přínosech a možnostech, jak realizovat energeticky úsporná opatření,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Nižší spotřeba energie znamená nejen snížení provozních nákladů, kdy lze ušetřené peníze použít jinde, přispívá také ke zlepšení životního prostředí a kvality života jako takového.

MODERNÍ KAMPAŇ S PŘÍKLADY A TIPY

Dosáhnout větší energetické efektivity má pomoci komunikační kampaň Chytrá volba, která začíná na podzim, první fáze potrvá do května 2021. Má naučit veřejnost, podnikatele, státní správu i územní samosprávy vnímat příležitosti k úsporám energie všude kolem nás, aktivně vyhledávat příležitosti ke změně, nebát se hledat vhodná opatření či využít pomoc odborníků.

V kampani se využijí expresivní výrazové prostředky a názornost. Chytrou volbu tak bude provázet sdělení „Věci žerou víc, než možná tušíte“ a konkrétní příklady a inspirace, jak vysokou spotřebu omezit.

„Nejvíc energeticky náročný je v České republice průmysl a doprava. Mezi významné spotřebitele energie patří také domácnosti - každá ročně spotřebuje energii, která se rovná přibližně 5 tunám uhlí či 2 078 m3 zemního plynu nebo 19,7 tisíce kWh elektřiny,“ uvádí náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Kampaň nebude postavena jen na environmentálních tématech, zaměří se také na dopady na zdraví, zvýšení produktivity nebo pohodlí a v neposlední řadě na finanční efekty. Odehrávat se bude zejména na internetu a sociálních sítích, veřejnost se s ní setká i v dalších médiích s tím, že centrálním místem bude web www.chytra-volba.cz. Půjde o informační hub a rozcestník užitečných informací včetně doporučení a tipů, kde se návštěvníci mimo jiné dozvědí i to, kam se mohou obrátit pro radu odborníka nejblíž bydlišti.

To vše s cílem pomoci obyvatelům České republiky aktivně hledat příležitosti k úsporám energie, o které sice projevují zájem, ale vyhledávají je zatím spíš nahodile a realizují je nepříliš koncepčně, což znamená i menší efektivitu.

„V České republice je víc než 5 milionů domácností, téměř 500 000 firem a víc než 6000 obcí. Pokud by každá z těchto skupin následovala ta nejzákladnější a jednoduchá doporučení, dopad na spotřebu energií v Česku by byl značný,“ dodává ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu Vladimír Sochor.

PODZIM A ZIMA JAKO PŘÍLEŽITOST K ÚSPORÁM

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v kampani informovat o nízkonákladových řešeních, která mohou v nadcházející topné sezóně snížit provozní náklady i o investičně náročnějších projektech, pro jejichž kvalitní projektovou přípravu jsou právě podzim a zima velmi vhodným obdobím.

Zvláštní pozornost se také bude věnovat energetickým konzultačním a informačním střediskům (EKIS), která mají za úkol poskytovat úvodní bezplatné poradenství v kontextu s energetickými úsporami a obnovitelnými zdroji energie. V současné době je jich v České republice víc než šedesát, nachází po celém území Čech i Moravy. Podpora energetických úspor, nové energetiky a inovací v oblasti energetiky je jednou z priorit Inovační strategie České republiky. Videa z kampaně už teď najdete i na  YoutTube kanálu MPO na https://www.youtube.com/channel/UCwNM5NKJgVBGaaF-dHZq0wQ.

/zr/

Energeticky úsporným řešením a službám, které i obcím a městům nabízejí energetická konzultační a informační střediska (EKIS), se věnuje i aktuální říjnové vydání Moderní obce v obsáhlém rozhovoru s ředitelem odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu Vladimírem Sochorem.*

Ilustrační obrázek: archiv MPO

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dlouhodobě podporuje z národního programu EFEKT energeticky úsporné projekty a také rekonstrukci systémů veřejného osvětlení. V programu budou pro rok 2021 platit některé novinky. Zájemci budou moci podávat žádosti o dotace v prvních dvou výzvách již od 1. září 2020.

Program EFEKT se zaměřuje prioritně na neinvestiční dotace, které motivují k přípravě kvalitního energeticky úsporného projektu. Samospráva a podnikatelé, ale i vlastníci rodinných a bytových domů mohou využít hned několik forem podpory,“ vysvětluje vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Znění programu EFEKT pro rok 2021 je k dispozici na stránkách www.mpo-efekt.cz<http://www.mpo-efekt.cz/>. Pro program je ze státního rozpočtu uvolňováno ročně 150 mil. Kč. Na konci července byly vyhlášeny pro rok 2021 rovněž první dvě výzvy k podávání žádostí o dotace.

Hlásit se tak mohou zájemci o poskytování poradenství v síti Energetických, konzultačních a informačních středisek (EKIS), kterými jsou podnikatelé, případně i města. Lhůta pro podávání žádostí je od 1. září do 30. září 2020. Novinkou je intenzivnější podpora středisek EKIS pro širší poskytování poradenství a možnost pro zástupce EKIS více propagovat úspory energie a dotahovat konzultované projekty, které jsou na začátku, až k realizaci.

Další výzva je zaměřena na města a obce, které mají zájem získat podporu na rekonstrukci veřejného osvětlení. Lhůta pro podávání žádostí je v tomto případě od 1. září do 31. října 2020. V této oblasti není pro následující rok nic nového, ale opět je vyhlášena alokace minimálně v objemu 90 mil. Kč. Tyto prostředky mohou z programu EFEKT využít města a obce, které neleží na území chráněných krajinných oblastí.

Města a obce ležící v CHKO mohou získat dotační prostředky na rekonstrukci veřejného osvětlení z Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, ze kterého plyne do této oblasti dalších 30 mil. Kč.

Program EFEKT je sice ve srovnání s prostředky z jiných dotačních programů malý, ale svým významem stále nabývá na důležitosti,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a doplňuje: „Podmínky a zaměření programu stále vylepšujeme a přizpůsobujeme potřebám trhu a zájmu jeho uživatelů. Těší nás zájem, který o program EFEKT je, i když již mnoho let máme převis poptávky před finančními možnostmi programu. Budeme se snažit o jeho posílení.“

"Do konce srpna budou vyhlášeny ještě dvě výzvy, ze kterých bude pro rok 2021 dotováno organizování akcí na podporu úspor energie a zpracování různých nástrojů a podkladů pro rozšiřování informací o úsporách energie,“ uvádí ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor a dodává: „Pro dalších pět aktivit jsou vyhlašovány kontinuální výzvy s možností podávat žádosti o dotace průběžně během roku. Ty budou vyhlášeny v listopadu, aby bylo možné začít podávat žádosti o dotace hned od 1. ledna 2021.“

Jde o podporu na zavedení energetického managementu s výší dotace až 500 tisíc korun, což platí pro veřejný i pro podnikatelský sektor. Kraje, hlavní město Praha a statutární města mohou získat dotaci až 800 tisíc Kč na zpracování územní energetické koncepce nebo na zpracování zprávy o uplatňování územních energetických koncepcí. Kromě toho budou obce, města a dobrovolné svazky obcí moci požádat o dotaci na zpracování místní energetické koncepce, a to ve výši až 400 tisíc Kč v rozdělení podle počtu obyvatel.

Dále je možné získat dotaci až 200 tisíc Kč na ověření, zda jsou objekty ve veřejném sektoru vhodné pro projekt řešený metodou EPC, tedy specifickou formou realizace energeticky úsporných projektů. Dotaci lze získat na zpracování energetického posouzení objektu nebo areálu. Taková studie proveditelnosti by měla vlastníka objektu informovat o všech možných energeticky úsporných opatřeních, která by vedla ke snížení provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie, a zjistit jejich optimální kombinaci, která je pro spotřebitele výhodná.

/zr/

Ilustrační foto: archiv Moderní obce*

Jaká je současná situace v oblasti hospodaření s energiemi v organizacích veřejné správy? Co by se v budoucnosti mělo změnit v systému financování energeticky úsporných projektů? A lze přitom spoléhat jen na dotace?

Hovořili jsme o tom s Vladimírem Sochorem, ředitelem odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

* Tématu energetických úspor se ve své profesní kariéře věnujete již mnoho let – nejprve v soukromém sektoru, z pozice konzultanta a nyní již několik let jako leader energetických úspor na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Jak se změnil přístup státu a z druhé strany samosprávných celků k hospodárnému nakládání s energií?

Přiznám, že na můj vkus se zatím moc nezměnil. Posledních několik let se snažíme z pozice na MPO změnit přístup k dotacím, zejména právě u dotací na podporu energeticky úsporných projektů, ale není to jednoduché. Koleje v poskytování investičních dotací jsou příliš hluboko vyjeté a vykolejit ze standardních mechanismů je velmi obtížné.

Přesto se snad začíná blýskat na lepší časy a některé věci se pomalu daří měnit. Je třeba dbát na dobrou kvalitu připravovaných energeticky úsporných projektů a v tom smyslu se snažíme připravit několik způsobů, jak připravovaným projektům pomáhat k co nejefektivnější realizaci. A snažíme se klást důraz na projekty renovací budov v majetku samosprávných celků.

V tom smyslu rozvíjíme zejména neinvestiční formy dotací, které motivují k přípravě kvalitních projektů. To platí hlavně pro program EFEKT, který administrujeme na MPO, a už pro rok 2020 je připravena další novinka, která by měla být ku prospěchu hlavně pro menší města a obce.

* Které největší překážky vidíte v zavádění energeticky úsporných opatření ve veřejné správě?

Hlavní překážkou je podle mého názoru nedostatek informovanosti o vhodných kombinacích realizovatelných energeticky úsporných řešení. Vedení měst a zejména obcí řeší ve své lokalitě problematiku energetiky zejména v oblasti spotřeby energie nahodile a nekoncepčně, což jsme si před nedávnem ověřili průzkumem v oblasti energeticky úsporných projektů. Koncepční přístup je spíš výjimkou.

V tom chceme pomoci zrovna v rámci už zmíněného programu EFEKT. Pro jednotlivé budovy nebo areály budov je vypsána výzva pro poskytnutí dotace na zpracování studie, která má představit všechna energeticky úsporná opatření a doporučit jejich optimální kombinaci, která se vlastníkovi objektu nejvíce vyplatí. Kromě toho již několik roků poskytujeme dotace na zavedení energetického managementu, který považujeme za nejvhodnější nástroj pro kontrolu nad spotřebou energie. Vždyť by mělo být samozřejmostí, že vím, jestli nespotřebovávám více energie, než je potřeba a jestli by mi to nepřineslo nějaký finanční prospěch. K tomu je ovšem potřeba mít povědomí o tom, kolik energie spotřebovávám. To je téma, které by mělo rezonovat na připravované konferenci.

* Snažíte se již nějakou dobu o změnu přístupu k financování energeticky úsporných projektů – tak aby hlavním motorem pro úspory do budoucna nebyly pouze dotace. Jaká je vaše představa?

Oblast úspor energie je poměrně velmi atypická oproti jiným investičním projektům.  Z výstavby nebo opravy chodníku se obvykle žádné finance nevrátí. U energeticky úsporných řešení je vždycky přínos projektu v podobě snížení provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. A navíc mají takové renovace ještě jiné efekty, například ve zvýšení hodnoty renovované budovy nebo v lepším vnitřním prostředí v budově a lepším komfortu péče o budovu.

Jde jen o to, jestli to udělám dobře. Potíž je, že až příliš často nemám zájem si zjistit, jak dobře to mohu udělat, takže se ani nedozvím, že by se mi jiná kombinace energeticky úsporných opatření vyplatila více.

V tom smyslu chceme navrhovat zcela jiný přístup k poskytování dotací, aby si zájemce o dotaci mohl zajít do své banky, ve které znají jeho finanční situaci, a tam si vyřídil zvýhodněný úvěr na celou investici. Stát by potom mohl poskytovat různé formy záručních mechanismů, ale hlavní by bylo, že u kvalitního projektu by docházelo k odpouštění splátek jistiny, což znamená, že by část zapůjčených peněz nebylo nutné vracet.

V takovém mechanismu poskytování dotací vidíme úplně jinou motivaci než u standardně poskytovaných investičních dotací a takový přístup by docela jistě navíc přinášel mnohem kvalitnější projekty, které by se také investorovi v jeho budovách a technologiích více vyplácely. K tomu je ale potřeba urazit ještě kus cesty a zatím takový přístup prosazujeme pro podnikatelské subjekty, kde by mohl fungovat snad už od příštího roku.*

Připravila Marcela Musílková,

B.I.D. services, s. r. o.

Více se dozvíte na konferenci Energetický management pro veřejnou správu, která se bude konat 21. a 22. ledna 2020 v Praze.

 

Ke snímku nahoře: Technologií a provozem úsporných budov se zabývají například v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (sídlo UCEEB v Buštěhradu).

Foto: archiv/UCEEB

Snímek ve fotogalerii: Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO

Foto:  archiv/B.I.D. services

 

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Miroslava Švaříčková, starostka města Brtnice, jež letos v květnu na Pražském hradě obdrželo titul Historické město roku 2018. Portrétní snímek starostky tohoto sympatického malého městečka v Kraji Vysočina najdete na první straně obálky červencové Moderní obce.

V každém novém vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z červencového čísla Moderní obce.

* Miroslava Švaříčková, starostka města Brtnice na Jihlavsku: Co do početníhio vyjádření máme na území města čtyřicet památek. Ale rejstříkově jich je 29, protože se některé památky započítávají pod jedním rejstříkovým číslem. V Brtnici najdete převážně renesanční a barokní stavby, o které se hodně zasadili právě Valdštejnové a později Collaltové, kteří zde vládli do konce 2. světové války, tedy tři sta let. Údržba památek je pro město hodně náročná, musím to přiznat. Proto je opravujeme postupně, podle plánu regenerace městských památkových rezervací a zón, který udává potřebnost obnovy a také přehled o tom, kdy byla která památka opravena. V Brtnici se držíme motta: Žijeme v památkách. Ale my v nich opravdu žijeme. Radnice sídlí v historické budově, stejně jako informační centrum, knihovna, či muzeum. Zdravotní středisko také provozujeme v památkově chráněném objektu, prostor kláštera byl přestaven na byty, v prostoru kaple máme také dvě bytové jednotky a v bývalých špitálských domcích jsou byty sociální. Tedy doslova v památkách žijeme a musíme je tedy opravovat a starat se o ně.

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: V tuto chvíli se připravuje paragrafové znění nového stavebního zákona a já věřím, že se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj najdeme „společnou řeč“ a stejně jako popřípadě členy Parlamentu ČR, je případně ještě přesvědčíme o absurdnosti navrhovaného řešení. Celou řadu věcí podporujeme, ať už jde o fikci doručení, fikci rozhodnutí, prostě procesní nástroje, které jednoznačně zrychlí řízení. Jsme však přesvědčeni o tom, že institucionální změnou celý bohulibý záměr zabijeme a stane se neproveditelný. Nebudou ani lidi, ani prostory – a nakonec ani finance.

* Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Návrh novely stavebního zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj jednoznačně vzdaluje stavební agendu občanům, ať si úředník v Praze říká, co chce. Hejtmani na svém zasedání jednomyslně odmítli oddělení stavební agendy od spojeného modelu. V čem spatřuji zásadní riziko, je skutečnost, že tento návrh jde zcela proti principům reformy veřejné správy, která proběhla před necelými dvaceti lety. Česká republika je asi velmi bohatý stát, že si může dovolit měnit uspořádání veřejné správy na svém území každých dvacet roků. V tomto případě začínají jednorázové náklady na dvou miliardách korun, ke kterým je nutné připočítat přibližně čtyři a půl miliardy korun ročně. Jsem však přesvědčen o tom, že by ve finále šlo o mnohem více peněz. Nechybějí nám tyto peníze například v dopravě nebo sociální oblasti? Nebylo by lepší místo dvou miliard korun dát krajům na silnice čtyři miliardy jako loni? Osobně jsem přesvědčen o tom, že by to občané ocenili daleko více.

* Kateřina Malečková, starostka města Blatná na Strakonicku: Téměř po každých volbách slýcháme stesky nad nízkou účastí voličů. Nemůžeme se však divit, že jsou lidé čím dál více otráveni a zklamáni. Chceme-li totiž zapojovat občany do činnosti samospráv, do řešení obecních záležitostí, musí mít pocit, že jejich hlas má význam. Současný volební systém s přepočítáváním hlasů je pro běžného občana velmi nepřehledný a nepochopitelný. Zvláště, když volby mají jasného vítěze, který skončí v tzv. opozici. Klidně řeknu, že mnohý volič tak „ostrouhá“.

* Martin Kamarád, starosta města Přibyslav na Havlíčkobrodsku: Jestliže chceme volební systém měnit a upravovat, ptejme se nejprve, zda ho nemůžeme nastavit diferencovaně pro města a obce různé velikosti. Už dnes si zastupitelstva obcí určují počet členů zastupitelstva – a tím i to, zda obec bude či nebude mít radu. Tak proč bychom toto rozhodování nemohli spojit i se způsobem volby zastupitelů?

* Renata Chmelová, starostka Městské části Praha 10: Dříve při losování o obecní byty byli v rámci jedné kategorie zařazeni všichni žadatelé, kteří formálně splnili kritéria, přičemž chyběla další možnost, jak mezi nimi rozlišovat, jak určit, kdo je potřebnější. Na žadatele, kteří se nacházeli v největší bytové nouzi (například jim aktuálně hrozilo vystěhování na ulici), kvůli losování o byty třeba ani vůbec nedostalo. Systém pořadníků podle našeho názoru více reflektuje aktuální bytovou situaci ve společnosti.

* Petr Kopinec, starosta města Vrbno pod Pradědem na Bruntálsku: Kdyby město zavedlo přidělování bytů například obálkovou metodu, možnost přednostního získání bydlení by využili zřejmě jen lidé finančně zajištění. Městu by sice vzrostl příjem z nájemného a ubylo by mu práce s lidmi ohroženými sociálním vyloučením. Ovšem stejně by poté muselo vyřešit bydlení pro sociálně slabší.

* Jan Bureš, starosta města Ostrov na Karlovarsku: Při malém počtu bytů bych nedoporučoval ponechávat pořadník otevřený, neboť pro žadatele by to znamenalo velmi dlouhou čekací dobu a pro příslušného pracovníka radnice zase zbytečnou práci s kontrolou mnoha žadatelů v pořadníku.

* Viktor Kohout, starosta města Litovel na Olomoucku: Ve městě zvažujeme, že bychom využili možností programu VÝSTAVBA, který byl v minulých dnech otevřen Ministerstvem pro místní rozvoj, a s jeho podporou postavili další vlastní městské byty, resp. bytové domy.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF - Czech Credit Bureau: V roce 2018 se kapitálové výdaje obcí zvýšily již druhý rok po sobě. A to je velmi pozitivní jev. Dosáhly výše 76,9 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota minimálně od roku 2004. Meziročně stouply o 22,1 mld. Kč, resp. o 40 %. Zvýšily se rychleji než výdaje běžné (růst o 11 %, resp. o 16 mld. Kč), a tvořily tak podstatnou část přírůstku celkových výdajů. ... Kapitálové výdaje obcí v roce 2018 směřovaly zejména do oblasti bydlení a komunálních služeb, dále na pozemní komunikace a vodní hospodářství. Další významnou oblastí bylo vzdělávání a tělovýchova i kultura. Největší obce byly jediné, které v loňském roce vykázaly schodek rozpočtu. Byly také skupinou obcí, ve které se objem investičních dotací z roku na rok více než zdvojnásobil. Pouze zde došlo ke snížení dluhu, ale také úspor.

* Luděk Tesař, ekonom: Praxe ukázala, že poměrně hodně obcí a měst si v minulosti vybralo nevhodnou právní formu pro některé své hospodářské činnosti. Ale i tam, kde se kdysi v tomto smyslu rozhodli správně, by se měli zamyslet nad tím, zda se mezitím nezměnily podmínky a jestli původní výhody před lety přijatého řešení dnes už nejsou sporadické a vyhovuje-li jim zcela ještě i dnes tehdy zvolená právní forma organizace vybraných činností.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, předsedkyně Unie sebevědomé samosprávy: Zákon o obcích si odporuje už sám v několika ustanoveních. A co změnit? Nejlépe celý zákon o obcích. Ostatně jsem jeho pracovní text už sama napsala (úsměv). Z toho, co by nejvíce vyžadovalo změnu, uvedu například to, že zákon zatím neupravuje předání funkce, co smí a nesmí činit místostarosta (podle dikce zákona nic – má na radnici pouze sedět a čekat, až bude starosta nepřítomen). Zákon také neupravuje u starosty, co je to „být nepřítomen. Rovněž majetkoprávní dispozice by si zasloužily pár paragrafů navíc (například, do kdy je kterou smlouvu třeba po rozhodnutí uzavřít). V zákoně se uvádí „nemovitý majetek“, pak se uvádí jen „majetek“, zveřejňované záměry jsou uvedeny jen obecně – přitom jde o klíčové jednání obce. Absurdní je rozdělení mezi vyhrazené pravomoci a tzv. zbytkovou pravomoc (takže třeba prodej pozemku o třech metrech čtverečních musí schvalovat zastupitelstvo, zatímco smlouvu o dílo s hodnotou třiceti milionů korun může schválit rada nebo i sám starosta, když v obci radu nemají). Zcela nedostatečně je upravena práce výborů, revizi by si zasloužila funkce tajemníka… tak bych mohla pokračovat.

* Dagmar Rybová, chůva mikrojeslí obce Habřina na Královéhradecku: Naše mikrojesle jsme zřídili proto, že v obci není mateřská škola. Inspirovali jsme se mikrojeslemi, které fungují v nedalekých Všestarech. Zájem rodičů o tuto službu je opravdu veliký, děti se k nám těší a odpoledne nechtějí jít domů... Naše mikrojesle se diametrálně liší od těch, do kterých jsem skoro před třiceti lety vodila svého syna – hlavně pokud jde o režim a domácí prostředí, které jsou dnes mnohem přívětivější a mají rodinnější ráz.

* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti kybernetické bezpečnosti velké a trvale přítomné téma představují podvodné zprávy z kategorie phishing. Jejich jednodušší formy obvykle odhalí spamové filtry, u pokročilejších je na místě obezřetnost. Kdykoli nějaká elektronicky distribuovaná zpráva, třeba i velmi osobní, požaduje zadání jakýchkoli osobních údajů, například zprostředkovaně na vloženém odkazu, měl by uživatel zpozornět a neváhat si její pravost a legitimitu ověřit třeba i telefonátem na příslušnou osobu nebo instituci. Problematické může být už jen samotné kliknutí, tj. přechod na podstrčený internetový odkaz. V tomto bodu mohou ukvapeného a neopatrného uživatele ochránit různé filtry, jež dnes nabízejí samotné internetové prohlížeče, případně jimi disponují antivirová řešení. Na podezřelou nebo zjevně závadnou adresu jej vůbec nepustí.

* Tereza Sisová, tajemnice Městského úřadu Moravská Třebová: Udělení ceny Ministerstva vnitra za kvalitu za projekt Implementace modelu CAF pro nás představuje především ocenění naší týmové práce a také zviditelnění našeho města, které se snaží zlepšovat svoje služby pro občany, firmy a další partnery. Chceme zlepšovat svou práci a způsob řízení úřadu v souladu s celkovou strategií města. Už v roce 2003 město vybudovalo s nizozemským partnerským městem Vlaardingen unikátní projekt Občanského informačního centra, což je místo poskytující kumulovaně asi 20 služeb jako občanské průkazy, cestovní doklady, CzechPOINT, ověřování, poplatky za služby města, informace a další, na jednom místě a s využitím procesního řízení a rozdělení procesů poskytovaných služeb na front office a back office. Zahájili jsme proces trvalého zlepšování a dosažení principů excelence. Z akčního plánu zlepšování vychází řada opatření zaměřená na zlepšení vedení úřadu, kompetencí zaměstnanců, strategie města a úřadu, partnerství a řízení procesů.

* Petr Schlesinger, Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, Ministerstvo vnitra: Připravovaná koncepce rozvoje veřejné správy s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 se skládá z několika vzájemně propojených částí tímco analytická část koncepce popisuje aktuální problémové oblasti veřejné správy, obsahuje její návrhová část nezbytná opatření k řešení těchto identifikovaných problémových oblastí. Navržená řešení budou konkretizována třemi akčními plány, s kterými koncepce počítá v období své realizace mezi lety 2021 až 2030. V současné době finišuje MV s přípravou 1. akčního plánu na léta 2021 až 2023, který bude představen ještě do konce června tohoto roku. Předložení koncepce ke schválení vládě je stanoveno již na letošní podzim.

* Tomáš Koníček, Odbor prevence kriminality, Ministerstvo vnitra: Letos v září uplyne deset let od chvíle, kdy byl Odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra připraven a v obcích po celé ČR postupně realizován nejúspěšnější a nejvyužívanější preventivní projekt Asistent prevence kriminality (APK). Jde o specifický projekt zvyšující bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách, působící preventivně proti extremismu a motivující samosprávy i občany k hledání pozitivních řešení problémů. Asistent má prokazatelně pozitivní výsledky a vliv na zvýšení veřejného pořádku a bezpečí v problémových lokalitách a na zaměstnanost dlouhodobě a obtížně zaměstnatelných osob. Podílí se na prevenci kriminality v obci, přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, předchází možnému protiprávnímu jednání svou přítomností a zejména svými komunikačními schopnostmi, vystupuje jako mediátor možných sousedských sporů, monitoruje dodržování čistoty veřejných prostranství, pomáhá ostatním občanům v sociálně vyloučené lokalitě... Pro dalších deset úspěšných let tohoto projektu má přes sebou Ministerstvo vnitra některé výzvy, jako třeba zajistit další financování projektu v tak velkém rozsahu, sjednocovat přístupy k pozici APK při financování z různých zdrojů podle vydané metodiky pro asistenty, promítnout APK do Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací či zajistit kvalitní školení mentorů.

* Vladimír Sochor, ředitel Odboru energetické účinnosti a úspor, Ministerstvo průmyslu a obchodu: Prakticky každá obec má nějakou administrativní budovu, nejvíce se jich vyskytuje v kategorii obytné budovy a školské budovy. Jak vyplynulo z průzkumu uskutečněného Ministerstvem průmyslu a obchodu, počty budov, které jsou renovovány, stoupají s velikostí obce, což je hlavní rozdíl mezi nimi. Menší obce si budovy častěji spravují samy, přičemž renovace probíhají většinou nahodile bez významnějšího plánování renovací. Větší obce často využívají možností externí správy budov a mají zájem renovaci iniciovat a připravit. U větších obcí častěji existuje plán investičních aktivit. Pro renovace využívá dotace více než tři čtvrtiny obcí a za nejčastější zdržení při přípravě energeticky úsporného projektu je prezentováno čekání na dotaci, o kterou je požádáno. Vhodným řešením se zejména pro menší obce jeví kvalitní příprava projektů úspor energie. Bylo by velmi pozitivní nalézt způsob, jak vytvořit pozici energetického manažera pro jednotlivé obce a města nebo dokonce pro více obcí, případně zavedení podpory přípravy plánu renovace obecních budov nebo pro monitorování spotřeby energie v obecních budovách, což již nyní je dotováno z programu EFEKT.*

/rš/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down