Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 schodku 21,5 mld. Kč, což představuje 1,45 % HDP. Co se týče celého loňského roku, hospodářský výsledek skončil za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2019 schodku 21,5 mld. Kč, což představuje 1,45 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,77 % HDP, zatímco výdaje 43,21 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,79 p. b. na 30,79 % HDP. „Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření, které skončilo v deficitu 21,5 mld. Kč. Míra zadlužení klesla na 30,8 % HDP a byla nejnižší za posledních více než 10 let,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2019 přebytkem ve výši 15,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídá 0,27 % HDP. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2019 úrovně 30,79 % HDP, při meziročním poklesu o 1,79 procentního bodu (p. b.). „Vládní instituce hospodařily od roku 2016 s přebytkem, který dosáhl 15,4 mld. korun. Oproti předchozímu roku došlo k poklesu přebytku hospodaření o 33,9 mld. korun,“ říká Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.*

Podrobnosti naleznete v dnes vydané rychlé informaci:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci-2019-prvni-notifikace-udaje-zaslane-eurostatu.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-4-ctvrtleti-2019.

/TZ ČSÚ/

 

Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 výše 2166 miliard korun, což odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.

Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků přitom směřovalo do sociální oblasti (640 mld.), zdraví (405 mld.), ekonomických záležitostí (320 mld.) a vzdělávání (247 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (42 mld.), ochranu životního prostředí (46 mld.) a obranu (47 mld.).

 

„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 %, tedy
o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“
uvádí Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (30,0 %), kapitálových transferů (16,7 %) a náhrad zaměstnancům o 12,8 %.

„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 %,“ upozorňuje Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii (56,0 %), Finsku (53,1 %) a Belgii (52,1 %), zatímco nejnižší v Irsku (25,4 %), které má ovšem specifickou strukturu ekonomiky.

V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.*

/TZ ČSÚ/

 

Výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2017 celkové výše 1966 miliard korun, což odpovídá 40,0 % hrubého domácího produktu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak vydaly o 84 miliard korun více než v předchozím roce.

Nejvíce prostředků směřovalo na sociální ochranu (605 mld.), zdraví (377 mld.), ekonomickou činnost (287 mld.) a vzdělávání (233 mld.). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (30 mld.), ochranu životního prostředí a obranu (po 41 mld.).

Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 4,4 %, tedy o 84 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na zdraví, konkrétně o 22 miliard korun. Následuje vzdělávání, kde nárůst činil 20 miliard korun,“ upřesnil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů (10,3 %) a náhrad zaměstnancům (10,1 %). Naopak o 13,4 % klesly kapitálové transfery.

Při mezinárodním srovnání musíme vycházet z dat roku 2016, neboť Eurostat souhrnná data za rok 2017 dosud nepublikoval. „Ve srovnání s ostatními státy EU byl podíl výdajů vládních institucí v roce 2016 nižší a činil 39,4 % hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 46,2 %,“ konstatoval Petr Musil, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Tento podíl je nejnižší ze všech středoevropských zemích. Nejvyšší podíl byl naopak zaznamenán v Rakousku (50,3 %). V České republice putovalo na oblast sociálních věcí 31,2 % celkových výdajů vládních institucí, což je nejméně ze středoevropských zemí, přičemž průměr EU činil 41,2 %. Sociální výdaje se podílely na hrubém domácím produktu 12,3 %, zatímco průměr členských států EU byl 19,0 %.*

/zr/

 

Ilustrační foto:

Budova Českého statistického úřadu v Praze

Foto: archiv ČSÚ

 

 

Jak dnes ohlásil předseda poslaneckého Klubu hnutí STAN Jan Farský, podá tento klub v dolní parlamentní komoře návrh novely zákonů, na jehož základě by se 23 centrálních úřadů přesunulo z Prahy do regionů. V regionech by tak vzniklo 4838 nových pracovních míst, jež by regiony výrazně a dlouhodobě posílily. Tento krok by podle STAN zároveň ulevil české metropoli.

"Proč to navrhujeme?" položil si řečnickou otázku poslanec Jan Farský.  A vzápětí si na ni i odpověděl: "Je to jednoduché řešení s dlouhodobými pozitivními důsledky pro celou společnost. Mezi Prahou a zbytkem republiky je obrovský rozdíl, který se stále zvyšuje. V počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, ve mzdách, v kvalitě a dostupnosti služeb. Tento trend je potřeba v zájmu celé země zastavit, ještě lépe obrátit. Přesun úřadů z centra do regionů je jedním z prvních kroků."

Poslanecký Klub hnutí STAN má za to, že přemístěním úřadů do krajských měst se v regionech snáze udrží ekonomicky aktivní obyvatele, zvýší se tam rozmanitost trhu práce, sníží vnitřní sociální, ekonomické i kulturní rozdíly až napětí v rámci ČR. Praze se zase uvolní prostory v centru pro bydlení, kulturu a další využití, ušetří se za drahé nájmy, vyřeší se nedostatek vhodných kancelářských prostor ve stávajících budovách, vysoké výdaje na jejich provoz a energie. Nebude také nutné stavět zcela novou vládní čtvrť s plánovanými náklady až 6 miliard korun, kterou předpokládá programové prohlášení vlády.

"Vzhledem k tomu, že jde o centrální úřady, jejichž partnerem jsou primárně další úřady, ne přímo občané, státní správa se občanům nijak nevzdálí," konstatoval dále Jan Farský.  Podle jeho slov náklady mohou dočasně mírně vzrůst v rámci komunikace mezi úřady, ale při současné (a v budoucnusnad  stále lepší) infrastruktuře a digitalizaci státní správy, není fyzická přítomnost většinou nezbytná.
Plánovaný přesun by se týkal 23 úřadů či jejich částí. Šlo by o téměř pět tisíc kvalifikovaných pracovních míst, která budou umístěna v regionech. Objem finančních prostředků na mzdy těchto zaměstnanců činí více než 2,6 mld. Kč ročně. Tyto peníze by přirozeným způsobem zvýšily kvalitu života v regionech. Pomohly by regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům a všem firmám a občanům, kteří ve službách podnikají.

V regionech naleznou úřady i dostupnější pracovní sílu. Sehnat kvalitní odborníky, ať už právníky, inženýry či pracovníky v IT, je v hlavním městě čím dál obtížnější. Přesunem i těchto pozic dojde ke zvýšení rozmanitosti trhu práce v jednotlivých regionech.
Poslanecký Klub STAN se k tomuto svému návrhu inspiroval zkušenostmi z Estonska, které k podobnému kroku již přistoupilo, když přestěhovalo 4 % úřednických míst do regionů, změny se týkaly celkem 40 státních úřadů. Inspirací je i přístup v USA – tzv. gentrification – umístěním vládních institucí do problémových oblastí tyto zatraktivní a posílí.
Jan Farský připustil, že by bylo nutné počítat i s neochotou úředníků k tomuto přesunu. Návrh je proto připraven s odloženou účinností pět let, aby úřady i jejich zaměstnanci získali čas se na změnu sídla připravit.*

/zr/

 

K foto:

Jan Farský ohlašuje návrh poslaneckého Klubu hnutí STAN

Foto: archiv STAN

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down