Žalobě města Mělníka, které mělo spolu s řadou dalších obcí výhrady ke schválenému manipulačnímu řádu vodní nádrže Orlík, vyhověl Krajský soud v Praze. Podoba řádu totiž mimo jiné ovlivní objem retenčního prostoru nádrže, a tedy i to, jak města a další obce zasáhnou případné povodně. Původně zamítnutou žalobou se nyní Krajský soud zabýval znovu poté, co mu celou věc vrátil letos v dubnu Nejvyšší správní soud.

Krajský soud nově rozhodl, že ze správního spisu a provedeného dokazování ze strany Ministerstva zemědělství není možné rozhodnout o vlivu takzvaných hradítek na odtok vody z hráze a vzdouvání hladiny při jejím zvýšeném stavu. Věc se tak vrátí do správního řízení.

„Krajský soud akceptoval naši žalobu v té části, kde jsme požadovali zdůvodnit použití hradítek a jejich důsledků pro regulaci velikosti odtoku z nádrže,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z kanceláře Frank Bold Advokáti, která města v soudním sporu zastupovala.

„Vítáme rozhodnutí soudu, které přiměje Ministerstvo zemědělství k přesnějšímu zdůvodňování opatření přijímaných na vodní nádrži Orlík. Pro nás jako města a obce nacházející se po proudu Vltavy pod Orlíkem je důležité, aby se o těchto věcech rozhodovalo transparentně, odborně a abychom se mohli debat o opatřeních účastnit,“ uvedl starosta Mělníka Ctirad Mikeš.

Doložení a srozumitelný popis podkladů o umístění hradítek uložil Krajský soud Ministerstvu zemědělství a státnímu podniku Povodí Vltavy. Stejně tak musí podnik s ministerstvem odborně vyhodnotit vliv hradítek na odtok vody z hráze i na vodní hladinu. Nutné je podle soudu zejména jasné odůvodnění jejich závěrů ohledně toho, zda a v jaké míře hradítka slouží ke vzdouvání vody a usměrňování jejího odtoku. „Žalovaný musí uvést, kde a jak mají být hradítka užita, přesvědčivě vysvětlit a důkazně podložit, jaké následky má instalace hradítek oproti stavu, kdyby nebyly instalovány,“ stojí v rozhodnutí soudu.

/zr/

Ilustrační foto: Vodní nádrž Orlík

Foto: Wikipedia*

 

Prakticky prověřit činnost všech složek, které se podílejí na řešení povodňových situací v hlavním městě, procvičit správnou montáž a demontáž mobilních prvků protipovodňových opatření a prověřit stav pevných částí protipovodňové ochrany bylo cílem včerejšího cvičení Karlín a Libeň 2018.

Cvičení zahrnovalo etapu 0003 Karlín a Libeň na pravém břehu Vltavy mezi 52,5. a 44,5. říčním kilometrem. Celková délka protipovodňových opatření v oblasti Karlína a Libně měří 4,2 km, z toho mobilní protipovodňová opatření 506,9 metru o výšce od 0,8 metru po 3,8 metru.

O vybudování protipovodňové ochrany v této oblasti Prahy bylo rozhodnuto po povodni v srpnu 2002. Ta zaplavila podstatnou část Karlína a v Libni oblast od náměstí Dr. Holého až na Palmovku. Jednalo se o povodní nejvíce zasaženou oblast. Muselo být evakuováno 28 000 obyvatel, škody na majetku dosáhly 7,2 miliardy Kč a zaplaveny byly i stanice metra Florenc, Invalidovna a Palmovka.

„Složky integrovaného záchranného systému už mnohokrát potvrdily, jak skvěle dokážou spolupracovat a v případě potřeby rychle a efektivně zasáhnout. Přesto je však potřeba zásahy při krizových situacích stále nacvičovat, aby koordinace byla co možná nejlepší,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Protipovodňovou ochranu hl. m. Prahy etapa 0003 Karlín a Libeň tvoří vzájemně se prolínající opatření:

„Pokud bude Praha ohrožována velkou vodou, bude občany zajímat, jak jsou před ní chráněni. Připravenost odpovědných záchranných a preventivních složek je tedy základem pro jejich bezpečí. Máme dnes velmi kvalitní techniku, kterou město záchranáře proti riziku povodní vybavilo. Bez schopných a dobře vycvičených profesionálů z řad jednotek integrovaného záchranného systému by však sama o sobě nebyla nic platná. Smyslem každého takového cvičení je proto přesvědčit se o tom, jak týmy protipovodňové ochrany zvládají své úkoly, které stojí na rychlosti a perfektní koordinaci,“ doplnil radní hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti Libor Hadrava.

Výstavba protipovodňových opatření v etapě 0003 byla postupně dokončována a předávána hlavnímu městu v rozmezí let 2005 až 2006 a vyžádala si investiční náklady ve výši 643,50 mil. Kč, z toho unikátní přečerpávací stanice a protipovodňový uzávěr Rokytky a Libeňských přístavů přišel na 301,72 mil. Kč. Jejich funkčnost se prokázala při povodni v červnu 2013, která způsobila pouze minimální škody. Protipovodňová ochrana hlavního města Prahy plně odolala a nebyly zaplaveny stanice metra.*

/tz/

Foto: archiv hl. m. Prahy

Projekt založení příměstského parku na soutoku Berounky a Vltavy (Projekt Soutok) pokračuje i v roce 2018. Cílem je vyřešení rozporů v území, zlepšení jeho stavu i způsobu využívání. V plánu je mimo jiné zlepšení prostupnosti celým územím, rozšíření parkoviště či vznik informačního kiosku. Na projektu spolupracují městské části, město, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR, soukromí vlastníci.

Říční niva na soutoku Berounky a Vltavy v Praze má rozlohu přes 1300 hektarů, tedy téměř tří set Václavských náměstí v české metropoli. Celá oblast je rozdělena mezi pět městských částí a město Černošice, ve kterých se střetává mnoho zájmů. „Je potřeba, abychom všichni táhli za jeden provaz. Území Soutoku je nadměrně využíváno a hrozí znehodnocení krajiny. V oblasti je však skrytý velký potenciál a disponuje značnými přírodními i ekonomickými hodnotami. Dosud mu však chyběl koncepční rozvoj,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) v roce 2017 pořídil Generel prostupnosti území, který říká, jak by mělo být celé území propojeno uvnitř, ale také se svým okolím. Mezi další pořízené dokumenty patří Ideová studie pro vstupní bod „Soutok“ popisující kroky k okamžitému zlepšení stavu území, tedy rozšíření parkoviště, zřízení informačního boxu nebo třeba plovoucí sauna, nebo Generel rozvoje ekosystémových služeb, který řeší například ochranu před suchem a povodněmi.

„Nyní bychom rádi pořídili územní studii a potom tzv. masterplán území, který poslouží jako návod, jak celé území rozvíjet. Chystáme založení spolku Společně na Soutoku s cílem podpořit diskusi všech zúčastněných stran. Cílem je, aby se Soutok oficiálně stal tzv. příměstským parkem,“ dodala Jana Plamínková.

Co je to příměstský park?

Příměstský park je v Evropě osvědčený manažerský nástroj, který prostřednictvím koordinované správy založené na dohodě místních aktérů zajišťuje vyvážený rozvoj území jako celku. Příměstský park Soutok v Praze by měl plnit funkci ochrany před suchem či povodněmi. Měl by dát nezastavěné příměstské krajině šanci, aby se stala součástí života místních obyvatel i ostatních Pražanů.

Rada hl. m. Prahy v roce 2015 uložila IPR Praha zpracovat návrh akčního plánu rozvoje a budoucího využití území se záměrem nalézt způsob správy dotčené oblasti. IPR Praha ve spolupráci s místními samosprávami a hlavním městem Praha zpracoval v lednu 2016 první verzi Akčního plánu, která nebyla přijata vlastníky pozemků. Proto IPR Praha inicioval otevřenou pracovní platformu místních aktérů SPOLEČNĚ NA SOUTOKU. Pořídil potřebné analýzy a podklady pro prostorovou koncepci parku. Na základě těchto dokumentů, jejichž tvorbě předcházelo intenzivní jednání s místními stakehodery, lze sestavit reálnou verzi Akčního plánu pro založení Příměstského parku Soutok.*

/zr/

 

K foto:

Soutok Vltavy a Berounky poblíž Prahy

Foto: archiv IPR Praha

Zajímáme se o místa, kde žijeme? Víme proč? Jdeme příkladem ostatním? Odpovědět na tyto i další otázky se pokusí tradiční jarní úklid jedné z nejnavštěvovanějších českých řek známý jako Čistá řeka Sázava. Pod heslem „Drž rytmus s Čistou řekou Sázavou“ letos od 6. do 8. dubna dobrovolníci už potřinácté sesbírají vše, co do přírody nepatří.

Už třináct let ‚držíme rytmus‘ s Čistou řekou Sázavou. Uklízet nám pomáhají nejen skalní příznivci, ale každoročně také řada nových dobrovolníků. A vždy se objeví nové nápady, které akci posunou dopředu. Loni například dobrovolníci na jednom úseku sesbíraný odpad ještě třídili. Byla bych moc ráda, kdyby se k nim letos přidali další,“ vyzvala manažerka projektu Čistá řeka Sázava Denisa Cibulková z pořádající společnosti Posázaví o. p. s.

Řeka Sázava se bude pátým rokem uklízet už od pramene až po soutok s Vltavou, tedy v délce zhruba dvě stě kilometrů. Projekt už dávno není jen honbou za tunami odpadků, těch v posledních letech pomalu ubývá, na druhou stranu ale stále přibývá těch, kterým místa, kde žijí, nejsou lhostejná. Projekt tím získal nový smysl – pomáhá měnit myšlení lidí ve prospěch přírody a nás samotných.

Oslavou řeky Sázavy a všech, kterým není příroda lhostejná, pak bude celodenní festival Drž rytmus, který se uskuteční v rámci projektu Čistá řeka Sázava 12. května v Týnci nad Sázavou. Festival nahradí tradiční Večer pro dobrovolníky. Nabídne zábavu i prostor pro setkání všech, kteří se zajímají a starají o své okolí. „Chceme pozvat i účastníky podobných akcí, kterých v republice přibývá,“ dodala Denisa Cibulková.

Jedním z výstupů projektu Čistá řeka Sázava budou letos také pracovní listy pro předškoláky a děti prvního stupně základní školy. Prostřednictvím malovaných příběhů, jimiž je budou provádět vydra, mlok, ledňáček a volavka, se seznámí se zákonitostmi přírody i koloběhem života. „Vyprávějící“ obrázky by měly nejen vzbudit zájem dětí o okolí a odpovědět jim na jejich „proč“, ale také podpořit jejich fantazii.

Projekt Čistá řeka Sázava je nekomerční aktivitou financovanou z dotací od obcí, z příspěvku sponzorů a dalších dárců. V prvních ročnících se řeka Sázava uklízela mezi městem Sázava a obcí Pikovice, v současnosti se už čistí napříč dvěma kraji, Středočeským a Vysočinou. Spolu se společností Posázaví o. p. s. akci organizují místní akční skupiny Lípa pro venkov z. s., Královská stezka o. p. s. a Havlíčkův kraj o. p. s. S úklidem více než 200 kilometrů řeky Sázavy a jejích přítoků loni pomáhalo na 2800 dobrovolníků, kteří sesbírali téměř 39 tun odpadků.*

Kontakt pro další informace: Denisa Cibulková, manažerka projektu Čistá řeka Sázava, tel.: 608 702 061, e-mail: cibulkova@posazavi.com.

/zr/

 

 

Letošní vodácká sezóna na Vltavě je v plném proudu a tak, jak gradují počty návštěvníků řeky, jsou čím dál tím viditelnější i výsledky druhého ročníku projektu Jedu vodu. Tato akce, kterou podpořila Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR) a Lesy České republiky, je zaměřená na ochranu životního prostředí a bezpečné splouvání řeky. Vodáci jsou akcí nadšeni a odpad v řece berou útokem.

Na celkové hodnocení výsledků je samozřejmě ještě hodně času, přesto si již můžeme částečnou bilanci dovolit. Projekt má velký ohlas, o čemž svědčí především zapojení lidí do sběru odpadu z řeky a jejích břehů,“ uvedl zástupce trojice autorů projektu Jedu vodu Martin Pavljuk.

Letošní novinkou projektu Jedu vodu je „Šrot“. Fiktivní postava vodáka „záporáka“ má návštěvníkům řeky připomenout základní pravidla chování v přírodě při sjíždění řeky. Součástí je i aktivní sběr odpadu v průběhu celé sezóny. Tedy nejen před jejím zahájením a po jejím skončení.

Jen za červen odevzdali vodáci desítky pytlů odpadu, který by jinak zůstal ležet na vltavských březích.  Odpadky sbírají děti, dospělí, celé rodiny. A že nejde jen čerstvý odpad, je vidět na první pohled - jedná se o starý odpad z koryta řeky a jejích břehů. Množství vodáky sebraného odpadu se již pohybuje v tunách.

Symbolem aktivit Jedu vodu a pomocníkem všech, kteří nechtějí znečišťovat vltavskou přírodu, se letos stal takzvaný „pohodář“, vratný kelímek s logem Jižní Čechy pohodové. „Projekt jedu vodu zapadá do strategie podpory a propagace čistého turistického ruchu v regionu a sám o sobě plní hned několik úloh. Přispívá k ochraně životního prostředí v okolí Vltavy, která je velmi cenným přírodním skvostem kraje a současně reprezentuje zkvalitňování služeb pro turisty v regionu,“ konstatoval v této souvislosti ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.

Značný ohlas má i doprovodná informační kampaň „Nebuď Šrot“, která návštěvníky na nejfrekventovanějším úseku vodácky mimořádně populární české řeky mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou celou cestu doprovází. Své loňské zkušenosti a praxi znovu bezezbytku zúročuje zdravotnická služba projektu Jedu vodu pod vedením školeného záchranáře Martina Pöschla. Ta představuje významnou pomoc v kritických místech na řece, především u jezů. Průběžně monitoruje pohyb největších skupin vodáků po toku a podle potřeby se přesouvá na nejvytíženější místa. Úrazů, vyžadujících ošetření, bývá z dlouhodobě vysledovaného průměru až sedm denně.

Všechny zmiňované aktivity a služby hradí organizátoři projektu Jedu vodu, trojice poskytovatelů služeb na řece, Martin Pavljuk, Martin Švarc a Filip Hrdina, z partnerských příspěvků, vlastních zdrojů a z propadlých záloh na vratné nápojové kelímky.*

TZ

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down