Vodohospodářská infrastruktura vyžaduje pravidelné investice. To je jedním z důvodů, proč Vodohospodářské sdružení Turnov (VHS Turnov) již po několikáté v řádu dvou desítek let čerpá zvýhodněný úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Nyní z něj plánuje zafinancovat obnovu a další rozvoj vodohospodářských sítí zejména v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Ohrazenicích a v Chuchelně.

VHS Turnov vzniklo privatizací státního podniku Vodovody a kanalizace Turnov v roce 1995 s cílem zajistit provoz a rozvoj regionální vodohospodářské infrastruktury, která byla v té době značně zastaralá. Tehdy zásobilo pitnou vodou pouze obyvatele svých zakládajících členů, tj. města Turnov a tří přilehlých obcí Přepeře, Rakousy a Ohrazenice, kterých bylo přibližně 16 tisíc. Dnes má sdružení již 22 členů, včetně měst, jako jsou Semily, Jilemnice či Rokytnice nad Jizerou, a pitnou vodou zásobuje přes 40 tisíc obyvatel.

Vodohospodářská infrastruktura v našem regionu nebyla v polovině 90. let v příliš dobré kondici, a proto jsme od počátku museli investovat nemalé prostředky do oprav a rekonstrukcí jak vodovodů, tak kanalizací,“ vzpomíná Marcela Červová, ředitelka VHS Turnov. Jednou z prvních velkých investic byla rekonstrukce čistírny odpadních vod Turnov, která měla v té době za sebou již přes 30 let provozu.

Na rekonstrukci vedle poskytnuté dotace Ministerstva zemědělství využilo VHS Turnov i bezúročný úvěr od ČMZRB. „Bez těchto prostředků by její rekonstrukce byla zřejmě rozdělena do více etap a financována z jiných zdrojů, což by zastavilo další investice do vodohospodářské infrastruktury v majetku našeho sdružení. Nejen pro nás, ale i pro město Turnov byla investice do ČOV, tak jak proběhla, velmi důležitá a velmi potřebná,“ říká Marcela Červová.

Následně Českomoravská záruční a rozvojové banka poskytla VHS Turnov několik dalších zvýhodněných úvěrů, které posloužily ke zbudování kanalizace v okrajových částech města Turnov a obci Přepeře, ke zkvalitnění pitné vody v Jilemnici, k opravě vodovodu a kanalizace v obci Malá Skála, odkanalizování Rovenska pod Troskami a k intenzifikaci úpravny vody Příkrý.

DALŠÍ ROZVOJ SÍTÍ OPĚT ZA VYUŽITÍ ZDROJŮ ČMZRB

Investice do infrastruktury nikdy nekončí, vodohospodářský majetek je nutné stále obnovovat, udržovat a rozvíjet. Aktuálně pracujeme na obnově a dalším rozvoji vodohospodářských sítí v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Ohrazenicích, v Chuchelně, Benešovsku a Benecku,“ přibližuje další investiční záměr Milan Hejduk, ředitel svazku VHS Turnov, a dodává: „ Jsme jedni z největších úspěšných příjemců dotačních prostředků v ČR, ale k nim potřebujeme pokaždé přidat skoro stejně velké vlastní zdroje. ČMZRB nám vždy poskytla velmi výhodné podmínky financování a profesionální servis, proto jsme rádi, že banka nabídla v soutěži opět nejlepší podmínky a potřebné peníze získáme znovu od ní.

Jak je vidět na příkladu VHS Turnov, naše banka se zaměřuje na financování vodohospodářské infrastruktury dlouhodobě. S rozšiřováním našich aktivit plánujeme do této oblasti proniknout ještě ve větší míře. Zvažujeme možnost vytvořit v rámci naší dceřiné společnosti – Národního rozvojového fondu – samostatný podfond, který by byl zaměřen právě na vodohospodářskou infrastrukturu. Na financování jejího rozvoje by se pak mohli podílet i soukromí investoři,“ konstatuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

DOPOSUD NEJVĚTŠÍM PROJEKTEM BYLA ČISTÁ JIZERA

Doposud největším projektem, který Vodohospodářské sdružení Turnov realizovalo, byl projekt Čistá Jizera. Nápad se zrodil v hlavě Milana Hejduka, a to v roce 2003, kdy se v ČR začaly financovat velké vodohospodářské projekty z prostředků EU. Jeho cílem bylo vyřešit odkanalizování všech obcí nad dva tisíce tzv. ekvivalentních obyvatel a napojit na kanalizaci maximální množství nemovitostí.

Realizace projektu od vzniku investičního záměru po kolaudaci stavby trvala devět let. Investiční náročnost projektu byla přibližně 1,2 miliardy korun. V souvislosti s ním došlo ke vstupu jednotlivých zaangažovaných měst na Semilsku do VHS Turnov, sjednocení ceny vodného a stočného v daném regionu a vedle řešení stokové sítě ve všech městech i k rekonstrukci stávající ČOV v Lomnici nad Popelkou a dořešení systému zásobování pitnou vodou, tj. dostavby vodovodů a dvou pro město stěžejních vodojemů, v Rokytnici nad Jizerou.

Projekt Čistá Jizera byl pro nás největší investicí, která se vyšplhala přes jednu miliardu korun. Přibližně polovina byla uhrazena z prostředků EU a Státního fondu životního prostředí, část z vlastních zdrojů měst a našeho sdružení a na zbytek jsme čerpali úvěr, který doposud splácíme,“ přibližuje financování Čisté Jizery Marcela Červová a dodává: „Projekt je již kompletně ukončený. A nejen my a města, ale i poskytovatel dotace jej považuje za úspěšný.“

Od roku 1996 bylo do vodohospodářské infrastruktury ve správě VHS Turnov investováno už víc jak 4 miliardy Kč a v její obnově a rozvoji bude sdružení pokračovat i nadále. „Pokud se v budoucnu objeví další větší projekt, určitě s ČMZRB prokonzultujeme i možnost financování právě prostřednictvím Národního rozvojového fondu,“ uzavírá Milan Hejduk.*

/zr/

Ilustrační foto: čistírna odpadních vod Turnov

Foto: archiv VHS Turnov

 

Průměrná letošní výše plateb za vodné a stočné v České republice se bude pohybovat v rozmezí 88–90 Kč za metr kubický. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, z. s. (SOVAK ČR).

Z podrobné analýzy stanovených cen pro letošní rok z třinácti krajských a více než třiceti okresních měst lze konstatovat, že průměrné navýšení oproti roku 2018 činí 3,2 %. Za hlavní faktor tohoto meziročního navýšení je možné označit inflaci, která se podle údajů České národní banky v roce 2018 pohybovala na úrovni 2,1 % , přičemž podle prognóz ani pro letošní rok neklesne pod tuto hranici.

Případné vyšší nárůsty byly v některých případech vyvolány především čerpáním dotací a podmínkou čerpání ze strany OP Životní prostředí na finanční udržitelnost realizovaných projektů výstavby a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury,“ konstatoval v této souvislosti Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR. K dalším faktorům nepříznivě ovlivňujícím výši plateb za vodné a stočné patří především výrazné meziroční skokové navýšení cen energií, dále pak růst cen chemikálií i provozního materiálu nutného k zajištění řádné funkce vodohospodářské infrastruktury. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce pak jednotlivé vodárenské společnosti musely přistoupit k navýšení mzdových prostředků pro udržení svých zaměstnanců a bezproblémové zajištění dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod.

I přes tyto objektivní faktory ovlivňující cenu vody pro letošní rok v některých lokalitách došlo jen k nepatrnému navýšení plateb za vodné a stočné, či ke zvýšení vůbec nebylo přistoupeno. Stejnou cenu tak jako v roce 2018 zaplatí za vodu například obyvatelé Rokycan, Kladna, Mělníka, či Rychnova nad Kněžnou. Jen k nepatrnému navýšení dochází pak v Ústeckém a Libereckém kraji, Českých Budějovicích, stejně jako v Táboře.

Do obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury se vkládá stále více peněz

Z aktuálních údajů Ministerstva zemědělství (MZe) také vyplývá, že v roce 2017 činila celková suma prostředků určených na opravu, obnovu a budování nové infrastruktury zhruba 14 mld. Kč, což představovalo téměř 39% podíl v platbách za vodné a stočné. „Za potěšující lze označit skutečnost, že objem těchto prostředků u odpovědných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací každoročně roste a tvoří největší nákladovou položku při kalkulacích výše plateb za vodné a stočné,“ uvedl Miloslav Vostrý, předseda představenstva SOVAK ČR.

Výjimkou jsou podle aktuálních informací MZe některé menší lokality s uměle udržovanými nízkými cenami, které jsou často dosahovány právě z důvodu tvorby minimálních prostředků na obnovu či dotacemi z rozpočtů obcí.

Vodné a stočné není "platbou za vodu"

SOVAK ČR v souvislosti s problematikou „cen vody“ dnes zástupce médií upozornil na skutečnost, že vodné a stočné není „platbou za vodu“, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající v neomezených dodávkách kvalitní pitné vody až k samotnému spotřebiteli a odvádění a čištění odpadních vod od spotřebitele. Samotný zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích definuje vodné jako „úplatu za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním“, stočné pak definuje jako „úplatu za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod“. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodaných pitných vod či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují na úrovni zhruba 70 % celkových nákladů.

SOVAK ČR rovněž považuje za neobjektivní porovnávat jednotlivé provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v Kč za m3. Srovnání, založené výhradně na jednotkové ceně, nezahrnuje podíl fixní složky, či objem prostředků na opravy a obnovu, který se zásadně v lokalitách liší, např. v Praze už přesahuje 3 % z hodnoty majetku, zatímco v některých případech je to jen necelé jedno procento. Toto srovnání rovněž nemůže zohlednit místní podmínky, velikost spravovaného území, objem dodávaných pitných vod a odváděných odpadních vod. Bez zohlednění všech výše uvedených kritérií je takový výsledek cenového srovnání značně neobjektivní a vede k nesprávným závěrům.

Web, který pomůže objektivně porovnat ceny vodného a stočného

SOVAK ČR v této souvislosti uvítal spuštění aplikace Ministerstva zemědělství:Webová prezentace dat VaK, která je dostupná na adrese http://bit.do/MZE-VAK, která umožňuje porovnat jednotlivé ceny vody z hlediska struktury nákladů napříč celou Českou republikou a která výrazně přispívá k vyšší transparentnosti oboru vodovodů a kanalizací.

Každý občan ČR si tak může rychle ověřit, jak jednotlivé provozní společnosti hospodaří s vybranými platbami za vodné a stočné,“ poznamenal Oldřich Vlasák,. „Jednotlivá města a obce se pak už nemohou alibisticky schovávat za neadekvátně nastavenou cenou vody, neboť lze velmi snadno dohledat, zda příliš nízká cena není dosažena obecními dotacemi do ztrátového hospodaření či zanedbávání investic do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury,“ dodal Miloslav Vostrý.

Cena vodného a stočného podléhá cenové regulaci

SOVAK ČR by také rád připomněl, že stanovení konkrétní výše plateb za vodné a stočné není libovolné. Výpočet ceny pro vodné a stočné se v ČR řídí zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, a vyhláškou č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon o cenách. Vzhledem k charakteru poskytovaných služeb jsou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod v ČR zařazeny na seznam s regulovanými cenami.

Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen včetně omezení maximální výše přiměřené návratnosti vloženého majetku. Do takto regulované ceny lze dále promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů.

Regulace je stanovena cenovým rozhodnutím v každoročně vydávaném Cenovém věstníku Ministerstva financí, včetně detailů o tom, co nelze zahrnout do ceny (tzv. neoprávněné náklady). Vlastní výpočet ceny pro vodné stočné na dané období (většinou kalendářní rok) se jako kalkulace a vyúčtování provádí podle příloh č. 19 a 19a vyhlášky č. 428/2001 Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

O kontrolu nad správností kalkulací i vyúčtování se stará Ministerstvo financí a jeho specializovaný odbor kontroly, dále jednotlivé místně příslušné finanční ředitelství i Specializovaný finanční úřad. Paralelně probíhá kontrola správnosti i shody s kalkulací s požadavky vyhlášky ze strany Ministerstva zemědělství, které dále porovnává údaje proti souboru vybraných údajů provozní a majetkové evidence. Toto ministerstvo zpracovává a publikuje v souhrnné zprávě na svých stránkách ročně detailní porovnání kalkulací cen pro vodné a stočné v ČR.

Bude mít vodné a stočné nižší sazbu DPH?

V souvislosti s aktuální výší plateb za vodné a stočné je nutné upozornit na probíhající jednání v Poslanecké sněmovně o daňovém balíčku, který mimo jiné obsahuje pozitivní návrh přeřadit vodné a stočné z první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %. SOVAK ČR tento krok vítá a konstatuje, že při uvažované výši vodného a stočného na úrovni 88 Kč za m3 včetně DPH činí aktuální DPH 11,48 Kč. Pokud by skutečně došlo ke snížení DPH na 10 %, pak by se snížily platby za vodné a stočné téměř o 4 Kč za m3.

O tuto částku lze po schválení odpovědnými orgány vodárenských společností a zpravidla i zastupitelstvy jednotlivých měst a obcí snížit výši plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka,“ vysvětlil Oldřich Vlasák. „Do budoucna se pak především pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, jejichž dosavadní cenová politika neumožnuje generování dostatečné sumy prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, otevírá částečně prostor pro zvýšení investic bez nutnosti razantního navýšení plateb za vodné a stočné,“ uzavřel Miloslav Vostrý.*

/zr/

 

K foto:

Z dnešní tiskové konference Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, zleva Oldřich Vlasák a Miloslav Vostrý

Foto: Ivan Ryšavý

Žádné zákazy zalévání zahrad, napouštění bazénů či mytí aut. I v horkém a suchém létě měly obce a města, napojené na Vodárenskou soustavu jižní Čechy, vody dost. Její kapacita je obrovská. Dokonce dvakrát větší, než kolik činí současná roční produkce. Ta je ve výši zhruba 16 milionů kubických metrů vyrobené a po kraji potrubím rozvedené pitné vody. Proto není zásobení vodou ani limitem rozvoje bydlení, průmyslu či živností v napojených územích.

Celá vodárenská soustava je jihočeským klenotem. Už dávno před naším letopočtem stavěli staří Římané akvadukty pro zásobení měst vodou. Některé jsou dodnes funkční. Takový Aqua Appia už v roce 312 před Kristem dodával do Říma denně 73 tisíc kubíků vody. Jenže ten měřil jen 16,5 kilometru. Ten náš jich má přes 550 a vznikal až v 70. letech minulého století,“ říká Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Právě tento svazek 264 měst a obcí soustavu vlastní a provozuje.

Lokální „vodní blahobyt“ však nemusí být nekonečný. I to letošní subtropické počasí ukázalo. Třeba v Písku na přelomu srpna a září klesl průtok v řece Otavě pod množství, při kterém je povolen odběr vody do městské úpravny. Od 29. srpna do 4. září proto do města teklo ze soustavy každou vteřinou 30 litrů vody, doplňující místní systém.

Zafungovali jsme jako pojistka. JVS má s obcemi uzavřené smlouvy o dodávkách pitné vody, garantující pokrytí celé aktuální i budoucí spotřeby zajišťující jejich rozvoj. Pro všechny obce jsou smlouvy stejné. Náš svaz garantuje dodávky vody i obcím, které využívají současně převážně vlastní zdroje. V případě jejich výpadku jsme smluvně vázáni je plně nahradit.  I proto soustavu stále modernizujeme, protože sucho ohrožuje i náš region ať si to už někdo připouští nebo ne,“ připomíná František Rytíř, provozní náměstek ředitele JVS.

Vodárenský svaz si nechává zpracovávat rozsáhlou studii budoucí potřeby vody, jejímž základem bude analýza strategických a územních plánů jihočeských obcí a měst i plánů výstavby dopravních sítí a rozvoje území. Dokument bude dokončen do konce listopadu a poslouží k dalším strategickým rozhodnutím. Mimo jiné i o tom, v jakých dimenzích vést či rekonstruovat distribuční trasy.

Na Vodárenské soustavě jižní Čechy jako jediném zdroji pitné vody je zcela závislých více než 125 měst a obcí v kraji. Města a obce s vlastními zdroji, jichž je něco málo přes deset, z ní odebírají jen část své potřeby. Tyto zdroje zásobují pouze konkrétní sídlo a není na ně napojen rozsáhlý distribuční systém pro ostatní. Proto i cena vlastní vyrobené vody je logicky nižší. Významný vliv na cenu pitné vody má i primární rozdíl mezi cenou vody povrchové a podzemní. Podzemní voda, která nevyžaduje technologicky náročnou úpravu, je zpoplatněna dvěma korunami, zatímco povrchová z vodního díla Římov, stojí svaz bezmála čtyři koruny v odběrném místě pod hrází.

Z dlouhodobého hlediska bychom se k podzemním zdrojům měli chovat podstatně šetrněji a nevyužívat je v době, kdy je dostatek kvalitní vody povrchové. Obnova podzemních zdrojů je vždy dlouhodobá a pokles hladiny podzemní vody má závažné dopady do celého ekosystému oblasti,“ vysvětluje Antonín Princ.

V Jihočeském kraji je zatím vody dostatek. Problém je v tom, že zatímco některá města a obce mají zdrojů několik, jiná jen jediný a řada dalších žádný, protože do nich vodovod prostě nevede a nemají ani vnitřní rozvod. I proto roste počet těch, kdo se chtějí na soustavu napojit.

To jen potvrzuje smysl existence soustavy. Na druhou stranu financovat vodovod někomu, kdo o vodu ze soustavy projevuje zájem pouze v období, kdy mu dochází vlastní zdroje, je neefektivní a z hlediska financování a udržitelnosti velice sporné. Lokální malé zdroje by měly být právě naopak tou pojistkou pro případný výpadek či poruchu systému, který v jednotné ceně financují všichni stejně. Ale to si do budoucna budou muset určit města a obce samy,“ poznamenává František Rytíř.

Podle Antonína Prince by měl výrazněji vodárenským systémům a soustavám, které zásobují pitnou vodou rozsáhlé urbanizované území, pomoci i stát. Tato vodohospodářská infrastruktura je stejně důležitá jako energetické nebo dopravní systémy. Naopak například energetika se bez chladící vody neobejde. Dlouhodobé hydrometeorologické předpovědi jsou varující a vybízejí k systémovým řešením.

Mediálně propagovaný a finančně dotovaný program „dešťovka“ je z hlediska užití přímo v domácnosti diskutabilní, sucho neřeší a nejeví se jako smysluplný. Zejména když dlouhodobě neprší,“ uzavírá ředitel Jihočeského vodárenského svazu.*

/zr/

K foto:

Úpravna vody Plav je hlavním zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu jižní Čechy

Ilustrační foto: archiv JVS

 

Aplikaci k vyhledávání informací o vodovodech a kanalizacích (VAK), zejména o cenách za vodné a stočné, dnes spustilo Ministerstvo zemědělství. Cílem je poskytnout veřejnosti objektivní a transparentní informace o provozovatelích a vlastnících VAK.

Dostupná data za rok 2016 ukazují, že ztráty vody se neustále snižují a v oboru se investuje mnohem efektivněji. „Poprvé se na veřejném místě shromažďují informace o vodném, stočném a přehledu nákladů, které se s vodohospodářskou infrastrukturou pojí. Každý uživatel vodovodu si může dohledat, kolik stojí kubík vody v jeho obci, kolik z toho je zisk, nájem, materiál a podobně. Data budeme každý rok aktualizovat,“ konstatoval v této souvislosti ministr zemědělství Jiří Milek.

Uživatel si v aplikaci pomocí filtrů a kritérií může dohledat konkrétní informace o svém provozovateli nebo vlastníkovi VAK. Hledat lze podle obce, katastrálního území, provozovatele, vlastníka, nebo je možné filtrovat výběrem porovnatelné skupiny provozovatelů či vlastníků.

Aplikace je rozdělena na dvě části. V první části je možné na základě zvolených kritérií zobrazit podrobnou strukturu ceny pro vodné v zadané obci či oblasti. Kromě tohoto údaje aplikace obsahuje například informace týkající se ztrát vody, počtu poruch, odebraných vzorků a srovnání ceny s průměrnou cenou v České republice. Druhá část aplikace zobrazuje podobné údaje o kanalizacích, zejména strukturu ceny za stočné. Dále je možné dohledat informace související s odpadní vodou, počtech poruch apod. Všechny informace je opět možné porovnat s průměrem v České republice.

Data ukazují, že vodohospodářská síť je v dobrém stavu. Ztrácí se zhruba 16 procent vody, v porovnání s obdobím před dvaceti lety došlo téměř ke snížení na polovinu. Data vycházejí z údajů 95 procent vlastníků a provozovatelů na trhu.

Aplikace slouží ke zpřístupnění a prezentaci vybraných údajů, které jsou na Ministerstvu zemědělství shromažďovány. Od dnešního dne je volně dostupná na stránkách MZe: https://bit.ly/2IaYLMM.*

/zr/

 

Ilustrační foto: Ivan Ryšavý

 

Také letos mohou obce v Olomouckém kraji čerpat dotace na stavbu vodovodů a kanalizací. Kromě realizací nových projektů podpoří hejtmanství i žadatele, kterým budou chybět peníze na řešení havarijních situací. V rozpočtu na to má přes třicet milionů korun.

Podpora je zaměřena na obce do dvou tisíc obyvatel. Kromě nové kanalizace nebo vodovodu mohou starostové čerpat peníze také na stavbu čističek odpadních vod,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk. Na nové investice je v dotačním balíčku připraveno třicet milionů korun. Kraj takto obcím pomáhá už od roku 2005 a dosud rozdělil více než půl miliardy. Dalších dva a půl milionu korun uvolní letos hejtmanství na řešení mimořádných událostí v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Peníze jsou určeny obcím, které potřebují odstranit havarijní stav na veřejném vodovodu nebo kanalizaci. Navíc pět set tisíc mohou obce čerpat na budování protipovodňových opatření.

„Také tento dotační program funguje v kraji dlouhodobě a za celou dobu trvání bylo podpořeno 130 akcí celkovou částkou 80 milionů korun,“ doplnil náměstek hejtmana Milan Klimeš.*

/tz/

K foto:

Kromě realizací nových projektů podpoří hejtmanství i žadatele, kterým budou chybět peníze na řešení havarijních situací

Ilustrační foto: archiv Olomouckého kraje

Vodohospodářská infrastruktura, problematika sucha nebo financování údržby a péče o krajinu. I o těchto tématech dnes zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) diskutovali na společném jednání se zástupci Asociace krajů ČR (AKČR). Závěry z dnešního jednání budou strategickým dokumentem nejen pro AKČR, ale i pro vládu ČR.

„Kraje jsou pro nás samozřejmě nepostradatelnými partnery, jsou naší prodlouženou rukou. S jejich pomocí uvádíme v život opatření a programy, které šetří životní prostředí i peněženky občanů. Každé takové setkání proto vnímám jako ideální příležitost pro odbornou debatu nad prioritami ministerstva, vzájemnou výměnu zkušeností a názorů a zároveň možnost přiblížit AKČR naše plány,“ řekl k dnešní schůzce ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec.

Jedním z velmi probíraných témat byla voda. MŽP dlouhodobě upozorňuje na nutnost hospodařit s vodou v krajině tak, abychom chránili ty nejcennější zdroje podzemní vody. S tím úzce souvisí problematika sucha: návrh novely vodního zákona počítá s tzv. plány pro sucho, které by měly zpracovávat jednotlivé kraje. Základní parametry takovýchto plánů přitom určí právě vodní zákon, na kterém aktuálně pracuje Ministerstvo zemědělství.

S vodou se pojí i potřebné financování vodohospodářských projektů, hlavně pak oprav vodovodů a kanalizací. MŽP tuto oblast úspěšně podporuje a ujistilo kraje, že bude i v následujících letech hledat další finanční prostředky na podporu kvalitních projektů. Kromě toho se kraje zajímaly o řešení nedostatku financí na péči o soustavy chráněných území NATURA 2000. Obě strany se shodly na tom, že je potřeba najít prostředky na zajištění péče o chráněnou krajinu vyplývající ze závazků vůči soustavě NATURA 2000 z národních zdrojů a v národních programech, které jsou v gesci MŽP.

„Velice si ceníme vstřícného a otevřeného přístupu vedení resortu k setkání, a především pak ke konstruktivní diskusi. Kraje vnímají nezbytnost průběžné výměny informací, a proto jsme se dohodli rovněž na pravidelných jednáních naší komise na půdě MŽP,“ prohlásil předseda Komise pro životní prostředí a energetiku a ředitel Kanceláře Asociace krajů ČR Jan Hodovský.*

/tz/

 

K foto:

Z dnešního jednání zástupců Ministerstva životního prostředí se zástupci Asociace krajů ČR

Foto: archiv MŽP

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down