Až do 12. září pokračuje klání o zisk titulu Stromu roku, které bylo zahájeno o prvním letním dni, tedy 21. června. Do finále letos jubilejního 20. ročníku ankety, za kterou stojí Nadace Partnerství, postoupila dvanáctka kandidátů ze sedmi krajů. Ti usilují o prvenství v podobě odborného ošetření zdarma a postupu do celoevropského kola soutěže. V národní soutěži mohou lidé své favority podpořit on-line na www.stromroku.cz a pomocí DMS. Díky tomu podpoří výsadbu nových stromů a péči o ně.

„Hlasování na www.stromroku.cz je už v plném proudu a potrvá až do 12. září, přičemž poslední týden hlasování bude již tradičně tajný. Vítěze vyhlásíme na den podzimní rovnodennosti 22. září v Brně. Celostátní anketu Strom roku pořádáme v Nadaci Partnerství od roku 2002. Od té doby se do hlasování zapojilo více než 729 tisíc lidí a získali jsme téměř 2,8 milionu korun. Tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů. Děkujeme všem, kteří i letos díky anketě podpoří sázení stromů,” shrnula koordinátorka ankety Strom roku Silvie Zeinerová Sanža.

„U každého stromu jsem si představovala nejen jeho příběh, ale i to, jak jeho postup do finále ovlivní komunitu okolo něj. Vzpomínala jsem na ten euforický pocit, kdy nám z Nadace Partnerství před rokem přišla zpráva, že ‚naše' jabloň je ve finále. Mám radost, že je mezi dvanáctkou finalistů opět ovocný strom. Ráda bych všem vzkázala, ať si to především užijí, jdou do toho po hlavě a zapojí do aktivit všechny okolo, neboť to nese ovoce,” svěřila se Mirka Soldánová z MAS Stolové Hory, ambasadorka loňské vítězky ankety – Jabloně u Lidmanů.

 „Výběr finalistů v jubilejním ročníku nebyl vůbec lehký. Osobně mě potěšila nominace Platanu javorolistého u hlavního vchodu do Kinského zahrady na Smíchově v Praze. Připomíná mi rané dětství mých dětí, kolem něj jsme pravidelně chodili na dětské hřiště. Zná ho každý, kdo v této lokalitě bydlí. Budu mu držet palce,” komentuje letošní výběr porotkyně Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generálního partnera iniciativy Sázíme budoucnost.

Stáhněte si detailní informace o všech finalistech 

 

KTERÉ STROMY JSOU VE FINÁLOVÉ DVANÁCTCE?

 

StromObecKraj
Zpívající lípaTelecíPardubický kraj
Lípa KapucínkaZlatá KorunaJihočeský kraj
Strážce VýšticeOlešníkJihočeský kraj
Běleňská lípaMalšínJihočeský kraj
Smrk ztepilý na ulici RamešovaBrnoJihomoravský kraj
Lípa pod Holým kopcemBohdaliceJihomoravský kraj
ŠmiguleSiviceJihomoravský kraj
Platan javorolistýPraha 5 - SmíchovPraha
Dolní popovská lípaJáchymovKarlovarský kraj
Dubisko valašisko tvrdéKozloviceMoravskoslezský kraj
Novoveská lípaNová VesMoravskoslezský kraj
Svatováclavský dubStochovStředočeský kraj

/zr/

Na snímku:

Mezi finalisty ankety Strom roku je i dub, který již půl tisíciletí let shlíží z kopce Strážnice na „dědinu valašských vojvodů“ — Kozlovice. Přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. V 80. letech minulého století jej někdo zevnitř vypálil tak, že se do něj vejdou čtyři lidé. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala „je to dubisko valašisko tvrdé.“

Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová

 

Přes milion stromů, které rostou na 2670 místech, eviduje Nadace Partnerství v databázi celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Do výsadbové výzvy s podporou Ministerstva životního prostředí, Nadace Tipsport a dalších desítek partnerů, která míří na desetkrát více stromů, se zapojilo přes 32 tisíc dobrovolníků. Výsadbové akce eviduje web www.sazimebudoucnost.cz.

„K letošnímu březnu se sešlo 1 064 380 stromů. Nejoblíbenější jsou mezi lidmi výsadby alejí s 1088 akcemi, populární jsou také solitéry, zelené oázy nebo sady. Nejvíce akcí bylo ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Nejčastěji lidé sázejí listnaté druhy, vedou duby, lípy a javory. Náhradní výsadby a rekultivace zůstávají významným zdrojem nových stromů, dominují ale již méně než v prvním roce a jejich provedení je velmi kvalitní. Komunitní akce ale převažují, nejaktivnějšími sázeči jsou města a obce s 1106 výsadbovými akcemi, následují veřejné instituce a spolky a neziskovky. Právě obce přitáhly na své výsadby také nejvíce dobrovolníků, celkem 10 817, přes 10 tisíc lidí se podařilo zapojit i ve firmách,“ shrnuje vedoucí iniciativy Barbora Chmelová z Nadace Partnerství.

Kdo chce sázet i letos, má aktuální možnost získat grant až 60 tisíc korun od Nadace Partnerství. Na větší projekty do 250 tisíc korun nabízí prostředky také stát prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Dotace státu zájemcům zafinancuje nejenom nákup materiálu a výsadbu, ale i následnou péči o nové stromy. „I druhý rok naší společné iniciativy Sázíme budoucnost ukázal, že lidé mají o výsadbu zeleně opravdu obrovský zájem. V našem vlastním programu lidé už vyčerpali 200 milionů korun na výsadbu v okolí svých domovů, sídel firem nebo na obecních pozemcích ve městech, díky kterým poroste téměř 50 tisíc nových stromů. Proto jsme v březnu přidali dalších 100 milionů korun, aby sázení mohlo dále pokračovat. A nových 20 milionů na stromy mimo les je připraveno také v Programu péče o krajinu, který je aktuálně otevřený pro zájemce. S ohledem na velkou popularitu těchto dotací se budeme snažit najít další finanční prostředky, aby dotační titul mohl pokračovat i v budoucnu,“ komentuje ministr životního prostředí Richard Brabec.*

Všechny grantové příležitosti lidé najdou na www.sazimebudoucnost.cz v sekci finance.

/zr/

V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Modrozelená infrastruktura (MZI) představuje environmentální urbánní infrastrukturu, jejíž součástí jsou citlivá volba městské vegetace spolu s důmyslnými hydrologickými prvky městského systému odvodnění. MZI stojí na základech hospodaření s dešťovými vodami, pouze více zdůrazňuje roli zeleně, jako klíčového nástroje k ochraně měst před dopady teplého počasí beze srážek. Zeleň v tomto ohledu již nehraje ve městě roli estetickou nebo biotopu, ale plní roli klimatizace.

Z 230 doručených odpovědí, mezi nimiž odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst ČR a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů.

Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.

TÁHNE VÝSADBA STROMŮ, VYUŽÍVÁNÍ DEŠŤOVKY JE PROBLÉM

K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té však podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.

Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva transparentně dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” připomněl Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

"Za zmapování překážek, problémů, ale i příležitostí, které z průzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Právě v asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce aktivně sdílet své zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich návazná řešení. S odborníky za zády, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení a pro věc zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplnil Petr Švec, ředitel asociace NSZM ČR.

Obce v území místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” konstatoval Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.

SHRNUTÍ VÝZKUMU

Z celkem 250 oslovených obcí na dotazník odpovědělo 230.

* 24 % oslovených už opatření modrozelené infrastruktury realizovalo, 47 % je plánuje. Nejčastější opatření jsou: sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň.

* 9 % respondentů požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investorů.

* 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči a nebo přímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.

* S využíváním dešťové vody se pojí nejčastěji: kritika nedostatku poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.*

/zr/

Ilustrační foto: Frank Bold Advokáti

Nadace Partnerství v rámci své iniciativy Sázíme budoucnost vyzvala obce, aby se ucházely s výsadbu tradiční Aleje svobody u příležitosti letošního listopadového Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva.

Grantová výzva Nadace Partnerství je určena pro obce, které mají:
* zajištěný vhodný pozemek, bez limitů zabraňujících výsadbě stromů;
* zpracovaný záměr výsadby stromořadí nebo aleje zhruba 100 stromů;
* zpracovaný plán zajištění následné péče o výsadbu.

Nadace Partnerství zajistí:
* kvalitní sadební materiál;
* dopravu sazenic;
* materiál nezbytný pro výsadbu (kůly, ochranu proti okusu, úvazy, hřebíky);
* odborný dohled při výsadbě;
* organizaci výsadby za účasti široké veřejnosti, zajímavých hostů, firem, medií;
* zapůjčení nářadí;
* zpracování grafických materiálů;
* zajištění fotodokumentace a zpracování video spotu z akce;
* medializaci výsadbové akce.

Vybraná obec zajistí:
* kvalitní následnou péči o vysazené stromy po dobu minimálně pěti let, která spočívá především v zálivce, kontrole kvality ochrany před zvěří, pevnosti kůlů a úvazů a je-li třeba zajištění výchovných řezů (je třeba doložit zpracovaným plánem zajištění následné péče);

* geodetické zaměření prostoru pro výsadbu;
* aktivní spolupráci s Nadací Partnerství při plánování výsadby;
* propagaci akce prostřednictvím svých informačních prostředků, vč. webu, týdeníků, novin, časopisů, obecního rozhlasu (dle možností obce);
* zázemí pro realizaci jednodenní akce, s účastí až 500 dobrovolníků;
* vyhloubení výsadbových jam před akcí a rozvoz stromů v den výsadby před jámy;
*catering v den akce;
* podium a zvukovou techniku po dobu akce;
* seznámení vlastníků a uživatelů sousedních pozemků se záměrem výsadby.

Hlavní kritéria pro výběr obce:
* přínos výsadby pro ekologickou stabilitu území a společenský přínos pro místní
obyvatele;
* vhodnost pozemků a kvalita předloženého záměru;
* dostupnost místa výsadby (autobusová zastávka, vlak, místo pro parkování aut v den akce);
* schopnost zapojit místní občany a spolky (skauti, hasiči apod.).

Obce se mohou o pořádání Aleje svobody za podpory Nadace Partnerství hlásit do konce května 2020. Podrobnosti na: https://www.nadacepartnerstvi.cz/alej-svobody-2020.

/zr/

Ilustrační foto: archiv Nadace Partnerství*

Města a obce, spolky nebo třeba dobrovolní hasiči vysadí na třiadvaceti místech republiky tisíce nových stromů a keřů. Nadace Partnerství letos rozdělila na podporu výsadeb přes půl milionu korun. Lidé díky tomu budou moci založit i obnovit ovocné sady starých odrůd i aleje kolem místních komunikací, polních cest a cyklostezek.

O dalších 150 tisíc korun právě nyní soutěží v rámci každoroční výzvy Stromy místo letáků dalších jedenáct zájemců. Kdo získá největší podporu veřejnosti a spolu s tím i finance na podzimní výsadby se rozhoduje na webu společnosti MAKRO.

Nové stromy vytvoří v přehřátých ulicích i strádající krajině přirozenou hráz proti suchu, erozi i dalšímu utužování půdy. Tyto výsadby jsou první vlaštovkou iniciativy Sázíme budoucnost (https://www.sazimebudoucnost.cz/), kdy chceme díky společné výsadbě deseti milionů stromů v horizontu pěti let vrátit život do českých měst a polí. Očekáváme obrovský zájem, už nyní se nám hlásí stovky zájemců o podporu výsadeb. Těším se, že společně s nimi začneme od září pracovat na proměně naší krajiny a měst,“ slibuje si ředitel pro strategii Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Jeho slova potvrzuje i letošní poptávka po sázení stromů, kdy se na jednání grantové komise sešla bezmála stovka žádostí.

Až do konce srpna lze podpořit některé z nich také v internetovém hlasování Stromy místo letáků, viz: https://www.makro.cz/spolecenska-odpovednost/stromy-misto-letaku/hlasovani-pro-stromy. Grantový program, díky němuž věnuje společnost MAKRO ČR Nadaci Partnerství dvacet korun za každého zákazníka, který se zaregistruje k odběru elektronických letáků, slaví dekádu spolupráce. „Od roku 2009 se nám podařilo ,prosázet' přes 1,2 milionu korun, díky kterým roste na 55 místech celé republiky 3139 nových stromů a keřů. Stromy pomáhají každoročně sázet stovky dobrovolníků, celkem se do výsadbových akcí zapojilo přes čtyři tisíce lidí,“ bilancuje Romana Nýdrle ze společnosti MAKRO.

Podporu již tradičně získaly především projekty na výsadby alejí a ovocných stromů. Mezi nimi i dvojice brněnských projektů na výsadbu jabloní, které uspěly v mimořádné výzvě Osvěž Brno jablky, která probíhala ve spolupráci se společností Heineken, a to během loňského léta. Další výsadby mohla Nadace Partnerství finančně podpořit díky přispění individuálním dárcům veřejné sbírky Nadace Partnerství, běžcům RunCzech, společností E.ON, Košík.cz, Akzo Nobel a Reda.*

/tz/

Ilustrační foto: Nadace Partnerství

Žádosti o finanční podporu na podzimní výsadbu stromů začala od včerejšího dne přijímat Nadace ČEZ. Obce a města ji mohou žádat o grant až do konce května.

Habry, lípy, javory či ovocné stromy už zapouštějí své kořeny na dvaceti pěti  místech v různých místech České republiky, kde  Nadace ČEZ v rámci grantového řízení Stromy přispěla na jarní výsadbu celkovou částkou více než 2,9 mil. korun. Například v Moravskoslezském kraji už roste habrová alej v Havířově, ve Zlínském kraji se zase těší z nové slívové aleje v Mistříně na Uherskohradišťsku a v Olomouckém kraji se chystá výsadba aleje několika druhů stromů v obci Hvozd na Prostějovsku. Nadace ČEZ zároveň začala přijímat žádosti o finanční podporu na podzimní výsadbu, které mohou města a obce podávat do konce května.

Počínaje 1. květnem bylo spuštěno 2. kolo grantového řízení STROMY 2019, v jehož rámci mohou města a obce žádat Nadaci ČEZ o finanční příspěvek na podzimní výsadbu stromů a dřevin po celý květen. Žádat můžou všichni, kterým nebyl schválen nadační příspěvek v letošním prvním kole. Podzimní výsadba zpravidla začíná během října a poslední stromky se sázejí ještě na začátku prosince.

Do jarní výsadby bylo zahrnuto celkem 25 schválených projektů Nadací ČEZ v celkové hodnotě 2 970 691 korun.

Lípy, habry, jabloně, či třeba keřové růže a další druhy dřevin zapouštějí kořeny v obydlených místech i volné krajině díky grantovému řízení Nadace ČEZ Stromy už osm let. „Doposud bylo podpořeno 400 projektů zaměřených na výsadbu zeleně a obyvatelé měst a obcí zasadili 92 125 stromů a další zeleně. Těší nás, že jim můžeme vycházet vstříc a zároveň tak přispět ke snížení emisí CO2 a dalších škodlivých látek,“ uvedla ředitelka Nadace ČEZ Michaela Ziková.

Jeden strom za svůj život z atmosféry odebere přibližně jednu tunu kysličníku uhličitého. Vhodně umístěná alej je schopná zvyšovat vlhkost vzduchu a tlumit výkyvy teploty. Slouží rovněž jako přirozený kryt a zdroj potravy pro drobné živočichy, větrolam nebo protihluková stěna.*

Další informace o grantovém řízení a formuláře ke stažení na www.nadacecez.cz.

/zr/

K foto:

V Mohelnici při výsadbě stromů podpořené Nadací ČEZ pomohli i ti nejmenší.

Foto: archiv Nadace ČEZ

 

Počitadlo projektu Stromy svobody 1918–2018 organizované Nadací Partnerství se zastavilo na čísle tři tisíce. Právě tolik stromů vysazených v posledních sto letech v rámci osmičkových roků a dalších jubileí se podařilo zmapovat díky zapojení stovek místních komunit z České republiky.

Stovky dalších stromů vstoupí do projektu v nejbližších týdnech. Nadace Partnerství totiž plánuje na tradici jubilejních stromů navázat celorepublikovou hromadnou výsadbou. „Už příští měsíc startujeme Dny pro Stromy svobody, který poběží od 20. do 28. října. V rámci těchto dnů i během celého podzimu vysázejí obce, školy, firmy, spolky i jednotlivci stovky nových Stromů svobody – aktuálně jich evidujeme již bezmála osm set. s Byli bychom rádi, kdyby každý, kdo plánuje spojit oslavy výročí s výsadbou stromů, tuto akci zaregistroval na www.stromysvobody.cz,říká Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství.

K oslavám se hromadně připojují také spolky a organizace, které jsou historicky s tradicí Stromů svobody pevně spjat,y a staly se tak přirozenými partnery kampaně. „Stoleté výročí Československa se bude slavit výsadbami Sokolských lip. Také Orel vysází stromy na významných místech spjatých s jeho činností, jako jsou Svatý Hostýn nebo Babice svázané s knězem Václavem Drbolou, obětí politických procesů 50. let. Desítky akcí zorganizují nebo podpoří mnohá sdružení dobrovolných hasičů v rámci každoroční ankety Dobrovolný hasič roku. Hromadnou výsadbu symbolické stovky stromů plánuje i Československá obec legionářská,“ vypočítává koordinátorka kampaně Zuzana Šeptunová.

Sázení významných stromů rezonuje také mezi firmami. „Náš partner – Asociace malých a středních podniků, vybízí své členy, aby rovněž zorganizovali své podnikové výsadby. Sázet bude například Rodinná firma roku 2014 LIKO-S ze Slavkova u Brna. Řada firemních partnerů jako Arboeko, Nano Energies, GSL, Českomoravský cement nebo Premiato podpořila kampaň darováním stromů,“ dodává Miroslav Kundrata. Mezi hlavní organizátory slavností pak tradičně patří obce a školy.

Individuální výsadby doplní také dvě hromadné, za kterými stojí generální partner kampaně Lesy ČR spolu s Lesy Slovenskej republiky. Už 17. října proběhne u příležitosti lesnické konference pořádané slovenským státním podnikem sázení Jubilejního háje v Čiernom Balogu. Hned týden na to 26. října dají semenáčky základ novému Jubilejnímu háji v Lesnickém a mysliveckém muzeu na Buchlově. „Obě akce navazují tradici lesnických výsadeb pamětních hájů, která se datuje od roku 1928. Takových hájů a hájků se nám podařilo v Česku objevit čtrnáct, na Slovensku je jich pak ke třiceti,“ vysvětluje Zuzana Šeptunová.

Nadace Partnerství plánuje udělat pomyslnou tečku za kampaní na výročí 17. listopadu. „Společně se spolutvůrcem kampaně společností Arboeko a obcí Mnetěš chceme v symbolické lokalitě pod horou Říp vysázet se všemi našimi partnery novou Alej svobody,“ uzavírá Miroslav Kundrata.*

/zr/

K foto:

V Cerhovicích na Berounsku byly 4. května 1947 vysazeny tři lípy vděku na památku místních občanů – manželů Bohdany a Čeňka Šilingerových a Rudolfa Matouška, kteří zahynuli během nacistické okupace. Lípy rostou v obci dodnes, ale jejich zdravotní stav je zhoršený.*

Foto: archiv obce

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down