Češi v uplynulém roce odevzdali k ekologické recyklaci 706 tun světelných zdrojů, a pomyslně tak zachránili před znečištěním dvě slapské přehrady.

Domácnosti a firmy v loňském roce sebraly a předaly k recyklaci 706 tun světelných zdrojů. „To představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů,“ bilancuje loňské výsledky sběru Zuzana Adamcová, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, který zajišťuje zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů a svítidel.

V přepočtu na obyvatele se sesbíralo nejvíce světelných zdrojů v krajích Královéhradeckém a Praze. Naopak nejméně v krajích Středočeském a Jihomoravském.

V sebraných 706 tunách světelných zdrojů bylo odhadem 24 kilogramů rtuti. „Takové množství by teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu téměř dvou slapských přehrad či 76 Máchových jezer,“ konstatuje Zuzana Adamcová. Rtuť se během recyklace ze světelných zdrojů vyjme, chemicky stabilizuje a uloží ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu.

Prostřednictvím kolektivního systému EKOLAMP bylo dále sebráno 587 tun malých elektrozařízení a 1586 tun velkého elektra.

Díky ekologickému zpracování se podařilo opětovně využít přes 95 % materiálů ze světelných zdrojů a více než 90 % materiálů z malých a velkých elektrozařízení. Limity dané zákonem se tak společnosti EKOLAMP daří plnit na výbornou,“ dodává Zuzana Adamcová.

TŘETINA OBYVATEL ZBYTEČNĚ OHROŽUJE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kvůli toxické rtuti a druhotným surovinám světelné zdroje do obyčejného koše nepatří. Přesto v nedávném průzkumu 32 procent respondentů přiznalo, že kompaktní zářivku nerecykluje a vyhodí ji do popelnice s ostatním odpadem.

V regionálním srovnání vyhazují zářivky do popelnice nejčastěji lidé z krajů Plzeňského, Prahy a Ústeckého,“ doplňuje Zuzana Adamcová.

Další chybou je, že lidé úsporné žárovky vyhazují do kontejneru na běžný elektroodpad. „To je opět špatně. Patří výhradně do sběrné nádoby na světelné zdroje. Důvodem je jejich křehkost: mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit rtuť do okolí,“ varuje Zuzana Adamcová.

K recyklaci se dávají všechny druhy úsporných žárovek – kompaktní a lineární zářivky, výbojky a LED žárovky. „Pokud si lidé nejsou jistí, jestli žárovku recyklovat, mají ji i tak dát do recyklační nádoby na světelné zdroje. Recyklační firma se již postará o roztřídění a správné zpracování,“ doporučuje Zuzana Adamcová.

SBĚRNÁ MÍSTA JSOU PŘÍSTUPNÁ VŠEM, JE JICH VÍCE NEŽ 4500

Vysloužilé světelné zdroje je možné k recyklaci předat prostřednictvím více než 4500 sběrných míst. „Najdete je ve sběrných dvorech, obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Nejbližší sběrné místo je možné dohledat na www.ekolamp.cz. Spotřebitelé mohou zjistit nejbližší sběrné místo také pomocí aplikace „Kam s ní?“, kterou si mohou zdarma stáhnout do mobilního telefonu nebo tabletu. Kromě mapy sběrných míst aplikace navíc obsahuje popis jednotlivých druhů světelných zdrojů a kvíz na procvičení znalostí. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačním systémem Android a iOS.*

Poznámka: Výzkum letos pro společnost EKOLAMP provedla výzkumná agentura Markent formou interview mezi 1223 respondenty ve věku od 18 do 64 let z celé České republiky.

/zr/

 

 

Podle výsledků aktuálního průzkumu společnosti ECOBAT se v České republice zvyšuje podíl lidí, kteří pravidelně třídí odpad. Plasty třídí poctivě, tedy vždy nebo téměř vždy, už 88 % českých domácností, papír 86 % a sklo 84 %. Roste i podíl lidí, kteří důsledně třídí vysloužilá elektrozařízení – vždy nebo téměř vždy je k recyklaci odevzdává 77 %. Podobně je tomu u použitých baterií a akumulátorů, kde jsme na 75 %. Zhruba dvě třetiny lidí pravidelně třídí nápojové kartony, textil a kovy. Popelkou zatím zůstává bioodpad a oleje, které pravidelně třídí jen zhruba polovina lidí. Mladí mají v třídění rezervy, naopak nejlépe třídí starší lidé a obyvatelé menších obcí. Nejméně zodpovědní jsou Pražané.

„V roce 2016 jsme realizovali podobný průzkum a ze srovnání je patrné, že se v třídění zlepšujeme. U plastů, papíru a skla je to v řádech jednotek procent. Ale například u elektrozařízení, nápojových kartonů nebo kovů jde o nárůst mezi deseti až dvaceti procenty, u baterií jde dokonce o čtvrtinu,“ připomněl Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Ke zlepšujícím se výsledkům velmi přispívá zvyšující se dostupnost sběrných míst a také osvěta.

Význam dostupnosti sběrných míst je vidět konkrétně u bioodpadu, olejů, kovů a textilu. Tam, kde mají lidé v rozumné vzdálenosti možnost tento odpad odevzdat,  se třídí více. Pomáhá i vzdělávání ve školách. Například díky programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět se dětem dostává kvalitního environmentálního vzdělávání a zároveň se přímo ve škole zapojí do sběru baterií a drobného elektra.

Pražané v třídění zaspali. Nejlépe se třídí na Moravě a v menších obcích

Pokud bychom srovnávali  regiony Praha, Čechy a Morava, tak podle výsledků průzkumu nejlépe třídí lidé na Moravě. S malým odstupem následují Čechy. Nejslabších výsledků dosahuje Praha.

Celkově platí, že čím větší města, tím v nich lidé k recyklaci odevzdávají odpadu méně a větší část ho končí v popelnicích na směsný odpad. „Vedle malých obcí mají příznivé výsledky také obce střední velikosti s počtem mezi pěti až dvaceti tisíci obyvateli,“ uvedl Petr Kratochvíl a dodal: „Ze zkušeností, které máme s tříděním a recyklací baterií, víme, že velký význam má, jak aktivní jsou lidé na radnicích a jak třídění odpadu ve své obci podporují. Kvalitní osvěta a k tomu případně i konkrétní motivace pro občany se pak odrazí v tom, jak dobře lidé odpad třídí.“ *

/zr/

Ilustrační foto: archiv

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down