Aktuální průtoky v řekách jsou na některých místech pod 10 procenty dlouhodobého průměru. Zásobování obyvatel pitnou vodou ale ohroženo není, a to díky zásobám v přehradních nádržích, které jsou naplněny zhruba z 90 procent. Abychom projevy sucha vyřešili, je třeba dělat současně opatření v krajině, obnovovat lesy i pracovat na velkých vodohospodářských stavbách včetně přípravy nových přehrad.

Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman po dnešním jednání s generálními řediteli státních podniků Povodí a Lesů ČR.

„Aktuální situace není moc příznivá, a to zejména kvůli velmi suché zimě. Hrozí, že již brzy mohou vysychat menší toky. Tam, kde jsou na řekách velké přehradní nádrže je situace lepší, i tak ale držíme odtoky z těchto nádrží jen na minimálních hodnotách, abychom měli dostatek vody pro případ pokračujícího sucha i v létě. Od začátku roku jsme ve významných přehradních nádržích zachytili celkem 485 milionů kubíků vody,“ konstatoval ministr zemědělství.

Pokud jde o aktuální dopady sucha přímo do zemědělství, velmi bude záležet na počasí v nejbližších dnech, které jsou pro to, aby polní plodiny vzešly a rostly, rozhodující. V řadě míst jsou nyní trvalé travní porosty a polní plodiny na orné půdě ve špatném stavu. Předpokládá se propad na úroveň 20 až 40 % ve srovnání s pětiletým průměrem. To může negativně ovlivnit zejména chov masného skotu a ovcí a koz.

Aktivity Ministerstva zemědělství (MZe) v boji se suchem a nedostatkem vody směřují do dvou základních oblastí. První je zadržování vody v krajině, druhou vodohospodářská opatření, která primárně slouží pro zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou.

Často slýchám, že se máme zaměřit pouze na zadržování vody v krajině. Naprosto souhlasím, že stav půdy a krajiny je pro zadržení vody nezbytný, ale takové vody se nenapijeme. Proto musíme mít i velké nádrže, které zajistí zásobování pitnou vodou při několikaměsíčním suchu. S ohledem na vývoj klimatické změny se nemůžeme soustředit jen na jednu část, ale musíme dělat vše současně. Boj se suchem je komplexní záležitostí, ke které musíme zodpovědně přistupovat v každé oblasti,“ uvedl Miroslav Toman.

Jedním z důležitých opatření ke zlepšení stavu krajiny je omezení maximální výměry jedné plodiny na 30 hektarů. Od letoška platí toto omezení na půdě ohrožené erozí, tedy zhruba na 600 tisících hektarech. Od příštího roku bude platit na veškeré půdě v celé republice. Neméně podstatná je i podpora živočišné výroby, která produkuje tolik důležitou organickou hmotu, kterou potřebujeme dostat do půdy.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je změna metodiky pozemkových úprav. Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (tedy přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), je pro následující období prioritou akumulace vody (tedy dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině.

Od roku 2018 do letošního března bylo v rámci pozemkových úprav vybudováno 135 ha vodohospodářských opatření, 46 malých vodních nádrží, 58 ha protierozních opatření, 137 ha ekologických opatření a 412 km polních cest. Za poslední dva roky MZe do pozemkových úprav investovalo 3,9 mld. Kč, na letošní rok má zatím připraveno 1,3 mld. Kč. Pro loňský a letošní rok Ministerstvo původně přidělený rozpočet navýšilo o 410 mil. Kč.

V oblasti vodohospodářských opatření podporuje MZe např. budování závlah, obnovy a stavby rybníků, propojování vodárenských soustav i budování velkých přehradních nádrží.  Od roku 2017 se za jeho podpory realizovalo 138 investičních projektů na vybavení a rozvoj závlah s podporou přes 200 mil. Kč. Tyto podpořené projekty umožnily zavlažování až 17 tisíc ha zemědělské půdy. Celkem má MZe na období 2017 až 2022 na program vyčleněnou částku 1,1 miliardy korun.

V loňském roce jsme také podpořili obnovu či stavbu 387 rybníků s náklady 1,25 miliardy korun. Plníme tak, co jsem slíbil, a to, že v průměru vybudujeme nebo zrekonstruujeme jeden rybník denně a samozřejmě v tom pokračujeme. Menší rybníky sice nezajistí pitnou vodu pro obyvatele, ale zásadním způsobem pomáhají zlepšovat mikroklima na lokální úrovni,“ připomněl Miroslav Toman. Odbahněním nebo výstavbou těchto rybníků se zvýšil zásobní prostor rybníků o zhruba 2,5 mil. m³ vody.

Za loňský a část letošního roku MZe podpořilo 171 projektů v rámci výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 2,1 mld. Kč. Tyto projekty nově zajistily nebo vylepšily zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod pro zhruba 0,5 milionu obyvatel. Pro letošní rok má na program připravenou 1 miliardu korun, naplněna je zatím polovina z této alokace.

MZe rovněž spustilo program na propojování vodárenských soustav. V jeho rámci je pro prvních 7 vybraných pilotních projektů připraveno 490 mil. Kč. Pomůže to se zásobováním vodou více než milionu obyvatel.

Pokračují také přípravy stavby nových přehradních nádrží Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice a soustavy tří nádrží na Rakovnicku – Kryry, Senomaty a Šanov. MZe navrhlo také navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm k získání 9 mil. kubických metrů vody bez nutnosti výstavby dalšího vodního díla.

Období sucha i nedostatku vody se opakovaně vyskytovala i v minulosti, ale současná období sucha na území naší republiky se liší v tom, že se opakují více let za sebou. Roční úhrny srážek zůstávají stejné, ale jsou v čase i místě jinak rozloženy. Proto musíme ve vodních nádržích zachytit z hydrologických srážek, a to i z těch extrémních, i tu vodu, která se nezasákne v krajině a v období nedostatku vody s ní musíme účelně nakládat,“ řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Současné období je podle něj rozhodující i pro budoucí generace, ve vztahu k tomu, jaká opatření budeme realizovat. Proto je velmi důležitá i osvěta o nenahraditelném významu vody pro život na všech úrovních. „Voda musí být nejvyšší veřejný zájem,“ dodal Petr Kubala.

S ohledem na klimatické modely je nutné zajistit i ochranu vhodných lokalit pro případnou stavbu nových přehradních nádrží. MZe proto připravilo návrh na rozšíření stávajících 65 hájených lokalit o dalších 47. Ty byly projednány s krajskými úřady a se 123 obcemi, jejichž katastrální území by bylo hájením dotčeno. Krajské úřady a 90 obcí souhlasily s navýšením Generelu o 31 lokalit. Jejich seznam MZe zveřejní v nadcházejících týdnech.

Sucho a teplo způsobují také odumírání všech druhů stromů a vytváří vhodné podmínky pro šíření škůdců. Nejviditelnější je kůrovcová kalamita na smrkových porostech, kvůli suchu ale plošně odumírají i borovice a dubové porosty.

Uvědomujeme si důležitost vody, proto jsme před rokem spustili největší vodohospodářský program v historii státního podniku s názvem Vracíme vodu lesu. V jeho rámci investujeme více než miliardu korun do stavby malých vodních nádrží, mokřadů nebo revitalizace vodních toků,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Doposud státní podnik zahájil stavbu 350 vodohospodářských staveb.

/zr/

Ilustrační foto: Vírská přehrada v údolí Svratky

foto: archiv obce Vír*

 

 

 

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nové zonace rozšiřující jeho bezzásahové území. Proti tomu dlouhodobě protestují zástupci Jihočeského kraje, někteří členové parlamentu i aktivisté z jihočeských obcí, kteří se obávají, že kůrovcovou kalamitu již nebude možno dostat pod kontrolu. Definitivní slovo o podobě zonace bude mít Ministerstvo životního prostředí.

Nové vymezení zón Národního parku Šumava by mělo zůstat neměnné dalších 15 let, což Jihočeský kraj na základě stížností od obyvatel okolních obcí odmítá. „Rozhodnutí, které Rada národního parku Šumava učinila, povede pouze k tomu, že kůrovec bude moci svévolně požírat šumavské lesy, a to způsobí nejen problémy při péči o stromy, ale také vysychání krajiny,“ posteskla si hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská.

Jihočeský kraj dlouhodobě kritizuje nový plán zonace Národního parku Šumava, který rozšiřuje bezzásahovou zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52,3 % celkové rozlohy. V nejbližších 15 letech v nich nebude možná těžba dřeva napadeného kůrovcem. „Národní park Šumava bohužel nevykazuje ve svých návrzích dlouholetý koncepční plán ani transparentnost. Veřejnost má k dispozici pouze mapu s vyměřením jednotlivých zón a jejich popis. Má-li dojít k rozšíření bezzásahových zón, musí být nejdřív vytvořena riziková analýza popisující místa ohrožená kůrovcem a na jejím základě zpracován plán péče o tyto lokality podle lesního zákona,“ uvedla jihočeská hejtmanka, podle níž existuje i riziko, že se kůrovec bude z bezzásahových zón rychle šířit do zóny soustředěné péče o přírodu a zkomplikuje lesníkům péči o tyto ekosystémy. Kůrovcová kalamita přitom není příčinou pouze likvidace smrků, ale také šíření sucha, protože mrtvé stromy nedokážou v krajině zadržovat vodu.

Proti pomalé těžbě kůrovcového dřeva se ozývají i okolní státy, do kterých se kůrovec z České republiky šíří. Zástupci Německa a Rakouska již vyjádřili znepokojení nad skutečností, že na Šumavě leží neodklizené polomy, jež jsou potenciálním zdrojem kůrovce. U našich sousedů musí být strom napadený kůrovcem odklizen maximálně do šesti týdnů.

Odpůrci nové zonace se šikují též v obou parlamentních komorách. Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy s více než 11 tisíci podpisy našla podporu v Petičním i Zemědělském výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ten vyzval Ministerstvo životního prostředí, aby bezzásahové zóny nerozšiřovalo. Stejná stanoviska zaujaly senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Hejtmanka Ivana Stráská za tuto podporu veřejněpoděkovala: „Jsem šťastná, že hlas jihočeských obcí byl v Poslanecké sněmovně a Senátu vyslyšen. Na tahu je nyní Ministerstvo životního prostředí.“*

/zr/

Ilustrační foto: archiv Aleše Erbra

Budování nových přehradních nádrží, jejich posílení přivedením dalších přítoků, vzájemné propojení vodárenských soustav, ale i stavby a rekonstrukce stovek rybníků či zavlažovacích soustav. To jsou některé z plánů Ministerstva zemědělství (MZe) na ochranu ČR před suchem a nedostatkem vody, které se uskuteční v příštích patnácti letech.

Letošní rok nám jasně ukázal, že do budoucna bude sucho velkým problémem. Je jasné, že opatření na zadržení vody v krajině nebudou stačit. Budou možná třeba další přehrady, proto připravujeme rozšíření takzvaného Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod,“ konstatoval ministr zemědělství Miroslav Toman.

Generel obsahuje lokality, které je v případě potřeby teoreticky možné využít pro stavbu velkých vodních nádrží. Není to plán výstavby přehrad, jak se často mylně uvádí, nýbrž jde skutečně o zajištění ochrany lokalit územním hájením před využitím zástavbou zejména velkých staveb (dopravní infrastruktura, průmyslové podniky, rozsáhlá zástavba obytnými komplexy apod.). To by znemožnilo využít v budoucnu (pro příští generace) tuto výhledovou rezervu pro zabezpečení vodních zdrojů výstavbou vodních nádrží s efektivním objemem vody.

V Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod bylo ještě v roce 2006 chráněno téměř dvě stě lokalit, po nátlaku obcí a Ministerstva životního prostředí jich je nyní jen šedesát pět.

Pro rozšíření generelu chceme využít původní profily z let 1953 a 1975 a soustředit se přitom na boční nádrže, které by podpořily průtoky významných řek v době sucha. To, že se některá lokalita objeví v Generelu, ale hned neznamená, že zde přehradu postavíme, to je nutné si uvědomit,“ uvedl dále Miroslav Toman.

MZe má v rámci Koncepce na ochranu před suchem a nedostatkem vody připravený soubor podpůrných programů, kterými všechna opatření postupně realizuje. Programy jsou plánovány na tři šestileté etapy až do roku 2033.

Aktuálně patří mezi nejdůležitější akce navýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm, čímž bychom získali devět milionů krychlových metrů vody pro zavlažování. Vodohospodářské řešení vodních zdrojů na Rakovnicku počítá s výstavbou tří nových nádrží – Senomaty, Šanov a Kryry, jejich propojením a vybudováním přivaděče z Nechranické přehrady. V přípravě je také stavba přehrady Vlachovice na Zlínsku a změna suchého poldru Skalička v Pobečví na nádrž se stálým napuštěním.

Ministerstvo zemědělství chce zjednodušit výstavbu malých nádrží do dvou hektarů vodní plochy s výškou ohrázování pod 1,5 metru, pro jejichž stavbu by nově mělo stačit tzv. ohlášení. Zjednodušené řízení „na ohlášení“ by mělo stačit rovněž pro terénní úpravy v krajině, které budou pomáhat zadržet vodu v krajině, zejména při prudkých deštích.

Podpora bude směřovat také do výstavby zavlažovacích nádrží na Rakovnicku (Lišno, Chrášťany) a v Podyjí (Podhradí, Hustopečsko). V programu Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu, závlahy II, přijalo MZe přes 100 žádostí v objemu 180 mil. Kč a pro něž dosud uvolnilo zhruba 60 mil. Kč.*

/tz/

K foto:

Novomlýnské nádrže

Ilustrační foto: www.breclav.eu

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down