Skupina senátorů z většiny senátorských klubů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení novely zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze, kterou v září navzdory zamítnutí Senátu schválila Poslanecká sněmovna. Podle této novely se má výrazně krátit odměna komunálním politikům, kteří současně působí v parlamentu.

Podle senátorů tento zákon představuje hrubý útok na samosprávu, vykazuje rysy porušení principu legitimního očekávání a může být v rozporu s ústavním pořádkem.

Hlasy poslanců hnutí ANO, Pirátů a SPD došlo k zásahu do fungování obcí a krajů, který nemá po roce 1990 obdoby, protože populisticky mění pravidla odměňování starostů a krajských radních v průběhu volebního období,“ konstatoval senátor Vladislav Vilímec a zdůraznil, že horní parlamentní komora vždy stála na straně dobře fungující samosprávy a váží si lidí, kteří v ní pracují. „Věříme, že Ústavní soud naše argumenty vyslechne a dá nám za pravdu, stejně jako to již dříve učinil v případě zdanění církevních náhrad,“ dodal Vladislav Vilímec.

Pro odměňování starostů či krajských radních je podle senátorů, kteří návrh na zrušení zákona podali, nepodstatné, zda je komunální politik současně členem parlamentu, učí na vysoké škole, je uvolněným zastupitelem v dalším územním samosprávném celku nebo zastává ještě jinou pozici ve veřejné správě. Pokud zákony umožňují členům parlamentu kandidovat a zároveň zastávat pozice v územních samosprávných celcích, neměli by být ve výkonu veřejné funkce omezováni snižováním odměn při zachování zodpovědnosti, kterou za správu obcí a krajů mají.

Zákon podle senátorů navíc nahodile vybírá pouze některé pozice v samosprávách a redukuje omezení odměn pouze na členy parlamentu.*

/zr/

 

K foto:

Senátor Vladislav Vilímec

Foto: archiv Senátu P %CR

Vznik Unie sebevědomé samosprávy (USS) byl ohlášen minulý týden jejími sedmi zakladateli v čele s advokátkou Janou Zwyrtek Hamplovou. Unie jako ryze nepolitický subjekt si klade za cíl důsledně hájit práva obcí a měst před nezákonnými zásahy státu a jeho institucí a zabránit spolu s dalšími právními autoritami nedůvodné kriminalizaci členů zastupitelstev.

Zakladateli Unie sebevědomé samosprávy jsou spolu s Janou Zwyrtek Hamplovou starosta obce Čeladná Pavol Lukša, starosta ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus, místostarostka obce Městečko Trnávka Jana Sablíková, starosta obce Hamr na Jezeře Milan Dvořák, starosta obce Malá Skála Michal Rezler a starostka obce Libchavy Jana Hodovalová.

Myšlenka vytvořit pro samosprávu odborně silné a odvážné zázemí se rodila delší dobu, poslední kapkou však byla podle slov Jany Zwyrtek Hamplové kauza města Postoloprty, v níž více než dva roky bylo nezákonně stíháno a pak nezákonně obžalováno několik členů zastupitelstva města; to vše na základě zcela chybné právní konstrukce a odbytého, státem zadaného a účelově zpracovaného znaleckého posudku. A podobných případů je mnoho.

USS chce být proto silnou odbornou oporou obcí a měst zejména na poli práva a zde si klade vysoké cíle. Chce být výraznou autoritou při výkladu právních norem aplikovaných v obcích, městech a krajích, tvůrcem právních stanovisek a výkladů pro vyšetřovatele policie, státní zástupce a soudy, bude také mapovat veškerou judikaturu a odbornou literaturu a s jejich pomocí samosprávu vzdělávat, aby se zásahům státu uměla bránit a ubránit. Samozřejmostí bude také aktivní spolupráce s médii. Zástupci USS chtějí získat přístup do diskusních pořadů a otevírat témata dotýkající se samosprávy. USS bude též připravena dávat médiím stanoviska ke konkrétním právním případům, bude připomínkovat zákony, které se dotýkají samosprávy a chce prosadit přijetí nového zákona o obcích.

Pokud jde o současné subjekty, zejména o Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, pak USS jim nechce být konkurencí, ale partnerem. „Už dávno je známo, že stolička stojí nejpevněji na třech nohách. Takže si můžeme všichni pomáhat a spojovat síly. Ostatně se to děje už nyní, pokud jde o mou osobu, s oběma subjekty mám velmi dobré vztahy“, uvedla Jana Zwyrtek Hamplová.

Netají se však současně tím, že USS bude úžeji zaměřená, méně formální a více razantní. „Samospráva je dnes ohrožena ve své samé podstatě, a kdo to nevidí, je slepý. Obce a města ztrácejí postupně svobodu, dochází k nedůvodné šikaně volených zastupitelů formou bezdůvodných trestních stíhání, samospráva je státem zneužívána pro výkon státní správy, ale odborné pomoci od státu se jí nedostává tak, jak by se patřilo. Odvody dotací a penále za banality jsou pro malé obce likvidační. Státu současně tento stav, kdy je faktickou vrchností, neuvěřitelně vyhovuje," konstatovala Jana Zwyrtek Hamplová.

Unie sebevědomé samosprávy bude poprvé představena na kongresu FORUM MUNICIPAL 2019, který se bude konat 28. a 29. května v hotelu Jezerka v Seči na Chrudimsku. Bude tam přítomno všech sedm zakladatelů a uskuteční se tam i první tisková konference k programu USS.

Přihlášky do USS se budou přijímat od 1. 7., avšak už nyní o vstup do unie projevily desítky územních samosprávných celků. Přihlášku do USS a další informace o unii najdete již teď na: https://www.facebook.com/pg/Unie-Sebev%C4%9Bdom%C3%A9-Samospr%C3%A1vy-659182117864654/posts/?ref=page_internal .*

/zr/

 

Počet statutárních měst se zvýší na 27 (26 + Praha) – nejnověji mezi ně přibude město Třinec. Poté, co příslušnou změnu zákona o obcích schváli poslanci, dnes ji přijali i senátoři. Změna zákona nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky.

Horní parlamentní komora dnes schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jakmile změnu zákona, kterou již dříve stvrdili poslanci, podepíše prezident republiky, město  Třinec se stane už sedmadvacátým statutárním městem (včetně Prahy) u nás – viz tabulka na konci textu.

Návrh změny zákona připravil Moravskoslezský kraj v rámci své zákonodárné iniciativy. Jeden z předkladatelů tohoto návrhu, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jan Krkoška, dnes na schůzi Senátu Parlamentu ČR návrh zdůvodnil i těmito slovy: "Proč zrovna Třinec? Protože je významným městem, je jedno ze společenských center dopravních uzlů Těšínského Slezska. Je obcí, která spravuje 12 obcí. Na Třinecku působí jeden z největších zaměstnavatelů, a to Třinecké železárny. Město Třinec, které má 36 tisíc obyvatel a celkem v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností 60 tisíc obyvatel. Věřím, že dnešní Senát tenhle zákon podpoří."

Někteří senátoři v diskusi k návrhu změny zákona vyjadřovali například názor, že jde o prolomení spodní hranice 40 tisíc obyvatel, která by měla být rozhodná pro prohlášení města městem statutárním. Senátor Radko Martínek v té souvislosti hovořil i o určité devalvaci hodnot a připomněl, že status statutárního města nebude mít pro Třinec a Třinecko žádný význam. "Protože jestli se starosta bude jmenovat starosta nebo primátor, je to úplně jedno, bude to řádově stát město Třinec náklady ve výši, dejme tomu, stovek tisíc. Ale to je všechno, co to přinese kromě dobrého pocitu pana nebo paní starostky, myslím, momentálně, že je tam paní starostka. Takže se bude už nazývat, když půjde na sněm s ostatními starosty, tak se bude nazývat primátorkou," uvedl Radko Martínek.

Senátor Miloš Vystrčil v diskusi konstatoval, že statutárními městy se stávala města, která byla něčím výjimečná a něčím výsadní. "A možná proto v zákoně o obcích to je tak, že města jsou vyjmenována a postupně, jak zákonodárný sbor začíná mít přesvědčení, že výsadních a výjimečných měst je více a více, a je to třeba i na základě iniciativy měst nebo krajů, tak tam další a další města přibývají. A jsme tady jenom dnes od toho, abychom řekli, jestli Třinec je nebo není výsadním, výjimečným městem, a jestli to, že je ocelovým městem nebo městem, kde se dlouhodobě hraje hokej, už je důvod pro to, abychom zvedli ruku a oni se stali statutárním městem," řekl Miloš Vystrčil.

A pokračoval: "Když se podívám na Třinec, na jeho historii a na to, kdo dnes už je statutárním městem, tak můj pocit je, že Třinec tam patří, byť nevím, jestli by tam patřil, kdyby měst třeba bylo jen deset. A když jich je dnes 25 plus Praha, tak mám pocit, že už asi Třinec tam patří a říkám to tady, jak to je, na druhé straně, abych to trošku odlehčil, nevím, jestli to pan Cieńciała a další ví, ale nejvíce statutárních měst je v Ústeckém kraji, kde jich je pět a potom v Moravskoslezském kraji, kde jich je také dnes pět, a pokud se Třinec stane statutárním městem, tak jich v Moravskoslezském kraji bude šest a Moravskoslezský kraj bude držet první příčku, neboť tam bude šest statutárních měst, zatímco třeba v Plzeňském kraji nebo na Vysočině je to město jenom jedno, jinými slovy hrozí riziko, že se tyto kraje budou snažit Moravskoslezský nebo Ústecký kraj dohonit, což by nebylo určitě dobře. Takže to je ta jedna část toho, co jsem chtěl říci."

Podle Miloše Vystrčila by měl být definován jakýsi statut měst. "Potom jediné, co přichází do úvahy podle mého názoru jako člověka, který se zabývá třeba i tou regionální politikou, je, že se budeme dívat, o koho se město stará, jaký region obhospodařuje, jaký region vede," prohlásil Miloš Vystrčil s tím, že "v tom případě se nabízejí pouze dvě logické možnosti. Tou první, jak uvedl, je, že prohlásit statutárnáími všechna krajská města. Druhou možností je pak to, že by se staturáními městy staly všechny obce s rozšířenou působností.

Miloš Vystrčil však ihned podotkl: "Ale předpokládám, že k tomuto kroku připraveni nejsme a tímto směrem jsme se v zákoně o obcích nevydali. A proto já za sebe si dovolím podpořit návrh, abychom Třinec jako statutární město odsouhlasili, neboť z hlediska toho prvního způsobu posuzování, tzn. dnes té výsadnosti, výjimečnosti, si myslím, že když se podívám na současná statutární města, tak Třinec, řekněme v mých očích, kritéria, která jsou potřebná pro to, aby se město mohlo stát statutárním městem, splňuje."

Při účasti 57 senátorů v okamžiku hlasování (kvorum pro přijetí návrhu činilo tedy 29) se nakonec pro přijetí zákona vyslovilo 35 senátorů, tři hlasovali proti návrhu.

 

PŘEHLED STATUTÁRNÍCH MĚST V ČR

  1. Praha – územně členěné na městské části
  2. Brno – územně členěné na městské části
  3. Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  4. Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
  5. Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
  6. Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět
  7. Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
  8. České Budějovice – od 24. listopadu 1990
  9. Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
  10. Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  11. Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
  12. Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
  13. Zlín – od 24. listopadu 1990
  14. Havířov – od 24. listopadu 1990
  15. Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
  16. Kladno – od 12. listopadu 2000
  17. Most – od 12. listopadu 2000
  18. Teplice – od 1. ledna 2003
  19. Karviná – od 1. ledna 2003
  20. Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
  21. Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
  22. Přerov – od 1. července 2006
  23. Chomutov – od 1. července 2006
  24. Děčín – od 1. července 2006
  25. Jablonec n. Nisou – 12. 3. 2012
  26. Prostějov – od 12. března 2012

ZDROJ: MV ČR

O tom, co Třinci přinese jeho zařazení mezi statutární města, píšeme podrobně a ze všech úhlů pohledu v aktuáálním červencovém vydání Moderní obce na str. 49 až 51.*

/rš/

K foto:

Třinec patří mezi průkopníky čisté mobility ve městech. Od loňského března tam městskou hromadnou dopravu zajišťuje i deset elektrobusů

Foto: archiv města

V červencovém vydání Moderní obce si budete moci mj. přečíst:

* Rozhovor se starostkou městské části Praha 2 Janou Černochovou, mj. o tom, jak se může rozvíjet centrální městská část, která nemá žádné volné plochy k další výstavbě. Portrét starostky máme i na titulní obálce červencového vydání.

* V rubrice Názor zamyšlení právníka Zdeňka Koudelky nad tím, jak by mohl nový zákon o obcích vyřešit velké rozdíly mezi obcemi, zejména pokud jde o počet obyvatel.
* Polemiku, v níž se střetnou středočeští starostové  - Martin Kupka z Líbeznic a Jan Slabý z Neveklova, kteří hledají odpověď na otázku: Měly by školy a školky být zabezpečeny zámky a hlídacími zařízeními?
* Hned dva texty v rubrice kauza. První už názvem naznačuje, o čem v něm jde: Autovraky v našich ulicích. Ostuda, problém, nebo zvyk? .Druhý se vrací k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavním soudem, v níž se Technické služby Velké Meziříčí domáhaly toho, aby za výkon veřejné služby nemusely zaplatit "ušlou mzdu" ženě, která veřejnou službu na základě smlouvy s úřadem práce a v souladu s platnou legislativou pro tuto městskou společnost vykonávala.
* Text Ministerstva financí, který vysvětluje aktualizovanou metodiku k podnikatelské činnosti spolků ve vztahu k elektronické evidenci tržeb.
* Zamyšlení ekonoma Luďka Tesaře nad výbornými výsledky hospodaření obcí v minulém roce a jak by s ušetřenými penězi měly efektivně nakládat.
* Ohlédnutí za udílením cen Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě a představení jejich držitelů.
* Rozhovor s Tomášem Koníčkem, expertem na bezpečnost v obcích, o tom, jak zajistit bezpečný veřejný prostor.
* Článek o opuštěných hydrogeologických vrtech, které mohou být rizikem pro podzemní vody. Ekologická likvidace těchto vrtů je hlavně na bedrech obcí a měst, ale stát jim nabízí finanční pomoc.
* Text, který se věnuje společnému projektu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a Českých drah (ČD), nazvanému Železniční doprava pro kraje.
* Shrnutí nejzajímavějších informací o architektonických dílech nominovaných do letošního finále České ceny za architekturu.
* Další díl seriálu právníka Jana Břeně o změnách v odměňování zastupitelů, které nabudou účinnosti už 1. ledna 2018.
* Nepřehlédnutelnou odpověď právníka Adama Furka na otázku: Je možné obecní byty prodat nájemcům za zvýhodněnou cenu?
* Stať věnující se novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obcí.
* Začátek nového seriálu Moderní obec a veřejné zakázky/1 aneb Nové právní aspekty dynamického nákupního systému, který je připravovaný právníkem Petrem Kolmanem, členem rozkladové komise ÚOHS.
... a mnoho dalších zajímavých a potřebných informací!*

Moderní obec si můžete předplatit na: http://profipress.cz/predplatne/.

/red/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down