O zpracování a energetickém využití plastových výmětů z třídicích linek, které nemohou být uloženy na skládku, jednali dnes zástupci Svazu měst a obcí ČR, Ministerstva životního prostředí a cementárenského průmyslu.

Jako jedno z efektivních a rychlých řešení nakládání s plastovým výmětem se nabízí zvýšení kapacity výroby alternativních paliv z odpadů v ČR (tzv. TAP) – to za předpokladu, že česká výroba alternativních paliv splní přísné parametry pro pece v cementárnách. Jejich provozovatelé nyní zformulují své možnosti a podmínky, které předají Ministerstvu životního prostředí (MŽP) k zapracování do závazných podmínek energetického využití TAP.

Po konstruktivním jednání se všichni zúčastnění shodli na maximální součinnosti  a hledání možností, jak docílit snížení skládkování odpadů.  SMO ČR velmi oceňuje, i přes složitou dobu, rychlé organizace jednání ze strany MŽP, které jsou přínosné pro všechny strany z hlediska pohledu na danou problematiku. Díky těmto jednáním se zajistí stabilita a efektivní náběh nové legislativy.
/zr/*

 

 

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM od počátku letošního roku zareagovala na změny v odpadové legislativě. Od 1. ledna 2021 zvýšila o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

"S náběhem nové evropské legislativy, kterou implementuje zákon o odpadech platný od počátku roku, se mění model nakládání s tříděnými plasty, jejichž nerecyklovatelnou složku již nelze ukládat na skládky," připomíná ve svém dnešním prohlášení společnost EKO-KOM. To podle ní přineslo určité turbulence do zaběhnutého třídění, ale určitě to není důvod omezovat třídění plastů.

Dlouhodobě existuje odbyt pro dotříděné PET lahve, duté obaly od drogerie i potravin a aktuálně je také poptávka po čirých i barevných plastových fóliích a směsných plastech. Přestože kapacity zpracovatelů těchto materiálů plně nevyřeší budoucí celkovou potřebu recyklačních kapacit v ČR, tak ani existující kapacity nejsou aktuálně plně využity.

Ostatní frakce plastových odpadů se dlouhodobě zpracovávají na certifikovaná paliva pro cementárny (TAP) a v omezeném rozsahu se využívají i energeticky v ZEVO.

"Nutnost přejít na nový model nakládání s plasty způsobila na odpadovém trhu regionální výkyvy, které jsme předjímali," konstatuje společnost EKO-KOM. "Proto jsme od nového roku zvýšili platby třídicím linkám za úpravu tříděných odpadů na druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci a zachovali jsme i nutnou podporu pro certifikovaná paliva. Oboje s cílem minimalizovat skládkování vytříděného odpadu krátkodobě energetickým využitím a střednědobě zvýšením účinnosti procesu dotřídění pro materiálovou recyklaci, tedy minimalizací množství výmětu. EKO-KOM od 1. ledna 2021 zvýšil platby třídicím linkám, zejména v případě plastů. Jednotkové sazby za tunu materiálu předaného k recyklaci se zvýšily podle jednotlivých druhů obalových plastů o 30 až 40 %, u některých až na dvojnásobek. Po provedených opatřeních nyní sledujeme reakci trhu. Předpokládáme, že krátkodobě budou námi poskytnuté dodatečné zdroje použity i k řešení energetického využití výmětu, ale brzy se projeví v poklesu jeho množství díky účinnějšímu třídění. Vycházíme přitom z předběžných loňských dat o třídění odpadu," praví se dále v prohlášení společnosti.

Na základě doposud zpracovaných dat bylo navzdory epidemiologické situaci v minulém roce do žlutých popelnic odloženo zhruba 180 tis. tun odpadů. Z rozborů odpadů, které pravidelně realizujeme, vyplývá, že je v nich okolo 25 tis. tun neplastových nežádoucích příměsí, které se musí, a i nadále zákonně mohou, skládkovat. Ze zbylých 155 tis. tun plastových odpadů bylo okolo 60 tis. tun vytříděno pro materiálovou recyklaci, okolo 50 tis. tun zpracováno na certifikovaná alternativní paliva pro výrobu cementu a zhruba 10 tis. tun využito energeticky v ZEVO.

Z dat společnosti EKO-KOM vyplývá, že pokud by třídicí linky i přes naše zvýšení plateb, nezvýšily svou účinnost dotřídění, přebývalo by jen okolo 35 tis. tun plastového výmětu, který byl dosud odkládán na skládku, a bylo by pro něj třeba najít odbyt. Zařízení na energetické využití odpadu u nás ročně zpracují 1,2 mil. tun odpadů, 35 tis. tun plastového výmětu tedy představuje necelá 3 % jejich roční kapacity. Z uvedených 1,2 mil. tun se okolo 400 tis. tun spotřebovává při výrobě cementu. Tato spotřeba paliv vyrobených z odpadu je z velké části pokryta dovozem paliv ze zahraničí. Tento dovoz by jistě mohla nahradit paliva z našich domácích odpadů, až dojde ke zklidnění trhu.

"Rychlý náběh nových legislativních předpisů bezesporu může způsobovat regionální problémy, po dobu, než se přestrukturují dodavatelské vztahy v odpadovém hospodářství na nový model, ale v žádném případě by nemělo dojít k plošnému omezení třídění plastových odpadů, protože poptávka po vytříděných odpadech je dnes podstatně stabilnější, než byla na počátku finanční krize roku 2009. Ani tehdy nedošlo k omezení třídění odpadu, přesto že poptávka po surovinách i palivech na několik měsíců klesla na minimální hodnoty. Oproti tehdejší době, kdy ve skladech byly desítky tisíc tun vytříděných odpadů, dnes se jedná o nalezení odbytu pro pouhé 3 tis. tun plastového odpadu měsíčně," upozorňuje EKO-KOM.

Kromě zvýšení plateb třídicím linkám o předpokládaných 100 milionů Kč za rok a zvýšení plateb obcím za třídění o 11 %, EKO-KOM od ledna také systémově finančně podporuje zpracování směsných plastů a barevných fólií ze žlutých kontejnerů částkou 2 300 Kč za tunu. To by mělo podpořit rozvoj těchto recyklačních kapacit, ale také ještě zvýšit jejich poptávku po vytříděných plastových odpadech na našem trhu. V konečném důsledku by to v krátkém čase mělo zvýšit účinnost třídicích linek tak, aby se množství problémového výmětu výrazně omezilo.

"Účinek všech našich opatření aktivně sledujeme a bude-li to potřebné, jsme připraveni zareagovat dalšími kroky ve druhém čtvrtletí. O situaci průběžně jednáme se Svazem měst a obcí i Ministerstvem životního prostředí s cílem přes tyto krátkodobé problémy udržet i nadále stabilní rozvoj třídění plastů," uzavírá své dnešní prohlášení společnost EKO-KOM.

/zr/

Ilustrační foto: archiv EKO-KOM*

Kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci neboli plastovými výměty? Tak se od počátku roku 2021 ptá řada měst a obcí. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech (§ 36 odst. 5), které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. Hrozí tak akutně kolaps celého systému třídění plastů v obcích.

Na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou. Nedají se je podle této legislativy však ani odvézt na skládky.

Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek, „pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky.“

Svaz měst a obcí ČR jedná se všemi zainteresovanými skupinami, naposledy jednali jeho zástupci o problému plastových výmětů minulý týden s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Rozhovory vedeme intenzivně i se zástupci společnosti EKO-KOM, spolupracujeme i s Českou asociací obalového hospodářství (ČAObH). Rozhodně nechceme, aby třídící linky zastavily nebo adekvátně omezily samotný proces dotřiďování veškerých plastových odpadů. Nemůžeme občanům říkat, že teď mají třídit např. jen PET lahve a za měsíc jen kelímky od jogurtu. Z velké části obcí by totiž pak mohly zmizet žluté kontejnery. A dlouhodobým neřešením této situace hrozí demotivace občanů pro třídění odpadů, což jednoznačně nelze připustit, pokud má ČR, obce a města zajistit vyšší třídění a materiálové využití odpadů.“ vysvětluje Pavel Drahovzal.

Podle jeho slov se Svaz měst a obcí zabývá i přípravou řešení jiných problematických pasáží nového zákona o odpadech, jako je například třídicí sleva zahrnující i odpad z rekreačního a zaměstnaneckého pobytu, aby veškeré náklady za odpady nehradili jen rezidenti.

Veškeré informace o nové odpadové legislativě jsou k dispozici v rubrice Odpadová legislativa na webu (www.smocr.cz) Svazu a v právní Poradně pro obce.

/zr/*

 

Dvanáct výrobců domácího elektra založilo 25. května 2005, tedy před 15 roky, kolektivní systém pro sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů ELEKTROWIN. Ten se stal prvním řádně zaregistrovaným kolektivním systémem v České republice. Za patnáct let své existence tato společnost, která je zároveň největším kolektivním systémem v ČR, shromáždila a předala ke zpracování více než 430 tisíc tun starého elektra. To odpovídá například hmotnosti 2457 Petřínských rozhleden, nebo 1117 souprav Pendolina.

Největší podíl na tomto množství měly lednice a další chladicí zařízení (216 860 tun), velkých spotřebičů, jako jsou pračky, myčky nebo sporáky, bylo 157 368 tun, malých spotřebičů (rychlovarných konvic, fénů, mikrovlnek a podobně) 54 362 tun. Zbytek (2079 tun) připadá na televize a monitory.

ODPOVĚDNOST NESOU VÝROBCI

Zákon o odpadech, který v České republice vytvořil legislativní rámec pro fungování našeho i dalších kolektivních systémů, vstoupil v platnost 13. srpna 2005,“ vzpomíná předseda představenstva ELEKTROWIN a. s. Roman Tvrzník a dodává: „Do českého právního řádu přenesl mimo jiné klíčovou myšlenku, která v té době už tvořila základ legislativy v mnoha členských zemích Evropské unie: za budoucí recyklaci spotřebičů nesou odpovědnost jejich dnešní výrobci, ti jsou přitom povinni postarat se kolektivně i o produkci před 13. srpnem 2005.“ .

ČTYŘI KILOGRAMY NA OBYVATELE

Česká republika – stejně jako ostatní nové členské země EU – měla stanovený jasný cíl: do konce roku 2008 zajistit roční sběr a recyklaci nejméně čtyř kilogramů elektroodpadu na obyvatele. Podařilo se dosáhnout dokonce hodnoty 4,3 kg. „Jak se později ukázalo, byla ČR mezi tehdejšími novými členskými zeměmi EU vlastně jediná, komu se to povedlo,“ glosuje Roman Tvrzník.

MILIONY LEDNIC A MRAZÁKŮ

Do roku 2009 ELEKTROWIN vysbíral první milion lednic a mrazáků. Postavené v řadě za sebou by měřily 600 kilometrů, což je zhruba dálniční trasa z Prahy do Hamburku. O tři roky později už to byly dva miliony. Mladoboleslavská továrna firmy Škoda Auto by tehdy teoreticky mohla týden vyrábět svůj nejúspěšnější model Octavii jen z kovu získaného do té doby recyklací starých lednic.

Především by ale jiný než certifikovaný způsob likvidace těchto vyřazených spotřebičů mohl znamenat ekologickou katastrofu,“ upozorňuje Tereza Ulverová, provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN.

V každém chladicím zařízení vyrobeném v dobách, kdy se jako chladivo ještě používaly freony způsobující ozonovou díru, jich bylo obvykle obsaženo kolem 400 gramů. „Vypuštění tohoto množství do ovzduší by mělo stejný devastující účinek jako čtyři tuny oxidu uhličitého. Tolik ho vyprodukuje například jeden osobní automobil během 20 tisíc kilometrů jízdy,“ uvádí dále provozní ředitelka společnosti ELEKTROWIN

NEJHUSTŠÍ SBĚRNÁ SÍŤ

ELEKTROWIN má dlouhodobě na svém kontě recyklaci poloviny elektroodpadu v ČR. Vytvořil jednu z nejhustších funkčních sběrných sítí, která zahrnuje bezmála 15 tisíc míst zpětného odběru. „V současné době máme uzavřeny smlouvy s 1524 obcemi, větší polovinu představují obce do 2000 obyvatel. Dalších 3500 je zapojeno a obsluhováno prostřednictvím mobilních svozů a prostřednictvím bezmála 1600 sborů dobrovolných hasičů zapojených do našeho projektu Recyklujte s hasiči,“ uzavírá Tereza Ulverová.*

/tz/

Ilustrační foto: archiv společnosti ELEKTROWIN

Záměr novelizovat zákon o odpadech a zvýšit umělý poplatek za skládkování finančně zatíží obce. Pocítí to rodiny. Obce chtějí třídit, recyklovat a snižovat náklady. Ve svém dnes vydaném tiskovém prohlášení před tímto záměrem varuje Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Sdružení disponuje informacemi o připravovaném poslaneckém pozměňovacím návrhu k novele zákona o odpadech. Tímto způsobem změny zákona o odpadech však nebudou mít možnost obce, kterých se to nejvíce dotkne, uplatnit svoje připomínky v rámci veřejného připomínkování. Zdůrazňuje to i předseda pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice na Rokycansku: „Zákon o odpadech tímto může být změněn bez možnosti otevřeného veřejného připomínkování, bez jakékoli analýzy dopadů na obce a města, i bez možnosti vypořádání připomínek.

Základním bodem snah o změnu zákona o odpadech je podle SMS ČR opakovaně prosazované výrazné zvýšení skládkovacích poplatků, jejichž plátci jsou obce a města. Důvodem je záměr navýšit cenu všech ostatních a levnějších způsobů nakládání s odpady na úroveň nákladů na výstavbu spaloven a spalování odpadu. Místo toho bývá za důvod označována potřeba rychlého zákazu skládkování v ČR – a to k roku 2024, s odkazem na Evropskou unii.

Navrhované čtyřnásobné zdražení bylo naposledy odmítnuto ve vládním návrhu zákona o odpadech, když ani na počtvrté neprošlo Legislativní radou vlády ČR. Jedním z hlavních důvodů byla absence dostatečné analýzy ekonomických dopadů na obce a města a analýzy nezbytnosti navrhovaného zdražení. Základní skutečností je, že hlavní dopady zdražení zatíží obce a města jakožto původce komunálních odpadů, potažmo občany jako poplatníky. Na konci roku 2016 se odmítavým způsobem postavilo proti ministerstvem navrhovanému zásadnímu zdražení a dalším bodům více než 800 obcí a měst formou petice.

Jak upozorňuje Sdružení místních samospráv, základním cílem, který se však v budoucí novele pravděpodobně opět objeví, je finální částka skládkovacího poplatku ve výši zhruba 2000 Kč/t místo současných 500 Kč/t. K tomuto poplatku se pak načítají také náklady na svoz a technologickou úpravu, což obce již nyní hradí svozovým společnostem. Karel Ferschmann k tomu dodává, že „obce se mohou brzy ocitnout v nepříjemné situaci, kdy budou nuceny zdražovat odpadové hospodářství pro své občany.“

Sdružení místních samospráv ČR proto na základě současných informací odmítá zvýšení skládkovacího poplatku a změnu zákona o odpadech v tomto duchu.*

/tz/

K foto:

Z dnešního jednání Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS ČR v Praze

Foto: https://www.facebook.com/search/top/?q=Sdru%C5%BEen%C3%AD%20m%C3%ADstn%C3%ADch%20samospr%C3%A1v

Evropský systém sběru a recyklace elektroodpadu se snaží vypořádat s obcházením zákona ze strany některých online prodejců a dovozců elektrotechniky. Rostoucí počet internetových obchodů a distributorů uvádí na trh elektrozařízení dovezené ze zemí mimo EU, aniž by se podíleli na financování recyklace výrobků v okamžiku, kdy doslouží.

Tři přední evropské asociace zaměřené na sběr a recyklaci elektroodpadu proto v otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi vyzvaly k řešení porušování zákona o odpadech. V dopise upozorňují na vysokou míru nedodržování předpisů ze strany online maloobchodů. Asociace odhadují, že prodej přes internet již nyní představuje 20–30 procent prodejů napříč členskými státy Evropské unie. Pokud se povinnosti někteří prodejci či distributoři vyhýbají, dochází tak ke značené deformaci tržního prostředí.

Neplatiči získávají nekalou konkurenční výhodu v nižších cenách výrobků. Zároveň se tím podkopává udržitelné financování systému sběru a recyklace odpadů.  „Asociace proto žádají, aby povinnost online obchodníků zapojit se do systému zpětného odběru byla transparentně popsána v novém zákoně o odpadech,“ uvedla Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP, tedy neziskového kolektivního systému pro zpětný odběr osvětlovacích zařízení. EKOLAMP je členem asociace EucoLight, která je spolu s asociacemi WEEE Forum a  Extended Producer Responsibility Alliance signatářem dopisu Evropské komisi.

Celé znění dopisu je k dispozici na: https://docs.wixstatic.com/ugd/808a33_85abcd710cfc4d949cdb9ed0d307cb88.pdf.

Systém sběru elektroodpadu funguje na principu výběru příspěvku na recyklaci v okamžiku uvedení spotřebiče na trh výrobcem či dovozcem. Z vybraných příspěvků pak kolektivní systémy průběžně financují sběr, svoz a recyklaci vysloužilých elektrozařízení.

Nejlepším řešením je uzákonit, aby online prodejci byli povinni převzít povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech za výrobce, kteří tyto své povinnosti neplní,“ uzavřela Zuzana Adamcová ze společnosti EKOLAMP.*

/tz/

 

Ilustrační foto: Archiv EKOLAMP

Obcím se nelíbí zejména navrhované razantní navýšení poplatků a nákladů na odpadové hospodářství, které by se promítlo do rozpočtu obcí a peněženek občanů. Petice upozorňuje také na nesoulad normy, navrhované Ministerstvem životního prostředí, s připravovanou evropskou legislativou.

Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) Stanislava Polčáka, poslance Evropského parlamentu, fakt, že petici podepsalo takové množství obcí, pouze potvrzuje problematičnost současného návrhu zákona o odpadech. "I nám, stejně jako zúčastněným obcím vadí, že současný návrh dostatečně nezohledňuje evropské recyklační cíle a neobsahuje adekvátní studii, která by realisticky vyčíslila dopad normy na občany a obce. Více než 800 obcí si přeje zákon, který je nezatíží zbytečně velkými náklady a další zbytečnou byrokracií,“ uvedl Stanislav Polčák.

Jak rovněž připomněl, v krátké době navíc proběhne v Evropském parlamentu hlasování o zcela nových odpadových směrnicích, které bude třeba zapracovat do české legislativy. „Aktuální návrh zákona neobsahuje novinky, které přinesou nové evropské směrnice, je proto logické, počkat na schválení směrnic a až poté připravit a schválit nový zákon,“ vysvětlil předseda SMS ČR.

Obce nesouhlasí se zbytečným citelným zdražováním, které návrh zákona z dílny MŽP přináší, ale také s tím, aby takto navýšené ekologické daně byly centrálně přerozdělovány a vyváděny mimo odpadové hospodářství obcí. Pro navrhované navýšení poplatků není ve většině obcí reálný prostor. Kritizují rovněž další administrativní zatížení obcí a přehnanou přísnost návrhu, kvůli němuž by podmínky v České republice byly paradoxně přísnější než příslušná evropská legislativa. Obce se plně ztotožňují s potřebou plnit stanovené evropské cíle, ale není zřejmé, proč by ČR měla mít cíle přísnější než EU.

SMS ČR dále jako podstatné vnímá, že Evropský parlament v současné době projednává nové odpadové směrnice. Hlasování by mělo proběhnout dokonce již v první polovině tohoto roku. Obce vyjadřují logické přání, aby ČR se schvalováním odpadové legislativy posečkala, podobně jako jiné země, do doby, kdy budou tyto nové evropské předpisy schváleny. V opačném případě by se současný návrh zákona – bude-li schválen – musel po roce a půl platnosti opět významně novelizovat, což by znamenalo další zbytečné finanční výdaje.

Pokud návrh zákona nebude v tomto volebním období schválen, což se po nedávném vyjádření ministra Brabce jeví jako pravděpodobné, obce apelují na stát, aby jakýkoli budoucí zákon obsahoval pokud možno méně administrativních povinností a aby nebyl postaven na potřebě zvýšení nákladů za odpadové služby. Obce musí řešit širokou a stále se zvyšující řadu různých povinností. Považujeme za nezbytné k nové legislativě přistupovat tak, aby byla v tomto smyslu pokud možno co nejúspornější a zároveň neznamenala pro obce a města potřebu navýšených nákladů.

/zr/

 

 

Nové odpadové zákony se už v tomto volebním období přijmout nestihnou. V rozhovoru s ČTK to připustil ministr životního prostředí Richard Brabec, jehož úřad na nové legislativě pracoval. Legislativní rada vlády minulý čtvrtek doporučila kabinetu, aby návrhy zákonů vrátil ministerstvu k dopracování. Podle ministra je však zřejmé, že na to, aby zákony prošly do sněmovních voleb celým legislativním procesem, zbývá již málo času.

"Naším cílem je tak dnes dopracovat zákon dle požadavků Legislativní rady vlády a připravit ho pro novou vládu. Po dopracování bude nová vláda moci použít právě naše návrhy nové odpadové legislativy, ostatně nikdo se za posledních deset let nedostal s návrhy nových zákonů tak daleko jako my," uvedl Richard Brabec. Po nové odpadové legislativě volají odborníci mnoho let a vláda ve svém programovém prohlášení i slíbila, že ji do poloviny loňského roku připraví. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pracovalo na novele zákona o odpadech a zcela novém zákonu o výrobcích s ukončenou životností dva roky.

Vládní legislativní rada však posuzovala zákony od loňského podzimu už celkem čtyřikrát. Přesto k nim stále trvá téměř padesát zásadních rozporů s různými připomínkovými místy a pět právních připomínek, mimo jiné k nedostatečně zpracovaným dopadům zdražení poplatků za odpady pro občany.

"Zákony bychom určitě byli schopni dopracovat a předložit je ještě této sněmovně, ale nemůže být cíl si jen udělat čárku, už dnes víme, že času je málo," konstatoval šéf resortu životního prostředí. "Klíčové změny v souladu s programovým prohlášením jsme prosadili," tvrdí. Připomněl například ve stávajícím zákonu zákaz skládkování materiálově využitelného a recyklovatelného komunálního odpadu po roce 2024, povinné třídění bioodpadu a kovů a schválení nového plánu odpadového hospodářství. Postupně se podle Brabce také zavádí v obcích systém PAYT, tedy "platíš tolik, kolik vyhodíš".

Za úspěch ministr považuje i vyhlášené výzvy z OP Životní prostředí, ze kterých si obce i města mají do roku 2020 možnost požádat o dotace na zkvalitnění systému odpadového hospodářství až 13 miliard korun.

Oba návrhy zákonů mají hodně kritiků jak z řad ekologických organizací, tak odpadových firem nebo některých výrobců, kterých se normy dotýkají. "My jsme oba zákony projednali s desítkami subjektů a přišli s kompromisním řešením," vysvětlil ministr. Ať bude příští vláda podle něj jakákoliv, bude muset schválit novou odpadovou legislativu co nejdříve. Současný zákon je podle něj zastaralý a postavený na skládkování, které prý u MŽP "dlouhodobě prosazují silné skládkařské asociace s ekologickými organizacemi v čele s Hnutím Duha".

Proti tomuto tvrzení se však ohradil šéf Hnutí Duha Jiří Koželouh. Hnutí podle něj naopak dlouhodobě prosazuje přesun surovin ze skládek do recyklace. "Hnutí DUHA konkrétně prosazuje, aby nová odpadová legislativa co nejvíce zvýšila skládkovací poplatek a zároveň, aby recyklační slevu udělila jen těm obcím, které skutečně dosáhnou vysoké míry recyklace nebo minimalizují produkci zbytkového odpadu," zdůraznil Jiří Koželouh.

Ministra životního prostředí prý ekologové opakovaně upozornili, že jím předložený návrh naopak umožní pokračování skládkování, neboť zvýšení poplatku se vyhnou i obce, které třídí odpad velmi slabě.

Richard Brabec je přesvědčen o tom, že nové odpadové zákony nasměrují Česko k oběhovému hospodářství. "Vysoká míra recyklace a omezení skládkování jsou dva jasně a s novým zákonem o odpadech dané limitující parametry pro případný vznik nadbytečných kapacit spaloven," dodal ministr životního prostředí.*

/čtk/

Ani na třetí pokus Legislativní rada vlády neprojednala soustavu návrhů zákonů o odpadech. Ve čtvrtek 12. ledna se tak stalo z časových důvodů. Legislativní rada se chce k těmto návrhům opět vrátit 26. ledna.

Legislativní rada vlády tak z časových důvodů odložila
- návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech),
- návrh zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností),
- návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností.

Klíčové body a cíle návrhu této novely z dílny Ministerstva životního prostředí:
- poplatek za ukládání odpadů na skládku
- poplatek za komunální odpad
- provoz zařízení pro nakládání s odpady
- povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady
- sběr odpadu
- řešení problematiky nelegálně soustředěného odpadu (tzv. černých skládek)

Klíčové body a cíle návrhu tohoto zákona z dílny Ministerstva životního prostředí:
- zjednodušený odpadový režim
- model tzv. uzavřené sběrné sítě
- jednotná a jasná pravidla pro provozování kolektivních systémů
- oddělení kolektivních systému od zpracovatelů a zajištění zpracování výrobků s ukončenou životností
- koordinační centrum

/lrv/

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down