Novinkou letošního roku je v legislativě mj. možnost zřízení sdíleného pracovního místa pro dva zaměstnance. Je to v podstatě reakce na větší flexibilitu zaměstnanců a možnost dosáhnout tak rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Novela zákoníku práce je účinná od 1. ledna 2021.

Dvěma a více zaměstnancům se stejným druhem práce umožní rozvrhnout pracovní dobu dle jejich vlastních potřeb a potřeb zaměstnavatele, a to tak že v rámci pracovní doby je dané pracovní místo vždy obsazeno alespoň jedním z nich. Vše je na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, kterých se to týká.

Jinými slovy zákoník práce nově umožní, aby zaměstnavatel vytvořil jedno pracovní místo, o které se v rozsahu pracovní smlouvou stanovených úvazků budou dělit dva a více zaměstnanců. Ti si po vzájemné dohodě sami rozvrhnou pracovní dobu do směn tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu, nejdéle však ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období,“ vysvětluje Miroslav Šperka, partner V4 Legal a dodává, že tento pracovní rozvrh je potřeba zaměstnavateli písemně předložit alespoň jeden týden předem, jinak rozvržení pracovní doby určí sám zaměstnavatel.

Uzavřenou dohodu o sdíleném pracovním místě lze vypovědět bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou.

Novelou zavedený institut sdíleného pracovního místa by měl umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života zaměstnance. Zaměstnavateli by pak měl dovolit efektivněji rozvrhnout pracovní doby nebo možnost vyjít vstříc zaměstnancům, kteří požadují zkrácenou pracovní dobu, ale rozvrh práce zaměstnavateli neumožňuje vytvořit pracovní místa se zkráceným pracovním úvazkem. Příkladem je provoz na směny,“ uzavírá Šperka.  Teprve čas však ukáže nakolik bude tento nový institut v praxi skutečně využíván.

/zr/*

Společnost ManpowerGroup vytvořila metriku 200 parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 76 zemích světa včetně ČR. Vedle tradičních pracovních úvazků zohledňuje flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky i neformální trh práce. Jednotlivé parametry rozděluje do 4 skupin.

  1. Dostupnost pracovní síly: Popisuje úroveň nezaměstnanosti, vzdělanosti, kvalifikační struktury, jazykové vybavenosti, velikost flexibilní a neformální pracovní síly, věkovou strukturu zaměstnanců, rovnost lidí na trhu práce, oborovou strukturu zaměstnanosti atd.

 

  1. Nákladovost: Porovnání mzdy, benefitů, zdanění, dalších odvodů, příplatky ke mzdě, náklady na mateřské a rodičovské dovolené, úroveň mezd podle typů pozic, náklady na založení společnosti a vedení podnikání atd.

 

  1. Produktivita: Počet hodin, které zaměstnanci odpracují za základní mzdu (pracovní fond, dny placeného volna), délka zkušební doby, efektivita úřadů a infrastruktury, ICT vybavenost obyvatel atd.

 

  1. Legislativní omezení businessu: možnosti flexibility a využití subdodavatelů, možnosti smluv na dobu určitou, výpovědní doba z pracovního poměru, věk odchodu do důchodu, vízová politika a otevřenost ekonomiky vůči zahraniční pracovní síle, úroveň korupce, terorismu, ekonomického rizika, omezení zahraničních investic atd.

Jaké z průzkumu vyplynuly výsledky?

Globální a regionální porovnání

Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 29. místě ze 76 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 18. místě. Oproti roku 2018 se o sedm míst zhoršila. Je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu. Klesá sice význam nízké nákladovosti, nicméně je zajímavý její kombinací s vysokým podílem kvalifikované pracovní síly.

Na předních příčkách celkového hodnocení na světě najdeme Spojené státy, Nový Zéland, Kanadu, Irsko a Velkou Británii. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska dostupnosti pracovní síly patří USA, Singapur a Švýcarsko. V nákladovosti vedou Filipíny, Chorvatsko a Maroko. Z hlediska legislativního prostředí trhu práce je nejvíce zajímavé Irsko, Finsko a Nový Zéland. V produktivitě vévodí Singapur, USA a Izrael. Ideální destinací pro konkrétní podnik je ale nastavení váhy jednotlivých parametrů na základě její strategie.

Hodnocení České republiky

„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme tam i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění. Hlavní výhodou českého trhu práce do budoucna je vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců, na kterém musíme nadále stavět,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika a dodala: Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu. Je to obrovský hendikep, protože současné době je angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech.“

Dalším faktorem omezujícím pracovní trh, je nerovné zapojení žen. Podle studie Světového ekonomického fóra nalezneme Českou republiku na 78. místě hodnocení, což je o deset příček lepší než v roce 2018. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, kde je postavení českých žen naprosto rovné a ČR je v těchto oblastech mezi prvními. Naopak nejhůře jsme na tom v rovnosti výdělků a také v politice.

Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné světové úrovni. Není zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hong Kongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od hodnocení náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme také na průměru daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň jsme před Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.

Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvou měsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.

Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Tradiční definici produktivity práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.

 

Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko „Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí a je možné je považovat za součást českého trhu práce. V roce 2019 jsme našli v ČR práci pro 5.000 pracovníků ze zemí východní a jihovýchodní Evropy na různé typy pozic v IT, inženýringu nebo kvalifikovaných výrobních pozic, které se dlouhodobě nedařilo obsadit českými uchazeči,“ řekla Jaroslava Rezlerová.

Atraktivita českého trhu práce tedy spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, podíl vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku.*

Více informací o průzkumu a detailní výsledky všech zemí najdete na stránkách www.totalworkforceindex.com

/zr/

Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí zaznamenala historicky nejhorší výsledky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 8,4 % nižší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím loňského roku poklesl o 10,7 %.

Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,6 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku klesla o 2,1 %.*

/zr/

Na snímku: Pražské sídlo Českého statistického úřadu

Foto: archiv ČSÚ

Sdružení místních samospráv ČR a hejtmani Libereckého, Pardubického, Plzeňského, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzvali stát, aby podpořil územní samosprávy ve snaze rozhýbat regionální ekonomiku.

Konkrétně navrhli hned několik opatření, která mohou obcím, městům a regionům pomoci. Mezi jinými jde o posílení jejich rozpočtových zdrojů novelou zákona o rozpočtovém určení daní, akceleraci národních i evropských dotací pro samosprávy či pomoc samosprávám při sjednávání nízkoúročených půjček. Výzvu nyní mohou podepisovat představitelé obcí a měst, o její podpoře jednají i další kraje. SMS ČR zároveň pořádá sběr připravených projektů (investic), které samosprávy mohou prakticky ihned realizovat (a to online zde).

Právě v těchto dnech, kdy začíná být zřejmý rozsah dopadů epidemie COVID 19 a souvisejících nutných opatření vlády do rozpočtů rodin, firem, obcí, krajů a státu, bude jedním z rozhodujících faktorů rychlost, s jakou se nám společně podaří dostat českou ekonomiku zase do kondice. Samosprávy v této výzvě deklarují připravenost realizovat své investice, které mohou zásadně pomoci rozhýbat místní ekonomiku v regionech. Jsou rychlé a dosáhnou na ně především místní firmy či živnostníci,“ konstatoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„V naší výzvě deklarujeme, že jsme solidární se státem, jsme si vědomi, jakou krizí procházíme, a chápeme, že v první řadě musí stát provádět opatření na udržení zaměstnanosti a podporu podniku a firem. Nyní již však nastal čas i pro adekvátní podporu našich obcí, měst a regionů, kdy jak v oblasti samosprávami sdílených daní se státem, tak vlastních příjmů očekáváme propad kolem 20 %,“ podotkl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Navrhli jsme hned několik opatření, kterými stát může své samosprávy nyní podpořit. V poslanecké sněmovně je nyní projednávána v prvním čtení novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou navrhuje Zlínský, Pardubický a Liberecký kraj posílit krajské rozpočty zejména pro investice a údržbu do krajských silnic. Právě tyto investice umí kraje realizovat velmi rychle a také státu se tyto rychlé investice vyplatí,“ upozornil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Plzeňský hejtman Josef Bernard poukázal i na další možnosti, které stát může využít. „Velkou výhodou regionálních a lokálních investic vedle podpory regionálních firem a živnostníků je také fakt, že s nimi samosprávy mají dlouholeté zkušenosti. Stát by měl napřít své dotační toky na opatření, která jsou nyní tolik potřebná, jako je podpora opatření proti suchu, obnova krajinných struktur, odpadového hospodářství, zateplení veřejných budov a podobná environmentální opatření.

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek připomněl, že stát může využít i evropské fondy. „Navrhujeme, aby stát ještě ve stávajícím programovacím období přesunul evropské peníze do Integrovaného regionálního operačního programu či Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP). V těchto fondech je připraveno k realizaci množství projektů, na které se prostě jen nedostaly peníze a samosprávy by je mohly realizovat ještě do konce roku.

Předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák uzavřel s tím, že společnou výzvu nyní mohou podpořit i představitelé obcí a měst (a to online zde) a také že SMS ČR nyní od obcí sbírá připravené projekty, které mohou být velmi rychle samosprávami uskutečněny. „Chceme státu na konkrétních datech z území ukázat, že připravené regionální a místní investice nejsou žádnou chimérou, že jde o reálné projekty, které pomohou rozhýbat regionální ekonomiku, zvýší kvalitu života našich občanů, ale pomůžou i životnímu prostředí.“ Stanislav Polčák zároveň upozornil na to, že například v roce 2018 byly celkové investice obcí nejvyšší v historii a dosáhly částky 77 miliard. „Pokud stát samosprávy podpoří, jsou určitě obce a kraje schopny investovat částku na hranici sta miliard, což rozhýbe regionální ekonomiku a pomůže celé společnosti,“ dodal předseda Sdružení místních samospráv ČR.

/zr/

 

 

Dopady pandemie koronaviru na ekonomiku bude řešit expertní tým Národní ekonomické rady vlády (NERV), který se dosud scházel jako neformální poradní orgán premiéra. Vláda schválila návrh vicepremiéra pro hospodářství a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka na obnovení činnosti NERV, rada oficiálně zastřeší a prováže činnost řady nově vzniklých expertních týmů.

NERV bude mít za úkol identifikovat problémy ve fungování ekonomiky veřejného sektoru, konkurenceschopnosti české ekonomiky a připraví doporučení u strategických dokumentů, zejména Hospodářské strategie ČR, založené na dlouho budované vizi Česká republika: Země pro budoucnost,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a dodal: „Tým se zaměří především na opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí a zaměstnanosti, finančního sektoru a veřejných financí, tak, aby stát byl schopen dostát zajišťování poskytování veřejných statků a současně zmírnil negativní dopady propadu reálné ekonomiky.

NERV by měl rovněž vyhodnotit funkčnost nastavených záchranných opatření vlády. Na tomto základě by pak měl navrhnout opatření, která je možné realizovat v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2021, s výhledem na roky 2022 a 2023. Činnost NERV bude v gesci vicepremiéra pro hospodářství Karla Havlíčka, za podpory Úřadu vlády ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Kromě dříve uváděných členů NERVu, byla do tohoto poradního orgánu navržena také ekonomka Ilona Švihlíková, která už je členkou týmu ekonomů v rámci Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).

NERV, který bude pod úřadem vlády a místopředsedou vlády pro hospodářství bude pod sebou koncentrovat ostatní expertní skupiny v resortech včetně ekonomické pracovní skupiny na ÚKŠ. Taky proto ve vládním NERV mají být i lidé z těchto skupin, například Jan Švejnar, Štěpán Jurajda či výše zmiňovaná Ilona Švihlíková. Hospodářská politika musí být řízena z jednoho místa, z vlády. Ale bude mít řadu pracovních skupin,“ doplnil vicepremiér Karel Havlíček.

ZE KTERÝCH OSOBNOSTÍ NERV SESTÁVÁ?

Vláda jmenovala následující členy Národní ekonomické rady vlády:

* Tomáš Salomon - generální ředitel a předseda představenstva, Česká spořitelna;

* Jan Juchelka - generální ředitel a předseda představenstva, Komerční banka;

* Miroslav Singer - hlavní ekonom Generali CEE Holding, bývalý guvernér ČNB;

* Vladimír Dlouhý - prezident Hospodářské komory ČR;

* Jan Švejnar - ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku, Kolumbijská univerzita v New Yorku;

* Štěpán Jurajda - profesor CERGE-EI, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace;

* Daniel Beneš - předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ;

* Bohdan Wojnar - člen představenstva, Škoda Auto;

* Petr Jonák - ředitel vnějších vztahů, Coca-Cola;

* Miroslav Zámečník - nezávislý ekonom, bývalý zástupce České republiky ve Světové bance;

* Lukáš Kovanda - hlavní ekonom Czech Fund;

* Tomáš Sedláček - ekonom ČSOB, vysokoškolský pedagog;

* Daniel Prokop - sociolog PAQ Research, Fakulta sociálních věd UK;

* Jakub Havrlant - zakladatel a generální ředitel Rockaway Capital;

* Ladislav Bartoníček - předseda dozorčí rady O2 Czech Republic;

* Ilona Švihlíková - ekonomka, členka týmu ekonomů Ústředního krizového štábu.

/tz/*

Ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá v následujících měsících představit novelu zákoníku práce s úpravou sdíleného pracovního místa. To by mělo pomoci usnadnit vstup na trh práce rodičům s malými dětmi, zdravotně postiženým či lidem staršího věku, zaměstnavatelům pak řešit problém s nedostatkem zaměstnanců. Odboráři novelu kvitují z důvodu flexibility, kterou zaměstnancům přinese. Zástupci malých a středních podniků ji však údajně spíše využívat nebudou, a to z ekonomických důvodů. Odborníci poté upozorňují na případné zvýšení administrativy.

I přesto, že Česko zaznamenává rekordně nízkou nezaměstnanost, která podle údajů Úřadu práce ČR dosáhla ke konci loňského roku 3,1 procenta a v evidenci bylo celkem 231 534 uchazečů o práci, má část nezaměstnaných problémy najít pracovní uplatnění. Nejčastěji to jsou rodiče s dětmi, zdravotně postižení a také starší lidé. Řada firem zároveň často akcentuje nedostatek pracovních sil. S řešením přichází resort práce v podobě novely takzvaného job sharingu. „Sdílené pracovní místo reaguje na to, že mnoho lidí dnes nemůže vzhledem k osobnímu životu či zdraví přijít do práce a strávit v ní 8 až 12hodinovou pracovní směnu od pondělí do pátku,“ uvedla za Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Barbara Hanousek Eckhardová. Podle ní má tato forma umožnit větší skloubení pracovního a osobního života a zaměstnavatelům minimalizovat negativa kratších úvazků, kterými jsou vyšší náklady i větší administrativa.

Návrh novely zákoníku práce původně ministerstvo plánovalo předložit na jednání vlády v průběhu února. Termín však bude podle informací tiskového oddělení nejspíše posunut v řádu měsíců. Základem sdíleného pracovního místa bude dělení jedné pracovní pozice zpravidla mezi dva pracovníky. Smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bude muset mít písemnou podobu. Zaměstnanci si mezi sebou rozvrhnou náplň práce a určí si čas, kdy budou do zaměstnání chodit. Rozvrh pak předloží s týdenním předstihem ke schválení nadřízenému.

Na první pohled jednoduchý a efektivní systém. Jiný názor má však Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta nevidí problém v uzákonění institutu, ale zájem ze strany firem prý bude nízký, a to z ekonomických či organizačních důvodů. „Sdílené místo malým a středním podnikům určitě nijak zásadně neprospěje, tedy za současně daných podmínek,“ uvedla generální ředitelka Asociace Eva Svobodová. Podle ní není tento typ úvazku pro podnikatele žádným benefitem, spíše naopak. „Jde o obdobu polovičních úvazků, které nepředstavují poloviční náklady na zaměstnance, ale spíše sedmdesátiprocentní,“ doplnila.

Připravovanou právní úpravou se zabývá také řada odborníků, kteří nejsou zásadně proti, ale vidí v záměru MPSV rizika. „V současné době se řada firem potýká s velkou administrativní zátěží, která je vyžadována ze strany státu. Sdílené pracovní místo by mohlo řadě podnikatelů pomoci, ale otázkou je, zda tento nový model nepřinese více administrativy a vyřizování,“ okomentoval Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P.  Je podle něj důležité, aby firmám papírování obecně ubývalo, a nikoli naopak.

 

Úpravu zákoníku práce bedlivě sledují zástupci zaměstnanců, kteří se k ní rovněž mají možnost vyjádřit v rámci Rady hospodářské a sociálního dohody ČR. Ti v návrhu MPSV vidí jednu z dalších flexibilních forem zaměstnávání, která zpružní pracovní trh. Je dobré, že si zaměstnanci rozhodnou, kdy do práce budou chodit, a tomu přizpůsobí i osobní život,“ uvedla tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jana Kašparová. Nevýhodou ale podle ČMKOS může být to, že zaměstnanci vzájemně přebírají odpovědnost. Těžko pak také odhadovat situace, kdy oba zaměstnanci například onemocní.*

/zr/

 

Nezaměstnanost v Česku v minulém měsíci opět klesla, a to na 6,3 %, volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé podle Úřadu práce ČR 114 826, což je nejvíce od října 2008. Firmy stále obtížněji hledají potřebné zaměstnance, proto je velmi důležité, aby inzeráty, jimiž se snaží potenciální zaměstnance oslovit, obsahovaly především údaje, které lidi zajímají. Anketa pracovního portálu Profesia.cz se tentokrát zaměřila na to, co lidi nejvíce zajímá v pracovních nabídkách.


„I když je těžké generalizovat, protože každý obor a úroveň pozice mají svá specifika, dobře napsaný pracovní inzerát by měl splňovat několik požadavků: především by mělo být na první pohled jasné, na jakou pozici firma pracovníky hledá a jaké požadavky by měli splňovat,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Pohled ze strany uchazečů o práci se ale poněkud mění – lidem stále více záleží na tom, jakou pověst má firma, pro kterou pracují.“

V anketě na serveru Profesia.cz návštěvníci stránek odpovídali na otázku: „Která informace je pro vás nejdůležitější v inzerátu nabízejícím práci?“ Překvapivě nejvíce respondentů – 34 % odpovědělo, že je to renomé, tedy „značka“ zaměstnavatele. Za důležité samozřejmě také považují informace o platových podmínkách a benefitech – ty preferovalo 25 % respondentů. Velmi podobné jsou preference u dalších údajů. Za nejdůležitější považovalo údaje o typu pracovního poměru 15 %, náplni práce a pravomocech 14 %, a informace o vzdálenosti pracoviště 12 % návštěvníků stránek.

Správně formulovat inzerát s nabídkou práce není jednoduché. Jinak je třeba oslovit absolventy, jinak zkušené pracovníky s praxí. Jiným způsobem se inzerují dělnické profese, jinak je třeba specializované odborníky, odlišným způsobem inzerovat manažerské pozice. „U mnohých profesí drasticky sníží počet reakcí anglické pojmenování pozice, ale například v IT nebo u vyšších manažerských postů je to naopak žádoucí. Informace o platových podmínkách přiměje odepsat na inzerát o 52 % více uchazečů, ale například v IT oblasti jsme zaznamenali, že zájemci častěji reagovali na nabídky, u nichž platové podmínky zveřejněny nebyly,“ uvádí zkušenosti z praxe Zuzana Lincová a dodává: „Protože chceme být víc než pouhý pracovní portál, firmám, s nimiž spolupracujeme, nabízíme i odborné poradenství a podporu při realizaci jejich cílů v oblasti HR – pomoc při specifikaci dlouhodobých i krátkodobých cílů, formulaci požadavků, nebo živý kontakt prostřednictvím odborných konferencí a veletrhů.“

/TZ/

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down