Na slavnostním galavečeru České advokátní komory v Brně byly dnes večer v pěti odborných kategoriích už popatnácté uděleny tituly Právník roku. V kategorii Správní právo prestižní titul získala advokátka z Mohelnice na Šumpersku Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová.

Vítězkou kategorie Správní právo soutěže Právník roku 2019 byla dnes večer v Brně prohlášena Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová. Její jméno stojí za významnými soudními rozsudky a v tomto oboru i přednáší a publikuje. Jak v té souvislosti na dnešním galavečeru pořádaném Českou advokátní komorou rovněž zaznělo,  Jana Zwyrtek Hamplová dosud zachránila obcím a městům téměř půl miliardy korun před vrácením či krácením dotací, které chtěl stát zpátky. Jana Zwyrtek Hamplová však zastupuje i jiné veřejnoprávní subjekty, zejména v oblasti dotací a veřejných zakázek.

Vysoký respekt si postupem let získala i za další aktivity. V roce 2007 založila vzdělávací projekt MUNICIPAL, který nabízí praktické a srozumitelné vzdělávání pro právní laiky - starosty a další zastupitele obcí a měst z celé republiky. Jejími přednáškami, semináři a konferencemi tak během uplynulých let prošly tisíce zastupitelů.

Jana Zwyrtek Hamplová se poměrně často velmi kriticky vyjadřuje k bezdůvodné kriminalizaci starostů a dalších volených veřejných funkcionářů obcí a měst, které u soudů rovněž úspěšně zastupuje. Z těchto kauz v posledním roce stačí připomenout zproštěné zastupitele a starostu města Postoloprty či starostu města Kroměříže.

Jana Zwyrtek Hamplová ve svém děkovacím projevu poděkovala porotě soutěže za to, že si povšimla její práce, protože oceněná advokátka se hodně často pohybuje "dole", v obcích a městech. Poděkovala i obcím a městům, které se nebály už v začátcích její  praxe svěřovat jí hodně těžké kauzy, u nichž Jana Zwyrtek Hamplová přicházela s odvážnými nápady na jejich řešení. "Prostě nebály se se mnou do toho jít, a díky tomu dnes také zde stojím. Protože bez odvahy naše práce nejde," poznamenala oceněná advokátka z Mohelnice.

Jana Zwyrtek Hamplová poděkovala rovněž svým blízkým a svým spolupracovníkům. "Bez nich by to totiž nešlo. Dělají mně perfektní servis doma i v práci, i v těžkých životních situacích, ve kterých jsem se ocitla," konstatovala Jana Zwyrtek Hamplová.

Jak dále uvedla, cena, kterou dnes obdržela, je pro ni velice motivující - a jistě i pro jejího přítele a její tým, který se slavnostního galavečera s ní zúčastnil.

"Jako advokátka, která se věnuje už dvacet let samosprávě, mám výhodu - ať se mně kdykoliv a kdekoliv cokoliv stane, zaťukám na radnici  a vím, že mně tam pomohou. Je to super věc," poznamenala v závěru na odlehčení svého projevu.

Jana Zwyrtek Hamplová je i stálou spolupracovnicí Moderní obce a dlouholetou členkou její redakční rady. Od začátku letošního roku na stránkách Moderní obce v rubrice Legislativa běží její nový seriál Stovky otázek a odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje. Jeho druhé pokračování naleznete v únorovém vydání Moderní obce, které se bude z tiskárny expedovat ke čtenářům už na začátku příštího týdne.*

Srdečně Ti, milá Jano, za celou redakci k dnešnímu významnému ocenění Tvé práce pro města a obce gratulujeme!

/red/

Záznam celého dnešního galavečera v Brně, na němž byly uděleny tituly Právník roku 2019, najdete na: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=18624. Předání ceny Janě Zwyrtek Hamplové tam můžete sledovat od 37. minuty.

 

 

 

V pořadí dvanáctá letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR mapuje charakteristiky místních zastupitelů v České republice s ohledem na jejich vzdělání, věk, pohlaví a předchozí profesi a hodnotí, jak se profil zastupitele mění v závislosti na velikosti obce.

Výdaje měst a obcí v České republice loni dosáhly přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Za výdaje nesou plnou odpovědnost místní zastupitelé: Odpovídají za hospodaření, rozpočty, peněžité fondy, správu nemovitostí, obecní školy nebo obecní policii. Při velkém rozsahu jejich odpovědnosti a kompetencí je důležitá otázka, kdo tito zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace, a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí.

Místním zastupitelům je proto věnována další letošní studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. „Studie se detailně věnuje způsobu obsazování míst v zastupitelstvech měst a obcí, včetně pozic starostů, kteří do těchto pozic musí projít volební soutěží. Zvláštní pozornost analýza věnuje otázce, jaký výběr kandidátů mají voliči ve městech a jaký na vesnici,“ říká její autor a výzkumník IDEA Ján Palguta.

Vzdělání kandidátů i jejich profesní zkušenosti jsou nadprůměrné

Z analýzy dat Českého statistického úřadu týkající se 233 tisíců kandidátů do zastupitelstev obcí a měst a 62 tisíců zastupitelů vyplynulo, že do voleb v ČR obecně vstupují vzdělanější kandidáti, než je průměr populace: Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí mezi kandidáty je 27,4 procenta, což je téměř dvojnásobek podílu populace s VŠ titulem u populace starší 29 let.

Dalším zajímavým zjištěním je, že demokratickými volbami dochází k dalšímu pozitivnímu výběru zastupitelů. Mezi zvolenými členy zastupitelstva je o 23 % více vysokoškolsky vzdělaných jedinců a o 39 % více manažerů nebo kvalifikovaných odborníků než mezi kandidáty.

Klíčový poznatek: atomizované Česko

Klíčovým zjištěním studie však je, že s klesající velikostí daného sídla výrazně klesá intenzita volební soutěže. Zatímco v obcích a městech s 10 až 20 tisíci obyvateli soutěží o jedno místo zastupitele v průměru 8,8 kandidáta, v obcích a městech do 1000 obyvatel je to v průměru pouze 2,2 kandidáta.

Jedním z důvodů je podle autorů studie to, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu. Devadesát procent českých obcí a měst má méně než 2000 obyvatel (v průměru pouhých 1640  obyvatel na jedno sídlo), což značí, že průměrná velikost českých sídel je nejnižší ze zemí OECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD.

Pro srovnání: V rámci OECD má nejvyšší průměrný počet obyvatel municipalit Jižní Korea, Velká Británie a Irsko – všechny nad 100 tisíc obyvatel, což vypovídá o tom, že samosprávné jednotky v těchto zemích jsou upořádány na zcela jiné bázi.

Atomizovaná správní obecní struktura ovšem přináší i řadu výhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místního obyvatelstva a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. Jak ovšem autoři studie tvrdí, v ČR je atomizace tak veliká, že přináší i významné nevýhody. Mezi ně patří – kromě malé konkurence při výběru kvalifikovaných kandidátů do zastupitelstev a na funkce starosty a místostarosty v malých obcích -- především vyšší administrativní náklady v důsledku multiplikace nejrůznějších náročných agend nebo omezení obcí vyplývající z omezených investičních kapacit.

Sídelní struktura v ČR může představovat významnou limitaci pro kvalitu i efektivitu veřejné správy. U nízkého počtu volebních kandidátů můžeme na základě statistik vyloučit, že by šlo pouze o důsledek jiné demografické struktury obyvatelstva. Je zřejmé, že pro celkové zhodnocení nákladů a výnosů atomizace státní správy je třeba dalšího výzkumu, který se podrobněji zaměří na další aspekty fungovaní obcí,“ uzavírá Ján Palguta.*

Studie s názvem Kdo je váš starosta: volební soutěž a charakteristiky zastupitelů v ČR je volně ke stažení na: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_12_2017_Kdo_je_vas_starosta.pdf.

/zr/

Na ilustračním snímku:

Radnice v Jeseníku (Olomoucký kraj)

Foto: Ivan Ryšavý

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down