Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo lednové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Davida Šimka, starosty města Svitavy, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu. K lednovému vydání Moderní obce náleží i speciální třicetišestistránková příloha, která představuje všechny projekty, které byly přihlášeny nebo nominovány do loňského ročníku soutěže Komunální projekt roku 2019.

V lednovém vydání Moderní obce však najdete i další zajímavé texty. Začíná tam mimo jiné nový seriál advokátky Jany Zwyrtek Hamplové nazvaný Stovky otázek bez odpovědí aneb Jak řešit situace, které zákon o obcícch výslovně neupravuje.

Určitě si nenechte ujít ani závěr jiného seriálu z pera Jiřího Hrubého, vedoucího odboru sociálního zabezpečení Kanceláře veřejného ochránce práv. Ve svém třextu se zabývá kritérii pro posouzení zákonnosti opatření obecné povahy o vyhlášení "bezdávkové zóny".

Pochopitelně ani tentokrát nemůže v Moderní obci chybět téma připravovaného stavebního zákona. V lednovém čísle se k němu velice zevrubně (a kriticky) vyjadřuje starosta města Postoloprty Zdeněk Pištora.

V rubrice Kauza se zabýváme aktuálními úvahami o možných změnách rozpočtového určení daní. Nad jednou požadovanou změnou - zastropováním příjmů z RUD pro čtyři největší města - se v rubrice Polemika střetli poslankyně Věra Kovářová, místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, a poslanec Martin Baxa, primátor města Plzně.

Nepochybně zaujme i text náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavly Katzové, která komentuje reformu financování regionálního školství, která odstartovala letos 1. ledna.

V rubrice Spektrum si přečtěte ohlédnutí za sérií seminářů pořádaných loni v září, říjnu a listopadu Českou advokátní komorou, Nejvyšším státním zastupitelstvím ČR, Svazem měst a obcí ČR a Sdružením místních samospráv ČR od názvem Zastupitel v právu. Pro mnohé čtenáře budou možná překvapením slova nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který připustil, že "moc nevíme, jak to na obcích skutečně chodí, máme to jen vyčtené ze zákonů".  V té souvislosti uvedl, že se zkusí domluvit se dvěma státními zástupci a vyslat je na stáž - jednoho do velkého města, druhého na malou obec, aby se detailněji seznámili se složitostí právního prostředí, v němž se zastupitelé - většinou právní laici - musí pohybovat. Tito státní zástupci by následně mohli metodicky působit do celé soustavy státního zastupitelství.

A protože z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují, činíme tak i nyní.

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady:  "České ekonomika i nadále naráží na bariéry na trhu práce, který stále vykazuje znaky přehřívání. Tempo růstu objemu mezd a platů má sice letos klesnout ze 7,4 na 5,9 procenta, přičemž míra nezaměstnanosti podle odhadu vzroste o 0,2 procentního bodu na 2,2 %, ale převis volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci bude i nadále přetrvávat.

Města a obce tuto skutečnost pocítí především pří plánování a realizaci investic. Dodavatelské subjekty se totiž budou i nadále potýkat s nedostatkem kapacit, což se nepříznivě projevuje na délce dodacích lhůt. Starostové tak musí i pro rok 2020 počítat se zvýšenou pravděpodobností výskytu prodlev v realizaci investičních projektů."

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: "Ukazuje se, že ve všech velikostních skupinách obcí mají ty s dluhem vyšší příjmy na obyvatele než ty, které dluh nemají. Vyplývá z toho, že půjčku si berou obce se spíše vyššími příjmy než ty, které mají příjmy nižší. Takže přijetím půjčky obce nekompenzují nižší příjmy, nýbrž hledají dodatečné prostředky na rozvoj obecní infrastruktury a na zlepšení podmínek života svých obyvatel."

* Luděk Tesař, ekonom: "Mé úvahy k změně RUD založené na dvacetileté zkušenosti spoluautora RUD jsou následující:

  1. rozšířit spektrum sdílených daní o daně spotřební, tím se ještě více sladí vývoj příjmů státu a obcí;
  2. sladit koeficientů statutárních měst tak, aby Praha, Brno, Ostrava a Plzeň tolik nevyčnívaly – k tomu pro zaplacení velké části této operace využít;
  3. zavedení plného sdílení daně z hazardu, čímž by se uhradilo částečně sladění koeficientů pro statutární města a odstranila by se nespravedlnost a velké rozdíly u obcí s a bez výnosů z hazardu; zároveň by se zamezilo negativním dopadům na státní rozpočet;
  4. přesunout příspěvky na přenesený výkon státní správy do rozpočtového určení daní po úspěšném vzoru přesunu příspěvků na žáky do RUD (k němuž došlo v roce 2013 – a osvědčilo se to); zavedly by se podíly podle velikosti správních obvodů a úrovně přeneseného výkonu (I,II, III) – tím by se utnula jednou provždy diskuse nad tím, kdo koho dotuje koho – jestli stát obce nebo obce stát;
  5. zrušit většinu dotací pro obce a kraje a rozpustit je do RUD; obce si na investice rády velmi levně půjčí, když budou mít záruky vyššího příjmu v rámci RUD a nad zmizením dotací bude plakat jen Evropská unie a její komise, lobbystičtí nohsledi a podivné dotační firmy – jsem přesvědčen o tom, že většina obcí by tomu zatleskala."

* Petr Bartoň, ekonom: "Parametrizace zákona o RUD není optimální ani ve vztahu k různosti služeb, které různá města zajišťují. V podstatě jediný prvek, který řeší extra služby velkých měst (jež využívají lidé z okolních regionů – jako divadla či galerie), jsou takzvané přepočítací koeficienty, podle nichž má jeden Brňan, Ostravan či Plzeňan hodnotu 2,3 běžného obyvatele, a jeden Pražan dokonce 4 běžných obyvatel. Takto vyjmenovaný arbitrární seznam je nefér nejen vůči pátému největšímu městu (Liberci), ale podle odborné literatury může též porušovat Směrnice EU o státní podpoře. Jmenovitý výčet měst, na něž se uvedené koeficienty vztahují, vlastně zakládá stav, jako bychom měli například zákon, že dotace na dopravu může dostávat jen firma s písmeny Č a D v názvu.

Hádky o zvláštních koeficientech se stále vedou o to, jestli je čtyřnásobek pro Prahu moc nebo málo za extra služby. Téměř nikdo však neřeší, že kvůli našim „rakousko-uherským“ zákonům o policejní adrese a kvůli složitosti její změny dnes u nás málo lidí skutečně bydlí na své oficiální adrese. V Praze je tento nesoulad samozřejmě největší: Namísto pro výpočet vykázaných 1,3 milionu lidí žije v hlavním městě –podle expertních výpočtů platformy 4CT – reálně nejspíše 1,6 milionu lidí. Potom veškerá parametrizace podle počtu oficiálních obyvatel samozřejmě postrádá smysl."

* Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv: "Po slovenském vzoru například žádáme, aby s ohledem na stárnutí české populace bylo do RUD zařazeno nové kritérium – počet seniorů nad 65 let s trvalým pobytem na území obce, a to s vahou 5 % v RUD. Sdílení daní mezi stát a obce by mělo obsahovat rovněž solidární část, kdy by například 1 % celkového inkasa sdílených daní sloužilo na podporu strukturálně postižených regionů a obcí."

* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR: "Za rok 2018 jsme v obcích a městech rozumně proinvestovali a více než stát, bezmála 100 mld. Kč, a to z 80 % dokonce z vlastních zdrojů. Máme připravenu řadu projektů, které nejsou spolufinancovatelné z národních zdrojů či EU. Jde především o infrastrukturní stavby v malých obcích, a těm na účtech potřebné miliony opravdu neleží. To je hlavním důvodem našich snah posílit obecné rozpočty, aby samosprávy dokázaly uskutečňovat své projekty a ufinancovaly stále se zvětšující nároky na pokrytí potřeb občanů, především v sociální oblasti.“

* Veronika Vrecionová, předsedkyně Spolku pro obnovu venkova: „Kromě samotného procenta, které na sdílených daních připadá obcím, debatujeme i o jednotlivých parametrech, mezi něž bezesporu patří zohlednění počtu seniorů v obci. Důvodem je mimo jiné neustále narůstající agenda, kterou na obce stát uvaluje, aniž by ji finančně kompenzoval. V řadě činností navíc vláda v posledních letech selhává a obce tyto činnosti musí kompenzovat na vlastní náklady. Například v oblasti vzdělávání často obce vydávají na platy učitelů více, než jim stát hradí, aby byly jejich školy vůbec schopné kvalitní učitele přilákat. Vydávají také značné prostředky na sociální služby, jejichž financování stát omezuje atp.“

* Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy: „V Praze vzniká 25 % HDP, z rozpočtového určení daní získáváme pouze 7 % z celkového výběru daní. Z mého pohledu jde tedy o nesmyslný návrh Sdružení místních samospráv, podpora regionů by neměla jít na úkor měst, která jsou motorem ekonomiky a centrem inovací. Naopak problém vidím v tom, že evropské dotace byly místo smysluplného rozvoje regionů použity na soukromá hnízda oligarchů... ...Praha zajišťuje mnoho funkcí pro obyvatele Středočeského kraje, které dotuje z financí, jež dostává od státu »na hlavu« každého obyvatele Prahy. S ohledem na to, že městská hromadná doprava je dotována ze 75 % městem, tak na každého mimopražského uživatele MHD pražský dopravní podnik doplácí ze své kasy. Obdobný problém je například i ve školství.“

* David Šimek, starosta Svitav: "Jako předseda Školské komise SMO ČR spolu s kolegyněmi a kolegy v komisi aktuálně řeším financování školství a zejména nepedagogických pracovníků. Jednal jsem s ministrem školství o možnosti podpory lyžařských školních výcviků. Svaz měst a obcí ČR podporuje cestu, že by stát měl uvolnit více peněz do ostatních neinvestičních výdajů na vzdělávání (ONIV), které dává školským zařízením. Aktuálně dává 1136 Kč na žáka, naším zájmem je, aby tento příspěvek byl vyšší a škola z něj mohla hradit lyžařské a hlavně plavecké výcviky. Pan ministr slíbil, že letos by rád udělal novelu školského zákona, která by umožnila změnu pravidel čerpání této položky a od roku 2021 by rád navýšil rozpočet na ni z 2,1 miliardy na 3 miliardy korun, což vychází v průměru 2000 korun na žáka."

* Pavla Katzová, náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy: "Od letošního ledna začínají být finance rozdělovány podle podmínek každé konkrétní školy. Pro jednotlivé typy škol a školní družinu je stanoven maximální počet hodin výuky hrazený ze státního rozpočtu. Peníze jednotlivým školám bude rozepisovat přímo Ministerstvo školství na základě výkazů, které školy vyplňovaly k 30. září 2019."

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: "Život přináší i různé jiné příběhy – například dlouhodobou nemoc místostarosty, kterého nechtějí kolegové z toho důvodu odvolat, ale chtějí za něj na určitou dobu „náhradu“. Nebo když zastupitelé chtějí dát pravidla jednomu z kolegů, který tzv. nemá rozum, a na každém zasedání vystupuje až stokrát apod. Jak na to se vám pokusíme také poradit.

- Když nevím, ptám se. Přestože jsme v úvodu napsali, že stanoviska a metodiky Ministerstva vnitra ČR (a dalších ministerstev) nejsou závazné, jsou důležité pro jednu věc – pokud nevíme a zeptáme se – a oni nám odpoví, nemůže nám pak nikdo v budoucnu zazlívat, že jsme se řídili stanoviskem odborného správního orgánu. Tedy jde o další prvek prevence odpovědnosti. Tedy stanovisko ministerstva je důležitý prvek onoho „alibi“ do budoucna, že jsme udělali vše, co jsme mohli, abychom se dopátrali správného řešení. Proto pokud nevíme – ptejme se, tím nemůžeme udělat nikdy chybu. Podstatné je, abychom dokázali položit otázku na základě pravdivě popsané situace, nikoli zavádějícím způsobem.

Dokumentujme to opět na případu Ferrari. Pokud bychom se zeptali Ministerstva vnitra ČR, zda může zastupitelstvo rozhodnout o nákupu movité věci – osobního služebního automobilu, ministerstvo samozřejmě odpoví, že zastupitelstvo tak rozhodnout může.

Kdybychom se však zeptali, zda může zastupitelstvo rozhodnout o nákupu movité věci – osobního automobilu ferrari za 10,2 mil. Kč jako služebního vozu starosty města, ministerstvo nás nepochybně důrazně upozorní na ustanovení o hospodárnosti apod.  Tedy i ptát se je nutné objektivně.

- Když nevím a nechci se ptát ministerstva, povolám advokáta. Řada obcí a měst má zábrany ptát se přímo ministerstva, a to ze dvou důvodů:

– nechtějí svou nejistotu „odhalovat“, aby náhodou nevyvolaly samy proti sobě kontrolu apod.;

– chtějí názor nikoli úřednický, ale více „svobodný“.

Pak mají svou roli v rámci generální prevence advokáti. Proč? Jsou to osoby, které jako jediné v rámci ČR mohou dávat právní stanoviska v rámci své soukromé praxe, nikdo jiný toto oprávnění nemá (podobnou roli by mohlo sehrát snad pouze stanovisko z akademické obce – z některé právnických fakult), a proto názor někoho jiného nemůže vyvolat ty důsledky, které identifikoval už před několika lety Nejvyšší soud ČR (19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010): „Jestliže se laické osoby spolehnou na právní rady advokáta jako osoby práva znalé, aniž by zde byly nějaké konkrétní okolnosti, ze kterých by mohly usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění.“ Jinými slovy řečeno, pokud jsme postupovali tak, jak nám advokát poradil, nemůže být vůči nám vyvozována odpovědnost."

* Libor Šebestík, zástupce ředitele Městské policie Prostějov: "V příštích letech chceme realizovat více mobilních kamerových jednotek a využívat je podle požadavků při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Jedním z dalších cílů je vyřešit zcela nezávislé napájení (např. využitím solárních panelů). Potenciální zájemcům o vlastní mobilní jednotky, postavené na základě výše uvedené technologie, doporučujeme provést realizaci pouze se šifrovaným přenosem do vlastní sítě a na vlastní záznamové úložiště, zejména z důvodu ochrany přenášených dat podle požadavků GDPR a MV ČR. Je také třeba vyjednat optimální finanční podmínky s operátorem pro poskytování neomezeného datového připojení a přidělování pevných IP adres v rámci poskytnuté virtuální sítě."

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: "Problémem řady organizaci spojeným s řízením lidí je nerovnováha mezi říze­ním a vedením. Převaha vedení nad řízením je často problémem menších a začínajících organizací. Jejím důsled­kem je kult osobnosti vedoucích představitelů organizace a chaos při jejím řízení. Nerovnováha v neprospěch vedení, která je v praxi častější a postihuje především organizace větší a starší, vytváří naopak krátkozrakost, strnulost a byrokracii, nízkou odpovědnost a především neschopnost reagovat na změny; jejím průvodním rysem je i nedostatečná motivace a iniciativa zaměstnanců."

* Jiří Hrubý, Kancelář veřejného ochránce práv: "dokud správní soudy či Ústavní soud neposkytnou svojí judikaturou konkrétnější vodítka k posuzování zákonnosti a ústavnosti postupu pověřených obecních úřadů při vyhlašování opatření, měly by se tyto správní orgány zdržet alespoň zjevných excesů.

Prvním z nich je vyhlašování opatření na území celého města, aniž by byl prokázán zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů v jednotlivých oblastech. Takový postup se zjevně míjí s úmyslem zákonodárce, který formulací „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ rozhodně neměl na mysli, že oblastí může být území celého města.

Ze samotné právní úpravy a principů, které je při vyhlašování opatření třeba dodržet (zejména princip proporcionality), je zřejmé, že pověřený obecní úřad musí vždy zvažovat skutečné dopady a nezbytnost samotné regulace opatřením obecné povahy. Měl by si vždy zodpovědět otázku, zda je vydání opatření obecné povahy způsobilé dosáhnout snížení výskytu sociálně nežádoucích jevů a eliminace „obchodu“ s chudobou. Měl by také zvažovat dopady opatření na jednotlivé cílové skupiny a zvolit takový postup, který zasahuje do práv dotčených osob co nejméně."

* Zdeněk Pištora, starosta města Postoloprty: "Záměr nového stavebního práva tak, jak je nyní předložen, se zaštiťuje zkrácením praktických lhůt pro vyřizování povolování staveb – toto je však jen laciné mediální zdůvodnění a „mediální masáž veřejnosti“, výsledek bude přesně opačný.

Navrhovaná centralizace je projevem autoritativních a diktátorských režimů. Jinak řečeno, je zde patrná snaha o odebrání samostatného rozhodování obcí.

Stávající systém zajišťuje potřebnou dostupnost veřejnosti, jak vzdáleností ze všech míst správního území, tak znalostí místních poměrů.

Provádění pokusů je pro vědecké pochopení světa nezbytné, ale neprovádění hazardních pokusů na celém státě a na prostých občanech! Úspěšná věc se aplikuje, až po úspěšném zkušebním provozu.  Je třeba vytvořit zkušební ověřovací model tohoto hazardního projektu a teprve po nezpochybnitelném úspěšném vyhodnocení jej případně aplikovat na celý stát."

* Zuzana Adamcová, kolektivní systému zpětného odběru elektrozařízení EKOLAMP: „V případě České republiky se zjistilo, že v podstatě 100 procent testovaných elektrozařízení, nabízených do ČR prostřednictvím zahraničních e-shopů, nedodržuje zákonné environmentální povinnosti. To znamená, že nová elektrozařízení jsou prodávána bez toho, aby se jejich výrobci či dovozci jakýmkoliv způsobem zapojili do systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Dále za tyto produkty není při prodeji často ani uhrazena daň z přidané hodnoty. A jelikož se jedná o výrobky, které jsou doručovány ze zahraničí přímo konečnému spotřebiteli, není v řadě případů ani testována bezpečnost těchto výrobků, obsah nebezpečných látek a podobně. V zemích jako je Francie, Anglie nebo Německo je už více než 15 procent všech prodaných elektrozařízení dodáno spotřebitelům přes zahraniční e-shopy, aniž by bylo zajištěno, že výrobci nebo dovozci těchto produktů budou řádně zapojeni do jejich sběru a recyklace. V České republice se zatím jedná „pouze“ o nižší jednotky procent, ale i zde bude toto číslo nepochybně růst. Česká republika je zatím s řešením tohoto problému pozadu.“*

/rš/

Lednové vydání Moderní obce si můžete přečíst v digitální podobě na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec, nebo si tištěnou Moderní obec můžete předplatit na: https://www.profipress.cz/predplatne/.

Věcný záměr nového stavebního zákona, který má zjednodušit a zefektivnit stavební legislativu, schválila na svém včerejším jednání vláda. Na tento krok vlády obratem negativně reagovaly jak Svaz měst a obcí ČR, tak Sdružení místních samospráv ČR.

Jak včera uvedl vládní web https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-udelala-dalsi-krok-k-priprave-statniho-rozpoctu-na-rok-2020--dokoncuje-i-rekodifikaci-stavebniho-prava-174653/ , kabinet Andreje Babiše učinil další zásadní krok k rekodifikaci stavebního práva. Vláda totiž schválila věcný záměr nového stavebního zákona, jehož cílem je zjednodušit a zásadně zrychlit stavební řízení. Ve smyslu tohoto věcného záměru má vzniknout jednotná soustava státních stavebních úřadů po vzoru finanční správy. Stavebník by si měl povolení ke stavbě vyřídit v jednom řízení, s jedním vydaným rozhodnutím.

Součástí rekodifikace má být také reforma veřejné správy na úseku územního plánování. Návrh novely počítá také se zachováním možnosti vyjádření dalších dotčených subjektů, nemělo by ale už být možné stavební řízení blokovat podáváním opakovaných stížností. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní urychleně připraví parafované znění zákona. Jeho návrh má vládě předložit do 31. ledna 2020. Nová legislativa by měla být poslána do Parlamentu ČR v první polovině roku 2020.

„Projednat a prosadit takto radikální změnu současného stavu legislativy v oblasti stavebnictví je velmi složité a hledání kompromisů obtížné, je to ale také nesmírně důležité pro další rozvoj České republiky. Ráda bych poděkovala všem resortům a dalším organizacím a institucím za vstřícný a konstruktivní přístup při přípravě a projednání návrhu věcného záměru,“ okomentovala návrh novely ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Ministerstvo pro místní rozvoj rovněž dále upřesnilo, že podle schváleného věcného záměru mj. bude vedeno pouze jedno řízení, na jednom úřadu, s jediným výsledným rozhodnutím, a to s cílem zahájení realizace stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby, včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí a soudního přezkumu. Změny zákona nemají být důležité a významné jen pro velké investory v různých segmentech výstavby, ale pro všechny obyvatele ČR, kteří na ně čekají již déle než dvacet let.

REAKCE SVAZU MĚST A OBCÍ ČR: HLUBOKÉ ZKLAMÁNÍ

Vláda ČR nepřihlédla k našim připomínkám a ke kompromisnímu návrhu, který spočíval ve sloučení pouze dotčených orgánů státní správy a ponechání stavebních úřadů na radnicích. Členská základna našeho svazu zásadně nesouhlasí s vyjmutím stavebních úřadů ze smíšeného modelu veřejné správy. Jde o zcela nesystémový krok, jehož výsledkem bude pouze chaos a nejistota. Nezbývá nám než se spolehnout na zdravý rozum poslanců a senátorů, kteří snad naše konstruktivní výtky vyslyší a kompromisní návrh podpoří,“  včera v reakci na tento čin vlády konstatoval předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.

Zásadně nesouhlasíme se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu, nesouhlasíme ani s argumentací, že se tím vyřeší systémová podjatost. Obecní stavební úřady nikdy nebyly těmi, kteří zdržovaly stavební řízení, problém ležel vždy ve stanoviscích tzv. dotčených orgánů, kterých se do jednoho stavebního řízení musí vyjádřit až 45,“ navázala na jeho slova výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková a dodala: "Na všech letošních krajských svazových setkáních podepsali přítomní starostové petici proti navržené institucionální změně, kterou je zřízení Nejvyššího stavebního úřadu.“

Ke schválení věcného záměru nového stavebního zákona vládou se vyjádřil i starosta města Postoloprty na Lounsku Zdeněk Pištora, jenž uvedl:  „Předložený a nyní i schválený záměr je dalším přispěním k vylidňování menších měst, která ztrácejí morální, věcnou a finanční schopnost se účelně starat o své občany!

REAKCE SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV ČR: JDE O CENTRALIZACI STÁTNÍ MOCI

„Vítáme snahu zjednodušit stavební řízení, obce jsou samy stavebníky a víme, že stavební právo změnu potřebuje. Nesouhlasíme však s plánem vlády odebrat obcím výkon stavebních úřadů, ani s tím, jak k němu ministerští úředníci dospěli – tedy netransparentně a bez dostatečné konzultace s těmi, koho se bezprostředně dotkne – samotných obcí,“ vysvětlil včera postoj Sdružení místních samospráv ČR jeho předseda, europoslanec Stanislav Polčák. Podle něj jde o centralizaci státní moci a nepřijatelný zásah vztahu mezi obcemi a státem, v jehož důsledku se navíc zhorší dostupnost této agendy pro obyvatele regionů. Bude-li rekodifikace ušita horkou jehlou, stavební řízení se může naopak zhroutit. „Když nepřejdou úředníci z obcí a měst do státní správy, kdo je nahradí? Kde stát najde tisíce nových úředníků, když už dnes chybí? A kde se bude agenda stavebních úřadů vykonávat, když nebudou k dispozici obecní budovy?“ Na tyto otázky podle Stanislava Polčáka stále chybějí odpovědi.*

/zr/

K foto:

Ze včerejšího jednání vlády, která mimo jiné rovněž schválila návrh základních mantinelů státního rozpočtu na rok 2020. Ten vychází z předpokladu, že se růst české ekonomiky bude v letech 2019 i 2020 pohybovat kolem 2,4 procenta.

Foto: archiv vlády

Případ neprávem obžalovaných deseti členů Zastupitelstva města Postoloprty na Lounsku (Mgr. Zdeněk Pištora, Mgr. Václav Ibl, Mgr. Karel Folber, Ing. Pavel Růžička, Mgr. Karel Srbecký, Petr Elsnic, Lenka Kováčová, Ing. Jan Pelc, Ing. Rostislav Mihalčík, Hana Elsnicová) vstupuje do druhé fáze.

Zastupitelé města byli 3. dubna 2019 po více než dvou letech své obhajoby v plném rozsahu zproštěni obžaloby, kterou na ně podala státní zástupkyně. Na základě jejích závěrů byl vydán napřed dokonce trestní příkaz, kterým byli zastupitelé bez jednání soudu uznáni vinnými z přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.

Proti trestnímu příkazu se členové zastupitelstva zákonnou cestou bránili, a tak se věc dostala na veřejné projednávání chomutovského soudu.

Po rozsáhlém dokazování (ve kterém hrál tristní roli profesně zcela odbytý znalecký posudek soudního znalce), kdy se státní zástupkyně snažila za každou cenu usvědčit právě z nedbalosti a ze způsobené škody, byl verdikt soudu jednoznačný – zastupitelé se zprošťují viny v celém rozsahu, protože jejich jednání nebylo nikdy trestným činem. A nejen to. Soud vyslovil v odůvodnění rozsudku i následující pozitivní hodnocení práce zastupitelů (citace):

"Z výše uvedeného je pak zcela zřejmé, že nejen nelze dovodit, že by přístup obžalovaných k požadavku náležité opatrnosti svědčil o zřejmé bezohlednosti k zájmu na ochraně majetku obce, obžalovaní podle všeho navíc ve všech ohledech dodrželi potřebnou míru opatrnosti a rozhodli zcela v souladu s nejlepšími hospodářskými a dalšími zájmy města. Stejné skutečnosti pak odůvodňují závěr, že nedošlo k porušení důležité povinnosti při správě majetku města."

Tedy i soud nakonec došel k závěru, že zastupitelé jednali oproti tvrzení obžaloby naopak v nejlepším zájmu města. Obžalovaní zastupitelé a jejich rodiny museli přesto čelit více než dva roky osobní dehonestaci ve vykonstruované obžalobě, která je poškozovala v práci, ve veřejném životě, omezovala je v soukromí a citelně zasahovala do jejich psychiky, a tím kvality života.

Proto hodlají spolu s městem povolat stát k odpovědnosti, a to tak, aby dopad na stát byl více než citelný.

Město Postoloprty jako jednotka územní samosprávy bude žádat (jako první město v republice) morální i finanční satisfakci za zásah do své pověsti, tedy bude chtít veřejnou omluvu od Nejvyššího státního zastupitelství ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR a dále pět milionů korun. Každý z neprávem obžalovaných členů zastupitelstva pak bude žádat rovněž veřejnou omluvu od Nejvyššího státního zastupitelství ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR a každý dva miliony korun za zásah do práv na ochranu osobnosti.

Město i devět zastupitelů bude zastupovat advokátka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, která se na právo samospráv dlouhodobě specializuje a která byla rovněž autorkou komplexního a podrobného právního stanoviska, jímž již v dubnu 2017 došla na základě rozsáhlé právní analýzy k jednoznačnému závěru, že jednání zastupitelů nemůže být nikdy trestným činem a že celá obžaloba je zcela absurdní. Výrok soudu o zproštění obžaloby jí dal po dvou letech zcela za pravdu.

Jana Zwyrtek Hamplová k této kauze uvedla: "Právní stanovisko města, které jsem zpracovala, měla k dispozici jak právní zástupkyně, tak soud. Bohužel k němu nepřihlíželi a stavěli na právně absurdních hypotézách, domněnkách a nesprávném právním hodnocení. Státní zástupkyně byla opakovaně přistižena při naprosté neznalosti zákona o obcích a z řady jejích dotazů směrem k obžalovaným bylo patrné, že vůbec nepochopila podstatu zákona o obcích a ústavních základů samosprávy. Role znalce pak byla už jen tristní tečkou – když opominu, že podstata věci byla z právního hlediska stejně někde úplně jinde než v posudku, tak odbytou práci, jakou první znalec předvedl, aby člověk pohledal. Když si uvědomíme, že velmi dobře věděl, že na jeho závěrech závisí osudy desítky lidí, měl by znalectví pověsit na hřebík.

Město a zastupitelé se napřed pokusí prostřednictvím právní zástupkyně o mimosoudní řešení, tedy o to, aby se stát omluvil a uhradil požadované částky za zásah do pověsti a do práv na ochranu osobnosti dobrovolně. Pokud se tak nestane, obrátí se dotyční se svými nároky na soud.

Podle Jany Zwyrtek Hamplové případ města Postoloprty je a bude z mnoha důvodu precedentní. Jednak město neudělalo v celém procesu skutečně ani jednu chybu, vše navíc probíhalo transparentně, vše bylo podloženo listinami, fotografiemi, usneseními. V celém postupu prodeje dané nemovitosti by mohlo být pro ostatní města naopak vzorem. "Přesto stačilo jedno trestní oznámení uraženého občana, aby se rozběhla neuvěřitelná mašinerie státní restrikce vůči deseti slušným lidem, kterým tak stát více než dva roky zcela ničil kvalitu života. Stát tedy zcela selhal v odborné erudici státní zástupkyně, v odborné kvalitě znalce a koneckonců i soud se věcí zpočátku až tak do hloubky nezabýval. V kauze také figuruje poslanec, o jehož vydání musel jednat výbor sněmovny, zkrátka Postoloprty vstoupí tím vším do právních dějin samosprávy. Věříme, že právě i výší odškodnění, které by mělo být pro stát poučení, že takto příště ne," uzavřela Jana Zwyrtek Hamplová.

Kauza zastupitelů města Postoloprty byla posledním impulzem k založení Unie sebevědomé samosprávy (USS), která si klade mj. za cíl bránit nedůvodné kriminalizaci členů zastupitelstev obcí a měst. Předsedkyní USS je právě advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.*

/zr/

K foto:

Radnice v Postoloprtech na Lounsku

Foto: archiv města

 

 

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2021 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down